RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007. Ročník IX. Vyšlo Cena 10 Kč

Transkript

1 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Čtrnáctideník regionu Rýmařovska Ročník IX. Vyšlo Cena 10 Kč Hejtman kraje EvÏen To enovsk jednal se starosty o ãerpání penûz z evropsk ch fondû ProÏijte s námi den v kûïi vozíãkáfie a najdûte odpovûì na otázku zda je R mafiov bezbariérov Excelentní pfiedstavení hry Chvilková slabost nabídlo divákûm v R mafiovû Divadlo Radka Brzobohatého Diváci jsou spokojeni, fotbalisté Bfiidliãné zv ili jarní skóre poráïkou Chom Ïe na 30:7

2 10/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Téma vydání - Den matek Dûti ze Základní koly R mafiov popfiály maminkám k svátku Tradiãní blahopfiání maminkám pfiipravuje k jejich svátku Základní kola R mafiov jiï nûkolik let. VÏit název Kytiãka pro maminku nese s sebou záruku dobfie pfiipraveného programu, kter s dûtmi 1. a 2. tfiíd nacviãí jejich uãitelé. V programu vystupují i tfie- Èáci a ãtvrèáci, ale pfievládají ty nejmen- í dûti, upfiesnil zástupce fieditele Jifií Gajdo, kter spoleãnû s uãitelkou Pavlou Sekaninovou dával celé leto ní gratulaci garanci a organizaãní fiád. Na vtipném scénáfii dvou dûtsk ch komentátorû se podílela rovnûï Pavla Sekaninová spoleãnû s maminkou jednoho z nich. Na otázku, jaké pocity má Jifií Gajdo z generální zkou ky, odpovûdûl: Vystoupení dûtí bylo dojemnû bezprostfiední, odpoledne budou asi ztrémovanûj í, zkrátka bude to tak trochu naváïno. Ve více jak devadesátiminutovém komponovaném pofiadu se dûti pfiedstavily rodiãûm s nejrûznûj ími pohybov mi kreacemi, od lehkoatletick ch, pfies bfii - ní tance, hry s míãem, aï po jednoduché pohybové v jevy z pohádkov ch pfiíbûhû. A Ïe to nûkdy trochu neladilo, nevadí. VÏdyÈ jak prohlásil zástupce fieditele, v tomto pfiípadû není kvalita na prvním místû. Podstatnûj í je, Ïe své pfiání k svátku maminkám vyslovilo snad kaïdé dítû z prvního stupnû Základní koly R mafiov k velké potû e v ech pfiítomn ch rodiãû. JiKo 2

3 První zprávy o pfiedchûdci Dne matek sahají do Anglie 16. století. Tehdy se tomuto dni fiíkalo Matefiská nedûle nebo Nedûle matek (Mothering Sunday) a slavil se na poãest v ech anglick ch matek v období zvaném Lent (tj. ãtyfiicetidenní postní období do RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Oslavili jste svátek matefiství? Velikonoc). V USA poprvé Den matek navrhla slavit v roce 1872 Julia Ward Howeová a vûnovala tento den míru. Na sklonku 19. století se Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, matka 11 dûtí, zaãala angaïovat za práva matek. KdyÏ zemfiela, pokraãovala v jejím úsilí její dcera, která poïádala pastora metodistické církve ve mûstû Grafton v Západní Virginii, aby vykonal zvlá tní bohosluïbu na poãest paní Jarvisové a v ech matek svûta. V roce 1907 Anna Jarvisová (zemfiela v r bez prostfiedkû a zcela opu tûná ve starobinci) zahájila kampaà za ustavení Dne matek jako národního svátku. Doãkala se v roce V roce 1914 byl Den matek prohlá en oficiálnû za národní svátek - den vefiejného vyjádfiení lásky a úcty matkám. Druhou kvûtnovou nedûli matky nepracovaly, nevafiily, neuklízely. V echno obstarávaly dûti, které navíc maminky ochotnû obsluhovaly. Dospûlí posílali matkám pozdravy a blahopfiání. Obãané USA se zdobili kvûtinou - bílou ten, kdo maminku uï nemûl, a ãervenou ti ostatní. Oslavy Dne matek se do âeskoslovenska roz ífiily kolem roku 1918, kdy zemi nav tûvovala fiada lidí z USA, mezi nimi i sociální pracovnice. Ideu ífiila âs. ochrana matek a dûtí, âerven kfiíï, Sokol, Orel, katolické Seniorky oslavily svátek matek s Diakonií Druhou kvûtnovou nedûli se u nás kaïdoroãnû slaví Den matek. Letos tento svátek pfiipadl na nedûli 13. kvûtna. Na maminky a babiãky nezapomnûly ani pracovnice r mafiovské Diakonie, která tento svátek slaví spoleãnû se sv mi klienty. Leto ní oslavu pfiipravila fieditelka Diakonie spoleãnû se sv mi zamûstnanci na úterní odpoledne 15. kvûtna do sálu Základní umûlecké koly. Seniory, mezi kter mi nechybûli ani muïi (aby jim nebylo smutno, Ïe museli zûstat doma, a také aby si bábinky mûly s k m zatancovat), pfii el pozdravit starosta mûsta Petr Klouda: Milé dámy, paní, maminky a babiãky, dovolte, abych vás pfii pfiíleïitosti svátku matek pozdravil, popfiál hodnû tûstí, zdraví a spokojenosti. Chci vám také pfii této pfiíleïitosti podûkovat za to, co jste pro toto mûsto a pro na i spoleãnost vykonaly a nûkteré z vás je tû vykonáte. Chtûl bych rovnûï podûkovat paní fieditelce StaÀkové a jejímu t mu Diakonie za pfiípravu dne ní oslavy. Na oslavû nechybûly pochopitelnû dûti. Ty nejmen í z Matefiské koly na Revoluãní ulici 30 si se sv mi uãitelkami pro oslavenkynû pfiipravily komponované pásmo písniãek, fiíkanek a taneãkû. SnaÏivost a kouzlo, s jak mi dûti Seniofii pfii oslavû Dne matek v koncertním sále ZU R mafiov pfiedvedly své vystoupení, byly odmûnûny potleskem a leckdy i velkorysou shovívavostí, kdyï zrovna nevy lo v e, tak jak mûlo. Nejmen í dûti vystfiídaly v programu talentované dûti nav tûvující hudební obor Základní umûlecké koly v R mafiovû. Pod vedením uãitelky Evy Hradilové a za klavírního doprovodu Lenky Janou kové Ïáci ZU prezentovali své dovednosti ve zpûvu, ve hfie na housle, ale i v samostatn ch klavírních vystoupeních. Na závûr oficiální ãásti slavnostního odpoledne pfiedaly oslavenkyním pracovnice Diakonie kytiãky. K tanci, poslechu, dobré káviãce spolky i nûkteré Ïenské komise pfii politick ch stranách. Maminku máme kaïd jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dûtmi se cítíme ve dvou stejnû jako ve ãtyfiiceti letech, proto pûjdeme slavit pod heslem Hold matkám, tak zaãínala v zva v âeském slovû z roku Noviny zvaly na oslavu do Stromovky, kde se konal jeden zprvních DnÛ matek u nás. Nejvíce se o oslavu Dne matek v b valém âeskoslovensku zaslouïila Alice Masaryková. Ostatnû není divu, protoïe její otec T. G. Masaryk na svou matku vzpomínal takto: Matka na mne mûla vût í vliv neï otec... Matka byla chytrá a moudrá... Matka byla zboïná. Ráda chodila do kostela, ale nemûla k tomu kdy, protoïe musela dfiít na rodinu... Matka, která vychovala a vypûstovala ve sv ch dûtech u lechtilé vlastnosti, zûstávala v minulosti ãasto v pozadí a nepov imnuta. Proto od samého zrodu tohoto svátku nikdo nepopíral, Ïe by matkám mûly b t více naklonûny zákony a Ïe stát by mûl matkám a dûtem hmotnû pomáhat. Nejen v tento sváteãní den by si kaïd mûl pfiipomenout úctu ke kaïdodenní neviditelné péãi matek o novou generaci, pûstovat smysl pro cenu dobr ch vztahû mezi muïem a Ïenou a vytvofiit ovzdu í dobré vûle. JiKo, zdroj Oslava svátku matek v Domû odpoãinku ve stáfií v Dolní Moravici Foto: archiv Diakonie R mafiov a obãerstvení zahrála skupina Miroslava Kováãe Profil. Podobnou oslavu Dne matek zorganizovala Diakonie R mafiov také ve ãtvrtek 10. kvûtna v Domovû odpoãinku ve stáfií v Dolní Moravici. Babiãkám pfii ly k svátku matek do domova popfiát dûti z místní matefiské a základní koly, které si pro nû pfiipravily program pod vedením sv ch uãitelek. Sváteãní odpoledne se klientûm Domova odpoãinku ve stáfií velice líbilo a tû í se jiï na pfií - tí setkání s dûtmi. Jejich spoleãnost je vïdy potû í, vïdyè matefiství má kaïdá Ïena uchováno ve svém srdci navïdy. JiKo 3

4 10/ RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Aktuálnû z mûsta Radní schválili pfiíspûvky kolám a âeskému âervenému kfiíïi V pondûlí 14. kvûtna se uskuteãnilo fiádné zasedání Rady mûsta R mafiova. Radní na nûm pfiijali celkem dvaapadesát usnesení, z nichï pût mûlo charakter doporuãení pro jednání zastupitelstva mûsta. Na programu jednání byly zprávy z valn ch hromad Mûstsk ch sluïeb a Spojen ch lesû a jejich hospodafiení za rok 2006 a dále zpráva o osadních v borech v místních ãástech R mafiova. Vût inu usnesení tvofiily záleïitosti majetkové a bytové. Rada mûsta schválila uzavfiení Vefiejnoprávní smlouvy mezi mûstem R mafiov a mûstem Bfiidliãná o zaji Èování v konu pûsobnosti podle zákona o obecní policii. Radní odvolali podle 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích Ing. Borise Pavláska z dozorãí rady Mûstsk ch sluïeb R mafiov, s. r. o., v souvislosti s jeho zvolením za ãlena rady mûsta a na základû stejného zákona jmenovali za ãlena dozorãí rady MûS R mafiov, s. r. o., Romana Vepfieka. Rada mûsta schválila úpravu Pravidel pro spoluúãast nájemníkû na opravách domû formou dohody o smluvním nájemném. (Pozn. redakce: Pravidla otiskneme v celém znûní vrh11/2007). Rada mûsta schválila poskytnutí pfiíspûvku Stfiední kole R mafiov na pofiádání 2. roãníku soutûïe Bûh na Pradûd o Pohár starosty mûsta R mafiova a na pofiádání 4. roãníku âí nického ãtyfiboje v celkové v i 14 tisíc Kã. Dále schválila poskytnutí pfiíspûvku téïe kole ve v i Kã na pofiádání kolního a oblastního kola soutûïe Negativní jevy ve spoleãnosti. Místní skupinû âeského âerveného kfií- Ïe schválila rada mûsta poskytnutí finanãního pfiíspûvku ve v i Kã na zakoupení resuscitaãní figuríny. Radní dále schválili poskytnutí finanãního pfiíspûvku Základní kole R mafiov na kolním námûstí ve v i Kã na uspofiádání sociálnû-zdravotního kurzu ÏákyÀ, Kã na realizaci projektu Poznáváme region R mafiovska a Kã na realizaci projektu Svût divadla. Rada mûsta dále schválila finanãní pfiíspûvek ve v i Kã Soukromé stfiední odborné kole Prima na uspofiádání soutûïe Získejme vût í znalosti v anglickém a nûmeckém jazyce na mezinárodní úrovni. Finanãní pfiíspûvek ve v i Kã schválili radní Základní umûlecké kole R mafiov na realizaci projektu Afrika. JiKo Stanou se Jeseníky vyhledávanou oblastí rekreace a cestovního ruchu? Na pûdû Mûstského úfiadu R mafiov se v pátek 18. kvûtna uskuteãnila tisková konference za úãelem diskuse o vzniku samostatného turistického regionu Jeseníky. Tím by Jeseníky splnily základní kritérium pro urãení turistického regionu po- Ïívané agenturou CzechTourism. Jak zdûraznil v úvodu konference starosta mûsta Jeseníku Petr Procházka, mûsto R mafiov bylo pro jednání vybráno s tím, Ïe vyjadfiuje urãitou symboliku centra cestovního ruchu v Jeseníkách a leïí nejblíïe politické hranici mezi Moravskoslezsk m a Olomouck m krajem. V souãasné dobû jsou Jeseníky jako turistická oblast necitlivû rozdûleny politickou hranicí dvou krajû, coï neumoïàuje jednotné fiízení a organizaci cestovního ruchu v celém území. Budeme-li povaïovat cestovní ruch za prûmysl, a to z toho dûvodu, Ïe je ekonomick m nástrojem, musí b t organizován a fiízen jednotnû v celém regionu. Hlavními ãiniteli musí b t sdruïená mûsta, obce a podnikatelské subjekty v cestovním ruchu podporované kraji. V e ostatní, co se tváfií jako destinaãní managementy, mûïe pracovat jen na úrovni marketingu a propagace. To byly hlavní my lenky, které zaznûly na páteãní konferenci. Snaha o vytvofiení turistického regionu JeseníkÛ je plnû podporována Olomouck m krajem. Na území JeseníkÛ v olomoucké ãásti pûsobí jiï osm let organizace sdruïující obce a podnikatele v cestovním ruchu. âlenem této organizace je i Olomouck kraj. Snaha o pov ení JeseníkÛ na turistick region je podporována dotãen mi obcemi, podnikateli a nevládními organizacemi i z ãásti JeseníkÛ leïící v Moravskoslezském kraji. Tfiiasedmdesát zástupcû rûzn ch subjektû ze zmínûného území se letos se- lo na konferenci Jeseníky v nadûji 22. února v Horním Mûstû. Úãastníci se jednoznaãnû dohodli, Ïe je nutné vytvofiit jednotn region JeseníkÛ bez ohledu na politickou hranici a Ïe je nutné pfiíslu né kraje vyzvat ke spoleãné dohodû o vzniku turistického regionu. V souãasné dobû Olomouck kraj pfiipravil dohodu o spolupráci a pfiedal ji k pfiipomínkování Moravskoslezskému kraji, zatím bez odezvy. Starosta R mafiova Petr Klouda se pfiipojil k jednotnému názoru pfiítomn ch a podpofiil zámûr sjednocení turistického ruchu nejen za mûsto R mafiov a mikroregion R mafiovska, ale také za SdruÏení obcí R mafiovska, navíc pfiislíbil, Ïe o této konferenci a jejích závûrech bude podrobnû informovat hejtmana Moravskoslezského kraje EvÏena To enovského. Ten se spolu s námûstky dostavil do R mafiova v pondûlí 21. kvûtna na setkání s vedením mûsta R mafiova a starosty okolních obcí za úãelem projednání problematiky ãerpání penûz z Evropské unie. Na konferenci byla zmínûna i potfiebnost aktualizace propagaãních materiálû. Starostka Vrbna pod Pradûdem Helena Kudelová upozornila na nedostatky t kající se napfiíklad pozvánky na vrbenské koupali tû, které ov em jiï pût let ve Vrbnû neexistuje. Zástupci organizace Jeseníky - sdruïení cestovního ruchu Marie Koufiilová a Zdenûk ZerzáÀ pfiiblíïili své sdruïení a zároveà podpofiili zámûr sjednocení turistického ruchu v celé oblasti JeseníkÛ. Konference se dále zúãastnili Vilém Urbi, místostarosta mûsta Bruntálu, Pavel Hejsek, starosta Staré Vsi, Zdenûk Jarmar, pfiedseda Euroregionu Pradûd, a aktivisté Petr Czasch a Martin Míãek. Pfiítomní se shodli na dal ích dûvodech pro ustavení turistického regionu JeseníkÛ: 1. Jeseníky jsou územím s dostateãnû atraktivní turistickou nabídkou, je pro nû typick urãit druh cestovního ruchu, kter jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a pfiitom i odli uje od ostatních turistick ch regionû. 2. Území JeseníkÛ pfiedstavuje kompaktní celek, kter byl takto definován i usnesením vlády, která schválila územnûplánovací dokumentaci Velkého územního celku Jeseníky, v nûmï jsou popsány základní a rozvojové charakteristiky a souvztaïnosti JeseníkÛ, vãetnû cestovního ruchu, ve vazbû na ochranu a vyuïívání tohoto hodnotného krajinného celku. 3. Centrální horská ãást s podhûfiím vytváfií ucelen systém obsluhy cestovního ruchu, kter se utváfiel po dlouhé historické období, vãetnû nástupních prostor, obsluïn ch komunikací a dal- ích infrastrukturních systémû, a je pod znaãkou Jeseníky ihistoricky znám, obdobnû jako turistické regiony umava, âesk ráj, Krkono e a dal í, aproto by se nemûl tûpit. 4. Dosavadní struktura sluïeb v rámci JeseníkÛ je pfiirozenû provázaná - CHKO Jeseníky, Horskou sluïbou. 5. V znamn m dûvodem pro vytvofiení Turistického regionu Jeseníky je i systém podpory turistického ruchu v oblasti sluïeb a infrastruktury, kter mûïe b t úãinn, jen je-li cílen na konkrétní turistickou destinaci, disponující sourod mi vnitfiními vazbami, pfiípadnû strukturami (zaveden m destinaãním managementem) a vztahem k místním podnikatelsk m i nepodnikatelsk m subjektûm. JiKo

5 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Dotace z EU: na rozvoj obcí 85% podpory unie a 7,5% od státu Do R mafiova zavítal na první informaãní náv tûvu hejtman Moravskoslezského kraje EvÏen To enovsk. Starostové obcí R mafiovska se kromû moïností ãerpání penûz z evropsk ch fondû zajímali také o aktuální v voj ve kolství, hovofiilo se o problematice lesû a ãistiãek odpadních vod. Hlavním tématem ale byly evropské peníze - starosty potû ilo prûbûïné financování (to v prvním období na eho ãlenství veu nebylo moïné) a také pfiíslib dotace státu na vefiejnû prospû né projekty ve v i 7,5 % nákladû.,,obce volají po informacích o moïnostech ãerpání penûz z EU, potû ilo mû, Ïe jsou uï spí- e pfiipraveny a vûdí, jaké objemy penûz pfiicházejí. Zajímají se o konkrétní programy. e í se prûbûïné financování, protoïe mnozí Ïadatelé nejsou tak solventní, aby mohli projekt zaplatit a pak unii naúãtovat náklady, fiekl po setkání hejtman EvÏen To enovsk s tím, Ïe pro region je pfiipraveno více neï 20 miliard korun pro období (s moïností doãerpat peníze je - tû v letech 2014 a 15). První pracovní v jezd vûnovan nejen problematice ãerpání penûz z Evropské unie dnes absolvovali hejtman kraje EvÏen To enovsk, jeho námûstci Pavol Luk a a Pavel Drobil a fieditel Úfiadu Regionální rady David Sventek. Debatovali se starostkami a starosty R mafiova a okolních obcí - se lo se jich v R mafiovû celkem 17. R mafiovsko jsme si jako první zastávku vybrali pfiedev ím proto, Ïe je to region s velk mi problémy a Ïe lidé tam moïná mají pocit, Ïe se na nû trochu ve velké debatû o pfiíchodu automobilky Hyundai zapomíná, ale není to pravda. V plánu máme pfiibliïnû za mûsíc dal í region na Bruntálsku ãi Opavsku, postupnû nás ãeká dal ích asi dvacet míst v kraji a vïdy chceme pozvat starosty pfiilehl ch obcí, pfiiblíïil hejtman. Obce dostaly také jak si dal í vysvûtlovací manuál pfiímo jim it na míru - tedy scénáfi moïností EU pro obce do 10 tisíc obyvatel. Pro tyto typy obcí jsou pfiipraveny na rozvojové programy celkem 2 miliardy korun. (UÏ v lednu dostali starostové obcí a mûst v kraji na setkání s hejtmanem pfiíruãku Mal prûvodce velk mi moïnostmi - manuál moïností, jaké má cel kraj. Dal í ãísla pro kraj: PfiibliÏnû stejná ãástka jako pro obce do 10 tisíc je celkovû urãena pro mûsta nad 50 tisíc a mûsta do 50 tisíc, v na em kraji se mohou pfiipravit celkem asi na 1 miliardu korun.) První programy se mohou vypisovat aï poté, co âeská republika uzavfie s Bruselem dohodu V znamná náv tûva a co bude schválen ná regionální operaãní program - silniãní infrastruktura by mûla b t vypsána v ãervnu, dal í programy v záfií, obce si na peníze sáhnou poprvé patrnû aï v roce R mafiov pfiipraven je, my máme na 60 akcí, které bychom rádi do soutûïe o evropské peníze pfiihlásili, a chceme si sáhnout na maximální peníze. TakÏe my sami budeme Ïádat podporu z programû urãen ch pro obce do 10 tisíc obyvatel, budeme Ïádat jako svazek obcí R mafiovska a máme programy pfiipravené i pro pfiíhraniãní spolupráci s Polskem. Jsme pfiipraveni prakticky ihned nûkteré z programû posílat Úfiadu Regionální rady, pfiiblíïil starosta R mafiova Petr Klouda. Starosty zajímaly také krajské programy, pfiedev ím na obnovu silnic II. a III. tfiíd. Jen smûrem na Bruntálsko ar mafiovsko by mûla jít do modernizace silnic dal í pûlmiliarda, velké rekonstrukce za pomoci evropsk ch penûz jsme dûlali i v prvním plánovacím období. Pro dopravu smûrem k vám ale bude nejdûleïitûj í urychlit stavbu dobrého spojení krajského mûsta s Opavou, a to je úkol pro Státní fond dopravní infrastruktury, sdûlil starostûm námûstek hejtmana Luk a. Velk m problémem pro mnohé Ïadatele v prvním období po vstupu âr do EU bylo kofinancování programû (EU proplácela náklady aï po dokonãení), pro druhé období by pro nû byly nejlep í cestou buì zálohové platby dopfiedu nebo proplácení je tû neproplacen ch faktur, ménû se uï pfiiklánûli k variantû prûbûïn ch Ïádostí o peníze kaïdé tfii mûsíce v dobû realizace projektû. Toto je v jednání, o variantû rozhodnuto není. Jisté je, Ïe je tu závazn pfiíslib státu na spolufinancování v ech projektû ve vefiejném zájmu (tedy i obcí) ve v i 7,5 %, na nûkteré projekty bude pfiispívat i kraj. To znamená, Ïe napfiíklad na modernizaci silnic nebo místních komunikací napojen ch na dal í síè pfiispûje Evropa 85 %, stát dal ími 7,5 %, coï bylo dfiíve jen na Ïadateli. Ale zase jsou pfiísnûj í kritéria právû na to, jestli je projekt ve vefiejném zájmu - komerãní Ïádosti se napfií tû doãkají tfieba jen 40 % podpory unie a Evropa dává také pfiednost komplexnûj ím rozvojov m programûm, ne jednotlivostem, upfiesnil hejtman To enovsk s tím, Ïe je tfieba penûz maximálnû dobfie vyuïít, protoïe taková ance se uï opakovat nebude. Zpracovala árka Swiderová, tisková mluvãí MSK 5

6 10/ RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT V R mafiovû vznikne sdruïení pro pomoc mentálnû postiïen m Odbory MûÚ informují Ve ãtvrtek 17. kvûtna probûhla ve Stfiedisku volného ãasu R mafiov informativní schûzka rodiãû, pfiíbuzn ch a pfiátel mentálnû postiïen ch obãanû R mafiova, jejímï smyslem bylo projednat moïnost zaloïení místního sdruïení pro pomoc mentálnû handicapovan m. Podobná sdruïení, organizující voln ãas a nabízející terapeutické aktivity pro mentálnû postiïené, v okolních mûstech jiï fiadu let fungují, R mafiov zatím nic podobného nenabízí. Na schûzku se dostavili blízcí osmi mentálnû postiïen ch obãanû R mafiova, jako hosté se jí zúãastnili také pracovníci mûstského úfiadu, konkrétnû sociálního a kolského odboru, a zástupci institucí, které se zab vají prací s dûtmi (SVâ a Dûtsk domov Janovice). Problematika mentálnû postiïen ch je jedním z témat komunitního plánování sociálních sluïeb v R mafiovû, tato cílová skupina má v ak i v jeho rámci omezenou moïnost prosazovat své zájmy, protoïe dosud není nijak organizována. K fie ení této situace mûla vést právû informativní schûzka. Jednání zahájila AneÏka Pfiikrylová, matka mentálnû postiïeného syna a jedna z iniciátorek schûzky, která poïádala jednotlivé rodiãe a pfiíbuzné handicapovan ch dûtí, aby pfiiblíïili svou situaci, nastínili nejzásadnûj í problémy, s kter mi se pot kají, a také sami navrhli moïná fie ení. Z následné diskuse vy- lo najevo, Ïe rodiny dûtí s nejrûznûj ími druhy postiïení, od Downova syndromu, pfies rûzné stupnû mentální zaostalosti aï po autismus, spojuje jedna a táï potfieba vytvofiit v místû bydli tû, tedy v R mafiovû, centrum pro mentálnû handicapované dûti a dospûlé, aè ve formû stacionáfie ãi prostoru s programem pro voln ãas. Vût ina mentálnû postiïen ch dûtí z R mafiova totiï po ukonãení povinné kolní docházky, kterou mohou absolvovat na Základní kole, R mafiov, kolní námûstí (dfiívûj í zvlá tní kole), pfiíp. ve speciálním kolním zafiízení v jiném mûstû, zûstávají zcela odkázáni na rodinu a ztrácejí kontakt s okolním svûtem a s kolektivem sv ch vrstevníkû. V sledkem této izolace je rychlá ztráta ve kole získan ch znalostí a dovedností a v nûkter ch pfiípadech i útlum mentální ãinnosti. Nûktefií r mafiov tí rodiãe fie í toto vakuum dojíïdûním do zafiízení pro mentálnû postiïené ãi chránûn ch dílen v Bruntále. V souvislosti s kaïdodenním cestováním do dvacet kilometrû vzdáleného mûsta se v ak pot kají s nemal mi obtíïemi - finanãními, v zimû také zdravotními. Ne v ichni handicapovaní R mafiované jsou navíc schopni cestu do Bruntálu a zpût absolvovat. Bûhem diskuse dokonce zaznûla kritika bruntálsk ch chránûn ch dílen Sagapo, s jejichï sluïbami nejsou nûktefií rodiãe spokojeni. Na schûzce pfiedstavila Iva Václavíková, která peãuje o mentálnû postiïenou dceru, bruntálskou okresní organizaci Spoleãnosti pro podporu lidí s mentálním postiïením v âr, jíï je ãlenkou. K tomuto sdruïení patfií i nûkolik dal ích r mafiovsk ch rodiãû. V závûru diskuse probûhlo hlasování, jímï byla odsouhlasena my lenka vytvofiit v R mafiovû místní organizaci Spoleãnosti a upevnit tak pozici mentálnû postiïen ch R mafiovanû jak v kontaktu s orgány a institucemi mûsta, tak pfii získávání finanãních prostfiedkû z rûzn ch grantû. Spoleãnost pro podporu lidí s mentálním postiïením v âr je totiï souãástí organizace s evropskou pûsobností a její ãlenové tak mají anci získat pfiíspûvky z evropsk ch fondû. Na závûr byl urãen ãtyfiãlenn pfiípravn v bor ve sloïení AneÏka Pfiikrylová, Iva Václavíková, Martina Dra koviãová a Jarmila Kovafiíková. Tento v bor nyní provede registraci sdruïení a bude pfiijímat pfiihlá ky od dal ích zájemcû (ãlenem sdruïení se mûïe stát kdokoliv, komu není lhostejn osud mentálnû postiïen ch). Termín pfií tí, tentokrát jiï ustavující ãlenské schûzky, na kterou se mohou dostavit i dal í zájemci o ãlenství ve vznikajícím sdruïení, byl urãen na ãtvrtek 21. ãervna (opût v v SVâ). Na programu bude volba v boru sdruïení a projednání plánu aktivit vãetnû cílû, o které bude sdru- Ïení usilovat. ZN Odbor dopravy a silniãního hospodáfiství V mûna fiidiãsk ch prûkazû: MÛÏe nastat kritická situace! Velká vût ina fiidiãû, ktefií si musí do konce roku 2007 vymûnit pûvodní fiidiãské prûkazy za nové, s v mûnou stále vyãkává. Tito fiidiãi (s prûkazy vydan mi do konce roku 1993) se vystavují riziku, Ïe nov fiidiãák nebudou mít vãas, a po Novém roce tak nebudou smût za volant. Situace se stává alarmující, protoïe z 2332 v R mafiovû evidovan ch fiidiãû, kter ch se tato v mûna t ká, si jich nov prûkaz dosud vyfiídilo jen 438 (18,78 %). Zb vajících 1894 fiidiãû - tedy více neï osmdesát procent, má na v mûnu uï jen osm mûsícû. Vystavení nového fiidiãského oprávnûní pfiitom trvá zpravidla kolem dvaceti dnû a v pfiípadû, Ïe úfiad bude ãelit hromadn m poïadavkûm na v mûnu, mohou nastat dal í komplikace a doba vyfiízení se mûïe prodlouïit. Nehledû na to, Ïe není ani v silách tiskárny takové mnoïství bûhem krátké doby zvládnout. V mûnu fiidiãsk ch prûkazû nafiizuje zákon. Podle 134 odst. 2 písm. a) zákona ã. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmûnách nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, musí b t do 31. prosince roku 2007 provedena v mûna v ech fiidiãsk ch prûkazû, které byly vydány v období od 1. ãervence 1964 do 31. prosince idiãi evidovaní v R mafiovû mohou provést v mûnu fiidiãsk ch prûkazû na odboru dopravy a silniãního hospodáfiství Mûstského úfiadu vr mafiovû (budova na ul. 8. kvûtna - naproti RD R mafiov, II. patro, ã. dvefií 310) - Ïadatel vyplní Ïádost a pfiedloïí jednu barevnou prûkazovou fotografii (35x45 mm). V mûna je osvobozena od správního poplatku (nedochází-li souãasnû ke zmûnû údajû zapisovan ch do fiidiãského prûkazu). JiKo a J. Ondrá ek

7 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Pfiipomínáme si Pfied 70 lety ode el na vûãnost hrabû Franti ek Harrach Pracovníci Mûstského muzea R mafiov a Muzea ve Velkém Mezifiíãí spoleãnû se zástupci obou mûst nav tívili obec Netín, která leïí nedaleko Velkého Mezifiíãí a kde stojí dûstojná hrobka HarrachÛ, LobkowiczÛ a Podstatzk ch. Zde se v pondûlí 14. kvûtna uskuteãnil pietní akt k 70. v roãí úmrtí v znamného lechtice Franti - ka Harracha, kter Ïil a pûsobil iunás. Pfiicházíme, abychom se s láskou a nesmírnou úctou sklonili pfied památkou na velkého ãlovûka, skvûlého krajana a hluboce vûfiícího kfiesèana pana Franti ka hrabûte Harracha, kter opustil na e slzavé údolí právû pfied sedmdesáti lety. Laskav, tolerantní a velkorys lechtic krve i ducha, bezmeznû oddan své zemi, pocházel z janovické vûtve starobylého ãeského rodu, kter se velmi pozitivnû zapsal do historie na eho státu a v ech jeho obyvatel, fiekl pfii pietním aktu Jifií Karel z r mafiovského muzea, kter dále vyzdvihl fascinující dosah Harrachovy osobnosti a irok obzor zájmû a ãinností, z nichï kaïdé dokázal vûnovat maximum sil. Byl fiádn m ãlenem âs. zemûdûlské akademie, zároveà praktikem i teoretikem, podílel se i na v voji pfiedváleãného rybníkáfiství a vynikal téï v lesnictví jako znalec a dokonal hospodáfi, jak dodnes prokazují rozsáhlé a zdravé lesní porosty na Janovicku ivelkomezifiíãsku. Jsme si vûdomi, Ïe jejich dûslednou ochranou a péãí dokázal uchovat nejen na R mafiovsku, kdysi zemi tkalcû a horníkû, uï poslední bohatství chudého kraje, jeï dodnes pfiiná í uïitek a lidem práci. ZaslouÏí si za to ná nesmírn dík, pokraãoval ve v ãtu Harrachov ch pozitivních krokû Jifií Karel. V ãinech Franti ka Harracha jako bychom tu ili, co b vá dnes tak vzácné, nikdy nehledal rychl úspûch, ale kaïd krok moudfie váïil a smûfioval do budoucnosti. Jeho ãiny vedla víra, Ïe mu zdûdûn majetek propûjãil Pán, aby s ním odpovûdnû hospodafiil ve prospûch ostatních. MoÏná jeho osobní filosofii trochu ovlivnily téï my lenky humánního a harmonického buddhismu, kter poznal v Indii, jiï si velmi oblíbil na svém ãastém putování po cizích zemích. Nesmírnou úctu spoleãnosti si získal jiï za svého Ïivota rozsáhlou charitativní ãinností a její tûdrou podporou. Maltézsk rytífi stál u zrodu fiady spolkû, jeï daleko pfiedbûhly dobu a mnohé z nich nedo ly svého naplnûní dodnes. VzpomeÀme Spolek pro povznesení Albánie, Rakouskou ligu proti obchodu se Ïenami, Spolek na podporu chud ch studentû ãi katolickou instituci Velehrad. Vysoce erudovan odborník si uvûdomoval potfiebu stálého vzdûlávání a propagoval jej téï ve v ech oblastech. Jako ãlen spolku Îiva se zab val ochranou zvífiat a byl téï dopisovatelem stejnojmenného ãasopisu, kter vychází dodnes. Pfiející mecená podporoval velkomezifiíãsk pûveck spolek Hlahol i tûlov chovné organizace Orel a Sokol, ale neuzavíral svou ruku ani regionálním nûmeck m organizacím obdobného zamûfiení na Janovicku. Od vzniku republiky se stal aktivním ãinovníkem âs. âerveného kfiíïe. Velmi citlivû zavedl administrativu v jazycích, jimiï hovofiili lidé na jeho majetcích vãetnû ãeského jazyka, fiekl Jifií Karel, kter dále doplnil v ãet prospû n ch Harrachov ch aktivit. Pln m právem si jeho ãinnosti pov iml i Vatikán a papeï Pius XI. jej vyznamenal za humanitární ãinnost jako jednoho z mála EvropanÛ ádem sv. Silvestra. Lidé, ktefií jej znali tfieba jen vzdálenû a ktefií Ïili na majetcích rodiny ãi v okolí, jej milovali. VáÏili si jej stejnû Nûmci z Janovicka jako ãe tí Horáci na Velkomezifiíãsku a pozdûji své city pfienesli na jeho dcery, Ïel jen na pár let, poznamenal Jifií Karel. Hrabû Franti ek Harrach mûl velkou slabost pro umûní, byl úctyhodn m znalcem i vá niv m sbûratelem. Cenné sbírky umûní ãi muzejní nikdy neskr val pfied vefiejností, ale nabízel je k zhlédnutí v em zájemcûm bez rozdílu postavení. Velice si váïil literárního bohatství, jeï soustfiedil ve svém rozsáhlém kniïním fondu, a sám byl téï literárnû ãinn : vydal nûkolik sbírek poezie, zab val se dramatem a velmi cenné jsou i jeho cestopisy ãi korespondence s dal ími osobnostmi doby, politiky, duchovními, státníky, umûlci, akademick mi hodnostáfii ãi v znamn mi odborníky. Aãkoli politická scéna neb vala jeho prioritou, hájil zájmy obyvatel zemû na Moravském zemském snûmu a do víru vefiejného dûní byl neustále vtahován. Spolupráce s ne Èastn m následníkem rakouského i ãeského trûnu a odpûrcem váleãn ch fie ení jej nakonec pfiivedly aï na hranici smrti, kdyï se odváïnû snaïil chránit vlastním tûlem arcivévodu a jeho choè pfied nesmysln mi v stfiely mladistvého fanatika. Zde doslova poloïil ruku na tep svûtov ch dûjin, neboè právû tato událost spustila hrûzy svûtové války, jeï mu byla zcela cizí a nemyslná jako kaïdé lidské utrpení, zaznûlo dále z úst historika Jifiího Karla. Je neuvûfiitelné, co v e dokázal vitální aristokrat ve svém Ïivotû stihnout, aãkoli po cel Ïivot zápasil s nepfiíjemn mi zdravotními potíïemi, jimï nakonec 14. kvûtna 1937 v jihlavské nemocnici podlehl. Snad BoÏí milost nedovolila, aby musel znova proïít je - tû dûsivûj í válku, ohroïení a pronásledování sv ch nejbliï ích. Zanechal po sobû nehynoucí památku a nikdy mu nebudeme moci b t dostateãnû vdûãní za ohromné dílo, které zanechal na- í zemi i nám. Nikdy nezapomeneme! tûmito slovy ukonãil Jifií Karel svou fieã v kapli hrobky HarrachÛ v Netínû u Velkého Mezifiíãí. Následovala krátká zádu ní m e, kterou slouïil P. Petr AmbroÏ. V kryptû poloïili zástupci R mafiovska vûnec k rakvi Franti ka hrabûte Harracha. Pietního aktu se zúãastnila rodina Podstatzk ch-lichtensteinû z Prussinovitz, vnuci a pravnuci hrabûte, za mûsto R mafiov Bc. Leona Pleská, vedoucí odboru kolství a kultury MûÚ R mafiov, BoÏena Filipová, ãlenka zastupitelstva mûsta R mafiova, Dá a Vogelová, pfiedstavitelka Osadní rady Janovice, a Pavel Hejsek, starosta Staré Vsi, dále starosta a místostarosta Velkého Mezifiíãí, zástupci pracovníkû mezifiíãského mûstského muzea a Mgr. D. Schallner, kter akci inicioval. Delegace pak nav tívila s muzeem i zámek vãetnû soukromé ãásti, kde byla velmi mile pfiijata a poho tûna panem Janem Nepomukem hrabûtem Podstatzk m, jeho Ïenou Anitou de Longeril a syny. Pozdûji delegaci pfiijal starosta Velkého Mezifiíãí. Na spoleãném obûdû a po nûm pak mûli v ichni pfiíleïitost dlouho hovofiit ve velmi srdeãné atmosféfie se star m panem Janem Podtstatzk m, jeho sympatickou sestrou Marií a jeho synem, historikem, kter se zab vá sektami stfiedovûkého panûlska. Jedná se o nesmírnû milé, otevfiené, velkorysé, pfiátelské a laskavé lidi, ktefií jsou Èastni, Ïe se po dlouhé a únavné pouti po mnoha cizích zemích opût vrátili z emigrace aspoà na sklonku Ïivota domû. Pfii li s láskou a bez kfiivdy v du- i. Pfiíslu níci jednoho z nejstarobylej ích rodû na í zemû se vïdy povaïovali a povaïují za âechy. Byli velmi dojatí náv tûvou z R mafiovska a poctou svému velkému pfiedku Franti kovi Harrachovi, kter jako by znovu oïíval v jejich slovech, postojích i jednání. Z podkladû Mgr. Jifiího Karla zpracoval JiKo Hrabû Jan Podstatzk a hrabûnka Anita de Lorgeril v rozhovoru se zastupitelkou R mafiova BoÏenou Filipovou Foto: archiv MûÚ R mafiov 7

8 10/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 8 Zpravodajsk servis ve zkratce Galerie U HalouzkÛ: Nejvût í betlém svûta získal diplom Svûtového sdruïení betlémáfiû v ímû Na slavnostním otevfiení nejvût ího vyfiezávaného betlému na svûtû s postavami v Ïivotní velikosti a souãasnû k jeho zapsání do Guinessovy knihy rekordû pozval do Jifiíkova na R mafiovsku své pfiátele a známé jeho tvûrce a majitel Pradûdovy galerie Jifií Halouzka. Monumentální betlémov komplet obsahuje nyní více neï 140 figur a stále roste. Svûtové sdruïení betlémáfiû se sídlem v ímû se rozhodlo udûlit diplom fiezbáfii a sochafii Jifiímu Halouzkovi za vyfiezání ve svûtû unikátního obfiího betlému. Souãasnû byly betlém a dal- í v jimeãné dílo mistra Halouzky, socha medvûda vysoká 420 cm a váïící 3 tuny, vyfiezaná bûhem jednoho dne z jednoho kusu dfieva, zapsány do ãeské Guinessovy knihy rekordû a kuriozit. Po tomto slavnostním ceremoniálu se v ichni pfiítomní odebrali na prohlídku Pradûdovy galerie. Tûm, kter m by pfiípad- tafeta Známé osobnosti se ptají znám ch ãi nûãím pozoruhodn ch osobností na to, co je zajímá a co by mohlo zajímat i ãtenáfie. Spoleãnû s otázkami pfiedávají pomysln tafetov kolík, kter zavazuje dotazovanou osobnost oslovit s podobn mi ãi úplnû jin mi otázkami dal ího zajímavého ãlovûka. Alena Jurá ová se ptá L die védíkové Proã jsem si ji vybrala? Je to ãlovûk, se kter m se cítím hluboce spfiíznûna. AÈ jiï spoleãn m zájmem o pohyb, tak i radostí z toho, Ïe mûïu nûco udûlat pro druhé. Je upfiímná, stále pozitivnû naladûná. Navíc ji vïdy zahlédnu probûhnout mûstem a nemám anci ji zastavit a zeptat se jí, jak se má. Co tû vedlo k podnikání v oblasti sportu a zdravého Ïivotního stylu? Sport je od dûtství m m velk m koníãkem, na základní kole jsem byla úspû nou závodnicí, na stfiední kole ve v bûru atletick ch talentû a od roku 1976 se aktivnû podílím jako cviãitelka a trenérka na rozvoji sportu v R mafiovû. A zdrav Ïivotní styl? Ten hodnû souvisí s pohybem - lidé, ktefií rádi sportují, vût inou nemají ke zdravotnímu Ïivotnímu stylu daleko. Proto se snaïím lidi získat nejdfiíve pro pohyb. MoÏná to bude znít jako pohádka, ale kdyï jsem byla malá, pfiála jsem si mít vlastní tûlocviãnu a b t trenérkou - zaloïením Studia Sport a zdraví jsem si tento dûtsk sen splnila a od roku 1991 kraluji v em Beru kám, velk m i mal m, ve své malé tûlocviãnû. Vûfiím, Ïe kdyï ãlovûk pevnû kráãí za sv mi sny a neskládá zbranû po kaïdé prohfie, tak se mu sny vyplní. Vûnuje se práci s mládeïí. Jak má názor na dne ní mládeï? Acobys je tû udûlala, abys získala více mlad ch lidí pro sport? MÛj názor je, Ïe dítû se vïdy narodí ãisté, jako nepopsan list papíru, a záleïí hodnû na rodiãích, co na tento list napí í. Chtûla bych oslovit rodiãe: Veìte dûti k pravidelnému sportování. Dobfie veden sportovní trénink nejenïe upevàuje zdraví dûtí, ale také rozvíjí jejich kladné charakterové vlastnosti. Pomáhá hlavnû Ïenám zmûnit Ïivotní styl a dûlat nûco pro své zdraví. Co bys poradila v em tûm, ktefií chtûjí vypadat dobfie? Jak jsem jiï jednou fiekla, zdrav Ïivotní styl zaãíná pohybem. Doporuãuji: Co nejvíce choìte, obãas bûhejte a místo drah ch krémû a pfiípravkû na hubnutí si kupte permanentku do cviãení. Místo v letû autem jezdûte na kole, místo sezení u televize si zajdûte na hory nebo zaplavat. Nevûfite klamav m reklamám a zaãnûte Ïít zdravû - nevíte jak? Poraìte se. A nezapomeàte, Ïe úplnû kaïd ãlovûk vypadá dobfie, kdyï se usmívá, má dobrou náladu a rozdává ji druh m lidem. Jaké doporuãuje pohybové aktivity kromû aerobiku a posilování? Doporuãuji v estrannost - kombinovat aerobní formy cviãení, posilování, streãink, relaxaci a doplàovat regenerací. Jak druh sportu si vyberete, záleïí na vás. Lidé dûlají ãasto chybu, Ïe provozují jen jeden sport, kter m zatûïují tûlo jednostrannû, nûkdy i nesprávnû, coï mûïe vést ke zdravotním potíïím. Poraìte se, ne kaïd sport je pro kaïdého vhodn. Znám tû jako osobu, která je neustále v pohybu. Umí vûbec relaxovat? A jak relaxuje? Je pravdou, Ïe moc ãasu na odpoãinek mi nezb vá - urãitû nedodr- Ïuji pravidlo Ale moje práce mû tû í, takïe se necítím ãasto unavená. KdyÏ se pfiece únava a pfiepracování dostaví, tak relaxuji rûznû, vût inou aktivnû - jezdím na kole, bûhám v pfiírodû, hraju na klavír, ãtu kníïku, uãím se anglicky a nûkdy jen tak leïím na gauãi a tfieba koukám na televizi - podle toho, jak se cítím. Vût inou kdyï potfiebuji relaxovat, vyhledávám samotu, protoïe lidmi jsem obklopena dennû. Co v R mafiovû postrádá? Docela se mû jako r mafiovského rodáka dotkl úpadek na í nemocnice. Mrzí mû napfiíklad, Ïe v R mafiovû se uï vûbec nikdo nenarodí a také Ïe lidé musí dojíïdût za lékafiskou péãí do jin ch mûst. Koupali tû, to je asi nejvût í bolístka R mafiova - ráda plavu a chtûla bych se je tû doãkat pofiádného r mafiovského koupali tû. Jaké hodnoty jsou v tvém Ïivotû nejdûleïitûj í? Rodina, láska k bliïnímu, pfiátelství, zdraví. Dobrá rodina a vûrní pfiátelé jsou více neï peníze. KdyÏ kolem sebe budete rozsévat nezi tnou lásku, vûfite, Ïe se vám to vrátí neãekanû avpravou chvíli. A kdyï jste k tomu v emu je tû zdraví, tak máte více tûstí, neï si mûïete pfiát. Tímto bych chtûla podûkovat své rodinû, sv m pfiátelûm a v em lidem za v e, co pro mû v Ïivotû udûlali, a za to, Ïe mû dokázali podrïet v nejtûï ích Ïivotních situacích. Pfií tû: L die védíková se bude ptát Aloise imka.

9 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 n tûlesn handicap neumoïnil 1,2 km dlouhou trasu galerie absolvovat pû ky, nabídl hned v úvodu pan Halouzka moïnost nastoupit do elektromobilu, vozítka, na které bez problémû najede i invalidní vozík. PfiestfiiÏením slavnostní stuhy vstoupili náv tûvníci do nejvût ího vyfiezávaného betlému na svûtû. Impulsem k jeho vyfiezání bylo osobní setkání fiezbáfie s papeïem Janem Pavlem II. v roce V souãasné dobû obsahuje 143 soch a jejich poãet není koneãn. Tato nevídaná podívaná se nachází pod oblohou, na které je zachyceno postavení hvûzd v den narození JeÏí e Krista. Jejím autorem je malífi Pavel lechta. Podobnû jako housle by mûly mít i betlémové figurky svou du i, proto je tvofiím vïdy z jednoho kusu dfieva, zásadnû je neslepuji. Na svá díla pouïívám dfievo v ech stromû rostoucích v okolních Jeseníkách, napfiíklad jefiáb, topol, ale i dub. V souboru nechybí kromû tradiãní svaté rodiny nebo tfií králû ãi andûlû také mnoho dal ích lidsk ch postav i zvífiat vãetnû velblouda, vysvûtluje mistr. Jifiíkovsk betlémáfi na vzniku nov ch doplàkû pracuje prûbûïnû po cel rok. Dal í zastávka byla u ãtyfimetrové sochy medvûda, která je souãástí dûtského koutku. SlouÏí zároveà jako prûlezka a souãasnû s houpaãkami jistû potû í nejmen í náv tûvníky galerie. Zajímavostí jifiíkovské Pradûdovy galerie je také nejvût í ãeská vyfiezávaná socha Pradûda ãi nejvût í vyfiezávan obraz, kter má rozmûry pûtkrát dva metry. V souãasné dobû mistr v ak pracuje na obraze o rozmûrech 2 x 36 m s osmnácti v jevy z ãesk ch dûjin. Vfiel vztah ke dfievu a k pfiírodû vûbec d chá na náv tûvníky pfii procházce galerie na kaïdém kroku. Nejen jezírko plné ryb s ekologickou kofienovou ãistiãkou, která pracuje na principu pfieãerpávání zneãi tûné vody z rybníãku pfies kofieny rostlin, které se Ïiví kalem, vodu filtrují a vrací zpût do rybníãku, ale také v bûhy pro srnky, daàky a konû, jejichï chov majitel neustále roz ifiuje, jsou toho dûkazem. K celkovû pfiíjemné atmosféfie pfiispûl mimo jiné závûreãn raut s bohat m obãerstvením. Kdo si udûlal v pátek 18. kvûtna ãas na prohlídku této skvostné galerie, byl jistû nad en umûním a velk m kusem práce pana Halouzky, jehoï dílo urãitû pfiispûje k vût í náv tûvnosti na eho pûvabného, av ak turisty zatím málo vyhledávaného kraje. Neváhejte a nav tivte Pradûdovu galerii U HalouzkÛ v Jifiíkovû nedaleko R mafiova. Poskytne vám i va im dûtem zajímavou podívanou. Hana Pavlásková Dle platn ch právních pfiedpisû lze dopravu sanitkou pacientûm pfiedepsat pouze za následujících podmínek: 1) Nárok na pfiepravu Doprava bude indikována ze zdravotních dûvodû. Tzn. musí existovat dûvody, proã pacient nemûïe pouïít hromadného dopravního prostfiedku. Typické dûvody pro pouïití sanity jsou: zmen ená hybnost pacienta (chûze o berlích, nedokáïe nastoupit do autobusu, neujde vzdálenost k zastávce autobusu...), situace, kdy je dle charakteru onemocnûní nutná urãitá poloha anebo klidov reïim; dezorientace (pacient by nedokázal vystoupit na správné zastávce a netrefil by do nemocnice, zdravotního zafiízení); psychická alterace, kdy pacient Zdravotnictví Pfiedepisování dopravy pacienta ohroïuje své okolí nebo sebe a forma jeho chování neumoïàuje dopravu bûïn m zpûsobem; stav pacienta neumoïàuje bûïn kontakt s okolím (poruchy imunity); klinické stavy, febrilní stavy, závratû, teploty... Není tedy moïné pfiedepisovat sanitku jen proto, Ïe pro pacienta je to daleko, je na to zvykl, vyïaduje to atd. NemÛÏeme poskytovat sanitku jako sociální sluïbu. Zdravotní poji Èovny toto neuhradí. Pfiedepsat dopravu je oprávnûn lékafi odesílajícího zdravotnické zafiízení. I u plánovaného kontrolního vy etfiení vypisuje Ïádanku ke zdravotnímu transportu lékafi toho smluvního zafiízení, které o kontrole rozhodlo. To platí v pfiípadû, Ïe je zjevné, Ïe se zdravotní stav pacienta nezmûní a bude i v termínu kontroly zdravotní doprava nezbytná. 2) Místo pfiepravy Lze pfiedepsat dopravu jen do nejbliï ího zdravotnického zafiízení, které je schopno danou péãi poskytnout. ProtoÏe existuje svobodná volba lékafie, není moïné bránit pacientovi, aby si zvolil vzdálenûj í pracovi tû. Pak je ale ze zdravotního poji tûní hrazena pfieprava jen do vzdálenosti k nejbliï ímu pracovi ti. 3) Doprovod pacienta Dle metodiky VZP: Doprovodem pacienta se rozumí doprovázející osoba, která není ãlenem posádky vozidla a její pfiítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nutná pro následující o etfiení a vy etfiení ve zdravotnickém zafiízení. Indikovat doprovod pacienta je moïné pouze pro osobu, která má podat lékafii vysvûtlení t kající se zdravotního stavu pacienta. Napfi.: pacient není schopen pfiedat lékafii informaci o tom, jaké má potíïe ãi jaké bere léky. Touto osobou mûïe b t o etfiující personál ãi ãlen rodiny. Dále je moïn doprovod u dûtí do 15 let a drïitelû prûkazû ZTP/P. Není pfiípustn doprovod pfii propu tûní z hospitalizace, pfii návratu z vy etfiení... Zde jiï nemûïe b t fieãi o nûjakém podání vysvûtlení. Není moïné indikovat doprovod jen na pfiání rodiny. Samozfiejmû je moïno pfiepravit ãlena domácnosti na jeho Ïádost, ale jako samoplátce. Toto není hrazeno ze zdravotního poji tûní. Bc. Marcela Matú Û, manaïer marketingu Podhorské nemocnice, a. s., pracovi tû Bruntál Kardiologickou ambulanci v Bruntále vede specialista z Nemocnice Podlesí Kardiologickou ambulanci interního oddûlení Podhorské nemocnice v Bruntále vede od poãátku dubna specialista z Nemocnice Tfiinec-Podlesí MUDr. Bronislav Holek. Jde o vzájemné propojení v rámci skupiny AGEL (dfiíve Euromednet), kdy je ze specializovaného centra koordinována ãinnost odborného pracovi tû v jiné nemocnici. Pro pacienty Podhorské nemocnice to má celou fiadu v hod, rychleji se dostanou k diagnóze a rychleji se zahájí jejich léãba, zkrátí se ãekací lhûty a zv í jejich komfort. Kardiologická ambulance svou ãinností pokr vá v echny oblasti neinvazivní kardiologie, provádí specializovaná vy etfiení, napfiíklad echokardiografii, Holterovské EKG monitorování a dal í. Její ãinnost se díky specialistovi z Nemocnice Podlesí mohla je tû roz ífiit. V ambulanci nyní probíhají kontroly pacientû po specializovan ch v konech, napfiíklad po koronoragrafiích a angioplastikách, po kardiologick ch operacích ãi po arytmologick ch vy etfieních. Pacienti nemusí sloïitû cestovat do centra, kde probûhl v kon, mají tak zaji tûn lep í komfort, pfiitom jejich zdravotní stav posuzuje kardiolog specialista, vysvûtlil primáfi interního oddûlení Podhorské nemocnice MUDr. Petr Opletal. Ambulance poskytuje konzultace, léãbu a vy etfiuje pacienty s nejzávaïnûj ími kardiologick mi onemocnûními, zaji Èuje servis pro oddûlení, ale i lékafie ze spádové oblasti. Kardiolog z ambulance zafiizuje také pfiípadné zákroky pacientû v Nemocnici Podlesí, coï znamená zkrácení ãekacích lhût, pfiesnûj í indikaci a rychlej í péãi. Ambulance se podílí na konzultaãní kardiologické ãinnosti v rámci interního oddûlení, to povaïuji za zv ení úrovnû péãe o pacienty na eho oddûlení. Práce kardiologa ze specializovaného centra v na í nemocnici je v tomto smûru nadstandard, jeho odborná úroveà a moïnosti jsou vysoké, dodal primáfi MUDr. Petr Opletal. Simona Souãková, tisková mluvãí 9

10 10/ RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT kolství Gymnasium triumphans Staatsfachschule für Seidenweberei (budova souãasného gymnázia) r Zvolna se blíïí konec kolního roku, a to je vïdy dobrá pfiíleïitost k bilancování, k pfiem lení o tom, co se podafiilo více, co ménû, k hodnocení toho, nakolik se na e pfiedstavy a pfiání kryjí s realitou. Je jistû je tû brzy na vyná ení definitivních soudû, ale pfiesto mûïeme jiï nyní konstatovat, Ïe z hlediska plnûní vzdûlávacích cílû na eho gymnázia patfií leto ní kolní rok k velmi úspû n m. Tento ãlánek si proto klade za cíl seznámit r mafiovskou vefiejnost alespoà s nûkter mi fakty, která nás k danému soudu vedou. Na i studenti se jiï po nûkolik desetiletí zapojují do naukov ch a poznávacích soutûïí v humanitních i pfiírodovûdn ch oborech, stejnû jako do soutûïí sportovních ãi umûleck ch. Letos suverénnû prokázali, Ïe patfií k nejlep ím v okrese, nûktefií z nich zabodovali i v krajském mûfiítku. Zde jsou jejich v sledky: Na úrovni okresu získala Barbora Kopeãková z kvarty 1. místo v matematické olympiádû kategorie Z9, Tomá Svojanovsk z téïe tfiídy 2. místo, Andrea Dolníãková ze sekundy 1. místo v kategorii Z7, Radomír emnick a Tereza tefková ze sekundy 3. místo v téïe kategorii, Vendula Kroãilová z primy 1. místo v kategorii Z6, Tereza Bajcarová z primy 3. místo v téïe kategorii. Ve fyzikální olympiádû získala Barbora Kopeãková 3. místo v kategorii E, Michaela Matulová z tercie 5. místo v kategorii F. V zemûpisné olympiádû získal 5. místo v kategorii A Jakub Cíleãek z primy, 1. místo v kategorii B Tereza tefková ze sekundy, 5. místo v kategorii C Alexandra Kunãíková z tercie. Sa a dále získala v olympiádû z jazyka anglického 2. místo v kategorii 2B, tfietí pfiíãku obsadila Tereza tefková. Také kategorie 3 se stala doménou r mafiovsk ch gymnazistû - Marian Hlavica ze septimy získal 1. místo, jeho spoluïák Adam Matu ka 2. místo. Ani matefisk jazyk neãinil studentûm problémy - v kategorii 1 získala Barbora Kopeãková 3. místo, v kategorii 2 zvítûzila Ludmila Ondra íková ze septimy, Marta Merková z oktávy obsadila 4. pozici. Florbalov t m gymnázia získal 1. místo v turnaji r mafiovsk ch stfiedních kol; v soutûïi Negativní jevy ve spoleãnosti zvítûzila v literární ãásti se sv mi básnûmi Markéta Petro ová ze 4. roãníku, v ãásti v tvarné obsadila 1. místo Jana tolfová ze sexty, místo druhé patfií Regínû âtvrtlíkové z kvinty. Nejvût ím úspûchem na úrovni kraje se dozajista stalo skvûlé 4. místo Mariana Hlavici v olympiádû z anglického jazyka (kategorie 3) a 4. místo Terezy tefkové v zemûpisné olympiádû. Marta Merková obsadila místo v olympiádû z ãeského jazyka - kategorie 2, Ludmila Ondra íková se umístila na místû. V kategorii 1 patfií 10.- Mladí sváfieãi se utkali o Zlat pohár Linde Mezinárodní soutûïe ÏákÛ stfiedních kol ve svafiování Zlat pohár Linde ve Fr dku-místku jsme se zúãastnili jiï tfiikrát, a to vïdy s velmi dobr mi v sledky. Kdo my? Pfiece Ïáci Stfiední koly R mafiov, oboru Opraváfi zemûdûlsk ch strojû. Nûkdo si fiekne svafiování..., ale to není jen slûvko, to jsou hodiny práce s kuklou na hlavû, zástûrou na tûle a rukavicemi na rukou. A nejen to. Sváfieã nemûïe umût jen prakticky svafiovat nûjak svár. Musí ovládat i technologii a bezpeãnost práce ve svafiování. A co víc. SoutûÏe se mûïe zúãastnit jen Ïák, kter úspû nû absolvoval kurz ve svafiování se závûreãnou státní zkou kou. Tím v ím jsme si museli projít, neï nûkteré z nás kola vyslala na soutûï. Leto ní roãník se konal koncem dubna na Stfiední kole strojírenské a dopravní ve Fr dku-místku. KaÏdá kola mohla vyslat jen jednoho zástupce pro danou kategorii. A jaké byly v sledky? V kategorii svafiování obalovanou elektrodou se Radek Tobiá (Ïák II. roãníku oboru Opraváfi zemûdûlsk ch strojû) umístil na sedmém místû z celkového poãtu 27 zúãastnûn ch kol. V kategorii svafiování v ochranné atmosféfie se David Chovanec (Ïák III. roãníku oboru Opraváfi zemûdûlsk ch strojû) umístil na desátém místû z celkového poãtu 47 kol. A Ïe to byl úspûch? To je jasné. Pfiedseda âeské sváfieãské spoleãnosti ANB se vyjádfiil pochvalnû o kvalitû sváfieãsk ch prací a pfii závûreãném hodnocení a vyhla ování v sledkû si nenechala ujít pfiíleïitost pozdravit se s mlad mi sváfieãi ani námûstkynû hejtmana MS kraje PhDr. Jaroslava Wenigerová, která vyzdvihla potfiebu dûlnick ch profesí strojírenského typu. Stafií odcházejí do dûchodu Foto: archiv S R mafiov 11. místo Barbofie Kopeãkové. V chemické olympiádû pfiipadlo Barbofie 11. místo, Lence Pfiidalové z kvarty 26. místo. Jitka JeÏková z kvinty se stala úspû - nou fie itelkou krajského kola v matematické olympiádû - kategorie C, Barbora Kopeãková obsadila místo v kategorii Z9. Mezinárodního úspûchu dosáhly dvû studentky kvinty - Romana Va ková a Sylva Ondrá ková, jejichï v tvarná díla byla vfiazena do putovní v stavy Manifesta! Karikatury a ilustrace k Chartû základních práv EU a momentálnû objíïdûjí celou Evropu. Ani na i leto ní maturanti nezaháleli, Lucie Linhartová z oktávy sloïila mezinárodní jazykovou zkou ku z angliãtiny First Certificate in English s hodnocením A, které získá pouh ch 8 % v ech uchazeãû, Krist na afáfiová z oktávy úspû nû sloïila obdobnou zkou ku z nûmãiny - Zertifikat in Deutsch na Goethe Institut, dal í 4 studenti se této zkou ky zúãastní v ãervnu. Vedení koly touto cestou dûkuje jak v em studentûm za vzornou reprezentaci koly a skvûlé v sledky, tak jejich pedagogûm za ãas a kvalitní pfiípravu. Spoleãnû se nám podafiilo dokázat, Ïe i v souãasn ch obtíïn ch podmínkách na e kola pracuje naplno a podává piãkové v kony. Vedení Gymnázia R mafiov a mlad ch se nedostává. Co to pro nás znamená? Na i kolu uï nav tívilo nûkolik firem, aby udûlaly nábor do profese opraváfie, takïe i moïnost povolání v této oblasti se jeví jako perspektivní. Îáci S R mafiov

11 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 ZU R mafiov zve na koncert Ireny Budweiserové 7. ãervna 2007 v vkapli V Lipkách (Vstupné dobrovolné bude pouïito mimo jiné pro r mafiovskou farnost a Dûtsk domov Janovice) Irena Budweiserová je známá pfiedev ím jako ãlenka legendárního Spirituál kvintetu, v nûmï pûsobí od roku 1980 s krat í pauzou dodnes. Vystudovala zpûv na konzervatofii v Praze u Aleny Pafiízkové a Laìky Kozderkové. Od konce 80. let zaãala vedle pûsobení ve Spirituál kvintetu spolupracovat napfi. s jazzov m pianistou Luìkem vábensk m, kontrabasistou Vítem Fialou ãi klavíristou Petrem Maláskem. V roce 1993 vy lo její první sólové album Blue Soul, dal í následovala v letech 1996 (Moment Irena Budweiserová s kytaristou Janem Îáãkem a Svlíkání z kûïe). V roce 1998 vznikla její doprovodná kapela Fade In, s níï Irena Budweiserová zpívá a hraje na perkuse. V roce 2000 spoleãnû natoãili album Kor i ãasu, o tfii roky pozdûji vzniklo autorské album Nûkdy si pfiipadám jak pták. Zatím poslední sólov projekt sloïen ze spirituálû a gospelû byl natoãen roku 2005 pod názvem Nobody s fault... Kromû Spirituál kvintetu a kapely Fade In vystupuje Irena Budweiserová s klasick m kytaristou Vladislavem Bláhou. Jejich repertoár tvofií panûlské lidové písnû, tradicionály a skladby v znamn ch kytarov ch autorû. Irena Budweiserová od roku 1992 hraje také v muzikálech autorské dvojice Zdenûk Merta a Stanislav Mo a, která ji obsadila do her Sny svatojánsk ch nocí, Bastard, Babylon a Svût pln andûlû. Vystupuje také v muzikálu Romeo a Julie skladatele Borise Urbánka a libretisty Jarka Nohavici, kter se hraje ãásteãnû na pódiu a ãásteãnû na ledové plo e. 11

12 10/2007 Tématem na ich reportáïí V kûïi... byly doposud bûïné profese, se kter mi se mûïeme setkat kaïd den. Mají své skryté kouzlo, ale ne vïdy si uvûdomujeme jejich nezbytnost. Od tohoto vydání se v ak budeme v reportá- Ïích vûnovat i zajímav m a potfiebn m lidem, ktefií jsou nûãím v jimeãní. PfiiãemÏ v jimeãnost v tomto pfiípadû nebude mûfiena dosaïen mi úspûchy ani získan mi medailemi. V jimeãnost tûchto lidí bude vyjádfiena zcela prozaicky tím, ãeho dosáhli vlastním sebezapfiením, odfiíkáním, mnohdy ztrátou reportáï Pfiicházím na smluvenou schûzku k okálovému domku zelenkavé barvy na Opavské ulici. UÏ jsem oãekáván. Krátké pfiivítání man- ÏelÛ âermákov ch, sedáme si na terasu jejich domku a zaãíná vyprávûní, pfii kterém se ãlovûk dovídá informace, které by mu nikdy ani nepfii ly na mysl. Nejsem odkázan jen na vozík, mohu se i krátce projít doma nebo na zahrádce s francouzsk mi berlemi. Pokud musím ale dál, vozík potfiebuji. ManÏelka mi dokáïe pomoci se zafiizováním nejnutnûj- ích vûcí, takïe pokud nemusím, tak ani nechodím nûkam daleko, svûfiil se Boris âermák. Co mu schází nejvíce? Kvalitnûj í sluïby v rámci dopravy do vzdálenûj ích zdravotnick ch zafiízení nebo jen obyãejn pfievoz klékafii. Auto mám, pfiíspûvek na dopravu dostanu, ale manïelka nemá fiidiãák a já uï oprávnûní k fiízení vozidla nedostanu. Chybí mi nûkdo, kdo mû odveze v urãitou hodinu nûkam, tam na mû poãká a zase mû pfiiveze zpátky, posteskl si pan âermák a dodal, Ïe to je je tû mal problém, 12 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT V kûïi... vozíãkáfie aneb Bariérov R mafiov pfiátel a nezfiídka i nepochopením okolí. KaÏd z nás alespoà jednou v Ïivotû potfieboval pomoc bliïního, mnohdy úplnû neznámého ãlovûka. Lidé, o kter ch bude fieã tentokrát, jsou vût inou na pomoc druh ch a celé na í spoleãnosti odkázáni neustále. Bez cizí pomoci by se prakticky nemohli obejít. I kdyï si to nechtûjí, alespoà nûktefií, vûbec pfiipustit. V dne ní reportáïi dáme prostor lidem, jejichï handicap jim pfiifikl roli vozíãkáfiû, chcete-li spoluobãanûm upoutan ch na invalidní vozík nebo kfieslo. ale pokud potfiebuje do zdravotního zafiízení ve vzdálenûj ím mûstû, je to záleïitost na pûl dne. A to jen tak nûkoho neseïene. Víte, napfiíklad v Ostravû funguje velmi dobfie dopravní sluïba pro vozíãkáfie, pochopitelnû za úplatu. Aotom to je. Pokud my dostáváme urãité pfiíspûvky, které by se daly pouïít na tyto dopravní úãely, tak proã ne, uvaïuje nahlas Boris âermák, kter dále fiíká, Ïe si nechce pfiipadat, Ïe nûkoho v souvislosti s dopravou obtûïuje. A také si není jist, zda vûbec podobná sluïba v R mafiovû existuje. Nûkterá kola u invalidních vozíkû se musí hustit aï na sedm atmosfér, nûkterá kola jsou bezdu- ová s takzvanou plnou gumou. V pfiípadû vozíku pana âermáka je potfieba kola hustit, ale nikde není vefiejnû dostupn v konn kompresor, kter by poïadované atmosféry zvládl. âerpaãka na Opavské zvládne tak maximálnû pût a pûl, coï je málo na to, aby vozík jel lehce po cestû nebo chodníku. A teì zkuste jet po R mafiovû s vozíkem. HrÛza! AÏ na pár svûtl ch v jimek máte v ude zv ené obrubníky. A pokud mi manïelka pomûïe z vozíku vstát, aby se s ním najelo na chodník, tak není zase nikde nic, ãeho bych se mohl chytit, abych neupadl, stûïuje si pan âermák. Podle nûj se pfii v stavbû nov ch chodníkû jen málokdy bere v úvahu vozíãkáfi. Nájezdy a sjezdy se budují vût inou pro auta, ale vûbec ne pro vozíãkáfie. Pro nûkteré vozíãkáfie je problém pfiekonat dvoucentimetrovou bariéru. To proto, Ïe pfiední koleãka vozíku jsou velmi malá a takovou pfiekáïku zkrátka nepfiejedou. UÏ se i stalo, Ïe se koleãka o takov to práh zablokovala a pan âermák setrvaãností upadl z vozíku na zem. TaktéÏ stání pro invalidy jsou podle pana âermáka od v eho nejdále: Parkovi tû pro invalidy na námûstí v R mafiovû je umístûno uprostfied. Ale kam já potfiebuji nejãastûji? Na po tu, do spofiitelny adolékárny. Mûlo by tedy b t logicky umístûno nûkde v dolní ãásti námûstí. Platí to i o ostatních stáních. Podobn ch pfiípadû bychom mohli jmenovat celou fiadu. Napfiíklad u novû zrekonstruovaného parkovi tû na Pfiíkopech ze Podle slov pfiedsedy místní organizace Svazu tûlesnû postiïen ch v R mafiovû Franti ka Urbaníka je v na em mûstû osm registrovan ch vozíãkáfiû. Zajímalo nás, jaké problémy musí lidé upoutaní na invalidní vozík fie it pfii vyfiizování kaïdodenních záleïitostí, aè se jedná o náv tûvu úfiadû, institucí, zdravotních zafiízení, nakupování v obchodech ãi o náv tûvu kulturních nebo spoleãensk ch akcí. Za tím úãelem jsme oslovili Borise âermáka z R mafiova a Petra védíka z Velké táhle. Oba jsou nuceni pouïívat invalidní vozík, buì ãásteãnû, nebo trvale. strany Národní ulice pod kolou je stání pro invalidy v protilehlém rohu a není vyuïíváno vozíãkáfii vûbec. DÛleÏit je fakt, Ïe parkovi tû splàuje podmínky Evropské unie, tj. Ïe na nûm vûbec nûjaké stání pro invalidy je (!). Ale abychom jen nekritizovali. Ve mûstû jsou i svûtlá místa v podobû parkovacích míst v blízkosti nákupních center, napfiíklad potraviny H+H na ulici 1. máje, potravináfiská prodejna Lazarczyk na Opavské ulici ãi nadnárodní fietûzec Penny market mají parkovi tû pro vozíãkáfie, aè jiï oznaãená ãi neoznaãená, v blízkosti vchodû. Velk problém vidí pan âermák rovnûï v otevírání dvefií s tzv. systémem Brano: KdyÏ jedu na vozíku a chci otevfiít dvefie opatfiená tímto systémem, jsem nucen je otevírat nohou. Jinak to totiï nelze, protoïe rukama musíte toãit koly vozíku. Ale jak to vypadá, kdyï otevíráte dvefie botou? Na tûstí se najde v dne ní dobû je tû dost ochotn ch lidí, ktefií vám rádi pomohou, pokud je ãlovûk slu n. Nepochopiteln je podle pana âermáka fakt, Ïe odbor sociálních vûcí a zdravotnictví je umís-

13 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 tûn na okraji mûsta R mafiova. Odbor, kter vyuïívají lidé po operacích, tûlesnû postiïení, vozíãkáfii, Ïadatelé o prûkazy ZTP a podobnû. Dopravit se na takovou vzdálenost na vozíku je témûfi nemoïné a ãekat, aï pojede bezbariérov autobus? To nebude vozíãkáfi dûlat nic jiného neï studovat jízdní fiády a ve ker ãas stráví na autobusov ch zastávkách. Pokud se jiï k budovû sociálky dostanete, tak stojíte pfied dal ím obrovsk m problémem, jak se dostat dovnitfi. Nájezdová plo ina je totiï tak strmá, Ïe zdrav ãlovûk by mûl co dûlat, aby ji vyjel. KdyÏ je mokro nebo sníh, tak není ance vûbec. Mezi dvefimi, které se neustále zavírají, je navíc zv en práh, a to mám osma edesát kilo. Nevím, jak by se tam dostával metrákov chlap na vozíku, a to prosím hovofiíme o sociálním a zdravotním odboru Mûstského úfiadu v R mafiovû, kroutí nevûfiícnû hlavou pan âermák. Na úfiedníky mûstského úfiadu v ak nedá dopustit. VÏdy, kdyï bylo potfieba, pfiijeli k nûmu domû, aby vyfiídili na místû v echny potfiebné náleïitosti, napfiíklad ovûfiili podpis. V závûru na eho rozhovoru Boris âermák konstatoval, Ïe pro nûj má bezbariérovost smysl v tom, aby mûl kde zaparkovat své auto, kdyï potfiebuje nûco vyfiídit, a potom se tûch dvacet nebo tfiicet metrû uï nûjak m zpûsobem ke svému cíli dostane. Úplné bezbariérovosti nelze podle nûj asi dosáhnout v Ïádném mûstû. Pokud nebudeme hovofiit napfiíklad o rehabilitaãním centru v Hrabyni u Ostravy, které je zcela bezbariérové a kde lze vyuïít v ech dostupn ch sluïeb. Za dal ími pfiekáïkami na eho mûsta jsme se vydali s druh m vozíãkáfiem Petrem védíkem. Nûkdo jej zná jako reprezentanta oddílu tûlesnû postiïen ch kuïelkáfiû TJ Jiskry R mafiov. A nemusíme chodit pfiíli daleko. První na í zastávkou je Mûstsk úfiad R mafiov. Narozdíl od sousední lékárny Avion, která je bariérová, av ak má signální zafiízení pro pfiivolání obsluhy, o mûstském úfiadu se to fiíci nedá. Tady je invalida odkázán opravdu jen sám na sebe a na pomoc druh ch, pfiípadnû pokud se dostane dvojit mi dvefimi, otevfien mi protilehle, tak na pomoc pracovnic podatelny MûÚ R mafiov. Staãí, abychom obe li námûstí, a s údivem zji Èujeme, kolik pfiekáïek brání vozíãkáfiûm ve volném pohybu. Zdrav ãlovûk si tato úskalí ani neuvûdomuje. Pokraãujeme v na em putování dál. Pfii dal í zastávce jsme mile pfiekvapeni. Lékárna na horním konci námûstí je bezbariérová. Vozíãkáfi se tady lehce dostane po krátké nájezdové plo inû. Mírné problémy by mohly ãinit dvefie, které mají opût tzv. samozavírací systém. Dal í dûleïitou institucí je Komerãní banka. Opût schody a Ïádn zvonek. Automat na v dej hotovosti vïdy nestaãí, je potfieba také vyfiizovat uvnitfi banky. BohuÏel... Podobnû jako Boris âermák vidí problematiku vozíãkáfiû i Petr védík. âlovûk ov em pfii pohledu na bravurní ovládání jeho pojízdného kfiesla nab vá dojmu, Ïe trénuje v nûjaké artistické kole. Drobnûj í vyv eniny a nerovnosti zvládá témûfi s pfiehledem, ale... Nejvût í problémy mi dûlají vy í obrubníky a absence nájezdû a sjezdû s chodníkû a potom rovnûï velká vzdálenost parkovi È pro invalidy od potravináfisk ch prodejen. Bariérov je rovnûï Mûstsk úfiad v Bfiidliãné, kam se ãlovûk po schodech nedostane, kdyï jde nûco vyfiídit, ale tam je narozdíl od úfiadu v R mafiovû alespoà zvonek, konstatoval Petr védík. Stejnou kritiku jako pan âermák vyslovil také na adresu tûïko pfiístupného odboru sociálních vûcí a zdravotnictví Mûstského úfiadu v R mafiovû. Jedeme dál. Na cestû od Komerãní banky se vracíme kolem jídelny na Radniãní ulici. A máme opût smûlu. V ude po stranách vysoké obrubníky a z boãní strany navíc schodi tû. Na obûd si tedy mûïeme nechat zajít chuè. PÛjdeme si koupit nûco k snûdku do prodejny CA&VA. Ale ouha... Schody, schody a zase schody. I kdyï se pfied námi samoãinnû otevfiely dvefie, není nám to nic platné. Námûstí tedy zklamanû opou tíme ve speciálnû upravené Felicii a jedeme se porozhlédnout, jak to vypadá s potravináfisk mi prodejnami a jejich bezbariérovostí na jin ch místech na eho mûsta. Po projetí v ech bûïnû dostupn ch míst zji Èujeme, Ïe jediná prodejna H+H, prodejna pana Lazarczyka na Opavské ulici, R mafiovanka na Bartákovû ulici a Penny market jsou plnû bezbariérové. Nûkdo mûïe namítnout - ale to snad staãí...? Nestaãí! Co dal í instituce, restaurace (s v jimkou hotelu Excelent a Slunce), specializované obchody a tak dále? Ale abychom se nedívali jen negativnû. Je potfieba fiíci, Ïe na dal- í bezbariérová místa jsme narazili v Domû zdraví (r mafiovská poliklinika) s v tahem, kde najdou vozíãkáfii kromû zdravotních ambulancí také jiné potfiebné sluïby (holiãství, kadefinictví, textil, zdravotní poji Èovnu a dal- í). V souãasnosti také celé Stfiedisko volného ãasu (kulturní dûm) umoïàuje plnû bezbariérov pfiístup a s trochou fantazie i r mafiovské kino pfii vstupu boãním vchodem. Vzhledem k tomu, Ïe Petr védík bydlí v bezbariérovém rodinném domû ve Velké táhli, je pro nûj v hodnûj í b t registrován u bfiidliãenské organizace tûlesnû postiïen ch. Organizace nám zaji Èuje rekonvalescentní pobyty a zájezdy, na kter ch probíhají rûzná cviãení a speciální masáïe, ale pokud by si chtûl ãlovûk jít sám zaplavat, napfiíklad na kryt bazén do Bfiidliãné, nemá anci - je tam hodnû schodû. Pfii mém postiïení, kdyï se uï rozhodnu bazén nav tívit, musím schody, poté co opustím vozík, absolvovat po rukou svûfiil se s úsmûvem mûj prûvodce. Velkou pomocí je pro v echny imobilní obãany pomoc nejbliï- ích. Pro Petra védíka je velkou oporou rodina, která mu velmi pomáhá, nedokáïe si v ak pfiedstavit Ïivot ve stáfií, kdy ãlovûk zûstane sám a bez pomoci. Petr je ãerstvû ostfiíhán, napadá mû otázka, které bezbariérové holiãství nav tívil. Jeho odpovûì je pfiekvapující: Ostfiíhal jsem se strojkem úplnû sám, na tom pfiece nic není, odpovídá s úsmûvem. Dále se dovídám, Ïe vûbec nejhor í období pro vozíãkáfie je zima, kdy je témûfi nemoïné se v závislosti na v ce snûhové pokr vky dostat z domu. Valná vût ina vozíãkáfiû je odkázána na pomoc druh ch. Spoluobãané, celá spoleãnost a stát by jim jejich osud mûli co moïná nejvíce zjednodu it, a nikoliv pfied nû klást je tû více pfiekáïek, kter ch stojí pfied jejich vozíky uï beztak dost. Pfiipravil JiKo 13

14 10/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Z kûlny zmizelo náfiadí za 9 tisíc Mezi 29. dubnem a 7. kvûtnem se do kûlny rekreaãní chaty nad Anenskou Hutí vloupal zlodûj. Do kûlny se dostal poté, co od rouboval petlici dvefií. Odnesl si odtud motorov vyïínaã a elektrické plotové nûïky za Kã. Ohlédla se na dítû a narazila do stromu V Malé táhli do lo v pondûlí 7. kvûtna k dopravní nehodû, kterou zavinila nepozornost 33leté fiidiãky Fordu Escort. Ta se pfii jízdû ohlédla na zadní sedadlo, kde sedûl její syn v autosedaãce, a sjela se silnice. Náraz do stromu auto odhodil do pfiíkopu. Îena i její 3let syn utrpûli lehká zranûní. ZpÛsobená koda ãiní 15 tisíc Kã. MládeÏi se opût nenalévalo V pondûlí 7. kvûtna ve veãerních hodinách probûhla v Bfiidliãné dal- í kontrolní bezpeãnostní akce zamûfiená na dodrïování zákazu podávání alkoholick ch nápojû dûtem a mládeïi. Kontrola byla provedena v baru, v penzionu a v restauraci v Bfiidliãné, a v Ïádném z tûchto kontrolovan ch podnikû policisté nezjistili poru ení zákona. Studenti se v noci procházeli po gymnáziu R mafiov tí policisté etfiili vniknutí do místního gymnázia, ke kterému do lo v noci 7. kvûtna. Jako podezfielé ustanovili dva spoluïáky ve vûku 16 a 17 let. Ho i se dohodli, Ïe v noci do koly vniknou, a proto si po vyuãování odjistili v pfiízemí jednokfiídlové okno. Tím pak kolem jedenácté hodiny do gymnázia vlezli a po budovû se jen tak procházeli. Ze koly nic neodcizili. Pfiípad bude po pro etfiení zfiejmû odloïen. kola Ïáky potrestá za poru ení kolního fiádu. Pohfie ovan hoch nalezen KdyÏ se 10. kvûtna veãer nevrátil devítilet chlapec z Bfiidliãné z venku domû a nedal o sobû Ïádnou zprávu, rodiãe pfiivolali na pomoc policii. Policisté zjistili, Ïe hoch byl v minulosti uï jednou pohfie ovan. Získali jeho popis a zaãali po nûm pátrat. Provedli kontroly v lékafisk ch zafiízeních a také u znám ch, kamarádû a pfiátel chlapcovy rodiny, ale bohuïel bezv slednû. Teprve následujícího dne ráno byl pohfie ovan nalezen v bytû místního muïe v Bfiidliãné. Tam údajnû pfii- el veãer s tím, Ïe zde má povoleno pfiespat a Ïe doma jsou hádky. MuÏ mu uvûfiil a nechal ho u sebe pfienocovat. Chlapec byl po vypátrání v pofiádku pfiedán matce. Exhibicionista zr mafiova je trestnû stíhán V tûchto dnech zahájil policejní komisafi SKPV Bruntál trestní stíhání 20letého mladíka z R mafiova pro trestn ãin v trïnictví. Je obvinûn, Ïe se letos v lednu a únoru na ulici Revoluãní v R mafiovû v podnapilém stavu nûkolikrát obnaïil, a dokonce masturboval pfied 48letou Ïenou, která procházela kolem. Zpracovala redakce na základû podkladû tisk. mluvãí PâR Bruntál Na jedoucí kamion se zfiítil strom U Ondfiejova do lo 9. kvûtna ráno k nehodû nákladní soupravy s návûsem. idiã kamionu uvedl, Ïe mu pfii jízdû spadl pfiímo pfied kabinu vyvrácen kmen stromu. Kmen dopadl na ãelní ãást kabiny, zbytky padlého stromu zasáhly dal í projíïdûjící nákladní soupravu. idiã prvního kamionu dostal smyk a návûsem narazil do svodidla. Po stfietu zûstaly obû soupravy stát v silnici. ZpÛsobená koda má u hûfie zasaïeného kamionu ãinit asi pûl milionu Kã, na návûsu Kã a na Ivecu, které po kodily úlomky kmene, 20 tisíc Kã. Ke zranûní osob nedo lo. U nehody kamionû v Ondfiejovû zasahovala také jednotka Hasiãského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze stanice v R mafiovû, která odstranila spadl kmen. Foto: archiv PâR Bruntál Servis sluïeb AQUACENTRUM R MA OV na Jesenické ulici OTEVÍRACÍ DOBA Po - Pá , So - Ne + svátky Pro vyznavaãe nudismu a naturismu nabízí aquacentrum plavání bez plavek, a to kaïdou tfietí stfiedu v mûsíci od 19 do 21 hodin. NejbliÏ í termín je 20. ãervna. Kryt bazén v Bfiidliãné Plavání pro vefiejnost v ãervnu Pondûlí Úter Stfieda âtvrtek Pátek Sobota Nedûle Teplota bazénu 28 C (mal ), 26 C (velk ), teplota vzduchu 29 C SdruÏení rodiãû a dûtí oznamuje, Ïe 7. dubna 2007 byl zahájen kurz plavání pro dûti ve vûku od 6 mûsícû na plaveckém bazénu v Bfiidliãné. Kurz probíhá vïdy v sobotu v dopoledních hodinách Pfiihlásit se mûïete telefonicky nebo zasláním sms ve tvaru: jméno a pfiíjmení dítûte, rodné ãíslo a kontakt Tel.: ,

15 próza Pfiíteli Nikdo, Kvûten 2006 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Studentsk klub Literární a v tvarná soutûï Marie Kodovské Vûfite nebo nevûfite, v r mafiovském Stfiedisku volného ãasu zahájil ãinnost jazzov klub. Jeho cílem je zpestfiit nabídku hudebních pofiadû o Ïánr, kter byl doposud v R mafiovû zastoupen spí e v jimeãnû, a kter má pfiitom pfiíznivce ve v ech generacích. Jazzov klub bude minimálnû jednou za mûsíc pofiádat koncert, vedle jazzu chce nabídnout také alternativu ãi folk a dal í spfiíznûné hudební Ïánry. My lenka zaloïit jazzov klub vznikla po loàsk ch úspû n ch koncertech jazzové legendy Laca Dezciho a Celuly New York ãi známého hudebníka Vladimíra Václavka, kter vystoupil s Milo em Dvofiáãkem. Tyto osobnosti budiï reprezentanty toho, jak druh hudby chce jazzov klub r mafiovsk m posluchaãûm postupnû pfiedstavovat. Prvním pofiadem jazzového klubu byl nedávn koncert jazzmana Stanislav Lapka: Dopisy Nikomu (11) dnes Ti bez velk ch úvodû chci napsat o tom, jak se mne dotklo tûstí. Skonãila leto ní dlouhá zima. Pfii lo dlouho oãekávané jaro. O etfiuji na zahradû okolo dfievûného srubu stromky okousané srnkami a zajíci. Pohoda sluneãného dne mi dává zapomenout na deprese, nemoc, pfied kterou jsem uprchl do dfievûného domku, co jsme si s mou Ïenou postavili na louce uprostfied lesû, nedaleko jednoho malebného jihoãeského mûsta. Vzpomínky na krásné chvíle a zá- Ïitky z blízké i vzdálenûj í minulosti mne dr- Ïí nad moãálem depresí. Prchavé okamïiky tûstí a pohody. Nebylo jich v mém Ïivotû stárnoucího muïe moc, ani málo. Pfiehrávám si v pamûti, ve vûrn ch barvách, do kaïdého detailu jeden z nich: Pfied více neï ãtvrtstoletím jsem se toulal na letní dovolené, v ãase prázdnin, s dûtmi po Jizersk ch horách, krajem brusiãû a skláfiû. Doba byla edivá. Husákovy normalizaãní mraky jsem nechal za sebou ve vzdálené Bratislavû, kde jsem tehdy Ïil. Starosti v edních dnû zapadaly do hluboké trávy toulek po loukách a lesích okolo Jablonce nad Nisou. Lesy Jizersk ch hor je tû nebyly spáleny kysel mi de ti. Nad vrcholky stromû vyãnívala torza dfievûn ch vyhlídkov ch vû- Ïí. Na nûkteré z nich se dalo, s urãitou dávkou odvahy, je tû vylézt. Rozhledny nabízely pfiekrásné v hledy. Nahofie modré nebe, dole strni tû smrkû. Nebylo tûïké si pfiedstavit, jak krásné chvíle tu museli pfii rodinn ch vycházkách pfied válkou proïívat sklenáfii a brusiãi cingrlátek do kfii Èálov ch lustrû. âistili si na lesních pû inkách plíce. DrÏeli, tak jako já, ve sv ch mozolnat ch rukou drobné dlanû sv ch dûtí, aby pfiíjemnû unaveni vycházkou po lesních pû inách usedli ke stolûm v letní restaurace ve stínu rozhledny. Îeny si dávali Mattoniho minerálku, muïi utírali pûnu piva z hust ch knírû, dûti na sebe pokfiikovaly. âesky i nûmecky. Vládla pohoda. Po hospûdkách uprostfied svûïích lesû zûstaly zbytky základû. Po domech rodin skláfiû a brusiãû zûstaly plané tfie nû a jablonû. Domy se propadly do sklepû. Zahrady zarostly plevelem. Rodiny ãesk ch skláfiû a brusiãû opustily, bez toho, Ïe by chtûly, své domovy, skláfiské pece a brusky nedlouho po tom, co Henlein zavelel. Nûmeãtí skláfii zmrzli u Stalingradu. Nûktefií, co mûli tûstí, se vrátili do sv ch domovû, aby byli vzápûtí odsunuti domû. Do Nûmecka. Na jedné z dlouh ch vycházek se nám podafiilo najít starou, pûvodní brusírnu skla. Tak jako na pfielomu století, manufakturním zpûsobem, postaru, brousil chlap kamenn mi kotouãi na bruskách sv ch otcû a dûdû kusy skla do Ïádan ch podob. Slovo dalo slovo. Star brusiã nám poradil trasu okolo Josefova dolu, kudy jsme se mûli dostat k rozhlednû, na kterou jsme je tû nevystoupili. Druh den jsme se tam vydali. Asi po hodinû jsme vystoupali hlubokou travou na vr ek táhlého horského hfiebenu. Dole, dvû sta metrû pod námi, leïel pfiímo pfied na ima oãima ráj na zemi. Zmocnil se mne intenzivní pocit radosti. Jako by se mne dotklo tûstí. Uprostfied sytû zelené louky, poseté Ïlut mi teãkami pampeli ek, stála pohádková dfievûná chaloupka. Mezi tyãemi s prádelními ÀÛrami, pod bíl mi snûhov mi kfiídly pol táfiû a pefiin, pobíhaly dûti ve svûtle modr ch ko- ilkách. Mezi pokfiikujícími pomnûnkami krouïily jako noãní mot li s ãern mi kfiídly a bíl mi hlaviãkami fiádové sestry. Obraz tûstí, zarámovan do plotu z dfievûn ch planûk. Sestoupili jsme dolû. Dûti na druhé stranû plotu se k nám zvûdavû pfiihrnuly. Ponofiil Jazzclub V R mafiovû vznikl jazzov klub jsem se do jejich oãí, hlubok ch modr ch studánek, pln ch ãiré vody bezelstné zvûdavosti. Chvíli trvalo, neï jsem se vynofiil, nadechl a pochopil. Drobeãkové na druhé stranû plotu jsou mentálnû postiïení. Husákova doba budování socialismu nesná- ela na své tváfii, peãlivû upravené tlust m ãerven m makeupem dokonalosti, Ïádné skvrny. Blázni, schizofrenici, neurotici, prostû v ichni mentálnû postiïení, museli b t izolováni. V ohrazen ch domech, co nejdál od nás normálních. A jen u nich, tûch jin ch, mohly najít místo fiádové sestry. Znásilnûné panny, pro které jinde nezbylo místo, kdyï nechal Gottwald, truhláfi nedouk, klá tery zbourat. Tam na druhé stranû plotu jsem kromû prchavého dotyku tûstí pocítil závist. Vidûl jsem na vlastní oãi Èastné dûti a Ïeny, co mûly tûstí Ïít v ráji na zemi. Na správné stranû plotu. V oáze uprostfied pou tû normální spoleãnosti socialistického blázince normalizace. Ráj uprostfied pekla. Dûti mezi mraky bíl ch pefiin na zeleném nebi, mezi Ïlut mi hvûzdami pampeli ek. Matky neposkvrnûné poãetím, v ãerném hávu s bílou korunou na hlavû. Mûl jsem chuè pfielézt plot a zûstat. Ne lo to, moje dûti se mû pevnû drïely. Obrátili jsme se aï po dlouhé chvíli. Smrákalo se. Byl ãas návratu. âekala nás cesta domû, do ohrady z planûk v edních dní. Skonãila zima, pfii lo dal í jaro. Doba se zmûnila. Mentálnû postiïené dûti mohou Ïít se sv mi rodiãi. Vznikají nové klá tery. KaÏd se mûïe svobodnû stát bezdomovcem. Îebrání není zakázáno. Zmizel ostnat drát okolo hranic. MÛÏeme se svobodnû pohybovat v ohradách supermarketû. V eho je dost. Stoupá poãet sebevraïd. Peníze mají moc. Moc má peníze. Stromy v Jizersk ch horách jsou popáleny kysel mi de ti. Doba se zmûnila. evropského renomé Petera Lipy. Na programu najedeme i dal í zvuãná jména, napfi. bubeníka Pavla Fajta, Xaviera Baumaxy, v jednání je recitál Jifiího Schmitzera. Vrcholem bude fiíjnov koncert americké zpûvaãky Very Love, kterou doprovodí GK Brothers Blues Band Live. NejbliÏ ím koncertem jazzového klubu je vystoupení legendární jazzrockové kapely Jazz Q, která v razn m zpûsobem ovlivnila podobu ãeské nezávislé hudební scény. Jazzov klub je otevfien v em fanou kûm dobré hudby. Bez podpory posluchaãû se jeho fungování neobejde, stejnû jako bez pfiíznû sponzorû, ktefií jsou ochotni podpofiit snahu pfiinést do R mafiova kvalitní hudební pofiady. Podrobnosti související s programem jazzového klubu se v nejbliï í dobû objeví na stránkách Johan, ZN 15

16 10/2007 Dal í lahûdkou v programu r mafiovského jazzclubu bude koncert jazzrockové legendy, skupiny Jazz Q, kter se uskuteãní v nedûli 17. ãervna ve 20 hodin v malém sále SVâ. Kapelu Jazz Q zaloïili roce 1964 flétnista Jifií Stivín a klávesista Jifií Kratochvíl. V sedmdesát ch letech, v dobû, kdy uï mûla kapela za sebou fiadu ocenûní z evropsk ch jazzov ch festivalû, vydávají Jazz Q spoleãnû s rockov mi The Blue Effect, v jejímï ãele stojí kytarista Radim Hladík, první oficiální desku Coniunctio (1970). Tento v na ich zemûpisn ch ífikách ojedinûl pokus o spojení jazzu a rocku je v razn m krokem Jazz Q k elektrifikaci. Kapelu opou tí Jifií Stivín RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Legendární Jazz Q zavítají do R mafiova inklinující spí e k akustické hudbû a Martin Kratochvíl vyráïí s Jazz Q neomylnû do vod avantgardního rocku a elektrického jazzu, aby se staly stûïejní kapelou jazzrockové vlny sedmdesát ch let. V roce 1973 zaãíná s kapelou vystupovat anglická bluesová zpûvaãka Joan Duggen, jejíï schopnosti v raznû ovlivnily první samostatnou desku Jazz Q Symbiosis z roku V témïe roce vychází Jazz Q je tû deska Pozorovatelna, nahraná jiï dfiíve. Atmosféru koncertû Jazz Q a Joan Duggan si mohou mlad í pfiíznivci alespoà pfiibliïnû vychutnat na desce Live, vydané v roce V roce 1976 vydávají Jazz Q zásadní desku Elegie, která v mnohém pfiesáhla hranice doby i jazzrockového stylu. Dal í v voj kapely pak mûïeme vyãíst z desek Zvûsti, Hodokvas ãi HvûzdoÀ, které jsou spí e snahou o spojení polyfonní evropské hudby s afroamerick m hudebním základem. Na pódia se kapela vrátila v roce 2001 pfii pfiíleïitosti vydání reedice alba Pozorovatelna. V její sestavû dnes excelují kromû Martina Kratochvíla kytarista Zdenûk Fi er, baskytarista Pfiemysl Faukner, bubeník Jaromír Hele ic a textafi, zpûvák a hráã na foukací harmoniku Oskar Petr. Pfiedprodej vstupenek na koncert bude zahájen v Infocentru R mafiov 25. kvûtna. Johan Pfiedprodej zaji Èuje Infocentrum R mafiov, nám. Míru 6, R mafiov; tel.: Tankodrom na Vûtrné Je to uï rok, co jistá firma opravovala inïen rské sítû na Vûtrné. Nehledû na to, Ïe v mûna potrubí trvala mnohem déle, neï bylo v plánu, vypadá na e ulice dodnes jako vojenské cviãi tû pro dûlostfielce a tankisty. Zde je pár fotografií, které del í komentáfi ani nepotfiebují. Chci jen fiíct, Ïe tráva moïná za takov ch deset patnáct let doroste a trochu déle to bude trvat poniãen m stromkûm. Ale vytrhané dlaïdice a kusy asfaltu se asi samy od sebe hned tak nespraví! tûpán Sedláãek Foto: archiv autor ãlánku 16

17 Kulturní okénko mûsta R mafiova Citát: KdyÏ staví past z pomluv, uloví ne tûstí. africké pfiísloví Pranostiky na mûsíc ãerven âerven ãerven jako z rûïe kvût. âerven studen - sedlák krãí rameny. V ãervnu de tivo a chladno zpûsobí rok neúrodn snadno. âervnové veãerní hfimûní - ryb a rakû nadûlení. Jak ãerven teplem záfií, takov bude i mûsíc záfií. Je-li ãerven mírn, nebude v prosinci mráz siln. KdyÏ pr í na Medarda, namokne kaïdá brázda. (8. ãervna) KdyÏ na Medarda pr í, nebudou toho roku houby rûst. Svat Vít dává trávû pít. (15. ãervna) Na svatého Aloise, poseã louku, neboj se. (21. ãervna) Mûstské muzeum a Galerie Octopus Pozvánka na v stavu ãervna - V stava k soutûïi O Cenu Karla Schinzela VernisáÏ se uskuteãní 2. ãervna v 16 hodin RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/2007 Známá i neznámá v roãí Den Afriky - v roãí zaloïení Organizace africké jednoty roku zemfi. Jan Gebauer, jazykovûdec a literární vûdec (nar ) v roãí úmrtí zemfi. Karel Kramáfi, právník a politik (nar ) v roãí úmrtí nar. Bohuslav Reynek, malífi, grafik, básník a pfiekladatel (zemfi ) v roãí narození atentát na zastupujícího fií ského protektora Reinharda Heydricha v roãí Mezinárodní den poãítaãû, pfiipomíná se den, kdy v roce 1950 anglick matematik Alan Mathison Turing zvefiejnil svûj koncept umûlé inteligence nacisté zahájili popravy pro schvalování atentátu na Heydricha, do bylo v Praze popraveno 442 osob v roãí Svûtov den bez tabáku Mezinárodní den dûtí, slaví se od roku nar. Jan Patoãka, filozof, estetik, pfiekladatel, historik (zemfi ) v roãí narození popraven Vladislav Vanãura, spisovatel (nar ) v roãí úmrtí zemfi. Josef Václav Myslbek, sochafi (nar ) v roãí úmrtí zemfi. Otto Gutfreund, sochafi (nar ) v roãí úmrtí zemfi. Rudolf Kremliãka, malífi (nar ) v roãí úmrtí Mezinárodní den boje proti násilí na dûtech, od roku 1982 (OSN) Svûtov den Ïivotního prostfiedí, slaví se od roku 1973 z rozhodnutí konference OSN o problémech Ïivotního prostfiedí zemfi. Eduard Peti ka, spisovatel, pfiekladatel, autor knih pro dûti (nar ) v roãí úmrtí zemfi. ebestián Hnûvkovsk, národní buditel, spisovatel (nar ) v roãí úmrtí nar. Rudolf Tûsnohlídek, spisovatel a publicista (zemfi ) v roãí narození Spoleãenská kronika Narodili se noví obãánci Helena Hole ová... R mafiov Jana Knotková... R mafiov Luká Hynek... R mafiov Blahopfiejeme jubilantûm, ktefií od pfiedcházejícího vydání oslavili 80 let a více Marie Zbranková - R mafiov let Milada Bednáfiová - R mafiov let Jifiina Rybková - R mafiov let Ludmila tûpaníková - R mafiov let BoÏena Kalandfiíková - R mafiov let Gerlinde JankÛ - R mafiov let Jan Ostroluck - R mafiov let Kvûtoslava Zemanová - R mafiov let RÛÏena Zábranská - R mafiov let Kvûtoslava Fettersová - R mafiov let Rozlouãili jsme se ZdeÀka Hudeãková - R mafiov Dobroslava Nováková - R mafiov BoÏena Vávrová - Janovice Matrika MûÚ R mafiov 17

18 10/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 18 Kam na v let Z údolí fieky Moravy ke svaté Trojici pû ky nebo na kole KdyÏ se prodluïují dny, lze podnikat jednodenní v lety i do vzdálenûj ích míst, v jesenické oblasti tfieba aï ke Kralickému SnûÏníku. Tam by nás z R mafiova mohla dovést i ãervenû znaãená dálková evropská turistická trasa E3, ale to by nebyl v let na jeden den. Místa kolem pohraniãních hor Kralického SnûÏníku patfií kraji, kde zaãíná svûj tok fieka Morava, kde se st kají rozvodnice tfií mofií - Baltského, Severního a âerného - a jehoï se dot kají i dávné ãi ménû dávné váleãné dûjiny na ich zemí, po nichï zûstaly v místech pod SnûÏníkem a pfiedev ím kolem Králík památky v podobû betonov ch pevností a partyzánsk ch bunkrû. Hlavní moravská fieka Morava se na svou 353 km dlouhou pouè od pramene pod vrcholem Kralického SnûÏníku vydává jiïním smûrem hluboce zafiíznut m údolím, mezi pfiíkr mi svahy dvou hlavních horsk ch hfibetû kralického masivu na na em území. KdyÏ se pfiiblíïí její vody k vrchûm Hanu ovické vrchoviny, zhruba po 15 km svého toku, kde se jiï údolí roz ifiuje, obrací svûj tok k v chodu, aby pfiibliïnû po dal ích sedmi kilometrech své cesty u Hanu ovic pfiijala vody fieky Krupé a v Hanu ovicích i vody fieky Branné. V Hanu ovicích opût zmûní smûr a dal ích 15 km teãe na jihozápad ke Klá terci. SoubûÏnû s fiekou Moravou obûma údolími vedou silnice a Ïelezniãní tratû. Od umperka do Hanu ovic je to traè ã. 292 umperk - Krnov, z Hanu ovic smûrem západním Ïelezniãní traè ã. 025 do Dolní Lipky, která pokraãuje dál do âech k Letohradu. Vláãek jezdící po této trati vyuïívají i turisté, ktefií se vydávají na túry do okolních hor. Na ná v let do severních míst Hanu ovické vrchoviny pojedeme tímto vláãkem také. Vystoupíme v Ïelezniãní stanici Podlesí, která je od stejnojmenné obce vzdálená 3 km. Kaple sv. Trojice Foto: zdroj Nahoru k obci nás od silnice za tratí dovede modfie znaãená cesta. Podlesí se do roku 1948 jmenovalo Krumperky, bylo zaloïeno vroce 1598, od roku 1612 bylo mûstem, od roku 1843 pouze mûsteãkem. Má svûj znak i peãeè. Na námûstí najdeme b valou radnici, nûkolik historick ch domû a morov sloup. Na horním konci obce stojí kostel sv. Mafií Magdaleny s pozdnû barokními plastikami. Za obcí budeme dále stoupat úvozovou cestou s alejí úboãím vrchu Pohofielce k okraji lesa, kde se k na í modré znaãce pfiidá i znaãka ãervená. Spoleãnû potom nároãn m, skoro pûlkilometrov m stoupáním dojdou k silniãce pod vrcholem Pohofielce (851 m n. m.). Ze silniãky vpravo bez znaãení dojdeme asi po 250 metrech k Severomoravské chatû. Chatu, která stojí na okraji louky, odkud jsou daleké v hledy smûrem ke Kralickému SnûÏníku, postavili ãlenové nûmeckého horského spolku z Podlesí. Po válce chata zûstala prázdná, zaãátkem 60. let vyhofiela a koncem 60. let byla na jejím místû postavena chata nová, u níï je hfii tû, mal bazén a ly- Ïafisk vlek. B vá otevfiena celoroãnû, má ubytovací kapacitu 60 lûïek a kolemjdoucí se zde mohou obãerstvit (PrÛvodce dodává, Ïe jen tehdy, pokud je otevfiena). Od chaty se vrátíme zpût k rozcestí silnic, odkud po modré znaãce dojdeme po necelém kilometru k lovecké chatû. Za ní, za skupinou lip pfii silniãce Podlesí - Bílá Voda na úboãí hory Jefiáb (1003 m n. m.), je poutní místo s kaplí sv. Trojice. Zajímavá povûst, která se o jejím vzniku zachovala, vypráví, Ïe se tudy nûkdy v 18. století vracel z posvícení houslista, kterého nároãná cesta tak vyãerpala, Ïe si zde pod velk m bukem zdfiíml. Ale ne na dlouho. Z dfiímoty ho vyru ilo jakési mruãení, a kdyï se probral, spatfiil medvûda. Na nic neãekal, popadl housle i v sluïku a rychle vy plhal na strom. Medvûd se v ak nemûl k odchodu, a tak se mil muzikant zaãal modlit, pak po medvûdovi házel koláãe a nakonec mu zaãal hrát na housle. Jeho hra pfiivedla k místu hajného, kter medvûda zastfielil. Houslista potom z vdûãnosti za záchranu povûsil na strom obrázek sv. Trojice. U nûj se ãasto modlívali náhodní chodci a v roce 1786 se u obrázku ukr vali obyvatelé nedalek ch Králík pfied prusk mi vojsky. Jako díky za své zachránûní vybudovali u obrázku dfievûnou kapli zasvûcenou sv. Trojici a kaïd rok 26. ãervence se tam konala procesí. V roce 1898 byla namísto dfievûné kaple postavena zdûná v pseudogotickém slohu s dfievûn m oltáfiem nejsvûtûj í Trojice. VÏdy první nedûli po svatodu ních svátcích se zde koná pouè. Na stromech v aleji je tû visí staré nezfietelné obrázky. V okolí kaple vyvûrá nûkolik radioaktivních pramenû, stejnû jako u Podlesí, kde pr mají mírnû radioaktivní vodu i v místním vodovodu. Ke sv. Trojici vede i cyklostezka ã od Bílé Vody k Podlesí a dál aï ke Kladskému sedlu. Od pfiehrady Pastviny z Orlick ch hor sem vede cyklostezka ã My od kaple pûjdeme lesem silniãkou se Ïlutou znaãkou kolem radioaktivního pramene Rudolf asi 3 km, za místem Lazy se na e cesta dostane na v hledov hfibet k Rovince, odkud máme pfied sebou v hledy k údolí fieky Moravy a smûrem k Postfielmovu. Na i 16 km dlouhou túru ukonãíme v obci KomÀátka na Ïelezniãní zastávce, i kdyï Ïlutá znaãka vede pfies dal í kopce aï do umperka. Pfied cyklisty stojí pomûrnû nenároãn v let. Je potfieba se dopravit na zastávku Podlesí (napfi. vlak umperk - Hanu ovice, Hanu ovice - Letohrad). Od nádraïí vyjedeme po ãervené znaãce k rozcestníku Malá Morava, kde odboãíme vlevo a po silnici vystoupáme pfies Vysok Potok aï na Svatou Trojici, kde stojí kaple sv. Trojice, cestu k ní lemuje alej s obrázky kfiíïové cesty. Pokraãujeme po ãervené znaãce, která nás povede aï do ãeského Ml nického Dvora. Nejprve jedeme po lesní asfaltové, místy kamenité cestû. Jedeme po vrstevnici západního svahu Boudy aï k b valé hájence U Tfií tabulí. Odtud opatrnû sjíïdíme po rozbité asfaltové polní cestû pfies Hfiebínek na Písafiovské sedlo. Na silnici odboãíme vpravo a po dvou stech metrech zase vlevo na polní cestu, která nás pfiivede k dal- í hájence. Nyní nás ãeká krátk sjezd po neudrïované uï í lesní cestû, kterou vystfiídá iroká zpevnûná cesta. Jedeme západním svahem Spáleniska, za Osiãn m vrchem nás ãervená znaãka nasmûruje ostfie doprava a po lesní cestû sjíïdíme k hlavní silnici v Ml nickém Dvofie. Podél Ïelezniãní zastávky pfiijedeme ke kostelu, odtud vlevo po polní neznaãené silniãce dorazíme aï do dolní ãásti Heroltic. Pokraãujeme rovnû po silnici kolem rezervace ra elini tû Mûkk les a títeckého nádraïí do centra mûsta títy. Ze títû jedeme po silnici úzk m údolím fiíãky Bfiezné pfies letovisko Drozdovská Pila na okraj Ho tejna, kde odboãíme doleva na neznaãenou silnici do stfiedu obce. Na hradním kopci nad Ho tejnem si mûïeme prohlédnout dnes jen nepatrné zbytky hradu ze 13. století a kamenn obelisk z roku 1845, kter pfiipomíná stavbu Ïelezniãní trati. Z Ho tejna pojedeme údolím Moravské Sázavy po silniãce kolem nádraïí do Hnûvkova - za podjezdem u rozvodny neopomeàte odboãit vlevo. Z Hnûvkova, kter je s okolním svûtem propojen pouze silnicí, po níï jedeme, pokraãujeme okolo nového Ïelezniãního tunelu k zastávce Lupûné a podél trati do Zábfiehu, kde mûïeme nasednout na vlak a dojet zpût do umperku nebo zvolit trasu do R mafiova. Informace: PrÛvodce nejkrásnûj ími trasami JeseníkÛ a PrÛvodce po âechách, Moravû a Slezsku ãl. 9, Tucet tipû pro cyklisty - mûsto umperk, David Miãunek. Za KâT R mafiov Hana Ka parová

19 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 10/

20 10/2007 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 20