Dal ích deset let archeologického areálu pod tfietím nádvofiím PraÏského hradu

Transkript

1 Dal ích deset let archeologického areálu pod tfietím nádvofiím PraÏského hradu Ivana BOHÁâOVÁ 1 Úvod V roce 1998 byl uzavfien dvoulet projekt zamûfien na záchranu unikátního archeologického areálu v jiïní ãásti tfietího hradního nádvofií, kter byl zbudován na konci 20. let 20. století a uchovává na plo e více neï 3000 m 2 v podobû historick ch terénû a staveb jedineãné památky, jejichï vznik sahá aï k sam m poãátkû existence PraÏského hradu (obr. 1). V znam této nevyhlá ené archeologické rezervace pfiesahuje stfiedoevropská mûfiítka jak z hlediska v znamu, rozsahu a charakteru dochovaného souboru archeologick ch situací, tak z hlediska zpûsobu fie ení jejich ochrany a pfiedev ím jejich prezentace. Projekt, finanãnû podporovan Ministerstvem kultury âeské republiky, 1 byl zaji Èován Archeologick m ústavem Akademie vûd âeské republiky, Praha, v kooperaci s Kanceláfií prezidenta âeské republiky. Cílem projektu bylo zejména zabránit rychle postupující degradaci archeologick ch terénû a objektû, které z velké ãásti zûstaly od doby prvorepublikového v zkumu bez základního odborného vyhodnocení, a souãasnû zabezpeãit budoucnost tohoto areálu. Dal í desetiletí jeho existence je tak pfiíleïitostí vybízející k pfiipomenutí v jimeãného archeologického prostoru i k bilancování v sledkû realizovaného projektu. Problematika areálu je aktuální i vzhledem ke skuteãnosti, Ïe poãet archeologick ch památek ponechan ch v místû jejich nálezu dnes nadále vzrûstá. Souãasné rozsáhlé investiãní zásahy do historického jádra Prahy (a samozfiejmû nejen tam), které postupnû likvidují dal í a dal í pozûstatky Ïivota na- ich pfiedkû, vyvolávají stále ãastûji potfiebu uchovat pro budoucnost in situ alespoà ty nejcennûj í z nich (v Praze v poslední dobû napfiíklad pozûstatky románské zástavby v sousedství dne ního námûstí Republiky nebo relikty rotundy sv. Václava na Malostranském námûstí). Tato potfieba, stejnû jako otázka existence fiady dal ích v posledních desetiletích ãi letech zfiízen ch praïsk ch archeologick ch areálû, 2 je spojena s diskusí nad praktick mi otázkami realizace takov ch zámûrû a t ká se zejména zpûsobû a reálnosti zaji tûní jejich dlouhodobé ochrany (konzervaãní postupy, klimatické podmínky, stanovení reïimu a správce památek) a moïností (i oprávnûnosti a úãelnosti) jejich zpfiístupnûní vefiejnosti. Mnohé z tûchto památek pfiedstavují v znamn fenomén nejen stfiedovûké, ale pfiedev ím ranû stfiedovûké Prahy a jejich uchování a pfiípadná prezentace se nezastupitelnû podílí na vytváfiení genia loci ãeské metropole. Archeologick areál pod tfietím nádvofiím PraÏského hradu se tak díky osmi desítkám let své existence stává prubífisk m kamenem i základní uãebnicí moïností zachování a prezentace archeologického dûdictví pfiímo v místû historického kontextu. Není-li uvedeno jinak, je autorkou fotografií I. Boháãová Obr. 1. Praha, PraÏsk hrad, celkov aktualizovan plán areálu pod tfietím nádvofiím. Historické stavby a situace: 1 zdiva, 2 dfievûné konstrukce, 3 terény; novodobé úpravy: 4 za tûrkovaná komunikaãní trasa, 5 beton / betonová komunikaãní trasa, 6 dlaïba, 7 hranice pfiístupného prostoru. (Grafické vyhotovení firmy PERES v programu Corel) 1 Záchrana a dlouhodobá ochrana archeologického areálu pod tfietím nádvofiím PraÏského hradu, , ev. ãíslo KZ97P02OPP006, fie itelka I. Boháãová. 2 Struãn pfiehled viz Milan JANâO: Archeologické nálezy v Praze prezentované na místû 1, in: Za starou Prahu 36, 2006, ã. 3, s ; t Ï: Archeologické nálezy v Praze prezentované na místû 2, in: Za starou Prahu 37, 2007, ã. 1, s ; t Ï: Archeologické nálezy v Praze prezentované na místû 3, in: Za starou Prahu 37, 2007, ã. 2 3, s ; t Ï: Archeologické nálezy v Praze prezentované na místû 4, in: Za starou Prahu 38, 2008, ã. 1, s

2 Obr Praha, PraÏsk hrad, historické foto z v zkumu tfietího nádvofií. (Foto památkov sbor hlavního mûsta Prahy, archiv ARÚ AV âr, Praha) 2 3 Areál a jeho v znam Areál vznikl v souvislosti s velkorysou pfiestavbou Hradu na sídlo prvního ãeskoslovenského prezidenta. Tou byl povûfien slovinsk architekt J. Pleãnik, jmenovan T. G. Masarykem roku 1920 do funkce hradního architekta. Odkryv celého tfietího nádvofií (obr. 2 3) byl vyvolán Pleãnikovou koncepcí pfiestavby Hradu, v níï mûlo hrát pfiedláïdûné a do jediné roviny projektované nádvofií v znaãnou reprezentativní roli. Právû fie ení komplikovan ch v kov ch pomûrû nádvofií v návaznosti na okolní historické stavby bylo jedním z mimofiádnû nároãn ch úkolû architektovy práce. ZÛstává jen otázkou, zda v sledky archeologického v zkumu, jenï stavební úpravy provázel, opravdu omezovaly Pleãnikovu invenci, 3 ãi zda naopak v zkum daného rozsahu souvisel se zámûrem vybudování areálu uchovávajícího památky z doby poãátkû ãeského státu, kter byl souãástí prvotních architektov ch pfiedstav. První uvádûná moïnost mûïe odráïet i reakci architekta na ne vïdy pfiíznivé odezvy na navrhovaná fie ení úprav tfietího nádvofií z ãeské strany, druhá naopak souzní s Masarykovou vizí Hradu jako dûstojného pomníku na ich dûjin, kter ch mûlo b t dosaïeno vhodn mi opravami a odkrytím jeho rozmanit ch historick ch sloïek. 4 My lenka zbudování archeologické rezervace v samém centru kníïecí a pozdûji královské rezidence vznikla jiï pfii objevu románského jednolodního kostela ve v chodní ãásti nádvofií K. Fialou ( ). Areál, uzavfien betonovou deskou, na níï spoãívá dlaïba dne ního tfietího nádvofií, mûl b t pfiístupn nej ir í vefiejnosti. PÛvodnû mûla b t prûchozí jen jeho v chodní ãást pfii zmiàovaném kostele, po objevu pozûstatkû vícefázového ranû stfiedovûkého opevnûní v západní ãásti nádvofií byl v ak projekt roz ífien pfiibliïnû na jednu tfietinu dne ního nádvofií. Jako samostatná byla pojata plocha takzvan ch mal ch vykopávek situovaná ve vrcholové partii hradãanského hfibetu mezi biskupsk m palácem a katedrálou. Její zastfie ená ãást s biskupskou kaplí sv. Mofiice a jiïní ãástí transeptu Spytihnûvovy baziliky sv. Víta je dnes pohledovû pfiístupná právû z tfietího nádvofií. Terény s dfievûn mi stavbami, prozkoumané pfied prûãelím katedrály, byly kvûli v kov m pomûrûm pfiekryty pfiímo dlaïbou. Naplnûní realizovaného zámûru z dlouhodobého hlediska zkomplikoval v voj politické situace v pfiedváleãné i pováleãné Evropû. V prûbûhu let 20. století byl areál zpfiístupàován vefiejnosti jen zcela v jimeãnû a v minimálním rozsahu, snad jen v souvislosti s nûkter mi z monumentálních historick ch v stav, které zde byly uspofiádány. Jako celek v ak nebyl v podstatû pfiístupn ani odborné vefiejnosti. 5 I kdyï byl stav areálu obãas kontrolován a karbolov m olejem byla opakovanû o etfiována dfieva (dle vzpomínek doc. Z. Smetánky, nûkdej ího vedoucího oddûlení archeologie stfiedovûku Archeologického ústavu Praha a v zkumu PraÏského hradu), dlouhodobû a zejména v závûru tohoto období byl areál z bezpeãnostních dûvodû v podstatû nedostupn a ponechán bez jakékoliv systematické odborné údrïby. V zkum tfietího nádvofií je dosud nejrozsáhlej ím archeologick m v zkumem v areálu PraÏského hradu. Oficiálnû byl zapoãat 4. ãervna Jeho odborn m garantem byla Archeologická komise pro v zkum PraÏského hradu, sestavená ze zástupcû tehdej ího Archeologického ústavu, Národního muzea, Ministerstva kolství a osvûty a Kanceláfie prezidenta republiky. Vedením v zkumu byl povûfien K. Guth z Národního muzea, podíleli se na nûm také oba pozdûj í fieditelé Archeologického ústavu J. Filip a J. Böhm (1925) a pfiedev ím J. Pasternak ( ). Hradní stavitel K. Fiala (Kanceláfi prezidenta republiky) provádûl nezávisle na prûzkumu prûbûïné zamûfiování odkryt ch situací. V prûbûhu roku 1928 pfievzal dohled nad v zkumem definitivnû I. Borkovsk. 6 V sledky v zkumu publikovali jeho autofii jen v nûkolika souhrnn ch pasáïích, k jejich detailnímu vyhodnocení a prezentaci nedo lo. 7 V zkum byl zastaven roku V centrální ãásti nádvofií byly kulturní vrstvy prozkoumány aï na úroveà pfiirozeného terénu, v jeho jiïní a zejména jihov chodní ãásti zûstaly historické terény zachovány v mocnosti aï nûkolika metrû. V zkumem byla odkryta fiada archeologick ch památek z raného a vrcholného stfiedovûku, které jsou v areálu zpfiístupnûny zcela v jimeãn m zpûsobem. K nejv znamnûj ím z nich náleïí kromû unikátnû dochovan ch dvou fází ranû stfiedovûké dfievohlinité hradby s ãelní kamennou plentou i pozûstatky dfievûn ch staveb. Jedna ze staveb star ího sídelního horizontu byla dendrochronologicky datována jiï do první poloviny 10. století (obr. 4). Fortifikaãní systém sv mi jednotliv mi prvky pfiedstavuje pramen, kter nemá ve stfiedoevropském, a pokud je mi známo, ani v evropském mûfiítku obdoby. Kamennou plentu v ãele nejstar í známé hradní dfievohlinité hradby (první desetiletí 10. století) lze sledovat v délce nûkoli- 3 Damjan PRELOV EK: Josip Pleãnik, Praha 2003, s Masaryk , in: Architektura âsr VII, 1948, ã. I, s I té byl pfiístupn jen v jimeãnû (a za pfiítomnosti policejního pfiíslu níka a sluïebního psa). 6 Ivana BOHÁâOVÁ (ed.): Archeologick areál III. nádvofií PraÏského hradu, 1998, ARÚ AV âr, ãj. 6540/08, sv. 1; táï: PraÏsk hrad a jeho nejstar í fortifikaãní systémy, in: M. JEÎEK, J. KLÁP Tù (eds.): Mediaevalia archaeologica 3, 2001, s Karel GUTH: Praha, Budeã, Boleslav, in: Svatováclavsk sborník 1, 1934, s , , ; Ivan BORKOVSK : O poãátcích PraÏského hradu a nejstar ím kostele v Praze, 1949, s ; t Ï: Opy PraÏského hradu, in: Památky archeologické 53, 1962, s ; t Ï: PraÏsk hrad v dobû pfiemyslovsk ch kníïat, Praha 1969, v rámci obecnûj ích kapitol. 260

3 4 ka metrû, dfievûné prvky v ztuïe její mlad í fáze dokumentují uïití rûzn ch konstrukãních typû opevnûní a v neb vale dochovan ch detailech i zpûsoby opracování dfievûn ch prvkû (obr. 5, 8). Z dfievûn ch obytn ch staveb byla objevena vesmûs jen jejich nejspodnûj í ãást v nûkter ch pfiípadech je v ak dodnes provázena drobn mi detaily v podobû podlahy, zafiízení interiéru ãi vyplétané stûny (obr. 6). Dfievo je pfiitom v ãeském prostfiedí v bûïn ch archeologick ch situacích velmi vzácn m nálezem, neboè uchování jeho pûvodních vlastností je vázáno na zcela specifické prostfiedí (zvlhãované terény bez pfiístupu vzduchu). Kamenné stavby jsou v areálu reprezentovány románskou kvádfiíkovou hradbou, kterou lze spoleãnû se souãasnû budovan m palácem povaïovat za symbol zásadní pfiestavby kníïecí rezidence, drobnûj- í profánní zástavbou i sakrální architekturou v podobû jednolodního kostela, spojovaného nejãastûji se zasvûcením sv. Bartolomûji (prvotnû byla tato stavba ztotoïàována s nejstar ím praïsk m kostelem Panny Marie; 8 tento, na základû archeologie posléze bezpeãnû vyvrácen názor v umûnovûdné literatufie dlouho pfietrvával). Dal- ím v jimeãn m prvkem celého fie ení je uchování znaãné ãásti neprozkouman ch historick ch terénû. Citlivû pojatá prezentace umoïàuje náv tûvníkovi nejen vnímat kaïd objekt v jeho pûvodním kontextu, ale systémem speciálních prûhledû sledovat i genezi historick ch struktur a kulturních souvrství pfiímo v historickém jádru PraÏského hradu v celém jejich komplexu (obr. 5, 7, 11). Souãasnû byl vytvofien témûfi nevyãerpateln trezor archeologick ch pramenû, které v dobû svého odkryvu mohly poskytnout jen omezenou v povûì a jejichï v povûdní hodnota narûstá v ãase v závislosti na moïnostech a nov ch poznatcích nejen archeologie, ale i dal ích vûdních oborû. Je evidentní, Ïe celkové pojetí areálu v sobû nese v razn otisk Pleãnikovy úcty k historickému dûdictví, jeho vnímání duchovního rozmûru památek i snahu o naplnûní Masarykov ch slov o potfiebû pochopení pro odkazy na í bohaté a vysoce kulturní minulosti a o nutnosti je peãlivû chránit. 9 Projekt, jeho cíle a v sledky Zmínûn projekt vznikl v návaznosti na jiï zcela neodkladnou rekonstrukci Ïelezobetonové nosné konstrukce dlaïby tfietího nádvofií, realizovanou v první polovinû 90. let minulého století po zmûnû politického reïimu. Usiloval o záchranu rozsáhlého souboru dochovan ch archeologick ch pramenû a uchování jejich v povûdní hodnoty. NejzávaÏnûj ím úkolem, kter mûl fie it, bylo zastavení postupujícího procesu znehodnocování celého areálu (obr. 9 a 10). 10 Dal ím úkolem byla dokumentace situací a objektû, které byly jiï ve znaãném stupni degradace a mûly b t po nezbytn ch zásazích dlouhodobû znepfiístupnûny nebo mohly b t zam lenou konzervací ãi oãekávanou zmûnou klimatu po rekonstrukci nosné desky tfietího nádvofií pozmûnûny ãi znehodnoceny. Samozfiejmou souãástí dokumentaãních prací bylo propojení archeologick ch terénû s dokumentací prvorepublikového v zkumu. 8 Naposledy pfiipomínají Jan FROLÍK, Petr CHOTùBOR: Archaeological Survey, in: Z. LUKE, D. PRELOV EK, T. VALENTA (eds.): Josip Pleãnik Architect of Prague Castle, Praha 1997, s Voln citát Masarykov ch slov ze , in: Architektura âsr VII, 1948, ã. I, s Areál jako celek byl ohroïen pfiedev ím prudk mi v kyvy klimatu, k nimï dlouhodobû docházelo. Ty souvisely s korozí nosné desky nádvofií, zejména pak se soustavn m pronikáním povrchové vody, vysokou hladinou spodní vody a skuteãností, Ïe areál nebyl soustavnû odvûtráván. Nejvíce po kozen m materiálem bylo dfievo, u nûhoï v mnoha pfiípadech do lo ke strukturálním zmûnám a úbytku dfievní hmoty. Terény, pûvodnû o etfiené vodním sklem, ztratily svûj pfiirozen vzhled a jejich stûny podléhaly destrukci. Plochy situované v místech s nejvy í koncentrací vlhkosti a nalézající se v blízkosti dfievûn ch konstrukcí byly ve znaãné mífie napadeny plísnûmi. Koruny zdiva byly rozvolnûné, nûkde docházelo k uvolnûní a praskání jednotliv ch kamenû. Na mnoha místech bylo zdivo pokryto v luhy uhliãitanu vápenatého nebo se objevovaly solné v kvûty. 5 6 Obr. 4. Praha, PraÏsk hrad, roubená stavba z první poloviny 10. století zbudovaná pfii západním okraji jiïní deprese, stav po konzervaci v roce Dendrochronologická data jednotliv ch mûfiiteln ch prvkû: ad 925, po 923, po 936, po 239 (duby), 920 (jedle). (FotokoláÏ I. Boháãová, ARÚ AV âr, Praha) Obr. 5. Praha, PraÏsk hrad, celkov pohled do prostoru s uchovan m fortifikaãním systémem v západní ãásti areálu: 1 ãelo nejstar í dfievohlinité hradby, 2 nepravidelná v dfieva komorové konstrukce mlad í fáze dfievohlinité hradby, stav v roce (Foto I. Boháãová, archiv ARÚ AV âr, Praha) Obr. 6. Praha, PraÏsk hrad, detail torza stavby z 11. století s dochovanou podlahou z borovicov ch prken a v pletem z dubu, borovice, vrby, jilmu, topolu a slivonû, stav v roce (Foto I. Boháãová, archiv ARÚ AV âr, Praha) 261

4 7 Obr. 7. Praha, PraÏsk hrad, prostor pfii severní obvodové zdi románského kostela (tzv. sv. Bartolomûje). Pohled na vnûj í líc v chodní stûny spojovací chodby, která nasedá na cca dvoumetrovou stratigrafii raného stfiedovûku. ObnaÏené destruující terény jsou dnes chránûny zásypem. (Foto I. Boháãová, archiv ARÚ AV âr, Praha) Prvním krokem fie ení byly anal zy nûkter ch materiálû, podle jejichï v sledkû mûl b t po vyhodnocení stavu stanoven postup dal ích prací. SoubûÏnû byly odebírány dal í vzorky pro zpracování dfiíve nerealizovateln ch pfiírodovûdn ch anal z. Detailní postup odbûru vzorkû a následn ch anal z (mikrobiologie, archeobotanika, palynologie, dendrochronologie, stavební materiály a pojiva) vãetnû jejich autorizace a lokalizace odbûru vzorkû byl zaznamenáván prûbûïnû formou protokolu ke kaïdé akci. 11 Po celou dobu realizace projektu probíhalo rovnûï sledování mikroklimatu, jehoï v sledky byly zohlednûny v návrhu reïimu areálu i pfii volbû jednotliv ch variant ochrany archeologick ch situací. 12 Ve keré informace o v chodiscích, prûbûhu a v sledcích projektu vãetnû pofiízené kresebné a fotografické dokumentace jsou souãástí jeho hlavního v stupu, archivovaného v Archeologickém ústavu Praha a Archivu PraÏského hradu. 13 NavrÏené konzervaãní a restaurátorské zásahy mûly v maximální moïné mífie uchovat a respektovat autenticitu o etfiovan ch archeologick ch situací a struktur. Cílem konzervace bylo zv it odolnost exponovan ch prvkû vûãi destrukãním projevûm materiálû a pûsobení vlhkosti. DÛleÏit m poïadavkem z hlediska dlouhodobé ochrany areálu byla nezbytná budoucí trvalá periodicita monitorování jeho stavu, která mûla zajistit vãasné provedení pfiípadn ch konzervaãních zásahû a umoïnit sledování tendencí zmûn mikroklimatu a jejich vlivu na jednotlivé druhy materiálû. 14 Mikrobiologick rozbor dfiev a terénû prokázal nutnost jejich o etfiování biocidy. 15 K stabilizaci dfievûn ch prvkû (zpevnûní povrchû a u nûkter ch i nesoudrïného jádra) byla uïita vodní akrylátová disperze. Bortící se terény byly zãásti zpevnûny mechanick m zpûsobem po separaci geotextilií zásypem (a to vãetnû pochozích ploch, které byly zasypány tûrãíkem) ãi lehce odstranitelnou cihlovou konstrukcí v pfiípadech, kde hrozila totální destrukce terénû a struktur a kde tato úprava neznehodnotila v povûdní moïnosti stratigrafie. Konzervace terénû disperzemi byla vzhledem k stále znaãnû vysoké a kolísající vlhkosti zvolena jen v jimeãnû u degradující ãásti podlah kaple sv. Mofiice (ã. 970) 16 v místech proèat ch v dobû prvorepublikového v zkumu úzk m prûkopem. Naru ené ãásti zdiva byly po odebrání vzorkû pojiv zpevnûny bûïnou stavební technikou za pouïití tradiãních technologií a odpadl ch ãástí zdiva; popraskané a rozpadlé kameny byly slepeny. Shodn m zpûsobem se v pfiípadû nutnosti postupovalo po kaïdoroãních kontrolách stavu areálu. 17 Dílãím vzorkováním archeologick ch situací byl získán bohat soubor pramenû pro oblast dfiíve neaplikovan ch v zkumû pfiírodních vûd. Dfievûné prvky poskytly nejen data absolutní chronologie pro nejstar í v vojové fáze Hradu, ale byl díky nim 11 Koncepce projektu byla formulována autorkou tohoto pfiíspûvku. Oblast památkové ochrany a péãe byla konzultována s Ing. arch. P. Chotûborem (odbor památkové péãe Kanceláfie prezidenta âeské republiky), metodika a technologie zpevàování terénû na pracovi ti Paƒstwowe zbiory sztuki v Krakovû a s J. Mjartanem (Praha). Restaurátorsko-konzervátorská ãást projektu byla vedena zpoãátku Ing. E. Ticovou, poté RNDr. A. ilhovou, které se v jeho prûbûhu vystfiídaly ve vedení pracovi tû laboratofií a dílen praïského archeologického ústavu. Typ konzervaãního prostfiedku vyuïitého v konkrétním místû stejnû jako lokalizace v ech odebíran ch vzorkû byly vïdy vyznaãeny v plánové dokumentaci areálu. Detailnû viz I. BOHÁâOVÁ, cit. v pozn. 6, sv Na základû v sledkû mûfiení bylo upu tûno od zam - leného (Správou PraÏského hradu) a finanãnû nároãného zfiízení klimatizaãního zafiízení. Sledování zmûn hodnot vlhkosti a teploty v závislosti na roãním období, provozu a vyuïití pfiirozeného vûtracího systému, kter byl souãástí pûvodního fie ení areálu, totiï ukázalo, Ïe tento systém je pro dal í uchování památek, pokud jde o zastoupené materiály, dostaãující a optimální. Jedinou podmínkou jeho funkãnosti je uzavírání prûduchû ve vlhkém a studeném období roku (pouze do prostoru trvale zvlhãovaného prûnikem puklinové vody byl instalován pfienosn odvlhãovací pfiístroj). Novû byla na nûkolika místech areálu instalována ãidla, která soustavnû zaznamenávají hodnoty mikroklimatu. Rekonstrukce nosné desky v 90. letech celkovû zlep ila stav mikroklimatu areálu, izolovala jej zãásti od prudk ch klimatick ch v kyvû a pfiedev ím zamezila soustavnému pronikání de Èové vody do jeho prostoru. Z dlouhodobého hlediska lze po této rekonstrukci pozorovat tendenci k stabilizaci mikroklimatu. 13 Archivní materiál (I. BOHÁâOVÁ, ed., 1998, svazek 1 9 a dokumentaãní pfiíloha, uloïeno v archivu Archeologického ústavu AV âr, ãj. 6540, jeho kopie pak na pracovi ti Archeologického ústavu Praha na PraÏském hradû a v Archivu PraÏského hradu) obsahuje kromû celkového shrnutí problematiky areálu a kompletní dokumentace jeho poãáteãního stavu, provádûn ch prací a realizovan ch anal z také PrÛvodce archeologick m fondem z v zkumu 20. let. Ten umoïàuje propojení prvotní mûfiické dokumentace pofiizované v letech Kanceláfií prezidenta republiky s archeologickou nûkdej í i souãasnou dokumentací i s dochovanou terénní situací. V sledky projektu kromû zde citovan ch prací viz Ivana BOHÁâOVÁ: Archeologick areál pod III. nádvofiím PraÏského hradu. Poznámky k jeho v znamu a vypovídací hodnotû jeho pramenû v kontextu studia ranû stfiedovûkého hradu, in: Archeologické rozhledy 51, Praha 1999, s Kontrola stavu probíhala kaïdoroãnû, s prvním vût ím rekonzervaãním zásahem bylo poãítáno pro rok 2005 a dále po pûti letech. Od roku 2005 je také znovu provádûna prûbûïná fotodokumentace stavu areálu a v ech rekonzervaãních zásahû, která je spoleãnû s prûvodní zprávou archivována, viz Ivana BOHÁâOVÁ (ed.), cit. v pozn. 6, svazek 3/3; [Alena ILHOVÁ, Ljuba SVOBODOVÁ]: Zpráva o re-konzervaãních zásazích provádûn ch v r v arch. areálu pod III. nádvofiím PraÏského hradu, Archeologick ústav AV âr, Praha, ãj. 9053/05; [Alena ILHOVÁ, Ljuba SVOBODOVÁ]: Zpráva o re-konzervaãních zásazích provádûn ch v r v archeologickém areálu pod III. nádvofiím PraÏského hradu, Archeologick ústav AV âr, Praha 2007, ãj. 8845/06; [Alena ILHOVÁ, Ljuba SVOBODOVÁ]: Zpráva o re-konzervaãních zásazích provádûn ch v r v archeologickém areálu pod III. nádvofiím PraÏského hradu, Archeologick ústav AV âr, Praha 2007, ãj. 771/ V místech opakovaného v skytu plísní byl preventivnû pouïíván k o etfiení dfievûn ch prvkû i terénû v jejich okolí biocidní prostfiedek v kapalné formû s obchodním názvem Linofix OH-F, viz Ivana BOHÁâOVÁ (ed.), cit. v pozn. 6, sv. 2, Jednoznaãná identifikaãní ãísla pro zdiva byla pfiidûlena jednotliv m objektûm v areálu v rámci uvedeného projektu, viz Ivana BOHÁâOVÁ (ed.), cit. v pozn. 6, Pfiíloha 1/2. 17 Jako konzervaãní ãinidlo byl u dfiev i terénû uïit 10% penetraãní roztok PMA s obchodním názvem Sokrat 6492 a 2804, kter byl oznaãen jako nejpfiijatelnûj í. K lepení fragmentarizovan ch kamenû byl zvolen vodní styren akrylátové disperze Sokrat 500, respektive 501. Ve v jimeãn ch pfiípadech byla dfieva zpevnûna pryskyfiicí CHS Epoxid 513 ãi doplnûna tmelem NCL-S. 262

5 Obr. 8. Praha, PraÏsk hrad, detail jiïní stûny komory s opracovan mi dubov mi bfievny. (Foto I. Boháãová, archiv ARÚ AV âr, Praha) Obr. 9. Praha, PraÏsk hrad, stav areálu pfied zahájením projektu, detail roubené stavby z první poloviny 10. století. (Foto J. Kopfiiva, 1997, archiv ARÚ AV âr, Praha) Obr. 10. Praha, PraÏsk hrad, prostor v chodní románské chodby, stav areálu pfied zahájením projektu. (Foto J. Kopfiiva, 1997, archiv ARÚ AV âr, Praha) Obr. 11. Praha, PraÏsk hrad, stav areálu v roce 1998 po ukonãení projektu. Prostor v chodní románské chodby severní ãást. V dolní ãásti prûhled na roubenou stavbu, viz obr. 4. (Foto J. Kopfiiva, archiv ARÚ AV âr, Praha) 8 9 poloïen i základ pro dendrochronologick dubov standard âeské republiky. 18 Z archeobotanického a palynologického v zkumu 19 byl získán jeden z nejcennûj ích souborû pro poznání pfiírodních pomûrû kníïecí rezidence a jejího okolí, materiál pro komparativní studium a vyhodnocení pfiínosu obou typû anal z 20 i pro anal zu charakteru staveb a hospodafiení s dfievem jako surovinou. 21 JiÏ po ukonãení projektu v roce 1998 bylo zfiejmé, Ïe proces pozvolné destrukce historick ch objektû i terénû byl pfieru en a jejich Ïivotnost byla drobn mi stavebními úpravami a konzervátorsk mi, pfiípadnû i restaurátorsk mi zásahy alespoà prodlouïena (obr. 4, 5, 11). Po dal ích deseti letech existence areálu je moïné konstatovat, 22 Ïe degradace archeologick ch památek byla realizací projektu v letech a na nûj navazující kontinuální kontrolou a prûbûïnou péãí zastavena a rekonzervaãní zásahy nejsou s v jimkou nûkter ch dfievûn ch prvkû nezbytné: u terénních situací nejsou na o etfien ch místech viditelné ani sesuvy zeminy, ani její deformace. Terén pûsobí pfiirozenû, kompaktnû, nemûní se jeho zabarvení ani struktura. UÏitá metoda pfiitom nevytváfií povrchovou krustu, která by bránila pfiípadnému dal ímu v zkumu. Dfieva jsou opakovan mi zásahy chránûna proti zborcení a rozpadu, a je tak prodlouïena jejich Ïivotnost. RÛst plísní je omezen permanentním sniïováním pfiirozené vlhkosti a o etfiením nejohroïenûj ích míst biocidy. Zdiva nevykazují stopy degradace, jsou jen prûbûïnû mechanicky ãi tûna od soln ch v kvûtû a jejich povrchové vrstvy nenesou znaky eroze. Deset let monitorování areálu a s pfiibliïnû roãní periodicitou provádûné drobné konzervaãní zásahy (respektive údrïba zejména dfievûn ch prvkû) dokazují, Ïe existence areálu není v souãasné dobû ohroïena a Ïe jeho dlouhodobá Ïivotnost je udrïitelná s minimálními finanãními náklady. 23 Nevyhlá ená archeologická rezervace mûïe b t nav tûvována jen zcela v jimeãnû. 10 Oproti pûvodnímu zámûru tvûrcû není moïné areál pod tfietím nádvofiím zpfiístupnit bûïnému publiku pfiedev ím vzhledem k malé stabilitû mikroklimatu a jeho pfiímému vlivu na stav památek. SlouÏí tak dnes zejména zájemcûm z fiad tuzemské i zahraniãní odborné vefiejnosti a studentûm irokého spektra pfiíslu n ch vûdních oborû. Náv tûvnick reïim je upraven památkovou smûrnicí odboru památkové péãe Kanceláfie prezidenta âeské republiky. Místo závûru Pfiíspûvek vûnuji památce kolegû, ktefií se v letech na v zkumu areálu tfietího nádvofií a vyhodnocení jeho pramenû v znamnou mûrou podíleli a byli pro mne pfii fie ení projektu a zpracování jeho v sledkû nenahraditelnou oporou (Mgr. J. Dvorská, Ph.D., ; Mgr. M. Kaplan, ; RNDr. A. ilhová, ). I díky jejich úsilí zûstává v povûì v jimeãn ch pramenû na í minulosti, které na i pfiedchûdci odkryli, nev edním zpûsobem uchovali a pfiedali na im prostfiednictvím pfií tím generacím, zachována pro budoucnost. V pfiíspûvku jsou vyuïity materiály vzniklé v rámci projektu MK âr, , ev. ã. KZ97P02OPP006, fie itelka I. Boháãová. 18 Jitka DVORSKÁ, Ivana BOHÁâOVÁ: Das historische Holz im Kontext der archäologischen Untersuchungen der Prager Burg, in: L. POLÁâEK, J. DVORSKÁ (eds.): Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und natur- 11 wissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March, Internationale Tagungen in Mikulãice 5, Brno 1999, s Vzorky pro oba typy anal z byly odebrány, zpracovány a zãásti vyhodnoceny M. Kaplanem (Archeologick ústav Praha). 20 Vûra âulíková: Rostlinné makrozbytky z ranû stfiedovûk ch sedimentû na III. nádvofií PraÏského hradu, in: Archaeologica Pragensia 14, 1998, s ; Radka KOZÁKOVÁ, Ivana BOHÁâOVÁ: Pfiírodní prostfiedí PraÏského hradu a jeho zázemí v raném stfiedovûku v povûì pylové anal zy sedimentû ze III. nádvofií, in: Archeologické rozhledy 60, v tisku. 21 Lucie MATùJKOVÁ: Dfievûné konstrukce raného stfiedovûku, nepublikovaná bakaláfiská práce Západoãeské univerzity v Plzni, 2004, s ; Ivana BOHÁâOVÁ: Dfievo v ranû stfiedovûk ch konstrukcích opevnûné centrální lokality. Pfiíklad PraÏského hradu, FUMA, Brno, v tisku. 22 O celkové vyhodnocení zvolené koncepce dlouhodobé ochrany areálu a shrnutí jejích v sledkû jsem v roce 2007 poïádala dr. A. ilhovou, odpovûdnou za sledování stavu areálu a jeho ochranu. Toto shrnutí je obsaïeno ve zprávû za rok 2007: [Alena ILHOVÁ, Ljuba SVOBODOVÁ], 2007, cit. v pozn. 14. Detailní pfiehled v sledkû projektu, pokud jde o restaurátosko-konzervaãní postupy a realizované zásahy, byl v témï roce prezentován, viz Ljuba SVOBODOVÁ: Dlouhodobá ochrana a péãe o archeologick areál pod deskou III. nádvofií PraÏského hradu se zamûfiením na konzervování dfievûn ch prvkû, in: Sborník z konference konzervátorû a restaurátorû, Technické muzeum v Brnû, Brno 2007, s Správcem areálu je Správa PraÏského hradu, která od ukonãení projektu hradí finanãní náklady na monitoring a pfiípadnou konzervaci. 263