Vybrané kapitoly z práva

Transkript

1 ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí Pavel Godický Vybrané kapitoly z práva Opava 2011

2 Obecná charakteristika práce Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace a modernizace výuky a zvyšování odborných kompetencí, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu: Oblast podpory: CZ.1.07/2.2.00/ Vysokoškolské vzdělávání Datum zahájení realizace projektu: Datum ukončení realizace projektu: Název: Autor: Vybrané kapitoly z práva Pavel Godický Vydání: první, 2011 Jazyková korekce: autor studijní opory Počet stran: 117 Pavel Godický Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě

3 Obsah 1 Úvodem Rychlý náhled studijního materiálu Pracovní právo Předmět úpravy pracovního práva Druhy a formy pracovněprávních vztahů Prameny pracovního práva Základní zásady pracovněprávních vztahů Rovné zacházení a zákaz diskriminace Účastníci pracovněprávních vztahů Odborová organizace Zaměstnanec Pojmy pracovního práva Pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba Průměrný měsíční výdělek Mzda a plat Překážky v práci Vnitřní předpis Výkon jiné výdělečné činnosti Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele Ochrana osobních práv zaměstnance Doručování Pracovně právní vztahy Formy pracovně právních vztahů Pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Vznik a změna pracovního poměru Jmenování Pracovní smlouva Pracovní poměr na dobu určitou Zkušební doba Změna pracovního poměru Převedení na jinou práci Přeložení Pracovní cesta Návrat do práce Odvolání a odstoupení z místa vedoucího zaměstnance Zánik pracovního poměru Způsoby skončení pracovního poměru Dohoda o rozvázání pracovního poměru Zrušení ve zkušební době Výpověď z pracovního poměru Zákaz výpovědi Okamžité zrušení pracovního poměru /117

4 5.1.6 Uplynutí doby Smrt zaměstnance a zaměstnavatele Hromadné propouštění Nároky při skončení pracovního poměru Odstupné Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudek Neplatné rozvázání pracovního poměru Odpovědnost zaměstnance za škodu Odpovědnost zaměstnance za škodu a její náhrada Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost zaměstnance Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Rozsah náhrady škody Projednání náhrady škody Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Odpovědnost zaměstnavatele za škodu a její náhrada Obecná odpovědnost zaměstnavatele Odpovědnost při odvrácení škody Odpovědnost na odložených věcech Odpovědnost za nemoc z povolání Odpovědnost za pracovní úraz Druhy náhrad při škodě na zdraví Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance Uplatnění nároku na náhradu škody Obchodní rejstřík a obchodní společnosti Obchodní rejstřík Sbírka listin Zapisované údaje Obchodní společnosti Základní pojmy Vznik, zánik a přeměny obchodní společnosti Založení společnosti Zrušení společnosti Likvidace společností Likvidátor Přeměny společnosti Obchodní společnosti Veřejná obchodní společnost Založení a vznik veřejné obchodní společnosti Ručení společníků Statutární orgán Zrušení veřejné obchodní společnosti Komanditní společnost Založení komanditní společnosti Ručení společníků Statutární orgán /117

5 9.2.4 Zrušení komanditní společnosti Společnost s ručením omezeným Založení společnosti s ručením omezeným Ručení společníků Obchodní podíl Zánik účasti společníka ve společnosti Orgány společnosti Akciová společnost Akcie Založení akciové společnosti Orgány akciové společnosti Valná hromada Představenstvo Dozorčí rada Právo sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení Systém sociálního zabezpečení Pojistné na sociální zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Prameny práva sociálního zabezpečení Subjekty práva sociálního zabezpečení Právní skutečnosti a právní vztahy sociálního zabezpečení Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem Zdravotní pojištění Zabezpečení v nezaměstnanosti Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání Státní sociální podpora a sociální pomoc Státní sociální podpora Dávky testované Dávky netestované Sociální pomoc Institucionální zajištění sociální pomoci Pomoc v hmotné nouzi Dávky pomoci v hmotné nouzi Sociální služby Evropská unie Evropská unie a Evropská společenství Historický vývoj Vznik Evropské unie Evropská integrace Evropská unie a Evropská společenství Orgány Evropských společenství (Evropské unie) Právo Evropských Společenství Právní řád EU /117

6 13.2 Zásady práva Evropské unie Společný a jednotný trh Volný pohyb zboží Volný pohyb osob Volný pohyb služeb Volný pohyb kapitálu Ostatní právní regulace Rodinné právo a náhradní péče o dítě Rodina a manželství Vznik manželství Zánik manželství Rodiče a děti Určování otcovství Popírání otcovství Práva a povinnosti rodičů Osvojení Náhradní péče o dítě Svěření dítěte do péče fyzické osobě Pěstounská péče Ústavní výchova Ochranná výchova Poručenství Opatrovnictví Výživné TRESTNÍ ODPOVĚDNOST A ÚŘEDNÍ OSOBA Působnost trestního práva hmotného Základy trestní odpovědnosti Skutková podstata trestného činu Okolnosti vylučující protiprávnost Vývojová stádia trestného činu a účastenství Účastenství Skutkové podstaty vybraných trestných činů Zneužití pravomoci úřední osoby Přijímání úplatku Závěr Použitá literatura a zdroje /117

7 1 Úvodem Vybrané kapitoly z práva zahrnují výklad některých odvětví českého právního řádu, přizpůsobený studiu právních disciplin na Fakultě veřejných politik. Těmito tématy jsou: pracovní právo, právo obchodních společností, právo sociálního zabezpečení, rodinné právo, trestní právo a právo Evropských společenství. Obor veřejná správa a regionální politika do určité míry buduje základnu právních znalostí svých absolventů. Její nezbytnost plyne z faktu, že Česká republika je právním státem a že výkon správy veřejných záležitostí v takovém státě ovládá v prvé řadě zásada zákonnosti. Výuka práva vychází z teoretické a zejména pak systematické právní roviny, přes hlubší ponor do sféry práva správního k praktičtěji zaměřené sondě do vybraných oblastí českého právního řádu. Tedy od obecného ke zvláštnímu v právním slova smyslu. Předmět Úvod do právní teorie a praxe sledoval jako svůj hlavní úkol nabytí teoretických a systematických poznatků o českém právu, další výuka byla a je zaměřena praktičtěji. Při výuce správního práva se studenti seznámili zejména s interpretací procesního právního předpisu, který ovládá celé správní řízení. Předmět Vybrané, mimo jiné, chce také demonstrovat úskalí aplikace norem práva hmotného Předkládaná studijní pomůcka byla vytvořena ve snaze usnadnit studium různorodé právní materie nejen pro účel úspěšného absolvování studovaného předmětu. Cílem opory a jednotlivých kapitol je vybavit studenty znalostmi, umožňujícími vnímání praktických problémů právním pohledem a schopností v tomto smyslu přijímat základní rozhodnutí či provést jednoduchý právní úkon. Studenti tak mohou navázat na základní znalosti o odvětvích práva, nabyté v předmětech Úvod do právní teorie a praxe a na znalosti, nabyté v předmětech Správní právo I a II. 7/117

8 2 Rychlý náhled studijního materiálu Předkládaný studijní materiál je věnován problematice právních odvětví určitým způsobem souvisejících s veřejnou správou. Takto je text zaměřen zejména na vznik, změnu a skončení pracovního poměru a odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích, jakožto na oblasti vzniku střetů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. V tématu obchodního práva je pozornost soustředěna na obchodní společnosti a obchodní rejstřík, když tyto jsou v praxi nejčastějšími právnickými osobami. Právo evropských společenství předkládá jednak vývoj tohoto uskupení států a jeho orgány a jednak základy právního řádu ES. Právo sociálního zabezpečení se věnuje systematice a blíže státní sociální podpoře a sociální pomoci. Rodinné právo se věnuje zejména náhradní péči o dítě a právo trestní základům trestní odpovědnosti a návazně vybraným trestným činům úředních osob. Cíle studijního materiálu: Po prostudování studijního materiálu bude završena výuka práva ve studiu oboru veřejná správa a regionální politika. Budete umět: Zodpovědět otázky týkající se důležitých ustanovení vybraný právních předpisů. Získáte: Záhladní poznatky o právní úpravě oblastí blízkých veřejné správě. Budete schopni: Do určité míry interpretovat a aplikovat hmotné právo na modelové situace. Průvodcem studiem: Jednotlivá témata této studijní opory jsou podána v rozsahu, ve kterém se uvažuje o praktickém využití nabytých znalostí studenty. Společným jmenovatelem pak je jejich aplikace při činnosti ve veřejné správě. 8/117

9 Nejrozsáhlejší částí je téma pracovněprávní. Zaměstnávání ve veřejné správě se řídí v zásadě zákoníkem práce a každý vedoucí zaměstnanec znalosti právní regulace těchto vztahů využije. Téma obchodních společností je významné z pohledu výkonu veřejné správy vůči jejím adresátům. Znalost právního režimu vnitřního fungování obchodní společnosti a zejména pravidla jednání vůči třetím osobám je důležitá jak pro správní řízení, tak pro otázky odpovědnosti. Problematika vzniku, přeměn a zániku obchodních společností rovněž sehrává roli v témž rámci. Sociální zabezpečení je jednou z nejvýznamnějších složek sociální politiky státu. Veřejnoprávní regulace svěřuje do rukou různých orgánů veřejné správy širokou paletu prostředků k řešení sociálních situací občanů. Podílejí se na něm i orgány územní samosprávy z titulu přenesené působnosti státní správy což způsobuje, že právo sociálního zabezpečení nabývá zásadního významu pro velkou část zaměstnanců veřejné správy. Jedním z témat vytvářejících základ tohoto předmětu je náhradní péče o dítě, na které se veřejná správa podílí rovněž. Je upravena normami rodinného práva a vychází z právního postavení rodičů, které je vybavuje rodičovskými právy a zodpovědností. Otázky základů trestní odpovědnosti se dotýkají každého občana. Veřejný činitel pak dokonce představuje zvláštní subjekt trestního práva, jelikož při výkonu svého povolání může ohrozit specifickým způsobem zájmy chráněné trestním právem. Konečně znalosti důsledku členství České republiky v Evropské unii pro právní řád a výkon práva v našem státě je, nepochybně, součástí právního minima každého úředníka. 9/117

10 3 Pracovní právo RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Tato kapitola je věnována obecným otázkám a pojmům pracovního práva. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Rozpoznat pracovněprávní vztah a definovat související významné pojmy. Získáte: Představu o povaze pracovně právního vztahu a zásadách jej ovládajících. Budete schopni: Popsat význam kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a jejich využití v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Prameny pracovního práva, druhy a formy pracovně právních vztahů, zásady pracovního práva, účastníci pracovně právních vztahů, kolektivní smlouva, pracovní doba, stanovená týdenní pracovní doby, průměrný měsíční výdělek, ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance, doručování, výkon jiné výdělečné činnosti. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY V této kapitole se dozvíte že předmětem úpravy pracovního práva, jsou právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a některé další vztahy, zejména právní vztahy kolektivní povahy. Pracovněprávní subjektivitu pro účel být zaměstnancem má jen fyzická osoba. Pracovněprávní subjektivita zaměstnavatele náleží 10/117

11 fyzické i právnické osobě. Rovné zacházení se zaměstnanci je hlavní zásadou pracovně právních vztahů. 3.1 Předmět úpravy pracovního práva Předmětem úpravy pracovního práva jsou právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a některé další vztahy, zejména právní vztahy kolektivní povahy. Za závislou práci se považuje osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele za mzdu, plat nebo odměnu za práci ve vztahu podřízenosti vůči zaměstnavateli, tedy podle pokynů zaměstnavatele, jménem zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem, na pracovišti zaměstnavatele, na náklady zaměstnavatele a na odpovědnost zaměstnavatele. 3.2 Druhy a formy pracovněprávních vztahů Pracovně právní vztahy rozlišujeme jako individuální a kolektivní vztahy. Individuálními označujeme vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kolektivními pak vztahy mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Obsahem těchto vztahů jsou práva a povinnosti jejich účastníků stanovené pracovním právem. Pracovně právní vztah může mít formu pracovního poměru nebo vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. 3.3 Prameny pracovního práva Jako hlavní prameny pracovního práva můžeme označit Ústavu a Listina základních práv a svobod, zákoník práce a nařízení vlády o minimální mzdě. Zákoník práce stanoví závazně práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů. Odchylně mohou být upraveny, pouze pokud to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení to nevyplývá. Odchylnou úpravu v oblasti odměňování za práci může obsahovat smlouva nebo vnitřní předpis a nemůže stanovit nárok nižší nebo vyšší, pokud zákoník práce, kolektivní smlouva, případně vnitřní předpis stanoví jako nejméně nebo nejvíce přípustný. 11/117

12 3.4 Základní zásady pracovněprávních vztahů Zákoník práce stanoví základní principy ovládající pracovněprávní vztahy takto zaměstnavatel zejména - nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, - musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci, - musí dodržovat zákaz diskriminace zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání, - musí poskytovat stejnou mzdu (plat, odměnu) za stejnou práci a práci stejné hodnoty Rovné zacházení a zákaz diskriminace Rovné zacházení se zaměstnanci zajišťují zaměstnavatelé ve sféře pracovních podmínek, odměňování za práci, odborné přípravy a příležitostí dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Pod zákazem diskriminace se rozumí nepřípustnost toho, aby zaměstnavatelé v pracovněprávních vztazích přihlíželi u zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání zejména k jejich barvě pleti, rase, národnosti, etnickému původu, sociálnímu původu, jazyku, pohlaví, věku, sexuální orientaci, zdravotnímu stavu, náboženství, politické příslušnosti, odborové příslušnosti, manželskému nebo rodinnému stavu atd. Diskriminace může mít podobu obtěžování, sexuálního obtěžování, pronásledování a jiné přímé i nepřímé formy a právní ochranu proti ní stanoví zvláštní předpis. Za diskriminace se nepovažuje rozdílné zacházení na základě požadavku pro výkon práce, plynoucího z povahy pracovních činností nebo souvislostí této práce (např. těžká fyzická práce). 12/117

13 3.5 Účastníci pracovněprávních vztahů V pracovněprávních vztazích vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností zaměstnavatel, zaměstnanec, odborová organizace a stát. Zaměstnavatelem je to osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Může jím být fyzická i právnická osoba způsobilá k právním úkonům. Zaměstnancem je fyzická osoba konající pro zaměstnavatele závislou práci v pracovněprávním vztahu. Pracovněprávní subjektivitu fyzická osoba nabývá v plném rozsahu dnem dosažení 15let věku. Den nástupu do práce však nesmí předcházet den, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku Odborová organizace Odborová organizace je účastníkem kolektivních pracovněprávních vztahů, kde jejím jménem jedná orgán určený jejími stanovami. Nejvýznamnějším právem, které přísluší pouze odborové organizaci je právo uzavřít kolektivní smlouvu. Kolektivní smlouvu uzavírá odborová organizace se zaměstnavatelem nebo vyšší odborový orgán s organizací zaměstnavatelů. Jejím obsahem jsou nároky vznikající všem jednotlivým zaměstnancům v souladu s pracovněprávními předpisy bez ohledu na jejich členství v odborech Zaměstnanec Zaměstnancem je fyzická osoba konající pro zaměstnavatele závislou práci v pracovněprávním vztahu. Pracovněprávní subjektivitu fyzická osoba nabývá dnem dosažení 15let věku, den nástupu do práce však nesmí předcházet dni, kdy tato osoba ukončí povinnou školní docházku. 3.6 Pojmy pracovního práva Pro účel tohoto textu jsou významné následující pojmy. Jsou definovány zákoníkem práce a upřesněny některými dalšími prameny pracovního práva Pracovní doba Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele vykonávat práci a být připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. 13/117

14 3.6.2 Stanovená týdenní pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba nesmí překročit 40 hodin týdně; u zaměstnanců na zvláštních pracovištích a ve třísměnném nebo nepřetržitém provozu 37,5 hodin týdně, u zaměstnanců ve dvousměnném provozu 38,75 hodin týdně a u mladistvých 30 hodin týdně a 6 hodin denně Průměrný měsíční výdělek Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, tady výdělek před zdaněním a odpočtem pojistného. Zjišťuje se z tzv. rozhodného období a tím je předchozí kalendářní čtvrtletí Mzda a plat Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v pracovním poměru za vykonanou práci odměnu v podobě mzdy nebo platu. O mzdu se jedná zásadně a výjimkou jsou případy, kdy se vyplácí plat. Takto označujeme odměnu za práci v případech, kdy zaměstnavatelem je stát nebo příspěvková organizace a další v zákoníku práce uvedení zaměstnavatelé, kteří rovněž neprovozují podnikatelskou činnost Překážky v práci Překážky v práci jsou právem stanovené skutečnosti, jejichž následkem dochází k nemožnosti plnění práv a povinností z pracovněprávních vztahů a to na přechodnou dobu. Mohou být na straně zaměstnance, například mateřská dovolená, nebo na straně zaměstnavatele, například tzv. prostoj při poruše technického zařízení zaměstnavatele Vnitřní předpis Vnitřní předpis může stanovit mzdová nebo platová práva v pracovněprávních vztazích u zaměstnavatele zejména tehdy, pokud u něj nepůsobí odborová organizace. Pokud působí, pak kolektivní smlouva může toto oprávnění na vnitřní předpis přenést Výkon jiné výdělečné činnosti Zaměstnanci mohou vedle svého pracovněprávního vztahu vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti svého zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným 14/117

15 souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele Bez souhlasu zaměstnavatele nesmí zaměstnanec pro svou osobní potřebu používat výrobní nebo pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení. Dodržování tohoto zákazu může zaměstnavatel kontrolovat Ochrana osobních práv zaměstnance Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele. Za narušování soukromí se považuje otevřené nebo skryté sledování zaměstnance, odposlech a záznam jeho telefonických hovorů a kontrola elektronické pošty nebo listovních zásilek adresovaných zaměstnanci Doručování Písemností týkajících se vzniku, změn a skončení pracovněprávních vztahů a dalších důležitých otázek musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti,v jeho bytě či kdekoliv bude zastižen a to prostřednictvím sítě nebo služby elektronických informací anebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Doručuje-li zaměstnavatel písemnost poštou, činí tak na poslední známou adresu zaměstnance. Doručení musí být doloženo písemným záznamem o převzetí písemnosti nebo o odmítnutí převzetí či zmaření převzetí písemnosti. Písemnost se považuje rovněž za doručenou, jestliže se zaměstnanec ve lhůtě 10 dnů od uložení písemnosti, o jejímž doručování na jeho adrese nebyl zastižen a to posledním dnem lhůty. SHRNUTÍ KAPITOLY Porozumění právnímu tématu pomáhá popsání jeho pole působnosti, aktérů a zásad, které je ovládají a vyjasnění pojmů. Teď víme, které vztahy se považují za pracovněprávní, jakou roli v nich sehrává odborová organizace a jakou povahu mají ustanovení zákoníku práce a ostatních pramenů pracovního práva. 15/117

16 Účastníky individuálních pracovněprávních vztahů jsou zaměstnavatel a zaměstnanec a zákoník práce určuje jejich právní subjektivitu. Jejich vztah je ovládán zejména zásadou rovného zacházení a zákonu diskriminace. V režimu výkonu závislé práce sehrává rozhodující úlohu zaměstnavatel. Vybrané pojmy využijeme v dalších částech tématu. KONTROLNÍ OTÁZKY Jak je stanovena právní subjektivita v pracovněprávních vztazích. Jaký význam má kolektivní smlouva? Jaké znáte zásady pracovního práva? Co je to zákaz diskriminace? Uveďte nejvýznamnější pojmy pracovního práva. ÚKOLY K ZAMYŠLENÍ Zamyslete se nad právní subjektivitou v pracovně právních vztazích. Proč je možné je přiznat fyzické osobě jako zaměstnanci v již tak mladém věku? V České republice se objevuje využívání nezletilých i ve zjevně věku ještě mladším. Je to právně přípustné? PRO ZÁJEMCE Hůrka, P.; Bezouška, P.; Schmied, Z.; Šubertová, Z.; Trulč, L.: Zákoník práce a související ustanovení občanského zákoníku s podrobným komentářem. Olomouc: ANAG Bělina, M. a kol.: Pracovní právo. Praha: C. H. Beck /117

17 4 Pracovně právní vztahy RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Tato kapitola je věnovaná dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr, o vzniku a změnách pracovního poměru a o obsahu pracovní smlouvy. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly Budete umět: Umět zodpovědět otázky ke vzniku a změnám pracovně právních vztahů. Získáte: Přehled o nárocích kladených právem na vstup do zaměstnání. Budete schopni: Posoudit platnost uzavření pracovně právního vztahu a oprávněnost jednostranné změny pracovního poměru KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY Pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, odměna, podstatné náležitosti pracovní smlouvy, zkušební doba, sjednání pracovního poměru na dobu určitou, převedení na jinou práci, přeložení, pracovní cesta. PRŮVODCEM STUDIEM KAPITOLY V této kapitole se dozvíte, že obsahem pracovněprávních vztahů jsou subjektivní práva a povinnosti jeho účastníků. Hlavním obsahem pracovního poměru je povinnost zaměstnance osobně konat práci sjednaného druhu, na sjednaném místě a ve stanovené či dohodnuté pracovní době a povinnost zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci, řídit její výkon, za 17/117

18 vykonanou práci platit mzdu nebo plat či jinou odměnu a vytvářet k jejímu výkonu pracovní podmínky. Vznik pracovního poměru nastává uzavřením nebo jmenováním. Pracovní poměr může být změněn dvěma způsoby: změnou jeho obsahu a změnou osoby zaměstnavatele. 4.1 Formy pracovně právních vztahů Obsahem pracovněprávních vztahů jsou subjektivní práva a povinnosti jeho účastníků. Jejich uplatňování vede k dosažení základního účelu tohoto právního vztahu. Zatímco obsah pracovního poměru v rozhodujícím obsahu stanová zákoník práce a další pracovněprávní předpisy, obsah vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr do značné míry plyne z obsahu těchto dohod Pracovní poměr Hlavním obsahem pracovního poměru je povinnost zaměstnance osobně konat práci sjednaného druhu, na sjednaném místě a ve stanovené či dohodnuté pracovní době. Přitom je zaměstnanec povinen dodržovat pokyny zaměstnavatele a zejména plnit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané. Naproti tomu zaměstnavatel je povinen zaměstnanci přidělovat práci, řídit její výkon, za vykonanou práci platit mzdu nebo plat a vytvářet k jejímu výkonu pracovní podmínky Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Zákoník práce při úpravě vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr stanoví jejich omezení co do časového rozsahu, čímž posiluje význam zaměstnávání v pracovním poměru. Tyto vztahy mohou vzniknout na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce je určena ke splnění časově anebo obsahově omezeného pracovního úkolu. Uzavírá se písemně, jinak je neplatná, v rozsahu celkem maximálně /117

19 hodin v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Povinnou obsahovou náležitostí je vymezení konané práce. Na základě dohody o pracovní činnosti je možno vykonávat práce nepřekračující v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Obsahuje dále druh sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a dobu jejího trvání. Dohoda o pracovní činnosti zaniká uplynutím doby jejího trvání, dohodou zaměstnavatele a zaměstnance ke sjednanému dni a výpovědí bez uvedení důvodů. Při zrušení výpovědí dohod zaniká po uplynutí 15 denní výpovědní doby, která začíná dnem doručení výpovědi druhému účastníky. 4.2 Vznik a změna pracovního poměru Vznik pracovního poměru je vázán na splnění podmínek formálních a obsahových. Tyto podmínky jsou obsaženy ve všech způsobech, kterými pracovní poměr vzniká jmenováním a uzavřením pracovní smlouvy, případně po předchozím zvolení Jmenování Tímto způsobem vzniká pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců na vedoucí pracovní místo ve funkci vedoucího organizační složky státu, ředitele státního podniku, ředitele školské právnické osoby, vedoucího příspěvkové organizace atp Pracovní smlouva Uzavřením pracovní smlouvy vyžaduje písemnou formu, její nedodržení však nezpůsobuje neplatnost smlouvy ani vzniku pracovního poměru. Zvláštní zákon nebo stanovy mohou určit jako podmínku obsazení pracovního místa zvolení do funkce příslušným orgánem,takto například senát vysoké školy volí děkana vysoké školy. Volba je pak předpokladem k uzavření pracovní smlouvy. Pracovní smlouva musí obsahovat podstatné náležitosti, bez kterých je neplatná. Jsou to druh práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat místo výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. 19/117

20 Den nástupu do práce je dnem vzniku pracovního poměru. Zaměstnavatel je oprávněn odstoupit od pracovní smlouvy, pokud v tento den zaměstnanec do práce nenastoupí a do týdne neuvědomí zaměstnavatele o překážce, která mu v tom bránila. Odstoupením se pracovní smlouva ruší od počátku, tedy jakoby nikdy neexistovala. Druhem práce pracovní smlouva vymezuje pracovní činnost nebo činnosti, které zaměstnanec bude v pracovním poměru vykonávat. Místem výkonu práce je místo, kde musí zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci. Jako místo výkonu práce lze sjednat úzce vymezené pracoviště nebo naopak prostor velmi široký Pracovní poměr na dobu určitou Pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, není-li výslovným ujednáním v pracovní smlouvě uzavřen na dobu určitou. Mezi týmiž účastníky může být pracovní poměr sjednán nebo prodloužen na dobu nejdéle dvou let ode dne vzniku pracovního poměru. Stejné omezení platí pro případ, že došlo k navázání nového pracovního poměru ne později než do šesti měsíců od skončení předchozího pracovního poměru, od jehož dne vzniku se do 2 let počítá. Pokud zaměstnanec do uplynutí doby trvání pracovního poměru, sjednané v pracovní smlouvě déle než činí uvedené omezení, zaměstnavateli písemně oznámí, že trvá na dalším zaměstnání, platí, že pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou. V opačném případě je ujednání o době trvání pracovního poměru platné. Omezení sjednávání pracovního poměru na dobu určitou se nepoužije v případech, kdy se pracovní poměr uzavírá na dobu určitou podle zvláštního předpisu, nebo z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance anebo pro zvláštní povahu práce nebo vážné provozní důvody Zkušební doba Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o zkušební době. Zkušební doba může být sjednána v délce nejvýše tří měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a prodlužuje se o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec v jejím průběhu nekoná práci. 20/117

21 Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Je nutno ji sjednat před vznikem pracovního poměru, nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce Změna pracovního poměru Pracovní poměr může být změněn dvěma způsoby: změnou jeho obsahu a změnou osoby zaměstnavatele. Ke změně zaměstnavatele dochází při převodu činnosti zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele a při právním nástupnictví po zemřelém zaměstnavateli osobou pokračující v jeho živnosti. Práva a povinnosti zaměstnanců zůstávají změnou zaměstnavatele nedotčeny. Obsah pracovního poměru je možné změnit dohodou zaměstnavatele a zaměstnance o jeho změně a je nutné ji provést písemnou formou Převedení na jinou práci Zákoník práce stanoví případy, kdy je zaměstnanec povinen konat práci jiného než druhu sjednaného v pracovní smlouvě. K této změně obsahu pracovního poměru dochází na základě jednostranného právního úkonu zaměstnavatele - převedení na jinou práci. Zaměstnavatel při převedení na jinou práci přihlížet k tomu, aby jiná práce byla pro zaměstnance vhodná vzhledem ke zdravotnímu stavu a schopnostem zaměstnance a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Zákoníkem práce jsou stanovené důvody pro převedení na jinou práci rozděleny do dvou skupin. Jsou to případy závažných okolností na straně zaměstnance, například když dlouhodobě pozbyl schopnost dále konat dosavadní práci, kdy zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci musí. A pak případy určitých situací vzniklých v pracovním poměru, na jejichž základě zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci může, například když zaměstnanec dočasně pozbyl předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy pro výkon sjednané práce, pak nejdéle na dobu 30 pracovních dnů v kalendářním roce Přeložení Přeložením dochází ke změně sjednaného místa výkonu práce. V rámci zaměstnavatele na jiné pracoviště než bylo sjednáno, může být zaměstnanec přeložen jen s jeho souhlasem. 21/117