Vadné držen ení těla školáků a jeho prevence Krajská hygienická stanice Pardubického kraje odbor podpory zdraví a prevence neinfekčních nemocí
Naplňov ování vybraných cílůc a dílčích d aktivit Zdraví 21 v regionáln lních podmínk nkách Cíl l 11: zdravější životní styl a) 11.1.3. zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva b) 11.1.4. prostřednictv ednictvím školy zlepšit stav pohybového ho aparátu dětíd Cíl l 8:Snížen ení výskytu neinfekčních nemocí Dílčí úkol č.8.4. snížit nemocnost a výskyt trvalých postižen ení na nemoci svalové a kosterní soustavy
Chronické poruchy pohybového ho systému (zejména vertebrogenní syndrom, dorsalgie) 30% populace produktivního věku v Druhá nejčast astější příčina DPN (490 000 dnů PN ročně) Častá příčina invalidizace Příčiny již v dětstvd tství nesprávn vné zatížen ení pohybového ho systému mu- svalová nerovnováha nedostatečná kompenzace statické zátěže e v době růstové akcelerace - vadné držen ení těla VDT v dětstvd tství je v přímép souvislosti s onemocněním m pohybového ho systému v dospělosti
VDT se podle statistik a výsledků řady vědeckých studií i klinických vyšet etření vyskytuje u 25% aža 40% dětskd tské populace. VDT- porucha posturáln lní funkce, řadí se k funkčním m poruchám m pohybového ho systému. Projevuje se navenek změnami ve tvaru reliéfu těla, na rozdíl l od skutečných deformit ho lze volním úsilím m vyrovnat.
Vadné držen ení těla % v ý sky t u 50 40 30 20 10 0 chabé až špatné držení těla dle pohlaví 45 42 35 38 38 31 chlapci dívky celkem PA soubor celk. soubor grant IGA 2003 - Základní soubor: 3520 dětíd ve věku v 7,11 a 15 let z 10 měst m ČR, z toho v Pardubicích ch 360 dětí. Děti v Pardubicích ch se nelišily ily od celkového souboru, chlapci vykazovali častější výskyt VDT.
Funkční porucha nefixovaná % vý sky tu 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 skoliotické držení páteře dle věku 15,8 15,0 12,5 6,7 7.letí 11.letí 15.letí celkem PA soubor celk. soubor Výrazný nárůst n mezi 7. a 11. rokem života. Lze svalovým úsilím m při p včasné diagnostice vyrovnat. Větší výskyt v souboru dívek.
Incidence za jeden rok byla 8% u skoliotického držen ení a 1,4% u skoliózy. Nejvyšší incidence skoliózy byla v 15 letech a skoliotického držen ení v 11 letech. Nově diagnostikované případy pady poruchy pátep teře byly převp evážně v lichých letech života, což vysvětluje provádění preventivních prohlídek v tomto věku v a zdůraz razňuje jejich význam.
% v ý sky t u předsun hlavy dle věku v obou souborech 50 50,0 48,3 40 45,0 30 36,7 20 10 0 7.letí 11.letí 15.letí celkem PA soubor celk. soubor Vysoké procento nálezu n předsunuté hlavy již u 7 letých dětí. 1,5x vyšší pravděpodobnost podobnost bolestí hlavy i krční páteře než u dětíd bez nálezu. n VDT u 57% dětíd s předsunem hlavy (oproti 22% u dětíd s fyziolog. postavením m hlavy). Předsun hlavy je výrazný RF vzniku VDT.
% výskytu bolest krční páteře dle věku dětí 25,0 20,0 15,0 10,0 19,2 5,0 10 7,5 3,3 0,0 7.letí 11.letí 15.letí celkem Stejně jako bolest hlavy i bolest krční páteře e je průvodn vodní jev nálezu n předsunuté hlavy. Výskyt se významně zvyšuje s věkem. v p = 0,002 Dívky mají problémy ve 13%, chlapci v 7%.
Další šími RF vzniku VDT a závaz važnějších onemocnění páteře e jsou: Oploštělý lý hrudník Plochá záda (nárůst mezi 11. a 15.rokem věku) v Šikmá pánev Oploštělá bederní lordóza Asymetrické postavení ramen, lopatek Postavení kolen- valgózn zní postavení užší vazba se skoliózou Plochá noha vazba na hyperlordózu zu,, zvýšenou hrudní kyfózu i bolestivé stavy Nejzáva važnější z hlediska VDT kulatá záda, odstálé lopatky, předsun p hlavy = ochablé mezilopatkové svaly, šíjov jové svaly, zkrácen cené prsní svaly
Prevalence onemocnění pohybového ho systému je podmíněna na neovlivnitelnými faktory, zejména genetickými předpoklady p a jinými chronickými nemocemi, ale řada vnější ších faktorů ovlivnitelná je. Nevhodný a nedostatečný ný pohybový režim. Nesprávn vná pracovní ale i odpočinkov inková poloha (statická zátěž) ) s nedostatkem kompenzace.
Pravidelná organizovaná pohybová aktivita organizovaná pohybová aktivita dle věku % rozložení 70 60 50 40 30 20 10 0 65,8 52,5 55,6 48,3 7.letí 11.letí 15.letí celkem Do 11 let přibývp ibývá dětí s aktivním m sportováním, ale pak nastává významný pokles, většinou z důvodu d nezájmu. Nejčast astěji 2x týdně,, 2-3 hodiny. PA soubor celk. soubor
Důležitost pohybu vnímá 82% rodin dětí. d Výrazné rozdíly ve prospěch vyšší ššího vzdělání rodičů a vlastního aktivního sportování. Aktivně organizovaně sportující děti mají nižší výskyt VDT (při i 4 a více v hodinách ve dvou a více dnech v týdnu). U neorganizované i když pravidelné pohybové aktivity se vztah k VDT neprokázal.
Volný čas u televize, videa, počíta tače: Průměrn rně 2 hodiny denně. 4 aža 5 hodin uvedly pouze děti d se špatným držen ením m těla. t Mírně převažují chlapci (3 a více v hodin -12% chlapců a 9,6% dívek). d S věkem v se doba výrazně zvyšuje.
Možnosti školního prostřed edí v prevenci VDT % zastoup ení 80 70 60 50 40 30 20 10 0 možnost volného pohybu o přestávkách dle věku 65,3 71,7 62,5 66,5 7.letí 11.letí 15.letí celkem Kompenzací statické zátěže e je možnost volného pohybu o přestávkách. Na druhém m stupni ZŠZ ubývá počet dětíd s touto možnost ností v obou souborech. PA soubor celk. soubor
Možnosti školního prostřed edí v prevenci VDT Další možnost ností jsou tělovýchovnt lovýchovné chvilky během b vyučov ování. Uvedlo je 36% dětíd celkového souboru (35% v Pardubicích). ch). VDT je u dětíd necvičících ch častější (42% oproti 32% u cvičících ch dětí). d Nejvíce cvičí 7leté děti (53%), následuje n pokles zejména na 2. stupni.
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% Tv chvilky v hodinách a pohyb o přestávkách 5% 0% 30% 28% Chvilky i přestávky Pardubice 7% 7% Chvilky bez přestávky celkový soubor 36% 34% přestávky bez chvilek 27% 31% žádný pohyb Závažné je, že e 27% pardubických dětí d (31% v CS), které necvičí při vyučov ování,, nemá ani možnost pohybu o přestávkách. Ze značného procenta dětíd obou souborů,, které současn asně cvičí v hodinách a mají volnost pohybu o přestávce vyplývá, že mnoho škol si uvědomuje důležitost pohybu pro děti. d
Frontáln lní zakřiven ivení páteře e a TV chvilky % výskytu frontální zakřivení páteře a TV chvilky 24% 25% 20% 13% 15% 10% 5% 0% necvičící cvičící 20% souboru vykazovalo skoliotické držen ení nebo skoliózu. Téměř 2x častěji byl tento nález u dětíd bez TV chvilek. Výrazný nárůst n s věkem v (mezi 11. a 15. rokem 17,5% - 30%). Nevýrazný rozdíl l mezi pohlavími v neprospěch chlapců.
Bolest krční páteře e a TV chvilky % v ý sky tu 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% bolest krční páteře a TV chvilky 14% 5% necvičící cvičící Celkově trpí bolestí 10% dětí v obou souborech. Významný rozdíl l mezi dětmi dle TV chvilek. Je zřejmz ejmé, že e cvičen ení jako kompenzace statické zátěže e mám užší vztah ke krční páteři i než k hlavě. Zhoršen ení bolestí s věkem v a v neprospěch dívek. d
Bolest bederní páteře e a TV chvilky % v ý sky tu 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% bolest bederní páteře a TV chvilky 13% 5% necvičící cvičící I bolest beder vykazovalo 10% dětíd obou souborů. Byl významný rozdíl l v neprospěch dětíd bez TV chvilek. Výrazně narůst stá s věkem. v Nevýrazně častěji dívky. d Je zřejmz ejmé, že e i bederní oblast reaguje pozitivně na uvolnění během vyučov ování.
Potvrzuje se hypotéza, že e prevalence VDT, bolestivých stavů a závaz važnějších onemocnění pohybového ho systému narůst stá s věkem. v Je dána d kromě neovlivnitelných faktorů i faktory, které je možno omezit či i naopak podpořit. Podporovat nutno organizovanou pohybovou aktivitu ve volném čase, ale nabídnout i možnost častějšího pohybu během b vyučov ování. Omezit je třeba t statickou zátěžz ěž,, nevhodné aktivity ve volném čase (sledování TV/PC). Dbát t na dostatek vhodného pohybu již od předp edškolního věku.
Cílem je mít m t děti d minimáln lně s dobrým držen ením m těla t po celou dobu dětstvd tství a dospívání
Přispět t k minimalizaci podobných nálezn lezů mezi dětmid
Návrh intervenčních opatřen ení a jejich realizace v podmínk nkách škol a předp edškolních zařízen zení v regionáln lní působnosti Zavádění tělovýchovných chvilek do hodin teoretické výuky na prvním m stupni ZŠZ Využívání pomůcek (overbally( overbally, terabandy) ) při p i kompenzaci statické zátěže e a nevhodného sedu dětíd při i vyučov ování Prosazování psychomotorických her a rozší šíření pohybové aktivity do denního programu dětíd v MtŠ Zařazov azování dětí s nálezem n VDT do hodin zdravotní tělesné výchovy
Seminář pro učitelky u ZŠZ o využit ití malých míčů pro TV chvilky i pro hodiny TV
Nejprve trochu teorie s vlastní zkušenost eností příjemného využit ití míčů v hodině výuky
Po teorii a cvicích ch v lavici následuje n nácvik n využit ití overballů v hodině TV
I paní učitelky si umějí hrát
Seminář pro učitelky u MŠM v Chrudimi v gesci jedné z mateřských škol Zdravého městam
Praktický nácvik n využívání malých míčům dětmi mateřsk ské školy Chrudim
Současn asná situace v kraji Do programu jsou zapojeny všechny v MtŠ v městm stě Chrudim, přidp idávají se další v rámci r tzv. malého okresu Chrudim Program je zaveden na prvním m stupni všech v ZŠZ města Chrudim Je podporován n nejen představiteli p vlastního města m ale i grantovým programem Pardubického kraje
Další plány v rozvoji programu Získat pro program další školy v kraji - přednášky s prezentací (foto i video) - možnost exkurze do chrudimských škol - iniciace zapojení škol do grantového programu kraje Využít t období zpracovávání školních vzdělávac vacích ch plánů (povinnost všech v škol učit u podle nich od roku 2006), kde vzniká nový předmp edmět Výchova ke zdraví í. Ve školách mají být vytvořeny podmínky k podpoře zdraví. Pokusit se o začlen lenění aktivit v rámci r prevence VDT a další ších onemocnění pohybového ho systému do těchto t vzdělávac vacích ch programů
Děkuji za pozornost a přeji p nám n m všem, v aby naše práce přispp ispěla i k tomu, že e se budeme setkávat s dětmi d a mladými lidmi, na které bude radost pohledět