Mentoring a jeho význam v učitelské profesi 1
Mentor Zkušený rádce, kterému důvěřujeme A guide on the side průvodce po boku Osoba uvádějící do znalosti oboru prostřednictvím vedení v reálných situacích. Profesionál zkušený odborník poskytující podporu, asistenci a vedení nejen začínajícím učitelům za účelem zvýšení jejich profesionálního vzestupu v úspěšnosti v práci. 2
Mentoring: institucionalizovaný nástroj profesního rozvoje učitele ve vyspělých zemích Velká Británie, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Izrael - Proces uvádění nových učitelů do praxe (induction programmes for newly qualified/ beginning teachers) - Nabídka mentoringových programů v každé fázi profesního rozvoje učitele 3
Proč mentoring? Uvádění nových učitelů do praxe Potřeba přizpůsobit se a vyrovnat se edukační změnou v učitelské praxi (zavádění nových metod výuky, nové technologie ve výuce, změna osnov, atd.) Posun v profesním rozvoji učitele (mrtvý bod, fáze ustrnutí, syndrom vyhoření aj.) 4
Profesní rozvoj Fáze profesního rozvoje 4 5 1 3 2 1. Počáteční idealismus (early idelism) 2. Snaha o přežití (personal survival) 3. identifikace a řešení problémů (dealing with difficulties) 4. mrtvý bod (hitting a plateu) 5. další profesní růst (moving on) čas Zdroj: Furlong, Maynard, 1995, upraveno dle: Píšová, Duschinská a kol. (2011) 5
Télemachos a Mentór 6
Mentoring (1/2) Mentoring je proces, v němž je jedna osoba (mentor) zodpovědná za dohled na kariéru a rozvoj jiné osoby (mentee), a to i mimo přímou linii subordinace (podřízený/nadřízený). Mentoring je chráněný vztah, v němž se objevuje jak experimentování, tak učení, v němž lze rozvíjet potenciální dovednosti. Mentoring je moudré poradenství vedoucí ke změně od závislosti a nezkušenosti až ke zralosti a nezávislé profesionalitě. 7
Mentoring (2/2) Mentoring je přímý osobní vztah, v němž výše postavený dohlíží na rozvoj a pokroky níže postaveného jedince. Mentoring představuje snahupomáhat a podporovat pracovníky, aby řídili své vlastní učení za účelem maximalizace svého potenciálu, rozvoje svých dovedností, zlepšení svého výkonu. Mentoring je proces, kdy zkušený učitel-expert spolupracuje se začínajícím učitelem (novice teacher) a poskytuje mu individualizovanou průběžnou profesní podporu. 8
mentoring x koučování x supervize 9
Mentoring x koučování Mentoring Koučování zaměření na schopnosti zaměření na dovednost a výkon, na cíle a jejich řešení typicky dlouhodobý vztah typicky zaměřené n krátkodobou potřebu vzniklou např. kritickou situací, nebo konfliktem rolí a hodnot mentor je zkušený odborník v dané oblasti kouč není nutně odborníkem v dané oblasti agendu pro spolupráci určuje primárně podporovaný jedinec dle svých potřeb, případně ve spolupráci s Mentorem agendu pro spolupráci určuje primárně kouč, případně ve spolupráci s klientem, někdy jde o zakázku klientova nadřízeného pracovníka zaměřený na příčiny konkrétního úkonu zaměřené na konkrétní výkon / úkol zdůrazňuje zpětnou vazbu a reflexi zdůrazňuje zpětnou vazbu klientovi podporovaného jedince obvykle méně strukturované v čase, spolupráce realizována podle potřeb podporovaného jedince rozvojový přínos pro podporovaného jedince, mentora i instituci obvykle více strukturované v čase, předem naplánovaný rozvrh schůzek přínos pro klienta, neočekává se přínos pro profesní rozvoj kouče 10
Supervize Supervize zaměření více na kontrolní než podpůrné procesy, v některých případech jde pouze o kontrolu kvality formalizovaný vztah bývá zajištěno externím odborníkem, obsahuje prvek nadřízený - podřízený trvale asymetrický vztah nedochází k vývoji směrem ke kolegiálnímu partnerství autoritativní přístup formalizovaný nástroj školského managementu ke zvýšení efektivity vyučování v mnoha případech placená služba poskytovaná externím subjektem 11
Supervize vs. Mentorig (1/2) implikuje především kontrolu kvality (dřívější užší pojetí: administrativní dozor) supervize je obvykle placenou službou supervizor je obvykle externím expertem v dané problematice a základním prvkem je zde kontrakt - zakázka (v posledních letech se rozvíjí také v neziskovém sektoru a má významnou roli např. v dobrovolnickém sektoru) supervize v učitelství: nástroj školského managementu ke zvýšení efektivit vyučování obsahující vždy prvek podřízený-nadřízený supervize je více formalizovaná s výraznějšími prvky autoritativního přístupu supervizora směrem k tomu, kdo je pod supervizí (dohledem): např. začínající učitel. mentoring je někdy chápán jako alternativní forma supervize (např. varianta kolegiálního mentoringu. 12
Supervize vs. Mentorig (2/2) supervize je proces, který je mnohem více založen na kontrolní než podpůrné činnosti mentoring na rozdíl od toho funguje bez důrazu na kontrolní aspekty. supervize je vztah trvale asymetrický, u mentoringu se předpokládá postupný vývoj vztahu směrem k partnerství (learning partnership), tzn. postup od závislosti podporovaného přes kultivaci k autonomii. Supervize je proces, kdy učitelé dohlížejí na studenty/podporované v aplikaci dovedností, které tito získali jinde; Mentoring je proces, kde učitelé sami hrají aktivní roli v procesech přípravy. stejně jako u koučování, nejde ani u supervize o recipročně přínosný vztah, v cílech supervize není zahrnut profesní rozvoj supervizora. 13
Shrnutí: Co je mentoring? Mentoring v učitelství je intencionální dlouhodobý proces podpory poskytovaný učiteli na pracovišti zkušenějším kolegou s cílem facilitovat procesy jeho profesního rozvoje. V tomto pojetí se jedná o širší pojem, který chápe mentoring jako proces, který, když je třeba, využívá i technik a strategií dříve typických pro koučování a supervizi. Podstatný je zde akcent na profesní podporu i profesní rozvoj. (Píšová, Duschinská a kol, 2011) 14
Cíle a přínosy mentoringu Cíle a přínosy na individuální úrovni Cíle a přínosy na kolegiální úrovni Cíle a přínosy na úrovni školy 15
Cíle mentoringu na individuální úrovni cílem je formovat začínajícího učitele do úrovně autonomního profesionála s rozvinutým stylem a strategiemi celoživotního učení; cílem je efektivní adaptace začínajícího (nově příchozího) učitele do nového prostředí cílem je poskytnout podporu pro zkušenějšího kolegu v případě nutnosti vypořádat se s edukační změnou či jinými problémovými situacemi (stagnace v profesním vývoji, ustrnutí v mrtvém bodě, ztráta motivace, vyhoření, atp.) 16
Cíle mentoringu na kolegiální úrovni vytvoření kolegiálního partnerství, které je vzájemně obohacující (learning partnership) Cíle mentoringu na úrovni školy navýšení kolegiální kultury a rozvoj spolupráce směrem ke kooperativnímu profesnímu učení, ke škole jako učící se organizaci 17
Pozitivní dopady mentoringu na mentory Profesní kompetence Reflektivní praxe Psychické efekty Obnovení energie Rozvoj profesních vztahů Vedoucí role 18
Přínos mentoringu pro instituci/školu Rychlejší uvedení nováčků do profese Zlepšuje individuální výkony Zlepšuje týmové výkony Zlepšuje komunikaci Povzbuzuje reflektivní praxi Vytváří klima profesního rozvoje Buduje mentorské kapacity Povzbuzuje příslušnost k organizaci 19
Diskuze Setkali jste se ve své dosavadní profesní praxi s mentoringem? Supervizí? Koučováním? Pokud ano, v jaké roli? Ohlédnutí: nastaly ve Vašem profesním životě situace, kdy byste přivítali uplatnění mentoringu, supervize, koučování? 20
Pozitivní dopady mentoringu na mentory Profesní kompetence Reflektivní praxe Psychické efekty Obnovení energie Rozvoj profesních vztahů Vedoucí role 21
Přínos mentoringu pro instituci/školu Rychlejší uvedení nováčků do profese Zlepšuje individuální výkony Zlepšuje týmové výkony Zlepšuje komunikaci Povzbuzuje reflektivní praxi Vytváří klima profesního rozvoje Buduje mentorské kapacity Povzbuzuje příslušnost k organizaci 22
Literatura Ben-Peretz, M., Rumney, S. (1991) Professional thinking is guided practice. Teaching and Teacher Education, 7, 517-530. Clutterbuck, D. (2004a) Everyone Needs a Mentor. 4 th Edition, London: CIPD. Clutterbuck, D. (2004b). Mentor Competences. A Field Perspective. In Clutterbuck, D., Lane, G. (Eds.) The Situational Mentor. An International Review of Competences and Capabilities in Mentoring. Aldershot/Burlington: Gower Publ., s. 42-56. Haggarty, L., Posthlewaite, K. et al. (2009). An examination of beginning teacher learning during the induction year. Paper presented at the British Educational Research Association Annual Conference. University of Manchester. Johnson, K. F. (2008). Being an effective mentor. How to help beginning teachers suceed. Thousand Oaks CA: Corwin Press. Lazarová, B. (2011). Mentoring jako podpora mezigenerační spolupráce ve škole. In Pozdní sběr. O práci zkušených učitelů. Brno: Paido, s. 99.-106. Píšová, M., Černá, M. (2006) Pro mentor projektu: klinický rok. Vedení pedagogické praxe. Pardubice: Univerzita Pardubuice. Píšová, M. (Ed.) (2007) Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice. Píšová, M., Duschinská, K. a kol. (2011) Mentoring v učitelství. Praha: Univerzita Karlova, 204 s. ISBN978-80-7290-589-8. Pol, M.,Lazarová, B. (1999). Spolupráce učitelů podmínka rozvoje školy. Praha: Agentura Strom. Yeomans, R., Sampson, J. (Eds.) (1994). Mentoring in the Primary School. London: The Falmer Press. 23