4/2003 M OSTY A DOPRAVNÍ STAVBY. B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

Transkript

1 4/2003 M OSTY A DOPRAVNÍ STAVBY B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

2 S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âasopis SVAZ V ROBCÒ CEMENTU âr K Cementárnû 1261, Praha 5 tel.: , fax: svcement@iol.cz C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 6/ M I M O Ú R O V O V Á K I Î O V A T K A PPO B E R A N O V C H, N O V P E S U L I C I K B E L S K O U V P R A Z E M O S T R E K O N S T R U K C E L Á V K Y P E S O H I V K A R L O V C H V A R E C H /16 L ÁVK A U Z DYM A D L A V P O D ù B R A D E C H /10 SVAZ V ROBCÒ BETONU âr Na Zámecké 9, Praha 4 tel./fax: svb@svb.cz P O â Á T K Y P E D P J A T C H T R Á M O V C H M O S T Ò V âsr /28 42/ N O V É M O Î N O S T I S T A T I C K É A N A L Z Y P E D P J A T C H T R Á M O V C H A D E S K O V C H SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, Brno tel.: , fax: mobil: ssbk@sky.cz M O S T Ò S T A V ù N C H P O E T A P Á C H O D B O R N Á E X K U R Z E V C A R S K O 2003 /61 âeská BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Samcova 1, Praha 1 tel.: fax: cbz@cbz.cz 26/ V S U N M O S T N Í C H O B J E K T Ò N A T R A M V A J O V É T R A T I H L U B O â E P Y-B A R R A N D O V V P R A Z E

3 O B S A H Ú VODNÍK Milan Kaln /2 P ROFILY P ONTEX, S. R. O. /3 O BRAZOVÁ P ÍLOHA P ONTEX, S. R. O. /4 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE M I MOÚROV OVÁ K IÎOVATKA PPO B ERANOV CH, NOV MOST P ES ULICI K BELSKOU V P R AZE Karel Stiebitz /6 L ÁVKA U ZDYMADLA V P ODùBRADECH Milan Kaln, Petr Souãek, Otakar Lojkásek /10 F IREMNÍ PREZENTACE L ÁVKA P ES OTAVU V P ÍSKU /14 S ANACE R EKONSTRUKCE LÁVKY P ES O H I V K ARLOV CH VARECH Jan Procházka /16 K ARLÒV MOST PROBLEMATIKA ÎELEZOBETONOVÉ DESKY Vladimír Tvrzník, Vladimír KfiíÏek /18 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE â TY ICET LET TRANSPORTBETONU V â ESKOSLOVENSKU Jaroslav Bezdûk /23 V SUN MOSTNÍCH OBJEKTÒ NA TRAMVAJOVÉ TRATI H LUBOâEPY-BARRANDOV V P R AZE Pavel Smí ek, Petr evãík /26 P OâÁTKY P EDPJAT CH TRÁMOV CH MOSTÒ V âsr Bohumír Voves /28 V ùda A V ZKUM HISTORIE HISTORIE K T ICÁTÉMU V ROâÍ ÚMRTÍ AKADEMIKA S TANISLAVA B ECHYNùHO /33 S TUDIE P ÍâIN NADMùRN CH DLOUHODOB CH PRÒHYBÒ MOSTÒ VELK CH ROZPùTÍ Jaroslav Navrátil, Milo Zich /36 S OFTWARE N OVÉ MOÎNOSTI STATICKÉ ANAL ZY P EDPJAT CH TRÁMOV CH A DESKOV CH MOSTÒ STAVùN CH PO ETAPÁCH Zdenûk Podrásk, Libor vejda /42 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE P EDPISY PRO BETONOVÉ MOSTNÍ OBJEKTY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Lubomír Tich /45 Z AVÁDùNÍ EN : NAVRHOVÁNÍ BETONOV CH K ONSTRUKCÍ DO PRAXE MEZNÍ STAVY ÚNOSNOSTI P I PORU ENÍ SMYKEM, KROUCENÍM A PROTLAâENÍM Jifií Krátk, Jaroslav Procházka /46 P EDPJATÁ MOSTNÍ KONSTRUKCE P OSOUZENÍ DLE âsn A E U ROKÓDU Tomá Landa /52 N Á VSTUP DO EU SE BLÍÎÍ UVÁDùNÍ STAVEBNÍCH V ROBKÒ NA TRH Jifií Eybl, Jifií Sobola /54 S PEKTRUM S MùR V VOJE KABELÒ DODATEâNÉHO P EDPÍNÁNÍ V OBDOBÍ FIB KONGRESU V Ó SACE Vlastimil rûma /58 O DBORNÁ EXKURZE V CARSKO 2003 Vlastimil rûma /61 A KTUALITY SERIÁL EN 1992 SERIÁL fib 2002 S EMINÁ E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64 B E T O N T ECHNOLOGIE K ONSTRUKCE SANACE C O N C R E T E T ECHNOLOGY S TRUCTURES RE HABILITATION Roãník: tfietí âíslo: 4/2003 (vy lo dne ) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v robcû cementu âr Svaz v robcû betonu âr âeskou betonáfiskou spoleãnost âssi SdruÏení pro sanace betonov ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil rûma, CSc. éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová Redakãní rada: Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil rûma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr tûpánek, CSc., Ing. Michal tevula, Ing. Vladimír Vesel, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc. Grafick návrh: DEGAS, grafick ateliér, Hefimanova 25, Praha 7 Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, Praha 5 Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., U Plynárny 85, Praha 10 Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, Praha 1 Vedení vydavatelství: tel.: , fax: betontks@betontks.cz Redakce, objednávky pfiedplatného ainzerce: tel./fax: redakce@betontks.cz predplatne@betontks.cz Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E ISSN Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne Za pûvodnost pfiíspûvkû odpovídají autofii. Foto na titulní stranû: Lávka u zdymadla v Podûbradech autor: Milan Kaln, PONTEX, s. r. o. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003 1

4 Ú VODNÍK EDITORIAL M I L É â T E N Á K Y, V Á Î E N Í â T E N Á I, Ing. Milan Kaln, technick fieditel spoleãnosti PONTEX, s. r. o. a místopfiedseda âeské betonáfiské spoleãnosti leto ní léto bylo dlouhé a horké. A to nejenom klimaticky, ale i událostmi ve spoleãnosti. Nûkteré zmûny probíhají pomalu a nenápadnû, aï nám mûïe uniknout, Ïe se spustil proces, kter se fiídí vlastními pravidly a tûïko ho lze mûnit. Vûci jako zmûna klimatu, sjednocování Evropy nebo reforma státních financí jsou dnes pfiedmûtem zkoumání a komentáfiû, a pfiitom nikdo si není jist koneãn mi dûsledky. MoÏná, Ïe oteplování atmosféry o 0,3 C za deset let nic neznamená a je to jen malá ãást dlouhodobého cyklu. MoÏná, Ïe ãlovûk svou bezohlednou ãinností zasáhl do pfiírodní rovnováhy natolik, Ïe tu za pár let budeme mít stfiedozemní klima a v zimû budeme sklízet pomeranãe. A nebo roztají ledovce, do Krkono se pfiistûhují Holanìané, zeslábne Golfsk proud a nastane dal í doba ledová? Tak to asi opravdu nikdo neví V prvním referendu jsme si nedávno odsouhlasili vstup do Evropy, kde uï nejménû tisíc let jsme. Magické ãíslo 77 : 33 ukázalo, Ïe znaãná vût ina lidí se u nás chová vpodstatû rozumnû, vïdyè jiná alternativa snad ani neexistuje. Nemáme bankovní trezory v Alpách jako v cafii, vodní elektrárny a ropu jako Norové, ani stabilitu a tradici jako Angliãané, ktefií jsou jednou nohou v Evropû a druhou za Atlantikem. Ne tak ãeská politická reprezentace. Jedni nás stra ili, Ïe to neprojde, druzí, Ïe ztratíme sebeurãení v mofii vût ích národû. A hlavnû, Ïe ãeské úfiedníky nahradí je tû hor í byrokracie z Bruselu. Je to vûbec je tû moïné Mám opravdu rád mnoho oblastí, vlastnû dnes regionû, a nejen v Evropû, a v ude jsou ti co umí, a ti co se vezou a tûïí z lidské hlouposti. Kdy uï se lidi u nás pfiestanou vymlouvat na nepfiíznivé dané okolnosti a zaãnou vnímat cestu, na níï kaïd krûãek má svou cenu. Nejen tím, co jsme dosáhli, ale zejména tím, co jsme pro li. ídit a vládnout bylo vïdy hlavnû o moci, o penûzích a jejich pfierozdûlování. KaÏd si dovede pfiedstavit, Ïe by mohl utratit víc, vût ina pak se musí umût je tû trochu uskrovnit. V normální situaci ten, kdo etfií, si pozdûji mûïe nûco dopfiát. Ne tak u nás. Masivní kampanû a reklamy nás úspû nû zpracovávají, Ïe uïívat si je tfieba ihned. Historická zku enost âechy nauãila, Ïe pfiijít o v e je tak snadné. koda, Ïe nikdy nebude referendum o daních A tak mnoho lidí opût ztratilo iluze o rovn ch pfiíle- Ïitostech a hledají cestu jak se podílet na v hodách tûch silnûj- ích. V ichni uï dnes uznávají, Ïe reforma financí je nutná. Ale pofiád mám pocit, Ïe je to víc o dne ních problémech, neï o pfií tí prosperitû. Proã chybí dûsledná anal za toho, co se nepovedlo, proã se stále víc vyplácí idit a krást neï vytváfiet hodnoty. Proã stát stále dotuje neperspektivní podniky ãi vytunelované banky a pfiidává kaïd rok hlavnû tûm, co nejvíce kfiiãí. Kdy se uï koneãnû doãkáme investic, ne jen zv ené spotfieby, ve kolství, vûdû a v zkumu, kde jak známo kaïdá koruna pfiinese dlouhodobû nejvíce. Nakonec i redukce vlastní armády svûdãí o ztrátû postupné jistoty a sebevûdomí. Samozfiejmû, Ïe dnes je jiná situace, ale srovnejme jen, kolik penûz investovalo pfiedváleãné âeskoslovensko do betonov ch staveb pohraniãního opevnûní. Za to málo, co zb vá, by se mûlo vytvofiit co nejvíce uïitné hodnoty a co nejrychleji. Ve stavebnictví pracujeme s obrovsk mi objemy financí, proto dûkladná nezávislá kontrola se vïdy vyplatí. Stejnû jako dûsledn postup proti tûm, co investice zámûrnû blokují, tím jen ztrácíme ãas, energii a budoucí pfiínosy. V zahraniãí se ãasto poïaduje transparentnost procesu, u nás jsem spí sly el o prûhlednosti. Není to totéï. Transparentnost má svá pravidla bez v jimek, svou nezávislou kompetentní kontrolu, vefiejnû pfiístupné doklady a obhajiteln systém v bûru v konkurenãním prostfiedí. Proã pro kaïdou stavbu vytváfiíme jiná pravidla, podmínky a dodatky, kdyï existují mezinárodnû uznávané standardy jako smluvní podmínky FIDIC, specifikace stavebních prací a poïadavky na dokumentaci. Pak bychom se moïná nedivili, proã pfied esti lety stál jeden kilometr dálnice cca 100 mil. Kã, dnes stojí bûïnû 200 mil. Kã a nûkde i více neï 400 mil. Kã. A proã souãasnû postavené mosty o stejné ífice arozpûtí mohou b t za ,- Kã/m 2, ale také za ,- Kã/m 2 aomálo vût í dokonce za ,- Kã/m 2. Proã máme rozestavûné dvû soubûïné dálnice, místo aby se dokonãila napfied jedna, a je skuteãnû nutné navrhovat kfiiïovatky na tak vysokou rychlost Nûkteré procesy uï bûïí svou vlastní cestou a mûní se tûïko. AspoÀ tak vidût správné trendy Tak nevím. Otázek je vïdycky víc neï odpovûdí. Soustfieìme se na to, co kaïd mûïe udûlat, a ozvûme se nahlas, kdyï se nám nûco nelíbí. I v na em úzkém oboru je ãasopis tou nejlep í platformou pro v mûnu názorû. 2 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

5 P ROFILY PROFILES P ONTEX, S. R. O. Pfied dvanácti lety se rozhodovalo o zpûsobu privatizace mnoha ãesk ch firem. Vedoucí inïen fii stfiediska Mosty projektové firmy Pragoprojekt nebyli spokojeni se zafiazením firmy do kupónové privatizace. Sdíleli pfiesvûdãení, Ïe hodnota firmy spoãívá pfiedev ím v t mu zku en ch pracovníkû, nikoli v majetku. Rozhodli se radûji odejít a zaãít podnikat podle vlastních pfiedstav. Od roku 1991 do souãasnosti postupnû firma rostla z pûvodních 33 na témûfi 80 pracovníkû a obrat se zv il více neï desetinásobnû, v roce 2002 pfiesáhl 117 mil. Kã, z toho 85 % jsou vlastní v kony v projektové a konzultaãní ãinnosti. Pontex, s. r. o., má stfiediska v Praze, âesk ch Budûjovicích, Plzni a Bratislavû a zaji Èuje pro investory a stavební firmy kompletní projektov servis nejen pro mostní a inïen rské stavby, ale i pro stavby pozemních komunikací se v emi doprovodn mi objekty. V prosinci 1998 byl zaveden certifikovan systém jakosti podle ISO Prvním cílem po zahájení ãinnosti bylo finanãnû stabilizovat firmu a investovat do moderního vybavení pro projektování a diagnostické prûzkumy. Díky zku enostem a kontaktûm z pfiedcházejícího období byla jiï v roce 1993 firma velmi dobfie zavedena na ãeském trhu projektov ch prací a zaãala se prosazoval i v zahraniãí. Pfiispûly k tomu i znalosti z dlouholetého pûsobení v Iráku, kde v dobû rozsáhlé v stavby komunikací za pfiítomnosti projektov ch a stavebních kapacit z celého svûta úspû nû pracovala skupina ãeskoslovensk ch inïen rû pod vedením ing. Vladimíra Tvrzníka, CSc. Práce v mezinárodní konkurenci je stál m podnûtem pro udrïování technické úrovnû, jazykov ch dovedností a pruïnosti ve vztahu ke klientûm. Projektanti Pontexu, s. r. o., jsou známi snahou navrhovat funkãnû promy lené konstrukce s pfiimûfien mi náklady na v stavbu a budoucí provoz. Na í strategií je hledat pro klienty co nejvût í uïitnou hodnotu za pfiijatelné náklady. Pfiitom spolupracujeme s celou fiadou specialistû tak, aby dílo bylo po v ech stránkách vyváïené a optimální. O úspû nosti firemní strategie svûdãí mnoho dlouhodobû spokojen ch klientû a dosaïená ocenûní za v znamné konstrukce. V oboru projektování mostû a inïen rsk ch staveb je snahou firmy poskytovat dokonal servis v irokém rozsahu. Provádíme bûïné a hlavní prohlídky, komplexní diagnostick prûzkum konstrukcí, v echny stupnû projektové dokumentace, inïen rskou ãinnost, technick dozor a supervizi staveb, zatûïovací zkou ky a správní ãinnosti. V hodou vlastního diagnostického prûzkumu je pfiesné získání podkladû pro urãení stavu konstrukce, v poãet zatí- Ïitelnosti nebo dal í projektové práce, podle poïadavkû objednavatele. Od roku 2001 provádí Pontex zatûïovací zkou ky mostû. Zatímco dfiíve pfievládaly projekty a práce pro investory, nyní tvofií polovinu ãinnosti projektové práce pro zhotovitele staveb. Dobré znalosti technologie staveb umoïàují nacházet alternativní fie ení, se kter mi zhotovitel uspûje v nabídkov ch fiízeních na realizaci staveb. Tak vznikly i projekty velk ch pfiemostûní jako letmo betonované mosty pfies Úhlavku na dálnici D5 u Kladrub, pfies Ohfii na dálnici D8 u Doksan, a dále most na praïském silniãním okruhu u Ruzynû. Projektanti Pontexu navrhují mosty ze v ech materiálû a pro v echny technologie v stavby, vïdy podle místních podmínek a poïadavkû klienta. Pro malá rozpûtí se ãasto navrhují monolitické deskové nebo trámové konstrukce. Po negativních zku enostech s typizovan mi tenkostûnn mi nosníky typu KA-xx a I-xx vyvinul Pontex, s. r. o., ve spolupráci s SSÎ, a. s., OZ 9, nosníky T-93 pro spfiaïené mosty jednoduché i spojité o rozpûtí do 24 m, pozdûji byly nosníky za úãasti dal ích partnerû doplnûny pro délky do 34 m pod názvem Petra. Pro stfiední rozpûtí do 45 m se osvûdãily monolitické dvoutrámové konstrukce na v suvné skruïi, které z hlediska nákladû, rychlosti v stavby a minimální údrïby tûïko nacházejí konkurenci (mosty na silnicích I. tfiídy u Havlíãkova Brodu, u Chebu, u Pelhfiimova, na dálnici D5 pfies Radbuzu, estakády mostu na D8 u Doksan, most na PSO u Ruzynû s komorov mi trámy). V posledních letech jsme pfiispûli k inovaci segmentové technologie SMP Construction, a. s., která nyní odpovídá souãasn m evropsk m standardûm a pro nûkteré mosty do rozpûtí 60 m je velmi vhodná (mosty na silnici I/7 u Chomutova, pfies âeské údolí u Plznû, na dálnici D5 pfies Úhlavu). Pro stfiední rozpûtí b vají vhodné spfiaïené konstrukce (mosty Vehlovice, pfies Obrnické nádraïí, pfies hlavní nádraïí v Plzni Lobezská) a pro Ïelezniãní stavby a obtíïné podmínky b vají preferovány ocelové konstrukce (most pfies Jizeru v Lí ném, Ïelezniãní mosty pfies Ohfii v Karlov ch Varech, pfies Jizeru v Turnovû a pfies Radbuzu v Plzni). Konstrukãnû i urbanisticky jsou zajímavé lávky (Praha Chodov, Ejpovice, Opava, Káran, Podûbrady, PlzeÀ-âernice). Mezi technicky sloïité stavby patfiily rekonstrukce mostû (napfi. historick most v Rab tejnû nad Stfielou, most pfies fieku Teplou u Beãova, âechûv most v Praze, most pfies Ohfii v Postoloprtech, most pfies nádraïí âd v Berounû, betonov oblouk o rozpûtí 114 m ve tûchovicích, ocelov most E. Bene e pfies Labe v Ústí nad Labem o rozpûtí 183 m, most pfies Jizeru v Turnovû, Îdákovsk most, v mûna ro tû metra v Nuselském mostû) a zesilování mostû voln mi kabely (most pfies Labe v Hradci Králové, mosty Sedlice a Koberovice na dálnici D1). K nejv znamnûj ím akcím patfií supervize v ech mostních objektû na dálnici D5 mezi Plzní a Rozvadovem v letech 1995 aï 1997 pro SD âr a probíhající supervize stavby mostu Ko ická pfies Dunaj v Bratislavû. Ve sdruïení s britskou firmou Faber- Maunsell Ltd. zde Pontex, s. r. o., zaji Èuje kontrolu projektu, konzultace pfii v bûrovém fiízení a v stavbû podle smluvních podmínek FIDIC pro Metro Bratislava, a. s., a Evropskou investiãní banku. Od roku 1993 realizuje Pontex, s. r. o., asi 10 % ãinnosti v zahraniãí. Z poãátku to byly zakázky v SRN (napfi. vysouvan most Schermbeck, dvû konstrukce budov American Business Center v Berlínû), Rakousku a Holandsku, pozdûji se aktivita pfienesla na dáln v chod do Malaysie (most pfies Sungai Dinding) a na Taiwan (vysokorychlostní traè úãast na projektech osmnácti letmo betonovan ch mostû pro T.Y.Lin Taiwan a dvû stanice pro britskou firmu FaberMaunsell). Pfies potíïe s financováním a schvalováním nov ch projektû v dopravní infrastruktufie se zdá, Ïe projektov ch prácí v oboru mostních, inïen rsk ch a dopravních staveb bude i nadále dost. Na úspû né roky chceme navázat a udrïet stabilní pozici mezi nejlep ími v oboru i za podmínek otevfienûj ího evropského prostfiedí. ProtoÏe jsme pfiesvûdãeni, Ïe síla firmy je v lidech, rádi mezi sebou uvítáme mladé i zku ené projektanty, ktefií chtûjí navrhovat zajímavé a kvalitní konstrukce. Ing. Václav Hvízdal, Ing. Milan Kaln, Ing. Vladislav Vodiãka jednatelé spoleãnosti PONTEX, s. r. o. Bezová 1658, Praha 4 tel.: , fax : , pontex@pontex.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003 3

6 P ONTEX, S. R. O. Návrh pfiemostûní údolí Sázavy na dálnici D3 oblouk o rozpûtí 250 m Proposed crossing of the Sázava valley on the D3 motorway arch, 250 m span Nejdel í most v âr na praïském silniãním okruhu u Ruzynû The longest Czech bridge on the Prague ring road at Ruzynû Betonov most vpostoloprtech z roku 1909 po rekonstrukci Concrete bridge at Postoloprty dated 1909 after rehabilitation MontáÏ segmentového mostu na silnici I/7 u Chomutova Erection of the segmental bridge on the I/7 highway at Chomutov

7 Detail opûry lávky pfies dálniãní pfiivadûã u Ejpovic Abutment detail of the footway over the freeway at Ejpovice Letmá betonáï mostu pfies Ohfii u Doksan na dálnici D8 Balanced cantilevered bridge over the Ohfie at Doksany on the D8 motorway Diagnostick prûzkum mostu v Klá terci nad Ohfií Inspection and assesment of the bridge at Klá terec nad Ohfií Letmá betonáï obloukû s vyvû ováním, Sungai Dinding, Malaysia Balanced cantilevering with back-stays, Sungai Dinding, Malaysia Most na novû otevfieném silniãním obchvatu Pelhfiimova The bridge on the recently opened Pelhfiimov bypass

8 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES M I M O Ú R O V O V Á K I Î O V A T K A PPO B E R A N O V C H, N O V M O S T P E S U L I C I K B E L S K O U V P R A Z E M U LTI L E V E L C R O S S I N G P P O B E R A N O V C H N E W B R I D G E A C R O S S T H E K B E L S K A S T R E E T I N P R A G U E K AREL S TIEBITZ V kvûtnu 2003 byla uvedena do provozu v znamná dopravní stavba mimoúrovàová kfiiïovatka PPO Beranov ch v Praze 9. Nejrozsáhlej ím stavebním objektem je most pfies ulici Kbelskou dvû soubûïné spojité konstrukce z dodateãnû pfiedpjatého monolitického betonu. New important transportation structure, the Multi-Level Crossing PPO Beranovych, was open to the public in Prague 9 in May The Bridge over the Kbelska Street represented by two parallel cast-in-situ post-tensioned concrete structures is the most extensive part of the project. D OPRAVNÍ E ENÍ JiÏ v roce 1996 byl v Praze zprovoznûn poslední úsek tzv. prûmyslového polokruhu (dále jen PPO), a to jeho severní ãást mezi ulicí Mladoboleslavskou a Proseckou radiálou (v jezd dálnice D8). Tato smûrovû dûlená ãtyfipruhová komunikace má témûfi dálniãní smûrové a návrhové prvky. KfiíÏení s ulicí Mladoboleslavskou i s Proseckou radiálou na obou koncích jsou mimoúrovàová. Mezi tûmito kfiiïovatkami kfiíïí PPO dvû dal í velmi dûleïité Obr. 1 Podéln fiez, pûdorys Fig. 1 Longitudinal section, plan view radiální komunikace smûr LetÀany a âakovice, a to ulici Veselská a spojnici ulic Prosecká Beranov ch. Obû tyto kfiiïovatky byly doãasnû uvedeny do provozu jako úrovàové, se svûteln m signalizaãním zafiízením. Po PPO budou dlouhodobû projíïdût velké dopravní zátûïe vãetnû tranzitní dálkové dopravy, neboè severov chodní ãást praïského silniãního okruhu bude pravdûpodobnû realizována aï po roce Pfiihlédne-li se dále k pfiedpokládan m vysok m provozovan m rychlostem a pomûrnû silné kfiiïující dopravû, je zfiejmé, Ïe pfiestavba provozované úrovàové kfii- Ïovatky s ulicí Beranov ch, resp. Proseckou, na kfiiïovatku mimoúrovàovou byla témûfi nezbytností. Tato stavba byla dále v raznû podporována pfiípravou realizace nového praïského v stavi tû, navrhovaného na území mezi obcemi LetÀany a Kbely, pro které bude tato kfiiïovatka jedním ze stûïejních napojovacích bodû. Pfievádûná ulice Prosecká je smûrovû rozdûlená komunikace, navrïená v základní kategorii M20,50/60, s ífikov m uspofiádáním v místû pfiemostûní 8,2 m (vozovka levého mostu), 4 m (stfiední dûlící pás), 8,2 m (vozovka pravého mostu) a3 m(vefiejn chodník vpravo). Její trasa vede v levostranném smûrovém oblouku (R = 240 m) a ve vrcholovém zakruïovacím oblouku (R = 1000 m), vloïeném mezi stoupání +6 % a klesání 5,5 %. Pfiekraãovanou je v e zmínûná ãást PPO (ulice Kbelská), která má v místû pfiemostûní ífiku 29 m v uspofiádání 11,5 m (smûr ëáblice Vysoãany), 2,5 m (stfiední dûlící pás), 15 m (smûr Vysoãany ëáblice, vãetnû odboãovacího pruhu). Nejv znamnûj ím objektem mimoúrov- Àové kfiiïovatky, která od kvûtna 2003 slouïí vefiejnosti, je popisovan most pfies ulici Kbelskou. T ECHNICKÉ E ENÍ MOSTU Pro kaïd dopravní smûr pfievádûné komunikace byla navrïena samostatná mostní konstrukce lev a prav most. Nosná konstrukce Nosné konstrukce byly navrïeny jako plné nízké trámové desky z monolitického dodateãnû pfiedpjatého betonu C35/45 o pûti polích s rozpûtími 19,5 + 26, m pro lev most, resp. 20,5 + 25, ,5 + 20,5 m pro most prav. Tyto, ze statického hlediska nepfiíznivé pomûry rozpûtí, zejména krajních polí, byly vynuceny existencí nepfieloïiteln ch inïen rsk ch sítí vodovodních fiadû DN 1000 a DN 600 a horkovodních vedení, situovan ch po obou stranách pfiemosèované komunikace (ví- Obr. 2 Vzorov pfiíãn fiez Fig. 2 Typical cross section 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

9 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 3 SkruÏ Fig. 3 Steel centering ce viz kap. Poznatky z v stavby). Konstrukce konstantní v ky 1,4 m mají v pfiíãném fiezu tvar obráceného lichobûïníku s oboustrann mi konzolami. ífika podhledu desky levého mostu je 3,15 m, pravého 5,4 m, Konzoly mají vyloïení 2,7 m, tlou Èku 0,5 m (ve vetknutí), resp. 0,25 m (na volném konci). Celková ífika nosné konstrukce ãiní 10,05 m pro lev most, resp. 12,3 m pro most prav. Tvar konstrukce sleduje niveletu (promûnn podéln sklon 0 aï 6 %) a smûrové vedení pfievádûné komunikace. Pfiíãn sklon povrchu mostovky je 3 %, pod niï í fiímsou pfiechází do protispádu 4 %. Nosná konstrukce je v podélném smûru pfiedepnuta kabely z 12 lan 15, MPa systém DYWIDAG , Obr. 5 Betonáfiská a pfiedpínací v ztuï Fig. 5 Reinforcement bars and prestressing tendons napínan mi jednostrannû, z ãel nosné konstrukce. Na napínané stranû jsou kabely zakotveny pomocí stupàovité kotvy MA pro kabely , na opaãné stranû jsou opatfieny tzv. mrtvou kotvou cibulová kotva typ ZR pro kabely Upravého, irokého mostu, je nad podpûrami P3 a P4 nosná konstrukce navíc pfiedepnuta i v pfiíãném smûru. Pro pfiíãné pfiedpûtí byl pouïit lanov pfiedpínací systém DYWIDAG 6806 kabely ze 6 lan 15, MPa s deskovou kotvou typ SD pro kabely 6806, na napínaném konci, resp. mrtvou cibulovou kotvou typ ZR pro kabely 6806, osazenou v tûlese trámu desky. Kabely byly napínány jednostrannû z boãního líce konzoly. Nosné konstrukce byly na spodní stavbu uloïeny prostfiednictvím hrncov ch loïisek. Pevná loïiska jsou umístûna na pilífiích P3, na ostatních byla navrïena loïiska v esmûrná, na opûrách jsou pod pfiíãníky kaïdé NK vïdy 2 loïiska, jednosmûrné a v esmûrné. Obr. 4 Bednûní nosné konstrukce Fig. 4 Formwork of the bridge superstructure Zakládání ZaloÏení mostního objektu je hlubinné, na vrtan ch pilotách ze Ïelezového betonu C25/30, uspofiádan ch v pfiípadû opûr do dvoufiad ch bárek (z pilot o prûmûru 0,89 m, délky cca 7,5 m), celkem dvacet ãtyfii kusû. Základové patky vnitfiních podpûr jsou zaloïeny na ãtvefiicích pilot prûmûru 1,22 m, délky cca 6 m, v celkovém poãtu tfiicet dva kusû. Piloty byly provádûny z úrovnû upraveného terénu, bez v païnice, s patou vetknutou do skalního podloïí. Délka pilot v RDS byla navrïena dle geotechnického prûzkumu. Pod cca 1,2 m mocnou kulturní vrstvou se vyskytují spra e a spra ové hlíny, na jejich bázi, v hloubce cca 3,5 m, byly zastiïeny písãité slínovce Obr. 6 BetonáÏ nosné konstrukce Fig. 6 Placing of concrete B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003 7

10 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 7 aï 9 Celkové pohledy na nov most Fig. 7 to 9 General views of the new bridge (opuky), nejprve zvûtralé, úlomkovitû aï kusovû rozpadavé opuky, které v hloubce 4 aï 5 m pfiecházejí do navûtral ch, místy aï nezvûtral ch opuk s polohami tvrd ch spongilitû. Skuteãná úroveà pat pilot byla upfiesàována pfii hloubení, podle skuteãné úrovnû horninového podloïí. PoÏadované délky vetknutí do hornin tfi. R4 byly 2 m, do hornin tfi. R3 pak 1 m. Spodní stavba Opûry jsou Ïelezobetonové, masivní nízké obsypané, s rovnobûïn mi kfiídy tvaru lichobûïníku. ÚloÏné prahy mají konstantní v ku 1,2 m. KaÏdá z opûr je dilataãnû dûlena, spára mezi obûma mostními konstrukcemi je tûsnûná, z rubu vloïením profilového tûsnûní a z líce zatmelením trvale pruïn m silikonov m tmelem. Vnitfiní podpûry tvofií sloupy prûfiezu nepravidelného osmiúhelníku ze Ïelezového betonu C30/37 (dfiíky), resp. C34/45 (úloïné prahy). V ka sloupû je od 4,9 do 6,3 m. Pilífie jsou vetknuty do základov ch ÎB patek rozmûrû 5 x 5 x 1,5 m. Vybavení mostu ímsy jsou monolitické Ïelezobetonové z C30/37, k nosné konstrukci jsou kotveny protikoroznû upravenou betonáfiskou v ztuïí, vyãnívající ze svislého líce konzoly. Povrch chodníkové fiímsy je opatfien stûrkovou pochozí izolací tlou Èky 2 mm (typ PEDAGARD-II), u ostatních fiíms upraven jemnou pfiíãnou striáïí. Svodidla podél vnitfiních fiíms jsou zábradelní ZSNH4/I se svislou v plní, podél vnûj ích fiíms jednostranná JSMNH4/I. Sloupky svodidel jsou do fiíms kotveny prostfiednictvím patních desek a kotevních roubû. Na vnûj ích okrajích mostû je navrïeno ocelové zábradlí v ky 1,1 m z otevfien ch profilû se svislou v plní. Vozovka na mostû je tfiívrstvá Ïiviãná, celkové tlou Èky 135 mm, vãetnû celoplo né izolace s peãetící vrstvou. Mostní závûry jsou povrchové, nad opûrou proseckou jednoduch pro celkov posun 80 mm, nad opûrou letàanskou lamelov pro posun 160 mm. Odvodnûní vozovky je navrïeno mostními odvodàovaãi typ Labe napojen mi na leïaté rozvody (potrubí DN 200 z nerezové oceli) a svislé svody z litinov ch trub DN 200 zaústûné do kalov ch jímek. V chodnících obou mostû je osazeno po dvou kusech stoïárû vefiejného osvûtlení typu EOP, v ky 10 m. Jejich kotvení k tûlesu fiímsy je navrïeno pomocí patního plechu, kotevních roubû a kotevních pfiípravkû osazen ch v fiímsách pfied jejich betonáïí. S TATICKÁ ANAL ZA Globální statická anal za mostních objektû byla provedena na prostorovém prutovém modelu zohledàujícím v echny geometrické a statické vazby jednotliv ch konstrukãních prvkû nosné konstrukce, spodní stavby a hlubinného zaloïení. Lokální namáhání nosné konstrukce v pfiíãném smûru v oblasti nad loïisky a namáhání úloïn ch prahû pod loïisky bylo analyzováno MKP na deskostûnov ch modelech. Konstrukce byla navrïena a posouzena podle v souãasnosti platn ch âsn. Nosná konstrukce byla v podélném smûru navr- Ïena jako omezenû pfiedpjatá ve smyslu âsn , v pfiíãném smûru jako Ïelezobetonová. Vedení kabelû podélného pfiedpûtí bylo navrïeno tak, aby pfiedpûtí vyrovnávalo deformace nosné konstrukce od stál ch zatíïení. T ECHNOLOGIE PROVÁDùNÍ A DOPRAVNÍ OMEZENÍ Nosná konstrukce kaïdého mostu byla betonována do bednûní na pevné skruïi v jednom betonáïním celku, bez pfieru ení a bez pracovních spár. Kubatura betonu NK pravého mostu byla 1400 m 3, levého 1000 m 3. Vzhledem k tak velkému objemu betonu, zejména u pravého mostu, byla betonáï realizována od obou opûr souãasnû smûrem ke stfiedu mostu. Podélné pfiedpûtí bylo do konstrukce zavádûno v nûkolika fázích. âást kabelû podélného pfiedpûtí byla napnuta na 75 % v sledného kotevního napûtí jiï po 3 dnech za úãelem omezení smr Èovacích trhlin v betonu. Po 14 dnech od betonáïe byly pfiedepnuty kabely pfiíãného pfiedpûtí na v sledné kotevní napûtí (pouze u pravého mostu), pak zb vající kabely podélného pfiedpûtí na plné kotevní napûtí a nakonec byla dopnuta ãást kabelû podélného pfiedpûtí z první fáze na 100 % v sledného kotevního napûtí. Po koneãném napnutí a zakotvení byly kabelové kanálky zainjektovány. V stavba mostu si vyïádala ãetná dopravní omezení na pfiemosèované ulici Kbelské. Ta byla operativnû fie ena v prûbûhu realizace mostního objektu. VÏdy bylo nutné dodrïet poïadavek na zachování dvou dopravních pruhû v kaïdém smûru. Pfii zakládání vnitfiních podpûr podél komunikace byl vylouãen z provozu vïdy jeden pfiiléhající dopravní pruh. Bûhem v stavby nosné konstrukce, po dobu osazení skruïe, byla omezena podjezdná v ka na povolen ch 4,2 m a zúïen prûjezdní prûfiez na 7 m pro kaïd dopravní smûr. P O ZNATKY Z V STAVBY Oproti dokumentaci pro zadání stavby do lo v realizaãní dokumentaci a pfii provádûní mostu k velmi podstatné zmûnû polohy podpûry P2 a délky rozpûtí prvních dvou polí obou mostû o cca 2,5 m. Pfiíãinou byla odli ná skuteãná poloha pfiekraãovan ch vodovodní fiadû DN 1000 (Jesenice Ládví) a DN 600 (v - 8 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

11 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES tlak Klíãov) oproti závazn m podkladûm pfiedan ch správcem sítí. Z iniciativy projektanta byly provedeny kopané sondy a uvedené sítû byly geodeticky zamûfieny. Diference ve smûrovém vedení obou dotãen ch vodovodû ãinila aï 7 m, pfiiãemï fiad DN 600 byl v pfiímé kolizi se základy podpûr P2 obou mostû. Navíc byl v dotãené oblasti zji tûn dal í vodovod DN 150, kter kolidoval se základem opûry O1. Z ãasov ch dûvodû byly tyto zmûny zohlednûny a dofie eny operativnû v prûbûhu prací na realizaãní dokumentace mostu. Z ÁVùR Stavbou mimoúrovàové kfiiïovatky se v raznû zlep ily dopravní pomûry na území LetÀan, Proseka a Vysoãan. Spoleãnou snahou v ech úãastníkû, ktefií se na realizaci mostního objektu podíleli, se podafiilo nejen funkãní ale i vysoce estetické stavební dílo, jeï se plynul mi kfiivkami a barevn m fie ením pfiirozenû zaãleàuje do daného prostfiedí mûstské aglomerace. Fotografie: autor Ing. Karel Stiebitz TOP CON servis, s. r. o. Var avská 30, Praha 2 tel.: fax: stiebitz@topcon.cz Z A S E D Á N Í F I B K O M I S E 9 V Y Z T U Î O V Á N Í A P E D P Í N A C Í S Y S T É M Y V E S T O C K H O L M U Po neoficiálním jednání fib Komise 9 VyztuÏování a pfiedpínací systémy bûhem 1. fib Kongresu v Ósace (viz samostatn ãlánek v tomto ãísle BETONU TKS) probûhlo fiádné v roãní zasedání 12. a 13. ãervna 2003 ve Stockholmu. Hostitelem bylo SWECO, védská inïen rská organizace zastfie ující aktivity této skandinávské zemû v rámci fib aecsn. Tradiãnû dvoudenní jednání vedl pfiedseda komise H. R. Ganz a kromû posouzení prûbûhu prací jednotliv ch pracovních skupin byla velká pozornost vûnována aktuálním koncepãním zále- Ïitostem: posílení aktivit na poli betonáfiské v ztuïe, koordinace pfiedpisû kolem zemních a horninov ch kotev, uï í spolupráce evropsk ch odborníkû s odborníky z USA a Japonska. Ukazuje se totiï, Ïe navzdory oficiálnímu slouãení nûkdej ích FIP a CEB, subkomise pro betonáfiskou v ztuï není hnána k dal- ímu technickému rozvoji podobnû spolehliv m motorem, kter dnes pfiedstavuje v zkumné a v vojové zázemí pfiedních svûtov ch v robcû pfiepínacích systémû s jejich neoddûliteln m globálním pfiístupem k trhu jaksi v pozadí. Je to dáno i strukturou a poãtem v robcû mûkké v ztuïe ve svûtû a jejich zcela odli - nou, lokální obchodní strategií. Do stfiedu zájmû komise se dostávají dal í, dosud opomíjené oblasti uplatnûní v ztuïe, zejména zemní kotvy. To souvisí i s jasnû patrn m nástupem zástupcû USA, Austrálie a Japonska v komisi a celkovou snahou i v dal- ích oblastech zmapovat stav technického v voje vãetnû platn ch pfiedpisû a tímto v vojem dále pohnout. Stávající pracovní skupiny: TG 9.2 Závûsy TG 9.3 Nekovová v ztuï TG 9.5 Trvanlivost pfiedpínací v ztuïe TG 9.7 Betonáfiská v ztuï TG 9.9 Pfiíruãka o pfiepínacích v ztuïích a systémech TG 9.10 Zku ební metody ovûfiení správné funkce pfiedpínací v ztuïe v konstrukci TG 9.11 Zkou ení soudrïnosti kabelû v kotvení Bûhem uplynulého roku vydala fib jedinou publikaci vypracovanou v Komisi 9, Bulletin 20 Grouting of tendons in prestressed concrete (InjektáÏ pfiedpínacích kabelû cementovou maltou). V nejbliï í dobû by mûl b t vydán dal í bulletin Stay Cable Recommendation pfiipraven pracovní skupinou TG 9.2. V posledních dvou letech je zjevná urãitá generaãní v mûna ãlenû komise. Charakteristické je, Ïe na místa nûkdej ích v vojov ch pracovníkû a pedagogû pfiicházejí vlivní techniãtí i generální fieditelé siln ch korporací. Na jednu stranu je tím posilován strategick v znam a prestiï této fib komise, ta tím ale ztrácí vlastní v konn pracovní potenciál. Jednalo se proto o nutnosti o to víc posílit tvûrãí ãinnost jednotliv ch pracovních t mû, pfiedev ím jejich obsazením nov mi kvalifikovan mi odborníky. To je ancí a v zvou i pro odborníky z âeské republiky. Vlastimil rûma Pfiedseda komise H. R. Ganz a rozesmát hostitel Sten Forsström Sídlo SWECO B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003 9

12 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES L ÁVK A U Z DYM A D L A V P O D ù B R A D E C H F O O T B R I D G E A T T H E L O C K I N P O D ù B R A D Y M ILAN K ALN, PETR S OUâEK, O TAKAR L OJKÁSEK Nová lávka pro pû í a cyklisty byla otevfiena v prosinci roku 2002 pfies plavební kanál u zdymadla v Podûbradech. Nosnou konstrukci lávky tvofií tenká spojitá betonová deska podporovaná ocelov mi trubkov mi stojkami ve tvaru I a Y a v hlavním poli ocelov m spfiaïen m vzpûradlem. Toto fie ení je ekonomické pro v stavbu i provoz a je plnû v souladu s Ïivotním prostfiedím a krajinou. A new bridge for pedestrians and cyclists was opened in December 2002 over the navigation channel in the spa of Podûbrady. The superstructure of footbridge consists of a slender continuous deck slab supported by the I- and Y-shaped steel twin tube struts and steel tube strut frame acting as composite with the concrete deck slab in the main span. Both for construction and for operation this solution is very economical and blends in with the local environment and landscape. Rovinaté a úrodné Polabí je od pradávna protkáno sítí cest pozemních, fiíãních a pozdûji i Ïelezniãních. Zemská obchodní cesta z Prahy do v chodních âech a dále do Slezska pfiekraãovala fieku Labe západnû od mûsta Podûbrady a pravdûpodobnû dala místu i jméno pode brody. Rozvoj mûsta ovlivnilo zaloïení skláren Bohemia a zejména objev silného pramene s minerální uhliãitou vodou v roce Od té doby se mûsto mûní na lázeàské se specializací na léãení srdeãních a cévních onemocnûní. Láznû jsou umístûny netradiãnû v mûstském centru. Zklidnûní dopravy a zlep ení Ïivotního prostfiedí je proto trval m úkolem pfii posuzování v ech investiãních zámûrû. Po roce 1914 byla regulována nábfieïí fieky Labe a zahájena v stavba vodního díla Podûbrady s monumentální budovou hydroelektrárny a jezov mi vûïemi od architekta Engela. V elektrárnû dodnes pracují ãtyfii pûvodní Francisovy turbíny vyrobené firmou KfiiÏík. V edesát ch letech minulého století se, v souvislosti s dopravou uhlí do Chvaletic, modernizovala labská vodní cesta vãetnû zdymadla v Podûbradech a brzy poté byla uzavfiena tradiãní cesta pfies vrata komory k rekreaãnímu jezeru. Jedinou spojnicí pfies Labe zûstal silniãní most, s ãímï se vefiejnost nikdy nesmífiila. Pû í a cyklistická doprava má v Podûbradech dlouholetou tradici a v znamnou funkci pro obsluhu území a rekreaci obyvatel i lázeàsk ch hostû. Nová lávka u zdymadla je umístûna v mimofiádnû atraktivní lokalitû na dohled od zámku. Cesta vychází z parku u ramene fiíãky Skupice, elegantní kfiivkou pfiekraãuje plavební kanál Labe tûsnû nad horními vraty plavební komory a podél budovy vodní elektrárny vede k rekreaãní oblasti u jezera (obr. 1). Pro pfiechod hlavního toku Labe je vyuïita stávající lávka nad korunou jezu, která je po drobn ch úpravách opût otevfiena vefiejnosti. Pfies pfiemostûní vede dálková rekreaãní cyklistická stezka v Polabí. Z ÁMùR A KONCEPCE Pro v bûr nejvhodnûj í koncepce pfiemostûní byla zpracována v ãervnu roku 2001 studie se tfiemi konstrukãními variantami lávky ve dvou alternativách trasy. Autorsk t m hledal pfiimûfienou, elegantní a ekonomickou konstrukci, která poskytne uïivatelûm pohodlnou a hodnotnou trasu se zajímav mi v hledy a pfiitom splyne s prostfiedím zejména pfii pohledech od mûsta. Alternativa velkoryse pfiekraãující pûlobloukem vlastní plavební komoru s vyhlídkou na zámek byla zamítnuta a byla vybrána logiãtûj í pfiímá trasa nad horními vraty plavební komory, situovaná dále od zámku a odstínûná vegetací, s kruhovou rampou na pravém bfiehu. Tato sestupná rampa k stávajícímu mostu pfies rameno Skupice je citliv m zakonãením pfiemostûní, neboè protaïení konstrukce dále pfiímo pfies Skupici by naru ilo prûhled na zámek z pobfieïní cesty, hojnû nav tûvované lázeàsk mi hosty. Z konstrukãních fie ení byla hned na poãátku, jako pfiíli technická, odmítnuta jednoduchá ocelová pfiíhradová konstrukce. Stejn osud potkal i zajímavou, ale cenovû nároãnûj í a pfiece jen více dominující, variantu betonové lávky podepfiené v hlav- Obr. 1 Fig. 1 a situace, b pohled, c pfiíãné fiezy a layout, b view, c cross sections b a c 10 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

13 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES ním poli dvojicí odklonûn ch ocelov ch obloukû. K realizaci byla vybrána konstrukãní varianta tíhlé spojité betonové desky, podporované subtilními ocelov mi stojkami a ocelov m rámov m vzpûradlem z trubek v hlavním poli. Toto fie ení velmi dobfie zapadá do krajiny kolem fieky se vzrostl mi stromy, jíï dominuje zámek spolu s objekty jezov ch vûïí a elektrárny. Forma konstrukce je podfiízena funkci, a jak konstrukãní beton, tak i ocelové prvky vyuïívají své materiálové pfiednosti. Pfiirozenost a jednoduchost celku i detailû je dûsledkem minimalistického konceptu. Pfii vybraném návrhu byla respektována ve kerá zeleà. Kromû velmi pfiízniv ch cenov ch ukazatelû této konstrukce byly pfii v bûru ocenûny také jednoduché ãisté linie, podpofiené novû a s vtipem vyuïit m principem spfiaïení oceli a betonu v hlavním poli. Celková délka lávky je 122 m a skládá se ze 13 polí. Hlavní pfiemosèovanou pfiekáïkou je plavební kanál ífiky 28 m. Plavební profil byl poïadován 7 m nad maximální plavební hladinou. Stezka ífiky 3m zaãíná spirálou kruhové rampy na pravém bfiehu, plynul m v kov m obloukem pfiemosèuje plavební kanál a klesá pfiímou rampou k jezové lávce. KvÛli omezené délce a znaãnému v kovému rozdílu je vyuïit max. dovolen sklon rampy aï 8,3 %. Îelezobetonová deska má v celé délce mostu tlou Èku pouze 0,35 m, ve stfiední ãásti v kontaktu se vzpûradlem je ãásteãnû pfiedpjatá. Tato tíhlost je umoïnûna vzdáleností stojek v bûïném poli do 9,5 m, hlavní mírnû ikmé pole o délce 31 m je ve stfiedních Obr. 3 Fig. 3 MontáÏ ocelového pfiíhradového nosníku The steel truss girder after erection Obr. 2 Zakládání na mikropilotách Fig. 2 Foundation on micropiles 17 m podporováno dvojicí ocelov ch trubek, které jsou souãástí rámového vzpûradla a tvofií spolu s pfiedpjatou betonovou deskou spfiaïen ocelobetonov prûfiez. ikmé stojky vzpûradla jsou pûdorysnû rozkroãeny k zaji tûní pfiíãné stability. Ostatní tíhlé stojky neomezují objemové zmûny betonové desky. Vedená elastomerová loïiska a kobercové dilatace jsou umístûny pouze na opûrách. Lávka je opatfiena pfiímo pochozím izolaãním systémem a je bezbarierová. Osvûtlovací svítidla jsou osazena v madlech zábradlí. P OSTUP P ÍPRAVY A V STAVBA Dokumentace pro územní fiízení byla dokonãena v záfií 2001, dokumentace pro stavební povolení a zadání stavby v lednu V bûr jednoho projektanta umoïnil dodrïení vybrané koncepce a velmi rychl postup projektování. Financování bylo zaji tûno v ãervnu 2002 pfiíspûvkem z regionálních fondû Ministerstva pro místní rozvoj ve v i 50 %. V obchodní soutûïi získala v ãervenci 2002 zakázku na zhotovení díla stavební spoleãnost JHP, s. r. o., Praha. Stavba nákladem 10,8 mil. Kã fie í v celém rozsahu nov pfiechod pro pû í a cyklisty pfies fieku Labe, coï znamená v stavbu nové lávky, zpfiístupnûní stávající jezové lávky, úpravu stávajících a zfiízení nov ch cest, pfieloïky inïen rsk ch sítí, tj. celkem vybudování 19 stavebních objektû. Hlavním objektem je lávka pfies plavební kanál, jejíï stavební náklady jsou 7,06 mil. Kã, coï pfiedstavuje pouze Kã/m 2 plochy nosné konstrukce. Lávka byla otevfiena pro vefiejnost 16. prosince 2002 po pouh ch ãtyfiech mûsících od zahájení stavby. Z AKLÁDÁNÍ ZaloÏení lávky komplikoval v skyt málo ulehl ch nebo kypr ch vrstev naváïek apískû o mocnosti 4 aï 5,5 m. Nûkteré prûzkumné sondy vykazovaly index ulehlosti I D < 0,22, tyto vrstvy by bez úpravy byly nevhodné pro plo né zakládání. Pod pokryvn mi vrstvami se nachází kfiídové podloïí ve formû slínovcû, které pomûrnû rychle pfiecházejí z rozloïen ch tfi. R6 aï po zvûtralé tfi. R4. Pro plo né zaloïení opûr a bûïn ch stojek se uvaïovalo s pfietûïením základov ch jam do hloubky cca 2,5 m pod terénem a zpûtn m pfiehutnûním pod základy. Bûhem vlastní realizace byl proveden hutnící pokus a jeho vyhodnocení prokázalo, Ïe dûkladné zhutnûní z úrovnû základové spáry je dostateãné. Základy bûïn ch stojek jsou uloïeny cca 1 m pod terénem a jsou provedeny ve tvaru obdélníkov ch desek z betonu C25/30-2bb, ze kter ch aï nad terén vystupují subtilní dfiíky pro uloïení vlastních stojek. Opûry jsou klasické Ïelezobetono- Obr. 4 Fig. 4 Bednûní a Ïelezáfiské práce The formwork and rebar works B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

14 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 6 Vlastní tvar 2 (f = 1,63 Hz) Fig. 6 Eigen value 2 (f = 1,63 Hz) vé z betonu C30/37-3b s krátk mi rovnobûïn mi kfiídly a boãními plentami. Pro základy hlavního pole byla navrïena dvojice silnû oh ban ch velkoprûmûrov ch pilot o prûmûru 1 m délky cca 6 m, vetknut ch na hloubku 1,5 m do zvûtral ch slínovcû. Vzhledem k nedostateãné únosnosti jezové lávky v ak byl omezen pfiístup tûï ích mechanismû na levobfieïní ãást staveni tû. UvaÏovalo se o zhotovení pilot studnafiskou metodou. KvÛli obavám ze silného pfiítoku vody do jam hluboko pod hladinou Labe, byly nakonec velkoprûmûrové piloty nahrazeny vïdy esticí mikropilot délky 10 aï 11 m (obr. 2) pod kaïd m ze základû s kofienem 5 m v rozloïen ch slínovcích. Mikropiloty jsou prostorovû v raznû rozkroãeny a uklonûny tak, aby co nejlépe vzdorovaly v raznû ikmé v slednici zatíïení. Maximální zatíïení na jednu mikropilotu bylo vypoãteno na 27 t. Základy hlavního pole se vzpûradlem jsou masivní Ïelezobetonové vïdy se dvûma základov mi patkami, vystupujícími 100 aï 500 mm nad opevnûn bfieh kanálu. Patky byly provádûny ve dvou fázích. První spoãívala ve vytvofiení úloïné plochy pro vzpûradlo a druhá v dobetonování do definitivního tvaru. O CELOVÉ PRVKY V echny podpûry vyjma opûr jsou navrïeny z ocelov ch trubek. e ení se vyznaãuje lehkostí, snadnou a rychlou v stavbou a velmi nízkou spotfiebou materiálu. Stojky pfiilehlé k hlavnímu poli jsou navr- Ïeny tvaru Y z dvojice trubek 152/12 mm z oceli S235, spojen ch plechem jen v místû osového odklonûní trubek. Ostatní vzdálenûj í niï í stojky jsou navrïeny jako kyvné stojky tvaru I z dvojice nespojen ch trubek 152/8 mm také z oceli S235. Detaily v ech pfiipojení stojek jsou konstrukãnû fie eny jako v esmûrné klouby, vyjma horních pfiipojení stojek Y, které jsou do desky plnû vetknuté. Stojky Y pfiispívají zejména k pfiíãné prostorové stabilitû celé konstrukce. Trubky vzpûradla jsou 273/12 mm z oceli S355. Ve stfiední ãásti délky 17 m, která je spfiaïena s betonovou deskou, jsou trubky nahofie opatfieny spfiahujícím plechem. SpfiaÏení je na krajích zesíleno vïdy tfiemi kozlíky. Ve vnûj ích zaklonûn ch úsecích jsou trubky vzpûradla do desky plnû vetknuty. Do patek základû je vzpûradlo vetknuto pomocí kotevních roubû, po osazení vzpûradla bylo kotvení pfiebetonováno. Ocelové ãásti spodní stavby jsou chránûny ãtyfivrstv m nátûrov m systémem Derisol S4.15a celkové tlou Èky 320 µm. N OSNÁ Obr. 5 Vzpûradlo po odbûdnûní Fig. 5 The frame after removal of the formwork KONSTRUKCE tíhlá Ïelezobetonová deska nosné konstrukce byla ve stfiední ãásti nad vzpûradlem navrïena kvûli znaãn m tlakov m namáháním z betonu C35-45/3a a ãásteãnû pfiedepnuta. Po vynikajících zku enostech s kvalitou a zpracovatelností této smûsi byl stejn beton pouïit i na zbytek nosné konstrukce, byè staticky by zde postaãoval beton o tfiídu niï í. Receptura betonové smûsi byla upravena a doplnûna o 2% provzdu nûní, ãímï byla zv ena odolnost konstrukce proti úãinkûm agresivních látek a tím prodlouïena její Ïivotnost. V hlavním poli ãásteãnû pfiedpjatá betonová deska spolupûsobí s ocelov m vzpûradlem jako spfiaïená. Pfiedpûtí je provedeno osmi kusy jednolanov ch zvedan ch kabelû Ls15,7 mm typu Monostrand v PE obalech s tukovou v plní, uloïen ch pfiímo do betonu. KvÛli pûdorysnému oblouku pravobfieïní rampy (o polomûru aï 8 m) byly návrh tvaru i ukládání silné betonáfiské v ztuïe znaãnû komplikované (obr. 4). Vzhledem ke tíhlosti a tvaru nosné konstrukce a charakteru ohybového namáhání, bylo zejména v chodníkov ch obrubách dosaïeno takové napûtí betonáfiské v ztuïe, Ïe bylo tfieba posoudit konstrukci na ífiku trhlin. Proto byly exponované nadpodporové ãásti konstrukce opatfieny ochrann m nátûrov m systémem firmy Sika, ãásteãnû schopn m pfiemostit trhliny. S TATICK Obr. 7 Dokonãení stavby 12/2002 Fig. 7 The project completion in 12/2002 V POâET Ze statického v poãtu upozorníme na nûkolik zajímav ch aspektû. Prvním z nich byl iteraãní postup pfii návrhu skupiny mikropilot základû vzpûradla. Poãet a sklon jednotliv ch mikropilot byl ladûn tak, aby prostorov úhel maximální v slednice odpovídal tûïi Èové ose skupiny mikropilot, a zároveà, aby rozkroãení (odklon) mikropilot od této osy zajistilo dostateãnou stabilitu zaloïení pfii zmûnû úhlu v slednice v závislosti na kombinaci zatíïení. Souãasnû bylo tfieba kontrolovat odpovídající posunutí a natoãení základu s ohledem na dimenzování vzpûradla, a také maximální hodnoty zatí- Ïení jednotliv ch mikropilot. Pro studium stavebního postupu první etapy (stfiední ãást se vzpûradlem) byl vy- 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

15 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES tvofien podrobn prutov 3D model vzpûradla se v emi prvky skruïe, na kterém byly postupnû mûnûny podmínky uloïení, zapojovány a odpojovány do systému pfiíslu né konstrukãní prvky a mûnûno zatíïení v závislosti na probíhající fázi v stavby. Zkoumány byly zejména následující stavy konstrukce (obr. 3 aï 5): vzpûradlo + skruï zavû ena na jefiábu, vzpûradlo + skruï osazena, zatíïena vlastní tíhou a tíhou bednûní, vzpûradlo + skruï, zatíïena vlastní tíhou a tíhou bednûní a tíhou mokrého betonu (podle spoãtené max. dovolené excentricity zatíïení ãerstv m betonem byl pfiedepsán stfiídav postup s betonáïními úseky o max. délce 7,5 m), spfiaïená konstrukce betonová deska + vzpûradlo + skruï zatíïena pfiedpûtím a silami z odstranûného zavûtrování a z odstranûní bednûní, spfiaïení konstrukce beton + vzpûradlo zatíïeno silami z odstranûné skruïe. Na modelu v uveden ch stavech byly ladûny jednotlivé dimenze prvkû skruïe, odsud byly odvozeny poãáteãní hodnoty napjatosti pro trubky vzpûradla i pro betonovou desku. V poãet ukázal, Ïe vzpûradlo je stavebním postupem pfiedtlaãeno, jakoby pfiedepnuto. Podrobnû bylo studováno chování systému i z hlediska deformací, aby bylo moïné stanovit správné nadv ení pro v robu ocelové konstrukce i pro vytyãení bednûní desky. Pro popis chování konstrukce v provozu byl vytvofien prutov 3D model celé konstrukce, ve kterém byl zohlednûn poãáteãní stav stfiední ãásti (etapy 1), zji tûn na pfiedchozím modelu. Na tomto modelu byla zji tûna namáhání v ech prûfiezû (betonu nosné konstrukce, stojek, vzpûradla) v provozu a provedeny jejich posudky. Zde byla také ladûna úprava pfiedpûtí, která byla zpûtnû promítnuta do modelu stavebního stavu. Zmûna deformací vlivem reologie betonu byla zahrnuta do poãáteãních nadv ení. Pfiedpûtí první etapy je navrïeno z dûvodu pfienesení znaãn ch záporn ch ohybov ch momentû vnû spfiaïené ãásti vzpûradla o cca 70 % více neï v bûïn ch polích) a také pro omezení problémû se smr tûním v desce spfiaïeného prûfiezu. Proto je prûmûrná úroveà napûtí od pfiedpûtí pomûrnû nízká, cca 1,5 MPa, a konstrukce byla i v takto pfiedpjaté ãásti posuzována jako Ïelezobetonová s vnûj ím zatíïením pfiedpûtím. Vzhledem ke komplikované geometrii lávky byla vûnována pozornost popisu dilataãních pohybû vlivem teploty a objemov ch zmûn betonu. V poãty a zku enost ukázaly, Ïe v pfiípadû extrémnû zakfiiven ch a tíhl ch konstrukcí je tfieba peãlivû zhodnotit zejména vliv nerovnomûrné zmûny teploty oslunûním na kroucení prûfiezû a volbu uloïení konstrukce. D YNAMICKÉ Obr. 8 Hlavní pole Fig. 8 The main span POSOUZENÍ Obr. 10 Spirálová nástupní rampa trasa mezinárodního triatlonu Fig. 10 The spiral approach ramp a track for international triathlon Obr. 9 Pod hlavním polem Fig. 9 Under the main span U tíhl ch konstrukcí lávek je tfieba vy etfiit jejich dynamické chování. Pfii dynamické anal ze 3D prutového modelu byly zji Èovány tvary a frekvence vlastního kmitání. Na modelu byl testován vliv úpravy podepfiení a detailû pfiipojení stojek pilífiû k nosné konstrukci, a také vliv tuhosti stojek a zejména vzpûradla (jak zmûnou tlou Èky stûn trubky, jejího profilu, tak i vybetonováním trubek na celém vzpûradle nebo jeho ãásti). Vliv rozumn ch zmûn tuhosti stojek, resp. vzpûradla na dynamické chování lávky se ukázal nev znamn, stejnû jako pomûrnû málo ovlivàuje dynamiku konstrukce to, zda je zatíïena, ãi nikoliv. Urãující pro dynamické chování lávky je tak hmotnost a tuhost betonové desky spolu s geometrií vzpûradla. Studiem geometrie vlastních tvarû kmitání jsme do li k následujícím poznatkûm: Svislému kmitání hlavního pole odpovídá 5. vlastní tvar o frekvenci 4,4 Hz, coï je mimo nebezpeãnou oblast kroãejové frekvence ve svislém smûru (kolem 2 Hz). Pfiíãnému vodorovnému kmitání hlavního pole odpovídá 4. vlastní tvar o frekvenci 3,4 Hz. Nebezpeãná oblast kroãejové frekvence ve vodorovném smûru je podle posledních poznatkû je tû níïe (kolem 1 Hz). 1.vlastní tvar kmitání o frekvenci 0,8 Hz je také pfiíãnû vodorovn (frekvence je uvnitfi nebezpeãné oblasti), av ak realizuje se pouze lokálnû v pûdorysnû zakfiivené ãásti na pravém bfiehu, kde má konstrukce svou dispozicí a uloïením dostateãné viskózní i strukturální tlumení. Na i pozornost poutaly zejména 2. a 3. vlastní tvar o frekvencích 1,6 Hz, resp. 2,8 Hz (obr. 6), které se na první pohled jeví jako svislé kmitání (jsou tedy v nebezpeãné oblasti okolo 2 Hz). Pfii podrobnûj ím rozboru jsme zjistili, Ïe se jedná o vlastní tvary podélného kmitání lávky (v podélné ose její hlavní ãásti), a svislé v chylky hlavního pole jsou vynuceny aï Pokraãování na str. 32 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

16 F IREMNÍ PREZENTACE ADVERTISEMENTS L ÁVKA P ES O TAVU V P Í S K U Probíhající realizace mostní konstrukce z lehkého keramického betonu PouÏití lehk ch stavebních materiálû má ve stavební praxi svoji bohatou historii a velkou perspektivu.vyuïití v ech vlastností lehkého keramického betonu z Liaporu pfiiná í v souãasnosti zcela nové moïnosti pfii návrhu a následné realizaci konstrukcí v ech typû staveb. Tento typ betonu se vyznaãuje pfii stejn ch pevnostech jako normální beton aï poloviãní objemovou hmotností. V roce 2001 byl projekãní kanceláfií VPÚ DECO PRAHA, a. s., pod vedením Ing. Václava Macha zpracován projekt pro stavbu první mostní konstrukce v âeské republice, jejíï podstatnou ãást (prefabrikovanou mostovku) tvofiil lehk keramick beton. Vlastní realizace díla dle tohoto projektu úspû nû probûhla na jafie loàského roku a nyní lávka pfies Vltavu spojuje Stromovku a Sokolsk ostrov v âesk ch Budûjovicích. Na základû zku eností z první úspû - né realizace byla touto projekãní kanceláfií navrïena a v souãasné dobû je realizována dal í mostní konstrukce s vyuïitím Liaporbetonu lávka pfies Otavu v Písku. Nová konstrukce z lehkého betonu v tomto známém jihoãeském mûstû nahradí pûvodní lávku, která byla nenávratnû po- kozena katastrofální povodní v létû Z technického hlediska se jedná o projekt mostní konstrukce o jednom poli s dodateãnû pfiedepnutou mostovkou. Dle realizaãního projektu byly firmou Lias Vintífiov, LSM, k. s., v kvûtnu leto ního roku pro tuto stavbu vyrobeny dva typy prefabrikátû z lehkého keramického betonu tfiídy LC35/38 1,8 XF4 o rozmûrech 3,30 x 2 m a v ce 0,25 m resp. 0,09 m (2 ks krajních pln ch dílcû o hmotnosti 2,87 t a 31 ks stfiedov ch Ïebrov ch dílcû oprûmûrné hmotnosti 1,99 t). V kaïdém prefabrikátu je est podéln ch otvorû urãen ch k protaïení pfiedpínacích kabelû, dva otvory pro osazení navádûcích trnû a dva podélné kanálky pro montáïní kabely. Bûhem v roby byl kladen maximální dûraz jak na pfiesnost v ech rozmûrû (tolerance ± 2 mm), tak na kvalitu úpravy povrchû. Pfii vlastní montáïi byly jednotlivé dílce pokládány na dva pfiedepnuté montáïní kabely a sesazovány pomocí navádûcích trnû a distanãních podloïek. Po sesazení kompletní mostovky bylo pfies otvory v ech dílcû protaïeno est pfiedpínacích kabelû, po jejichï pfiedepnutí byly odstranûny montáïní kabely, provedena injektáï nosn ch kabelû spár mezi dílci a koneãné úpravy konstrukcí v krajních podporách. MontáÏ prefabrikované mostovky z dílcû z Liaporbetonu realizoval v ãervnu 2003 zhotovitel stavby firma JHP mosty, spol. s r. o. Dokonãení stavby se pfiedpokládá na pfielomu ãervence a srpna. Dodavatel prefabrikátû: Lias Vintífiov, LSM, k. s Vintífiov tel: , fax: info@liapor.cz, 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

17

18 S ANACE REHABILITATION R E K O N S T R U K C E L Á V K Y P E S O H I V K A R L O V C H V A R E C H R E C O N S T R U C T I O N O F A W A L K W A Y A C R O S S T H E O H E R I V E R I N K A R L O V Y V A R Y J AN P ROCHÁZKA Lávka pfies Ohfii z Tuhnic do Rybáfi, slouïící pû ímu a cyklistickému provozu, postavená na místû b valého pfiívozu firmou Wayss a Freytag, byla otevfiena v roce Spodní úroveà lávky byla navrïena s ohledem na velkou vodu (557 m 3 ) z roku V roce 1982 byla provedena neodborná a lajdácká v mûna pochozí mostovky lávky. Podnûtem k opravû byla stíïnost turistû z b valé NDR na díry v mostovce, jimiï bylo vidût do fieky. Pfiíãinou zmínûného stavu byla po kozená izolace lávky, takïe sûl od zimního posypu zpûsobila degradaci 120 mm silné betonové mostovky. Pfiípustné zatíïení lávky bylo v raznû sní- Ïeno. Proto Magistrát mûsta Karlovy Vary, na základû proveden ch prûzkumû stavu lávky, objednal v roce 2001 projekt její rekonstrukce. T ECHNICK POPIS Obr. 1 Pohled na lávku Fig. 1 View of the walkway Lávka má ãtyfii pole rozpûtí 19, ,40 m v celkové délce vãetnû kfiídel 97,7 m a svûtlosti mezi opûrami 90,8 m. Svûtlá ífika lávky mezi parapetními trámy je 3 m. V kovû je lávka v zakruïovacím oblouku. Lávka sestává ze staticky urãit ch spojit ch nosníkû s pfievisl mi konci s klouby (Gerberovy nosníky). Druhé pole pfiesahuje asymetrick mi konzolami do sousedních polí, ãtvrté pole konzolovitû pfiesahuje do tfietího pole a hlavní pole má symetricky vloïené pole o rozpûtí 20,5 m. Lávka má celkem tfii vnitfiní klouby, kter mi je rozdûlena na ãtyfii dilataãní celky o pûti dilataãních spárách. Nosná konstrukce je Ïelezobetonová, tvofiená dvûma parapetními trámy s parabolick mi nábûhy. Trámy jsou vzájemnû spojeny pfiíãníky (obr. 2). V místû pfiíãníkû jsou stûny parapetních trámû zesíleny sloupky. V místû kloubû jsou pfiíãníky zdvojené, jeden pfiíãník pro konec kaïdého dilataãního celku. Konstrukce je uloïena na ocelov ch loïiscích. Spodní stavbu tvofií tfii elegantní tíhlé Ïelezobetonové pilífie s okováním a vytvarováním návodní hrany jako ledolom, první pilífi je v inundaci, druh v mûlãí ãásti koryta (mimo proudnici), tfietí na bfiehu tûsnû u koryta a obû pobfieïní opûry jsou umístûny do svahu inundace. Kfiídla jsou rovnobûïná a jsou souãástí opûr. S TAV LÁVKY P ED OPRAVOU PÛvodní Ïelezobetonová desková mostovka tl. 120 mm (opatfiená 30 mm LA) monoliticky spojená jak s pfiíãníky, tak s hlavními trámy v dolní úrovni, byla v roce 1982 vybourána a byla nahrazena prostû uloïenou, kfiíïem vyztuïenou Ïelezobetonovou deskou tlou Èky 150 mm betonovanou na ztracené ocelové bednûní, opfienou o dolní ozub hlavního trámu a nadbetonovan pfiíãník. Ztracené bednûní tvofiené plechy s v ztuhami z úhelníkû se pfii betonáïi prohnulo o 50 aï 100 mm, dokonce o cca 200 mm a tím byl vytvofien nadbyteãn balast. Na desku bylo poloïeno 60 mm betonové mazaniny a 60 mm LA! Tím do lo k v raznému pfiitíïení lávky a zbytková únosnost byla nedostateãná. Nesprávn m nav ením úrovnû vozovky do lo k zakrytí vodorovné spáry v kloubech a v ka zábradlí byla sníïena na pouh ch 860 mm. LoÏiska zarezla a vyjma loïisek na pilífiích jiï neumoïàovala pohyb, coï se projevilo drcením betonu na konci vloïeného pole. V ech pût dilataãních spár zatékalo, coï byl hlavní zdroj degradace betonû vnitfiních kloubû, dilataãních pfiíãníkû a závûrn ch zídek opûr i opûr samotn ch. Obr. 2 Pfiíãn fiez lávkou, nov stav Fig. 2 Cross section of the walkway PÛvodní oboustranné osvûtlení lávky umístûné nad kaïd m pilífiem a opûrou bylo zru eno a na lávku bylo zavû eno mnoïství rûzn ch kabelû. P OSTUP OPRAVY LÁVKY Vybourání mostovky a vozovky, která pfiitûïovala lávku a nevhodn m provedením byla zdrojem zatékání. Nejnároãnûj í operací bylo nadzvednutí vloïeného pole a prvního dilataãního celku k umoïnûní opravy kloubû, dilataãních pfiíãníkû a loïisek kloubû (obr. 3). Po prohlídce pfiíãníkû pod dilataãními spárami bylo rozhodnuto o jejich sanaci nebo o jejich vybourání a nahrazení nov mi. Byla zfiízena nová závûrná zídka levobfieïní opûry a pole byla spu tûna zpût. NadzdviÏení polí bylo navrïeno bez potfieby zásahu do fieky, pouze zavû ením na podpûrnou konstrukci sestávající ze dvou ocelov ch nosníkû opfien ch o sousední dilataãní celky. Konstrukce byla vyzdviïena a následnû spu tûna o cca 800 mm v nûkolika krocích pomocí hydraulick ch lisû, na kter ch byly zavû eny závitové tyãe smatkou. Zfiízení le ení pro sanaãní práce, pfii povodni v srpnu 2002 do lo k jeho ãásteãné destrukci. 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

19 S ANACE REHABILITATION Obr. 3 Zvedání vloïeného pole Fig. 3 Lifting of the free span Obr. 4 Bednûní a v ztuï desky Fig. 4 Formwork and reinforcement of the slab Obr. 5 Naná ení pochozí nátûrové izolace firmy SIKA pod ochrannou stfií kou Fig. 5 Application of the top-layer coat insulation of the SIKA firm under a mantlet PÛvodnû byla navrïena v mûna loïisek kloubû. Po posouzení jejich stavu po nadzvednutí konstrukce byla doporuãena pouze jejich sanace, ãímï nedo lo k naru- ení betonu pod loïisky. LoÏiska byla obrou ena, na posuvné loïisko byly navafieny boãní zaráïky a loïiska byla nakonzervována. LoÏiska nad pilífii byla oãi tûna otryskáním a ruãním mechanick m doãi tûním. Otryskání znehodnoceného betonu trámû a spodní stavby vysokotlak m vodním paprskem, vyspravení po kozen ch míst. Zfiízení tenké, 140 mm silné Ïelezobetonové mostovky (obr. 4) vetknuté pomocí navrtan ch prutû do parapetních trámû a pfiíãníkû vãetnû osazení odvodàovaãû Hollein-nNR.100. MfiíÏky odvodàovaãû byly krátce po dokonãení ukradeny, nejspí e sbûraãi kovû. Celková sanace betonové konstrukce lávky vãetnû nátûrû materiály firmy MC Bauchemie. Nanesení pochozí nátûrové izolace Icosit Elastomastic od firmy SIKA pod ochrannou stfií kou (obr. 5). Osazení vodotûsn ch dilataãních pásov ch závûrû Multiflex M45 (4x) a M60 (1x). Obnovení vefiejného osvûtlení vedení ocelov ch chrániãek VO byla vûnována znaãná péãe, aby v budoucnu mohl b t snadno vymûnûn kabel. Domníváme se, Ïe detail kotvení a pfiiznané zaústûní chrániãek do kotvení stoïáru je funkãní i estetické. StoÏáry VO byly navrïeny v pravideln ch vzdálenostech na povodní stranû lávky (obr. 6 a 7). Dokonãovací práce i pfies spleè inïen rsk ch sítí se podafiilo mírné sníïení terénu pod ãtvrt m polem na úroveà pfiilehlé inundace pfied lávkou, aby i toto pole slouïilo pro prûtok velké vody. Dále byly zmírnûny spády pfiístupov ch ramp. Bûhem rekonstrukãních a stavebních prací po dobu ãtyfi mûsícû (od ãervna do fiíjna) v roce 2002 byla lávka uzavfiena. Celkové náklady na rekonstrukci si vyïádaly 7,5 mil Kã. Investor Zhotovitel Podzhotovitel pro sanaãní práce Mûsto Karlovy Vary SMP Construction, a.s. AZ Sanace, a. s. Ing. Jan Procházka PONTIKA, s. r. o. Sportovní 4, Karlovy Vary tel.: prochazka@pontika.cz Obr. 6 Celkov pohled na opravenou lávku Fig. 6 General view of the repaired walkway Obr. 7 Pohled na mostovku v podélném smûru Fig. 7 View of the bridge deck in the longitudinal direction B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

20 S ANACE REHABILITATION K A R L Ò V M O S T P R O B L E M A T I K A Î E L E Z O B E T O N O V É D E S K Y C H A R L E S B R I D G E C R I T I C I S M O F T H E R E I N F O R C E D C O N C R E T E S L A B V L ADIMÍR T VRZNÍK, V L ADIMÍR K ÍÎEK Oprava Karlova mostu v Praze je akce odbornû velice nároãná a navíc pozornû sledovaná celou spoleãností. V souãasné dobû probíhá Ïivá diskuze dvou skupin odborníkû o koncepci opravy mostu, zejména o úloze a chování Ïelezobetonové desky vloïené do mostu pfii opravû v letech 1966 aï 75. The repair of Charles Bridge in Prague is extremely demanding professionally, and, besides, carefully watched by the whole society. Currently, a lively discussion of two groups of specialists is underway on the concept of the bridge repair. The discussion mainly revolves around the function and performance of the reinforced concrete slab put in the bridge during the reconstruction in C HARAKTERISTIKA OBJEKTU Základní kámen nového mostu (KM) slavnostnû poloïil císafi Karel IV. roku 1357 dne 9. ãervence ráno pfiesnû v 5 hodin 31 minut a povûfiil jeho v stavbou kamenickou huè, tehdy jiï proslulého, Petra Parléfie. Most byl klasickou kamennou Obr. 2 PÛvodní skladba mostovky pfied r. 1966, schematick fiez Fig. 2 Schematic section of the deck slab initial structure erected before kamenná dlaïba 2 hlinitopísãité loïe 3 litá jílovitá izolaãní vrstva 4 hlinûná mazanina 5 hlinit násyp 6 opukové zdivo nad klenbami 7 jílovitá izolaãní vrstva cca 30 mm 8 zdivo klenby stavbou (obr. 1) v pofiadí ãtvrtou v âechách (most Juditin, mosty v Roudnici a Písku), situovanou tûsnû podél protivodní strany povodní smeteného Juditina mostu, av ak s niveletou o 4 m vy í a s podstatnû smûlej ím rozpûtím kleneb. Most má estnáct polí o svûtlosti 16,62 aï 23,38m, pilífie mají tlou Èku 6,3 aï 10,84 m a ífiku 24 aï 25 m. V pûdorysu je most mírnû esovit, celkem 515,76 m dlouh a 9,4 aï 9,5 m irok. Je tû bûhem stavby byl pûtkrát váïnû po kozen a aãkoliv byl dokonãen aï v roce 1406, pohfiební prûvod Karla IV. pfiecházel jiï v roce 1378 po provozu schopném mostû. Pfii povodni v roce 1432 byl protrïen na tfiech místech a zfiítilo se osm kleneb, v závûru tfiicetileté války v roce 1648 utrpûl védskou dûlostfielbou. Pfii povodni v roce 1784 byly znaãnû po kozeny tfii pilífie a pfii rozsáhlé povodni v záfií 1890 bylo po kozeno pût pilífiû a strïena tfii klenbová pole. Tehdy bylo v plàové zdivo tûchto polí nahrazeno vylehãovacími oblouky podle návrhu prof. Velflíka. Dnes je KM národní technickou památkou svûtové povûsti, která oprávnûnû po- Ïívá zákonné ochrany Národního památkového ústavu (NPÚ). Pfies sv ch est set let stáfií je KM v relativnû dobrém technickém stavu a pfii náleïité péãi schopen dûstojnû doplàovat panorama PraÏského hradu po dlouhou fiadu dal ích staletí. R EKONSTRUKCE KM V LETECH 1966 AÎ 75 Projekt minulé velké opravy KM vypracoval tehdej í Státní ústav pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû (SÚRPMO). Citliv m vedoucím projektu byl dnes jiï neïijící vynikající statik Ing. L. Arnautov, Obr. 1 KarlÛv most Fig. 1 Charles Bridge konzultantem a poradcem pro opravu mostu byl akademik Bechynû, odborník nejzku enûj í, jakého jsme kdy v mostním stavitelství mûli. Citujeme hlavní body z jeho posudku z února 1969: Plnûním prûzkumu a dlouhodob m, soustavn m pozorováním stavby aï do roku 1967, totiï prohlídkami v sondách, mûfiením deformací vyvozovan ch atmosférick mi zmûnami, sledováním zmûn ífiek trhlin a prosakováním vody z kleneb bylo pfiesvûdãivû zji tûno, Ïe hlavní pfiíãinou poruch pískovcového zdiva mostu bylo a je pouze vnikání sráïkové vody do mostu, do vrstev nad klenbami a zdiva kleneb zpûsobující urychlené zvûtrávání kamenû ménû odoln ch. PrÛzkum pro minulou rekonstrukci ukázal, Ïe po statické stránce je nosná ãást, pilífie i klenby v úplném pofiádku, Ïe v ak pfii zmûnách teploty oblouky se stfiídavû vypínají a zplo Èují o hodnoty vût í a rychleji, neï by podle rozmûrû zdiva bylo moïno oãekávat. Pfiíãinou rozdílu je, Ïe provlhãené zdivo má vût í vodivost tepla a vût í souãinitel tepelné roztaïivosti neï za sucha. Je zfiejmé, Ïe svislé pohyby kleneb jsou nepfiíznivé klenbami nesenému zdivu poprsních zdí a parapetû, vyvozujíce v jeho spárách opakovaná napûtí v tahu a rozevírání spár, ãasem vzrûstající. Mûfiením bylo také je tû prokázáno vyklánûní poprsních zdí, jehoï pfiíãinou jsou tlaky promoãen ch násypov ch vrstev nad klenbami a tlaky z tepelného roztahování vozovky a jejího betonového podkladu. Podle sond z roku 1966 byla pûvodní skladba mostovky nad klenbou skromnûj- 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

21 S ANACE REHABILITATION í a o 600 mm niï í (obr. 2). Bûhem velké opravy v letech 1966 aï 75 byly z prostoru mezi izolací a rubem klenby odstranûny rozbfiídavé hlinité vrstvy násypu a místo nich vybetonována deska o tlou Èce 200 mm. Její diagonální v ztuï je zapu tûna do loïné spáry poprsního zdiva a tvofií tak prûbûïné táhlo spínající obû zdi. Vrstva cca 350 mm keramzitbetonu nad deskou tvofií podklad pro izolaci a dlaïbu, pûsobí v ak také jako tepelná izolace desky a zdiva kleneb ve vrcholové ãásti, ãímï sniïuje tepeln rozdíl a omezuje velikost svisl ch pohybû kleneb (obr. 3) Ochranu konstrukce proti sráïkové vodû mûla zajistit celoplo ná Ïiviãná izolace, která v ak, pfiedev ím vinou nekvalitní práce, naprosto nesplnila pfiedpoklady projektu. V roce 1983 prokázal soudnûznaleck posudek, Ïe hydroizolaãní systém KM je nefunkãní a tudíï musí b t vymûnûn. Obr. 3 Skladba mostovky po poslední opravû , schematick fiez Fig. 3 Schematic section of the last rehabilitation of the deck slab structure conducted between K ONCEPCE AKTUÁLNÍ OPRAVY KM Pfiímou odpovûdnost za technickou pfiípravu nové opravy KM nese Technická správa komunikací (TSK), za její finanãní krytí pak Magistrát HMP. Po dvaceti letech nákladné projektové a investorské pfiípravy stavby lze pouze konstatovat, Ïe uznávanû potfiebná velká oprava KM nejenïe nezaãala, ale Ïe dosud neexistuje ani její komplexní k realizaci oprávnûná dokumentace. Investor se totiï ztotoïnil s koncepcí opravy vrchní stavby mostu, která pfiedpokládá vybourání v plàov ch vrstev mezi klenbou a poprsními zdmi a jejich nahrazení nov mi, roztoky posypov ch solí nekontaminovan mi, materiály v obdobné skladbû. Podle této koncepce [1] byl vypracován projekt tzv. L. etapy stavby, zahrnující pouze nosnou konstrukci KM na malostranském pfiedmostí po Kampu. Projekt opravy KM vzbudil upfiímn zájem odborné vefiejnosti, podpofien i Magistrátem vyhlá enou vefiejnou finanãní sbírkou. Tak postupnû vznikl analyticky podloïen oponentní materiál, kter s respektem k podmínkám památkové péãe a zásadám mostního stavitelství odmítá oficiální koncepci jako neoprávnûnou a pro historickou podstatu mostu kodlivou. Pracovní skupina oponentû poukázala na mylné názory v této teorii a analyzovala závûry z nich vyvozované. V mûna názorû mezi dobrovoln mi t my expertû Klubu za starou Prahu (KZSP), âeského svazu stavebních inïen rû (âssi), specialisty NPÚ, nezávisl mi odborníky Pracovní expertní skupiny (PES), zfiízené jako poradní orgán primátora Kasla, na stranû jedné se zainteresovan mi autory a obhájci oficiálního návrhu na stranû druhé, shromáïdila dostatek argumentû pro koneãné rozhodnutí Magistrátu. Stojí za zmínku, Ïe oponentní koncepce minimálních zásahû do konstrukce KM má oporu nejen v argumentech památkáfisk ch a technick ch, ale i ekonomick ch, ekologick ch, dopravních a turistického ruchu. Skupina mostních odborníkû z âssi má od poãátku diskuzí na opravu KM stejn názor jako akademik Bechynû, aniï o jeho posouzení vûdûla. Ze statick ch dûvodû trvá na minimálním zásahu do konstrukce KM, kter shodou okolností plnû koresponduje s poïadavkem památkáfiû KZSP a NPÚ. Nutná je v mûna hydroizolaãního systému, trvale funkãní odvedení sráïkov ch vod do chrliãû mostu, nová dlaïba vozovky a oprava nebo v mûna po kozen ch kvádrû poprsních zdí, pilífiû a kleneb (obr. 4). Do projektu opravy je tfieba zahrnout také spodní stavbu a zaloïení mostu, pokud dodateãn prûzkum po povodni prokáïe její nutnost, vãetnû ovûfiení prûtoku velk ch vod zmen en m prûtoãn m profilem fieky v pfiípadû v stavby protipovodàov ch opatfiení Malé Strany a Starého Mûsta. Projekt musí b t úpln, aby cena nabídek ve v bûrovém fiízení byla koneãná, nikoli etapová, jak navrhuje objednatel. Klíãov m problémem diskuse se stala otázka ponechání nebo odstranûní Ïelezobetonové desky v konstrukci mostu, aãkoliv podle názoru oponentû deska nemá v souboru spolupûsobících faktorû pozici dominantní. PoÏadavek projektanta na její odstranûní je ov em nutno pochopit ve spojení s potfiebou uvolnûní prostoru pro vloïení spfiahovacích táhel poprsních zdí. Soustfieìme se proto v dal ím na dûvody, které vedou k závûru ponechání desky v konstrukci. Î E LEZOBETONOVÁ DESKA V KM Podle oponovaného projektu by mûla b t stávající deska spolu s v plàov mi vrstva- Obr. 4 Poru ené zdivo pilífiû po povodni 2002 Fig. 4 Defected pier masonry after the 2002 flood 1 Ïulová dlaïba 2 betonové loïe 3 vyztuïená bet. mazanina 4 vodotûsná izolace 5 spádov beton 6 keramzitbeton 7 v ztuï desky 8 diagonální tfimeny 9 kotevní trubka 10 U beton. deska 12 zdivo opukové nad klenbami 13 jílová izolaãní vrstva cca 30 mm 14 zdivo klenby B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

22 S ANACE REHABILITATION Obr. 5 Spínací táhlo podle opon. projektu Fig. 5 Tie bar as to the oposed design Obr. 6 V ztuï Ïelezobetonové desky a její pfiipojení k U profilu Fig. 6 Concrete slab reinforcing steel connected to the U profile mi mostu vybourána a pfii obnovû konstrukce nahrazena rovnûï armovanou, pouze ten í vrstvou. NavrÏeno je novû k poprsním zdím pfiibetonovat podélné kotevní prahy (950 x 250 mm) a spfiáhnout je soustavou rektifikovateln ch ocelov ch táhel ve vzdálenosti 2,75 m, (obr. 5) most novû zaizolovat a ve kerou sráïkovou vodu svést v kaïdém poli ãtyfimi klenbou provrtan mi otvory profilu 250 mm pod most. V plá ti mostu je navrïena v mûna nebo oprava po kozen ch kvádrû zdiva a dal í men í úpravy. Po nepfiijetí tohoto projektu opravy mostu v bfieznu 2002 SÚPP pfiistoupili projektanti na ponechání opukového zdiva nad klenbami, av ak nadále trvali na odstranûní Ïelezobetonové desky a keramzitbetonové tepelnû-izolaãní vrstvy. Proã byla deska do konstrukce mostu vloïena? Pfiedev ím proto, aby stabilizovala most v pfiíãném i podélném smûru a aby její diagonální v ztuï pûsobila jako táhlo spínající poprsní zdi. Pfii kulminaci povodnû v srpnu 2002 (obr. 8) se most údajnû rozechvûl natolik, Ïe posádka rypadel, která dlouh m v loïníkem odstra- Àovala rozmûrné splaveniny blokující prûtok, pro obavu ze zfiícení most opustila. V daném pfiípadû deska svoji pfiíãnou ohybovou tuhostí pfiispûla ke zv ení stability mostu. Chvûní (vodorovné kmitání) zpûsobila pravdûpodobnû turbulence proudu kolem pilífiû, které jiï nejsou situovány ve smûru proudnice hlavního toku, která byla ãasem vlivem staveb v korytû fieky nad mostem odklonûna. Podle projektu Ing. Arnautova mûlo kotvení v ztuïe desky plnit funkci táhla (obr. 3). Diagonální v ztuï desky 14 mm byla ohnuta kolem kotevních trubek 20 mm ve v i základové spáry parapetu, zainjektovan ch do otvorû vyvrtan ch v rozteãi 600 mm do poprsních zdí, kter byl doãasnû odstranûn. Provádûcí podnik v ak zmûnil kotvení v ztuïe tak, Ïe vloïil do konstrukce mostu podél poprsních zdí U profil, na kter diagonální v ztuï desky pfiivafiil. U profil byl pfiikotven pomocí diagonálnû pfiivafien ch tfimenû ohnut ch kolem jiï zmínûn ch trubek. V prûzkumn ch sondách obnaïená v ztuï desky byla ve velmi dobrém stavu, bez známek koroze. Mírnû povrchovû zkorodované byly pouze pruty vnû betonové desky (obr. 6) Deska byla údajnû provedena po celé délce nad fieãi tûm Vltavy, pravdûpodobnû v ak chybí nad posledními dvûma oblouky malostransk mi a nad prvním obloukem staromûstsk m. Skuteãn stav bude ovûfien pfii provádûní opravy mostu a kromû toho musí b t zkontrolován alespoà namátkovû stav kotevních tfimenû vmístech jejich pfiipojení k U profilu. Oponovan projekt uvaïuje Ïelezobetonovou desku jako rozpûru pûsobící v konstrukci mostu, jejímï úãinkem dochází k vodorovné deformaci poprsních zdí (viz. [1] str. 238). To v ak není moïné, proto- Ïe pfii ochlazování kamenného zdiva klenby, které je prostoupeno trhlinami ve smûru podélné osy klenby, nelze jeho zkrácení v pfiíãném smûru zamûnit za volné zkrácení homogenního tûlesa. Jednotlivé jeho ãásti se sice v dûsledku ochlazování zkracují, ale dochází také k rozevírání trhlinek a celkové zkrácení je men í neï u tûlesa homogenního. S tím souvisí i sníïení tuhosti, men í napûtí a velikost objemové zmûny kamenného zdiva. Proto pfii ochlazování kamenného zdiva klenby oproti desce nedochází k plné ífikové diferenci tûchto ãástí odpovídající monolitickému tûlesu a nenastane tudíï ani tendence oddalovat poprsní zdi. Proto také nelze pouïít základní vzorec pro pomûrné pfietvofiení od zmûny teploty monolitick ch tûles ε t = α T, kde α je teplotní souãinitel kamenného zdiva (bloku). Skuteãn stav dilatace by bylo moïno pfiesnûji urãit na základû mûfiení poklesu teploty okolního prostfiedí, poklesu teploty uvnitfi kamenného prvku klenby, pomûrného pfietvofiení kamenného prvku klenby vyvolaného poklesem teploty a zkrácení vzdálenosti okrajû klenby ( ífiky). V pfiípadû opaãném, pfii náhlém oteplení kamenného zdiva kleneb, které jsou v ak ve stínu a nad vodou, je ménû pravdûpodobné, Ïe by docházelo k podobnému jevu aï do uzavfiení trhlinek v kamenném zdivu. Tento stav v ak vyvolá tendenci k pfiitahování stûn dovnitfi mostu, nikoliv k jejich rozpírání a to vlivem pûsobení desky jako projektantem navrhovaného táhla. Je tfieba si uvûdomit, Ïe se jedná pouze o úzkou vrcholovou oblast klenby. V desce probûhlo smr tûní betonu, které se projevilo na obou okrajích desky o ífice L = mm zkrácením o pfiibliïnou hodnotu L = ε sm L/2 = 0,00034 x 4750= 1,63 [mm]. Pro maximální teplotní rozdíl T = 17 o C mezi povrchem mostu a deskou [2], roztaïení desky se projeví na kaïdém jejím okraji pfiibliïnou hodnotou α TL/2 = 0, x 17 x x 4700 = 0,97 [mm], která je men í neï zkrácení desky zpûsobené smr Èováním. Pfii v úvahu pfiicházejících zmûnách teplot povrchu mostu ± 20 o C a jádra mostu ± 3 o C nemûïe deska pûsobit jako rozpûra, nehledû k tomu, Ïe pfii pfiípadném pohybu by deska byla omezována tfiením s dotykov mi vrstvami na obou stranách. V dodateãnû proveden ch kopan ch sondách K1, K2 byla zji tûna mezera mezi 20 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

23 deskou a rubem kamenû poprsních zdí 20 aï 30 mm, provedená patrnû vûdomû. Deska má pfii své tlou Èce 200 mm a pfii rozpûtí kleneb 16,62 aï 23,38 m velmi malou ohybovou tuhost ve svislé rovinû ve srovnání s tuhostí klenby o tlou Èce 900 mm, takïe svislé pohyby kleneb v dûsledku tepeln ch zmûn omezuje pouze její tíha, která ãiní cca 8 % zatíïení. Svislé pohyby kleneb (zplo Èování a vzpínání) omezují poprsní zdi a parapety, ale také opukové zdivo a v plà tûlesa mostu nad klenbami. K oddûlení ãástí kleneb podéln mi trhlinami pod poprsními zdmi (viz [1] str. 238) do lo jiï v dobû, kdy parapety poprsních zdí mûly je tû pûvodní v ku (1500 mm) a tudíï vy í ohybovou tuhost i hmotnost (ke sníïení na 900 mm do lo aï pfii rekonstrukci). M O ÎNOSTI MODELOVÉ SIMULACE DEFORMACÍ K ONSTRUKCE Je velmi obtíïné zavést alespoà pfiibliïnû vûrohodn model, respektující materiálovû nelineární a prostorov charakter úlohy spolupûsobení kamenného zdiva kleneb, poprsních zdí, v plàového zdiva a nadloïních vrstev (a k tomu pfii rozhodování pfiihlédnout i k charakteru koneãn ch prvkû). Je tfieba vzít v úvahu, Ïe ãásti kleneb pod poprsními zdmi jsou od zb vající ãásti klenby prakticky oddûleny a Ïe také poprsní zdi jsou na fiadû míst jiï oddûleny od kleneb. Není proto moïné pouïít ve v poãetních modelech teorii lineární pruïnosti, superpozici úãinkû, nebrat v úvahu malou pevnost kamenného zdiva a zejména spár v tahu a poru ení mostu trhlinami, imperfekci, poãáteãní stav napûtí a poru ení a poãítat s konstrukcí jako homogenní monolitickou ([1] str. 243 a dal í). V poãtov model materiálov a v poãtové modely konstrukce z uveden ch dûvodû neodpovídají ani hrubému pfiiblí- Ïení skuteãného stavu. V fie en ch variantách c a e je Ïelezobetonová deska uvaïovaná jako vetknutá do poprsních zdí pfiesto, Ïe je pfiipojena kloubovû. Vetknutí desky do poprsních zdí je u KM neproveditelné. Vzhledem k v e uvedenému v sledky numerické anal zy úãinkû svisl ch zatíïení a boãního tlaku v plàov ch vrstev, jde o opukové zdivo a nikoliv o rovnaninu (obr. 7), a zatíïení teplotou vedou k myln m hodnotám napûtí a deformací a k nesprávn m aï kodliv m zásahûm do konstrukce, tj. vyjmutí desky a vloïení sloïit ch táhel s nároãn m pfiipojením k poprsním zdem (obr. 5). Pro objektivní poãítaãovou simulaci napjatosti heterogenní struktury KM by byl nutn vûrohodn materiálov model víceúrovàov [3]. Je tfieba pfiipomenout, Ïe vlastní tíha mostovky a nosné konstrukce vytvofiila v klenbách rovnováïn stav napûtí a Ïe kaïdá vût í zmûna tohoto zatíïení by zpûsobila zmûnu tohoto stavu napûtí (zmûnu stabilizované polohy tlakové ãáry) a tím i vznik dal ích trhlin v klenbách mostu. Z ÁVAZNÁ STANOVISKA PAMÁTKOVÉ OCHRANY OBJEKTU Projektová dokumentace opravy KM, vypracovaná podle oponované koncepce, byla rozhodnutím OPPMHP z 21. kvûtna 2002 posouzena jako nepfiípustná na základû odborného vyjádfiení, které k projektu I. etapy zpracoval SÚPP a v nûmï oznaãil zpûsob realizace za nepfiijateln. PravidlÛm v hospodáfiské sféfie odpovídá povinnost dodavatele oprávnûnû reklamovan vadn projekt bez prodlení a sv m nákladem opravit. V mezidobí sou- Projekt: NOVÁK & partner s.r.o. Tramvajová trať Hlubočepy Barrandov RIBRIB Richtungsweisend im Bauwesen PONTI 2003 RIB stavební software s.r.o. U Strže 150/1 CZ Praha 4 tel.: fax: info-cz@rib.cz kombinovaný plošný a prutový model etapy výstavby grafické předpínání pojezdy vozidel a excentrická zatížení poklesy podpor automatika kombinací zatěžovacích stavů řešič FEM TRIMAS integrované posudky přehledné výstupy komfortní uživatelské prostředí nezávislé na síti FEM všestranné použití B A U S O F T W A R E

24 S ANACE REHABILITATION Obr. 7 Opukové zdivo mezi klenbou a Ïelezobetonovou deskou Fig. 7 Argillite masonry between the vault and the reinforced concrete slab ãasnû pokraãující snaha oponentû o úãelnou minimalizaci navrhovan ch zásahû do konstrukce mostu byla kategoricky odmítána. Spor ukonãila Vûdecká rada NPÚ, která shledala (dále citace z ãásti zápisu jednání ze dne 5. února 2003): Ïe z uveden ch nedostatkû nyní pfiedlo- Ïen upraven zámûr projektu vypou tí pouze prûrazy kleneb, trvá na odstranûní betonové desky a na vytvofiení systému spínacích táhel a nevyluãuje zásahy do v plní a nezmiàuje se o pfiimûfien ch protipovodàov ch opatfieních. Vûdecká rada NPÚ se plnû ztotoïàuje se závûry expertní skupiny, sloïené z pûti vysoce kvalifikovan ch nezávisl ch specialistû z oboru mostních konstrukcí a statiky, kterou povûfiil NPÚ na doporuãení Pracovní expertní skupiny KarlÛv most vypracováním stanoviska k projektem navrïenému odstranûní Ïelezobetonové desky a k vytvofiení spínacího táhlového systému v konstrukci Karlova mostu. kodlivá funkce betonové desky a nezbytnost jejího vyjmutí nebyla expertními posouzeními ani v minulosti, ani v projektu jednoznaãnû prokázána, a proto odstranûní desky pouze na základû tvûrci projektu dosud pfiedloïen ch v poãtû a úvah by nebylo zodpovûdné. Kromû toho stavební ãinnost takového rozsahu by naopak památku mohla ohrozit a zdûraznûno, Ïe deska vytváfií poslední zábranu proti nepfiípustn m zásahûm do historick ch v plní. Na základû pfiedloïen ch a zdûraznûn ch faktû Vûdecká rada NPÚ doporuãuje zcela jednoznaãnû betonovou desku v konstrukci ponechat. Navrhované pouïití táhel spojujících protilehlé zdi je pfii ponechání betonové desky bezpfiedmûtné; navíc jsou v konstrukci cizím prvkem, proto nemají opodstatnûní. Celkovou opravu mostu je nezbytné roz ífiit na pfiedmostí, spolehlivé zaji tûní spodní stavby a zabezpeãení proti mimofiádn m událostem. Je tfieba vyzvednout mimofiádnou zásluhu vedení NPÚ a jeho odborníkû, vedení KZSP, skupiny expertû âssi, PES a NFKM, Ïe nepfiipustili hrub zásah do konstrukce KM, kter by byl nejen zbyteãn, ale pro most kodliv. Kromû nepfiíznivého dopadu hlavnû na dopravu a ekologii mûsta vyfiadil by most ze dvou turistick ch sezón a odãerpal z rozpoãtu odhadem minimálnû 500 mil. Kã. Pfiitom projekt nefie il problematiku zaloïení a spodní stavby mostu ani pro hydrologické pomûry pfied povodní 2002, tím ménû pro situaci nov ch návrhov ch parametrû maximálního vzdutí a odpovídajících protipovodàov ch opatfiení Malé Strany a Starého Mûsta. S KUTEâNÉ PRIORITY OPRAVY KM Na tfiech vefiejn ch Technick ch ãtvrtcích âssi zdûvodnili oponenti oficiálního projektu, Ïe váïné po kození aï havarii KM mûïe zpûsobit katastrofální povodeà a Ïe tedy z technického hlediska je projektové fie ení této problematiky prioritou ã. 1. Aktuální, jiï po pln ch dvacet let trvající, hlavní závadou KM je nefunkãní hydroizolaãní systém, kter sice bezprostfiednû neohroïuje statickou bezpeãnost mostu, má v ak prokazatelnû neblah vliv na Ïivotnost konstrukce. Jeho zfiízení je proto prioritou nemen í naléhavosti. Oponenty poïadovaná padesátiletá smluvní záruka specializovaného dodavatele je pûtinásobkem nároãnosti uplatnûné v oficiálním projektu a jedním z charakteristick ch Obr. 8 PovodeÀ v srpnu 2002 Fig. 8 The August 2002 flood ukazatelû rozdílného pfiístupu k odborné mostní a památkáfiské problematice. Omezit pfiirozené povrchové zvûtrávání pískovcov ch kvádrû zdiva mostu vlivem klimatick ch zmûn a vlivem ovzdu í lze snad jenom peãlivou údrïbou. Proto by prospûlo sjednocení správy mostu a jeho údrïby do jediné organizace, která by zaruãovala odbornou péãi a servis o jeho technick stav a kulturní aspekty. KM jako národní kulturní památka celosvûtového v znamu by si to zaslouïil (obr. 1). Potfiebné zahájení opravy KM je podmínûno kvalifikovan m vypracováním komplexního projektu, vefiejnû odbornû oponovaného a souhlasnû pfiijatého. Politicky zhodnotit, proã se to za dvacet let investorovi nepodafiilo a úspû nû usmûrnit dal- í v voj akce je povolán Magistrát HMP, jehoï konstruktivní kroky oponenti dosavadního postupu rádi podpofií. Autofii dûkují p. prof. M. Pavlíkovi a p. doc. Kutnarovi za laskavé zapûjãení snímkû a obrázkû. Literatura: [1] Witzany J. a kol.: KarlÛv most, hodnocení stavebnû technického stavu, Stavební obzor 8/2002 [2] âvut, fakulta stavební: Odborné stanovisko k opravû a rekonstrukci Karlova mostu, Praha, únor 1944 [3] ejnoha a kol. 2001, Stav. fakulta, Praha Ing. Vladimír Tvrzník, CSc. spolupracovník spol. Mott MacDonald Praha Národní 15, Praha 1 Ing. Vladimír KfiíÏek, CSc. 22 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

25 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES â T Y I C E T L E T T R A N S P O R T B E T O N U V â E S K O S L O V E N S K U F O R T Y Y E A R S O F R E A D Y- M I X C O N C R E T E I N C Z E C H O S L O V A K I A HISTORIE J AROSLAV B EZDùK V ãlánku jsou uvedeny v znamné události uplynul ch ãtyfiiceti let, které ovlivnily u nás rozvoj transportbetonu. Poãátek sahá do roku 1963, kdy byl dán do trvalého provozu první ãeskoslovensk automíchaã AM3. In the article there are mentioned the important events of the past forty years, which have influenced the development of the ready-mix concrete production in the Czech republic. The beginning of these activities goes until the year 1963, when the first Czechoslovak car concrete mixer AM3 was put into the permanent operation. Za poãátek transportbetonu v âeskoslovensku je povaïován rok V lednu byla oponována a schválena v zkumná zpráva o komplexní mechanizaci a automatizaci v roby betonové smûsi, která navrhovala rozvoj transportbetonu. Dále byl dán do trvalého provozu první ãeskoslovensk automíchaã AM3 vyroben ve Stavostroji Bûlá pod Bezdûzem. V témïe roce byla uvedena do provozu betonárna S243-1A ve Vítkovick ch stavbách Ostrava. Systém transportbetonu navazoval na centrální staveni tní betonárny, z nichï byla betonová smûs (ãerstv beton) rozváïena silniãními dopravními prostfiedky. Nûkteré pfiípady jsou známy jiï z období první republiky. P EDPOKLADY ROZVOJE TRANSPORTBETONU V edesát ch letech bylo fie eno nûkolik v zkumn ch úkolû, které prokázaly vhodnost transportbetonu. Mimo zmínûného úkolu o komplexní mechanizaci a automatizaci v roby betonové smûsi se fie ení zab valo rozvojem v roby a dopravy betonové smûsi v oblastních závodech. Obr. 2 Fig. 2 Betonárna C304 Concrete mixing plant C304 Obr. 1 Betonárna C304 Fig. 1 Concrete mixing plant C304 Obr. 3 Usazovací jímky Fig. 3 Settling tanks Obr. 4 Pfiihrnovaã kameniva Fig. 4 Aggregate dozer B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

26 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 5 Plnûní automíchaãe Fig. 5 Loading a truck mixer mûfiení tepeln ch ztrát. Hodnotilo se sní- Ïení teplot v prûbûhu dopravy, hydrataãní teplo cementu a ostatní faktory. I pfii nízk ch teplotách 17 C bylo namûfieno nízké sníïení teplot dopravovaného ãerstvého betonu. Po vyhodnocení letního i zimního provozu se pfiikroãilo k sériové v robû automíchaãû. Po zakoupení licence od firmy Kabag v roce 1968 se v závodû Stasis v Horním Slavkovû zaãaly vyrábût betonárny Ce16, C304 a CT04 (obr. 1 aï 4). Obr. 6 Vanov domíchávaã Fig. 6 Tank transit-mixer vehicle Dále byl zpracován návrh na v stavbu servisních betonáren Praha a postupnû se hledalo jejich optimální rozmístûní. DÛleÏit m faktorem bylo fie ení dopravy. Prvním automíchaãem, kter byl dán v âeskoslovensku do provozu, byl kanadsk London. Ve Stavostroji Bûlá pod Bezdûzem byl vyroben automíchaã AM3. PfiedbûÏné zkou ky v Jirkovû prokázaly jeho vhodnost a proto mohl b t dán do provozu v Ko icích. Pro rozpt lení obav, Ïe dopravovan ãerstv beton zmrzne jiï v automíchaãi, bylo provedeno potfiebné Obr. 8 Obr. 8 Betonárna Elba Concrete mixing plant Elba Z AVÁDùNÍ TRANSPORTBETONU Diskuse o základních otázkách transportbetonu se odehrávaly na konferencích. O jejich pofiádání se staral PSMAS (Poradní sbor pro mechanizaci a automatizaci stavebnictví). První konference se konala v prosinci 1968 v Horním Slavkovû a nejdiskutovanûj ím tématem bylo: Transportbeton ano ãi ne? Nutno fiíci, Ïe odpovûì nebyla zcela jednoznaãná. V fiíjnu 1970 v Praze na druhé konferenci se o vhodnosti transportbetonu jiï tolik nepochybovalo. Byl navázán dûleïit kontakt s v robci cementu, na kter si autor pfiíspûvku i po více neï tfiiceti letech rád vzpomíná. Na dal ích byly projednávány aktuální otázky slibnû se rozvíjejícího transportbetonu v âeskoslovensku, jeho kvalita, technické, ekonomické a technologické problémy. âe tí i sloven tí autofii pfiedná en ch pfiíspûvkû udrïují kontakty aï do dnes. Pátá konference, konaná v fiíjnu 1978 v Karlov ch Varech, je známá pod jménem Den, kdy volili papeïe. Projednávala ekonomické a organizaãní otázky a vûnovala se kvalitû a zpracování transportbetonu. Zaznûly rovnûï pfiíspûvky o vlivu transportbetonu na Ïivotní prostfiedí. está konference v fiíjnu 1987 mûla rozsáhl program zamûfien na koncepci rozvoje, integraci v roby v Praze, zaji Èování kvalifikace pracovníkû, likvidaci zbytkû betonu, dopravní pásy na automíchaãích, pfiísady do betonu, Ïivotní prostfiedí a dal í otázky. Sborníky z konferencí ukazují názornû, jak mi sloïit mi cestami se ubíral v voj Obr. 7 Automíchaã Fig. 7 Truck mixer v âeskoslovensku. UplatÀovan systém direktivního hospodafiení ve stavebnictví nebyl pfiíli naklonûn pouïívání monolitick ch konstrukcí. Pfiesto se skupinû nad encû, technikû i organizátorû podafiilo uskuteãnit nároãn rozvoj transportbetonu v âeskoslovensku. M EZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Spolupráce se zahraniãím nebyla jednoduchá, na nûkolika úsecích se ji v ak po- Obr. 9 Fig. 9 Kongres ERMCO ve Stockholmu 1977 ERMCO Congress in Stockholm B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

27 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES dafiilo realizovat. Ve spolupráci s firmami Kabag, Stetter, Elba a CIFA byly dodány a vyrobeny betonárny, bez nichï by rozvoj transportbetonu nebyl moïn (obr. 7 a 8). Na konferencích se podafiilo diskutovat se zahraniãními odborníky, ktefií pfiijali pozvání a mohli pfiijet. RovnûÏ na im pracovníkûm se obãas podafiilo úãastnit se konferencí a nûkter ch jednání v zahraniãí, v roce 1968 navázat kontakty s Güteschutzverband v Kolínû nad R nem, v roce 1970 se zúãastnit mezinárodní konference ve Varnû a v roce 1977 kongresu ERMCO ve Stockholmu (obr. 9). V roce 1972 byla v âeskoslovensku pro Deutsche Akademie zu Berlin zpracována studie Transportbeton und dessen Anwendung. O B DOBÍ OD ROKU Po roce 1990 do lo k privatizaci betonáren a postupnû bylo zdokonalováno technické vybavení. V razné zmûny byly zaznamenány v fie ení otázek Ïivotního prostfiedí, které se projevily zv enou ãistotou celého provozu, sníïením pra nosti, recyklací zbytkového betonu a dal ími opatfieními. DÛleÏit m krokem bylo zaloïení Svazu v robcû betonu âr v roce Jako první ze zemí stfiední a v chodní Evropy byl Svaz pfiijat do European Ready Mixed Obr. 10 Kongres ERMCO v Lisabonu 1998 Fig. 10 ERMCO Congress in Lisboa 1998 Concrete Organization (ERMCO) (obr. 10 a 11). Brzké pfiijetí do této evropské organizace v robcû transportbetonu bylo umoïnûno mimo jiné i dfiívûj ími kontakty na ich pracovníkû s evropsk mi institucemi. Z ÁVùR Uplynul ch ãtyfiicet let pfiedstavuje úsilí mnoha pracovníkû, ktefií mají podíl na rozvoji transportbetonu. Pfied ãtyfiiceti lety nebyla situace jednoduchá, ponûvadï byla prosazována pfiedev ím prefabrikace a monolitick beton nemûl pfiedpoklady vût ího rozvoje. V souãasn ch podmínkách je transportbeton samozfiejmou souãástí stavebnictví a z tohoto hlediska je tfieba hodnotit i uplynulé období. Ing. Jaroslav Bezdûk, CSc. Velehradská 27, Praha 3 tel./fax: , mob.: Obr. 11 Ocenûní ãeské ekologické betonárny, Lisabon, 1998 Fig. 11 Award granted to the Czech ecological concrete mixing plant in Lisboa, 1998 Literatura [1] BaÈa, J. A.: Budujeme stát pro 40, lidí. Zlín 1937 [2] Bechynû, St.: Technologie betonu. SNTL, Praha 1967 [3] Bezdûk, J.: Wärmeverlust beim Betontransport. Bauwirtschaft 45/1969 [4] Bezdûk, J. Spûvák, V.: Oblastní betonárny, Praha SNTL [5] Transportbeton und dessen Anwendung, Deutsche Bauakademie, Berlin 1972 [6] Bezdûk, J.: Dvacet let transportbetonu v âssr. Pozemní stavby 6/1983 [7] Sborníky celostátní konference o rozvoji transportbetonu, [8] Nedbal, F.: Za betonem do Evropy, Svaz v robcû betonu âr, Praha 1998 [9] Svozil, P.: Betonárny a Ïivotní prostfiedí. Svaz v robcû betonu âr, Praha 1999 [10] Novotn, J.: Transportbeton moderní sluïba ve stavebnictví, BETON 1/98 [11] tevula, M.: SoutûÏ O ekologickou betonárnu BETON TKS 4/2001 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

28 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES V S U N M O S T N Í C H O B J E K T Ò N A T R A M V A J O V É T R A T I H L U B O â E P Y-B A R R A N D O V V P R A Z E L A U C H I N G O F B R I D G E S O N T R A M T R A C K H L U B O C E P Y- B A R R A N D O V I N P R A G U E P AVEL S M Í EK, PETR EVâÍK V stavba metodou postupného v sunu nebyla v âeské republice vyuïívána po dlouhou dobu. Jednou z hlavních pfiíãin nedûvûry k této technologii byly ne pfiíli dobré zku enosti z pfiede l ch realizací. Mosty na TT Hluboãepy Barrandov byly dobrou pfiíleïitostí pro rozpt lení pochybností o schopnosti úspû nû zrealizovat v sun betonové mostní konstrukce v ãesk ch podmínkách. Incremental launching method (ILM) has not been used in bridge building industry in Czech republic for quite long time. Some technical problems on previous applications were the reason why this method was not used for certain period of time. Bridges on Tram track Hlubocepy-Barrandov was good example to use ILM again and prove its technical feasibility on Czech construction market. The conditions for application of ILM on this project were unique. Obr. 1 Hluboãepská estakáda celkov pohled Fig. 1 Hluboãepy viaduct general overview Souãástí novû budované tramvajové trati Hluboãepy Barrandov jsou dva mostní objekty SO 6001 Hluboãepská estakáda (obr. 1) a SO 6002 Most pfies RÛ- Ïiãkovu rokli. Vzhledem k charakteru terénu a nepfiístupnosti nebylo moïné pro v stavbu pouïít tradiãní technologii v stavby na pevné skruïi. Po komplexním vyhodnocení moïn ch variant v stavby byla vybrána v stavba mostu SO 6002 a ãásti mostu s konstantním polomûrem zakfiivení SO 6001 efektivní metodou postupného v sunu. Jedním z rozhodujících kritérií pouïití této metody byl i minimální zásah do Ïivotního prostfiedí dotãeného stavbou. Vítûzem VOS se stalo sdruïení firem Subterra, a. s., a ÎS BRNO, a. s. Investorem stavby je Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., generálním projektantem je Metroprojekt Praha, a. s. Zpracovatelem DSP a RDS obou mostních estakád je projektová kanceláfi Novák a Partner, s. r. o., zpracovatelem technologické ãásti projektu je Pontex, s. r. o., zhotovitelem obou objektû mostních estakád je ÎS BRNO, a. s., závod MOSAN, dodavatelem dodateãného pfiedpínání a technologie v sunu je VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o. Nosnou konstrukci obou objektû tvofií komorov nosník o jedenácti resp. sedmi polích z plnû pfiedpjatého betonu. Rozpûtí polí mûfiená v pûdorysné ose ve smûru staniãení jsou ,5 + 42,5 + 6 x m resp x x m. T ECHNOLOGIE POSTUPNÉHO V SUNU V stavba mostû metodou postupného v sunu (ILM) spoãívá ve v robû mostovky po ãástech tzv. lamelách ve v robnû, která je umístûna v urãité vzdálenosti pfied mostní opûrou. PrÛfiez je postupnû vysouván z v robny na pfiilehlou opûru a pilífie a v poslední fázi na protûj í opûru. Vysouvané mosty na tramvajové trati jsou v oblouku s polomûrem zakfiivení 621,41 m resp. 787 m a ve znaãném spádu 6,2 % resp. 6 %. V poslední fázi v suvu ãinila celková hmotnost vysouvané konstrukce t a celková délka byla 298 m, resp. 286 m. V sun mostû byl provádûn v obou pfiípadech spou tûním od horní opûry. Toto fie ení je u vût ích spádû nosné konstrukce v hodné, proto- Ïe se pfii v sunu pracuje v absolutní hodnotû s men ími silami. V prvé fázi bylo nutné most z v robny vytlaãovat a následnû po vysunutí nûkolika lamel brzdit. TaÏné a brzdné síly vysouvacího zafiízení musely pûsobit souãasnû tak, aby byl prûfiez pfii pfiechodu pfies rovnováïn stav taïn ch a brzdn ch sil spolehlivû zaji tûn. Aplikovan VSL systém v sunu zaloïen na speciálních synchronizovan ch taïn ch a brzdn ch lanov ch jednotkách zaruãoval plnou kontrolu v sunu prûfiezu bûhem v ech jeho fází a tedy i maximální bezpeãnost. V první fázi v suvu byla pro vysouvání pouïita jednotka VSL SLU 70 (obr. 2) a pro brïdûní vysouvané kon- Obr. 2 Instalace vysouvacího zafiízení, synchronizované taïné a brzdné lisy Fig. 2 Launching equipment installation, synchronized pulling and retaining strand jacks 26 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

29 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 3 Kotvení brzdného kabelu Fig. 3 Fixing of the retaining cable strukce byly pouïity dvû jednotky VSL SMU 120. PouÏité jednotky jsou vybaveny samosvorn m kotevním zafiízením ve spodní i horní ãásti lisu. Toto zafiízení pomocí pfiekotvování v závislosti na aktuální krajní poloze pístu plhá po kabelu tvofieném modifikovan mi sedmi drátov mi pfiedpínacími lany 15,2 mm. Vlastní taïn kabel byl kotven na konci v robny k ãelu prûfiezu pomocí ocelového pfiípravku, brzdné kabely pomocí ocelov ch trnû v prvním poli mostu (obr. 3). Z dûvodu minimalizace zatíïení profilu bylo vysouváno jádro prûfiezu, instalace prefabrikovan ch vzpûr a dobetonávka konzol byla provádûna po dokonãení v sunu. Mostní opûry a pilífie byly vybaveny boãním vedením a doãasn mi kluzn mi loïisky. Boãní vedení bylo bûhem v sunu znaãnû namáhané staticky i dynamicky. Vzhledem k v robním tolerancím pilífiû muselo b t navíc je tû rektifikovatelné. Kluzná loïiska byla pro minimalizaci souãinitele tfiení osazena le tûn m nerezov m plechem. Mezi betonov prûfiez a tento nerezov plech byly bûhem vysouvání vkládány neoprén-teflonové kluzné podloïky (obr. 4). Shodn princip byl uplatnûn i na boãním vedení. Bednûní bylo osazeno na ocelovém ro tu uloïeném na hydraulick ch lisech (obr. 5). Po spu tûní vnûj ího bednûní byla lamela ve v robnû podepfiena bodov mi podporami, které byly osazeny shodn mi kluzn mi loïisky, jako v pfiípadû pilífiû i opûr. To umoïàovalo velice pfiesné vyhodnocování taïn ch a brzdn ch sil, které byly podstatné pro kontrolu prûbûhu v sunu. Pro pfiípad kolizních situací, napfiíklad pokud by byla kluzná podloïka vloïena na loïisko opaãnû, bylo na kaïdém pilífii osazeno automatické nouzové zastavovací zafiízení. Pro sníïení ohybového namáhání prvních lamel byl k ãelu prûfiezu pfiipnut ocelov nástavec, tzv. nos. Pfied kaïd m nájezdem na kluzná loïiska byl nos pfiizvednout hydraulick m zvedacím zafiízením umístûn m na piãce nástavce tak, aby byl kompenzován prûhyb konzoly s max. vyloïením 48 m resp. 46 m. Mostovka postupnû najíïdûla na pilífie a v poslední fázi na protûj í opûru. Pro maximální omezení rizik spojen ch s v sunem konstrukce byl projekt, zejména jeho technologická ãást, konzultován s VSL Nûmecko a úvodní lamely vysouvány za úãasti VSL specialistû ze v carska, ktefií mají znaãné zku enosti s realizacemi tohoto typu. Vzhledem ke krátké dobû v stavby bylo v prûbûhu pfiípravy rozhodnuto o soubûïné v stavbû vysouvan ch mostû i spodní ãásti SO 6001 na skruïi. To znamenalo kompletní zdvojení technologického zafiízení pro v sun ve velmi krátkém ãase. V sun Mostu pfies RÛÏiãkovu rokli probíhal od ãervna do listopadu 2002, Hluboãepská estakáda byla vysouvána od fiíjna 2002 do února Bûhem provádûní se nevyskytly váïnûj í obtíïe. Stavba byla ve v ech fázích geometricky i tenzometricky sledována pro moïnost pfiípadné vãasné korekce v robního postupu. V mûna loïisek a instalace sekundárního pfiedpûtí byla dokonãena v ãervnu 2003, a tím byla úspû nû dokonãena i technologie postupného v sunu. Obr. 4 Doãasné loïisko s kluzn mi podloïkami Fig. 4 Temporary bearing with sliding pads Obr. 5 Ro t ve v robnû podepfien hydraulick mi lisy Fig. 5 Grid in casting yard supported by hydraulic jacks Z ÁVùR Metoda postupného v sunu je technicky nároãná technologie. Pro úspû nou realizaci je nezbytná tûsná spolupráce projektanta s dodavatelem v sunu a nosné konstrukce od úvodních fází RDS aï po dokonãení v sunu. Stavbu nelze provádût tzv. na kolenû, je nutné zázemí zku en ch specialistû, rovnûï není prostor pro experimentování pfii prvních v robních cyklech. Realizaci vysouvan ch mostû TT Hluboãepy Barrandov pokládáme za úspû nou a vûfiíme, Ïe vytvofií prostor pro budoucí uplatnûní této elegantní technologie. Ing. Pavel Smí ek tel.: psmisek@vsl.cz Ing. Petr evãík tel.: psevcik@vsl.cz oba: VSL SYSTÉMY (CZ), s. r. o. KfiíÏeneckého nám. 322, Praha 5 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

30 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES P O â Á T K Y P E D P J A T C H T R Á M O V C H M O S T Ò V âsr B E G I N N I N G O F P R E S T R E S S E D G I R D E R B R I D G E S I N â S R HISTORIE B OHUMÍR V O VES U trámov ch mostû v âsr se pfiedpjat beton poãal uïívat pfied více neï padesáti lety. Tehdy byly uïívány prefabrikované trámy prostû uloïené jako první stupeà probíhajícího v voje. Prestressed concrete begins to be used in girder bridges in âsr fifty years ago. At that time there were used prefabricated girders as the first step of continued development. Obr. 1 Rovnaãka Fig. 1 Straighting machine Mosty z pfiedpjatého betonu se zaãala zab vat v robna v Liticích nad Orlicí závodu Baraba, kde vedoucím byl Ing. Otta a projekci vedl Ing. Kordovsk. Ve spolupráci s Ústavem stavebních hmot a konstrukcí, kter se zapojil i do projektování nov ch konstrukcí, byla vyvinuta úprava konstrukcí a technologie dodateãnû pfiedpjatého betonu. Jejich prûkopnická práce byla usnadnûna pochopením a pomocí Dr. Pacholíka z Ministerstva dopravy a Ing. Widemana z Ministerstva stavebnictví. Pfii projektování se vycházelo z ustanovení Smûrnic pro navrhování mostû z roku 1950, upraven ch podle novû získan ch poznatkû. Dûlené trámy byly na staveni - ti sestavovány z dílû vyroben ch ve v robnû nebo byly trámy vyrábûny v celku ambulantnû na staveni ti. Na bfiehu zhotovené trámy byly pfieváïeny po montáïním mostû a osazovány se na podpûry. V robna v Liticích, kromû pfiedpjat ch dílcû MPN (tzv. vousáãû) pro deskové spfia- Ïené pfiedpjaté mosty, vyrábûla díly pro dûlené trámy i provádûla mosty z prefabrikovan ch trámû na staveni ti (napfi. v Námestove a v Jihlavû). Od roku 1952 pfie- la litická v robna do Montostavu a ambulantní v roba do Staveb silnic a Ïeleznic. T ECHNOLOGIE Pro pfiedpínací v ztuï sdruïenou do kabelû byl zpoãátku volen za studena taïen hladk patentovan drát P4,5, kter podle ceníku hutní druhov roby byl schopen vyvodit nejlevnûj í pfiedpínací sílu. Pozdûji se pro mohutnûj í kabely uïíval drát P7. Drát byl dodáván ve svitku prûmûru do 750 mm, kter odpovídal prûmûru bubnu taïného stroje, takïe po odvinutí zûstal trvale zakfiiven. Proto musel b t rovnán v rovnaãce (obr. 1), kde procházel soustavou pfiítlaãn ch kladek. Mez prûtaïnosti 0,2 drátu se rovnala pouze 0,7 násobku pevnosti. Pro lep í vyuïití byl drát pfii napínání zlep ován udr- Ïováním napûtí na úrovni meze prûtaïnosti po dvû minuty, aby nabyl zv ené meze prûtaïnosti a aby se ménû dotvaroval. Tak bylo nutné postupovat, protoïe hutní druhov roba odmítala drát popou- tût ãi stabilizovat. Drátovny nebyly ochotny dodávat vloïky svinované z drátû. Stavební v roba si musela sama svinovat spletené dráty pro kotvení soudrïností, ale svinování lan nemohla zajistit. Pro pfiedpjat beton byl pouïíván hutn beton vysoké pevnosti, schopn pfiená et pfiedpûtí a chránit pfiedpínací v ztuï pfied korozí, ãasto znaãky B600. Toho bylo dosaïeno peãliv m zhutnûním betonové smûsi vyrobené z jakostních sloïek pfii nízkém vodním souãiniteli. Pfiednost byla dávána portlandskému cementu tfiídy 450 pfiiváïenému ze tramberka a dávkovanému 420 kg/m 3 hotového betonu. Jako kamenivo byla pfiednostnû uïívána litická Ïulová drè 7 aï 15 mm, nebo 15 aï 25 mm a labsk písek 0 aï 4 mm mí ené v pomûru 65 ku 35 podle hmotnosti. Dávka vody byla volena tak, aby se dan m zpûsobem zhutàování betonové smûsi získal hutn beton poïadované pevnosti. Pfii obvyklém intenzivním zhut- Àování pfiíloïn mi vibrátory postaãil vodní souãinitel 0,34. Pfiísady nebyly pro pfiedpjat beton uïívány. Betonová smûs byla míchána v míchaãkách s nucen m pohybem smûsi, napfi. systému Cyklon s obsahem 500 l. Tvrdnutí betonu nebylo urychlováno. V zimním období nebyly sloïky betonové smûsi a beton ohfiívány. Pfiesto pevnost betonu vyhovovala poïadavkûm projektu i v zimû. V létû byly pevnosti betonu podstatnû vy í. Napfi. u zku ebního nosníku z betonu znaãky B600 pro most Obr. 2 Kle tû Baraba Fig. 2 Prestressing equipment Baraba 28 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

31 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES pfies KoÏeluÏsk potok vyrobeného v kvûtnu 1951 v Liticích byla zji tûna krychelná pevnost betonu v tlaku po 28 dnech 82 MPa. Beton v ak byl kfiehk. Nosník pfii zatûïovací zkou ce do zlomu vykazoval malé plastické pfietvofiení a poru il se náhle rozdrcením betonu. To mûlo povahu v buchu, pfii kterém z tlaãeného betonu náhle prudce odlétly úlomky betonu. Dfievûné oplechované formy sestávaly ze dna a boãnic. PfiíloÏné vibrátory byly pfiipevàovány na boãnice tuze, aby se energie vibrace neztrácela posuvy vibrátorû vûãi formû. Ve v robnû byly kabelové kanálky vytváfieny ocelov mi beze v mi trubkami. Ty musely b t z betonu vytaïeny do dvou hodin po zabetonování, jinak se je nepodafiilo vytáhnout. Na staveni ti slouïily k vytváfiení kabelov ch kanálkû hadice svinuté z ocelov ch pásû. Kabely ze 12, 17 nebo 20 drátû P 4,5 ãi 12 drátû P7 byly kotveny v ocelov ch samosvorn ch kotvách Baraba, které sestávaly z kotevní desky a kuïelíku. Pozdûji z nich byly vyvinuty kotvy podle âsn Pro napnutí kabelû byly urãeny kle tû Baraba (obr. 2) sloïené z nosného rámu, kotevní samosvorné objímky a dvou hydraulick ch válcû, slouïících jak pro napínání kabelû, tak pro zatlaãování kuïelíkû do kotevní desky. Pfietlak ve válcích vyvozovalo oddûlené ruãní ãerpadlo. Kabely napínané a kotvené popsan m zpûsobem vyvozovaly spolehlivû poïadovanou pfiedpínací sílu. Jednou v robce kotev odfiezával kotevní desky z tyãí plamenem místo pilou a ohfiáté desky padaly do snûhu, kde se zakalily. Takto zkfiehlé desky dodané na staveni tû mostu v Muglínovû po napnutí kabelû popraskaly Obr. 3 V robní zafiízení pro injektování Fig. 3 Grouting equipment a postup napínání a kotvení musel b t opakován s fiádnû vyroben mi deskami. InjektáÏní malta z portlandského cementu a vody pfii vodním souãiniteli 0,38 byla míchána pfieváïnû hrabiãkami v japonce, pfies síto nalévána do injektoru a za pfietlaku vzduchu 0,6 MPa vhánûna do kabelového kanálku prostorem mezi kotevní deskou, kuïelíkem a dráty kabelu (obr. 3). Jak bylo prokázáno pfii prûzkumu na vybran ch mostech po osmi letech provozu, nebyl v nûkolika málo pfiípadech uveden postup injektování uspokojiv. Pro neúãinnou aktivaci malta sedala a odluãovala vodu, takïe kanálek nebyl fiádnû vyplnûn a v kruhové úseãi (menisku) pfii vrcholu prûfiezu kanálku zûstal vzduch. Injektování pfietlakem vzduchu bylo tak rychlé, Ïe z kanálku nebyl vzduch vypuzen. Úzk prostor v kotvû, kter m byla malta vhánûna, se ucpal, a malta do kanálku nepronikla. V kanálku nebyla zji tûna koroze drátû, i kdyï nûkteré dráty leïely v menisku. V neinjektovaném kanálku ojedinûle do lo k nepodstatné rovnomûrné korozi drátû. Alkalické prostfiedí hutného betonu bránilo vzniku koroze. Pro zlep ení úrovnû injektování byly provedeny zkou ky zamûfiené na sloïení injektáïní malty a na pfiíslu né v robní zafiízení. Ve v robnû byly díly vyjímány z forem po dvanácti hodinách od vybetonování a pfiepravovány na staveni tû, kde byly sestavovány v dûlenou konstrukci. U trámu betonovaného na staveni ti byly odebrány boãnice a ãela formy. Po pfiedepnutí byly trámy nadzvednuty s podlahy hydraulick mi válci (obr. 4), po pfiíãném posunutí po váleãcích byly spu tûny na podvozky osazené na koleji vedoucí na pfiepravní most montovan z dílû soustavy Bailey a po nadzvednutí a pfiíãném posunutí byly osazeny na opûry (obr. 5). Obr. 4 Zvedání trámu s podlahy Fig. 4 Lifting of girder from the floor V Berounû byla jako pfiepravní most uïita ocelová konstrukce pûvodního mostu. V Námestove byly trámy pfiepravovány na místo portálov m jefiábem z dílû Bailey, kter obkroãoval pilífie a pojíïdûl po kolejích podle mostu (obr. 6). Pfii manipulacích s trámy, které vyuïívaly tehdy dostupné prostfiedky, do lo k nûkolika haváriím. Pfii snímání s podlahy mûl b t trám na jednom konci zvedán a na druhém konci mûl b t podepfien praïci. V nûkolika pfiípadech byl trám zvedán souãasnû na obou koncích, ztratil stabilitu a pfieklopil se. V jiném pfiípadû byl trám zvedán na jednom konci dvûma válci, které nebyly v ose trámu, ale vedle sebe. Obsluha jednoho vál- Obr. 5 Pfiepravní most v Îivoho ti Fig. 5 Transporting bridge in Îivoho È B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

32 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 6 Pfieprava trámu v Námestove Fig. 6 Girder transport in Námestovo ce se pfii zvedání lekla a ponechala v pusè tlakové kapaliny otevfienou, se trám pfieklopil. V uveden ch pfiípadech pfieklopené trámy dopadly na terén. K havárii do lo i pfii zaváïení trámû po dráïce k montáïnímu mostu. Podvozky pod prvním trámem byly zkfiíïeny a jejich posuv na opûru vyïadoval velké úsilí. Pfied zaváïením druhého trámu byly kolejnice natfieny vazelínou, ale nebylo zaji tûno brzdûní podvozkû. Podvozky se rozjely a pfiesouvan trám srazil první trám z opûry do montáïního Obr. 9 Most pfies KoÏeluÏsk potok Fig. 9 Bridge over the KoÏeluh brook mostu. U havarovan ch trámû byly zji tûny drobné trhliny, které se po zvednutí trámû uzavfiely, a odpr sknutí betonu. Po opravû byly trámy podrobeny zatûïovacím zkou kám, které prokázaly fiádnou nosnou funkci, a byly do mostû zabudovány. S ILNIâNÍ MOSTY Obr. 8 Pfiíãné rozná ení mostu v Brnû Fig. 8 Transverse load distribution of the bridge in Brno Obr. 7 Most v Námestovû Fig. 7 Bridge in Námestovo Od roku 1950 byly zavedeny spfiaïené mosty (napfi. v Námestove a v Brnû), u nichï byla na prosté pfiedpjaté trámy vyrobené na bfiehu, osazené na opûry a doplnûné soustavou pfiedpjat ch pfiíãníkû nabetonována deska spfiaïená s trámy. Tato konstrukce umoïnila vylehãení trámû, jak odpovídalo dostupn m prostfiedkûm pro manipulaci. Snaha vylouãit betonování nosné konstrukce na místû vedla od roku 1951 k v stavbû mostû z prost ch pfiedpjat ch deskov ch trámû prûfiezu T, poprvé pfies KoÏeluÏsk potok Ing. Oldfiich Hurych (obr. 9). Ze stûny trámû vystupovaly ãásti pfiíãníkû. Na místû byly betonovány pouze v plnû mezer mezi trámy a nenosné ãásti. Trámy byly spojeny pfiíãn mi kabely v ro t. V roce 1955 byl proveden most pfies Jihlávku (Ing. Oldfiich Hurych) sloïen z prost ch pfiedpjat ch dûlen ch trámû komorového prûfiezu. Mezi trámy byly vloïeny desky a pfiíãníky. Díly trámû, desky a pfiíãníky byly provedeny ve v robnû a pfiepraveny na staveni tû, kde byly na místû na le ení sestaveny a spojeny pfiedpûtím. (obr. 12 a 13) Uveden v voj mostû byl umoïnûn prûbûïn m v zkumem nosné funkce konstrukcí z pfiedpjatého betonu a fie ením technologick ch otázek. Byly provádûny zatûïovací zkou ky zku ebních nosníkû do zlomu. Pfii nich bylo prokázáno, Ïe nosná funkce konstrukce z pfiedpjatého betonu vyhovuje poïadavkûm. U konstrukce, vystavené provoznímu zatíïení, pfiedpûtí bezpeãnû zabraàuje vzniku trhlin a zaji Èu- Obr. 10 Pfiíãné rozná ení mostu pfies KoÏeluÏsk potok Fig. 10 Transverse load distribution of the bridge over the KoÏeluh brook 30 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

33 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 11 PrÛhyby mostu v âesk ch Budûjovicích Fig. 11 Deflection of the bridge in âeské Budûjovice je její tuhost. U znaãnû pfietíïené konstrukce, a to aï na úroveà vypoãtené meze únosnosti, vznikají sice v betonu iroké trhliny a konstrukce se nadmûrnû proh bá, ale po sníïení zatíïení se trhliny uzavírají a prûhyb vymizí. Pfii v poãtu konstrukce se sice pfiedpokládá, Ïe meze únosnosti je dosaïeno pfietrïením pfiedpínací v ztuïe, ale pfii zatûïovací zkou ce obvykl ch konstrukcí se rozhodující prûfiez poru uje rozdrcením betonu pfii zatíïení znaãnû vût ím. Vypoãtená mez únosnosti tedy odpovídá nikoli zfiícení konstrukce, ale znaãnému rozvoji trhlin a velkému prûhybu. Pro získání dal ích poznatkû byly dále provádûny zatûïovací zkou ky hotov ch mostních konstrukcí. O nûkter ch v sledcích tûchto zkou ek je pojednáno dále. Most pfies Oravskou pfiehradu v Námestove z roku 1951 má devût polí po ãtyfiech trámech rozpûtí 31,3 m spfiaïen ch s dodateãnû nabetonovanou deskou (obr. 6 a 7). Pfiíãné rozná ení zaji Èují pfiedpjaté pfiíãníky. Bûhem v roby trámû do lo k Ïelezniãní kalamitû, která znemoïnila pfiepravu labského drobného kameniva pro v ech tfiiceti esti trámû. Jako podklad pro rozhodování o pouïití místního drobného kameniva byly provedeny zatûïovací zkou ky tfií samostatn ch trámû. K jejich v robû bylo pouïito drobné kamenivo jednak labské, jednak místní ajednak smûs obou kameniv z poloviny. ZatíÏení bylo vyvozováno hydraulick m válcem rozpínan m o trám zavû en na portálovém jefiábu. Nejv e pfiípustné zatíïení bylo vná eno tfiikrát za sebou ve stupních, s odlehãením na kaïdém stupni. Vznik trhlin nebo jiné závady nebyly zji tûny. Pfiepoãtem z prûhybu byly u zkou en ch trámû zji tûny moduly pruïnosti 49, 42 a 44 GPa, coï je podstatnû více neï modul 36 GPa uvaïovan v projektu. Tak bylo umoïnûno pokraãovat ve v stavbû. Most pfies Svratku v Brnû z roku 1952 o jednom poli s ãtrnácti trámy rozpûtí 29,2 m spfiaïen ch s dodateãnû nabetonovanou deskou je rozdûlen podélnou dilataãní spárou na dvû stejné samostatné ãásti. KaÏdá ãást má ãtyfii mezilehlé a dva koncové pfiedpjaté pfiíãníky. Úhel ikmosti je 80 o 48. Pfiíãníky jsou rovnobûïné s ulo- Ïením. Pfii zatûïovací zkou ce bylo vozidly vyvozeno zatíïení 5,8 kn/m 2, aniï by byly pozorovány trhliny. Nejvût í zmûfien prûhyb byl 0,52 násobkem prûhybu vypoãteného. Pfii mûfiení pfiíãného rozná ení najíïdûlo jedno vozidlo nad jednotlivé trámy. Zji tûné souãinitele (znaãené a) pfiíãného rozná ení jsou uvedeny na obr. 8, kde jsou uvedeny i souãinitele uvaïované v projektu mostu (znaãené b). Je zfiejmé, Ïe pfiíãné rozná ení zji tûné zkou kou je pfiíznivûj í, neï pfiedpoklad projektu. Most pfies KoÏeluÏsk potok v Jihlavû zroku 1951 má tfii pole s esti deskov mi trámy rozpûtí 26,1 m prûfiezu T a se ãtyfimi vnitfiními a d0vûma krajními pfiíãníky (obr. 9). ZatíÏení vozidly pfii zatûïovací zkou ce bylo 7,7 kn/m 2. Trhliny nebyly zji tûny. Zmûfien prûhyb byl 0,82 násobkem vypoãteného prûhybu. Pfiíãné rozná- ení bylo mûfieno pfii pojíïdûní parního válce nad trámy. Souãinitele pfiíãného rozná ení zmûfiené pfii zkou ce jsou vyznaãeny na obr. 10 plnû a souãinitele podle projektu ãárkovanû. Obdobná soustava byly uplatnûna u fiady mostû, z nichï nejvût í rozpûtí 48,2 m mûl most pfies Vltavu v Îivoho ti. Most obdobné soustavy pfies Vltavu v âesk ch Budûjovicích o jednom poli z deseti trámû rozpûtí 40,18 m s pûti vnitfiními a dvûma krajními pfiíãníky postaven v roce 1958 byl po 13 letech urãen k pojíïdûní velk m nákladem. Pfied schválením pojezdu byla provedena zatûïovací zkou ka mostu vozidly o úhrnné tíze 1400 kn. ZatíÏení vyvozovalo v nejvíce namáhaném trámu ohybov moment rovn 0,596 násobku momentu od nahodilého zatíïení v projektu. PruÏné prûhyby tohoto trámu byly 0,65 násobkem vypoãten ch prûhybû. Pfii pojezdu naloïeného podvalníku Scheuerle o celkové tíze 1400,2 kn s tahaãem tíhy 260 kn osou mostu byl u nejvíce zatíïeného vnitfiního trámu ohybov moment roven 0,603 násobku momentu od nahodilého zatíïe- Obr. 12 Trám mostu pfies Jihlávku Fig. 12 Girder of the bridge over the Jihlávka brook Obr. 13 Le ení mostu pfies Jihlávku Fig. 13 Scaffolding of the bridge over the Jihlávka brook Obr. 14 Pfiíãné rozná ení mostu pfies Jihlávku Fig. 14 Transverse load distribution of the bridge over the Jihlávka brook B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

34 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES ní a zmûfien prûhyb znaãen a 0,694 násobku vypoãteného prûhybu znaãen b (obr. 11). Pokud by vozidla jela po okraji vozovky byl by u nejvíce zatíïeného krajního trámu ohybov moment 1,415 násobkem vyvozeného momentu. K trvalému prûhybu a k vzniku trhlin nedo lo. Most pfies Jihlávku v Jihlavû z roku 1955 má est polí po dvou trámech komorového prûfiezu rozpûtí 32,65 m (obr. 12). KaÏd trám byl sloïen ze dvanácti dílû na le ení (obr. 13). Spáry mezi díly jsou vyplnûny betonem. V poli je pût mezilehl ch a dva koncové pfiedpjaté pfiíãníky. Pfii zatû- Ïovací zkou ce pásová vozidla vyvodila zatíïení 5,87 kn/m 2. Zmûfien prûhyb byl nejv e roven 0,78 násobku vypoãteného prûhybu. Z prûhybû zmûfien ch pfii pûsobení jednoho vozidla v esti polohách lze usuzovat na pfiíãné rozná ení (obr. 14). Je zfiejmé, Ïe oba trámy spolupûsobí pfii pfiená ení zatíïení. V projektu bylo pfiedpokládáno, Ïe oba trámy pfiená ejí zatíïení pouze ze své poloviny mostu. Z ÁVùR Na popsané poãátky mostû z pfiedpjatého betonu mohl navázat jejich dal í rozvoj. Získané poznatky byly uplatnûny pfii zpracování âsn , dfiíve platné pro navrhování, provádûní a kontrolu konstrukcí z pfiedpjatého betonu, a pfii sestavû Technologick ch pravidel pro kabelobeton. Prof. Ing. Bohumír Voves, DrSc. Pod Fialkou 7, Praha 5, tel Pokraãování ze str. 13 druhotnû díky tuh m trojúhelníkûm podpor vzpûradla. Vybuzení tohoto kmitání chodci je vysoce nepravdûpodobné vzhledem k pomûru vodorovn ch a svisl ch v chylek a strukturálnímu tlumení konstrukce v podélném smûru. Závûrem dynamického posouzení vlastních tvarû kmitání bylo zji tûní, Ïe navrïená lávka není dynamicky citlivá na provoz na lávce, a není tfieba pfiijímat úpravy projektu ani provádût dal í dynamické v poãty buzeného kmitání. Po otevfiení lávky byl tento závûr potvrzen. T ECHNOLOGIE V STAVBY Technicky zajímav m a neobvykl m prvkem je zvolen postup v stavby stfiední ãásti mostu, navrïen ve spolupráci zhotovitele a projektanta, kter podstatnû ovlivnil fie ení vzpûradla a jeho detailû. Hlavní my lenkou je vyuïití definitivního vzpûradla jako ãásti skruïe pro betonáï desky nosné konstrukce idea ãásteãnû samonosné skruïe. Tento postup byl v poãetnû velmi nároãn, ale umoïnil technicky elegantní a rychl zpûsob v stavby hlavního pole nad plavebním kanálem. SkruÏ byla sestavena z dvojice ocelov ch pfiíhradov ch nosníkû, které byly zavû eny na konstrukci vzpûradla. Ve stfiední ãásti fungovaly trubky vzpûradla ve stavebních stavech pfiímo jako horní pasy pfiíhradového nosníku skruïe pfiímo k nim byly pfies styãníkové plechy pfiivafieny svislice a diagonály skruïe. Vlastní skruï byla díky svému zavû ení na vzpûradlo provedena bez provizorních podpor afungovala jako spojit pfiíhradov nosník o tfiech polích, podepfien v úrovni horního pasu ikm mi stojkami vzpûradla. SkruÏ se vzpûradlem ve stavebních stavech v znamnû spolupûsobí a téï napjatost vzpûradla v provozu je stavebním postupem podstatnû ovlivnûna. Investor Mûsto Podûbrady Ing. Jozef ëurãansk starosta mûsta Podûbrady Eva Vokfiálová vedoucí investiãního odboru Projektant PONTEX, s. r. o. Ing. Petr Souãek zodpovûdn projektant Ing. Milan Kaln autor koncepce pfiemostûní Prof. akad. arch. Petr Keil architektonická konzultace Zhotovitel JHP, s. r. o. Ing. Otakar Lojkásek technická pfiíprava, fie ení skruïe Petr Jelínek stavbyvedoucí Podzhotovitel MANDÍK Ing. Miroslav Drahorád v roba a montáï ocel. konstrukce Vzpûradlo bylo ve v robnû sestaveno integrálnû se skruïí. Konstrukce vzpûradlo + skruï byla z v robny vyvezena ve ãtyfiech dílech, které byly svafieny na montáïní na plo inû na pravém bfiehu, kde byla také konstrukce doplnûna o montáïní i konstrukãní zavûtrování. Ocelové vzpûradlo spolu se skruïí o celkové tíze 17 t bylo pomocí tûïkého jefiábu osazeno vcelku (obr. 3). âtyfii ikmé stojky vzpûradla byly usazeny na kotevní desky rektifikovatelnû osazené vïdy na ãtvefiici kotevních roubû, zabetonovan ch do patek. Toto fie ení umoïnilo snadné a rychlé zaji tûní plného kontaktu v ech stojek vzpûradla s kotevními deskami. Vlastní osazení trvalo 15 minut. Nûkolikahodinová pak byla rektifikace desek tak, aby se vzpûradlo dostalo pûdorysnû i v kovû do poïadované polohy. V definitivní poloze bylo vzpûradlo k deskám pfiivafieno a prostor mezi deskami a patkami byl vyplnûn vysokopevnostní maltou. Lze konstatovat, Ïe zvolen stavební postup pfiinesl nezanedbatelné zvût ení namáhání trubek vzpûradla (proto i volbu lep í tfiídy oceli), ale také podstatnou úsporu ãasovou i materiálovou (na skru- Ïi) pfii v stavbû. Z ÁVùR Nízká cena realizované stavby nemusí b t vïdy pfiedností. U lávky v Podûbradech rozhodnû nebyla dosaïena na úkor kvality a Ïivotnosti konstrukce. Zajímav projekt vyvolal i zájem dodavatelû ve fázi v bûrového fiízení. Rychlost v stavby a spotfieba materiálu (srovnaná tlou Èka betonu nosné konstrukce je 0,325 m 3 /m 2, spotfieba konstrukãní oceli na vzpûradlo a celou spodní stavbu 27,8 kg/m 2 NK) dosahují i v mezinárodním srovnání piãkov ch hodnot. Hledání konstrukãních fie ení vysoké estetické úrovnû, ohledupln ch k Ïivotnímu prostfiedí, technicky provediteln ch a finanãnû únosn ch je v zvou pro stavbafie a souãasnû i jednou z nejzajímavûj- ích ãástí jejich práce. Optimální fie ení vïdy znamená najít rovnováhu nejen v silách pûsobících na konstrukci, ale také v dan ch místních podmínkách. Zda byl tento zámûr splnûn, ponecháváme na zhodnocení vefiejnosti (obr. 7 aï 10). Bylo potû ující, Ïe v ichni úãastníci v stavby se shodli v zásadních otázkách ivdetailech nezbytn ch pro dodrïení kvality díla a projevili vysokou profesionalitu ve sv ch oborech i dûvûru v ãinnost partnerû. Ing. Milan Kaln, Ing. Petr Souãek Pontex, s. r. o. Bezová 1658, Praha 4 tel.: , fax: kalny@pontex.cz, Ing. Otakar Lojkásek JHP, s. r. o. Ústfiední 60, Praha 10 tel.: , fax: jhp@jhp-mosty.cz, 32 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

35 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH K T I C Á T É M U V R O â Í Ú M R T Í A K A D E M I K A S TANI S L A V A B E C H Y N ù H O Akademik Stanislav Bechynû Pfii této pfiíleïitosti si pfiipomínáme mimofiádnou tvûrãí osobnost vûdce, zakladatele na í Ïelezobetonáfiské koly, konstruktéra moderních Ïelezobetonov ch konstrukcí, zejména mostû, nejvût ího na eho odborníka v technologii betonu a v neposlední fiadû vynikajícího uãitele a vzácného ãlovûka. Stanislav Bechynû ukonãil vysoko kolská studia na âvut v Praze s vyznamenáním v roce Ihned po studiích chtûl odejet do Turecka na stavbu Ïeleznice do Bagdádu, ale doma z toho bylo tolik smutku a pfiemlouvání, Ïe z cesty se lo. Tehdy zasáhla náhoda nebo osud. Dr. Skorkovsk zakládal v Praze betonáfiskou firmu a potfieboval stavební inïen ry. PoÏádal o pomoc prof. BaÏanta, kter si vzpomnûl na nadaného studenta z Pfiibyslavi. Mlad inïen r Bechynû nastoupil tedy v roce 1911 u stavební firmy Skorkovsk. Brzy se vypracoval a stal se pro své odborné znalosti, píli a iniciativu pfii fie ení konstrukcí vedoucím inïen rem. Originální fie ení realizované Ïelezobetonové konstrukce Ïelezárny v Hrádku u Rokycan se stalo tématem jeho doktorské práce (obr.1 a 2), kterou obhájil v roce Podle jeho návrhu byly v roce 1916 nejen u nás, ale v celém Rakousku Uhersku poprvé pouïity sloupy z ovinuté litiny a hfiibové stropy (automobilka v Praze-Libni). Jeho návrh konstrukce obloukového mostu se zavû enou mostovkou a táhlem, realizovan v roce 1913 v Hofiepníku, se stal prototypem napodobovan m u nás je tû dal ích 20 let (obr. 3). Monolitické spojení Ïelezobetonov ch sloupû a trámû dalo vznik rámov m konstrukcím umoïàujícím pfieklenout rozpûtí dosud nedosaïená. V znamn m pfiínosem k jejich rozvoji byla kniha Dr. Bechynûho V poãty rámov ch konstrukcí, která vy la v r a v druhém vydání v roce 1926 a na la takov ohlas, Ïe nûktefií zahraniãní odborníci prohla ovali, Ïe stojí za to se kvûli ní nauãit ãesky. Jednou z prvních v znamn ch staveb rámû velk ch rozpûtí a patrov ch rámû s vyuïitím sloupû z ovinutého betonu u nás, je nosná konstrukce paláce Lucerna v Praze postavená v roce 1919, podle návrhu Dr. Bechynûho, kter zvítûzil v mezinárodní konkurenci a pfii realizaci prokázal velkou hospodárnost. V témïe roce byl Dr. Bechynû vybrán, aby pfiedná el o betonov ch konstrukcích na Vysoké kole inïen rského stavitelství. Profesor Klokner nabídl Dr. Bechynûmu habilitaci z betonu ten se bohuïel pro nedostatek ãasu k habilitaci nedostal. V roce 1920 byl navrïen profesorsk m sborem na základû znalostí jeho prací hned na fiádného profesora statiky, dynamiky a staveb ze Ïelezobetonu. Bylo mu 33 let a stal se tak nejmlad ím profesorem na Vysoké kole inïen rského stavitelství v oboru mostû kamenn ch a betonov ch avtomto oboru pûsobil aï do roku Základem pedagogické ãinnosti pana profesora byla jeho vûdecká práce, kterou dûslednû zamûfioval k aktuálním problémûm praxe. ZÛstal s ní v úzkém styku bûhem celé své profesorské ãinnosti jako technick fieditel firmy Skorkovsk a jako odborník vyhledávan nejen stavebními firmami, ale v emi dal ími institucemi a jednotlivci pfii fie ení problémû konstrukãních i technologick ch. Pokud neporadil Bechynû, neporadil uï nikdo. V dobû sv ch pfiedná ek na Vysoké kole inïen rského stavitelství vstával ve ãtyfii hodiny ráno, prohlédl v echny stavby firmy Skorkovsk a v sedm hodin jiï pfiedná el posluchaãûm o nedostatcích a vadách, které zjistil. Zajímav m zpûsobem dovedl podat základní látku a pfii pfiedná - kách vïdy informoval o novinkách ve v voji stavebních konstrukcí z celého svûta. V období mezi svûtov mi válkami byla podle jeho návrhû realizována fiada staveb a mostû, z nich pfiipomeàme hangáry v LetÀanech, válcové skofiepinové konstrukce skladi tû v Kostelci nad Labem, konstrukce prûmyslov ch objektû cementárny v Královû Dvofie a ocelárny v Kladnû atd. Z mostních konstrukcí je to smûl obloukov most (f : l = 1 : 13,5) pfies Chrudimku v Pardubicích a obloukov Obr. 1 âást titulní strany a statického v poãtu z doktorské práce ak. Bechynû B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

36 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH Obr. 2 Stavba ocelárny v Hrádku u Rokycan dálniãní most se spolupûsobící mostovkou u Senohrab o rozpûtí 120 m dokonãen v roce 1944 (obr. 4). Do tohoto období spadá i fie ení pfiemostûní Nuselského údolí. JiÏ v roce 1919 pfiedkládá Dr. Bechynû spoleãnû s architektem B. Kozákem návrh na pfiemostûní Nuselského údolí, aby se Praha mohla rozvíjet na Pankrácké pláni, coï pokládala vût ina tehdej ích odborníkû za nejúspû nûj í pro fie ení rozvoje mûsta. V letech 1926 a 1937 probûhlo nûkolik soutûïí v souboji mezi konstrukcemi ocelov mi a betonov mi, ve kter ch se postupnû prosazoval beton jako materiál levnûj í. Z poslední soutûïe v roce 1937 jako vítûzn vy el návrh profesora Bechynûho, kter splàoval soutûïní podmínky, aby konstrukce byla trámová (loby Ïelezáren) nikoliv oblouková. Navrhl spojitou trámovou konstrukci o ãtyfiech polích ze Ïelezobetonu s tenkostûn m prûfiezem ve tvaru válcové skofiepiny pfii v ce 8 m a rozpûtí 80 m se silniãní mostovkou v horním patfie a s mostovkou pro podzemní dráhu v patfie dolním. Most v dûsledku politick ch událostí (oddûlení Sudet, protektorát âechy a Morava) a pfiicházející druhé svûtové války, nebyl jiï realizován. Profesor Bechynû byl pfiesvûdãen, Ïe fie ení trámové pfii tûchto podmínkách zatíïení a rozpûtí není hospodárné a navrhl proto v roce 1950 k realizaci Obr. 3 Most v Hofiepníku most obloukov ve spolupráci s arch. B. Kozákem. Bylo to z inïen rského hlediska nejlep í fie ení vzhledem k trvanlivosti a moïné pfietíïitelnosti konstrukce v budoucnu. Vzhledem k jin m prioritám v socialistickém národním hospodáfiství se pfiistoupilo k úvahám o stavbû mostu ve spojitosti s v stavbou metra aï v roce 1957 a byla proto vypsaná nová soutûï, která se odehrála mezi konstrukcemi z oceli, Ïelezového a pfiedpjatého betonu a poïadavkem architektû, aby most byl trámov. První cena udûlena nebyla. Nynûj í most s rozpûtím polí 115,5 m z pfiedpjatého betonu rámové jednokomorové tenkostûnné konstrukce stálé v ky 6,5 m byl vypracován v projektovém ústavu PÚDIS, pfiiãemï základem pro projekt se staly dobré návrhy ze soutûïe, pfiedev ím ty ocenûné a doporuãené pro most z pfiedpjatého betonu. Porota dlouho váhala, zvlá tû pak vynikající inïen fii tehdej ího mostního oddûlení VHMP, zda s pfiedpjat m betonem je jiï dostatek zku eností a záruk, aby mohl b t pouïit pro tak mimofiádné pfiemostûní. KdyÏ v ak profesor Bechynû podal soutûïní návrh s mostem pfiedpjat m, bylo rozhodnuto. Jinak se uvaïovalo o Bechynûho mostu obloukovém i pfies nesouhlas architektû. Pan profesor se tedy porazil sám. Pfii jedné debatû s ním jsem se o tom zmínil, pfiijal to s uspokojením. Podle návrhu prof. Bechynû jsou po druhé svûtové válce postaveny rozsáhlé nosné konstrukce v Závodu mieru v Bratislavû, lehké zastfie ení válcov mi skofiepinami velkého rozpûtí pro autobusové garáïe v Bratislavû, Nitfie a Îilinû jako první svého druhu. Mezi nejv znamnûj í konstrukce tohoto období patfií most pfies Váh vkomárnû dokonãen v roce Je to ploch ãtyfikomorov oblouk s rozpûtím 112,5 m a vzepûtím pouze 8,5 m na stlaãitelné základové zeminû (E def = 20 MPa). Volbou stavebního postupu a závûreãn m vnesením obloukové síly pomocí lisû ve vrcholu a za opûrami bylo dosaïeno spolehlivosti statického pûsobení odváïného pruïnû vetknutého oblouku. Bylo to vûbec poprvé, kdy bylo provedeno prûkazné statické fie ení pro oblouk v tak obtíïn ch podmínkách a prokázalo hospodárnost konstrukce. Pozdûji pfii velké povodni na Váhu se stal návrh mostu pfiedmûtem kritiky ze strany rûzn ch odborníkû, ktefií pfiedvídali zmûnu vlastností zeminy v základech mostu a jeho zfiícení. Je tfieba fiíci, Ïe profesor Bechynû ãásteãnû podlehl tûmto hlasûm a mûl o most velké obavy. Chodil zamy - len ve své pracovnû a náhle se mû zeptal: Co myslíte spadne most? Odpovûdûl jsem, Ïe nevím proã, neboè podemletí základû je nepravdûpodobné a pfii návrhu podle teorie pruïnosti zûstávají ve stavebních konstrukcích a zeminách rezervy, které konstrukce vyuïije pfii jakémkoliv namáhání vy ím nebo jiném, neï pro jaké byla navrïena. Viditelnû se mu ulevilo, patrnû chtûl sly et nezávisl názor. Druh den pfii la zpráva, Ïe povodeà klesá. Jaké chvíle tehdy pan profesor proïíval, vystihnul do jisté míry film o jeho Ïivotû a díle Velk oblouk (jeden z pfiíkladû jak obtíïné jsou kroky ve v voji mostních konstrukcí). Za návrh této konstrukce byl poctûn státní cenou. Z podnûtu akademika Bechynû byl na jeho ústavu v letech 1951 aï 56 provádûn ve spolupráci s jeho tehdej ím asistentem a pozdûj ím profesorem Ing. L. 34 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

37 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH Jandou, DrSc., v zkum soustav obloukov ch mostû se ikm mi závûsy pro mosty silniãní a Ïelezniãní pfii stfiedních rozpûtích 40 aï 60 m s cílem dosáhnout podstatn ch úspor oceli. Tyto konstrukce nakonec realizovány nebyly, protoïe spotfieba hmot byla nízká ale nároãnost na technologii provádûní znaãná, takïe provádûcí závody je nechtûly stavût. Profesor Bechynû byl ãlenem a aktivnû pracoval ve v znamn ch mezinárodních institucích, napfi. Association Internationale des Ponts et Charpentes (AIPC) a American Concrete Institute (ACI). V roce 1947 byl v PafiíÏi jedním ze zakladatelû Mezinárodního sdruïení v zkumn ch ústavû Réunion Internationale des Laboratoires d Essais et des Recherches sur les Materiaux et les Constructions (RILEM). Jeho ãinnost byla roku 1963 ocenûna ãestn m ãlenstvím RILEM. Na domácí pûdû byl pfiedsedou a ãlenem komisí pro státní závûreãné zkou ky, ãlenem státní komise pro udûlování vûdeck ch hodností, ãlenem zku ebních komisí pro obhajoby kandidátsk ch prací atd. PfiipomeÀme také jeho v znamnou pomoc pfii zachování stavebních památek v Praze, jeho pfiesun rotundy Máfií Magdaleny u âechova mostu proveden v roce 1956, úpravy mostovky na Karlovû mostû z roku 1969, rekonstrukci AneÏského klá tera v letech sedmdesát ch, podchycení budovy Technického muzea pfii stavbû Letenského tunelu a pfiesun památného gotického kostela v Mostû. Své iroké vûdomosti, zku enosti, vûdecké poznatky a úïasn pfiehled získan nevídanou pracovitostí, stál m studiem a bohat m stykem s cizinou pfiedával nejen sv m studentûm, ÏákÛm, technické vefiejnosti pfii fie ení obtíïn ch úloh na eho stavebnictví formou pfiedná ek, konzultací, expertíz a rad, ale pfiedev ím uloïil do sv ch knih, takïe vzniklo odborné dílo o estnácti svazcích nemající u nás obdoby. Uveìme je alespoà v názvech: 1. V poãty rámov ch konstrukcí, 1917 a Stavitelství mostû kamenn ch a betonov ch I. a II. díl, 1929, Mostní stavitelství, staè o betonov ch mostech, Tech. prûvodce 11, Stavitelství betonové I. díl (Vlastnosti sloïek a zásady vyztuïování), Stavitelství betonové II. díl (Konstruktivní prvky a jejich statické v poãty), Stavitelství betonové III. díl (V poãty Obr. 4 Dálniãní most u Senohrab prûfiezû Ïelezobetonov ch konstrukcí, konstrukce namáhané tlakem a ohybem) 6.a Sv. 1 (Úãinky zatíïení podle klasické teorie pfii ohybu rovinném a prostorovém), b Sv. 2 (Vedlej í úãinky. e ení pfiihlíïející k tvárnosti betonu, mimostfiedn tlak a smyk), Technologie betonu 7.a Sv. 1 SloÏení betonu, b Sv. 2 SloÏení malt a betonû, jejich v roba a kontrola, c Sv. 3 Pevnost betonu, d Sv. 4 PruÏnost betonu, Mosty trámové a rámové, Technick prûvodce sv. 11, ãást II, se. 2, Betonové mosty obloukové, Technick prûvodce sv. 11, ãást II, se. 3, Betonové mosty obloukové, Mosty pro zvlá tní úãely. Technick prûvodce sv. 11. se. 3, 1962 Za své dílo byl akademik Bechynû mnohokrát vyznamenán. JiÏ v roce 1920 byl zvolen za ãlena Masarykovy akademie práce, v roce 1946 se stal mimofiádn m ãlenem âeské akademie vûd a umûní avroce 1953 byl pfiijat za ãlena âeskoslovenské akademie vûd. V roce 1955 obdrïel státní cenu Klementa Gottwalda za vyfie ení mimofiádn ch konstrukcí mostních a za spisy Betonové mosty trámové a rámové a Betonové mosty obloukové. ád práce mu byl udûlen v roce 1957 a fiád republiky v roce Jeho pedagogickou ãinnost zhodnotila Stavební fakulta v Praze udûlením zlaté Felberovy medaile v roce 1967 a sesterské fakulty v Brnû a Bratislavû rovnûï medailemi. Zhodnocení jeho vûdecké ãinnosti vyjádfiilo âvut v Praze udûlením Doktorátu honoris causa v roce Akademik Bechynû zdûrazàoval, Ïe stavební mechanika se nemûïe rozvíjet bez poznání reáln ch vlastností sloïen ch materiálû. Pracoval cel Ïivot v oblasti Ïelezobetonov ch konstrukcí a technologie betonu a otevfiel tím cestu k dal ímu pokroku této oblasti vûdy a techniky. Proto mu âeskoslovenská akademie vûd udûlila stfiíbrnou a zlatou ãestnou plaketu âsav Za zásluhy o vûdu a lidstvo v roce 1962 avroce 1972 a k jeho poctû zaloïila oborovou plaketu akademika Bechynû, kterou se oceàují pfiínosy ve vûdû a technice stavebních konstrukcí. Toto nejvy í a fiada dal ích ocenûní, kter ch se akademiku Bechynûmu dostalo, jsou v stiïn m uznáním jeho celoïivotního díla a jeho mimofiádnû tvûrãí práce. Byl ãlovûkem vzácn ch vlastností, ochotn vïdy poradit a pomoci a vïdy hledal pravdu, jak pfii svoji práci vûdecké, tak pfii fie ení problémû, ke kter m byl zván. Mûl nádhernou zahradu plnou kvûtin, kefiû a magnólií. Miloval pfiírodu tak silnû, Ïe na sklonku Ïivota fiíkával: Nevím jestli jsem volil správnû, snad pfiece jenom jsem mûl b t lesníkem. Pan profesor ode el 15. fiíjna 1973 ve vûku osmdesáti esti let. Jeho prost pomníãek na hfibitovû v rodné Pfiibyslavi obepíná kefi rûïí. My se s úctou skláníme pfied jeho vûdeck m badatelsk m, odborn m, ale také pfied jeho lidsk m odkazem. Ing. Vladimír Tvrzník, CSc. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

38 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH S T U D I E P Í â I N N A D M ù R N C H D L O U H O D O B C H P R Ò H Y B Ò M O S T Ò V E L K C H R O Z P ù T Í T H E S T U D Y O F R E A S O N S F O R E X C E S S I V E L O N G- T E R M D E F L E C T I O N S O F L O N G- S P A N B R I D G E S J AROSLAV N AVRÁTIL, M ILO Z ICH PrÛhyby pfiedpjat ch mostû od dlouhodob ch zatíïení jsou ãasto vût í neï hodnoty prûhybû pfiedpokládané projektem. Zejména u konstrukcí letmo betonovan ch dochází po urãitém ãase k nadmûrn m prûhybûm. Proto b vají tyto konstrukce podrobnû analyzovány a dlouhodobû sledovány. Srovnávací v poãty a sledování v voje prûhybû dálniãního mostu pfies fieku Vltavu byly provádûny s cílem odhalit a kvantifikovat moïné pfiíãiny nadmûrn ch prûhybû konstrukcí. The long-term deflections of prestressed bridges are often larger than the deflections expected in the design. Especially in case of cast-in-place segmental bridges constructed by cantilever method, the excessive deflections occur some time after completion. Detail structural analysis and the monitoring of these types of bridges became therefore a matter of interest. To reveal and quantify the possible reasons of excessive bridge deflections, the development of deflection of a highway bridge across the Vltava River is monitored and analysed. Pro v stavbu pfiedpjat ch betonov ch mostû velk ch rozpûtí se ãasto pouïívá technologie letmé betonáïe nebo letmé montáïe. Takto postupnû betonované mostní konstrukce jiï v minulosti prokázaly vysok ekonomick, ekologick a mnohdy i estetick pfiínos. Úspû ností jejich pouïití nelze ale zastírat nûkteré problémy a neúspûchy, které se v historii letmo budovan ch konstrukcí vyskytly. Spoleãn m rysem letmo budovan ch konstrukcí je, Ïe se bûhem doby v stavby mûní jejich statick systém. V poãet je navíc komplikován reologick mi vlastnostmi betonu, které zpûsobují jak redistribuci vnitfiních sil a napûtí, tak zvût ování deformací. Právû pfii v poãtu deformací se v praxi ãasto setkáváme se skuteãností, Ïe prûhyby pfiedpjat ch mostû od dlouhodob ch zatíïení jsou vût í neï hodnoty prûhybû pfiedpokládané projektem. V nûkter ch pfiípadech, zejména u konstrukcí letmo betonovan ch, dochází k prûhybûm nadmûrn m, které omezují ãi vyluãují provozuschopnost konstrukce a které se v ãase neustalují [2]. Problém v skytu nadmûrn ch prûhybû není nov a odborné vefiejnosti je znám jiï od edesát ch let dvacátého století. Pfiíãiny nadmûrn ch prûhybû v ak doposud nebyly spolehlivû odhaleny. Jedním z podstatn ch faktorû ovlivàujících prûhyby konstrukcí je dotvarování a smr Èování betonu. V praxi je tvrzení o nadmûrném dotvarování a smr Èování betonu hojnû sl chan m zafiíkadlem pou- Ïívan m k odûvodnûní jinak tûïko vysvûtliteln ch problémû. Vypl vá to ze sloïitosti anal zy reologick ch úãinkû a z velkého rozptylu v minulosti proveden ch mûfiení reologick ch vlastností betonu. Tento pohled je v ak zfiejmû pfiíli zjednodu en. Proto se i pfies omezen rozsah ãlánku pokusíme urãit a vyhodnotit hlavní pfiíãiny nadmûrného dlouhodobého rûstu prûhybû letmo betonovan ch konstrukcí. Nûkteré ze studovan ch vlivû zohledníme pfii anal ze konstrukce dálniãního mostu pfies Vltavu [3]. V ãlánku dále velmi krátce popí eme vybavení této konstrukce mûfiick m zafiízením a uvedeme srovnání nûkter ch v sledkû v poãtû a provádûného sledování a mûfiení konstrukce. M OÎNÉ P ÍâINY NADMùRN CH DLOUHODOB CH PRÒHYBÒ Mezi moïné pfiíãiny nadmûrn ch prûhybû patfií pfiedev ím technologické chyby, jako jsou zv ení mnoïství zámûsové vody, nedodrïení kvality betonu a z toho vypl vající nedodrïení modulu pruïnosti, pevnosti ãi objemové hmotnosti, poru ování sledu ãi ãasového harmonogramu montáïních krokû, nerespektování zpûsobu v stavby konstrukce ve v poãtu, nedodr- Ïení geometrie a velikosti pfiedpûtí, nedodrïení tuhosti montáïního podepfiení ãi kotvení táhel atd. Na tyto nedostatky jsou citlivé zejména konstrukce budované metodou letmé betonáïe. Pravdûpodobnû nejdûleïitûj ími charakteristikami konstrukce jsou její vlastní tíha a pfiedpûtí. Ke zv ení vlastní tíhy mûïe dojít pfiedev ím provedením dodateãné vyrovnávací vrstvy apod. NedodrÏením geometrie a velikosti pfiedpûtí mûïe naopak dojít ke zmen ení zatíïení od pfiedpûtí pûsobícího proti gravitaãním zatíïením a tím k váïn m poruchám provozuschopnosti i únosnosti konstrukce. K poklesu pfiedpínací síly navíc dochází ztrátami pfiedpûtí od smr Èování a dotvarování betonu. Dal í moïnou pfiíãinou nadmûrn ch prûhybû je zanedbání nûkter ch jevû pfii tvorbû v poãetního statického modelu konstrukce. Jde napfi. o smykové ochabnutí a vliv smyku na deformace obecnû, excentrickou polohu betonáfiské a pfiedpínací v ztuïe, spolupûsobení fiíms a tuh ch vrstev vozovky s konstrukcí, sníïení tuhosti vznikem trhlin, tfiení v loïiscích atd. Velmi diskutované b vá podcenûní velikosti reologick ch úãinkû, zejména podhodnocení velikosti smr Èování a dotvarování betonu nevhodnou volbou fyzikálního modelu, chybami plynoucími z nejistot závislostí parametrû modelu na sloïení a pevnosti betonu, pfiípadnû nedodrïe- 36 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

39 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH ním sloïení betonové smûsi, doby o etfiování ãi patn m odhadem relativní vlhkosti okolního prostfiedí. Nadmûrné dotvarování a smr Èování betonu mûïe vznikat i v dûsledku podmínek, kter m je konstrukce vystavena in-situ, tj. napfi. dlouhodobû zv ené teploty betonu, cyklické zatíïení, cyklické zmûny vlhkosti nebo zv - ené vysychání po vzniku mikrotrhlin. Ne pfiíli probádanou oblastí je naopak vysychání betonu po prûfiezu, rozdílné vysychání rûznû masivních ãástí prûfiezu, pfiípadnû rûzné vysychání po tlou Èce desek a stûn, pfiípadnû vliv izolace mostovky na vysychání betonu po prûfiezu. S LEDOVÁNÍ MOSTNÍ KONSTRUKCE ProtoÏe problém nadmûrn ch prûhybû letmo betonovan ch pfiedpjat ch mostû je znám jiï dlouho, byly u nás i v zahraniãí problémové konstrukce dlouhodobû sledovány. U vût iny z nich v ak nejsou uvádûny ve keré údaje potfiebné pro podrobnou anal zu. To napomohlo rozhodnutí sledovat v voj prûhybû dálniãního mostu pfies fieku Vltavu [3] u Vepfieku a namûfiené v sledky porovnat s v sledky v poãtû. Ve snaze postihnout a kvantifikovat ve - keré moïné pfiíãiny prûhybû byla od poãátku v stavby mostu na jeho nosnou konstrukci osazována mûfiická zafiízení pro dlouhodobé sledování konstrukce. V stavba konstrukce byla s vysokou peãlivostí dokumentována a byla provádûna rozsáhlá mûfiení. V hlavním poli dálniãního mostu bylo vystrojeno celkem pût mûfiick ch fiezû pro sledování pomûrn ch pfietvofiení povrchu betonu mechanick m délkov m mûfiidlem (obr. 1). V jednom z mûfiick ch fiezû bylo navíc zabetonováno celkem 22 odporov ch tenzometrick ch elementû pro mûfiení podélné pomûrné deformace betonu. Ve dvou mûfiick ch fiezech byly odporov mi teplomûry mûfieny teploty betonu. Jednotlivá ãidla byla rozmístûna tak, aby bylo moïno sledovat vliv nerovnomûrného rozdûlení teploty po celém prûfiezu i po tlou Èce stûn a horní desky. Dlouhodobé sledování zmûn pfiedpûtí bylo zaji tûno magnetoelastick mi snímaãi pfiedpínací síly. V dutinû mostu bylo osazeno celkem 37 geodetick ch znaãek pro mûfiení svisl ch prûhybû konstrukce. Podrobné informace o instrumentaci a o sledování mostu, pfiípadnû odkazy na související práce lze nalézt v [11]. Od dokonãení nosné konstrukce v roce 1996 do roku 2002 PRAHA 7 3B byla provedena fiada mûfiení, z nichï nûkterá jsou v dal ích kapitolách srovnána s vypoãten mi v sledky a pfiedpokládá se, Ïe mûfiení budou v prodluïujících se intervalech pokraãovat (obr. 2). S TATICK MODEL PRO âasovou ANAL ZU KONSTRUKCE Za úãelem provedení studie vybran ch jevû ovlivàujících dlouhodobé prûhyby konstrukce byl sestaven velmi podrobn statick model, kter byl postupnû upfies- Àován, a to od projektovaného stavu po skuteãn postup v stavby vãetnû mûfien ch hodnot vná eného pfiedpûtí a skuteãnû pouïit ch materiálû. V poãtová metoda [7] pouïitá pro anal zu je zaloïena na postupném v poãtu v ãase, kter je rozdûlen ãasov mi uzly. V kaïdém ãasovém uzlu je provádûn v poãet konstrukce metodou koneãn ch prvkû. Statick model sestává z prvkû na excentricitû modelujících betonov nosník, pfiedpínací kabely, pfiíãníky, podpûry, kotevní táhla, betonáfiskou v ztuï a tuhé pruty znázor- Àující postupnû se pfiesouvající betonáfisk vozík. V poãtov model respektuje ve keré montáïní kroky. Pro anal zu dotvarování je pouïita lineární teorie viskoelasticity. Smr tûní a dotvarování konstrukãního prvku je vyjádfieno v závislosti na vlastnostech jeho pfiíãného fiezu jako 11B 125 m 5C 4C Obr. 1 Mûfiické fiezy v hlavním poli dálniãního mostu Fig. 1 Instrumented sections in the main span of highway bridge celku, pfiiãemï je zohledàena velikost prvku a relativní vlhkost okolního prostfiedí. Postupnû zpfiesàovan statick model konstrukce, kter byl vzat za základ níïe popsané studie, v koneãné podobû zohledàoval následující parametry: Skuteãn v robní a montáïní postup podle dokumentace o provedení stavby a podle vlastních pozorování a záznamû. Skuteãnû vnesené pfiedpûtí vãetnû krátkodob ch ztrát a zjednodu enû uvaïované ztráty relaxací v ztuïe. Skuteãné zatíïení konstrukce. Pro predikci reologick ch úãinkû byl uva- Ïován model B3 [1] v základním tvaru, pfiiãemï se vycházelo z projektem pfiedepsaného sloïení betonu, viz tab. 1. Náhradní tlou Èka prûfiezu byla vypoãtena z definice, a to pro celistvé prvky. Byla uvaïována prûmûrná (konstantní) vlhkost a teplota okolního vzduchu. Obr. 2 Rozmístûní mûfiick ch zafiízení a ãidel v fiezu IV Fig. 2 Layout of measuring instrumentation in section IV ÚSTÍ n. LABEM 8 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

40 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH w c a α 1 α 2 k s f cyl [kgm 3 ] [kgm 3 ] [kgm 3 ] [MPa] ,1 1,0 1,0 36,5 Tab. 1 Tab. 1 Vstupní parametry modelu B3 Input parameters of B3 Model O etfiování betonu bylo pfiedpokládáno pfiibliïnû 3 dny. Byl respektován vliv excentricit po délce mostu promûnného betonového prûfiezu i vliv pfiedpínacích prutû. Byl zanedbán vliv tuhosti fiíms a tfiení vloïiscích. Nebylo pfiedpokládáno poru ení betonu trhlinami ani mikrotrhlinami. V stiïnost pouïitého statického modelu v raznû pfievy ovala modely bûïnû pouïívané v praxi. Vûdomû byly zanedbány pouze jevy, které pfii pouïití daného typu koneãného prvku vystihnout nelze (napfi. smykové ochabnutí) nebo jevy, jejichï kvantifikace je diskutabilní (napfi. pfiídavná tuhost fiíms). Popsan statick model konstrukce byl oznaãen jako varianta 0 v poãetního modelu. Dal í varianty v poãetního modelu byly odvozeny z varianty 0. S TUDIE JEVÒ OVLIV UJÍCÍCH CHOVÁNÍ KONSTRUKCE ZpÛsob modelování zmûn konfigurace konstrukce a modelování reologick ch úãinkû na konstrukci, byly detailnû zkoumány v rámci níïe popsané studie. Jednotlivé jevy povaïované za v znamné, aè uï na základû zku eností nebo proveden ch rozborû, byly postupnû zohledàovány, a to svou pravdûpodobnou hodnotou nebo bylo alternativnû uvaïováno více moïn ch hodnot dan ch veliãin. Aãkoliv si autofii jsou vûdomi, Ïe úplnou pfiedstavu ovariabilitû statické odezvy konstrukce na zatíïení, dotvarování, smr Èování a dal í vlivy mûïe poskytnout statistická anal za konstrukce, viz napfi. [5], byla studie provedena deterministicky, protoïe sloïitost zejména materiálového modelu je relativnû vysoká a doposud bohuïel nejsou k dispozici vûrohodná statistická vstupní data. SloÏení a o etfiování betonu Do první skupiny veliãin, jejichï vliv na dlouhodobé prûhyby konstrukce byl v rámci studie sledován, patfií relativní váhov pomûr jednotliv ch komponent betonové smûsi, zpûsob o etfiování ãerstvého betonu a pevnost betonu. Z tûchto veliãin a z náhradní tlou Èky prûfiezu vychází vût ina moderních reologick ch modelû. Ve variantû 1 se na rozdíl od varianty 0 pro predikci reologick ch úãinkû uvaïuje skuteãné sloïení a pevnost betonu tak, jak byly zji tûny pfii mûfieních insitu ãi v laboratofii. Zachováme-li vodní souãinitel, ale pfiitom zv íme obsah vody i cementu o 10%, získáme vstupní hodnoty varianty 2. U takto upravené betonové smûsi lze pfiedpokládat nezmûnûnou pevnost betonu v tlaku, ãehoï je moïné na stavbû zneuïít s cílem zv ení zpracovatelnosti smûsi. Také zpûsob o etfiování betonu byl povaïován za vstupní parametr studie. Skuteãn zpûsob o etfiování se dá pova- Ïovat za uloïení pfii vlhkosti blíïící se 100 %. Není-li v ak 100% vlhkost dodr- Ïena, je tfieba zv it parametr α 2 reologického modelu B3 varianta 4. Vliv smykov ch deformací PouÏitá metoda v poãtu respektuje vliv smykov ch deformací. Vliv smykového ochabnutí je modelován pouze pfiibliïnû, a to nahrazením obvyklé smykové plochy tzv. redukovanou smykovou plochou. Ve variantû v poãtu 3 bylo pouïito redukãního souãinitele smykové plochy 0,5. Ostatní vstupní parametry byly shodné s variantou 1. Vliv tvaru prûfiezu na vysychání betonu Veliãinami popisujícími schopnost prûfiezu vysychat je efektivní tlou Èka prûfiezu a parametr tvaru prûfiezu. V obou pfiípadech se uplatàují v znamné zdroje nejistot. PfiestoÏe zvolená metoda v poãtu umoï- Àuje modelovat masivní a subtilní ãásti prûfiezu jako zvlá tní prvky se sv mi reologick mi charakteristikami, viz níïe, byla v rámci této práce provádûna vût ina v poãtû s celistv m prûfiezem. Citlivost dlouhodob ch prûhybû konstrukce na zmûny náhradní tlou Èky prûfiezu byla studována v dal ích dvou variantách v poãtu. Varianta 8 byla vypoãtena pro skuteãné sloïení a pevnost betonu bez upfiesnûní reologick ch vlastností betonu, s náhradní tlou Èkou zmen enou o deset procent Tab. 2 Tab. 2 Moduly pruïnosti pfiepoãtené pro rûzné reologické modely Moduli of elasticity for various rheological models (D=0,9D pûvodní ). Naopak ve variantû 9 byla uvaïována náhradní tlou Èka zvût ená o deset procent (D=1,1D pûvodní ). Upfiesnûní reologick ch vlastností betonu model B3 Varianta v poãtu s dlouhodob mi charakteristikami betonu upfiesnûn mi podle v sledkû sledování zku ebních vzorkû pomocí parametrû p 1, p 2, p 6 a τ sh [8] byla oznaãena jako varianta 5. Vliv cyklick ch zmûn vlhkosti byl sledován ve variantû 7, pfiiãemï byly uvaïovány namûfiené hodnoty prûmûrné vlhkosti a parametry cyklû vlhkosti. V chozím modelem pro tuto variantu byl model 5. Ten je v chozím modelem rovnûï pro variantu 6, ve které je prostfiednictvím zv ení hodnoty difuzivity betonu navíc uvaïován vliv mikrotrhlin na vysychání betonu, a tedy na smr Èování a dotvarování samotné. Ve variantû 6 není zavedeno Ïádné z roz ífiení reologického modelu. Vliv cyklick ch zmûn vlhkosti a vliv mikrotrhlin na vysychání betonu byly u modelu B3 uvaïovány podle [9]. Varianta v poãtu oznaãovaná ãíslem 18 spojovala pfiedchozí varianty 5, 6 a 7. lo tedy o v poãet proveden pro skuteãné sloïení a pevnost betonu, s modelem B3 upfiesnûn m na základû sledování zku- ebních vzorkû s vypoãten mi moduly pruïnosti betonu, s respektováním vlivu mikrotrhlin na poloãas smr Èování i hloubku penetrace vysychání a s roz ífiením pro cyklickou vlhkost okolního prostfiedí. Ve variantû 19 byly do vstupních dat varianty 18 doplnûny stfiední hodnoty relativních vlhkostí za v echny ãasové intervaly pou- Ïívané ve v poãtu, pfiiãemï se vycházelo ze zmûfien ch denních prûmûrn ch hodnot vlhkosti vzduchu. Varianta 19 je tedy variantou s nejvíce sofistikovan mi vstupními údaji ze v ech modelû s celistv m prûfiezem. Srovnání reologick ch modelû Pro vybrané reologické modely pouïívané v ãesk ch ãi mezinárodních pfiedpisech byly provedeny vïdy dva v poãty, a to pro projektované sloïení a pevnost betonu (vïdy první z dále uveden ch variant) a dále pro skuteãné sloïení a pevnost be- âsn âsn CEB-FIP 1978 CEB-FIP 1990 Varianta Modul E [GPa] 36 38,5 34,5 37,5 32,4 35,1 39,7 42,9 38 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

41 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH tonu (druhá z variant). lo o âsn ve variantách 10 a 11, âsn ve variantách 12 a 13, CEB-FIP 1978 ve variantách 14 a 15 a CEB-FIP 1990 ve variantách 16 a 17. V sledky fie ení se proto dají srovnat nejlépe u variant v poãtu 0, 10, 12, 14 a 16 (projektovan stav) a uvariant v poãtu 1, 11, 13, 15, 17 (skuteãn stav). Vstupní data byla vïdy plnû upravena podle typu reologického modelu (normového pfiedpisu) vãetnû náhradních tlou tûk prûfiezu, pevnosti a modulu pruïnosti betonu, viz tab. 2. Vliv diferenãního smr Èování betonu Vliv diferenãního smr Èování a dotvarování je pfii tvorbû v poãetních modelû v bûïné projekãní praxi zanedbáván. Zjednodu ení v poãetních modelû tak mûïe b t jednou z pfiíãin podhodnocení dlouhodob ch prûhybû konstrukce. Ze studií jednoduch ch nosníkû [10] vyvstala otázka, jak vliv má diferenãní smr Èování u reáln ch konstrukcí, které mají podstatnû sloïitûj í geometrické tvary, bûhem v stavby mûní statické schéma a mûïe docházet ke smr Èování rûznû star ch betonû. Proto byl vytvofien v poãtov model konstrukce dálniãního mostu pfies Vltavu zohledàující vliv diferenãního smr Èování, tzv. model dûlen, kter vycházel z varianty 5 modelu s celistv m nedûlen m prûfiezem. lo tedy o v poãet proveden pro skuteãné sloïení a pevnost betonu, s modelem B3 upfiesnûn m na základû sledování zku ebních vzorkû, do nûhoï byly doplnûny stfiední hodnoty relativních vlhkostí za v echny ãasové intervaly pouïívané ve v poãtu, pfiiãemï se vycházelo ze zmûfien ch denních prûmûrn ch hodnot vlhkosti vzduchu. Pfiíãn fiez mostu byl v dûleném modelu rozdûlen v hlavním poli na celkem devût prvkû excentricky umístûn ch k referenãní ose (obr. 3). Ostatní pole mostu byla rozdûlena na tfii prvky (horní deska, stûny, dolní deska). Dûlení pfiíãného fiezu je provedeno tak, aby jednotlivé prvky respektovaly geometrii pfiíãného fiezu. Zohlednûní diferenãního smr Èování znamenalo tedy podstatn nárûst poãtu koneãn ch prvkû v modelu. Náhradní tlou Èka prûfiezu byla uvaïována ve dvou variantách, a to pro prûfiez s izolací horní desky (nedûlen varianta 20, dûlen varianta 21) a pro prûfiez bez izolace horní desky (dûlen varianta 22). Izolace ovliv- Àuje vysychání prûfiezu a (ponûkud nereálnû) se pfiedpokládá její poloïení ihned po betonáïi (obr. 3) V SLEDKY STUDIE A, P ÍâN EZ KONSTRUKCE EX. EX. 9 8 referenãní osa Obr. 3 PrÛfiez konstrukce a v poãtov model Fig. 3 Cross-section and the structural model Z velkého mnoïství získan ch dat se omezíme pouze na prezentaci prûbûhû prûhybu stfiedu hlavního pole mostu v ãase, které jsou pro jednotlivé varianty fie ení zobrazeny na obr. 4 aï 5. PrÛhyby jsou vztaïeny k datu , kdy probûhlo první geodetické zamûfiení po dokonãení hlavní nosné konstrukce (tj. po spojení vahadel). Vypoãtené hodnoty prûhybu jsou pro jednotlivé varianty modelu srovnány s hodnotami namûfien mi in-situ (oznaãeny M), které byly korigovány o vliv teplot a poklesu pilífiû. Ze srovnání vypoãten ch a namûfien ch hodnot (obr. 4) je zfiejmá dûleïitost v bûru realistického reologického modelu a zvlá tû pak jeho upfiesnûní na základû laboratorních zkou ek. Nejrealistiãtûj í hodnoty predikce jak gradientû tak celkov ch prûhybû jsou získány pro reologick model B3, a to pro verzi upfiesnûné predikce s roz ífiením pro extrémní podmínky (varianta 19). Ze v ech vstupních parametrû, které se vztahují ke sloïení, o etfiování a vysychání betonu má na dlouhodobé deformace nejvût í vliv vodní souãinitel (varianta 2). Diferenãní smr Èování a dotvarování zpûsobuje prûhyb nosníku, kter se s ãasem zvût uje a svého maxima dosahuje v ãasech okolo pûti tisíc dní, dále se prûhyb od diferenãního smr Èování sniïuje avãase sto let se blíïí nulové hodnotû (obr. 5b), kde je znázornûn rozdíl prûhy- 6 7 B, P ÍâN EZ MODEL Obr. 4 Relativní prûhyb stfiedu hlavního pole a) varianty fie ení pro skuteãné sloïení betonu, b) varianty pro skuteãné sloïení betonu s upfiesnûním reologick ch vlastností betonu, c) jednotlivé normové pfiedpisy pro projektované sloïení betonu, d) jednotlivé normové pfiedpisy pro skuteãné sloïení betonu Fig. 4 Relative deflection at midspan a) alternatives of the design for the actual composition of concrete, b) alternatives for the actual composition of concrete with specified rheological properties of concrete, c) standard regulations for the designed composition of concrete, d) standard regulations for the actual composition of concrete a) prûhyb [mm] b) prûhyb [mm] M 200 1E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E+5 ãas od spojení vahadel [dny] M 200 1E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E+5 ãas od spojení vahadel [dny] c) prûhyb [mm] d) prûhyb [mm] M 200 1E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E ãas od spojení vahadel [dny] M 200 1E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E+5 ãas od spojení vahadel [dny] B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

42 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH a) b) prûhyb [mm] M 200 1E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E+5 ãas od spojení vahadel [dny] -25 prûhyb po 100 letech [mm] ãíslo varianty prûhyb [mm] bez izolace s izolací E+0 1E+1 1E+2 1E+3 1E+4 1E+5 ãas od spojení vahadel [dny] Obr. 5 Relativní prûhyb stfiedu hlavního pole zpûsoben diferenãním smr Èováním Fig. 5 Relative deflection at midspan caused by differential shrinkage bû vypoãten ch na dûleném a nedûleném modelu. Na dûleném modelu s izolací horní desky do lo k zv ení prûhybu cca o 11,5 mm. Pokud bychom naopak uvaïovali prûfiez bez izolace, do lo by ke zmen ení námi vypoãten ch prûhybu o cca 22,3 mm, coï mûïe dokumentovat chybu, jaké by se projektant dopustil, pokud by uvaïoval dûlen prûfiez bez izolace po celou dobu Ïivotnosti konstrukce. Do lo by k v raznému podcenûní poãítan ch prûhybû (obr. 4 a 5). Rychlej í nárûst prûhybû v prvním roce mûfiení by mohl b t zpûsoben právû poloïením izolace na horní desku, a tím i zmûnou náhradní tlou Èky (vysychání) prûfiezu. Zohlednûní zmûny náhradní tlou Èky není v souãasné dobû v programu TDA [7] moïné, zmûna proto není ve v poãtov ch modelech vystihnuta. Z v sledkû (obr. 5) lze usoudit, Ïe diferenãní smr Èování nemá vliv na koneãnou hodnotu prûhybû, má ale má vliv na ãasov prûbûh deformací. Je zfiejmé, Ïe uvaïováním diferenãního smr Èování a dotvarování do lo k lep í shodû mezi namûfien mi a vypoãten mi hodnotami prûhybû. Velk vliv na v sledky má rovnûï rozdílné vysychání prûfiezu (s izolací horní desky nebo prûfiez bez izolace). Z ÁVùR V ãlánku bylo popsáno relativnû velké mnoïství v poãtû skuteãné letmo betonované mostní konstrukce, pfiiãemï byl studován vliv nûkter ch vstupních parametrû na prûhyby konstrukce. Srovnání v sledkû v poãtû a mûfiení dlouhodob ch prûhybû dálniãního mostu pfies Vltavu potvrzují oãekávan v voj prûhybû mostu. Konstrukce doposud nejeví Ïádné známky poruch ãi nadmûrn ch prûhybû. Shoda v poãtû s mûfiením proveden m in-situ je velmi dobrá a potvrzuje kvalitu odhadu dlouhodob ch vlastností betonu i podrobného v poãtového modelu. Rozptyl prûhybû vypoãten ch v rámci parametrické studie se v ak ukázal men í, neï se oãekávalo, aãkoliv rozsah vstupních parametrû byl relativnû velk, viz obr. 4 aï 6. Nabízí se tedy závûr, Ïe bûïná variabilita vstupních dat nemûïe sama zpûsobit nadmûrné prûhyby konstrukce a Ïe tudíï nejsou tyto konstrukce tak citlivé a náchylné k nadmûrn m prûhybûm, jak se pfiedpokládalo (obr. 6). Nejvût í problémy s prûhyby se objevují u konstrukcí star ího data. To souvisí s neexistencí v poãetních metod v dobû návrhu konstrukcí, nedostatkem zku eností s pouïívan mi technologiemi, s volbou konstrukcí s kloubem uprostfied pole, ale pfiedev ím s tehdej í chybnou filozofií návrhu. Kvalitním v poãtem takto navrïen ch konstrukcí by tehdej í projektanti pouze snáze odhalili chyby ve sv ch projektech, jejich odstranûní v ak vyïaduje jin pohled na zpûsob navrhování. Velmi záhy projektanti pfii li na první zchyb, a to pouïití kloubû ve stfiedech polí. NejzávaÏnûj í chybou v ak zfiejmû byla snaha lékárnicky vyhovût ustanovením o dovolen ch namáhání betonu a uspofiit pfiedpínací v ztuï i za cenu nelogického uspofiádání kabelû, které pouze pasivnû vykryly tahy v konstrukci. Pro správn návrh pfiedpûtí je tfieba pochopit jeho aktivní roli Obr. 6 PrÛhyb stfiedu hlavního pole v ãase Fig. 6 Final relative deflection at midspan v silovém pûsobení na konstrukci a pouïít pfiedpûtí k vyrovnání ohybov ch a smykov ch namáhání od stál ch zatíïení. Tato filozofie se pravdûpodobnû pouïívala, snad intuitivnû, jiï dfiíve, ale prvnû byla popsána v [6] jako metoda vyrovnání stál ch zatíïení. Dnes je doporuãována pfiedními svûtov mi inïen ry, pfiestoïe není na první pohled ekonomická. VyÏaduje více kabelû a nûkdy i jejich nároãnûj í uspofiádání. Pfiiná í v ak vût í trvanlivost a provozuschopnost konstrukce. Doporuãení se tedy t ká návrhu pfiedpûtí, které musí vycházet z provozních kritérií, pfiiãemï kritéria mezních stavû mohou návrh ovlivnit a doplnit. Napfi. doporuãení [4] podpofiená provedením nelineární ãasové anal zy hovofií mj. o nutnosti vyrovnat pfiedpûtím alespoà 90 % stál ch zatíïení v pfiípadû pouïití lineární anal zy pro v poãet prûhybû a alespoà 80 % stál ch zatíïení v pfiípadû pouïití nelineární anal zy s respektováním vlivu trhlin na tuhost konstrukce. U takto navrïené konstrukce je tfieba provést pfiesnou anal zu. Je zfiejmé, Ïe se v ãasové anal ze vyskytuje fiada nejistot materiálov ch i technologick ch, coï vede k jisté nepfiesnosti fie ení. S trochou nadsázky lze tvrdit, Ïe ten kdo prezentuje v této oblasti pfiesnou shodu v poãtu s mûfiením, mûïe b t podezfiíván ze lïi nebo získal tyto v sledky ãirou náhodou. To v ak nesmí b t dûvodem pro rezignaci, ale naopak pobídkou k pouïití co nejpfiesnûj- ích dostupn ch metod. Z v e uveden ch v poãtû a mûfiení je zfiejmá dûleïitost v bûru reologického modelu. Nejrealistiãtûj í hodnoty predikce jak gradientû tak celkov ch prûhybû byly získány pro reologick model B3, zvlá tû pak pro verzi upfiesnûné predikce s roz ífiením pro extrémní podmínky. Ve srovná- 40 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

43 V ùda A V ZKUM SCIENCE AND RESEARCH ní s ostatními modely se model B3 jeví jako nejucelenûj í a nejkompaktnûj í. Problémem je jeho znaãná komplikovanost. Proto se pro jednodu í konstrukce o mal ch rozpûtích doporuãuje pouïití modelu CEB FIP Dobrá shoda s mûfiením se dá oãekávat rovnûï pfii pouïití pfiedpisu EUROCODE 2 (nebyl souãástí studie). V EC2 se totiï pouïívají stejné funkce dotvarování a smr Èování betonu jako v CEB FIP 1990, nezohledàuje se v ak typ kameniva pfii urãování modulu pruïnosti, kter byl v na í úloze dûvodem nereálnû vysokého modulu pruïnosti. V rámci tvorby stavebnû-mechanického a materiálového modelu je tfieba vûnovat pozornost zejména modelování a úrovni vneseného pfiedpûtí, vodnímu souãiniteli, urãení náhradní tlou Èky prûfiezu, obsahu cementu v betonové smûsi, relativní vlhkosti okolního prostfiedí a ve stádiích montáïe také spolehlivosti vnesení pfiedpûtí doãasn ch kotev a vlivu mikrotrhlin na vysychání betonu. Z dûvodu omezení v ech nejistot ovliv- Àujících dlouhodobé chování betonov ch konstrukcí se doporuãuje provedení upfiesnûní dotvarování a smr Èování vïdy Oznaãení veliãin E 28 je stfiední hodnota modulu pruïnosti betonu ve stáfií 28 dnû vmpa, D je náhradní tlou Èka prûfiezu podle pfiíslu ného pfiedpisu v mm, w je obsah vody v betonové smûsi v kgm -3, c je obsah cementu v betonové smûsi v kgm -3, a je obsah kameniva (tj. tûrku a písku) v betonové smûsi v kgm 3, f cyl je stfiední hodnota válcové pevnosti betonu v tlaku ve stáfií 28 dnû v MPa, α 1 je souãinitel závisl na druhu cementu podle [1], α 2 je souãinitel závisl na typu o etfiování podle [1], k s je souãinitel tvaru prûfiezu podle [1], τ sh je parametr modelu B3 naz van poloãas smr Èování shrinkage half-time ve dnech, [1], p 1, p 2, p 6 jsou parametry upfiesnûní reologického modelu B3 zji tûné ze sledování zku ebních vzorkû, [1], [8]. Literatura [1] BaÏant Z., P., Baweja S., Creep and Shrinkage Prediction Model for Analysis and Design of Concrete Structures Model B3, RILEM Recommendation, Mater. Struct., 28 (1995), [2] CEB Bulletin d Information No 235, Serviceability Models, Behaviour and modelling in serviceability limit states including repeated and sustained loads, CEB TG 2.4, Progress report, CEB Lausanne Switzerland, 1997 [3] Cieslar P., Landa T., Îurych R., Most pfies Vltavu u Vepfieku, Beton a zdivo, 4, 1995, s. 5 9 [4] Favre R., Markey I., Generalization of the load balancing method, Research and development, EPFL, DGC-IBAP, [5] Florian A., Navrátil J., Stochastical Analysis of Highway Bridge across Vltava River, Proc. of the 7 th Intern. Conf. on Structural safety and Reliability Icossar 97, Japan, s , 1997 [6] Lin T., Y., Load Balancing Method for Design and Analysis of Prestressed Concrete Structures, Jour. Am. Conc. Inst., June 1963 [7] Navrátil J., âasovû závislá anal za rámov ch konstrukcí, Stavebnick ãasopis, 7 (40), s , 1992 [8] Navrátil J., Upfiesnûní predikce dotvarování a smr Èování betonu, Stavební obzor, 2/1998, s , 1998 [9] Navrátil J., PouÏití modelu B3 pro predikci dotvarování a smr Èování betonu, Stavební obzor, 4/1998, s , 1998 [10] Navrátil J., Zich M., Kfiístek V., Vliv diferenãního smr Èování na deformace komorov ch nosníkû, sborník konference Betonáfiské dny, Pardubice, 1999, s [11] Navrátil J., Zich M., Sledování dálniãního mostu pfies Vltavu D c/so 209 zpráva k etapû V-6, Ústav betonov ch a zdûn ch konstrukcí VUT FAST, Brno, 2002 konkrétnû pouïitého betonu. Metoda upfiesnûní popsaná v [1], pfiíp. v [8] je pouïitelná jiï ve fázi projekãní pfiípravy, pfiiãemï finanãní nároãnost experimentu je relativnû malá s ohledem na velikost nákladû na stavbu v znamné mostní konstrukce. Z tûchto dûvodû lze metodu upfiesnûní doporuãit pro zapracování do normov ch pfiedpisû tak, aby mohla b t v budoucnu vyuïita jako standardní postup. Správnû navrïená a pfiesnou anal zou provûfiená konstrukce je pouze podmínkou nutnou, nikoli v ak postaãující. Konstrukci je tfieba kvalitnû provést, zejména u letmé betonáïe. Jak vypl vá z rozborû problémov ch konstrukcí jedna z pfiíãin spoãívá napfi. v nedodrïení potfiebn ch parametrû betonu, ten má vût í ochotu smr Èovat a dotvarovat. Pokud jej pfii letmé betonáïi velmi záhy zatíïíme vlastní tíhou a pfiedpûtím, roste pomûrné pfietvofiení a zároveà klesá pfiedpûtí. Tyto vlivy mohou bezprostfiednû pûsobit smûrem k nadmûrn m prûhybûm. Stejn úãinek má nedodrïení úrovnû vná eného pfiedpûtí nebo mírn nárûst napfi. ostatního stálého zatíïení (vyrovnávací vrstvy odstraàující pfiedchozí chyby ve v robû apod.). Tyto chyby mohou mít tragické dûsledky zejména u konstrukcí, které nebyly navrïeny metodou vyrovnání stál ch zatíïení. U tûchto konstrukcí je totiï vût inou men í tlaková rezerva, a proto mal neoãekávan pokles pfiedpûtí mûïe vést ke vzniku trhlin, sníïení tuhosti prûfiezu a rapidnímu rûstu prûhybû [4]. Z tûchto dûvodû a na základû v sledkû v e uvedené studie se lze domnívat, Ïe nadmûrné prûhyby, které se projevily u nûkter ch konstrukcí, vznikly kombinací váïn ch chyb v návrhu konstrukcí (stálá zatíïení nedostateãnû balancována pfiedpûtím), nedostatkem technologické káznû (imperfekce kabelov ch drah, vy í ztráty pfiedpûtí) a nepfiízniv ch provozních podmínek (koroze materiálû). Tato práce vznikla za podpory editelství silnic a dálnic Praha, v zkumného zámûru MSM a grantového projektu GAâR 103/02/1005. Doc. Ing. Jaroslav Navrátil, CSc. tel.: , fax: navratil.j@fce.vutbr.cz SCIA CZ, s. r. o., Slavíãkova 1a, Brno navratil@scia.cz Ing. Milo Zich, Ph.D tel.: , fax: zich.m@fce.vutbr.cz oba: Ústav betonov ch a zdûn ch konstrukcí VUT v Brnû Vevefií 95, Brno B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

44 S OFTWARE SOFTWARE N O V É M O Î N O S T I S T A T I C K É A N A L Z Y P E D P J A T C H T R Á M O V C H A D E S K O V C H M O S T Ò S T A V ù N C H P O E T A P Á C H N E W P E R S P E C T I V E S O F A P P L I C A T I O N O F S T R U C T U R A L A N A L Y S I S O F P R E S T R E S S E D B E A M A N D S L A B B R I D G E S E R E C T E D I N S T A G E S Z DENùK P ODRÁSK, L IBOR VEJDA S rostoucí v konností v poãetní techniky a rozvojem softwarového vybavení smûfiuje trend statické anal zy mostních objektû k vytváfiení komplexnûj ích v poãetních modelû. Zejména v pfiípadech pfiedpjat ch trámov ch a deskov ch mostû se v praxi velmi osvûdãuje kombinace plo n ch a prutov ch koneãn ch prvkû, která dává realistiãtûj í v sledky ausnadàuje zadání pohyblivého zatíïení. With the growing speed of IT and software development, structural analysis of bridge structures tends to apply more complex calculation models. Particularly in case of prestressed beam and slab bridges, a combination of area and rod finite elements has proven very useful in practice. This combination provides more realistic results and facilitates the setting of the moving load. Pfii statické anal ze a posuzování se pro svou pfiehlednost a snadnou aplikovatelnost (zejména u jednotrámov ch mostû) v minulosti velmi dobfie osvûdãil prutov model. Vzhledem k aktuálnímu trendu budování velkokapacitních komunikací a tím zvy ování poïadavkû na pfiíãné rozpûtí mostní konstrukce v ak klasické jednotrámové fie ení mostu naráïí na své pfiirozené technické, technologické, estetické a zejména ekonomické hranice. Velkokapacitní mosty jsou proto velmi ãasto navrhovány s vícetrámovou (nejãastûji dvoutrámovou) podélnû pfiedpjatou nosnou konstrukcí. Snaha o maximální hospodárnost a tíhlost konstrukce pfii souãasném zachování jejich základních parametrû spolehlivosti a Ïivotnosti vede k vyuïití, resp. zohlednûní pozitivního vyztuïujícího vlivu desky mostovky v pfiíslu - ném statickém modelu a popfi. dále i k zavedení pfiíãného pfiedpûtí. Pfii zjednodu eném modelování konstrukce uvedeného typu v hradnû pomocí prutov ch prvkû (ro t) je tfieba na základû pomocného modelu pfiíãného smûru odhadnout pfiíãnou tuhost mostovky a tuto pak zavést do hlavního statického modelu pomocí vhodnû geometricky uspofiádan ch náhradních pfiíãníkû. Dal ím praktick m problémem v hradnû prutov ch modelû je zadávání pohyblivého zatíïení, které je tfieba vïdy pfiifiadit ve formû excentricky uspofiádan ch osamûl ch bfiemen od jednotliv ch náprav nûkterému z hlavních nosníkû. Jednoznaãnou v hodou prutov ch modelû je naopak existence pfiíslu n ch normativních pfiedpisû pro jejich posouzení a návrh vyztuïení prutového prûfiezu. P RUTOV MODEL KOMBINOVAN S ORTOTROPNÍ DESKOU Uvedené nedostatky prutového modelu (pfiíãná tuhost a roznos zatíïení) lze obejít zámûnou náhradních pfiíãníkû za tzv. ortotropní desku mostovku popsanou koneãn mi skofiepinov mi (stûnodeskov mi) prvky. Propojení sítû plo n ch koneãn ch prvkû s hlavními nosníky zaruãuje jejich vzájemné statické spolupûsobení, které je Ïádoucí právû v pfiíãném smûru mostu. Naopak jejich neïádoucí spolupûsobení v podélném smûru, tuhost mostovky by byla se zadanou spolupûsobící ífikou hlavních nosníkû obsaïena v modelu dvakrát, vylouãíme pfiifiazením ortotropního materiálu desce. Stejnû tak je tfieba vhodn m zpûsobem potlaãit vlastní tíhu mostovky. S ohledem na numerickou stabilitu v poãtu a pouïitelné v sledky se v praxi osvûdãuje sníïení tuhosti desky v podélném smûru oproti jejímu pfiíãnému smûru cca sto aï tisíckrát. Zadání podélného pfiedpûtí hlavních nosníkû a popfi. pfiedpûtí pfiíãníkû nad podporami zûstávají beze zmûny. Základní v hody tohoto uspofiádání v poãetního modelu jsou tyto: odpadá nutnost tvorby a vy etfiování pomocného modelu pfiíãného smûru, do úlohy není tfieba zavádût pfiíãníky a odhadovat jejich tuhost, pfiíãné spolupûsobení desky a hlavních nosníkû zaruãuje roznos pohyblivého zatíïení, které lze snadno zadávat pomocí univerzálních a jiï standardnû pfieddefinovan ch zatûïovacích maker dle zvolené posudkové normy, Obr. 1 Princip prutového modelu s ortotropní deskou Fig. 1 The basic principle of a rod model with an orthotropic slab Obr. 2 Zadání pohyblivého zatíïení na plo ném modelu Fig. 2 Setting of a moving load in an area model 42 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

45 S OFTWARE SOFTWARE Obr. 3 Pfiíklad komplexního modelu mostu Fig. 3 Example of a complex bridge model Obr. 4 Modely etap v stavby stavební stavy Fig. 4 Models of construction stages construction conditions primární v sledky statické anal zy jsou k dispozici ve formû prutov ch vnitfiních úãinkû, které lze v dal ím vyhodnocovat a posuzovat osvûdãen m postupem, popfi. i s podporou pfiíslu ného software na statické posouzení pfiedpjat ch prûfiezû. Jako dal í v znamné klady navrïeného postupu lze vyzvednout: realistické posouzení deformací a smykového chování celkového prûfiezu v pfiíãném smûru, vyhodnocení napûtí v pfiíãném smûru mostovky, vedle standardního podélného pfiedpûtí Obr. 5 Most pfies Jinonickou traè v Praze Fig. 5 Bridge across the Jinonice railway line in Prague moïnost zohlednûní i pfiedpûtí v pfiíãném smûru, v pfiípadû nutnosti moïnost zavedení pfiíãného pfiedpûtí pfiímo do mostovky, realistické modelování i komplikovanûj- ích geometrick ch forem a pfiechodov ch oblastí mostních objektû, jako napfi. lichobûïníkov tvar desky, rozplet, nájezdové rampy apod., spolupûsobení hlavních nosníkû s mostovkou pfiispívá zejména pfii jejím lichobûïníkovém tvaru ke zv ení celkové únosnosti, nalezení nejúãinnûj í polohy pohyblivého zatíïení lze pomocí vhodné automatiky kombinací redukovat na vyhodnocení obalov ch kfiivek vnitfiních úãinkû velkého poãtu zatûïovacích stavû s rûznou polohou na mostû. K OMPLEXNÍ V POâETNÍ MODELY SPODNÍ A SVRCHNÍ STAVBY V e popsan postup kombinace plo - n ch a prutov ch koneãn ch prvkû v ak není nutné omezovat pouze na v poãetní model samostatného tûlesa mostu. Do statického v poãtu a posouzení mohou b t zahrnuty i dal í podpûrné a spolupûsobící konstrukce, napfi. pomocné montáïní konstrukce, mostní opûry, podpory, pilífie, základové konstrukce, piloty a vrstevnaté podloïí. V hodou tohoto postupu je jiï zmínûné spolupûsobení jednotliv ch konstrukãních celkû a jejich efektivní statické fie ení a posouzení v jednom pracovním kroku. Pfies stále lep í parametry v poãetní techniky a moïnosti moderního software v ak musí komplexnost konkrétního v poãetního modelu vïdy vychá- Obr. 6 Obalová kfiivka ohybov ch momentû pro hlavní kombinaci Fig. 6 Wave envelope of bending moments for the main combination B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

46 S OFTWARE SOFTWARE Poãet prvkû Poãet uzlû Poãet stupàu volnosti Poãet stavebních etap 3+1 = 4 Poãet zatûïovacích stavû = 828 Matice tuhosti 30 MB Vektor zatíïení 145 MB Data zadání bez v sledkû 1,14 MB (komprimováno) Data zadání se v emi v sledky 500 MB (komprimováno) âas v poãtu deformací a vnitfiních úãinkû od vnûj ího zatíïení i pfiedpûtí, 88 minut 4 etapy âas pfiepoãtu deformací a vnitfiních úãinkû pouze od pfiedpûtí, 4 etapy 57 minut âas v poãtu a vyhodnocení kombinací 180 minut âas v poãtu posudkû jednoho trámu 1 minuta Tab. 1 Tab. 1 Pfiehled velikosti a v poãetních ãasû ãtyfitrámového mostu pfies Jinonickou traè Overview of the size and calculation times of the four-beam bridge across the Jinonice railway track zet ze znalosti skuteãného stavu, reáln ch potfieb a pouïitelnosti oãekávan ch v sledkû. Zahrnutí nepodstatn ch vlivû do Obr. 7 Rozvinuté prûbûhy min/max napûtí v horním a dolním vláknû prûfiezu v ãase t n pfii hlavní kombinaci Fig. 7 The developed minimal / maximal stress diagram in the top and bottom fibre of the cross section in time t n for the main combination zadání úlohy totiï mûïe vést k neúmûrnû pracnému zadávání a zbyteãnému prodlouïení v poãetních ãasû. E ENÍ OTÁZEK DOTVAROVÁNÍ, SMR ËOVÁNÍ A RELAXACE U pfiedpjat ch Ïelezobetonov ch konstrukcí stavûn ch po etapách má dotvarování a smr Èování betonu a relaxace pfiedpínací v ztuïe v znamn vliv na v sledné vlastnosti konstrukce. V minulosti jiï byla navrïena a zkoumána celá fiada metodick ch postupû umoïàujících zahrnutí tûchto vlivû do statické anal zy a posouzení stavebních konstrukcí. Nejsofistikovanûj í postupy vycházejí pfii popisu lineárního dotvarování z pfiedpokladu viskoplastického chování betonu a zavádûjí do v poãtu ãasov krok jako skuteãnou promûnnou. e ení takto matematicky formulovaného problému vede k velmi komplikovan m pfiírûstkovû-iteraãním postupûm, které zatím nejsou pfiíli vhodné pro praktické v poãty cel ch komplexních stavebních objektû. Relaxaãní metoda Osvûdãen m a uznávan m postupem (napfi. normy Eurocode 2, DIN , DIN Fachberichte a ÖNORM 4700) zohlednûní vlivu dotvarování a smr Èování u mostních konstrukcí je tzv. relaxaãní metoda navrïená autory Trost a Wolf [1]. Vychází z praxí provûfiené skuteãnosti, Ïe redistribuce vnitfiních úãinkû smûfiuje vïdy ke stavu, kter se blíïí jejich prûbûhûm, jeï by vznikly pfii pûsobení zkouman ch zatíïení na koneãn monolitick systém. Rozsah redistribuce pfiitom zjednodu enû závisí na stáfií betonu v okamïiku zmûny statického systému. Pomocí této pfiibliïné metodiky jsou vïdy na konci jednotliv ch stavebních etap dosahovány velmi uspokojivé v sledky. Praktické pouïití Trostovy relaxaãní metody v programovém systému PONTI spoãívá v fie ení mûnícího se statického systému konstrukce zatíïeného pouze vlastní tíhou a pfiedpûtím novû vzniklé etapy v oddûlen ch pseudoãasov ch krocích stavebních stavech a dále ve vy etfiení celkové vlastní tíhy, pfiedpûtí a v ech dodateãn ch stál ch a provozních zatíïení na koneãném monolitickém systému. Vnitfiní úãinky v libovolném ãasovém okamïiku se pak stanovují v kombinacích pfiifiazením pfiíslu ného redistribuãního faktoru k vnitfiním úãinkûm z jednotliv ch etap a monolitu (napfi. G 0, G 1, G n, V 0, V 1 av n ) dle následujícího schématu: [ σ] = [ σ] + {[ σ] [ σ] } ρ Praktické hodnoty redistribuãního faktoru ρ pfiitom jsou: 0,05 ~ 0,25 pro ãas t 1, resp. 0,80 ~ 0,90 pro ãas t n. Pri aplikaci této metody je tfieba dodrïet následující pfiedpoklady: zkouman ãasov úsek > 5 dní, stáfií pfii prvním provozním zatíïení <500 dní v konstrukci nejsou obsaïeny prvky se znaãnû rozdíln mi tuhostmi. Pfiedností uvedené relaxaãní metody je její relativnû snadná aplikovatelnost i pro velmi rozsáhlé statické systémy a získání dostateãnû pfiesn ch v sledkû pro stavební praxi. M OST P ES J I NONICKOU TRAË V P RAZE etapa monolit etapa Pfiíkladem aplikace prutového v poãetního modelu kombinovaného s ortotropní deskou a popisované relaxaãní metody je kontrolní pfiepoãet jiï realizovaného silniã- Obr. 8 PrÛbûh stanovené bezpeãnosti z posouzení pfiedpjatého betonu Fig. 8 Diagram of the determined safety from the assessment of prestressed concrete 44 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

47 S OFTWARE SOFTWARE ního ãtyfitrámového mostu zatûïovací tfiídy A s podéln m a pfiíãn m pfiedpûtím [2]. Základní parametry mostu Celková délka mostu 169 m je rozdûlená do ãtyfi polí o rozpûtí 45, ,41 (resp. 53,92) + 35,21 (resp. 38,7) + 29,4 m. ífika vozovky mezi obrubami je 2 x 11,5 m, chodníky mají ífiku 2 x 1,5 m a ífika mostu mezi zábradlími je 27,5 m. V ka mostu nad terénem je max. 10,1 m, stavební v ka mostu 2,8 m. Plocha mostu m 2. Dispozice mostu je dána v razn mi omezeními vypl vajícími z pfiemosèovan ch pfiekáïek. Most má na v ech podporách o prûmûru 2 m, opatfien ch hrncov m loïiskem, kolmé uloïení. UloÏení na stfiední podpofie je vzhledem k dispoziãním omezením v úhlu 76,73, coï vedlo nakonec i k rûzn m pomûrûm polí a pfiedpûtí trámû. Základní pfiedpûtí je navrïené z kabelû sloïen ch ze tfiinácti lan Lp15, (systém SOLO) veden ch v trubkách Sandrik. Dodateãné pfiedpûtí pro bezespojkové spojení etap a pfiedpûtí podporov ch pfiíãníkû je opût z kabelû sloïen ch ze tfiinácti lan Ln15, Most je hlubinnû zaloïen na pilotov ch základech. Statické fie ení konstrukce Nosná konstrukce byla v pouïitém programovém systému [3] modelována v podélném smûru hlavními prutov mi nosníky propojen mi na ortotropní desku mostovku a na krajní, loïiskové a dal í vyztuïující pfiíãníky. Vzhledem k etapové v stavbû byly definovány tfii stavební stavy a monolitick systém mostu. Grafické zadání v poãetního modelu umoïnilo i zavedení a okamïitou kontrolu v ech pfiedpínacích kabelû, tzn. navrïení a ovûfiení polohy drah pfiedpínací v ztu- Ïe a ovûfiení úãinku pfiípadn ch zmûn jejich geometrie a zpûsobu napínání. Prostfiednictvím ortotropní desky byla na konstrukci pohodlnû rozmístûna normou pfiedepsaná pohyblivá zatíïení, jeï jsou v programovém systému [3] k dispozici ve formû pfieddefinovan ch zatûïovacích maker. Jejich nejúãinnûj í poloha je nalezena automaticky pfiifiazením tzv. atributû zatûïovacích stavû a pouïitím pfieddefinované pfiedlohy kombinace zatíïení podle âsn Po provedení vlastního v poãtu MKP, kombinací zatûïovacích stavû a základní kontrole v sledkû posuvû a vnitfiních úãinkû ve vyhodnocovacím grafickém prostfiedí probûhlo automatické pfievzetí v sledkû v poãtu PONTI do posudkového modulu POMPRU, kde byly ve smyslu âsn posouzeny jednotlivé kritické fiezy pfiedpjat ch trámû a pfiíãníkû. PrÛbûhy normáln ch napûtí, hlavních tahov ch napûtí, smykov ch napûtí a bezpeãnosti pak byly znázornûny pfiímo na konstrukci opût v grafickém prostfiedí základního programu. Parametry statického v poãtu Pfii matematickém modelování MKP byly pro desku mostovky pouïity kvadratické Literatura: [1] Trost, Wolf: Zur wirklichkeitsnahen Ermittlung der Beanspruchung in Abschnitsweise hergestellten Spannbetonbrücken, Bauingenieur 45 (1970), Heft 5 [2] Podrásk Z.: Most pfies Jinonickou traè na mûstském okruhu Zlíchov- Radlická v Praze, sborník symposia Mosty 2001, str [3] Softwarov systém RIB PONTI izoparametrické Reissner-Mindlinovy skofiepinové prvky a pro nosníky a pfiíãníky zakfiivené kvadratické izoparametrické nosníkové prvky se smykovou poddajností. Základní kvantitativní a ãasové údaje k úloze fie ené metodou koneãn ch prvkû na poãítaãi Pentium 4 1,5 GHz a512 MB RAM pfiehlednû uvádí tabulka 1. Z ÁVùR NavrÏen a pouïit postup fie ení pfiedpjat ch trámov ch a deskov ch mostû vyuïívající ve stavebních stavech (uvedená relaxaãní metoda) kombinaci prutov ch a plo n ch koneãn ch prvkû v jednom v poãetním modelu pfiedstavuje praktickou moïnost pfiehlednûj ího, pfiesnûj ího a ve svém dûsledku i hospodárnûj ího fie ení nosn ch konstrukcí. Jak dokládají dosaïené parametry fie ené úlohy (tab. 1), je tento postup pfii pouïití vhodného aplikaãního software moïn na dostupné v poãetní technice i u velmi komplexních, nejen mostních, konstrukcí. Optimální grafická podpora a obousmûrné datové propojení na automatizované posudky Ïelezobetonov ch a pfiedpjat ch konstrukcí pfiitom v znamnû zvy ují efektivitu a sniïují riziko v skytu chyb. Ing. Zdenûk Podrásk, CSc. PUDIS, a. s. Nad Vodovodem 2, Praha 10 tel.: , fax: zdenek.podrasky@pudis.cz, Ing. Libor vejda RIB stavební software, s. r. o. U StrÏe 150/1, Praha 4 tel.: , fax: sv@rib.cz, P E D P I S Y P R O B E T O N O V É M O S T N Í O B J E K T Y P O Z E M N Í C H K O M U N I K A C Í L U BOMÍR T ICH Pfiehled a vazby mezi pfiedpisy pro navrhování, zhotovení, kontrolu, prohlídky, diagnostick prûzkum, údrïbu, opravy a rekonstrukce betonov ch mostních objektû pozemních komunikací (PK) zahrnuje vybrané právní pfiedpisy, âsn, technické pfiedpisy MD atd. Technické pfiedpisy jsou základním nástrojem technické politiky MD. Jsou zpracované na základû nejnovûj ích a ovûfien ch poznatkû vûdy, techniky a praxe; mají pfiiná et optimální a racionální fie ení zejména z hlediska jednotnosti, hospodárnosti, jakosti, Ïivotnosti, ochrany Ïivotního prostfiedí a bezpeãnosti prací a objektû staveb PK. Oproti nov m âsn umoïàují technické pfiedpisy MD rychlej í zavádûní nov ch poznatkû do praxe a detailnûj í a komplexnûj í zpracování podle potfieb oboru PK. Pfiedpisy jsou prûbûïnû doplàovány a aktualizovány dle potfieb rozvoje oboru (realizaãními v stupy v zkumn ch projektû jsou zpravidla TP). Pokraãování na str. 57 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

48 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION Z AVÁ D ù N Í EN : N AVRHOVÁNÍ B E T O N O V C H K O N S T R U K C Í D O P R A X E M E Z N Í S T A V Y Ú N O S N O S T I P I P O R U E N Í S M Y K E M, K R O U C E N Í M A P R O T L A â E N Í M I N T R O D U C T I O N O F E N T O P R A C T I C E U L T I M A T E L I M I T S T A T E S: S H E A R, T O R S I O N, P U N C H I N G SERIÁL EN 1992 J I Í K RÁTK, J AROSLAV P ROCHÁZKA Pfiíspûvek je pokraãováním ãástí uvefiejnûn ch v pfiedchozích ãíslech ãasopisu [8], [13], [15]. V tomto pfiíspûvku je upozornûno na vy etfiování betonov ch vyztuïen ch prvkû namáhan ch smykem, kroucením a protlaãením. This paper follows the introductory parts published in the previous numbers of this journal [8], [13], [15]. In this paper attention is drawn to investigation of reinforced concrete members subjected to shear, torsion and punching. P RVKY NAMÁHANÉ SMYKEM Pfii urãování únosnosti Ïelezobetonov ch a pfiedpjat ch prûfiezû namáhan ch smykem dochází oproti ENV [1] k nûkter m zmûnám t kajícím se pfiedev ím smykové únosnosti prvkû bez smykové v ztuïe a zavedení pouze jedné metody v poãtu smykové únosnosti prvkû se smykovou v ztuïí (oproti dvûma alternativním metodám uveden m v ENV). Vztahy uvedené v pren [4] byly upraveny tak, aby je bylo moïné pouïít i pro vy í tfiídy betonu zavedené v této normû. Mezní posouvající síla u prvkû bez smykové v ztuïe Vût ina Ïelezobetonov ch prvkû bez smykové v ztuïe se poru uje smykem za ohybu, tj. v ikmém prûfiezu, kde se smyková trhlina vyvinula z trhliny ohybové a posouvající síla je na mezi únosnosti pfiená ena tlaãenou oblastí prûfiezu na konci smykové trhliny, tj. tlaãen m pásem vznikajícího (podle zpûsobu zatíïení) oblouku ãi vzpûradla s táhlem tvofien m podélnou betonáfiskou v ztuïí. Podle pren [4] se urãí smyková únosnost Ïelezobetonov ch prvkû bez smykové v ztuïe namáhan ch ohybem ze vztahu V Rd,cm = C Rd,c k (100ρ l f ck ) 1/3 b w d (51) kde C Rd,c je souãinitel, kter podle doporuãení uvedeného v pren je dán vztahem C Rd,c = 0,18 / γ c, (52) vnp je moïno vztah pro C Rd,c upravit, γ c je dílãí souãinitel spolehlivosti betonu závisející na uvaïované návrhové situaci (základní, nebo mimofiádné), k souãinitel v ky prûfiezu d [mm] dan vztahem k = 1 + (200/d) 1/2 2,0, (53) (100ρ l ) 1/3 souãinitel vlivu podélného vyztuïení, kde ρ l je stupeà vyztuïení stanoven z podmínky: ρ l = A sl / (b w d) 0,02, (54) kde A sl je plocha tahové v ztuïe [mm 2 ], která je od uvaïovaného svislého prûfiezu protaïena alespoà o délku d adále je fiádnû ukotvena viz obr. 22, d úãinná v - ka prûfiezu [mm], b w nejmen í ífika prûfiezu [mm] v jeho tahové oblasti. Vliv tfiíd betonu na smykovou únosnost je ve vztahu (51) vystiïen zavedením 1/3 hodnoty f ck vycházející z charakteristické pevnosti betonu v tlaku f ck. Pokud do vztahu (51) dosadíme f ck vmpa = N/mm 2 a rozmûry b w, d v mm, obdrïíme smykovou únosnost V Rd,cm vn. Vztah (51) byl odvozen z pomûrnû representativního poãtu zkou ek prost ch nosníkû pfii poru ení posouvající silou [16]. Porovnání experimentálních a vypoãítan ch hodnot smykové únosnosti ukázalo lep í shodu u vztahu (51) neï u pûvodního vztahu uvedeného v ENV PonûvadÏ smyková únosnost prutového prvku bez smykové v ztuïe by podle vztahu (51) klesla na nulu pro nevyztuïen prvek (ρ l = 0), byla opût na základû zkou- ek [17] odvozena minimální smyková únosnost slabû vyztuïen ch prvkû z podmínky V Rd,c v min b w d (55) kde v min je minimální ekvivalentní smyková pevnost [MPa] betonového prvku pfii rovnomûrném rozdûlení návrhového mezního smykového napûtí τ Rd = v min po prûfiezu b w d; podle doporuãení uvedeného v pren je v min = 0,035 k 3/2 1/2 f ck, (56) vnp je moïné pouïít i odli n vztah pro v min. Pokud je Ïelezobetonov prvek namáhán kromû smykem za ohybu je tû normálovou silou, zmen uje se jeho smyková únosnost v pfiípadû, Ïe návrhová normálová síla v prûfiezu je tahová (N Ed < 0) a naopak zvût uje se, pokud je normálová síla od zatíïení ãi pfiedpûtí tlaková (N Ed > 0). Vliv normálové (síly vyvolané vynucen m pfietvofiením lze zanedbat), popfi. pfiedpínací síly na smykovou únosnost je moïné vyjádfiit vztahem: V Rd,cn = 0,15 σ cp b w d (57) kde σ cp = N Ed / A c 0,2f cd [MPa] a A c je plocha celého betonového prûfiezu. Celková smyková únosnost prûfiezu je V Rd,c = V Rd,cm + V Rd,cn (58) takïe po dosazení dostaneme vztah uveden v pren V Rd,c = [C Rd,c k (100ρ l f ck ) 1/ σ cp ] b w d. (59) Souãasnû se upraví i minimální hodnota smykové únosnosti podmínkou: Obr. 22 Definice A sl ve vztahu (51) Fig. 22 Definition A sl in expression (51) 46 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

49 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION V Rd,c (v min σ cp ) b w d. (60) Obr. 23 Pfiíhradov model a oznaãení pro Ïelezobetonové prvky Fig. 23 Truss model and notation for shear reinforced members Vztahy (59) a (60) tedy platí i pro pfiedpjaté prvky bez smykové v ztuïe v prûfiezech, ve kter ch mohou vzniknout trhliny od ohybu, tj. tam kde tahové napûtí betonu v krajních vláknech od ohybu pfiestoupí pfii mezním stavu únosnosti hodnotu σ ct f ctd. (61) V opaãném pfiípadû, tj. tam kde lze oãekávat, Ïe ohybové trhliny v pfiedpjatém prvku nevzniknou, mûïe b t na mezi únosnosti rozhodující vznik smykov ch trhlin od hlavního napûtí v tahu. Takové pfiípady nastávají u podpor prostû podepfien ch pfiedpjat ch tuh ch desek, kde se hlavním napûtím v tahu poru ují stûny redukované tlou Èky mezi otvory. V tûchto oblastech platí pro smykovou únosnost vztah odvozen z klasického vzorce odvozeného v teorii pruïnosti pro hodnotu σ c1 = f ctd v tûïi ti betonového prûfiezu V Rd,c = [(f ctd ) 2 + α l σ cp f ctd ] 1/2.. Ib w / S (62) kde I je moment setrvaãnosti prûfiezu, S statick moment ãásti prûfiezu nad tûïi - Èovou osou, α l souãinitel závisl na poloze prûfiezu v koncové oblasti prvku: dodateãnû pfiedpjatého α l = 1,0, pfiedem pfiedpjatého α l 1,0, σ cp normálové napûtí v tûïi ti prûfiezu pro N Ed = N p > 0 (tlak), tj. σ cp = N p / A c. Posouzení smykové únosnosti podle vztahu (62) se nemusí provádût v prûfiezech bliï ích k podpofie, neï je bod prûseãíku stfiednice prvku a ikmého prûfiezu vycházejícího z líce uloïení pod úhlem 45 o. Smyková únosnost Ïelezobetonov ch prvkû bez smykové v ztuïe také vzrûstá v blízkosti podpor vlivem svisl ch tlakov ch napûtí od pfiímého zatíïení, která zpûsobí, Ïe betonové tlakové diagonály mají strmûj í sklon a tudíï i vût í únosnost. Toto zv ení únosnosti se podle zkou ek [18] projevuje v prûfiezech od líce uloïení do vzdálenosti x = 2d pfii pfiímém spojitém (rovnomûrném) zatíïení a x = 2,5d pfii pfiímém pûsobení osamûl ch bfiemen umístûn ch aï do této vzdálenosti, pokud podélná tahová v ztuï je fiádnû zakotvena za lícem uloïení. Toto zv ení smykové únosnosti je v normû pren vyjádfieno bezpeãnû do vzdálenosti 2d od líce uloïení souãinitelem β = 2d / x 4,0, (63) kter m se ve vztahu (58) vynásobí veliãina V Rd,cm, pfiiãemï musí b t splnûna podmínka V Rd = β V Rd,cm + V Rd,cn 0,5 vf cd b w d, (64) kde v je souãinitel únosnosti tlakov ch diagonál, kter se urãí ze vztahu v = 0,6 (1 f ck [MPa] / 250). (65) Mezní posouvající síla u prvkû se smykovou v ztuïí V poãet smykové únosnosti Ïelezobetonov ch prvkû se smykovou v ztuïí podle pren vychází z metody analogie se staticky urãitou pfiímopásovou pfiíhradovinou viz obr. 23. U pfiíhradového modelu se mûïe mûnit sklon tlakov ch diagonál, tj. úhel Θ, kter diagonály svírají s taïen m pásem (podélnou v ztuïí). Pro mezní stav únosnosti ve smyku je pak rozhodující buì únosnost smykové v ztuïe v ikmé trhlinû, která má stejn sklon jako tlaková diagonála, nebo únosnost samotné tlakové diagonály. Únosnost smykové v ztuïe lze odvodit z pfiíhradové analogie nebo rovnováhy sil v ikmé smykové trhlinû, za pfiedpokladu dosaïení návrhové pevnosti smykové v ztuïe f ywd, stejnû jako u pfiedbûïné ENV Úplnû obdobná je i situace u tlakov ch diagonál, jejichï únosnost je závislá na návrhové pevnosti betonu v tlaku f cd upravené souãinitelem v a dále na úhlu jejich sklonu Θ. Dále uvedeme nejbûïnûj í pfiípad Ïelezobetonového prvku vyztuïeného svislou smykovou v ztuïí (svisl mi tfimínky). Návrhová únosnost svisl ch tfimínkû roste téï s hodnotou cotg Θ podle vztahu V Rd,s = A sw f ywd z cotg Θ / s, (66) je v ak omezena únosností tlakov ch diagonál, která se zmen uje na rozdíl od únosnosti smykové v ztuïe s rostoucí hodnotou cotg Θ >1,0, podle vztahu V Rd,max = vf cd b w z / (tg Θ + cotg Θ) = = vf cd b w z cotg Θ / (1 + cotg 2 Θ) (67) kde A sw je plocha v ech vûtví jednoho tfimínku, f ywd návrhová pevnost smykové v ztuïe, s rozteã jednotliv ch tfimínkû, z rameno vnitfiních sil v prûfiezu, které lze zavést pfiibliïnou hodnotu z = 0,9d, b w minimální ífika prûfiezu mezi tlaãen m a taïen m pásem viz obr. 23, v souãinitel dan vztahem (65), Θ úhel sklonu tlakov ch diagonál, kter by mûl splàovat doporuãen vztah (68), kter lze v NP upravit. 1 cotg Θ 2,5, (68) Pro zaji tûní dostateãného pfietvofiení (duktility) pfii smykovém namáhání Ïelezobetonového prvku se poïaduje, aby smyková v ztuï vyhovovala podmínce A sw f ywd / (b w s) 0,5 vf cd (69) Podmínku (69) lze napsat ve tvaru τ Rd,w 0,5 vf cd (70) kde τ Rd,w je ekvivalentní mezní smykové napûtí betonového prvku se smykovou v ztuïí, které lze vyjádfiit vztahem τ Rd,w = ρ w f ywd (71) kde ρ w je stupeà smykového vyztuïení dan vztahem ρ w = A sw / (b w s). (72) B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

50 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION Z hlediska minimálního smykového vyztuïení musí platit podmínka V Rd,s V Rd,c (73) tj. únosnost prvku se smykovou v ztuïí nemûïe klesnout pod únosnost téhoï prvku bez smykové v ztuïe. Vztah (66) lze napsat s pfiihlédnutím ke vztahûm (71) a (72) ve tvaru V Rd,s = τ Rd,w b w z cotg Θ (74) Pfii posouzení navrïeného prvku se smykovou v ztuïí je vhodné zvolit sklon tlakov ch diagonál tak, aby platila rovnice V Rd,s = V Rd,max. (75) Po dosazení vztahû (74) a (67) dostaneme rovnici τ Rd,w b w z cotg Θ = = v f cd b w z cotg Θ / (1 + cotg 2 Θ)(76) odkud cotg Θ = (v f cd / τ Rd,w 1) 1/2, (77) pfiiãemï cotg Θ musí splàovat podmínku (68). Po stanovení hodnoty cotg Θ lze urãit V Rd,s ze vztahu (66) a pfii splnûní podmínky spolehlivosti pro posouvající sílu od návrhového zatíïení V Sd v daném prûfiezu: V Sd V Rd,s (78) lze povaïovat smykové vyztuïení za vyhovující. Pfii návrhu smykové v ztuïe je vhodné vycházet z pfiedpokladu, Ïe rozhodují tlakové diagonály, a poloïit V Sd = V Rd,max. (79) Po dosazení vztahu (67) a úpravû dostaneme rovnici τ Sd,w = vf cd cotg Θ / (1 + cotg 2 Θ) (80) kde τ Sd,w je ekvivalentní rovnomûrné smykové napûtí v betonovém prûfiezu od návrhového zatíïení, které je téï omezeno podmínkou τ Sd,w = V Sd / (b w z) 0,5 vf cd (81) Dosazením vztahû (81) a (77) do rovnice (80) lze odvodit kvadratickou rovnici 2 2 τ Sd,w = τ Rd,w vf cd τ Rd,w (82) azní potfiebné mezní smykové napûtí smykové v ztuïe betonového prvku τ Rd,w = 0,5 vf cd [(0,5 vf cd ) 2 2 τ Sd,w ] 1/2 (83) a posléze potfiebn stupeà smykového vyztuïení ρ w = τ Rd,w / f ywd (84) Uveden zpûsob návrhu smykové v ztuïe v ak platí pouze, pokud ze vztahu (77) vyjde doporuãené omezení (cotg Θ 2,5). Pfii vût ích vypoãten ch hodnotách cotg Θ je tfieba uvaïovat pouze pfiipu tûnou mezní hodnotu (napfi. cotg Θ = 2,5) a stupeà smykového vyztuïení urãit ze vztahu (74) pfii zachování rovnice V Sd = V Rd,s. (85) Pro doporuãené omezení cotg Θ = 2,5 pak platí τ Rd,w = τ Sd,w / 2,5 a ρ w = τ Sd,w / 2,5 f ywd. Z uvedeného porovnání plyne, Ïe únosnost tlakov ch diagonál a tudíï i smyková únosnost prvku se pfiizpûsobuje rostoucímu stupni smykového vyztuïení zvût ováním sklonu (úhlu Θ) diagonál, kter sledují i smykové trhliny na mezi únosnosti, ãímï roste únosnost diagonál podle vztahu (67). Obdobnû jako u svislé smykové v ztuïe lze postupovat i pro Ïelezobetonové prvky se ikmou smykovou v ztuïí ( ikmé tfimínky nebo ohyby) s upraven mi vztahy pro únosnost V Rd,sy = A sw f ywd sin α z.. (cotg Θ + cotg α) / s; (86) pro zaji tûní dostateãné smykové duktility je poïadováno τ Rd,w = A sw f ywd / b w s 0,5 v f cd sin α / (1 cos α); (87) pfiiãemï maximální smyková únosnost prvku je dána únosností tlakové diagonály V Rd,max = vf cd b w z (cotg Θ + cotg α) / / (1 + cotg 2 Θ) (88) U pfiedpjat ch prvkû, na které pûsobí pfiedpínací síla N p > 0, se s rûstem této síly smyková únosnost V Rd,max,p nejprve zvût uje, pak se ustálí na maximální hodnotû, a nakonec opût klesá s tím, jak se normálová síla blíïí únosnosti prvku v tlaku. V pren je tento prûbûh únosnosti vyjádfien na základû zkou ek [19] pomocí souãinitele α c, kter m se vynásobí maximální smyková únosnost Obr. 24 Bfiemena pûsobící ve vzdálenosti a v 2d od líce uloïení Fig. 24 Loads applied at the distance a v 2d from the edge of a support V Rd,max Ïelezobetonového prvku, takïe platí obdobnû k (67) nebo (88) V Rd,max,p = α c V Rd,max (89) kde α c je souãinitel, pro kter jsou doporuãeny vztahy α c = 1 + σ cp / f cd pro 0 σ cp 0,25 f cd (90a) α c = 1,25 pro 0,25 f cd σ cp 0,5 f cd (90b) α c = 2,5 (1 σ cp / f cd ) pro 0,5 f cd σ cp 1,0 f cd (90c) které mohou b t v NP upraveny. σ cp je normálové napûtí v tlaku v tûïi ti betonového prûfiezu A c, pfiiãemï σ cp = N p / A c. Pro pfiedpjaté platí tedy v echny uvedené vztahy pro Ïelezobetonové prvky s tím rozdílem, Ïe pokud se v nich vyskytuje souãinitel v, pfiipojí se je tû souãinitel α c. Pfii pfiímém zatíïení osamûl mi bfiemeny pûsobícími ve vzdálenosti a v 2d od líce uloïení (viz obr. 24) lze opût na základû zkou ek [20], stejnû jako u prvkû bez smykové v ztuïe, vyuïít zv ené smykové únosnosti prûfiezu podle vztahu (64) a pfiiãíst vliv ve keré smykové v ztuïe Σ A sw protínající smykovou trhlinu v 3/4 stfiední oblasti vzdálenosti osamûlého bfiemene od líce uloïení, podle vztahu doplnûného podmínkou V Rd = β V Rd,cm + V Rd,cn + + Σ A sw f ywd sin α V Rd,max,p (91) P RVKY NAMÁHANÉ KROUCENÍM Prvky betonov ch konstrukcí namáhané kroucením lze podle v znamu kroucení na zaji tûní rovnováhy konstrukce rozdûlit do dvou kategorií: 48 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

51 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION 1) Prvky, u kter ch namáhání kroucením má podruïn v znam, protoïe s pfiihlédnutím k celkovému uspofiádání konstrukce, kroucení nerozhoduje o rovnováze nosné soustavy. Tuhost prvku v kroucení totiï znaãnû poklesne po vzniku trhlin, napfi. u obvodového prûvlaku (obr. 25). Pfii dimenzování není tedy tfieba takové prvky vy etfiovat na úãinky kroucení. 2) Prvky, u kter ch namáhání kroucením je v znamné, neboè rozhoduje o rovnováze konstrukce. Napfi. obvodov prûvlak montované konstrukce (obr. 26a), trám s jednostrannû pfiipojenou konzolovou deskou (obr. 26b). Takové prvky je nutné dimenzovat na úãinky kroucení. Chování kroucen ch prvkû a zpûsoby jejich poru ení Kroucené prvky do vniku trhlin V sledky zkou ek ukazují, Ïe Ïelezobetonov nosník namáhan kroutícím momentem T se chová aï do vzniku trhlin pfiibliïnû jako pruïn. Velikost a rozdûlení napûtí se v ak neshoduje úplnû s teoretick mi v sledky stanoven mi pro nosník homogenní. Pro Ïelezobetonov nosník lze hodnotu maximálního smykového napûtí od kroucení uprostfied del í strany (h) prûfiezu urãit ze vztahu Obr. 25 Obvodov prûvlak s jednostrannû pfiipojenou stropní konstrukcí. Fig. 25 Spandrel beam with onesided connected floor structure τ t,max = T / W t (92) kde W t je modul prûfiezu v kroucení; napfi. pro obdélníkov prûfiez je W t = [1 /( 3 + 2b / h)] b h 2 (b je krat í strana prûfiezu). Kroucené prvky po vzniku trhlin Zvy uje-li se namáhání nosníku na kroucení, vznikají v dûsledku napûtí v hlavním tahu od kroucení σ 1t ikmé trhliny (obr. 27) svírající se stfiednicí prvku úhel pfiibliïnû 45. Tyto trhliny vznikají v místech, kde je τ t,max, tj. kolem stfiedu del í strany prvku. S rostoucím zatíïením se trhliny prodluïují k hranám a pfiecházejí do krat ích stran. U prvkû nevyztuïen ch na kroucení je vznik tûchto tahov ch trhlin zároveà mezí poru ení prvku. Pokud je v ak prvek opatfien v ztuïí schopnou pfievzít hlavní tahy od kroucení, je mezí poru ení prvku buì stav, kdy tato v ztuï dosáhne meze kluzu a dojde k nadmûrnému zkrucování prvku, nebo (pfii silném vyztuïení) pfiípad, kdy hlavní tlakové napûtí dosáhne pevnosti betonu v tlaku a dojde k drcení betonu. Úãinky kroucení se v ak navíc zpravidla kombinují s úãinky posouvajících sil a popfi. ohybov ch momentû. Vût inou rozhoduje kombinace posouvajících sil a kroutících momentû. V poãet poru ení betonového prvku kroucením Smyková síla vyvozená kroucením Smykov tok ve stûnû prûfiezu namáhaného ãist m kroucením lze stanovit (s pfiihlédnutím k Bredtovu vzorci) ze vztahu T,, = 2A τ ti t efi Ed k (93) Smyková síla V Ed,i ve stûnû i vyvozená kroucením je V Ed,i = τ t,i t ef,i z i (94) kde T Ed je návrhová hodnota kroutícího momentu vyvozeného zatíïením (viz obr. 28); A k plocha uzavfiená stfiednicemi stûn prûfiezu, vãetnû ploch vnitfiních otvorû; τ t,i smykové napûtí ve stûnû i; t ef,i úãinná tlou Èka stûny; lze ji uvaïovat rovnou A / u, ale nemá b t men í neï dvojnásobek vzdálenosti mezi okrajem prûfiezu a stfiednicí podélné v ztuïe; u prûfiezû s otvory ne v ak více neï je tlou Èka stûny prûfiezu; A celková plocha prûfiezu ohraniãeného vnûj ím obvodem (tedy vãetnû ploch vnitfiních otvorû); u vnûj í obvod prûfiezu; z i délka stfiednice stûny i definovaná jako vzdálenost mezi prûseãíky stfiednic pfiilehl ch stûn. Smyková v ztuï na kroucení (tfimínky) PoÏadovaná pfiíãná v ztuï na úãinky kroucení a posouvající síly pro prûfiezy oslabené otvory i bez nich, mûïe b t stanovena za pfiedpokladu superpozice obou úãinkû pfii uvaïování stejného sklonu tlakov ch diagonál Θ, stanoveného pro posouvající sílu. Limitní hodnoty Θ platné pro smyk pfii poru ení posouvající silou jsou stejné ivpfiípadû kombinovaného úãinku smyku od posouvající síly a kroucení. Obr. 26 Kroucené prvky: a) obvodov prûvlak montované konstrukce, b) trám se zatíïenou konzolovou deskou Fig. 26 Torsional elements: a) spandrel beam of prefabricated structure, b) beam with loaded cantilever Obr. 27 Deformace a trhliny nosníku namáhaného na kroucení Fig. 27 Deformation and cracks of the beam subjected to a torsional moment Maximální únosnost ve smyku Maximální únosnost prvku namáhaného posouvající silou a kroucením je dána únosností tlaãen ch diagonál. Aby nebyla pfiestoupena tato únosnost, musí b t splnûna následující podmínka: -u prûfiezû bez otvorû Obr. 28 Oznaãení a definice krouceného prûfiezu, A stfiednice; B Vnûj í okraj úãinného prûfiezu, obvod u; C krytí Fig. 28 Notations and definitions of the cross section subjected to a torsional moment, A centre line; B outer edge of effective cross section, circumference u; C cover B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

52 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION (T Ed / T Rd,max ) 2 + (V Ed / V Rd,max ) 2 1,0 (95) -uprûfiezû s otvory T Ed / T Rd,max + V Ed / V Rd,max 1,0 (96) kde T Ed je návrhová hodnota kroutícího momentu, V Ed návrhová hodnota posouvající síly, T Rd,max návrhov mezní kroutící moment stanoven podle vztahu T Rd,max = 2 να c A k t ef,i sinθ cosθ, (97) ν, α c viz vztahy (65), (90), V Rd,max maximální mezní únosnost posouvající síly viz (67) nebo (88), (89). Podélná v ztuï na kroucení Nutná prûfiezová plocha podélné v ztuïe na kroucení Σ A sl mûïe b t stanovena ze vztahu A f u sl yd k TEd = cosθ 2 A k (98) kde u k je obvod plochy A k ; f yd návrhová hodnota meze kluzu podélné v ztuïe A sl ; Θ úhel sklonu tlaãen ch diagonál viz vztah (68). V tlaãeném pásu mûïe b t podélná v ztuï redukována úmûrnû s ohledem na pûsobící tlakovou sílu. V taïeném pásu podélná v ztuï musí b t pfiidána k ostatní v ztuïi. Podélná v ztuï musí b t rozdûlena po délce strany z i ; u mal ch prûfiezû mûïe b t soustfiedûna na koncích této délky. Pro pfiibliïnû obdélníkové prûfiezy bez otvorû je moïno navrhnout minimální ohybovou v ztuï, pokud je splnûna podmínka T Ed / T Rd,c + V Ed / V Rd,c 1,0 (99) kde T Rd,c je kroutící moment stanoven pfii uvaïování τ t,i = f ctd; V Rd,c posouvající síla na mezi únosnosti pfiená ená pouze betonem. P RVKY NAMÁHANÉ PROTLAâENÍM Pfii urãování únosnosti Ïelezobetonov ch a pfiedpjat ch prûfiezû namáhan ch protlaãením dochází oproti ENV [1] k nûkter m zmûnám t kajícím se pfiedev ím názvosloví, kde místo pojmû kritick prûfiez, kritick obvod se pouïívá kontrolovan prûfiez, kontrolovan obvod, pfii ãemï dochází ke zmûnû v umístûní základního kontrolovaného prûfiezu na protlaãení a jeho hledání u základov ch patek, dále dochází k upfiesnûní vlivu ohybov ch momentû na smykové namáhání pfii protlaãení a zmûny v oznaãování smykového napûtí pozor: nyní se smykové napûtí oznaãuje stejnû jako dfiíve posouvající síla vztaïená na jednotku délky, tedy znaãkou v. Smyková únosnost lokálnû podepfien ch desek bez smykové v ztuïe u vnitfiních sloupû Pfii urãování této únosnosti se vychází z charakteristické pevnosti betonu f ck, obdobnû jako u smyku. Návrhová hodnota smykové pevnosti betonu pfii poru ení protlaãením je dána vztahem v Rd,c = C Rd,c k (100ρ l f ck ) 1/3 v min,(100) kter byl opût odvozen z pomûrnû reprezentativního poãtu zkou ek protlaãením [21], [22]. Uveden vztah se dobfie shoduje se vztahem (51), zde se v ak jedná o smykovou pevnost. Pfii v poãtu souãinitele k se zde úãinná v ka desky d stanoví jako aritmetick prûmûr úãinn ch v ek d y ad z ve dvou navzájem kolm ch smûrech, tj. d =(d y + d z )/2, a dále stupeà vyztuïení ρ l se stanoví jako geometrick prûmûr stupàû vyztuïení ρ ly a ρ lz ve dvou navzájem kolm ch smûrech pfii uvaïování desky o ífice rovné ífice sloupu a trojnásobku tlou Èky desky d po kaïdé stra- Obr. 29 Model pro ovûfiení smykové únosnosti pfii poru ení protlaãením Fig. 29 Verification model for punching shear at ultimate limit state nû, pfiiãemï ρ l = (ρ ly. ρ lz ) 1/2 0,02. Minimální hodnota smykové pevnosti betonu v protlaãení v min omezuje návrhovou hodnotu v Rd,c zdola a lze ji uvaïovat obdobnû jako pfii poru ení prvkû posouvající silou viz vztah (56). Mezní posouvající sílu pfii poru ení protlaãením u Ïelezobetonové desky bez smykového vyztuïení lze stanovit ze vztahu V Rd,c = v Rd,c u i d v min u i d (101) kde u i je délka kontrolovaného obvodu v protlaãení. U lokálnû podepfien ch desek bez smykové v ztuïe na protlaãení se zpravidla kontroluje obvod délky u 1 základního kontrolovaného prûfiezu, kter má sice stejn tvar jako v ENV , ale je veden ve vzdálenosti 2d od líce sloupu viz obr 29. Pokud je lokálnû podepfiená Ïelezobetonová deska bez smykové v ztuïe namáhána je tû tlakovou normálovou silou, lze zv it smykovou pevnost betonu v Rd,c a v min ve vztahu (101) o hodnotu v Rd,cn = 0,10 σ cp, (102) kde σ cp =(σ cy + σ cz )/2, σ cy, σ cz jsou normálová napûtí betonu v kontrolovaném prûfiezu na protlaãení ve smûru y, z(σ c >0 znaãí tlak). Pfii tom platí vztah σ cy,z = N Edy,z / A cy,z, (103) kde N Edy,z je pfiíslu ná normálová (popfi. pfiedpínací) síla, která pûsobí pfii vnitfiních sloupech na cel uvaïovan deskov pruh, av ak pfii obvodov ch sloupech jen na ífiku pfiíslu ného kontrolovaného prûfiezu, A cy,z plocha betonového prûfiezu definovaného u pfiíslu né normálové síly N Edy,z. Smyková únosnost lokálnû podepfien ch desek se smykovou v ztuïí u vnitfiních sloupû Smyková únosnost desky se smykovou v ztuïí se stanoví ze vztahu v Rd,cs = 0,75 v Rd,c + 1,5(d / s r )..(A sw / u i d) f ywd,ef sin α (104) kde A sw je plocha smykové v ztuïe umístûné na kontrolovaném obvodu u i okolo sloupu, s r radiální rozteã obvodû smykového vyztuïení, f ywd,ef efektivní návrhová pevnost smykové v ztuïe na protlaãení, která se urãí ze vztahu f ywd,ef [MPa] = ,25 d f ywd (105) a α je úhel, kter svírá smyková v ztuï se stfiednicovou rovinou desky. Pokud smy- 50 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

53 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION kovou v ztuï na protlaãení tvofií ohyby v jedné fiadû, lze do vztahu (104) dosadit za pomûr d / s r hodnotu 0,67. Uvedené redukce pevnosti betonu v Rd,c a pevnost v ztuïe f ywd ve vztazích (104) a(105) je zdûvodàována tím, Ïe po vytvofiení smykov ch trhlin a pfii jejich rozevírání dochází k sniïování podílu betonu na únosnosti a u smykové v ztuïe v rozsahu smykového kuïele nemusí b t v ude zaji tûno plné kotvení [23]. Proto se téï poïaduje, aby první vrstva smykového vyztuïení leïela ve vzdálenosti 0,3 d aï 0,5 d od líce sloupu a radiální rozteã obvodû vrstev smykového vyztuïení nebyla vût í neï 0,75 d, obr. 31. Mezní posouvající síla pfii poru ení protlaãením desky se smykovou v ztuïí na obvodu u 1 základního kontrolovaného prûfiezu V Rd,cs = v Rd,cs u 1 d (106) je v ak omezena tlakovou únosností smykového kuïele tûsnû u líce podporujícího sloupu, tj. podmínkou V Rd,cs V Rd,max = v Rd,max u 0 d, (107) kde v Rd,max je maximální smyková pevnost, v Rd,max = 0,5ν f cd, kde ν = 0,6 (1 f ck /250), u 0 úãinn obvod sloupu, kter u vnitfiního sloupu se rovná jeho skuteãnému obvodu a u okrajového, popfi. rohového sloupu se pfiíslu - nû redukuje. Podmínky spolehlivosti lokálnû podepfiené desky v protlaãení Posouzení se provádí porovnáním smykového napûtí od návrhového zatíïení v Ed s návrhovou smykovou pevností v Rd na kontrolovaném obvodu kritického prûfiezu. Toto posouzení se provádí u desek se smykovou v ztuïí alespoà ve tfiech kritick ch prûfiezech podle následujících podmínek a) tûsnû u líce sloupu na obvodu u 0 Obr. 30 Rozdûlení smykového napûtí od nevyrovnaného momentu u spojení vnitfiního sloupu a desky Fig. 30 Shear distribution due to an unbalanced moment at a slabinternal connection v Ed v Rd,max, (108) b) na obvodu u 1 základního kontrolovaného prûfiezu v Ed v Rd,cs, (109) c) na vnûj ím úãinném obvodu u out,f kontrolovaného prûfiezu, kde jiï není tfieba smykové v ztuïe v Ed v Rd,c. (110) Smykové napûtí vyvolané posouvající silou na protlaãení V Ed od návrhového zatí- Ïení na kontrovaném obvodu u i je v Ed = β V Ed /( u i d), (111) kde β je souãinitel nesymetrického protlaãení, kter pfii symetrickém poru ování se uvaïuje β = 1,0 a v ostatních pfiípadech β > 1,0. Pro konstrukce, u kter ch boãní stabilita nezávisí na rámovém pûsobení styãníkû mezi deskami a sloupy, a pokud se rozpûtí sousedních polí neli í více jak o25%, lze pouïít pfiibliïné hodnoty β, které byly uvedeny jiï v [1], které v ak mohou b t upraveny v NP. V ostatních pfiípadech uvádí pren [4] podrobn postup stanovení souãinitele β v závislosti na v stfiednosti posouvající síly V Ed vná ející do sloupu ohybov moment M Ed za pfiedpokladu, Ïe smykové napûtí se po Literatura [15] Zavádûní EN 1992: Navrhování betonov ch konstrukcí do praxe Mezní stavy únosnosti pfii namáhání ohybem s pfiípadnou normálovou silou, úãinky druhého fiádu; in Beton TKS, roãník 3, ã. 3/2003, str [16] König G., Fischer J.: Model Uncertainties concerning Design Equations for the Shear Capacity of Concrete. Members without Shear Reinforcement. CEB Bulletin 224, July 1995, s [17] Aster H., Koch R.: Schubtragfähigkeit dicker Stahlbetonplatten. Beton- und Stahlbetonbau, 1974/11 [18] Regan P. E.: Enhancement of shear resistance in short shear spans of reinforced concrete. Evaluation of UK recommendations and particularly of BD-44/95, University of Westminster, London, 1998, s.15 Obr. 31 Kontrolovan prûfiez B, ve kterém není zapotfiebí smyková v ztuï Fig. 31 Control perimeter B at which shear reinforcement is not required obvodu základního kontrolovaného prûfiezu rozdûlí podle zásad plastického chování tj. rovnomûrnû viz obr. 30. Pfii stanovení vnûj ího obvodu u out,f kritického prûfiezu, ve kterém se posuzuje podmínka (110) poïaduje pren [4], aby tento prûfiez leïel ve vzdálenosti 1,5 d od posledního obvodu smykového vyztuïení viz obr. 31. Tento pfiíspûvek byl vypracován za podpory v zkumného zámûru MSM Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Doc. Ing. Jifií Krátk, CSc. Kat. beton. konstr. a mostû, FSv âvut Thákurova 7, Praha 6 tel.: , fax: proch@beton.fsv.cvut.cz [19] Walraven J. C.: Shear in prestressed concrete, CEB-Bulletin d Information, Nr. 180, 1987, s.144 [20] Asin M.: The behavior of reinforced concrete deep beams, PhD-Thesis, Delft University of Technology, The Netherlands 2000 [21] Kinnunen S., Nylander H.: Punching of concrete slabs without shear reinforcement. Transactions of the royal Institute of Technology, Stockholm, CE 3, Nr. 158, 1960 [22] Hallgren M.: Punching shear tests on reinforced high strength concrete slabs. KTH Stockholm. Technical Report 1994, Nr. 14. Structural Mechanics [23] Regan P. E.: Ultimate Limit States Principles, Model Code Text Book, Part 7.4 Punching, in fib-bulletin 2, Structural Concrete, July 1999, Vol. 2, s B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

54 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION P E D P J A T Á M O S T N Í K O N S T R U K C E P O S O U Z E N Í D L E âsn A E U R O K Ó D U P R E S T R E S S E D B R I D G E S T R U C T U R E A S S E S S M E N T B Y T H E â S N A N D E O R O C O D E S T OMÁ L ANDA Nûkteré aspekty v poãtu pfiedpjaté konstrukce pfii pfiechodu z âsn na EC, metodika, postup, vliv na konkrétní velikost pfiedpûtí. Some aspects of the prestressed structure calculation regarding the transfer from the CSN standards to the EC. The methods, procedure and effect on the magnitude of prestress are also discussed. Období soubûïné platnosti âsn a ENV se ch lí ke konci a ukazuje se, Ïe se nepodafiil jeden z hlavních cílû této pfiechodné etapy zavedení pfiednorem ENV k praktickému uïití. Nejvíce to pocièují tvûrci NAD, ktefií pfiedpokládali bohat srovnávací materiál ve formû reáln ch projektû. Jedním z dûvodû této skuteãnosti je zfiejmû i malá propagace EurokódÛ mezi odbornou vefiejností a v tisku. Následující ãlánek se snaïí alespoà malou mûrou pfiispût k vyrovnání tohoto dluhu. V rámci tvorby NAD k pfiedbûïn m EurokódÛm byla provedena fiada v poãtû k ovûfiení vztahu obou soustav norem. Na programu se spolupodílela projekãní firma Promo a to zejména srovnávacími v poãty mostu âekanice (pfiedpjat betonov most se silniãním provozem). V ãlánku jsou uvedeny nûkteré subjektivní poznatky, ke kter m jsem jako fie itel v e zmínûného úkolu dospûl. V první ãásti jsou uvedeny nûkteré obecné poznatky ze srovnání stávající âsn a budoucí ENV âsn 1992, v závûru je pak proveden pokus o pfiedbûïné kvantitativní zhodnocení. Tab. 1 Tab. 1 Vztah uvaïovaného zatíïení a posudku dle âsn a EC Relation of the assumed loading and expert evidence by the âsn and EC. Úãinky Posuzováno ZatíÏení dle soustavy norem âsn EC 1 ohybové hranové napûtí normální MSP 2 moment únosnosti zvût ené MSÚ 3 smykové hlavní tah normální nepoïaduje 4 hlavní tah zvût ené MSÚ K údajûm v tabulce: vmsú není posuzován pfiímo smyk, n brï smyková únosnost stûny S ROVNATELNÁ METODIKA P OSOUZENÍ Nezab váme se zde problematikou zatí- Ïení (odli ná zatûïovací schémata) a v poãtu vnitfiních sil. V oblasti posouzení lze po podrobnûj í anal ze dospût k závûru, Ïe rozdíly mezi normami nejsou zásadního charakteru. V zásadû existují v obou soustavách dva druhy posudkû: v âsn pro zatíïení normální; u EC odpovídá mezní stav pouïitelnosti MSP, v âsn pro zatíïení zvût ené (mezní); u EC odpovídá mezní stav únosnosti MSÚ. Omezíme-li se na posouzení napjatosti (resp. skupinu mezních stavû oznaãovanou v EC jako EQU), lze shrnout kombinace vstupující do vztahû v tabulce 1. Rozhodující pro návrh standardní pfiedpjaté konstrukce jsou podmínky uvedené v fiádcích 1 a 2. Obvykle se z nich pfii návrhu vychází a znaãnou mûrou ovlivàují velikost nákladû. O HYBOVÉ ÚâINKY Obû normy pfiedpokládají kategorizaci konstrukcí v závisloti na jejich úãelu, lokalizaci atd. âsn definuje pro tento úãel tfii kategorie (pfiedpûtí plné, omezené a ãásteãné), EC kategorií pût (oznaãeny A aï E). Poznámka: zatfiídûní dle EC mûïeme dnes jen pfiedbûïnû odhadovat; pfiedpokládá se, Ïe pro pfiedpjaté mosty budou vyhrazeny pfiedev ím kategorie A aï C (D a E spí e pro Ïelezobetonové konstrukce). Pfiijmeme-li pfiedchozí pfiedpoklad, nabízí se srovnání âsn a EC v kaïdé ze tfií kategorií. Pro jednoduchost a pfiehlednost Tab. 2 Tab. 2 uvádíme v tab. 2 podmínku normálov ch napûtí pro zatíïení hlavní u âsn, resp. podmínku dekomprese pro MSP u EC, v e ve vztahu k nahodil m zatíïením. Pomineme-li drobné rozdíly v pohyblivém zatíïení, v kaïdé kategorii poïaduje EC o (redukovan ) vliv teploty více neïli âsn. Poznámka: podmínka celkového zatíïení jako dal í kritérium dle âsn pro pfiehlednost nejsou uvedena. M OMENT ÚNOSNOSTI Pfii návrhu dle âsn se první odhad pfiedpûtí provádí právû z momentu únosnosti (fiádek 2 tab.1); u EC naopak témûfi vïdy rozhoduje fiádek 1, a podmínka momentu únosnosti je poté splnûna vïdy. Pfiíãinou je velikost souãinitelû pro mezní zatíïení rozepsáním fiádku 2 z tab. 1 máme: dle âsn M Ú s(m stálé + M pohyb ), kde s = 2,0 pro zatíïení hlavní dle EC M Ú ψ. (M stálé + M pohyb ), kde ψ = 1,35 Hodnota momentu únosnosti je dle obou metodik v zásadû srovnatelná. Z pfiedchozího vypl vá, Ïe zatímco pfii v poãtu dle âsn lze plnohodnotnû odhadnout velikosti pfiedpûtí právû z v poãtu M Ú, v poãet M Ú dle EC nelze takto pouïít a je naopak tfieba provést návrh z podmínky fiádku 1 tabulky 1 (kritérium omezení napûtí). S MYKOVÉ NAMÁHÁNÍ Smyková únosnost stûny je dle EC funkcí geometrie, stupnû vyztuïení a celkové normálové síly. Srovnáme-li s v poãtem Podmínky dekomprese pfii v poãtu ohybov ch úãinkû dle âsn a EC Decompression conditions in the calculation of bending moments by the âsn and EC V krajním vláknû nemá vzniknout tah pro: Pfiedpûtí Kategorie ZatíÏení [%] Kategorie ZatíÏení [%] (Kombinace) dle âsn pohyblivé teplota dle EC pohyblivé teplota plné A (obãasná) omezené B (ãastá) ãásteãné C 0 50 (kvazistálá) K údajûm v tabulce: velikost zatíïení pohyblivého u EC je nutnû zjednodu ena, v tabulce je uvedena prûmûrná hodnota (ve skuteãnosti se provádí zvlá È v poãet pásu a náprav) 52 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

55 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION Obr. 1 Model mostu âekanice II, v pozadí most z roku Fig. 1 Model of âekanice II Bridge with another bridge dating back to 1994 in the background dle âsn, kde bylo tfieba poãítat napûtí po v ce prûfiezu pro obû zatíïení (fiádky 3 a4 tab.1), je zjednodu ení evidentní. Obdobn m zpûsobem je fie ena úloha propíchnutí, kde v âsn není ekvivalent. Návrh tfimínkové v ztuïe dle EC je rychl a jednoduch, norma obsahuje navíc mnoho konstrukãních pokynû k omezení vzniku trhlin, omezení dotvarování atd. Naopak v EC není uvedeno, jak se zv í únosnost stûny svisl m pfiedpûtím (norma vychází zfiejmû z aplikací v pozemním stavitelství, kde tento zpûsob není obvykl ). Obr. 2 Pfiíãné fiezy mostem âekanice II Fig. 2 Cross sections of the bridge of âekanice II D ÁLNIâNÍ MOST â EKANICE Dálniãní most (obr. 1) se skládá ze dvou konstrukãnû odli n ch ãástí z komory a dvoutrámu (obr. 2). Porovnání je provedeno pouze pro podmínku omezení napûtí vïdy v fiezu podporovém a v poli. Je pouïito obecnûj ích vztahû neï v tabulce 2 (u âsn se jedná navíc o zavedení podmínek pro celkové zatíïení, u EC jsou uvaïovány v echny kombinace dle normy). Vliv smykového namáhání nebyl uvaïován. Pro porovnání byly provedeny 3 v poãty: posouzení dle âsn ZatíÏení mostû pro zatíïení (pohyblivé a teplotou) posouzení dle EC pro zatíïení shodnû dle pfiedchozího bodu posouzení dle EC pro zatíïení dle ENV ZatíÏení dopravou, resp. ENV ZatíÏení teplotou. Porovnání prvního a druhého v poãtu ukazuje na vliv metodiky, v poãet pohyblivého zatíïení v ak není ve vztahu k posouzení dle EC zcela korektní (rozdûlení na rovnomûrné a nápravy), uvaïováno seskupení I dle âsn. Porovnání prvního a tfietího v poãtu naznaãuje dûsledky zavedení EurokódÛ do praxe. Kabely standardního tvaru jsou navrïeny pro plné pfiedpûtí dle âsn (pfiedstavuje koeficient 1,0), ostatní stavy jsou porovnávány s tímto pfiedchozím. Jsou srovnávána napûtí v taïené oblasti ve smyslu âsn. Dal í pfiedpoklady v poãtu: materiál konstrukce C35/45 (PB500), kotevní napûtí je uvaïováno rozdílnû (âsn umoïàuje oproti EC vy í vyuïití pfiedpínací v ztuïe), zatíïení dle EC je uvaïováno s národními koeficienty dle zmûny z bfiezna 2000 (α Qi = 0,8; α q1 =0,8). Z ÁVùR V ãlánku jsou uvedeny nûkteré v poãetní aspekty pfii pfiechodu z âsn na EC. Na dvou ãasto uïívan ch fie eních pfiíãného fiezu (dvoutrám, komora) je provedeno srovnání nutné velikosti pfiedpûtí v závislosti na zatfiídûní konstrukce a zpûsobu v poãtu. Srovnání vychází z posouzení normálov ch napûtí dan ch podmínkami v fiádcích 1 a 2 tabulky 1, v nichï se jeví rozdíl mezi âsn a EC nejv raznûji. Tab. 3 Tab. 3 Literatura: [1] âsn P ENV Navrhování betonov ch konstrukcí, obecná pravidla [2] âsn P ENV Navrhování betonov ch konstrukcí, ãást 2 Betonové mosty V sledky naznaãují, Ïe pfiechod na Eurokódy pfiiná í zv ení mnoïství pfiedpínací v ztuïe uï i pfii zachování souãasné intenzity zatíïení. Pfii zavedení zatûïovacího schématu dle ENV je zv ení zpravidla je tû v raznûj í. Ing. Tomá Landa Promo, s. r. o. K Ry ánce 1668/16, , Praha 4 tel /234, fax landa@promo.cz Most âekanice velikost podélného pfiedpûtí dle âsn a EC âekanice Bridge magnitude of the longitudinal prestress by the âsn and EC. Kategorie dle âsn Dvoutrám Komora plné ãásteãné omezené sb_mú plné ãásteãné omezené sb_mú 1 zatíïení dle âsn 1,00 0,90 0,75 0,49 1,00 0,82 *0,64 0,75 Kategorie dle EC A B C MSÚ A B C MSÚ 2 zatíïení dle âsn 1,13 1,02 0,81 0,39 1,32 1,16 0,95 0,49 3 zatíïení dle EC 1,27 1,14 0,82 0,44 1,25 1,13 0,87 0,51 Poznámky k tabulce: sb_mú stupeà bezpeãnosti na mezi únosnosti, dle âsn uvaïováno zatíïení hlavní a celkové MSÚ dle EC nemusí b t do podmínky zahrnuta teplota * Uvedeno pro srovnání, ve skuteãnosti nesmí poklesnout pod mez danou stupnûm bezpeãnosti poslední sloupec sníïení pfiedpûtí u komory mezi 2 a 3 fiádkem je dáno pfiíznivûj ím teplotním zatíïením dle EC oproti âsn. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

56 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION N Á V S T U P D O EU S E B L Í Î Í U V Á D ù N Í S T AVEBN Í C H V R O B K Ò N A T R H THE ENTRY OF THE CZECH REPUBLIC IN THE EU IS DRAWING NEAR LAUNCHING O F CONSTRUCTION PRODUCTS J I Í E YBL, JI Í S OBOLA âlánek analyzuje souãasnou situaci na trhu stavebních v robkû v âeské republice a zemích evropského spoleãenství a naznaãuje její pfiedpokládan v voj v souvislosti se vstupem âr do EU. Dot ká se specifik oboru stavebních v robkû ve srovnání s v robky ostatních oborû a popisuje vazby jednotliv ch pfiedpisû legislativní základny. Poukazuje na úskalí uvádûní stavebních v robkû na trh jak v âr, tak v EU a na pfiíkladu betonov ch v robkû vyhodnocuje souãasné pfiechodné období pfiejímání harmonizovan ch evropsk ch norem. Závûrem uvádí nûkterá doporuãení pro vytváfiení a funkci pfiíslu - n ch oborov ch koordinaãních struktur âr a jejich spolupráci na evropské úrovni. This paper analyzes the current situation in the market of construction products in the Czech Republic and EU countries. It seeks to outline its anticipated development given the entry of the Czech Republic in the EU. It touches on the specifics of the branch of construction products in comparison with products of other branches. Further, the paper describes relations of individual legislative regulations. Also, it brings to attention difficulties in placing construction products on the market both in the Czech Republic and in the EU. Using an example of concrete products, the paper assesses the current transient period of introducing the harmonized European standards. Finally, it presents recommendations regarding the establishment and function of branch coordination structures in the Czech Republic and their cooperation on the European level. Legislativa EU se nás dotkne v mnoha oblastech, stavební v robky nevyjímaje. Na jedné stranû pfiinese zjednodu ení pro v robky oznaãené CE, které budou uvádûny na trh bez dal ích zkou ek a certifikátû, ãímï se nepochybnû usnadní obchod, na druhé stranû se dostanou do potíïí v robci, ktefií dosud nesplnili pfiedpoklady pro oznaãování sv ch v robkû CE. Tito v robci nejen nebudou moci exportovat do zemí EU, ale nejpozdûji od data vstupu nebudou moci bez tohoto oznaãení umístit v robek ani na trh v âr. Tato situace pravdûpodobnû nastane i dfiíve, jestliïe dojde k pfiipojení sektorové pfiílohy pro stavební v robky k PECA (jako je tomu jiï dnes pro celou fiadu jin ch v robkû stroje, tlaková zafiízení, elektrické spotfiebiãe atd.). Na národní úrovni fie í problematiku ve vztahu k zákonu 22/1997 Sb. v platném znûní dvû vzájemnû propojená nafiízení vlády. Jsou to NV 163/2002 Sb. a NV 190/2002 Sb. Jejich platnost a vzájemn vztah jsou pfiesnû vymezeny. V souvislosti se vstupem do EU nemûïe b t ani jinak nûï, Ïe NV 190 (obr. 1), kter m se do národní legislativy zavádí evropská direktiva 106/89/EHS je nadfiazeno NV 163, které se pouïije jen pro trh âr v pfiípadech, na které se nevztahuje evropská legislativa. Jako u v ech evropsk ch direktiv nového pfiístupu i zde se pfiedpokládá, Ïe po- Ïadavky direktivy jsou splnûny jestliïe jsou splnûny poïadavky harmonizované evropské normy vyhlá ené k této direktivû. V na em pfiípadû to budou harmonizované evropské normy (hen) urãené k NV 190 ve vûstníku Úfiadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku ebnictví a Evropská technická schválení (ETA). Pfiechod ze stávajících norem na harmonizované evropské normy je fie en pfiechodn m obdobím, které je v kaïdé harmonizované normû uvedeno a ve kterém musí kaïdá ãlenská zemû odstranit v echny odli né (konfliktní) národní pfiedpisy a zcela i na národní úrovni pfiejít na evropsk systém. Toto pfiechodné období je ov- em jen jedno a jestliïe uplyne pfied datem na eho vstupu nebo datem pfiipojení sektorové pfiílohy na stavební v robky k PECA, pak pfiíslu ná norma platí dnem PECA nebo dnem vstupu bez jakéhokoliv dal ího pfiechodu. Na tuto situaci se v robci a dovozci z kandidátsk ch a tfietích zemí (mimo evropsk hospodáfisk prostor) musí ve vlastním zájmu peãlivû pfiipravit, protoïe dnem pfiistoupení nebo dnem platnosti PECA pro stavební v robky musí i na ãesk trh dodávat v robky v souladu s NV 190, tj. fiádnû vyzkou ené podle evropsk ch norem a s oznaãením CE. Tímto okamïikem samozfiejmû pfiestane platit národní znaãka shody (Ccz). J AK SE NA SITUACI P IPRAVIT? V robci a dodavatelé by mûli co nejdfiíve pfiejít dobrovolnû na evropské zkou ení a posuzování shody v robku a pfiipravit si v pfiedstihu pfiíslu né evropské dokumenty. U v robkû, kde se vyïaduje jako nezbytn podklad pro Evropské prohlá ení o shodû certifikát notifikované osoby, se mûïe jednat o ãasovû i finanãnû dosti nároãn proces. Autorizovaná osoba, kterou v robce dosud pouïíval v rámci národní legislativy, nemusí nezbytnû splàovat kriteria notifikace a proto je tfieba se ubezpeãit, Ïe spolupracující autorizovaná osoba má pfiedpoklady získat autorizaci k NV 190/2002 Sb. a následnû b t notifikována. V robce si mûïe samozfiejmû zvolit kteroukoliv notifikovanou osobu v rámci EU. Je to pouze otázka rozsahu a kvality nabízen ch sluïeb a ceny za tyto sluïby. H ARMONIZOVANÉ NORMY A ÍDÍCÍ POKYNY PRO ETA Dal í oblastí zasluhující mimofiádnou pozornost v robcû i zku eben jsou harmonizované normy a fiídící pokyny pro evropská technická schválení (ETA). I v tûchto dokumentech je fiada odli ností, které v jin ch oborech nenajdete... Ve stavebních harmonizovan ch normách pfiekvapí, Ïe pro nûkteré vlastnosti existuje moïnost v bûru z nûkolika rûzn ch úrovní poïadavkû nebo tfiíd. Je ale logické, Ïe úroveà urãitého poïadavku bude vzhledem k rozdíln m pfiírodním podmínkám a zvyklostem rûzná, napfi. pro Itálii a Norsko. Tabulka pod oznaãením CE pak uvádí tfiídu poïadavku, kterou v robek spl- Àuje, takïe je zfiejmé, zda se jedná o CE platné pro tu ãi onu ãlenskou zemi. S tím souvisí i v znam národní pfiílohy k harmonizované evropské normû. V této národní pfiíloze totiï ãlenská zemû stanoví, která z navrïen ch tfiíd a úrovní poïadavkû bude platit na jejím teritoriu. Je zde také jistá moïnost uplatnit dal í dodateãné poïadavky na v robky pokud vypl vají z neharmonizované oblasti napfi. ze stavebního zákona a souvisících pfiedpisû. Zde je tfieba 54 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

57 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION vzít v úvahu povinnost ãlenské zemû notifikovat pfiedepsan m zpûsobem v echny dodateãné poïadavky Evropské komise s cílem umoïnit v em ãlensk m zemím se k takov m poïadavkûm vyjádfiit. Harmonizované evropské normy na stavební v robky tedy poskytují ãlensk m zemím urãitou flexibilitu pfii jejich uplatàování. Tyto normy se ov em odvolávají na celou fiadu evropsk ch norem, které definují provádûní jednotliv ch zkou ek a mûfiení. Normy v mnoha pfiípadech zavádí nová zku ební zafiízení a nové zkou ky a jejich poïadavky musí b t do v ech dûsledkû splnûny. Laboratofie, které nemají pfiíslu ná zafiízení nemohou b t k NV 190 autorizovány. Stejnou právní sílu jako harmonizované normy mají fiídící pokyny pro evropská technická schválení, kde jsou ãasto pfiedepsány zkou ky, které jsme v minulosti vûbec neprovádûli. I zde platí, Ïe tyto zkou ky buì rychle zavedeme, nebo si na i v robci budou nuceni hledat pfiíslu né sluïby Tab. 1 Tab. 1 hen pro betonové v robky, dílce a konstrukce hen for concrete products, units and structures v zahraniãí se v emi souvisejícími komplikacemi a samozfiejmû za podstatnû vy í cenu. Tam, kde se jedná o zkou ky a posouzení ekonomicky lukrativní, se jistû najde celá fiada organizací, která je bude nabízet. Problémem jsou technicky nároãné a nákladné zkou ky s malou ãetností, jejichï ekonomickou efektivnost nelze vût inou zdûvodnit. V takov ch pfiípadech je tfieba jednat se státní správou, se svazy podnikatelû, s cechy a dal ími zainteresovan mi a pokud moïno potfiebné zafiízení spoleãn m úsilím zabezpeãit. Je to úãinná forma podpory podnikání zejména mal ch a stfiedních podnikû, pro nûï by zkou ky v zahraniãí byly cenovû nedostupné, nehledû na dal í komplikace jako jazykové bariéry, dopravní vzdálenosti, konkurenãní vztahy atd. B ETONOVÉ STAVITELSTVÍ A HEN Uvádíme struãnou informaci o souãasném uplatnûní hen ve v robû materiálû, dílcû a konstrukcí betonového stavitelství. Podle údajû CEN je nyní schváleno celkem 129 harmonizovan ch norem pro smûrnici 89/106/EHS a 13 ETAG. ANO Skonãilo pfiechodné období? ANO NV 190/2002 Sb. Trh âr a EU Stavební v robek Existuje pro nûj hen nebo ETA? NE NE Obr. 1 Vzájemn vztah nafiízení vlády NV163 a NV190 po nabytí jejich úãinnosti Fig. 1 Interrelations of governmental orders NV163 and NV190 after their coming into effect MoÏnost volby NV 163/2002 Sb. Ccz Trh âr V tab. 1 uvádíme pfiehled harmonizovan ch norem, které se uplatàují v betonovém stavitelství. U 6 hen bylo ukonãeno pfiechodné období a nabyly úãinnosti, u 17 hen pfiechodné období není je tû Pofi. Datum ukonãení pfiechodného období Oznaãení Název ãíslo datum úãinnosti (u âsn EN) 1 âsn EN Cement âást 1: SloÏení, specifikace a kritéria shody cementû pro obecné pouïití EN Cement SloÏení, specifikace a kriteria shody pro cementy s nízk m hydrataãním teplem pro masivní beton nestanoveno 3 EN Cement SloÏení, specifikace a kriteria shody pro cementy s nízk m hydrataãním teplem pro masivní beton nestanoveno 4 EN Pórovité kamenivo âást 1: Pórovité kamenivo pro beton, malty a injektáïní malty âsn EN Pfiísady do betonu, malty a injektáïní malty âást 2: Pfiísady do betonu Definice, poïadavky, shoda, oznaãování a znaãení títkem âsn EN Pfiísady do betonu, malty a injektáïní malty âást 4: Pfiísady do injektáïní malty pro pfiedpínací kabely Definice, poïadavky, shoda, oznaãování a znaãení títkem EN V robky a systémy pro ochranu a opravy betonov ch konstrukcí. Definice, poïadavky, fiízení jakosti, posouzení shody âást 2 : Systémy pro ochranu povrchu nestanoveno 8 EN Opravy nosn ch a nenosn ch konstrukcí nestanoveno 9 EN V robky a systémy pro ochranu a opravy betonov ch konstrukcí. Definice, poïadavky, fiízení jakosti, posouzení shody âást 4 : soudrïnost konstrukce nestanoveno 10 EN Betonáfiská v ztuï svafiitelná v ztuï âást 1 : V eobecné poïadavky nestanoveno 11 âsn EN Prefabrikované betonové v robky Prvky pro ploty EN 1520 Prefabrikované vyztuïené v robky z lehkého betonu s otevfienou strukturou EN 1917 Vstupní a revizní achty z prostého betonu, Ïelezobetonu a betonu vyztuïeného ocelov mi vlákny EN 1916 Betonové trouby a tvarovky, vyztuïené ocelov mi vlákny EN 1340 Betonové obrubníky PoÏadavky a zku ební metody EN Komíny komponenty prvky betonov ch vnûj ích stûn EN Specifikace zdicích prvkû âást 3: Betonové tvárnice nestanoveno 18 EN Specifikace zdicích prvkû âást 4: Pórobetonové tvárnice nestanoveno 19 EN 1339 Betonová dlaïba PoÏadavky a zku ební metody nestanoveno 20 EN 1338 Betonové dlaïební kostky PoÏadavky a zku ební metody nestanoveno 21 EN 1858 Komíny Komponenty Betonové komínové vloïky nestanoveno 22 EN Prefabrikované Ïebrové stropní prvky nestanoveno 23 EN Tyãové prefabrikované betonové prvky nestanoveno 24 EN ,2,3 Prefabrikované betonové v robky stropní panely pro stropní systémy nestanoveno 25 ETAG 013 Dodateãnû napínané sestavy pro pfiedpjaté konstrukce ? B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

58 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION hen Oznaãení zku ební Oznaãení Název normy normy Sledované vlastnosti âsn EN Cement âást 1: SloÏení, specifikace EN normalizovaná pevnost a kritéria shody cementû pro obecné pouïití EN poãáteãní pevnost EN nerozpustn zbytek EN obsah síranû (SO 3 ) EN ztráta Ïíháním EN obsah chloridû EN objemová stálost (rozepnutí) EN poãátek tuhnutí EN pucolanita EN 1916 Betonové trouby a tvarovky, EN 1916 mezní únosnost pfii vrcholovém zatíïení vyztuïené ocelov mi vlákny EN 1916 odolnost proti ohybovému momentu v podélném smûru EN 1916 rozmûry EN 1916 trvanlivost EN 1916 vodotûsnost âsn EN Pfiísady do betonu, malty a injektáïní âsn EN obsah vodou rozpustn ch chloridû malty âást 2: Pfiísady âsn EN redukce vody do betonu Definice, poïadavky, âsn EN pevnost v tlaku shoda, oznaãování a znaãení títkem âsn EN obsah vzduchu v ãerstvém betonu Tab. 2 Tab. 2 Pfiíklad poïadovan ch zkou ek Example of the required tests stanoveno nebo probíhá. V pfiedpjatém betonu se uplatàuje ETAG 13, jehoï pfiechodné období probíhá. Harmonizované normy stanovují nové poïadavky jak pro v robce, tak pro notifikovanou osobu. Zavádûní hen do praxe se nûkdy setkává s obtíïemi, které napfi. plynou ze skuteãnosti, Ïe nûkteré evropské zku ební normy nejsou dosud dokonãeny, aãkoli pro uplatnûní hen jsou nezbytné. PoÏadované nové zku ební postupy vyvolávají potfiebu inovace zku ebních zafiízení. Napfi. pro zkou ení mrazuvzdornosti TZÚS rekonstruuje zku ební zafiízení, takïe je pfiipraven provádût ve keré zkou ky kameniva a betonov ch v robkû. Podle postupu posouzení shody, kter je stanoven v hen, provádí zkou ky typu nebo vzorku v robku v robce a /nebo autorizovaná (notifikovaná) osoba. V tab. 2 uvádíme pfiíklad sledovan ch vlastností a rûzné úãasti obou stran na zkou kách. Zkou ky cementu provádí v robce i autorizovaná osoba, zkou ky pfiísad do betonu zaji Èuje v robce a zkou ek betonov ch trub se úãastní obû strany. K OORDINACE PROBLEMATIKY STAVEBNICTVÍ NA REZORTNÍ ÚROVNI V organizaãních strukturách Evropské komise existuje sekce stavebnictví fie ící komplexnû tuto problematiku. Stál v bor pro stavebnictví jako vrcholov orgán ãlensk ch zemí vytvofiil nûkolik pfiípravn ch skupin, které pfiipravují konkrétní dokumenty pro jednání stálého v boru a fie í problematiku poïární bezpeãnosti, hygieny, nebezpeãn ch látek ve stavebních v robcích atd. Podle na eho názoru by bylo pfiirozené, aby v âr existovalo zrcadlové uspofiádání, tj. koordinaãní struktura schopná operativnû pfiijímat a projednávat se v emi zainteresovan mi informace a pokyny pfiicházející z Bruselu, zpracovávat k nim stanoviska, zabezpeãit koordinované plnûní úkolû na úrovni ministerstev a v podnikatelské sféfie, uplatàovat a kultivovanû prosazovat zájmy âr na evropské úrovni. Základní pfiedpoklad je vytvofien povûfiením MPO ke koordinaci technick ch pfiedpisû a jeho pûsobnosti v oblasti legislativy, technické normalizace, dozoru nad trhem, ochranou spotfiebitele, státním zku ebnictví atd. Ov em evropská stavební direktiva se t ká poïární bezpeãností (Ministerstvo vnitra), hygieny a stavebních v robkû pfiicházejících do styku s pitnou vodou (Ministerstvo zdravotnictví), navrhováním staveb a jejich kolaudací (Ministerstvo pro místní rozvoj), navrhováním a provádûním liniov ch staveb (Ministerstvo dopravy) atd. V neposlední fiadû a jako stûïejní úkol je nezbytné zajistit aktivní úãast a plnou informovanost podnikatelské vefiejnosti, v zkumn ch ústavû a v znamn ch sdruïení. Cílem by mûlo b t vytvofiit v echny pfiedpoklady pro rychlou a adekvátní reakci v ech relevantních ministerstev a podnikatelské sféry na dokumenty a informace rûzné hierarchické úrovnû a rûzné dûle- Ïitosti. Musíme b t pfii tom, kdyï se technické specifikace, pfiedpisy a rozhodnutí Komise tvofií a neb t pfiekvapeni dûsledky, aï se hotov dokument, tfieba se zpoïdûním, pfieloïí do ãeského jazyka a vstoupí v platnost. Tuto situaci lze, dle na eho názoru, zvládnout jen v úzké souãinnosti mezi státní správou, odborn mi institucemi a za aktivní podpory podnikatelské vefiejnosti. KaÏdá z tûchto sloïek má v systému svoji nezastupitelnou roli a jen fungování v ech sloïek zajistí solidní postavení âr v evropském stavebnictví. Ing. Jifií Eybl, CSc., Ing. Jifií Sobola TZÚS Praha, s. p., Prosecká 76a, Praha 9 S K A N S K A T R A N S B E T O N, S. R. O. Spoleãnost Transbeton IPS, s. r. o., pro la v posledním roce v znamn mi zmûnami. K 1. lednu 2003 se stala v znamn m ãlenem organizaãní jednotky spoleãnosti Skanska CZ, a. s., divize betonové konstrukce. Spoleãnû s ostatními subjekty divize se tak stala plnohodnotn m ãlenem skupiny Skanska. Spoleãnost se rozhodla pfievzít do svého názvu jméno spoleãnosti Skanska a od 24. února 2003 pouïívá obchodní název Skanska Transbeton, s. r. o. Souãasnû zaãala uïívat spoleãné logo skupiny. Cílem Skanska Transbeton, s. r. o., je nadále b t v znamn m partnerem v oboru. Spoleãnost vûfií, Ïe po zmûnách, kter mi pro la, se jí vytãené cíle podafií splnit. Skanska Transbeton, s. r. o B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

59 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION Pokraãování ze str. 45 K PLATNOSTI A ZÁVAZNOSTI NOREM A P EDPISÒ U PK je nutno zajistit ochranu vefiejn ch zájmû, bezpeãnost dopravy, nezbytnou jednotnost parametrû, spolehlivost, Ïivotnost a jakost díla. Orgány a organizace uplatàují âsn a technické pfiedpisy MD jejich uvedením (odkazy) v rozhodnutích, povoleních, smlouvách o dílo, pfii zadávání vefiejn ch zakázek, posuzování dokumentace a dozoru na stavbách. Tím se pfiedpisy stanou pro dané dílo závazn mi. Pro uzavfiení SoD se vyuïívají TKP (TKP-D) MD, pfiíp. zpracované ZTKP, které se na âsn a TP odvolávají a upfiesàují je, uzavfiením SoD se stávají âsn a TP pro dokumentaci a/nebo stavbu závazn mi. Posloupnost závaznosti technick ch pfiedpisû je ZTKP TKP âsn TP - VL. Pfiehled pfiedpisû je uveden v tabulce 1 spolu s pln m znûním textu ãlánku na Soubor: VOP+ZOP+TKP+ZTKP+DZS (vã. Soupisu dle OTSKP) = zadávací dokumentace stavby (urãující pfiedmût zadání) + pfiedmût (základní ãást) SoD. Soubor: VDP-D+ZDP-D+TKP-D+ZTKP-D+ dokumentace pfiedchozího stupnû + pfiíp. TKP staveb = zadávací dokumentace na zhotovení dokumentace stavby + souãást SoD. Platné âsn a technické pfiedpisy MD je nutno dodrïovat, byè jsou nezávazné. DodrÏení v ech âsn uveden ch v pfiíloze ã. 1 vyhl. ã. 104/97 Sb. (a návazn ch technick ch pfiedpisû pro PK) se povaïuje za splnûní poïadavkû stanoven ch vyhlá kou ã. 104/97 Sb. a zákonem ã. 13/97 Sb. DodrÏování platn ch âsn a technick ch pfiedpisû je nezbytné ke splnûní poïadavkû stavebního zákona. Oãekává se, Ïe celostátní pfiedpisy MD budou plnû vyuïívány a dodrïovány i v krajích (i na silnicích niï ích tfiíd) a ve mûstech a obcích pro místní komunikace vã. jejich mostních objektû. I pfii posuzování shody dle z. ã. 22/97 Sb. ve znûní pozdûj ích pfiedpisû a NV ã. 163/02 Sb. je nutno respektovat poïadavky technick ch pfiedpisû MD. V odûvodnûn ch pfiípadech se lze od ustanovení platn ch (a nyní jiï nezávazn ch ) âsn a technick ch pfiedpisû MD odch lit na základû souhlasu s odchyln m fie ením, vydan m zpravidla pfii splnûní urãit ch (v nûm uveden ch) podmínek, které pokud moïno eliminují moïné nepfiíznivé úãinky navrïeného technického fie ení. Vydáváním souhlasû s odchyln m fie ením MD povûfiilo SD âr, úsek v stavby, odbor technick, Praha, v závaïn ch pfiípadech odchylek mûïe souhlas vydat MD. Pfiíp. pouïití cizích norem je vïdy v jimeãné a rovnûï podléhá souhlasu s odchyln m fie ením. Pfiípad postupu mimo rámec platn ch norem a pfiedpisû je nutno pokládat za nepfiípustn. Ing. Lubomír Tich, CSc. MD, Odbor pozemních komunikací Nábfi. L. Svobody 12, Praha l tel.: , fax: lubomir.tichy@mdcr.cz Úpln text ãlánku vãetnû seznamû platn ch pfiedpisû sestaven ch autorem a rozdûlen ch do jednotliv ch skupin dle platnosti je uveden na Va e spojení s v vojem nov ch technologií Most Sucharskiego, Polsko Opěrné stěny s vyztuženými zeminami Mostní ložiska a dilatační závěry Manipulace s těžkými břemeny Závěsy Zemní kotvy TT Hlubočepy Barrandov Dodatečné předpínání mostů Dodatečné předpínání v budovách Dodatečné předpínání speciálních konstrukcí Koridor Kralupy Vraňany Metro IV. C1 VSL SYSTÉMY (CZ) s.r.o. Kříženeckého nám. 322, Praha 5 B ETON TECHNOLOGIE tel.: KONSTRUKCE , fax: SANACE 406 4/ vsl.cz BB centrum Brumlovka Hala Sazka 57

60 S PEKTRUM SPECTRUM S M ù R V V O J E K A B E L Ò D O D A T E â N É H O P E D P Í N Á N Í V O B D O B Í F I B K O N G R E S U V Ó S A C E SERIÁL fib 2002 V LASTIMIL RÒMA H LAVNÍ SMùRY SOUâASNÉHO V VOJE Technologie dodateãného pfiedpínání betonov ch konstrukcí prochází i nadále trval m v vojem, a to ve tfiech hlavních, vzájemnû se ovlivàujících oblastech: konstrukãní fie ení pfiedpínacích kabelû s ohledem na umístûní kabelû vûãi betonu konstrukce, mífie soudrïnosti s betonem vyztuïované konstrukce avzávislosti na pouïitém materiálu lan, resp. drátû nebo tyãí; protikorozní ochrana pfiedpínací v ztuïe s ohledem na systém jejího koncepãního návrhu, ãasovou fázi jejího vytvofiení (prûmyslovû versus na staveni ti, co nejdfiíve po instalaci v ztuïe versus s pohodlnou prodlevou ) a pouïit materiál; nekovová pfiedpínací v ztuï, zpravidla z uhlíkat ch, pfiípadnû sklenûn ch vláken. Technick v voj se soustfieìuje do v zkumn ch a konstrukãních laboratofií pfiedních svûtov ch producentû pfiedpínacích v ztuïí a pfiedpínacích systémû, do specializovan ch pracovi È technick ch univerzit a do komisí mezinárodních odborn ch spoleãností, z nichï fib je tou nejpfiednûj í. Aktuální literatura a hlavní zdroje informací jsou soustfiedûny v závûru ãlánku. S TAV STANDARDIZACE A SOUâASNÁ SITUACE NA TRHU P EDPÍNÁNÍ Evropa prochází procesem roz ifiování ãlenû Evropské unie a svût obecnû procesem globalizace a s ním souvisejícím omezováním pfiekáïek volného obchodu. Vzhledem k rûznorod m politick m a hospodáfisk m zájmûm jednotliv ch zemí, vzhledem k jejich rûznorodé kulturní a sociální úrovni a nekompatibilitû právních a ekonomick ch systémû se ov em jedná o pracn a ãasto rozporupln proces. Jeho charakteristick m rysem v oblasti evropské standardizace pfiedpínání je, Ïe mnohé technické normy, které mají kontinent sjednocovat, jsou pofiád je tû ve fázi pouh ch pfiednorem. Evropa se sice na tûstí uï dokázala sjednotit na základních normách pro navrhování betonov ch konstrukcí (Eurokód 2) a poïadavcích na beton (EN 206-1), vydání evropsk ch standardû pro betonáfiskou v ztuï (EN 10080) a pfiepínací v ztuï (EN 10138) se v ak jiï dlouhé roky neh be z místa. Evropské normy EN 1991 a EN 1992 s odpovídajícími normami pro stavební materiály, provádûní a zkou ení tvofií systém kvalitních a pokrokov ch norem, jejich závazné zavedení v Evropû v ak nelze oãekávat dfiíve neï za 4 aï 8 let. Nároky na praktické zvládnutí jejich koncepce jsou pomûrnû znaãné a jejich pouïívání proto nebude pro bûïné uïivatele vïdy snadné. Jin m dûvodem ke kritice EN 1992 je pfietrvávající vysoká hodnota povoleného napûtí pfiepínací v ztuïe pfii napínání (0,95 f p0,1k ), která mûïe vést pfii soubûhu negativních okolností (zv ené tfiení v ztuïe v dûsledku povrchové koroze, nepfiesnost mûfiidel napínacího lisu aj.) k pfiekroãení meze pruïnosti pfiedpínací v ztuïe. I z tohoto dûvodu se v Nûmecku, Rakousku, v carsku i jinde objevily národní modifikace tûchto norem, které objektivnû nejsou nezbytnû nutné, a které se mohou navíc stát základem nov ch obchodních omezení. V budoucnosti se budou v Evropû postupy dodateãného pfiedpínání schvalovat podle smûrnice ETAG 013 Systémy dodateãného pfiedpínání pro betonové konstrukce z roku Tato smûrnice obsahuje b valé národní normy, napfi. star í smûrnici FIP pro kotvení a nové doporuãení nûmeckého DIBt pro deviátory. Po- Ïadavky na provádûní byly v ak z této smûrnice z formálních dûvodû vyàaty a budou obsahem navazujícího pfiedpisu. Za této situace jsou na poli vyztuïování i z nezbytnosti velmi aktivní národní amezinárodní odborné asociace (fib, PTI, ASBI), které pfiipravují a vydávají svoje smûrnice a doporuãení. Ty se zab vají vedle spolehlivosti vyztuïovan ch konstrukcí stále více i zv ením jejich trvanlivosti a optimalizací celkov ch nákladû na vyztuïovanou konstrukci, vãetnû nákladû na její údrïbu a budoucí demolici. Nov m poïadavkem, kter se do tûchto pfiedpisû promítá, je zachování kvalitního Ïivotního prostfiedí pro pfií tí generace. Obsáhl pfiíspûvek na téma problematiky a pokroku v konstrukãním fie ení kabelû v dodateãnû pfiedpínaném betonu [1] mûl v Ósace profesor Dieter Jungwirth (firma DSI, Mnichov), kter je i v âr dobfie znám, napfi. z koncepãního fie ení dopnutí dálniãního mostu pfies Sedlick potok. Pro souãasnou situaci na evropském (i svûtovém) trhu pfiedpínání je charakteristick nadbytek kapacit, kter pfiivedl k bankrotûm fiadu specializovan ch firem a zpûsobil v posledních ãtyfiech letech pokles cen v fiádu 3 aï 5 %. Stavební trh je dnes trhem kupujícího, a to platí i pro pfiedpínání. Neznamená to ov em zaruãenou kvalitu prací. Volání po tom, Ïe by investofii nemûli upfiednostàovat ty nejlevnûj í nabídky, ale obracet se na nejkvalifikovanûj í dodavatelské firmy s dostateãn mi referencemi, zní unisono z rûzn ch koutû svûta. Ov em ko ile láce je bliï í kabátu spolehlivosti u staveb men í publicity aï pfiíli ãasto a vybírat dodavatele pfiedpínání, ktefií nabízejí optimální celkovou cenu a záruku s ohledem na celou dobu Ïivotnosti konstrukce, se vïdy prostû nedafií. K ONSTRUKCE P EDPÍNACÍCH KABELÒ Celosvûtovû stále dominuje klasická, za studena taïená a patentovaná pfiepínací v ztuï v podobû lan pevnosti aï 2000 MPa. PoÏadavky na její vlastnosti pfiedepisuje pren NejdÛleÏitûj ím úkolem pfii pouïití této vysoce kvalitní v ztuïe zûstává její patfiiãná ochrana proti korozi. Kabely ze sklenûn ch nebo uhlíkov ch vláken, které pfiedstavují urãité materiálové alternativy, zûstávají, navzdory fiadû technicky zvládnut ch pouïití, stále jen doplàkov mi produkty. Jejich úspû nému roz ífiení na trhu brání stále je tû velmi nev hodn pomûr ceny a uïitné hodnoty. Jedin mi dvûma oblastmi, v nichï v znam tûchto materiálû nabyl jiï dnes seriózního v znamu, je pouïití tyãí ze sklenûn ch vláken pfii raïbû tunelû a pouïití kabelû z uhlíkov ch vláken u pfiedpjat ch mostû. Jednotlivé prvky systémû dodateãného pfiedpínání (typicky kotvy, spojky, fie ení deviátorû) rûzn ch v robcû se v rámci postupující technické optimalizace stále více sbliïují. Napfiíklad konstrukãní fie ení lanov ch kotev s násobn mi rozná ecími nálitky jsou dnes u pfiedních svûtov ch v robcû (BBRV, DSI, Freyssinet, VSL, SUSPA avt) prakticky totoïná (obr. 1 aï 5), navíc je lze pouïít jak u hutného, tak i u lehkého nebo vysokopevnostního betonu. Velk prostor pro dal í zdokonalování pfiedpínacích systémû je ale ve v voji indi- 58 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

61 S PEKTRUM SPECTRUM viduálních komponentû, které systém optimálnû dotváfiejí s ohledem na konkrétní podmínky, a v promy leném ukládání v ztuïe do konstrukce. To se t ká napfi. ukládání cel ch, pfiedem zkompletovan ch kabelû do konstrukce, protoïe právû to mûïe b t ãasto technologicky i ekonomicky v hodné. Standardním prostfiedkem, kter m je celosvûtovû zaji Èována soudrïnost vnitfiních kabelû s vlastní betonovou konstrukcí a zároveà jejich základní protikorozní ochrana, je pofiád normální cementová injektáïní malta. ada pfietrvávajících závad injektáïe v rûzn ch zemích svûta a rozvoj stavební chemie v ak vedly ke zv ení poïadavkû na úroveà injektáïní malty a na cel proces injektáïe kabelû. K dosaïení této vy í úrovnû se doporuãuje buì uïívat kvalitnûj í maltu s koloidními vlastnostmi, speciálními druhy cementu a pfiísadami (draï í fie ení), anebo alespoà systematicky zv it kontrolu jakosti celého procesu injektáïe viz nové normy EN 445 aï EN 447 zavedené i do systému na ich âsn. Pro zv ení úrovnû protikorozní ochrany kabelû se roz ifiuje pouïívání PP/PE trubek místo trubek ocelov ch k vytváfiení kabelov ch kanálkû. Trubky z plastu navíc sniïují tfiení lan kabelû a vedou k vy í únavové pevnosti pfiepínací v ztuïe; jsou ov em vïdy draï ím fie ením. Kabely bez soudrïnosti (monostrendy) se ve vzrûstající mífie pouïívají ve stropních konstrukcích budov, v nádrïích a pro pfiíãné pfiedpínání mostních konstrukcí. Vnûj í kabely jsou vût inou sestavovány z lan chránûn ch proti korozi jiï pfii tovární v robû, napfi. z monostrendû. Jejich ochrana je tak zaji tûna navzdory pfiípadnému poru ení betonové konstrukce trhlinami. PouÏívaná konstrukãní fie ení jsou rûzná (obr. 6). Jejich kála sahá od fie ení zcela totoïného se standardní konstrukcí vnitfiních kabelû se soudrïností, tj. místo monostrendû se pouïije obyãejn ch ocelov ch lan a kabel se v trubce injektuje cementovou injektáïní maltou, aï po nároãná fie ení ochrany lan dvojit mi obaly vyplnûn mi speciálními izolaãními hmotami. Tyto sestavy jsou samozfiejmû v raznû draï í a pouïívají se pouze ve speciálních pfiípadech. Relativní nároãnost zaji tûní spolehlivé injektáïe normální cementovou maltou vede k trvalé snaze najít pro protikorozní ochranu kabelû jinou spolehlivou a pfiimûfienû levnou hmotu. V principu lze pouïít tzv. mikrovosk (parafín s nízk m obsahem oleje) nebo minerální tuky (smûsi mastn ch kyselin kovû a minerálních olejû). Obû tyto hmoty navíc prakticky odstraàují korozi v ztuïe v dûsledku tfiení pfii únavovém zatíïení. Dosud v ak nejsou standardizovány poïadavky na fiadu jejich rozhodujících vlastností, jak mi jsou tekutost, odluãování oleje, nasákavost, zm dlovatûní, mikrobiologická odolnost a teplotní roztaïnost. Pro pouïití mikrovosku a minerálních tukû musí b t vypracována také striktní pravidla provádûní. Je totiï tfieba napfi. zabránit pfiedãasnému ochlazení tûchto materiálû, protoïe se pfii nûm vytváfiejí kaverny. Zcela specifikovány nejsou dosud ani poïadavky na PP/PE trubky kabelov ch kanálkû a obalû vnûj ích kabelû. Intenzivní v zkum probíhá napfi. na TU v Cáchách. U tûchto v robkû je tfieba vûnovat zvlá tní pozornost pfiedev ím teplotní stálosti jejich vlastností a jejich odolnosti vûãi mechanickému po kození pfii v robû i bûhem v ech fází jejich pouïití. Principiálnû musí b t systém voln ch kabelû v celém svém viditelném a dostupném rozsahu robustní, tj. dostateãnû tuh, opraviteln, a také pfiimûfienû odoln vûãi ohni, ultrafialovému sluneãnímu záfiení a vandalismu. Tyto poïadavky ov em opût lépe splàuje klasická cementová injektáï neï trubky vyplnûné voskem nebo tuky. Zásadní moïnosti konstrukãního fie ení vnûj ích kabelû jsou dnes tyto: HDPE trubka, standardní ocelová lana, cementová injektáïní malta; HDPE trubka, standardní ocelová lana, spirála zaji Èující krytí, cementová injektáïní malta; HDPE trubka, standardní ocelová lana, injektáï minerálním tukem (mikrovoskem); HDPE trubka, monostrendy, bez injektá- Ïe; HDPE trubka, monostrendy, cementová injektáïní malta; HDPE extrudovan povlak monostrendû usmûrnûn ch do skupin. Hrubé relativní cenové srovnání jednotliv ch druhû kabelû (délka kabelu 45 m, dva deviátory): kabel ze standardních ocelov ch lan, injektáï cementovou maltou, ocelové trubky (100 %), kabel z monostrendû, bez injektáïe, ocelové trubky (120 %), kabel ze standardních ocelov ch lan, injektáï cementovou maltou, Obr. 1 Lanová kotva DYWIDAG, typ MA Obr. 2 Lanová kotva VSL, typ CS 2000 Obr. 3 Lanová kotva Freyssinet, typ C a R Obr. 4 Lanová kotva TENSACCIAI, typ MTAI Obr. 5 Lanová kotva MK4, typ MSA B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

62 S PEKTRUM SPECTRUM spirála zaji Èující krytí, HDPE trubky (150 %), kabel z monostrendû, injektáï cementovou maltou, HDPE trubky (200 %), kabel z monostrendû zalit ch ve skupinách do HDPE extrudovan ch povlakû (200 %), kabel z galvanizovan ch lan, bez injektá- Ïe, HDPE trubky (200 %). V NIT NÍ KABELY Z MONOSTRENDÒ BEZ Literatura [1] Jungwirth, D.: Problems, solutions, developments and applications at different kinds of post-tensioning tendons from the European point of view. Proceedings of the first fib Congress 2002, Osaka 2002 [2] fib Bulletin 7: Corrugated plastic ducts for internal bonded post-tensioning. Technical report, fib, Lausane 2000 [3] fib Bulletin 11: Factory applied corrosion protection of prestressing steel. State-of-art report, fib, Lausane 2001 [4] fib Bulletin 15: Durability of post-tensioning tendons. Technical report, fib, Lausane 2001 [5] fib Bulletin 20: Grouting of tendons in prestressed concrete. Guide to good practice, fib, Lausane 2002 [6] Ganz, H. R.: Recent developments in the protection of prestressing steels. In Proceedings of the first fib Congress 2002, Osaka 2002 SOUDRÎNOSTI S BETONEM Tyto kabely se uplatàují stále více v Nûmecku, protoïe narûstá poãet klientû, ktefií se chtûjí vyhnout nûkter m nev hodám vnûj ích kabelû. Konstrukce tûchto vnitfiních kabelû umoïàuje jak jejich ãásteãné napnutí bezprostfiednû po odpovídajícím ztvrdnutí betonu, tak i v mûnu jednotliv ch lan a postupnû i cel ch kabelû. Typické uspofiádání je na obr. 7. Vzhledem k pûsobení pfiíãného tlaku a moïn m po kozením tfiením a pfii v mûnû, se ãasto pouïívá dvojité ochrany lan PE povlaky a obaly. Standardní ocelová lana v PE obalech (monostrendy) lze dále zamûnit nebo postupnû vymûnit za lana galvanizovaná nebo PE potahovaná a tím dále zv it jejich ochranu. To v e uï bylo úspû nû realizováno. Náklady na pfiedpínací kabely tím ov em dále stoupají. V hledovû se pracuje na pfiechodu z kruhov ch patentovan ch drátû na lana z patentovan ch drátû se ãtvercov m prûfiezem 6,2/6,2 mm o smluvní mezi kluzu 1550 MPa. U tûchto lan, uspofiádan ch navíc je tû do usmûrnûn ch svazkû, by totiï mûlo v raznû klesnout pfiíãné tlakové namáhání oceli lan v deviátorech. S YSTÉMOVÉ POJETÍ PROTIKOROZNÍ OCHRANY P EDPÍNACÍ V ZTUÎE Ve snaze dát systémûm protikorozní ochrany pfiedpínací v ztuïe urãit jednotn systém se ustáluje rozeznávání ãtyfi úrovní ochrany: 1. úroveà: Základní (koncepãní) ochrana v ztuïe vypl vající z uváïlivého (koncepãního) návrhu konstrukce jako celku. Tato úroveà je povaïována za rozhodující. Zásadou je omezit uï vhodn m koncepãním fie ením konstrukce nebezpeãí moïného pfiístupu vody a korozivních médií k v ztuïi na minimum. 2. úroveà: Vodotûsná izolace povrchû betonové konstrukce v kritick ch oblastech moïného ohroïení pfiedpínací v ztuïe. 3. úroveà: PouÏívání dostateãnû hutného betonu s co nejniï í vodopropustností v kritick ch oblastech moïného ohroïení pfiedpínací v ztuïe. 4. úroveà: Vlastní ochrana pfiedpínací v ztuïe jejím vhodn m konstrukãním fie ením. Tato 4. úroveà se je tû z hlediska zpûsobu vytvofiení ochrany dûlí na dvû kategorie: prûmyslovû (pfiedem) vytvofiená protikorozní ochrana pfiedpínací v ztuïe nebo cel ch kabelû, protikorozní ochrana pfiedpínací v ztuïe nebo cel ch kabelû vytvofiená (dodateãnû) na staveni ti. Tovární protikorozní ochrana dnes zahrnuje v principu tyto moïnosti: obalení lan tenk m PE obalem vyplnûn m minerálním tukem; galvanizaci povrchu lan zinkem nebo smûsí zinku a hliníku; obalení lan epoxidov m potahem; systémy zpoïdûné soudrïnosti (After- Bond Systems), které jsou zaloïeny na postupnû tvrdnoucí epoxidové pryskyfiici, která umoïàuje kabelûm chovat se v první fázi jako by bez soudrïnosti a ve fázi druhé, po vytvrzení, uï se soudrïností. BûÏnû pouïívané moïnosti staveni tní protikorozní ochrany: injektáï cementovou maltou (dnes ãasto modifikovanou), injektáï trubek mikrovoskem nebo minerálním olejem, vodotûsné trubky a cel systém z HDPE (dnes nûkdy i elektricky izolovan ). Ing. Vlastimil rûma, CSc. âeská betonáfiská spoleãnost âssi Samcova 1, Praha 1 tel.: , fax: sruma@cbz.cz, Obr. 6 Typické prûfiezy vnûj ích pfiedpínacích kabelû Obr. 7 Typické uspofiádání vnitfiního kabelu z monostrendû bez soudrïnosti s betonem 60 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

63 S PEKTRUM SPECTRUM O D B O R N Á E X K U R Z E V C A R S K O 2003 V LASTIMIL RÒMA Obr. 2 Hráz pfiehrady Grande Dixence v ky 285 m P ROGRAM EXKURZE Obr. 1 Schéma projektu Cleuson-Dixence Povzbuzena velmi dobr m ohlasem odborné exkurze do Nizozemska v roce 2002 zorganizovala âeská betonáfiská spoleãnost âssi (âbs) ve dnech 18. aï 23. ãervna 2003 exkurzi na v znaãná betonová díla ve v carském kantonu Valais. Podûkování za pomoc pfii sestavování a naplnûní atraktivního programu patfií v carské národní skupinû fib (Dr. Ritzovi, Ing. Voráãkovi, b valému pracovníku elektrárenské spoleãnosti EOS Holding ( a firmû VSL (Ing. Fischlimu, a Ing. Be tovi, Exkurze se zúãastnilo 48 odborníkû na inïen rské betonové konstrukce, vût í skupinu tentokrát tvofiili tuneláfi tí specialisté. Vlastní technick program se tentokrát koncentroval do dvou celodenních náv tûv staveb, které jsou sv m rozsahem, náklady a technickou nároãností skuteãnû mimofiádné soustavy vodních dûl Grande Dixence a Ïelezniãního tunelu Lötschberg. Vzhledem ke znaãné dopravní vzdálenosti od Prahy musely b t náv tûvy dal ích zajímav ch staveb zredukovány na pouhé informativní zastávky: nov dopravní prûtah Schaffhausenem se zavû en m mostem pfies R n a silniãním tunelem ( a dálniãní viadukty nad hradem Chillon u Îenevského jezera, které byly ve své dobû (montáï v roce 1968) mezníkem rozvoje segmentové mostní technologie. Odborn program doplnila sobotní náv tûva vysokohorského stfiediska Zermatt ( Odborn program exkurze a dal í informaãní zdroje: Usines hydro-électrique de Nendaz et de Bieudron: ve skalním masivu situované vodní elektrárny napájené potrubím z pfiehrady Grande Dixence Barrage de la Grande Dixence: pfiehrada Grande Dixence objemu 400 mil. m 3 s nejvy í (285 m) betonovou tíïní hrází na svûtû ( Lötschberg-Basistunnel: nov Ïelezniãní tunel Lötschberg délky 34,6 km propojující úpatí hfiebene Bernsk ch Alp mezi Frutigenem v údolí Engstligen na severu a Raronem v údolí Rhôny na jihu ( Raron Strassenbahnbrücke: viadukt Raron pfiedpjaté jednokolejné mosty pro vysokorychlostní Ïeleznici se zmûnou charakteru pfiíãného fiezu vyztuïené elektricky izolovan mi pfiedpínacími kabely. V ODNÍ ELEKTRÁRNY N ENDAZ A B IEUDRON Obû nav tívené podzemní elektrárny jsou B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

64 S TAVEBNÍ PEKTRUM SPECTRUM KONSTRUKCE Obr. 3 JiÏní vyústûní Lötschbergského tunelu v Raronu Obr. 4 Schéma Lötschbergského tunelu souãástí hydroenergetického systému Grande Dixence budovaného spoleãností EOS Holding. Zatímco vodní elektrárna Nendaz s v konem 390 MW byla vybudována jiï v 60. letech 20. století spolu s vlastní pfiehradou Grande Dixence a je od té doby stabilní souãástí energetického komplexu (elektrárny Nendaz, Fionnay, Chandoline a 5 pfieãerpávacích stanic) s celkov m v konem 990 MW, v tûsné blízkosti vybudovaná elektrárna Bieudron je souãástí nového projektu Cleuson- Dixence, kter m se zv í v kon systému Grande Dixence o 1100 MW na celkov ch 2090 MW. DÛvodem pro vybudování dal í vodní elektrárny byla snaha efektivnûji vyuïít obrovsk energetick potenciál vody v pfiehradû Grande Dixence (20 % energetick ch zdrojû v carska). Pfii relativnû nízkém v konu stávajících 3 elektráren by je bylo moïno zásobovat nadrïenou vodou po dobu více neï 2200 hodin, coï je nadbyteãné. Po dokonãení projektu Cleuson-Dixence klesne tato doba na stále je tû postaãujících 1000 hodin, pfiiãemï rychl nábûh v konu 2 GW mnohem lépe vyhoví hlavnímu poïadovanému úãelu, a tím je co nejpruïnûj í vykr vání piãek spotfieby elektfiiny v rozvodné síti. Projekt Cleuson-Dixence (náklady 1,3 mld CHF) tvofií nov vtok, pro kter bylo nutno provrtat pfiehradní hráz 165 m pod hranou koruny, 15,8 km dlouh pfiívodní tunel svûtlosti 3,8 aï 4,7 m, vyrovnávací komorová nádrï, 4,3 km dlouhá achta pfiekonávající v kov rozdíl 1883 m (svûtov rekord) a vlastní hydroelektrárna Bieudron se tfiemi Peltonov mi turbínami, kaïdá o jmenovitém v konu 423 W. Právû v úseku této achty vystlané ocelov m potrubím svûtlosti 3,2 m do lo v prûbûhu roku 2001 k rozsáhlé havárii, kvûli níï bylo odloïeno zahájení provozu nové elektrárny nejdfiíve na rok V jedné z geologicky poruchov ch zón ocelová vyst lka achty praskla a proud vody vnikl do prostoru horniny naru ené v dûsledku pfiedchozí v stavby toly. Hornina ze vzniklého kráteru v ky cca 60 m byla vyvrïena a stekla po svahu do údolí. Koryto Rhôny bylo zemní lavinou na nûkolik dnû prakticky pfiehraïeno. Úãastníci exkurze mûli moïnost prohlédnout si nejen prostory a strojovny obou sousedících elektráren, ale mohli vstoupit i do vlastní komory jedné z Peltonov ch turbín prûmûru 4,3 m, protoïe ty jsou ze zmínûn ch dûvodû doãasnû mimo provoz. Hlavní sál elektrárny má rozmûry 100 x 25 ( ífika) x 38 (v ka) m, celkov objem podzemních prostor ãiní m 3. Ve keré nosné podzemní konstrukce jsou monolitické, jen ãást pfiívodního tunelu je tvofiena prefabrikovan mi tybinky. Umístûní elektráren ve skále je maximálnû etrné k Ïivotnímu prostfiedí. P EHRADA G RANDE D IXENCE Velkolepá kulisa vysokohorského prostfiedí Wallisk ch Alp umocàuje ohromující dojem z témûfi 300 m vysoké betonové pfiehradní hráze pfiepaïující údolí d Hérémance svojí korunou ve v ce 2385 m n. m. Nad skryt m systémem tol a komor zásobujících vodou dnes jiï ãtyfii elektrárny je ru né parkovi tû s hotelem a stanicí kabinové lanovky, protoïe pfiehrada Grande Dixence se stala i turistickou atrakcí s nejvy ím poãtem hvûzdiãek ve v ech prûvodcích. V stavba pfiehrady probûhla v letech 1957 aï 1964, stála tehdy 400 mil. CHF a do hráze bylo umístûno 6 mil. m 3 betonu. Délka hráze je 700 m, max. tlou Èka 201,2 m, tlou Èka v korunû 15 m. Betonovou hrází prochází 32 km tol a achet umoïàujících trval monitoring tûsnosti hráze a funkãnosti instalovan ch technologií. Pfiehradní jezero zatopilo pûvodní pfiehradu Dixence z roku 1936, jejíï Ïelezobetonová hráz v ky 85 m stojí jen 400 m proti proudu. Do pfiehrady je svádûna voda z území o plo e cca 420 km 2, dvû tfietiny z toho tvofií voda více neï 50 tajících ledovcû. To také dává pfiehradnímu jezeru typické edomodfie kalné zabarvení. Systém má 62 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

65 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE S PEKTRUM SPECTRUM Obr. 5 Îelezniãní viadukt Raron jiïní most Obr. 6 Nosná ãást v suvné skruïe viaduktu Raron dnes 80 nátokû, 5 ãerpacích stanic a celkem 100 km tol, z nichï ta hlavní pfiivádí ve v ce 2400 m n. m. vodu aï z 24 km vzdáleného ledovce pod Monte Rosou. Do nádrïe pfiiteãe v prûmûru 500 mil. m 3 vody za rok, z toho témûfi 95 % v letním období. N OV ÎELEZNIâNÍ TUNEL L ÖTSCHBERG Vedle budoucího nejdel ího tunelu svûta, nového Gotthardského tunelu (délka 57,2 km), se buduje jeho krat í sourozenec, nov Lötschbergsk tunel. V stavba tohoto mimofiádného díla zaãala v roce 1999 a prûzkumná tola byla proraïena v prosinci Po plánovaném zprovoznûní 1. etapy stavby v roce 2007 umoïní nov Lötschbergsk tunel spolu s jiï existujícím nov m Simplonsk m tunelem první severojiïní prûchod Alpami pro vysokorychlostní Ïeleznici. Exkurze zahrnovala prohlídku ãelby budovaného tunelu spolu s nasazen m komplexním mechanick m títem pro skupinu 15 tuneláfisk ch specialistû, a dále prohlídku tunelû a spojovací toly pfiiléhajících k jiïnímu portálu v Raronu. Vedle betonárny a zafiízení pro tfiídûní a recyklaci vytûïené horniny (cca 40 % horniny se znovu vyuïívá jako kameniva do betonu) byly úãastníkûm promítnuty dokumentární filmy o koncepci stavby a dosavadní v stavbû a podán v klad o geologick ch pomûrech stavby a o její technologii. Celková délka tunelû a tol ãiní 91,8 km. Pfiedpokládá se, Ïe vystfiíleno bude muset b t cca 80 %, zbyl ch 20 % délky bude vyvrtáno. Tíha vytûïeného materiálu dosáhne 16 mil. t. Oba paralelní tunely jsou vedeny ve vzdálenosti 40 m a klesají z úrovnû 776 m (severní portál) na úroveà 654 m (jiïní portál). Podéln spád nepfiesáhne 13 %0. Návrhová rychlost ãiní 250 km/h. PrÛjezdn prûfiez tunelû umoïàuje dopravu nákladních vozidel naloïen ch na kryt ch vagónech se standardním prûmûrem kol. Celkové náklady (cenová úroveà 1991) by mûly dosáhnout 3,24 mld. CHF. Î E LEZNIâNÍ VIADUKT R ARON Na jiïní portál nového Lötschbergského tunelu bezprostfiednû navazují dva jednokolejné viadukty pfiekonávající Rhônu a stávající traè v údolí. Viadukty délky 554 m (severní) a 817 m (jiïní) jsou budované na v suvné skruïi a jsou zajímavé jednak zmûnou charakteru pfiíãného fiezu, jednak pouïit m pfiedpínacím systémem. Nízká stavební v ka v kfiíïení se stávající tratí vedla ke zmûnû klasického jednokomorového prûfiezu v prûfiez kor tkov v místû tohoto kfiíïení pfii zachování vnûj ího obrysu prûfiezu. Na mostû je na Ïádost správy v carsk ch Ïeleznic pouïit elektricky plnû izolovan zapouzdfien pfiedpínací systém VSL, zaruãující zvlá È vysokou odolnost vûãi pfiípadn m úãinkûm bludn ch proudû a tím i zvlá È vysokou trvanlivost pfiedpjat ch kabelû. S OUHRNNÉ POZNATKY A DAL Í PLÁNY Odborná exkurze âbs na velké inïen rské stavební projekty ve v carsku provázela velká ochota a pfiipravenost v carsk ch hostitelû a tûstí na skuteãnû nádherné poãasí. To spolu s atraktivností alpské pfiírody, kouzlem starobylého mûsta Sionu ( a kvalitním ubytováním pfiispûlo ke zjevné spokojenosti úãastníkû. Na mezi ãasov ch moïností byla vzdálenost Sionu od Prahy, která znamenala prakticky dva celé dny jízdy autobusem tam a zpût. Pro vût í vzdálenosti bude pfiesun rozdûlen na dva dny, s náv tûvami zajímav ch staveb a noclehem i v zemích, kter mi se bude projíïdût. O tomto schématu se uvaïuje jiï pro odbornou exkurzi v roce 2004, která by mûla smûfiovat do Dánska. (Ilustraãní foto Panorama Matterhornu Ing. Margold) B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/

66 A KTUALITY TOPICAL SUBJECTS S E M I N Á E, K O N F E R E N C E A S Y M P O Z I A S EMINÁ E, KONFERENCE A SYMPOZIA V âr PREFABRIKACE A BETONOVÉ DÍLCE 2. konference Termín a místo konání: 18. a 19. záfií 2003, Pardubice Kontakt: Sekretariát âbs, Samcova 1, Praha 1 tel.: , , fax: cbz@cbz.cz, FC & HPC 2003 VLÁKNOBETONY A VYSOKOHODNOTNÉ BETONY mezinárodní symposium Termín a místo konání: 24. aï 26. záfií 2003 v hotelu Petr Bezruã, Malenovice 327, Fr dlant nad Ostravicí dále viz BETON TKS 3/2003 SANACE A REKONSTRUKCE STAVEB konference rehabilitace památkov ch objektû strategie sanace staveb po povodních progresivní trendy v sanacích staveb Termín a místo konání: 4. a 5. listopadu 2003, aula Fakulty Stavební, Vevefií 95, Brno Kontakt: Ing. Jan Vanûrek, VUT v Brnû, Fakulta stavební Vevefií 95, Brno tel.: , , fax: @fce.vutbr.cz, Ing. Miroslav Havel, WTA CZ, Novotného lávka 5, Praha 1 tel.: , fax: , wta@wta.cz, BETONÁ SKÉ DNY V STAVA BETON mezinárodní konference Termín a místo konání: 3. a 4. prosince 2003, Pardubice Kontakt: Sekretariát âbs, Samcova 1, Praha 1 tel.: , , fax: cbz@cbz.cz, Z AHRANIâNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA STRUCTURES FOR HIGH-SPEED RAILWAY TRANSPORTATION Sympozium IABSE Termín a místo konání: 27. aï 29. srpna 2003, Antwerpy, Belgie secretariat@iabse.ethz.ch, dále viz BETON TKS 3/2003 ISEC-02 INTERNATIONAL STRUCTURAL ENGINEERING AND CONSTRUCTION 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 23. aï 26. záfií 2003, ím, Itálie dále viz BETON TKS 3/2003 I NTEGRATED LIFETIME ENGINEERING OF BUILDINGS AND CIVIL INFRASTRUCTURES (ILCDES 2003) 2. mezinárodní symposium Termín a místo konání: 1. aï 3. prosince 2003, Kuopio, Finsko kaisa.venalainen@ril.fi, dále viz BETON TKS 3/2003 FRACTURE MECHANICS OF CONCRETE AND CONCRETE STRUCTURES FRAMCOS-5 5. mezinárodní konference Termín a místo konání: 12. aï 15. dubna 2004, Vail, Colorado, USA dále viz BETON TKS 3/2003 CONCRETE STRUCTURES: THE CHALLENGE OF CREATIVITY fib symposium evolution of materials for concrete structures, new construction techniques development in modelling and computation techniques, information technology industrialization of concrete structures, flexibility, architecture Termín a místo konání: 26. aï 28. dubna 2004, Avignon, Francie Kontakt: Francoise Raban, AFGC c/o SETRA, 46, avenue Aristide Briand BP 100, F Bagneux Cedex France tel.: , fax.: francoise.raban@equipement.gouv.fr CIB WORLD BUILDING CONGRESS 5 th Internationale PhD Symposium in Civil Engineering structural analysis and design, behaviour and modelling of materials concrete and composite structures, road and railway structures Termín a místo konání: 17. aï 19. ãervna 2004, TU Delft, Nizozemí Kontakt: Tom Scarpas, RSSE, TU Delft, Stevinweg 1, 2628 CN Delft, The Netherlands, fax: info@phdce5.nl, dále viz BETON TKS 3/2003 CONSEC 04 CONCRETE UNDER SEVERE CONDITIONS ENVIRONMENT AND LOADING 3. mezinárodní konference viz BETON TKS 3/2003 SEMC 2004 STRUCTURAL ENGINEERING, MECHANICS AND COMPUTATION 2. mezinárodní konference structural analysis, numerical methods, structural dynamics, vibration analysis of engineering structures, earthquake and storm, fire, blast and impact resistance, plastic behaviour of structures, stability of structures, concrete structures Termín a místo konání: 5. aï 7. ãervence 2004, Kapské mûsto, Jihoafrická republika Kontakt: Prof. A. Zingoni, Dept. of CE, University of Cape Town, Rondebosch 77001, Cape Town, South Africa fax: , azingon@eng.uct.ac.za COMPOSITE CONSTRUCTION IN STEEL AND CONCRETE V 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 18. aï 23. ãervence 2004, Mpumalanga, Jihoafrická republika bhconf@poly.edu, dále viz BETON TKS 3/2003 METROPOLITAN HABITS AND INFRASTRUCTURE IABSE symposium planning, evaluation, design, analysis, construction, materials, maintenance, operation and life cycle considerations Termín a místo konání: 22. aï 24. záfií 2004, anghaj, âína Kontakt: Symposium Secretariat, IABSE 2004 Symposium, Shanghai, ETH Hönggerberg, CH-8093 Zürich, Switzerland fax: , secretariat@iabse.ethz.ch IABMAS ND INTERNATIONAL CONFERENCE ON BRIDGE MAINTENANCE, SAFETY AND MANAGEMENT 2. mezinárodní konference Termín a místo konání: 19. aï 22. fiíjna 2004, Kyoto, Japonsko iabmas04@str.kuciv.kyoto-u.ac.jp, viz BETON TKS 3/ B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 4/2003

67 KONEâNÁ POZVÁNKA âeská betonáfiská spoleãnost âssi ve spolupráci s Asociací v robcû betonové prefabrikace 2. konference PREFABRIKACE A BETONOVÉ DÍLCE a 19. záfií 2003 Pardubice, DÛm hudby ODBORNÉ ZAMù ENÍ KONFERENCE 2. konference vûnovaná prefabrikaci a prefabrikovan m betonov m a smí en m konstrukcím naváïe na úspû n semináfi pofiádan âeskou betonáfiskou spoleãností v roce Segment prefabrikace pokraãuje v rámci betonového stavitelství âr v rychlém a zajímavém v voji. Jeho prûvodními znaky jsou stále rychlej í pfiizpûsobování sortimentu vyrábûn ch dílcû potfiebám stavebního trhu, trvalé zvy ování jakosti pfii rostoucí produktivitû a pouïívání betonû definovan ch vlastností. Rychlé zmûny v prefabrikaci a potfieba koordinovaného postupu v robcû vedly i k zaloïení Asociace v robcû betonové prefabrikace (AVBP), která je spolupracujícím partnerem pfii pfiípravû konference. Konference se zamûfií na aktuální stav prefabrikace jako stavebního oboru a její moïnosti na trhu âr a EU, a to v celé ífii problematiky a nov ch poznatkû. Vzhledem k zastoupení na ich odborníkû ve svûtov ch betonáfisk ch svazech a orgánech budou na programu i novinky v evropsk ch normách a pfiedpisech, pfiíklady v znaãn ch realizací a informace o svûtov ch technologick ch trendech. Snahou âbs jako organizátora je pfiipravit pro úãastníky hodnotnou tematicky zamûfienou akci doprovázenou kvalitním sborníkem pfiíspûvkû a mnoïstvím dal ích vyu- Ïiteln ch odborn ch a informaãních materiálû. Velk prostor bude dán i prezentaci zajímav ch technologií a dílcû a diskuzi k jednotliv m tematick m okruhûm. V rámci dvoudenní konference se pfiipravuje tematická pûldenní exkurze. TEMATICKÉ OKRUHY KONFERENCE A Technologie v roby betonov ch dílcû B Prefabrikované konstrukce navrhování a realizace C e ení detailû a zabudovávané v robky P ÍPRAVN V BOR Ing. Pavel âíïek Ing. Jan Tich, CSc. Ing. Milan Kaln Ing. Vladimír Tomis Ing. Jifií Pefiina Ing. Václav Vimmr, CSc. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. Ing. Ladislav a ek, CSc. Ing. Petr Vorel Ing. Vlastimil rûma, CSc. Ing. Zdenûk Zacharda KONTAKTNÍ SPOJENÍ PRO ZASLÁNÍ DAL ÍCH INFORMACÍ Sekretariát âbs, Samcova 1, Praha 1 tel.: , , fax: prefa@cbz.cz, P EDBùÎNÁ POZVÁNKA A V ZVA K P IHLÁ ENÍ P EDNÁ KY KONEâNÁ POZVÁNKA Evropskou sítí betonáfisk ch spoleãností European Concrete Societies Network FINAL INVITATION âeská betonáfiská spoleãnost âssi âeská betonáfiská spoleãnost âssi Ve spolupráci s/in cooperation with: Svazem v robcû betonu âr Concrete Producers Organization Czech Republic Kloknerov m ústavem âvut Klokner Institut, CTU of Prague 2. konference a ECSN workshop Konference s mezinárodní úãastí TECHNOLOGIE, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ 2002 BETONY DEFINOVANÝCH VLASTNOSTÍ spojené s v stavou 10. BETONÁ SKÉ DNY 2003 BETON Conference and ECSN Workshop TECHNOLOGY, EXECUTION AND INSPECTION OF CONCRETE STRUCTURES 2002 DEFINED PERFORMANCE CONCRETE 1. a 2. dubna 2003, Praha, Masarykova kolej ČVUT 1 and 2 April 2003, Prague, Masaryk hall of residence, CTU of Prague 3. a 4. prosince 2003 Pardubice, DÛm hudby CÍL A NÁPL 10. BETONÁ SK CH DNÒ 2003 Konference 10. Betonáfiské dny 2003 je hlavní konferenãní akcí v oboru betonu a betonov ch konstrukcí konanou v roce 2003 v âeské republice. Jejím cílem bude seznámit úãastníky s nejv znaãnûj ími betonov mi konstrukcemi uplynulého roku, a s nejdûleïitûj ími novinkami v oblasti navrhování i provádûní betonov ch konstrukcí. V programu bude nûkolik pfiedná ek v znaãn ch zahraniãních odborníkû, které budou vûnovány velk m zahraniãním stavbám z betonu a nûkter m aktuálním trendûm souãasného betonového stavebnictví. Je tû vût í prostor neï loni bude dán odborn m diskuzím a neformálním setkáním. Vlastní program bude stejnû jako v loàském roce probíhat paralelnû ve dvou sálech, obraz i zvuk budou pfiená eny je tû do tfietího sálu. Jednání konference bude doplnûno slavnostní zahajovací recepcí k 10. v roãí âbs s komponovan m programem a tradiãním spoleãensk m veãerem. Souãástí Betonáfisk ch dnû bude dvoudenní V stava BETON 2003 viz samostatná pozvánka. TEMATICKÉ OKRUHY A. Blok vyzvan ch pfiedná ek B. V znamné realizace C. V zkum a navrhování D. Nové materiály, technologie betonov ch konstrukcí P ÍPRAVN V BOR Ing. Pavel âíïek Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. Ing. Milan Kaln Ing. Vlastimil rûma, CSc. Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc. Doc. Ing. Karel Doãkal, CSc. Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Prof. RNDr. Ing. Petr tûpánek, CSc. KONTAKTNÍ SPOJENÍ PRO ZASLÁNÍ DAL ÍCH INFORMACÍ Pro podrobné informace o konání konference, její odborné náplni, o doprovodné betonáfiské v stavû a moïnostech prezentace se obracejte na: Sekretariát âbs, Samcova 1, Praha 1 tel.: , , fax: bd@cbz.cz,

68 SVAZ V ROBCÒ CEMENTU âr SVAZ V ROBCÒ BETONU âr â ESKÁ BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi S DRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ