MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 212 JANA BALOGHOVÁ

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála kravské mléko/mléčné výrobky Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal Vypracovala: Jana Baloghová Brno 212

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála kravské mléko/mléčné výrobky vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Ivo Zdráhala a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis...

4 PODĚKOVÁNÍ: Touto cestou bych ráda poděkovala panu Ing. Ivu Zdráhalovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této bakalářské práce.

5 ABSTRAKT BALOGHOVÁ, J. Agrární zahraniční obchod ČR komoditní vertikála kravské mléko/mléčné výrobky. Bakalářská práce. Brno, 212 Tato bakalářská práce se zabývá vývojem komoditní vertikály mléka a jejím vlivem na zahraniční obchod s mlékem a mléčnými produkty. Je zde uvedeno srovnání produkce v ČR s celkovou světovou produkcí mléka, světové ceny a největší producenti mléka. Na základě zjištěných poznatků je sestavena analýza zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými produkty. Tato analýza umožňuje zjistit strukturu produktů a zemí, které mají největší význam v zahraničním obchodu ČR. Dále analýza zkoumá podíl výrobků s nízkou a vysokou přidanou hodnotou v rámci celkového exportu a importu. Klíčová slova: agrární trh, agrobyznys, zahraniční obchod, mléko, mléčné výrobky ABSTRACT BALOGHOVÁ, J. Agricultural foreign trade of Czech republic Commodity vertical milk/dairy products. Bachelor thesis. Brno 212 This thesis deals with the development of milk commodity chain and its influence on foreign trade in milk and dairy products. There is a comparison of production in the Czech republic with a total world milk production, world prices and the biggest producers of milk. Based on the knowledge, there is made up the analysis of foreign trade in milk and dairy products. This analysis allows to determine the structure of products and countries that have the greatest importance in the foreign trade of the Czech republic. Next, the analysis examines the proportion of products with low and high added value in the total export and import. Key words: agricultural marketing, agribusiness, foreign trade, milk, dairy products

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Zemědělství a jeho pozice v národním hospodářství Funkce agrárního sektoru Agrární sektor a jeho struktura Specifika zemědělství a agrárního sektoru Agrární trh Fungování agrárního trhu Rozdělení agrárního trhu Poptávka a nabídka v agrárním sektoru Utváření ceny Agrobyznys Teorie agrobyznysu Teorie komoditních vertikál Typy komoditních vertikál Rozdíly mezi tradičním a současným modelem zemědělství Tržní struktura a její důsledky ve vazbách komoditní vertikály Teorie mezinárodního obchodu Globalizace Příčiny zahraničního obchodování Vývoj a význam zahraničního obchodu Formy státních zásahů Regulace zahraničního obchodu Komoditní struktura světového obchodu Agrární zahraniční obchod ZAHRANIČNÍ OBCHOD S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY VE SVĚTĚ A V EVROPSKÉ UNII Základní charakteristiky produkce mléka ve světě Mezinárodní obchod s mlékem a mléčnými výrobky Evropská Unie ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY... 36

7 5.1 Komoditní vertikála mléka Základní charakteristiky chovu skotu v České republice Vývoj stavů skotu v ČR Získávání a úprava mléka Spotřeba mléka v ČR Cena mléka Mlékárenský průmysl Vývoj podnikatelské struktury mlékárenského průmysl Technologické zpracování mléka a výrobky mlékárenského průmyslu Analýza zahraničního obchodu ČR s mlékem a mléčnými výrobky Bilance zahraničního obchodu Výrobky s nízkou přidanou hodnotou Výrobky s vysokou přidanou hodnotou Vývoj struktury zahraničního obchodu ČR s mlékem a mléčnými výrobky Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR DISKUZE A ZÁVĚRY POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 68

8 1 ÚVOD Během několika posledních desítek let došlo k výrazným ekonomickým změnám, a to nejen v evropských podmínkách, ale i v rámci celého světa. Zvyšující se globalizace způsobila snížení bariér mezi jednotlivými zeměmi, což značně ovlivnilo nejen zahraniční obchodování, ale také vývoj všech světových hospodářských odvětví. Nemůžeme tedy opomenout ani zemědělství a celý agrární sektor, ve kterých díky těmto změnám došlo k přeměně celkové strategie výroby zemědělských produktů. Sortiment, kvalita a množství produktů se v současnosti odvíjí od potřeb a požadavků spotřebitelů, což ovlivňuje chování zemědělské prvovýroby. Dříve uplatňovaný tradiční model zemědělství je v rámci těchto změn nahrazen modelem novým. Došlo k tomu hlavně v důsledku změny v preferencích obyvatel. Hodně změn také způsobil vstup České republiky do Evropské unie v roce. ČR se tak musela přizpůsobit novým pravidlům, která především v zemědělství znamenala mnohdy velké investice. EU se však rozhodla některé tyto investice pokrýt v rámci dotací, aby se nejen zemědělství, ale i celková pozice všech členských států dostala na evropskou úroveň. Jedním ze základních odvětví zemědělství, které je výrazně ovlivňováno, je chov skotu, jakožto producenta hlavní suroviny mléka. Mléko a mléčné výrobky jsou jedněmi ze základních potravin, je tedy rozhodující jejich kvalita a původ. Mléko následně prochází napříč vertikálou a v jednotlivých fázích zpracování je s komoditou obchodováno jak na tuzemských, tak na zahraničních trzích. Z tohoto důvodu je v našich obchodech k dostání širokého sortimentu produktů z celého světa. Každá země však nemá dostatečné množství surovin ke své vlastní spotřebě a je tedy nutné tyto suroviny získat z jiných zdrojů. Nejčastějším způsobem je právě zahraniční obchod. Ten dokáže zemím poskytnout jistou kompenzaci za ty výrobky, které nejsou schopni samy vyprodukovat, nebo je nevyrábí v dostatečné míře. Opačným příkladem jsou země, které mají nadbytečnou produkci surovin, kterou nedokáží samy spotřebovat a je tedy jejich povinností zboží vyvážet. S růstem zahraničního obchodování a s rozšiřujícím se sortimentem produktů je tedy nutné mít základní přehled o nabízeném zboží, aby se každý spotřebitel rozhodl, zda 8

9 koupí zahraniční výrobek, nebo podpoří ekonomiku své země zakoupením tuzemské produkce. 9

10 2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je vymezit pomocí teoretických východisek komoditní vertikálu mléka a mléčných výrobků v rámci zahraničního obchodu. V rámci zadané komoditní vertikály je nutné zpracovat analýzu zahraničního obchodu jednotlivých výrobků, jejímž cílem je zjistit komoditní skladbu vyvážených a dovážených výrobků a také, zda je větší poměr výrobků s vyšší nebo s nižší přidanou hodnotou. Dále z této analýzy budeme zjišťovat, do kterých zemí Česká republika nejvíce vyváží a naopak z kterých zemí je nejvíce dováženo. Na základě těchto poznatků bychom měli být schopni zjistit, jak si stojí český export s mlékem a mléčnými výrobky a zda se vůbec vyplatí vyvážet některé typy výrobků. Pro řešení celkové úlohy bakalářské práce a pro následné splnění vytyčených cílů bylo použito následujícího metodického postupu: V první fázi je metodický postup zaměřen na studium odborné literatury k rozšíření znalostí v dané problematice, které jsou následně uvedeny včetně citací jednotlivých autorů. V této části byla věnována pozornost vymezení problematiky agrárního sektoru včetně jeho funkcí, fungování a struktury, dále je vysvětlen pojem agrobyznys, na jehož základě jsou uvedeny teoretické poznatky komoditních vertikál. V závislosti na teoretických poznatcích o komoditních řetězcích je uvedena tržní struktura a její důsledky ve vazbách komoditní vertikály. Následující teoretická část byla věnována globalizaci a mezinárodnímu obchodu, jeho vývoji a významu, státním zásahům do zahraničního obchodu a jeho regulaci. Na základě teoretických poznatků byla sledována situace na zahraničních trzích a na trzích v EU, a to především v rámci celosvětové produkce, největších světových producentů a světového exportu. V Další fázi metodického postupu bylo zvoleno vymezení konkrétní komoditní vertikály mléka a mléčných produktů v jednotlivých fázích zpracování. Zde jsou rovněž uvedeny i stručné technologické poznatky ke zpracování jednotlivých výrobků a také informace o chovu skotu s tržní produkcí mléka. 1

11 V závěrečné fázi byla vypracována analýza zahraničního obchodu v rámci předem vymezené vertikály. Po konzultaci s předsedou Českomoravského svazu mlékárenského Ing. Kopáčkem byly jednotlivé výrobky, se kterými je v analýze pracováno, zařazeny do kategorie výrobků s nízkou a vysokou přidanou hodnotou. Na základě této analýzy bylo možné uskutečnit konečné závěry, které jsou uvedeny v samostatné kapitole. Pro vypracování této bakalářské práce byly použity podklady uvedené v seznamu použité literatury a internetových zdrojů, a při vytváření analýzy zahraničního obchodu byly použity údaje z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu. 11

12 3 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 3.1 Zemědělství a jeho pozice v národním hospodářství V důsledku dlouhodobého vývoje ekonomiky a celé společnosti se formuje postavení zemědělství a celého agrárního sektoru. Agrární sektor je relativně samostatná část ekonomiky, která vznikla vyčleňováním specializovaných činností doprovázených rozvojem integračních vztahů mezi zemědělstvím a jeho bezprostředním okolím. V současném zemědělství se však překonává dříve typická uzavřenost prvovýroby. Agrární sektor totiž neexistuje a nefunguje samostatně, ale má řadu podstatných interakcí s ostatními částmi národní i světové ekonomiky, což vysvětluje relativitu samostatnosti. Rostoucí úroveň agrárního sektoru tedy závisí na celém národním hospodářství. [5] Postavení agrárního sektoru v národní ekonomice je dáno následujícími ukazateli: - podíl zemědělství na HDP, - podíl zemědělství na investicích, - podíl pracovních sil v zemědělství na celkovém počtu ekonomicky aktivních pracovních sil, - podíl zemědělství na zahraničním obchodě. 3.2 Funkce agrárního sektoru Zaměřením agrárního sektoru především na agrárně-potravinářský komplex můžeme vymezit tři základní funkce: Výrobce zvláštního zboží (potravin) tato funkce má veliký význam, neboť zabezpečuje výživu obyvatelstva. Při výrobě potravin je důležité dbát nejen na kvantitu, ale zároveň na kvalitu produktů, protože kvalita potravin je rozhodujícím faktorem a ovlivňuje zdravotní stav celé populace. Rozhodující činitel při tvorbě venkovského životního prostředí v důsledku pevného spojení zemědělské prvovýroby s přírodou dochází k utváření venkovské krajiny. Je však rovněž důležité dbát na čistotu vod a ovzduší při zemědělském zpracování pro zachování základních funkcí krajiny, kterými jsou např. produkce kyslíku rostlinami, filtrace vzduchu, množství a kvalita podzemních vod atd. Proto se v dnešní době 12

13 uplatňují ekologičtější zásahy v zemědělství, které zabraňují erozi, kontaminaci či snížení biologické diverzity. [5] Úloha v trvale udržitelném rozvoji - jde o mimoprodukční funkci, která zahrnuje tzv. trvale udržitelný rozvoj. Jde o využívání zdrojů a přírodního bohatství současnou generací, a to takovým způsobem, aby nebyla narušena práva budoucích generací mít ke zdrojům stejný přístup jako dnes. Jde tedy o základní strategii rozvoje lidské civilizace. Součástí trvale udržitelného rozvoje je změna politiky každého státu s větším zaměřením na ochranu životního prostředí. 3.3 Agrární sektor a jeho struktura Podle klasického členění jsou do agrárního sektoru zahrnována jednotlivá odvětví, která se zároveň člení do tří velkých celků (komplexů). Prvním celkem je komplex agrárně-potravinářský, který zahrnuje tato odvětví: - zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, - potravinářský průmysl, - krmivářský průmysl, - služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.). Dalším celkem je komplex agrárně-průmyslový, který navíc oproti prvnímu obsahuje ještě odvětví: - dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Připojením posledního odvětví se vytvoří závěrečný komplex, kterým je agrobyznys: - potravinářský obchod a veřejné stravování Celou tuto strukturu můžeme znázornit následujícím schématem: 13

14 Zemědělská prvovýroba, lesnictví a vodní hospodářství Potravinářský a další zpracovatelský průmysl Krmivářský průmysl Služby pro zemědělství a potravinářství Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství Agrárněpotravinářský komplex agrárněprůmyslový komplex Agrobyznys Potravinářský obchod a veřejné stravování Obr. 1 Struktura agrobyznysu (Novák, ) 3.4 Specifika zemědělství a agrárního sektoru Agrární sektor má celou řadu specifik, která jsou ovlivňována různými faktory. Kombinace těchto faktorů je příčinou základních problémů v zemědělství, např. krátkodobé kolísání v cenách produkce, dlouhodobý pokles cen ve srovnání s ostatními odvětvími, pokles příjmů zemědělců ve srovnání s příjmy v ostatních sektorech. Zde jsou uvedena základní specifika, která jsou charakteristická pro agrární sektor [5]: Biologický charakter výroby a její spojení s přírodou Výrobní cyklus v agrárním sektoru je především ovlivňován délkou biologického cyklu. V rostlinné výrobě je stanoven délkou vegetačního období jednotlivých plodin, zatímco v živočišné výrobě souvisí s délkou odchovu a chovu zvířat. Dalším důležitým specifikem je sezónní charakter zemědělské výroby, především té rostlinné. To způsobuje, že se výrobní proces nekryje s procesem pracovním. Bezprostřední spojení zemědělské výroby s přírodou ovlivňuje charakter i strukturu výroby a typ zemědělské výroby naopak ovlivňuje životní prostředí. Zároveň je důležité, v jakých půdních a klimatických podmínkách je zemědělská výroba soustřeďována. Specifická sociálně-ekonomická struktura výrobců a jejich rozmístění Sociálně ekonomická struktura je dána třemi základními typy podniků: - zemědělské podniky orientované na zisk v rámci celkové produkce, mají tyto podniky vysoký podíl právě té, kterou vyrábějí pro trh, - rodinná hospodářství tyto podniky rovněž produkují na trh, ale část jejich produkce je využita pro samozásobení, neboli obživu rodiny, - naturální hospodářství fyzických osob v tomto typu podniku je většina produkce využívána k rodinné spotřebě a pouze malá část je určena pro trh. 14

15 Z toho vyplývá, že se jedná pouze o doplňkovou činnost, která není hlavním zdrojem příjmů. Odlišnosti ve fungování agrárního trhu Jedná se především o pružnost agrárního trhu v reakci na požadavky spotřebitele. Agrární trh nemůže reagovat bezprostředně na poptávku, neboť komodity, se kterými je zde obchodováno, mají biologický charakter a vytváří tak časovou odezvu mezi výrobním a produkčním procesem. [6] 3.5 Agrární trh Existuje mnoho definicí, kterými můžeme specifikovat trh a tržní prostředí. Trh jako takový můžeme vymezit jako prostor, ve kterém se střetává nabídka s poptávkou za účelem tvorby ceny, nebo také jako systém koupě a prodeje. [6] Agrární (zemědělsko-potravinářský) trh v širším pojetí představuje směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. [5] V užším pojetí je agrární trh výrazněji determinován vlivem biologického charakteru výroby a tedy rozdílem mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem s různou časovou odezvou výrobců i reakcí spotřebitelů na signály trhu, a to při formování poptávky a nabídky. [3] Fungování agrárního trhu Agrární trh je obecně charakterizován různou časovou odezvou výrobců a spotřebitelů potravinářské produkce na signály trhu. Zatímco poptávka po potravinách je závislá na cenách platných v určitém období a spotřebitel reaguje bezprostředně na tyto ceny, naproti tomu se nachází nabídka zemědělských výrobků, která je v krátkodobém pojetí zcela nepružná a nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu. Agrární trh tedy nemůže reagovat tak pružně jako trhy s anorganickými komoditami. Je to z toho důvodu, že komodity a výrobky, se kterými se obchoduje na agrárním trhu, mají převážně biologický charakter, který vytváří velkou časovou odezvu mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem. [6] 15

16 Rozhodování výrobců vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období, budou na stejné úrovni i v období příštím. Tento předpoklad je však nepodložený a většinou nastává situace, že nabízená produkce přichází v dalším období za zcela jiných podmínek, než které platí v současném období. Při rozhodnutí o změně produkce se tedy musí výrobce orientovat podle předpokládaného vývoje, neboť výsledky rozhodnutí se mohou projevit až za několik let. V případě víceletého výrobního cyklu je nabídka určitého období odezvou na ceny, které platily dokonce před dvěma, třemi i čtyřmi léty. Díky tomu vznikají tzv. cyklické změny cen, které vznikají jako důsledek časové mezery mezi rozhodnutím a výsledkem tohoto rozhodnutí (tzv. pavučinový teorém). [3] [5] Rozdělení agrárního trhu Podle Bečvářové můžeme agrární trh rozdělit do čtyř základních kategorií [5]: Trh naturální prodávající a kupující jsou totožné subjekty. Výrobce je současně spotřebitelem a mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna (např. samozásobitelská hospodářství). Obr. 2 Schéma naturálního trhu (Bečvářová, ) Trh surovino-potravinářský prodávajícími jsou zemědělští výrobci, kteří prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování do potravinářského výrobku. Kupující jsou spotřebitelé, kteří dále tuto surovinu upravují do potravinářského výrobku. Obr. 3 Schéma surovino-potravinářského trhu (Bečvářová, ) Trh zemědělských výrobků prodávající jsou výrobci zemědělské suroviny, kupující jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně individuální zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci. Rozhodující část komoditní struktury zemědělských výrobků je směřována mezi výrobními (zemědělskými) a zpracovatelskými podniky. 16

17 Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Trh Zprostředkovatelé Obr. 4 Schéma trhu zemědělských výrobků (Bečvářová, ) Trh potravinářských výrobků prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro určitou část potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům (tzv. velkoobchodní a maloobchodní prodej). Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh Obr. 5 - Schéma trhu potravinářských výrobků (Bečvářová, ) 3.6 Poptávka a nabídka v agrárním sektoru V agrárním trhu je poptávka charakteristická poptáváním spotřebitelů po konečných produktech, které již prošly určitým procesem zpracování. Při formování poptávky dochází ke snižování cenové a důchodové pružnosti poptávky. Je to dáno např. individuálním určením minimální či maximální spotřeby potravin na každého člověka nebo reakcí na změnu tržní síly obyvatelstva. Formování nabídky zemědělských komodit na agrárních trzích ovlivňují samotní výrobci, a to nabízeným množstvím jednotlivých výrobků, použitými technologiemi a technikou. Nabídka je rovněž ovlivňována přírodními vlivy, kterými jsou např. faktory klimatu, kvalita půdy a nepředvídatelné vlivy počasí. Nevýhodou nabídky na agrárním trhu je časový nesoulad a výrobci tedy nemohou okamžitě reagovat na signály trhu. Charakteristikou agrárního trhu je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Tato nerovnováha vyplývá z charakteru trhu a produktů. Z časového hlediska je poptávka 17

18 po potravinách vyrovnaná po celý rok, kdežto nabídka má sezónní charakter a je tedy nevyrovnaná. Stejně tak je viditelná nerovnováha z hlediska prostoru, kdy je poptávka po potravinách soustředěna do spotřebitelských center a nabídka je uskutečňována na celém území. [3] [5] [6] [17] 3.7 Utváření ceny V závislosti na nabídce a poptávce dochází k utváření ceny na trhu. Jelikož cílem poptávajících je nakoupit co největší množství zboží za co nejnižší možnou cenu a naopak cílem nabízejících je prodat co největší množství zboží za co nejvyšší možnou cenu, je tedy důležité určit takovou cenovou hladinu a takové množství, které budou přípustné pro obě strany. Cena je však ovlivňována také z hlediska časového a místního. Podle času se může cena měnit např. v rámci sezóny daného zboží. Jde tedy o takové zboží, které se v určitém období prodává buď za velmi nízkou, nebo za velmi vysokou cenu, např. ovoce, lyžařská výstroj, apod. Místo rovněž ovlivňuje cenu daného zboží a to např. u nemovitostí, kdy je cena vysoká u městských lokalit, kdežto ve vesnicích je cena nemovitostí nižší. [15] 3.8 Agrobyznys V této kapitole se zaměříme na významnou část agrárního sektoru, kterou je agrobyznys. V současné době je světová ekonomika i celosvětová civilizace ovlivňována procesy globalizace a liberalizace. Tyto procesy vyvolávají vlivy, které vnímáme především jako změny v ekonomice a v hospodářských sektorech, tedy i v tom agrárním. Dochází ke změnám napomáhajících formování vztahů, priorit a podmínek světového agrárního trhu, který následně dostává podobu velmi silného segmentu světové ekonomiky - agrobyznysu. [17] Agrobyznys můžeme obecně chápat jako souhrn činností a jejich vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou a činnostmi, díky nimž dochází k přeměně zemědělských komodit do konečného výrobku. Do činností spojených s agrobyznysem je zapojeno přibližně 5 % práceschopného obyvatelstva z celého světa, 5 % světových aktiv a představuje více než 5 % světových spotřebitelských výdajů. Jednotlivé vazby a činnosti v segmentu agrobyznysu můžeme charakterizovat následujícím schématem: 18

19 Dodavatelé vstupů do zemědělství Vývoz zemědělských produktů Výrobci zemědělských produktů Podniky nákupu, skladování a zpracování zem. produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin Vývoz potravin Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb Dovoz potravin Podniky maloobchodu potravin Instituce veřejného stravování Koneční spotřebitelé Obr. 6 - Základní struktura agrobyznysu (Bečvářová, ) Teorie agrobyznysu Základy teorie agrobyznysu pochází již z 5. let 2. století a podíleli se na nich američtí ekonomové John H. Davis a Ray A. Goldberg. Díky jejich společné publikaci A Concept of Agribusiness došlo k novému přístupu zkoumání zemědělské politiky, systémového studia rozvoje zemědělství v rámci potravinového hospodářství, ale i k řešení konkrétních otázek rozvoje agrárního segmentu ekonomiky. Klasické pojetí podle Davise a Goldberga z roku 1957 definuje agrobyznys jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činnosti na farmě, dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. [3] [17] V tomto pojetí jsou zahrnována následující odvětví: - dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.), - zemědělská prvovýroba, - krmivářský průmysl, 19

20 - služby pro zemědělství a potravinářství (zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství atd.), - potravinářský a další zpracovatelský průmysl, - potravinářský obchod a veřejné stravování. V aktuálním pojetí je však vhodnější použít definici podle Sonky a Hudsona z roku, která vymezuje agrobyznys jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující [3]: - výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu, - dodavatele ostatních vstupů, - zemědělské výrobce, - nákupce zemědělských produktů, - zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků, - (malo)obchod a instituce veřejného stravování. Z předchozích údajů je zřejmé, že agrobyznys ovlivňuje celý sektor a veškeré činnosti vztahující se k zemědělství. Tento přístup umožňuje zkoumat všechna příbuzná odvětví, která souvisí s výrobou zemědělských produktů, zpracovatelským průmyslem a obchodem se zemědělskými produkty. 3.9 Teorie komoditních vertikál V této části práce bude věnována pozornost problematice komoditní vertikály mléka. Abychom mohli správně pochopit tuto problematiku, je v první řadě důležité znát několik základních pojmů, mezi které patří komodita a komoditní vertikála. Bez znalosti těchto pojmů bychom totiž nebyli schopni správně vymezit konkrétní vertikálu určité komodity. Co to tedy komodita je? Komodita je určitý druh zboží, se kterým je obchodováno na komoditním trhu nebo na burze. Jde o různé zboží rozdílné kvality a od různých dodavatelů. Můžeme ji také nezývat surovinou, protože většina surovin, např. pšenice, vepřové maso, hovězí maso, mléko, zlato, ropa a spousta dalších, jsou zároveň komoditami. [23] 2

21 3.9.1 Typy komoditních vertikál Když už jsme si vymezili pojem komodita, můžeme si nyní vysvětlit pojem komoditní vertikála. V praxi se rovněž můžeme setkat s názvem potravinový nebo komoditní řetězec. Tento pojem charakterizuje činnosti a vzájemné vztahy výrobních a zpracovatelských subjektů i odbytových činností, a dále trhů, které fungují v procesech výroby a zpracování určité suroviny získané v zemědělské prvovýrobě, a tato surovina je následně zpracována až na produkt určený konečnému spotřebiteli. [3] Podle Bečvářově máme dva základní modely komoditních vertikál a ty jsou následující. Nabídkově orientovaný komoditní řetězec, neboli tradiční model, který je charakteristický preferencí nabídkové stránky trhů. Jednoduše řečeno, při toku produktu od výrobce až po konečné zpracování, byla rozhodujícím místem v tomto řetězci výrobní fáze zemědělských produktů, tedy zemědělská prvovýroba. [3] Vstupy Zemědělské produkty 1. fáze zpracování 2. fáze zpracování Potrav. zboží Obr. 7 - Nabídkově orientovaný komoditní řetězec (Bečvářová, ) Poptávkově orientovaný komoditní řetězec na současném stupni ekonomického vývoje potravinového hospodářství je více upřednostňován poptávkově orientovaný komoditní řetězec. Rozhodující postavení v tomto řetězci zastává poptávka, od které se následně odvíjí kvalita zemědělských výrobků, vyprodukované množství a dokonce i cenové podmínky. Zemědělské podniky tedy nemají možnost se v tomto systému výrazněji prosadit, neboť jejich činnost je ovlivněna chováním poptávajících. Podniky se tedy musí snažit co nejefektivněji reagovat na změny na trhu, čímž se zvýrazňují individuální schopnosti firem a jejich managementu. Konečné články řetězce tak v podstatě určují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělských surovin pro další zpracování a prodej. [3] 21

22 Vstupy Zemědělské produkty 1. fáze zpracování 2. fáze zpracování Potrav. zboží Obr. 8 - Poptávkově orientovaný komoditní řetězec (Bečvářová, ) Rozdíly mezi tradičním a současným modelem zemědělství Tradiční nabídkově orientovaný model se významně odlišuje v rozhodujících úlohách a postavení zemědělství od nového poptávkově orientovaného modelu. Zde je uvedena základní charakteristika změn vyplývajících z koncepce nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství [1]: - Základním rozdílem je přístup k zemědělství. Zatímco tradiční koncepce vnímá zemědělství pouze jako zemědělskou prvovýrobu, nová koncepce považuje zemědělství jako součást určitého řetězce zemědělské výroby, tedy jako součást výroby produktů a potravin. - Zemědělskou produkci a její komodity nehodnotí nový model jako konečný výrobek, ale jako surovinu. - Mění se determinující faktory výroby. Do tradiční koncepce byly zahrnovány výrobní podmínky, půda a kapitál. Nová koncepce se zaměřuje na požadavky zákazníka. - Dále se mění zaměření výroby. Dříve se uznávala univerzální struktura zaměřená na dostupnost výrobních faktorů a vstupů, dnes je zaměřena na konkrétní žádanou komoditu. - Změnilo se i vnímání trhu, které se dříve považovalo za prostředí neosobních a konkurenčních vztahů. V dnešní době se upřednostňují osobní kontakty a korektní chování mezi dodavateli a odběrateli. - Další změna se týká nakupování vstupů. V tradiční koncepci zemědělci nakupovali od velkého množství dodavatelů, zatím co v nové koncepci se upřednostňuje nákup od jednoho zdroje. - Mění se rovněž i ceny produktů, kdy se nabídkový model soustředil na zvyšování cen, ale poptávkový model se zaměřuje spíše na snižování nákladů. - Změny jsou i v chápání podnikání, které se dříve zaměřovalo na stabilitu, ale nyní je vyžadována změna a flexibilita. 22

23 - Co se týče úspěchu zemědělců, v tradičním modelu se hodnotil po stránce technické, v současném modelu se však hodnotí stránka ekonomická a komunikační. V této části byly uvedeny teoretické poznatky modelů komoditních řetězců, které následně budou aplikovány při tvorbě konkrétní komoditní vertikály pro mléko a mléčné výrobky Tržní struktura a její důsledky ve vazbách komoditní vertikály Jak bývá často uváděno, tržní struktura zemědělství je typickým příkladem dokonalé konkurence. Při zapojení dalších článků agrobyznysu se však tržní struktura mění. V následující tabulce si uvedeme základní typy konkurence a jejich kritéria [3]: Tab. 1 Základní typy struktury podnikatelského prostředí (Bečvářová, ) Typ Nedokonalá konkurence Dokonalá Monopolistická Kritérium konkurence konkurence Oligopol Monopol Počet subjektů velmi mnoho mnoho málo jeden Produkt homogenní heterogenní heterogenní heterogenní Bariéry vstupu žádné žádné velké/malé velmi velké Ovlivnění ceny žádné omezené značné vysoké Vztah P a MC P = MC P > MC P > MC P > MC Pozn.: P = cena, MC = mezní náklady Při použití těchto kritérií pro zemědělské podniky, vidíme většinu typických znaků dokonalé konkurence v rámci odvětví nebo ve skupině podniků, a to: - účast na tržních transakcích velkým počtem subjektů a každý z nich zaujímá tak malý podíl celkové produkce, že při změně jednoho subjektu nedochází k ovlivnění pohybu tržní ceny, - výroba identických (homogenních) výrobků, - svobodný vstup a výstup podniku z trhu, - relativně nezávislé rozhodování podniků. Hlavním ukazatelem v tomto prostředí by měla být cena a její úloha v systému rozhodování na straně nabídky a poptávky. V současném agrobyznysu jsou však typické podmínky nedokonalé konkurence, které vznikají právě díky provázanosti s ostatními odvětvími. 23

24 Tab. 2 Typy dokonalé a nedokonalé konkurence na trzích (Bečvářová, ) Poptávka Nabídka Monopson Oligopson Mnoho subjektů Monopol bilaterální monopol omezený monopol monopol nabídky Oligopol omezený monopol bilaterální oligopol oligopol Mnoho subjektů monopson oligopson bilaterální polypol V agrobyznysu rozeznáváme především typy nedokonalé konkurence ve vztahu k podnikům zemědělské výroby, kde působí monopson zpracovatelského průmyslu, který je zároveň ovlivněn potravinářským průmyslem a obchodem. Dalším typem vztahu je vztah potravinářských podniků a obchodu, kde převažuje omezený monopol, respektive bilaterální oligopol. Na následujícím schématu je zobrazena tržní struktura v jednotlivých fázích komoditní vertikály. [3] Vstupy do zemědělství Nedokonalá konkurence Zemědělská prvovýroba Dokonalá konkurence (velký počet farmářů) 1. stupeň zpracování 2. stupeň zpracování Nedokonalá konkurence (monopol, oligopol, monopolistická konkurence) Potravinářský průmysl Obchod a distribuce potravin Nedokonalá konkurence (oligopol) Koncový spotřebitel Dokonalá konkurence (velký počet spotřebitelů) Obr. 8 Tržní struktura v jednotlivých fázích komoditní vertikály (Novák, ) 3.1 Teorie mezinárodního obchodu V dnešní době se stále více zvyšuje vzájemná provázanost zemědělství a dalších odvětví agrobyznysu v rámci světového hospodářství, proto je dnešní zemědělství stále více ovlivňováno svým okolím, jehož prostředí se neustále mění. 24

25 3.1.1 Globalizace Pojem globalizace je v posledních letech stále více zmiňován, neboť ovlivňuje celou světovou ekonomiku. Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. Hlavními rysy globalizačních procesů jsou např. nárůst objemu zboží a služeb, se kterými je mezinárodně obchodováno, dále geografické rozmístění zemí podílejících se na mezinárodním obchodu a v neposlední řadě růst objemu finančních a investičních toků mezi jednotlivými zeměmi. Globalizaci tedy můžeme chápat jako proces, ve kterém se snižuje vliv zeměpisných vzdáleností při vytváření mezinárodních ekonomických, politických, společenských a kulturních vztahů. [11] [17] S rostoucí světovou globalizací souvisí do značné míry i zahraniční neboli mezinárodní obchod. Mezinárodní obchod přispívá k efektivnější alokaci světových výrobních zdrojů. [12] Můžeme jej popsat následující definicí: Mezinárodní obchod je směna zboží či služeb různých subjektů určitého státu v rámci celého světového hospodářství a jsou jím chápány směnné relace uskutečňované přes hranice národních ekonomik Příčiny zahraničního obchodování Dle Mankiwa je zahraniční obchod velice důležitý prvek. Vychází totiž z předpokladu, že kdyby byly jednotlivé země izolované od mezinárodního obchodu, docházelo by k tomu, že na trzích by byl buď přebytek výrobců, nebo přebytek spotřebitelů. Přebytek výrobců se projevuje tím, že je velké množství výrobců, kteří vyrábí zboží stejného nebo podobného charakteru podle dostupných zdrojů dané země, ale není dostatek spotřebitelů, kteří by toto zboží využili. Stejně tak dochází k přebytku spotřebitelů, kdy je velké množství spotřebitelů poptávajících určitý statek, který však z důvodu nedostatečných zdrojů země nemůže být produkován v takovém množství, aby byly uspokojeny potřeby všech spotřebitelů. [15] Díky zahraničnímu obchodování se tedy může předcházet přebytku výrobců a spotřebitelů na trhu a vytvořit tak rovnováhu při nedostatku nebo naopak nadbytku zboží. Hlavním důvodem, proč mezi sebou země obchodují, je snadnější uspokojování potřeb obyvatel. Děje se tak v důsledku přirozené nerovnosti v jednotlivých zemích, a to především schopnosti lidí provádět různé činnosti, nerovnoměrné rozložení 25

26 přírodních podmínek, technická vyspělost apod. Dalšími důvody vzájemného obchodu mezi zeměmi jsou [19]: - odlišnost výrobních podmínek přírodní zdroje, klimatické a geografické podmínky, kvalifikace a schopnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva, atd., - rozdíly ve spotřebitelském vkusu obyvatelé mají odlišné preference ve spotřebě, např. plodiny, které není možno pěstovat v tuzemských klimatických podmínkách, - klesající náklady z velkovýroby (rostoucí výnosy z rozsahu) v různých zemích jsou statky vyráběné s různými náklady; při specializaci země na výrobu určitého statku ve velkém dochází k úsporám nákladů při zvyšování objemu výroby, - konflikt mezi výrobou a spotřebou jde o neschopnost některých zemí uspokojit požadavky spotřebitelů, proto je pro ně lepší se zapojit do mezinárodního obchodu, než aby si vyráběly všechny potřebné statky samy Vývoj a význam zahraničního obchodu Podobně, jako se začal vyvíjet tuzemský obchod, se začal vyvíjet i obchod zahraniční. Oba prošly stejnými vývojovými fázemi a proto mají stejné charakteristické znaky. První fází je tzv. barter obchod, neboli směna zboží jednoho za zboží druhé. Druhá fáze vývoje nastala, když začalo docházet ke směně zboží pomocí různých zprostředkovatelů (např. státní instituce, banka, apod.). Poslední fází bylo zavedení všeobecného ekvivalentu (např. mince, bankovky), díky němuž docházelo ke směně zboží. Ačkoliv se některé fáze v menší míře uplatňují dodnes, je v současnosti nejvíce využívána fáze směny za všeobecný ekvivalent. [2] Význam zahraničního obchodu pro ekonomiku každé země se dá hodnotit z několika hledisek, kterými jsou efektivnost, proporcionalita a demonstrativní efekt. Efektivnost je dána snahou soustředit v exportní politice ty výrobky, u kterých může země dosáhnout maximálních úspor společenské práce. Proporcionalita vychází z předpokladu, že jen málo zemí na světě má dostatečně velký průmyslový trh a průmyslovou základnu schopnou soběstačného vývoje. Posledním hlediskem je demonstrativní efekt. Je založen na tom, že vývoz vytváří vizitku dané země a zobrazuje úroveň rozvoje ekonomiky. Naopak dovoz představuje způsob řešení proporcionality, tedy získání těch hodnot, které z nějakého důvodu v dané zemi chybí, 26

27 a dále pak může docházet k převzetí určitého technického, designového a módního trendu, který může stimulovat společenský a ekonomický pokrok. Dále můžeme význam zahraničního obchodu vidět v tom, že čím větší je vzájemná hospodářská provázanost zemí, tím jsou celkové vztahy stabilnější. Z toho vyplývá skutečnost, že ekonomické vztahy mezi zeměmi podporují mírovou spolupráci a snižují riziko konfliktu. Zahraniční obchod také přispívá k růstu vzdělanosti, neboť nutí obyvatele k intenzivnímu studiu technických novinek, forem zahraniční spolupráce, cizích jazyků i národních a kulturních specifik. [2] Formy státních zásahů Státní zásahy do vnějších ekonomických vztahů mohou v různých případech buď napomoci zdravému vývoznímu úsilí, nebo naopak být překážkou k jeho naplnění. Formy státních zásahů jsou následující: Plány, programy, národohospodářské a oborové koncepce plánování ekonomického vývoje země je zcela běžné ve všech zemích světa. Plány se vytváří na několik let dopředu, zabývají se určitými globálními problémy a pomocí nich se stanovují předpokládané cíle. Daňová politika daně plní především funkci fiskální, kdy představují hlavní zdroj příjmů státu. V současné době se však stále více uplatňuje i význam v oblasti ekonomické, kdy je cílem daní měnit strukturu užitného společenského produktu. Měnová a finanční politika měna působí prostřednictvím finanční infrastruktury, která se skládá z centrální banky, soustavy komerčních bank a dalších institucí. Centrální banka každý den zveřejňuje měnové kurzy, tedy vztah domácí měny k zahraničním měnám. Je to v současné době hlavní faktor, který motivuje exportéry a importéry k jejich úsilí obchodovat, neboť pro ně může změna kurzu znamenat ovlivnění výnosů a ztrát. Obchodní politika obchodní politika je součástí státní regulace vnějších ekonomických vztahů. Zahraničně-obchodní politika vychází nejen z hospodářské politiky dané země, ale i ze zahraniční politiky, tento fakt však neznamená, že jim je podřízená. To se vyznačuje tím, že žádná země na světě si nemůže dovolit zásadní změny, aniž by neriskovala problémy se svými klíčovými hospodářskými partnery. 27

28 Administrativně-právní nástroje jedná se o zákony, nařízení vyhlášky a dekrety, díky kterým každá země řídí svoji ekonomiku a ty působí nejen na domácí, ale zároveň na zahraniční subjekty. [2] Regulace zahraničního obchodu Stejně tak, jako obchod domácí, je i ten mezinárodní do určité míry regulován a usměrňován. Mezi nejdůležitější projevy regulace patří dovozní clo a dovozní kvóta. Dovozní clo je částka, kterou musí dovozce zaplatit státu za zboží. Můžeme ji rovněž definovat jako tzv. daň z dovezených statků. Důvodem používání dovozních cel je omezení dovozu levného zahraničního zboží. Dovozní kvóta je maximální množství statku, které stát povoluje dovézt. Dovozci však nejdříve musí získat od státu licenci, aby mohli do dané země zboží dovážet. Zatímco dovozní kvóta je ve prospěch domácích výrobců, kterým umožňuje zvýšit produkci i cenu, tak dovozní clo přináší prospěch státu, neboť přechází do státního rozpočtu. [12] Při vstupu do Evropské unie byl zaveden systém jednotného cla pro většinu produktů, a to za účelem zajištění, že dovozní ceny nebudou nižší než ceny uvnitř společenství. Některé produkty podléhají sazbám uvedeným ve společném sazebníku cel, zatímco jiné jsou od cla oproštěny. Při mezinárodních vztazích EU s nečlenskými zeměmi mohou mít některé dovážené produkty preferenční celní sazbu, která může být oproti ostatním sazbám snížena, ve většině případů je dokonce nulová. [13] [24] Komoditní struktura světového obchodu Světový obchod dělíme především na obchod se zbožím a se službami a ty se dále člení: Mezinárodní obchod se zbožím - obchod s primární produkcí, o obchod s produkty agrárního charakteru (včetně produktů potravinářského průmyslu), o obchod s palivy a nerostnými surovinami, - obchod se zpracovanými produkty (zpracované nerostné suroviny, produkty chemického průmyslu, textil a oděvy, průmyslové produkty, stroje a dopravní prostředky, polotovary). 28

29 Mezinárodní obchod se službami (dopravní služby, cestovní služby, komerční služby, telekomunikační služby, pojištění, hardware, software servis, finanční služby, informační služby). [2] Agrární zahraniční obchod Objemy zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky se od roku 1989 podstatně zvýšily jak na straně vývozu, tak i dovozu. Současná hodnota vývozu agrárních výrobků činí zhruba 39 mld. Kč a od roku 1989 vzrostla přibližně 3,5krát. Struktura vyvážených komodit se skládá z tradičních vyvážených produktů, jako např. pivo, chmel a slad, a dále přebytky produkce, mezi které můžeme zařadit mléko, mlékárenské výrobky, obilí a živý skot. Co se týče teritoriálního složení agrárního vývozu, je dáno konkurenceschopností nabízeného zboží. V sortimentu české nabídky je však málo komodit, které by byly zahraničními dovozci vyhledávány a byly jakostně jedinečné. Mnohem vyšší dynamiku zemědělských a potravinářských výrobků tvoří dovoz, jehož hodnota činí přibližně 5 mld. Kč, čímž tvoří o 39,9 % větší položku než vývoz. V komoditní skladbě dovozu zaujímá hlavní postavení především ovoce, jako např. banány, citrusové plody, jablka, atd. Mezi další komodity řadíme např. krmiva, kávu, čaj, koření, kakaové boby a další. Ačkoliv podíl agrárního zahraničního obchodu na celkovém zahraničním obchodu ČR vykazuje spíše klesající tendenci, dochází ke stále většímu dovozu ovoce a ostatních komodit z tropického a subtropického pásma. [5] V této části práce se zaměřujeme na agrární zahraniční obchod všeobecně, a to z toho důvodu, abychom věděli, jaký je stav současného zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými komoditami. Ovšem v následujících kapitolách se zaměříme už na zahraniční obchodování se sledovanou komoditou mlékem. 29

30 4 ZAHRANIČNÍ OBCHOD S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY VE SVĚTĚ A V EVROPSKÉ UNII V této kapitole je věnována pozornost především zahraničnímu obchodování s mlékem a mléčnými produkty. Je zde uvedena situace na zahraničních trzích, která zahrnuje celosvětovou produkci mléka, země s největší produkcí mléka a dále vývoj cen ve vybraných regionech s největší produkcí mléka. 4.1 Základní charakteristiky produkce mléka ve světě Ačkoliv je ve všech vyspělých zemích snaha pro zachování stavů mléčného skotu na nejvyšší úrovni, v celosvětovém trendu je spíše charakteristické postupné snižování početních stavů. Tato skutečnost vychází především z částečné změny ve spotřebě potravin živočišného původu a snížení počtu dojných krav je dáno zvýšením průměrné produkce mléka na jednu chovnou krávu. Nejvýraznější pokles dojných krav je zaznamenán u nás a v Rakousku a je částečně nahrazen převodem těchto krav do systému chovu bez tržní produkce mléka, a to v důsledku nárůstu průměrné mléčné užitkovosti (Rakousko 22,9 % a ČR 19,6 %). [7] Mléko a především jeho produkce je jednou z nejsledovanějších komodit ve světě. Mléko je produkováno téměř ve všech zemích světa, dlouhodobě dochází k růstu jeho spotřeby a výroby. K tomuto nárůstu produkce dochází především díky zlepšení technologických postupů a intenzivnímu prošlechťování dojnic, které mají v průměru větší dojivost. Z tabulky můžeme vyčíst, že se celosvětová produkce v průběhu posledních dvanácti let zvýšila přibližně o 1 milionů tun a v současnosti se pohybuje kolem 6 milionů tun. Tab. 3 Vývoj celosvětové produkce mléka [v tunách] (DairyCo) Největším světovým producentem mléka jsou Spojené státy americké, které v roce 21 dosáhly produkce téměř 9 milionů tun mléka, dále Indie s produkcí 5 milionů tun 3

31 mléka. Další země už mají oproti těmto dvěma zemím produkci mnohem nižší. Největší světoví producenti jsou uvedení v následující tabulce. Tab. 4 Největší světoví producenti mléka [v tunách] (Zpracováno autorkou ze zdroje DairyCo) 21 USA USA USA Indie Indie Indie 5 3 Rusko Rusko Čína Německo Německo Rusko Francie Francie Brazílie Brazílie Brazílie Německo Spojené království Čína Francie Ukrajina Nový Zéland 15 3 Nový Zéland Polsko Spojené Spojené království království Itálie Polsko Turecko V posledních letech čelila světová produkce, zpracování a spotřeba mléka a mléčných výrobků závažným otřesům. Vysoké ceny ropy, cenová volatilita, obavy ze zajištění zásobování třetích trhů a následná omezení, ale především globální ekonomická recese, to vše ovlivňuje celé světové zemědělství. Ovšem tyto problémy nejsou jedinou hrozbou. Do budoucna se bude muset celosvětová produkce mléka potýkat s novými omezujícími podmínkami prostředí, a to buď se změnami klimatu nebo ekonomickým zotavením zemí. V tomto důsledku se budou muset producenti i zpracovatelé mléka více aktivně přizpůsobovat nejen požadavkům trhu, ale i cenovým změnám, tlaku po záruce kvality a bezpečnosti potravin. [16] Všechny tyto faktory se projevují v ceně všech zemědělských produktů, tedy i mléka. Celkový vývoj cen mléka v rozhodujících produkčních regionech je pro vybrané země uveden v následujícím grafu. Tyto ceny jsou promítnuty pouze pro země s největší produkcí mléka. Zde můžeme vyčíst, že cena mléka je v jednotlivých státech rozdílná. V současnosti je největší cena v Číně a to 38.7 USD za tunu. 31

32 8 Ceny mléka ve vybraných regionech Cena ČR Brazílie Čína Německo Indie Rusko USA Obr. 9 Vývoj světových cen mléka největších světových producentů [USD/tuna] (Zpracováno autorkou ze zdroje FAOSTAT) Obr. 1 Mapa světových cen mléka v r. 29 (IFCN) Mezinárodní obchod s mlékem a mléčnými výrobky Když srovnáme množství mléka vstupujícího do světového obchodu s jinými komoditami zemědělského původu, je tento podíl pouze na 7 % vyrobené produkce. Ačkoliv jsou neustále zdokonalovány chladírenské a přepravní technologie, zůstávají stále vysoké přepravní náklady, které vytvářejí určitá omezení a bariéry při vstupu mléčné komodity na zahraniční trh. Proto většina zemí upřednostňuje samozásobení mlékem, přičemž náklady na tuto produkci jsou závislé na podmínkách dané země 32

33 (např. cena práce, technologie, genetický materiál, podmínky chovu, atd.). Díky těmto podmínkám je zároveň dána konkurenceschopnost zemí na světovém trhu. Země mající nízkou hustotu osídlení, nízkou cenu vstupů a nízký počet obyvatel se vyznačují přebytkem výroby mlékárenských produktů (např. Nový Zéland). Na druhé straně se nacházejí země, které nemají příznivé podmínky pro chov skotu a pro produkci krmiv z důvodu nedostatku půdy. Z tohoto důvodu produkují mlékárenské výrobky s vysokými náklady (např. Japonsko, Norsko). Ve světě tedy vznikla tři hlavní centra, která zabezpečují tok mlékárenských výrobků. Těmito centry jsou EU, Austrálie a Nový Zéland. Z následujícího obrázku můžeme vyčíst, že zatímco Austrálie s Novým Zélandem jsou hlavními dodavateli sušeného mléka a sýrů především pro Asii, tak EU uskutečňuje převážně zaoceánský obchod s Amerikou. Jde o jeden z nejvýznamnějších toků mlékárenských produktů, a to i přesto, že jsou náklady na výrobu mléka v EU vyšší. Na obrázku je zachycen podrobnější přehled toků mlékárenských produktů. [17] Obr. 11 Hlavní toky mlékárenských výrobků ve světě v roce (Novák, ) Nyní se podíváme na světový export vybraných produktů (máslo, odstředěné sušené mléko, sušené mléko celkem a sýry). Z následujícího obrázku je patrné, že nejvíce exportovanou komoditou ve světě je sušené mléko a jeho export se neustále zvyšuje. V současnosti se vyváží kolem 2 milionů tun sušeného mléka. Sušené mléko je výbornou komoditou pro export, neboť je stabilní a díky své podobě i dlouho trvanlivé. 33

34 Druhou nejvíce exportovanou komoditou jsou sýry, které v současnosti dosahují hodnot 1,4 mil. tun. Vývoj exportu ostatních produktů je zachycen v následujícím grafu. 18 Světový export Tisíce tun Máslo Odstředěné sušené mléko Celkové sušené mléko Sýry Obr. 12 Světový export vybraných produktů (DairyCo) 4.2 Evropská Unie Chov skotu patří v EU mezi výrazně regulovaná agrární odvětví. Je limitována nejen produkce mléka mléčnými kvótami, ale i produkce jatečného skotu je regulována stanovenými početními stavy jatečných zvířat. V zemích EU převažuje chov dojených plemen skotu, neboť právě tržní produkce mléka představuje hlavní předpoklad rentability chovu skotu v podmínkách EU. Co se týče skladby plemen, v Evropě se stále více rozmáhá Holštýnské plemeno, které postupně vytlačuje ostatní plemena s mléčnou užitkovostí. Jde tedy v současnosti o nejrozšířenější plemeno chované v zemích EU. [7] Kravské mléko je jednou z nejsledovanějších komodit, které bylo dlouhodobě regulováno Společnou zemědělskou politikou (SZP), což se projevilo nejen při formování cen, ale také v ovlivňování objemu produkce. Mezi současné největší evropské producenty patří především Německo, Francie a Velká Británie. Z nových zemí se nejvíce vyznačuje Polsko, ale velký význam v produkci mléka zaujímají i rozlohou malé země, jako např. Holandsko, Irsko a Dánsko. [4] Z globálního hlediska je však zaznamenán pokles produkce evropských producentů. Při vývoji celosvětové produkce mléka v letech 1993 až je v EU 25 1 zachycen pokles z 31 % (144,8 mil. t) na 25 % (14,4 mil. t). Tento pokles však 1 EU 25 EU 1 + EU 15 34

35 2 3 způsobuje především skupina nových zemí, tedy EU 1, zatímco v EU 15 zůstává objem produkce přibližně zachován. [2] Na srovnání světové produkce s produkcí v Evropě se můžeme podrobněji podívat v následujících grafech. Obr. 13 Vývoj světové produkce mléka, postavení EU 25, EU 1 a ČR (Bečvářová, 29) 2 EU 1 Česká republika, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko 3 EU 15 Rakousko, Belgie, Německo, Dánsko, Španělsko, Francie, Finsko, Velká Británie, Řecko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko 35

36 5 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S MLÉKEM A MLÉČNÝMI VÝROBKY 5.1 Komoditní vertikála mléka Na obrázku 14 je vykreslena komoditní vertikála mléka, znázorňující tok suroviny od zemědělských výrobců, přes následné fáze jejího zpracování, až směrem ke konečnému spotřebiteli. KONEČNÍ SPOTŘEBITELÉ DISTRIBUCE A OBCHOD MLÉKÁRNY (ZPRAC. PRŮMYSL) ODBYTOVÉ ORGANIZACE Vysoká přidaná hodnota: - jogurty - kefír - sýry - tvaroh - zahuštěné mléko - pomazánky z mléčných tuků - zmrzlina a mražené krémy - ostatní výrobky ze složek mléka, atd. Nízká přidaná hodnota: - konzumní mléko - konzumní smetana - máslo - podmáslí - práškové mléko a smetana - zahuštěná smetana - syrovátka VÝVOZ DOVOZ Z A H R A N I Č ZEMĚDĚLSKÁ PRVOVÝROBA Syrové kravské mléko VÝVOZ DOVOZ Í Obr. 14 Komoditní vertikála mléka (Zpracováno autorkou) Z tohoto schématu je zřejmé, že prvním článkem řetězce je zemědělská prvovýroba. Tento článek se zabývá chovem skotu a produkcí základní suroviny syrového kravského mléka. Zemědělští výrobci mohou mléko z části realizovat i prodejem ze dvora nebo pomocí mlékomatů, většina produkce je ale prodávána následujícím článkům v řetězci. Dalším článkem jsou odbytové organizace, které mohou, ale nemusí vystupovat mezi zemědělskou prvovýrobu a mlékárny. Odbytové organizace založené zemědělskými výrobci mohou zlepšovat jejich pozici v komoditní vertikále. Mlékárny neboli zpracovatelské podniky odkupují syrové kravské mléko buď přímo od zemědělců, nebo od zprostředkovatelů a následně ho pomocí různých 36

37 technologických postupů upravují do konečné podoby, která je určena pro prodej. Podle stupně zhodnocení se může jednat o výrobky s nízkou přidanou hodnotou nebo s vysokou přidanou hodnotou. V této podobě se zboží dostává do obchodu, kde se uskutečňuje prodej konečnému článku v řetězci, a to spotřebitelům. 5.2 Základní charakteristiky chovu skotu v České republice Vývoj stavů skotu v ČR Skot je konzumentem pícnin produkovaných jak na orné půdě, tak i na trvalých travních porostech. Díky této skutečnosti se skot stává výrazným spolutvůrcem kulturní krajiny. Chov skotu a produkce mléka patří mezi stěžejní odvětví zemědělské výroby v ČR a má zde dlouhodobou tradici. Před rokem 1989 zde byly velice početné stavy krav s tržní produkcí mléka (TPM), ale především byla uplatňována plemena s kombinovanou užitkovostí než plemena dojená. Teprve postupem času se začal rozvíjet skot bez tržní produkce mléka, tedy plemena s masnou užitkovostí. Po roce 1989 se stavy skotu začaly výrazně snižovat. Tento pokles je dán v důsledku snížení ploch trvalých travních porostů, změnou stravovacích návyků obyvatel a zvýšením produkce mléka na jednu dojnou krávu. [7] Pro srovnání, v roce 1989 byl stav skotu s TPM kusů, o deset let později, v roce, stav poklesl o více než polovinu, a to na kusů. Tento pokles stále pokračuje až do současnosti, kdy v roce bylo již jen kusů. Oproti tomu stavy krav bez tržní produkce mléka mají mírně rostoucí tendenci. V roce byl stav kusů a o deset let později v roce se stav téměř ztrojnásobil na kusů Vývoj stavů dojnic a krav bez tržní produkce mléka Dojnice KBTPM Obr Vývoj stavů dojnic a krav bez tržní produkce mléka (Komoditní karta mléko) 37

38 Plemena skotu s tržní produkcí mléka Během vývoje chovu skotu na našem území došlo k výrazným změnám ve struktuře plemen. Zatímco dříve byla využívána plemena převážně s kombinovanou užitkovostí, v současnosti se využívají plemena buď s výrazně mléčnou nebo masnou užitkovostí. Plemena s tržní produkcí mléka jsou taková plemena, která jsou speciálně šlechtěna pro vysokou mléčnou užitkovost. Dojivost těchto plemen v rámci šlechtění stále více narůstá, což způsobilo pokles ve stavech skotu. V současné době jsou v ČR chovány dvě základní, přibližně stejně početné populace dojeného skotu. Nejrozšířenějším zatím zůstává Český strakatý skot, který je šlechtěn na kombinovanou užitkovost, a přibližně na stejné úrovni se nachází Holštýnské plemeno s mléčnou užitkovostí. Strukturu obou těchto základních dojených plemen skotu doplňují některá další méně významná plemena. [7] V ČR jsou převážně využívána tato plemena skotu: - Holštýnské plemeno, - Český strakatý skot, - Ayrshire, - Jerseyské plemeno, - Montbeliard. Díky dokonalému prošlechťování a změny struktury skotu je vykazována i vyšší dojivost, a to jak roční, tak i denní. Zatímco v roce 1989 byla denní dojivost 1,91 litrů na krávu, v současnosti se pohybuje téměř o 1 litrů výše. Tab. 5 - Průměrná roční dojivost v ČR [l/ks] (Situační a výhledová zpráva Mléko) Dojivost/rok Denní 1,91 11,96 13,25 13,76 14,36 15,31 15,67 Roční ,77 16,41 17,3 17,45 17,94 18,51 18,82 19, Přestože došlo k nárůstu dojivosti, celková výroba mléka a prodej v posledních letech vykazuje pokles. V roce 1989 celková výroba a prodej dosahovaly výše necelých 5 mil. litrů. Nyní se však vyrobené a prodané množství pohybují kolem 2 5 mil. litrů. 38

39 Tab. 6 - Výroba mléka a celkový prodej [mil. l] (Situační a výhledová zpráva mléko) 1989 Výroba mléka Celkový prodej mléka Výroba mléka Celkový prodej mléka Hlavním důvodem poklesu výroby a prodeje mléka jsou změny v poptávce, které nastaly v důsledku změn dotační politiky v zemědělství v rámci ekonomické reformy. 4 Při odstranění záporné daně z obratu (v roce 199) došlo k navýšení spotřebitelských cen u potravin téměř o čtvrtinu, a proto klesla poptávka po potravinách. Jelikož nejvyšší dotace byla právě na produkty z chovu skotu, jako jsou mléko a hovězí maso, tak se největší pokles poptávky projevil právě u těchto komodit. [17] Získávání a úprava mléka Při získávání mléka je důležité dbát určitých základních postupů. V dnešní době se využívá převážně strojní dojení, před kterým je z hygienických důvodů nutné omýt vemeno a oddojit první střiky do zvláštní nádobky pro detekci zánětů vemene. Nadojené mlé ko musí být bezprostředně po nadojení zchlazeno na 8 C. Mléko je sváženo cisternami do mlékáren, kde se připravuje pro další zpracování. Provádí se odstřeďování k úpravě tučnosti a homogenizace, při které dochází k rozrušení tukových kuliček, čímž se zabraňuje vyvstávání tuku na povrchu, a mléko tak má v celém svém objemu stejný obsah tuku. [9] Požadavky na kvalitu mléka Posuzování kvality mléka je velmi důležitým a rozhodujícím uka zatelem, který je přísně hodnocen a kontrolován. Kvalitativní požadavk y na mlé ko jsou dány dl e ČSN z roku 1993, resp. její změn ou z ledn a roku Podle té to normy je nutné dbát na to, aby mléko pochá zelo od zdravýc h krav, musí být čerstvé, krávy musí být krmeny krmivy neobsahující látky nepříjemně ovlivňující normální složení a jakost mléka. Protože je mléko určeno k lidské spotřebě, je rovněž důležité dbát na hygienu při ošetřování, uskladňování či přepravování mléka, abychom zabránili jeho kontaminaci. 4 Záporná daň z obratu daň, která je vyjádřena rozdílem mezi koncovou cenou zboží a potřebou peněz jak na jeho výrobu, tak uvedení do prodeje, umožňující dosažení cenové stability a zabránění nedostatku nebo nadbytku spotřebního zboží. Záporná daň tedy zvýhodňovala zboží nezbytné k naplňování potřeb občanů a mohla se chápat jako určitý druh dotace. 39

40 Kvalita mléka se hodnotí smyslově, fyzikálně a chemicky. Mezi smyslové znaky jakosti mléka patří barva, konzistence, vzhle d, chuť a vůně. Fyzikálním a chemickým hodnocením jsou stanoveny požadavky na minimální obsah tuku v j ednom litru, který je 33, g, obsah bílkovin nejmén ě 28, g/l, obsah tukuprost é sušiny nejméně 8,5 % hmo tnosti. Dále jsou hodnoceny poža davky na kyselost a bod mrznutí mléka, který nesmí být vyšší než -,52 C. Mléko mu sí být zchlazeno do 15 minut od začátku dojení a do doby odvozu uchováno při teplotě 4 až 7 C. V mléce se rovněž nesmí vykytovat inhibiční látky, které se mohou do mléka dostat při léčbě krav antibiotiky. Toto mléko se nesmí využívat k lidské spotřebě a je stanovena ochranná lhůta, která stanovuje minimální dobu, po kterou nesmí být toto mléko využíváno. Po přezkoumání všech kvalitativních znaků, zařadíme mléko do příslušné třídy jakosti, které ovlivňuje výši příplatků za jakost mléka. K tomuto zařazení je nutno znát obsah somatických buněk a celkový počet mikroorganismů. Pokud tyto dva ukazatele překročí povolenou normu, je mléko zařazeno do třídy nestandard. Požadavek na obsah somatických buněk je do 4 v jednom ml mléka a v případě celkového počtu mikroorganismů je stanoven limit do 1 v 1 ml. [22] Ostatní limity jsou v následující tabulce: Tab. 7 - Třídy kvality mléka (Žižlavský,) Třída kvality Ukazatel Standard Q I Nestandard SB do 3 do 4 nad 4 CPM do 5 do 1 nad 1 Pozn.: SB somatické buňky, CPM celkový počet mikroorganismů Spotřeba mléka v ČR Mléko a mlékárenské výrobky jsou významnou součástí našeho jídelníčku a jeho konzumace je známa již odedávna. Je významným zdrojem řady živin a je téměř dokonalou potravinou obsahující vápník, laktózu, bílkoviny, minerální látky, vitamíny a jiné složky, které jsou prospěšné pro růst kostí a správný vývin organismu. Doporučená denní dávka vápníku je mg, která odpovídá zhruba půl litru mléka nebo 5 dkg sýra a tato dávka stačí k udržení dobrého stavu kostí. [14] Ačkoliv na začátku 9. let došlo, po odstranění záporné daně z obratu, k výraznému poklesu spotřeby mléka, v dnešní době má spotřeba mírně rostoucí 4

41 tendenci. V loňském roce byla průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků 243,9 kg na osobu. Tab. 8 Vývoj spotřeby mléka a mlékárenských výrobků v ČR [kg/osoba/rok] (Situační a výhledová zpráva mléko) Celková spotřeba (mil. l/rok) Mléko a mléčné výrobky (bez másla) 259,6 19,1 191,9 187,8 195,2 197,1 27,3 214,1 215,1 Máslo 9,4 5,3 5,2 4,5 4, ,1 4,2 Konzumní mléko 91,4 75,2 79,8 66,7 59,6 59,9 6,3 59,6 6,7 Sýry 7,8 6,1 6,6 6,5 8,6 8,8 9,3 1,5 1,2 Tvarohy 5,1 2,4 2,8 2,8 2,9 3,2 3,7 3,4 3,6 Mléčné konzervy 6 4,2 2,9 3,8 3,2 2,5 2,2 2,3 2,3 Ostatní mléčné výrobky 27,5 21,8 24,3 2, ,6 24, , Celková spotřeba (mil. l/rok) Mléko a mléčné výrobky (bez másla) 22,6 223, ,3 239,4 244,5 242,7 249,7 243,9 Máslo 4,5 4,5 4,6 4,8 4,4 4,2 4,7 5 4,9 Konzumní mléko 62 58,5 61,6 57,8 53, ,8 57,6 Sýry 1,6 11, ,5 13,4 13,7 12,9 13,3 13,2 Tvarohy 3,6 3,4 3,6 3,6 3,3 3,4 3,4 3,4 3,3 Mléčné konzervy 2,2 1,9 2,2 2 1,9 1,9 1,8 2 1,8 Ostatní mléčné výrobky 28,6 29,4 29,8 3,1 31,7 32,3 32,2 32,7 32, Cena mléka V posledních několika letech se celý svět vzpamatovává z následků hospodářské krize. Tato krize zasáhla všechna odvětví včetně toho zemědělského a to ovlivnilo následující vývoj cen zemědělských komodit, tedy i mléka. Došlo k výraznému poklesu cen zemědělských výrobců (CZV), za které vykupují mlékárny od zemědělců mléko. Jde vlastně o cenu syrového kravského mléka. Zatímco v roce dosahovala CZV v průměru 8,8 Kč/l za rok, v roce 29 už to bylo jen 6,15 Kč/l. Jedná se však jen o průměrnou roční cenu, ve skutečnosti ceny sahaly mnohem níže. Nejnižší cena byla zachycena v červenci roku 29 a to 5,9 Kč/l. Tento rok si každý z nás jistě pamatuje stávku zemědělců a jejich vylévání mléka do polí. Tímto krokem chtěli farmáři České republiky protestovat proti nízkým výkupním cenám mléka, které sahaly dokonce pod úroveň výrobní hodnoty. [26] V současnosti se už začíná obchodování s mlékem mírně zlepšovat a dochází ke zvyšování ceny, která za rok činila 8,29 Kč/l. Dále rozeznáváme ceny průmyslových výrobců (CPV), které se pohybují zhruba o 3-5 Kč výše než CZV, a spotřebitelské ceny (SC), které mohou být až o 1 Kč vyšší 41

42 než CZV. Jako CPV označujeme takovou cenu, za kterou mlékárny dodávají produkty svým odběratelům. Tato cena v sobě zahrnuje CZV a přidanou cenu průmyslovými výrobci, která odráží přidanou užitnou hodnotu a marži. SC je poslední cenou ve výrobkové vertikále mléka a je to taková cena, za kterou o bchodníci realizují prodej výrobků spotřebite lům a jejich výše ovlivňuje i úroveň spotřeby. V prosinci byla průměrná cena průmy slových výrobců 1,7 Kč/l a průměrná spotřebitelská cena byla 17,11 Kč/l. [28] [21] Zemědělci mohou rovněž od mlékáren získat příplatky, a to za tu čnost mléka a obsah bílkovin. Výše těchto příplatků je přesně uvedena ve smlouvě. Tab. 9 Vývoj CZV, CP V a SC [ø K č/l/rok] ( Komoditní ka rta mléko) Typ ceny CZV 6,2 6,78 7,18 7,42 7,96 7, 35 7,53 7,85 8,15 CPV ,33 1,51 12,17 11,87 11,2 SC - 13,45 14,95 15,4 15, 62 13,24 15,24 15,3 14,31 Typ ceny CZV 7,83 8,8 8,31 7,83 8, 39 8,43 6,15 7,45 8, 29 CPV 1,22 1,91 1,7 9,91 11, 1 11,3 8,53 9,83 1,38 SC 13,6 13,77 14,7 13,39 15,28 17, 13,87 14,81 16,31 Cen a Vývoj cen v ČR CZV CPV SC Obr. 16 Vývoj CZV, CPV a SC (Zpracováno autorkou ze zdroje Komoditní karta mléko) 5.3 Mlékárenský průmysl Rozvoj chovu skotu a produkce mléka byly předpokladem pro vznik mlékárenského průmyslu, který se zabývá jak veškerým ošetřením a úpravou mléka pro přímý konzum, tak i zpracováním mléka na finální mléčné výrobky. 42

43 5.3.1 Vývoj podnikatelské struktury mlékárenského průmysl Mlékárenský průmysl má na našem území dlouhodobou tradici a je tedy zřejmé, že v průběhu posledního století docházelo k jeho vývoji a různým změnám. Mlékárenské podniky musely čelit reorganizacím, privatizaci, změně ekonomického systému apod. Na základě privatizace byl oceněn majetek bývalých státních podniků a podniky byly převedeny na akciové společnosti. Po roce začalo docházet k výraznému poklesu počtu podniků, a to v důsledku jejich zániku, slučování do větších celků a nebo v důsledku vstupu zahraničních investorů, a to především z Německa a Francie. K dalšímu poklesu nastalo v roce, kdy zanikly menší mlékárny díky zvýšenému tlaku nebo pohlcením většími mlékárnami. V současnosti jsou největšími mlékárenskými podnik y [29]: - MADET A, a. s. České Budě jovice, - OLM A, a. s. Olomouc, - DAN ONE, a. s. Ben ešov, - Mlékárna Hlinsko, s. r. o., - Mlékárna Pragolaktos, a. s., - Mlékárna Kunín, a. s., - Moravia Lacto, a. s.. V posledních letech dochází ke snižování nakupovaného množství syrového mléka mlékárnami, stejně jako produkce mléka. Podrobnější vývoj si můžeme prohlédnout v následující tabulce. Tab. 1 - Nákup syrového mléka mlékárnami [mil. l] (Situační a výhledová zpráva mléko) Technologické zpracování mléka a výrobky mlékárenského průmyslu Technologické zpracování mléka má veliký význam pro jeho transport a skladování. Nejdůležitějším krokem je tepelné ošetření mléka, při kterém se používá kombinace určité teploty a času, které jsou nezbytné pro zničení mikroorganismů a choroboplodných zárodků. Bez tohoto úkonu nesmí být mléko nebo z něj vyrobené mléčné výrobky uváděny do tržní sítě. Posledním krokem už je jen balení do spotřebních obalů. 43

44 Rozlišujeme dva typy tepelného ošetření. Prvním typem je pasterace, při které se mléko zahřívá buď na vysokou teplotu (72 C po dobu 15 sekund), nebo na nízkou teplotu (63 C po dobu 3 minut), popřípadě jiná kombinace času a teploty vedoucí k rovnocennému účinku. Dochází ke zničení choroboplodných zárodků, avšak nedochází ke zničení toxických mikrobiálních produktů. Výrobky tak mají nižší trvanlivost. Druhým typem ošetření je sterilace a ultratepelné ošetření mléka (UHT). Účelem je zahřátí mléka na teplotu nad 1 C, přičemž dojde ke zničení všech mikroorganismů a jejich spór a tím se prodlouží trvanlivost mléka na několik týdnů až měsíců. Speciálním vysokotepelným ošetřením je UHT záhřev, kdy se používají teploty minimálně 135 C po dobu 1-3 sekund a díky tomu dochází ke zničení všech mikroorganismů a současných nezměněných biologických vlastností mléka. Takto ošetřené mléko nese název trvanlivé mléko. [18] Dalším a neméně důležitým úkolem mlékáren je technologické zpracování mléka, díky němuž dostává podobu finálních produktů. Tyto produkty jsou mnohem stabilnější k transportu a skladování, než syrové mléko, musí být však dodržen chladírenský řetězec. Ovšem jsou i takové produkty, které podléhají rychlé zkáze a je nutné je co nejrychleji zkonzumovat. Výsledné produkty řadíme do dvou hlavních kategorií, a to konzumní mléko a mléčné výrobky. Tyto kategorie se dále rozčleňují. - Konzumní mléko, - Mléčné výrobky, o Smetana, o Máslo, o Podmáslí, o Zahuštěné mléko a smetana, o Sušené mléko a smetana, o Fermentované mléčné výrobky, Jogurty, Zakysané mléko, zakysaná smetana a zakysané podmáslí, Acidofilní mléko, Kefír, o Sýry a tvaroh, Sýr přírodní, 44

45 nezrající, zrající, Sýr tavený, Tvaroh, o Syrovátka, o Mražené smetanové a mléčné výrobky (zmrzliny). Produkci vybraných mlékárenských výrobků si můžeme prohlédnout v následující tabulce: Tab Produkce mlékárenských výrobků (Situační a výhledová zpráva mléko) Výrobky Jednotka Konzumní mléko tis. l Konzumní smetana tis. l Jogurty tis. l Kysané výrobky tis. l Máslo tis. l Tvaroh t Sýry t Sušené mléko t Analýza zahraničního obchodu ČR s mlékem a mléčnými výrobky V této kapitole se budeme věnovat analýze zahraničního obchodu ČR s mlékem a jednotlivými mléčnými výrobky. Sledovaným obdobím je interval od roku do roku. Z této analýzy bychom měli být schopni posoudit, které produkty jsou nejvíce využívány k exportu a které k importu Bilanc e zahraničního obchodu Když se zaměříme na celkový zahraniční obchod ČR s mlékem a mléčnými výrobky uvedený v následujícím grafu, můžeme konstatovat, že export všech výrobků převyšuje import. Od vstupu ČR do EU však začalo narůstat nejen množství exportu, ale i importu. Přesto však z celkového kontextu vyplývá, že saldo po celou dobu vývoje dosahuje kladných hodnot a ČR se tak může považovat za dobré vývozce mléčných produktů. 45

46 16 Bilance zahraničního obchodu 14 v tis. Kč ena C Export 26 Import Obr. 17 Bilance zahranič ního obchodu (Zprac ováno auto rkou dle ú dajů ze zdroje ČSÚ) V grafu uvedeném výše j sou zachyceny veškeré produkty z mléka, ale abycho m mohli provést důkladnou ana lýzu, je nutné si vymezit jednotlivé k ategorie. Pro účely této práce budeme hodnotit výrobky s nízkou a vysokou přidanou hodnotou. O tom, do které kategorie produkt zařadit, rozhoduje hlavně náročnost zpracování a technologického procesu výroby. Po konzultaci s předsedou Českomoravského svazu mlékárenského Ing. Kopáčkem jsme zvolili rozdělení uvedené v následujících kapitolách. V dalších kapitolách bude hodnoceno, které produkty patří mezi exportní a importní elitu, zastoupení zemí zahraničního obchodu, a v závěru bude vyhodnoceno, jaký je podíl výrobků s nízkou a vysokou přidanou hodnotou na celkovém exportu a importu Výrobky s nízkou přidanou hodnotou Mléko (nezahuštěné neslazené s obsahem tuku do 6 %) Konzumní mléko v současnosti patří mezi nejvíce vyvážený produkt. Jde o výrobek s nejnižší přidanou hodnotou, neboť jeho technologické zpracování je nejméně náročné a je baleno pouze v jednoduchých obalech. Ačkoliv je dnes export konzumního mléka na nejvyšší úrovni, nebylo tomu tak vždy. V následujících grafech můžeme vidět, že v roce byl vývoz mléka téměř minimální a byl dokonce převýšen dovozem. Tato situace je zachycena v grafu vývoje salda, kde můžeme vidět, že až do roku bylo saldo záporné. Teprve po vstupu ČR 46

47 do EU v roce se začal export zvyšovat a od té doby vykazujeme jen kladné saldo. Cena v tis. Kč Vývoj exportu a importu mléka (nezahuštěné, neslazené, s obs. tuku do 6 %) Export Import Saldo v tis. Kč Vývoj salda u mléka (nezahuštěné, neslazené, s obs. tuku do 6 %) Obr. 18 a 19 Vývoj exportu, importu a salda u mléka (Zpracováno autorkou ze zdroje ČSÚ) dle údajů Smetana (nezahuštěná neslazená s obsahem tuku od 6 do 45 %) Konzumní smetana patří stejně jako konzumní mléko k výrobkům s nízkou přidanou hodnotou. V roce byla smetana pátým nejvíce exportovaným produktem. Na jedné straně je export, který je z dlouhodobého hlediska rozkolísaný. Na druhé straně je import smetany, který má mírně rostoucí tendenci. V průběhu posledních třinácti let došlo několikrát k poklesu salda do záporných hodnot. K největšímu zvýšení hodnot exportu a zároveň salda došlo v roce, ale v následujících letech došlo opět k poklesu. Teprve v posledních dvou letech se opět vývoz zvýšil. 9 Vývoj exportu a importu u smetany 6 Vývoj salda smetany v t is. K č Cena Export 26 Import Sa ldo v t is. Kč Obr. 2 a 21 Vývoj ze zdroje ČSÚ) exportu, importu a salda smetany (Zpracováno autorkou dle údajů 47

48 Máslo Dalším produktem s nízkou přidanou hodnotou je máslo. Ačkoliv dříve patřilo mezi nejlepší exportované výrobky, v dnešní době tento výrobek nepatří k naší exportní elitě. Po vstupu do EU se saldo dostalo do záporných hodnot, které se čím dál více propadaly a propadají se i v současnosti. Podrobně se na vývoj můžeme podívat v následujících grafech. is. Kč Cena v t Vývoj exportu a importu u másla Export Import 21 Saldo v tis. K č Vývoj salda u másla Obr. 22 a 23 Vývoj exportu, importu a salda másla (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Podmáslí Podmáslí je produktem s nízkou přidanou hodnotou, které vzniká při výrobě másla. Tento produkt především dovážíme ze zahraničí, tedy import převyšuje export. Proto je saldo tvořeno jen zápornými hodnotami. V průběhu vývoje však dochází k postupnému zvyšování hodnot exportu i importu. 8 7 Vývoj exportu a importu podmáslí -5 Vývoj salda podmáslí Cena v tis. Kč Saldo v tis. Kč Export Import Obr. 24 a 25 Vývoj exportu, importu a salda podmáslí (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) 48

49 Mléko v prášku Práškové, neboli sušené mléko rovněž řadíme mezi výrobky s nízkou přidanou hodnotou. V této části rozdělujeme tři skupiny sušeného mléka, a to sušené mléko neslazené, slazené a pro kojence. Největší význam má práškové mléko neslazené, které v současnosti stojí na čtvrtém místě v exportovaných produktech z ČR. Saldo dosahuje pouze kladných hodnot, i když tyto hodnoty postupně klesají. Co se týče sušeného mléka slazeného a kojeneckého, jejich export a import je téměř vyrovnaný. V důsledku toho saldo dosahuje jen minimálních hodnot, které se blíží nule. Bližší informace jsou dostupné v následujících grafech. Cena v tis. Kč Vývoj exportu práškového mléka Neslazené Slazené Mléko pro kojence Cena v tis. Kč Vývoj importu práškového mléka Neslazené Slazené Mléko pro kojence 2 9 Vývoj salda práškového mléka 2 4 aldo v tis. Kč S Neslazené Slazené Mléko pro kojence Obr. 26, 27 a 28 Vývoj exportu, importu a salda práškového mléka (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) 49

50 Smetana v prášku Smetana v prášku má obdobné vlastnosti jako sušené mléko. Členíme ji na neslazenou a slazenou. Export neslazené smetany v prášku výrazně převyšuje její import, proto tvoří položku s trvale kladným saldem. Co se týče smetany v prášku slazené, její export a import je téměř zanedbatelný. Podrobnější přehled je znázorněn v následujících grafech. Cena v tis. Kč Vývoj exportu práškové smetany Cena v tis. Kč Vývoj importu práškové smetany 2 Neslazená 26 Slazená Neslazená Slazená Vývoj salda práškové smetany Cena v tis. Kč Neslazené Slazené Obr. 29, 3 a 31 Vývoj exportu, importu a salda práškové smetany (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Smetana zahuštěná Zahuštěná smetana je produktem s nízkou přidanou hodnotou, a to především proto, že jde pouze o polotovar prodávaný v rámci přesunů v cisternách. Opět ji členíme na neslazenou a slazenou. Z následujících grafů je patrné, že zahuštěná smetana nepatří mezi exportní špičku a její saldo dosahuje poměrné nízkých hodnot v důsledku téměř vyrovnaných hodnot exportu a importu. Před vstupem do EU však vývoz neslazené zahuštěné smetany výrazně převyšoval její dovoz. 5

51 Cena v tis. Kč Vývoj exportu zahuštěné smetany Neslazená 26 Slazená Cena v tis. Kč Vývoj importu zahuštěné smetany Neslazená 26 Slazená Vývoj salda zahuštěné smetany 8 Saldo v tis. Kč Neslazená Slazená Obr. 32, 33a 34 Vývoj exportu, importu a salda zahuštěné smetany (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Syrovátka Výrobek s nízkou přidanou hodnotou vznikající při výrobě sýrů se nazývá syrovátka. Během posledních třinácti let export dosahuje vyšších hodnot než import, a v tom případě jsou vykazovány kladné hodnoty salda. Grafy níže nám poskytnou podrobnější informace ke zkoumání. Vývoj exportu a importu syrovátky Vývoj salda syrovátky tis. Kč Cena v Cen a v tis. Kč Export 26 Import Obr. 35 a 36 Vývoj exportu, importu a salda syrovátky (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) 51

52 Výrobky s vysokou přidanou hodnotou Jogurt Jogurt je produktem, který řadíme do skupiny výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Technologie zpracování je náročnější a proto je zřejmé, že má i vyšší přidanou hodnotu. Jogurty jsou pro účely této práce rozděleny na neochucené neslazené, neochucené slazené a ochucené. Podle vývoje salda je zřejmé, že nejvíce exportovaným je jogurt ochucený a zároveň se řadí na třetí místo našich nejvíce exportovaných produktů v současnosti. V minulosti však všechny tyto kategorie dosahovaly záporného salda a teprve od vstupu do EU se začal export jogurtů zvyšovat. Ochucený jogurt má původ v České republice, kde se začaly do klasického jogurtu přidávat různé marmelády, džemy a ovoce. Cena v tis. Kč Vývoj exportu jogurtů Neochucený neslazený Ochucený Neochucený slazený Cena v tis. Kč Vývoj importu jogurtů Neochucený neslazený Ochucený Neochucený slazený Saldo v tis. Kč Vývoj salda jogurtů Jogurt neochucený neslazený Jogurt ochucený Jogurt neochucený slazený Obr. 37, 38 a 39 Vývoj exportu, importu a salda jogurtů (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Kefír Kefír je podobně jako jogurt díky svému technologickému zpracování řazen do skupiny výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Dělíme ho na kefír neochucený a ochucený. 52

53 Ačkoliv se hodnoty exportu i importu po vstupu do EU zvýšily, vývoj salda ukazuje, že se v současnosti saldo obou druhů pohybuje převážně v záporných hodnotách a proto je zřejmé, že dovoz převyšuje vývoz. Cena v tis. Kč Vývoj exportu kefíru Kefír neochucený Kefír ochucený Cena v tis. Kč Vývoj importu kefíru Kefír neochucený 26 Kefír ochucený Vývoj salda kefíru 5 aldo v tis. Kč S Kefír neochucený Kefír ochucený Obr. 4, 41 a 42 Vývoj exportu, importu a salda kefíru (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Sýry Celá skupina sýrů je obecně považována za výrobky s nejvyšší přidanou hodnotou. Technologické zpracování zde dosahuje nejvyššího stupně a tedy i přidaná hodnota je nejvyšší. Sýry dělíme do mnoha skupin. Pro účely této práce bylo použito rozdělení na sýry čerstvé nezkvašené a tvaroh, sýry s modrou a zelenou plísní, tavené sýry, sýry strouhané a práškové a ostatní sýry. Sýry v současnosti ve větší míře dovážíme ze zahraničí, a proto se saldo pohybuje v záporných hodnotách, ačkoliv dříve jsme u některých druhů sýru vykazovali i kladné saldo. Vývoj jednotlivých skupin sýrů je zachycen v následujících grafech. 53

54 Cena v tis. Kč Vývoj exportu sýrů Čerstvé nezkvaš ené, tvaroh Tavené Sýry ostatní S modrou a zelenou plísní Strouhané a práškové Cena v tis. Kč Vývoj importu sýrů Čerstvé nezkvašené, tvaroh Tavené Sýry ostatní S modrou a zelenou plísní Strouhané a práškové 1 Vývoj salda sýrů 5 Saldo v tis. Kč Čerstvé nezkvašené, tvaroh S modrou a zelenou plísní Tavené Strouhané a práškové Sýry ostatní Obr. 43, 44 a 45 Vývoj exportu, importu a salda sýrů (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Mléko zahuštěné Zahuštěné mléko je narozdíl od zahuštěné smetany řazeno do skupiny produktů s vysokou přidanou hodnotou, neboť jde přímo a spotřební produkt balený do spotřebních obalů. Dělíme ho na neslazené a slazené a podle vývoje salda je patrné, že export tohoto produktu v průběhu vývoje většinou převyšuje import a saldo je tedy kladné. Záporného salda dosahujeme pouze v roce a to u zahuštěného mléka neslazeného. V současnosti však export neslazeného zahuštěného mléka dosahuje vysokých hodnot, a proto je jeho saldo mnohem vyšší než u zahuštěného mléka slazeného, které však rovněž dosahuje kladného salda. 54

55 Vývoj exportu zahuštěného mléka 12 1 Vývoj importu zahuštěného mléka Kč Cena v tis Neslazené 26 Slazené Cena v tis. Kč Neslazené 26 Slazené Vývoj salda zahuštěného mléka Saldo v tis. Kč Neslazené Slazené Obr. 46, 47 a 48 Vývoj exportu, importu a salda zahuštěného mléka (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) Pomazánky z mléčných tuků Dalším produktem jsou pomazánky z mléčných tuků. Před rokem byl export a import téměř vyrovnaný a proto i saldo do té doby dosahuje velmi nízkých hodnot. Od vstupu ČR do EU se však zvýšil export a proto i saldo bylo kladné. V roce však opět kleslo do mínusu. Cena v tis. Kč Vývoj exportu a importu pomazánek z mléčných tuků Saldo v tis. Kč Vývoj salda pomazánek z mléčných tuků Export 26 Import y Obr. 49 a 5 Vývoj exportu, importu a salda pomazánek z mléčných tuků (Zpracováno autorkou dle údajů ze zdroje ČSÚ) 55