s bazilikou sv. Vavfiince v prostoru NKP Praha-Vy ehrad

Transkript

1 Historie a souãasná obnova archeologického areálu Ivana BOHÁâOVÁ, Bofiivoj NECHVÁTAL A NOTACE: V roce 2011 byla provedena sanace archeologického areálu s relikty baziliky sv. Vavfiince v prostoru NKP Praha-Vy ehrad. Pfiíspûvek se zab vá historií areálu, kter vznikl v roce 1934 nad odkryt mi pozûstatky hlavní a jiïní baziliky a pfiedstavuje tak jednu z nejstar ích prezentací torzální architektury v nûkdej ím âeskoslovensku. Zde objevené stavby pfiitom náleïí k nejstar ím sakrálním památkám ãeské architektury. Autofii pfiedstavují realizovan projekt a souãasnû na pfiíkladu této památky pfiibliïují památkovou péãi o kulturní dûdictví Prahy v období první republiky. 1 2 Úvod V roce 2011 pfiistoupila Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vy ehradû na podnût Archeologického ústavu AV âr, Praha, v. v. i., 1 k sanaci archeologického areálu s bazilikou sv. Vavfiince, jehoï je správcem. Areál byl zbudován po v zkumu vedeném Komisí pro v zkum Vy ehradu nad relikty hlavní a jiïní lodi baziliky pfii nûkdej ím dûkanství (ãp. 14; obr. 1, 2). Severní loì baziliky vãetnû dvou podlaïí její apsidy je dosud z podstatné ãásti dochována ve stávající budovû (obr. 1). Projekt sanace formulovan I. Boháãovou 2 byl vyvolán neutû en m stavem areálu, pro jehoï provoz nebyla dlouhodobû stanovena Ïádná pravidla a byl vystaven nekontrolovanému pohybu náv tûvníkû i vlivu vegetace, prostupující do nûj z otevfieného venkovního prostoru v jiïním sousedství. To v e vedlo k postupné degradaci obnaïen ch korun zdiva obou objeven ch staveb, ranû románské baziliky a pozûstatkû star í, pfiedrománské stavby, i k borcení posledních zbytkû historick ch terénû. Projekt byl kromû nákladû pokryt ch kapitulou a Archeologick m ústavem (dále ARÚ) podpofien úãelovou dotací Magistrátu hl. mûsta Prahy kapitule ( Kã), jeho archeologická ãást pak PraÏsk m archeologick m fondem ( Kã). K zaji tûní projektu byla v roce 2009 podepsána smlouva o spolupráci mezi kapitulou a ARÚ. Historie v zkumu archeologického areálu in situ Pfiehled etap v zkumu Archeologickému v zkumu prostoru baziliky a jeho nejbliï ího okolí a jeho v sledkûm byly nedávno vûnovány detailní studie v rámci monografického v stupu koordinovaného B. Nechvátalem. 3 Ty kromû popisu zdiv a jejich interpretace zpfiístupnily bohatou terénní dokumentaci z pfiedchozích v zkumn ch etap. V rámci tohoto pfiíspûvku se tak omezíme jen na shrnutí nejv znamnûj ích v sledkû v zkumu a zamûfiíme se pfiedev ím na informace t kající se organizace a zaji tûní dílãích etap v zkumu a sou- 1 BOHÁâOVÁ, Ivana; NECHVÁTAL, Bofiivoj; ILHOVÁ, Alena. Praha NKP Vy ehrad. Zpráva o stavu archeologického areálu s bazilikou sv. Vavfiince. Praha : NPÚ, Ulo- Ïeno v Archivu NPÚ Gn, ã. j. NPÚ-302/8416/2008. Obr. 1. Praha-Vy ehrad, NKP. Prostor zahrady pfii nûkdej ím dûkanství s odkryt mi a zakonzervovan mi pozûstatky baziliky sv. Vavfiince a betonov m stropem. (Foto: A 9088 Památkov sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexander, ; Archiv hlavního mûsta Prahy AHMP a Archeologick ústav AV âr, v. v. i. ARÚ) Obr. 2. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Stav areálu po dokonãení v zkumu a zbudování betonového stropu. (Foto: A 9090 Památkov sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexander, ; AHMP a ARÚ) 2 BOHÁâOVÁ, Ivana. NKP Vy ehrad , areál s kostelem sv. Vavfiince. Ppã. 99/2. Zpráva o archeologické ãásti projektu sanace archeologického areálu realizované s pomocí prostfiedkû PraÏského archeologického fondu na základû smlouvy mezi Královskou kolegiátní kapitulou sv. Petra a Pavla na Vy ehradû a ARÚ AV âr, Praha, v. v. i., a rozhodnutí MHMP z Praha : ARÚ AV âr, Praha, v. v. i., UloÏeno v Archivu Archeologického ústavu AV âr, Praha, v. v. i., ã. j. TX NECHVÁTAL, Bofiivoj et al. Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavfiince na Vy ehradû. Archeologick v zkum. Praha : Archeologick ústav AV âr, Praha, v. v. i., ISBN

2 Obr. 3. Vy ehrad. PÛdorys reliktû baziliky sv. Vavfiince. Zatímco Herain pfiipisuje autorství zamûfiení Janu Skorkovskému, v publikaci B. Matûjky (1903) je témûfi shodn nákres se stejn m datováním (listopad 1903) podepsán Rudolfem KfiíÏeneck m. Nákresy se li í jen v detailech (vyznaãením pfiístavkû a uvedením objednatele Soupisové komise u prvého z nich). Zv raznûn je prostor prvého nálezu dlaïdic z roku (Reprofoto z HERAIN, J., cit. v pozn. 4, tab. I., 1904) 3 ãasnû otázek památkové péãe o jedny z nejv znamnûj ích reliktû ãeské ranû stfiedovûké sakrální architektury. Poãátek zájmu o prostor, nalézající se v bezprostfiedním jiïním sousedství ãp. 14, souvisí s náhodn m nálezem dlaïdic, k nûmuï do lo v roce 1884 pfii rekonstrukci zázemí kanovnické rezidence. 4 Na tento nález a identifikaci stávající apsidy severní lodi baziliky navázal pak nejprve v roce 1893 v zkum B. Matûjky a v roce 1903 cílenû veden v zkum Archeologického sboru Muzea království ãeského, bûhem nûhoï byl odkryt cel zb vající pûdorys této ranû románské stavby. 5 Následn v zkum baziliky sv. Vavfiince a jejího nejbliï ího okolí byl souãástí rozsáhlé kampanû, která se rozvinula na Vy ehradû ve 20. letech 20. století na základû poïadavku tehdej ího Ministerstva kolství a národní osvûty (M ANO) v souvislosti se zam len m regulaãním plánem pro Prahu. Orgánem, kter zaji Èoval maximální moïnou odbornou úroveà v zkumn ch a na nû navazujících konzervaãních prací, byl odborn komitét vy ehradsk (Komise pro v zkum Vy ehradu) 6 ustaven 30. ledna 1924 na popud téhoï ministerstva Státním archeologick m ústavem (SAÚ; NA, M ANO kar. 3195, ãj ) a v úzké souãinnosti s Památkov m sborem hlavního mûsta Prahy. Interiér baziliky a dvû men í sondy v jeho bezprostfiedním jiïním a západním sousedství byly poté zkoumány je tû v zkumem Archeologického ústavu âsav Praha, veden m PhDr. B. Nechvátalem v letech Ten se soustfiedil pfiedev ím na ovûfiení pozice jedineãné reliéfní dlaïby s motivy bájn ch tvorû a císafie Nerona, oznaãené jako dlaïba vy ehradského typu, 8 a interpretaci reliktû neznámé stavby zji tûné pod základy baziliky. Tu poprvé oznaãil jako stavbu sakrální a rekonstruoval její pûdorys do tvaru rovnoramenného kfiíïe. Poslední terénní aktivitou byl komplexní revizní v zkum dfiíve zkouman ch ploch, realizovan v rámci projektu sanace v roce 2011, a na nûj bezprostfiednû navazující záchrann v zkum pfii rekonstrukci odvodnûní areálu. Aktivity Památkového sboru MHMP a Komise pro v zkum Vy ehradu V zkum Vy ehradu byl pod vedením Komise zahájen je tû v roce jejího ustanovení. Subvencován byl z nûkolika zdrojû. Kromû Ministerstva kolství a národní osvûty poskytly dílãí podporu na terénní v zkum a následné zabezpeãení nálezû také Ministerstvo vefiejn ch prací a Obec praïská, opakovanû pfiispûl nemal mi ãástkami i prezident republiky T. G. Masaryk. Ten napfi. jiï v roce 1924, kdy v zkum osobnû nav tívil, vûnoval na podporu v zkumné ãinnosti obnos Kã (NA, M ANO kar. 3195, ãj /24). âást prostfiedkû na v zkum na tehdej í pomûry rozhodnû ne zanedbatelná byla díky aktivnímu pfiístupu Komise získána na vstupném pfii doãasném zpfiístupnûní odkryt ch objektû 9 nebo z pfiedná ek pro vefiejnost, provázen ch, jak zdûrazàuje jedna ze zpráv Komise, svûteln mi obrazy. Publicitû v sledkû v zkumu vûnovala Komise pomûrnû znaãnou pozornost, cyklus pfiedná ek o jeho v sledcích byl zahájen hned v prvém roce v zkumu. V roce 1930 byl schválen publikaãní plán v sledkû v zkumu, k jeho naplnûní v ak v sloïitém období 30. let a vzhledem k pomûrnû brzk m úmrtím nûkter ch ãlenû Komise nedo lo. 10 Komise pro v zkum Vy ehradu se prostfiednictvím SAÚ obracela kaïdoroãnû na M ANO s Ïádostí o subvenci nejen na v zkum, ale také, a to zejména, na pokrytí v loh na zabezpeãení objeven ch zdiv, neboè jejich zaji tûní bylo nad rámec jejích aktivit (NA, M ANO, kar. 3195). Archivní dokumenty s v jimkou v zkumn ch deníkû vesmûs nerozli ují, kter ch konkrétních poloh se údaje t kají, zejména finanãní v daje jsou pojaty pro v zkum jako celek. Nelze tedy vesmûs odvodit, jaké ãástky byly vûnovány na v zkum té které plochy, na následnou konzer- 4 HERAIN, Jan. O Vy ehradû starém i novûj ím. Vykopané zbytky kaple sv. Vavfiince na Vy ehradû. Zvlá tní otisk z ãasopisu Spoleãnosti pfiátel staroïitností ãesk ch v Praze. 1904, roã. 11. Bez ISSN. S MATùJKA, Bohumil. Zbytky románského chrámu objevené na Vy ehradû. Památky archeologické. 1903, roã. 20, s , tab. LXX-LXIII. Bez ISSN; HERAIN, J., cit. v pozn. 4, s , tab Pfiedsedou Komise byl jmenován prof. dr. L. Niederle, místopfiedsedou msg. E. ittler, dal ími ãleny pak prof. dr. V. Birnbaum, vrchní rada K. Buchtela, K. âapek, dr. K. Guth, J. A. Jíra, dr. J. Kvût, dr. J. Schránil a dr. A. Stock. 7 NECHVÁTAL, B., cit. v pozn. 3, s HEJDOVÁ, Dagmar; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Ranû stfiedovûké dlaïdice v âechách I a II. Památky archeologické. 1970, roã. 61, s Bez ISSN. S a s Kromû úãetních dokladû nás o takov ch aktivitách informuje i dochovan oficiální dopis adresovan Presidiu zemské kolní rady z fiíjna 1929, kter oznamuje, Ïe Komise pro v zkum Vy ehradu zpfiístupnila vykopávky po dobu tfií t dnû a poãítá s úãastí kolních skupin. 10 MÜLLER, Jifií. Návrh instalace pfiedmûtû z v zkumu Vy ehradu v muzeu na V toni. Interní materiál. Praha, UloÏeno v Archivu ARÚ AV âr, Praha, v. v. i., ã. j. 867/

3 4 5 Obr. 4. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince, pohled od severu na severní líc zdiva mezi hlavní lodí a jiïní apsidou s ochrann mi cementov mi prvky pilífie a jihov chodního nároïí transeptu. (Foto: A 7592 Památkov sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexandr, ; archiv AHMP a ARÚ) Obr. 5. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Projekt prozatímního zastfie ení z roku Autor Ing. Jan Almer (vrchní mag. rada, ãlen Pam. sboru). (Reprofoto: deta ované pracovi tû ARÚ Vy ehrad, 2012) vaci objeven ch zdiv ãi zpracování získan ch pramenû. Jednou z v jimek je vyúãtování spol. Ing. Jaromír Schwarz a spol. 11 za rok 1925, kdy bylo za doãasné zabezpeãení odkryt ch zdiv baziliky sv. Vavfiince (obr. 4) úãtováno 5 082,40 Kã. Supervizi nad proveden mi konzervaãními pracemi mûl Státní památkov ústav pro âechy v Praze, kter také ve zmínûném konkrétním pfiípadû ministerstvu doporuãoval úhradu prací, které byly technicky úãinnû a ve smyslu poïadavkû ochrany památek bezvadnû provedeny (NA, M ANO kar. 3195, ãj /25). I kdyï vût ina dochované korespondence mezi Komisí, respektive SAÚ a M ANO se t ká problematiky v zkumu a na nûj navazujících prací obecnû, v jejich rámci nalezneme i nûkteré pasáïe vûnované jak pfiímo vlastnímu odkryvu baziliky sv. Vavfiince, tak otázkám budoucího vyuïití a zabezpeãení areálu, v nûmï se bazilika nalézá. Vedle Komise a v souãinnosti s ní se na zaji Èování v zkumu a jeho finanãního krytí podílel Památkov sbor hl. mûsta Prahy. Ten hrál zásadní roli pfii dokumentaci odkryt ch reliktû zdiv a zejména pfii snahách o jejich uchování a prezentaci vefiejnosti. Mimofiádn v znam v tomto ohledu mûli dva jeho ãlenové pfiedev ím radní praïského magistrátu R. Hlubinka, referent Památkového sboru, a také architekt J. Almer. V archiváliích, které se z doby ãinnosti Památkového sboru dochovaly, lze nalézt dokumenty svûdãící o mimofiádném nasazení a nad- ení, s jak mi ãlenové Památkového sboru (oba jmenovaní byli souãasnû ãiniteli Klubu Za starou Prahu) usilovali o záchranu a dokumentaci praïsk ch památek obecnû. Tyto dokumenty pfiibliïují i zcela konkrétní problémy, s nimiï se pot kali, a zpûsob jejich fie ení. Jsou mj. svûdectvím o obecn ch principech fungování památkové péãe v rámci tehdej ího praïského magistrátu. V mluvn m pfiíkladem je, pfies jist nádech delikátnosti, zápis z jednání 3. záfií 1925, t kající se právû areálu baziliky sv. Vavfiince. Do její hlavní lodi byl totiï pfii rekonstrukci kanovnické rezidence v roce 1884 zbudován záchod (obr. 3). K fie ení této situace byla svolána komise za úãasti radních obce, úfiadu kanalizaãního, Vy ehradské kapituly, Komise pro v zkum Vy ehradu i SPÚ. V zápise se mj. konstatuje: jest obava, Ïe chatrné zdivo Ïumpy, jakoï i zdivo záchodu vysype se dovnitfi odkopan ch zbytkû historické stavby Z dûvodû bezpeãnostních, estetick ch i zdravotních doporuãuje se nafiíditi, aby záchod i se Ïumpou ze stávajícího místa byl odstranûn a postaven nov záchod Na tuto úpravu budiï pfiedem pfiiloïen plán staveb. úfiadu ke schválení Za pozornost stojí i tamtéï uvedené prohlá ení zástupcû Komise pro v zkum Vy ehradu: Snahou v zkumné komise Vy ehradské samozfiejmou jest, aby vybavené zbytky basiliky pfii ãp. 14/VI zûstaly pro budoucnost zachované v patrnosti. Proto se komise snaïí, aby zbytky tyto pfievzaty byly v majetek obce praïské, jakoïto majetek vefiejn a aby pfievzetí jejich stalo se ve stavu konservaãnû i esteticky památky tak v znamné dûstojném. Z tohoto hlediska vyjednávala komise jiï soukromû s Vy ehradskou kapitolou o pfieloïení klosetu. PonûvadÏ v ak komise nevládne takov mi finanãními prostfiedky, aby sama pfieloïení klosetu mohla obstarati, appeluje co nejsnaïnûji na kapitolu Vy- ehradskou, jakoïto osvûdãenou podpûrkyni v ech vlasteneck ch i kulturních snah na eho národu, aby svou obûtavostí napomohla k dosaïení zmínûného pfieloïení. Komise povaïuje nezbytnost toho za tak samozfiejmou, Ïe dûvodû k svému appelu neuvádí, spoléhajíc, Ïe u Vy ehradské kapitoly toho není tfieba. Závûr pasáïe je pfies archaick styl na emu uvaïování aï pfiekvapivû blízk : Za úhradu znaãného nákladu spojeného s pfieloïením klosetu zavazuje se komise pfiispûti ze sv ch prostfiedkû obnosem Kã. Îádá také o svolení, aby potfiebn v kop jak pro pfiístavbu, tak i pro kanalisaãní potrubí mohla vykonati sama do té hloubky, po kterou v zájmu v zkumu bude zapotfiebí (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, k inv. ã. III-22545/25). Z hlediska památkové ochrany je jedním z pozoruhodn ch momentû i zmínûn pokus o zaji tûní budoucnosti areálu jeho pfievedením ze soukrom ch rukou církve do majetku státu nebo obce zformulovan Komisí pro v zkum Vy- ehradu, adresovan Radû hlavního mûsta Pra- 11 Stavební spoleãnost se sídlem v Praze a celorepublikov m pûsobením. 5

4 6 Obr. 6. Praha-Vy ehrad, NKP. Osazení provizorních vrat ve vybourané ohradní zdi. Dole pozûstatky západní obvodové zdi baziliky. V úrovni podlahy patrné ojedinûlé dlaïdice in situ. Evidenãní ãíslo a autor neznámé. (Reprofoto: deta ované pracovi tû ARÚ Vy ehrad, 2012) hy (NA, M ANO kar. 3195, ãj /25). ProtoÏe v roce 1925 byly jiï dle vyjádfiení M ANO relikty baziliky dostateãnû sanovány, mûlo péãi s pfiedpokládan mi minimálními náklady pfievzít mûsto (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, inv. ã. 300). Aãkoliv Rada HMP i vy ehradská kapitula se zámûrem vyslovily souhlas, k jeho realizaci nejspí e nedo lo. e ení situace patrnû komplikoval stále narûstající nedostatek penûz. V roce 1932 je Komisí poïadována od M ANO subvence alespoà na provizorní zastfie- ení areálu dfievûnou konstrukcí (obr. 5), finanãní prostfiedky byly pfiislíbeny pro rok 1933 (NA, M ANO kar. 3195, ãj /32). V fiíjnu 1933 na základû iniciativy R. Hlubinky rozhodl Památkov sbor hl. m. Prahy o vyuïití provizorního projektu J. Almera pro definitivní pfiekrytí prostoru betonov m stropem (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, Památkov sbor, ad ãj. 259 a 279, inv. ã. 10, karton 9) a bezprostfiednû poté finance uvolnûny (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, Památkov sbor, RHMP ãj O.H./33, inv. ã. 10, karton 9). Betonov kryt byl opûtovnû urgován je tû na jafie roku 1934 (AHMP, fond Magistrát HMP, ref. IA, Památkov sbor ãj. 128 P. sb.) a koneãnû v prûbûhu téhoï roku zbudován, jak dokládá fotodokumentace Památkového sboru a ji provázející inventáfie (obr. 1 2). Zbudováním betonového stropu se areál zapsal do historie památkové péãe po III. nádvofií PraÏského hradu jako jedna z nejstar ích praïsk ch expozic archeologick ch památek in situ. K definitivní úpravû vlastního areálu pro vefiejnost do lo mezi lety Prvorepublikov v zkum baziliky, dochovaná dokumentace a péãe o odkryté stavební relikty V zkum baziliky byl zapoãat 18. srpna 1924 a pokraãoval v letech 1925 a Veden byl dle zápisû v denících v zkumu v roce 1924 J. BŒhmem a v roce 1925 M. Grbiçem. Prvním krokem bylo vybourání vstupního otvoru do ohradní zdi, která pfiekryla bázi zdiva západního prûãelí baziliky (obr. 6). Restaurátorské a konzervaãní práce byly provádûny prûbûïnû. Kromû nálezov ch deníkû (deta ované pracovi tû ARÚ, Vy ehrad), jejichï detailní v povûì shrnuje ve své práci Ladislav Varadzin, 13 se obecnûj í zevrubné informace o postupu prací v prostoru baziliky sv. Vavfiince a o základních nálezech dozvídáme z ojedinûl ch dochovan ch zpráv, podávan ch Komisí pro v zkum Vy- ehradu ãi prostfiednictvím SAÚ ministerstvu nebo napfi. Radû hlavního mûsta Prahy, a také z protokolû jednání Památkového sboru. Tyto dokumenty se nalézají roztrou eny ve fondech Národního archivu a Archivu hlavního mûsta Prahy. Z nich napfi. vypl vá, Ïe prvé konzervaãní práce probûhly jiï v roce Na základû jejich v sledku bylo konstatováno, Ïe je moïné, aby prostor baziliky, resp. dûleïit vûdeck poznatek zûstal pro budoucnost badatelûm i vefiejnosti uchován provïdy pfiístupn (NA, M ANO kar. 3195, ãj /25). PfiipomeÀme si nejv znamnûj í nálezy pokud jde o nû, tak pro rok 1924 bylo v témïe dokumentu uvedeno, Ïe v pfiípadû ãp. 14 a jeho okolí byly ze sutin a násypû úplnû vybaveny zbytky románského kostela /basiliky/ z XI. stol. a zji - tûna dodnes stávající do domu ãp. 14 pojatá jeho severní loì a dále i Ïe zdej í rannû kfiesèansk hfibitov byl bedlivû prozkoumán a nalezeny pozûstatky star ích je tû staveb, dosud je tû ne dosti vûdecky urãen ch (NA, M ANO kar. 3195, zpráva k ãj. 8548/28). Na nález stavby star í neï vlastní bazilika upozornil jiï zmínûn dopis Komise radû hlavního mûsta Prahy z roku Právû tento nález vedl k návrhu, aby pozemek, na nûmï se bazilika nalézá, byl pfieveden na majetek státní ãi obecní. Zpráva SAÚ za rok 1925 kromû základních informací o v zkumu hfibitova a o skuteãnosti, Ïe v bazilice byla vyzdviïena podlaha, pod níï bylo zji tûno podélné obezdûní pilífiû, zmiàuje dodnes diskutovanou star í hlinûnou podlahu, 14 jeï leïí pod dlaïdicovou podlahou a nese zfiejmé stopy provizornosti (NA, M ANO, kart. 3195, pfiíloha k ãj. 393/25). Dal ím pramenem, struãnû informujícím i o nûkter ch detailech v zkumu, je souhrnná zpráva uloïená v archivu ARÚ, vypracovaná posledním Ïijícím ãlenem Komise J. Müllerem v roce Ta shrnuje kromû základních objevû dal í ãinnost Komise. 15 V této zprávû Müller kromû star í stavby pod apsidou jiïní lodi a pfii prûãelí kostela 16 opût a oproti terénnímu deníku jiï bez zpochybnûní hovofií o hlinûné podlaze a také zmiàuje malbou zdobené omítky vnitfiních stûn. 17 Ani ob írné pátrání v existujících fondech AHMP a NA (AHMP fond Památkového sboru hl. m. Prahy a Magistrátu, 18 NA fondy M ANO, SPS) nezachytilo Ïádnou stopu po detailním zamûfiení zmínûn ch nálezû v interiéru baziliky. Jeho absenci v dochované dokumentaci v zkumu, pfiechovávané na deta ovaném pracovi ti ARÚ na Vy ehradû, konstatoval jiï L. Varadzin. BohuÏel pro rok 1925, kdy pokraãoval v bazilice v zkum pod úrovní ranû stfiedovûké dlaïby, deník na rozdíl od pfiedchozích záznamû z roku 1924 jiï neobsahuje detailní skici nálezové situace v interiéru baziliky. Dokonalá mûfiiãská dokumentace, která pro bezprostfiední západní okolí kostela a navazující prostor Sobûslavovy ulice zachycuje ve keré detaily, vãetnû údajû o nadmofiské v ce v ab- 12 MÜLLER, J., cit. v pozn VARADZIN, Ladislav. Bazilika sv. Vavfiince na Vy ehradû. Zhodnocení dosavadních archeologick ch v zkumû v bazilice a jejím okolí. In NECHVÁTAL. B., cit. v pozn. 3, s VARADZIN, L., cit. v pozn. 13; KUNE, Petr. Protokol technologická laboratofi archeologick areál baziliky sv. Vavfiince, Praha-Vy ehrad, popis a rozbor materiálu podlahy, podklad pro archeologick v zkum. Interní materiál. Praha : NPÚ ÚP, 2012, ã. j. 302/8215/2011. UloÏeno v Archivu NPÚ Gn, Praha. 15 MÜLLER, J., cit. v pozn MÜLLER, J., cit. v pozn. 10, s MÜLLER, J., cit. v pozn. 10, s. 5; srov. HERAIN, J., cit. v pozn. 4, s Magistrátní fond HMP není dosud zcela uspofiádán, nûkteré archiválie by tedy mohly b t je tû v budoucnu nalezeny. 6

5 Obr. 7. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Schody zfiízené od severu do hlavní lodi (novûji vstup zru en). (Foto: A9099 Památkov sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexandr, ; archiv AHMP) Obr. 8. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Pohled shora 3D dokumentace stavu areálu pfied zahájením projektu. (3D scan: Zdenûk Marek, scaner Pharo, 2011) Obr. 9. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Stav 1925 (?). Evidenãní ãíslo a autor neznámé. ipkou oznaãeno zdivo oblouku jiïní apsidy pfiedrománské stavby pfiedcházející vznik baziliky. (Reprofoto: deta ované pracovi tû ARÚ Vy ehrad, 2012) solutních ãíslech, a je vybavena i lokalizací fotografick ch zábûrû s ãíseln mi odkazy (G. VarvaÏovsk, fiíjen 1931, 1:50; AHMP, sbírka plánû inv. ã. 2741), v pfiípadû baziliky zobrazuje jen její základní pûdorys. 7 Vznik archeologického areálu s relikty baziliky sv. Vavfiince Prameny k definitivní úpravû areálu, tj. k fixaci zdi a pfiekrytí reliktû baziliky betonov m stropem a dal ím zmiàovan m úpravám, dochované v archivních fondech (NA, AHMP, Muzeum hlavního mûsta Prahy), jsou sporadické. Z v e citovaného dokumentu (AHMP, ad ãj. 259 a 279, inv. ã. 10, karton 9; se dozvídáme jednak o konzervaci zdiva sochafiem âapkem, zejména v ak o návrhu vyuïít prvotní provizorní projekt arch. J. Almera pro realizaci definitivního zastfie ení deskou Ïelezobetonovou po stranách otevfienou, která znemoïní jednak vzrûst vegetace na zbytcích, jednak uchrání opukové zdivo od rozpadávání po de tích a podobn ch nepohodách Pfii konfrontaci prvotního projektu s realizovan m fie ením je zfiejmé, Ïe jeho koncepce zatímního zastfie ení v základních rysech definitivnímu fie ení odpovídá. Areál byl zpfiístupnûn po schodi ti (obr. 5), po nûmï bylo moïné sestoupit aï pfiímo na upravenou podlahu, situovanou cca do v e 80 cm pod úrovní koruny obvodového zdiva jiïní lodi. Náãrt fiezu poãítá s dlaïbou kostela jako s v chozí úrovní (úprava pochozí úrovnû dlaïbou ãi jin m zpûsobem ale nebyla v interiéru stavby v 60. letech patrná). Náv tûvník by se tak pohyboval pfiímo v úrovni nûkdej í podlahy baziliky, tedy tûsnû nad úrovní ústupkû základû baziliky, resp. tûsnû nad korunami zdiva prûbûïn ch mezilodních pasû. Shodnû s definitivní úpravou vnûj í ohraniãení areálu respektuje jiïní zeì transeptu. Strop mûl b t nesen dfievûnou konstrukcí, zakotvenou ve tfiech fiadách na ãtyfiech bodech. Zatímco konstrukce v interiéru baziliky mûla b t zfiejmû jen zapfiena do podlahy baziliky, vnûj í stojky jsou zakotveny ve zdûn ch pilíficích. Areál byl pûvodnû koncipován jako prûchozí, neboè do 9 hlavní lodi bylo moïné sestoupit i od severu ze dvorku za severní apsidou baziliky (obr. 7). V rámci definitivního fie ení zpfiístupnûní areálu vefiejnosti byly dfievûné podpory nahrazeny ciheln mi pilífii, nesoucími betonovou desku. Rozestupy mezi pilífii byly o nûco zkráceny, takïe betonov strop je v souãasnosti nesen tfiemi fiadami pûti pilífiû. Zãásti jsou ukotveny v obvodov ch zdech, stfiední fiada je ale zakotvena pfiímo na historickém zdivu, tedy zpûsobem dnes jiï nepfiípustn m (obr. 8). Zvlá tû exponované ãásti zdiva baziliky pfiedev ím nároïní partie a patky pilífiû byly prûbûïnû zpevàovány kvalitní (cementovou?) maltou, jejíï forma více ménû napfi. u pilífiû hlavní lodi, ne v ak standardnû, jak je patrné u úpravy jihov chodního nároïí baziliky (obr. 4, 9), respektovala dochovan stav zdiva. Prvotní izolací od venkovního prostoru byly snad kovové sítû, které pfied osazením fiemeslnû jiï kvalitnûji provedenou mfiíïí v 70. letech vyplàovaly voln prostor mezi betonov m stropem a povrchem venkov- 8 7

6 Obr. 10. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Vchod do areálu s vykopávkami. Pseudorománsk portál do míst pfiedpokládaného vstupu do baziliky nechal osadit kanovník E. ittler. (Foto: A2669 Památkov sbor hl. mûsta Prahy, A. Alexandr, ; archiv AHMP) Obr. 11. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Pohled od jihozápadu. 3D dokumentace stavu areálu vãetnû situování dfievûné lávky pro náv tûvníky pfied zahájením projektu sanace v roce (3D scan: Zdenûk Marek, scaner Pharo, 2011) 10 typu (sádra, cement?). Následné zpfiístupnûní archeologického areálu s bazilikou sv. Vavfiince formou pouhého vyzvednutí klíãe v bufetu v kanovnické rezidenci ãp. 14 v Sobûslavovû ul. vedlo k jeho postupné devastaci. Náv tûvníci si odná eli v nejednom pfiípadû kameny z ranû stfiedovûk ch zdiv jako suven r, nûktefií i pou- Ïívali nijak nestfieïen prostor jako WC. 11 ního terénu. Tato mfiíï, která chrání areál do souãasnosti, v ak nenaplàovala funkci zábrany proti pronikání vegetace a drobného zvífiectva z venkovního prostoru. V severní stûnû navazující na jiïní obvodovou zeì ãp. 14 byl pozdûji místo vstupu ponechán pouze otvor umoïàující pfiirozené proudûní vzduchu, rovnûï opatfien mfiíïí. Do otvoru vybouraného v ohradní zdi byl pfiibliïnû v místech pûvodního vstupu do baziliky nejpozdûji v roce 1926 osazen kamenn portál (obr. 6, 10). Pískovcov novorománsk portál s motivy z vy ehradského korunovaãního kodexu, kter je spojován s prvním ãesk m králem Vratislavem II., podle Jifiího Müllera 19 pochází z období novorománské úpravy rotundy sv. Martina z let , kterou provádûl Antonín Baum ( ). Portál leïel fiadu desetiletí mezi stavebním odpadem za novogotick m domem kostelníka, ãp. 102/VI, stojícím jihozápadnû od kapitulního kostela. V tûchto místech bylo kamenické otevfiené pracovi tû stavební hutû, která provádûla regotizaci chrámu sv. Petra a Pavla. Skuteãné dûvody, proã nebyl portál pouïit jako vstupní do rotundy sv. Martina, neznáme, moïná nevyhovoval formátovû, neboè byl pfiíli mal, snad se jevil i málo reprezentativní. Po ukonãení revizního v zkumu B. Nechvátala zûstaly obnaïeny jak nadzemní partie zdiva baziliky, tak ãásti základové. V jiïní lodi byl ponechán mal profil zachycující pûvodní stratigrafii, jedin, kter nebyl znehodnocen bûhem pfiedchozích v zkumû. Pro náv tûvníky areálu byla po roce 1970 zfiízena dfievûná lávka nad úrovní terénu dle projektu Ing. arch. Milana arapatky z Odboru kultury Národního v boru hlavního mûsta Prahy. Lávka byla zhotovena z mûkkého dfieva a vedla hlavní lodí po celé její délce aï k jejímu závûru, s mal m v bûïkem do lodi jiïní. Nosné trámky lávky spoãívaly na obnaïené úrovni pfiirozeného podloïí, do nûhoï byla lávka ukotvena. Toto umístûní bylo zcela nevhodné, neboè lávka znepfiístupnila jak pohledovû, tak fakticky zdivo star í stavby a zamezila zcela jeho údrïbû (obr. 11). Areál byl vybaven pfiehledn m plánkem a v jiïní lodi spoãívalo nûkolik z hlediska uïitého materiálu nepfiíli zdafiil ch replik dlaïdic vy ehradského Projekt sanace Prvofiad m cílem projektu sanace bylo zastavení degradace zdiv baziliky, stabilizace zãásti obnaïeného, ale prûbûïné kontrole nepfiístupného zdiva star í stavby a koneãnû revize a záchrana pfiípadn ch posledních zbytkû historick ch terénû. Souãasnû byl projekt, v jehoï rámci mûly b t odstranûny ve keré novodobé heterogenní zásypy vzniklé postupnû pfii dílãích etapách v zkumu, vhodnou pfiíleïitostí k úplnému ovûfiení situace podloïí. Projekt byl rozdûlen do ãtyfi základních etap 1) fáze pfiípravné (2010), 2) fáze základního zaãi tûní a dokumentace, 3) revizního v zkumu a 4) fáze konzervace, restaurování a základní úpravy areálu (v e 2011). Nad jeho rámec byla kapitule navrïena instalace fiemeslnû hodnotnûj ích replik dlaïby vy ehradského typu v jedné z ãástí jiïní lodi baziliky a zhotovení informaãních materiálû pro vefiejnost. Archeologická ãást projektu a navazujících konzervaãních a restaurátorsk ch prací byla formulována a garantována ARÚ. Práce na projektu byly od pfiípravné fáze provázeny prûbûïn mi konzultaãními schûzkami se zástupci NPÚ, tehdy ústfiedního pracovi tû, a dal í odborné vefiejnosti, pfii nichï byly upfiesàovány jednotlivé kroky jeho realizace (viz dokumentaci k projektu). 20 Technická a stavební ãást projektu byla zaji Èována kapitulou, konkrétnû její dodavatelskou firmou RK stavební, s. r. o. 19 Ústní sdûlení B. Nechvátalovi z r. 1966: Jifií Müller ( ), tehdy poslední Ïijící ãlen Komise pro v zkum Vy ehradu, pûsobil jako její asistent. 20 BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn. 2. 8

7 Obr. 12. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. 3D dokumentace stavu interiéru baziliky po odstranûní zásypû z jednotliv ch v zkumn ch etap a vyhloubení drobn ch sond do podloïí podél vnitfiních lícû jiïní ãásti zdiva star í stavby. Relikty star í stavby: a dfiíve odkryté vnitfiní jihozápadní nároïí, b smûr pokraãování zdiva k v chodu, c smûr pokraãování zdiva k jihu, d naru ení západní obvodové zdi. Stav pfied zasypáním interiéru baziliky do úrovnû základového ústupku. Dokumentace pfied znovuodkrytím jiïní apsidy. (Vizualizace: Zdenûk Marek, scaner Pharo záfií fiíjen 2011, zpracování dat Matou Semerád, 2014) Obr. 13. Praha-Vy ehrad, NKP. Areál s bazilikou sv. Vavfiince. Ivana Boháãová Jan Mjartan: Stylizované vyznaãení prûbûhu zdiva pfiedrománské stavby. (Foto: Jan Mjartan, 2011) c b a d Základní zámûr projektu byl formulován jiï v roce 2007, souãasnû byl navrïen postup fie- ení projektu, zahájeno jednání s vlastníkem areálu, zapoãaty prvé kroky k exaktní dokumentaci stavu areálu a postup sanace konzultován jak s vlastníkem, tak s NPÚ. Zahájení pfiípravné fáze projektu pfiedcházelo o etfiení zdiva hlavní apsidy protiplísàov m pfiípravkem v letech 2004 a a provedena byla rámcová dokumentace stavu areálu, kterou zajistila laboratofi ARÚ. Na realizaci vlastního projektu v letech 2010 a 2011 se vedle I. Boháãové podíleli B. Nechvátal a L. Varadzin. L. Varadzin byl povûfien provedením revizního terénního v zkumu a na nûj navazujícího záchranného v zkumu, realizovaného v souvislosti s nezbytnou rekonstrukcí odvodàovacího systému vnû baziliky podél její jiïní lodi. V rámci pfiípravné fáze projektu bylo zahájeno monitorování klimatu a vypracován odborn posudek k ochranû zdiv a celkovému stavu areálu. 22 Následnû byl areál zbaven neãistot a prorûstající zelenû. Kromû bûïné fotodokumentace se podafiilo v rámci testování 3D scaneru Pharo 23 bezúplatnû zajistit v nûkolika fázích dokumentaci stavu areálu a postupu prací. Revizní v zkum byl zamûfien na ovûfiení posledních reliktû kulturních vrstev, situace podloïí a pfiedrománské stavby. Ve vût inû plochy interiéru baziliky bylo dochováno jiï jen pfiirozené podloïí. Z nûj na nûkolika místech v západní polovinû areálu vystupují oblázky vltavské fiíãní terasy. Za zmínku stojí skuteãnost, Ïe úroveà dosaïená prvorepublikov m v zkumem byla od následného zásypu, tvofiícího definitivní pochozí úroveà v interiéru stavby, oddûlena térov m papírem, kter se dochoval aï do dne ních dnû. Na nûkter ch místech byl tak jedin m dokladem jinak nedokumentovaného rozsahu v zkumu. Jak v interiéru, tak vnû baziliky se podafiilo zachytit dal í relikty postupnû identifikované pfiedrománské stavby a propojit v echny její dosud nalezené ãásti v jedin celek. Odkryv obnaïil podstatnou ãást jiïní poloviny pûdorysu této stavby. Oproti pûvodní pfiedstavû, kdy byla rekonstruována stavba ve tvaru kfiíïe, 24 bylo zji tûno, Ïe jeho odkryté jiïní kfiídlo se nelomí smûrem dovnitfi, jak bylo pfiedpokládáno, ale pokraãuje dále jiïním smûrem pod obvodové zdivo baziliky (obr. 12) a posléze jiï vnû baziliky se stáãí do oblouku apsidy. Pfiekvapiv m poznatkem byla právû existence jiïní apsidy pfiedrománské stavby, jejíï pozûstatky (obr. 19) a také na nû navazující zdivo smûfiující dále k v chodu 25 byly odkryty sice jiï v roce 1925, nebyly v ak dány do spojitosti s relikty odkryt mi v interiéru baziliky. Podle dochované jiïní ãásti pûdorysu lze pfiedpokládat stavbu centrálního typu, a to zcela neobvykl ch rozmûrû (celkov minimální rekonstruovateln rozmûr dosahuje ve v chodozápadním smûru cca 25 metrû). Typologicky blízké stavby se vyskytují pfiedev ím na území nûkdej í byzantské fií e, této problematice bude ale vûnováno samostatné studium. PfiedbûÏnû o nálezu a jeho problematice referoval autor v zkumu spoleãnû s B. Nechvátalem BOHÁâOVÁ, I.; NECHVÁTAL, B.; ILHOVÁ, A., cit. v pozn KOTLÍK, Petr. Posouzení stavu a rámcov návrh opatfiení k ochranû archeologického zdiva kostela sv. Vavfiince na Vy ehradû. Praha, Odborn posudek. Srov. BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn Dokumentace byla provedena Z. Markem. Data a vybrané v stupy byly pfiedány zcela zdarma, vzhledem k mimofiádné technické a tedy finanãní nároãnosti tehdej ího zpracování získan ch digitálních dat ale jen v omezené kvalitû. 24 KA IâKA, Franti ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Otonská architektura na Vy ehradû a její rekonstrukce. Umûní. 1976, roã. 24, ã. 5, s ISSN Skuteãnost, Ïe i v chodní úsek zdiva lemujícího od jihu apsidu hlavní lodi byl znám, dokumentuje jednoznaãnû nález zbytku térového papíru toto zdivo v jeho v chodní ãásti pfiekr vajícího. 26 VARADZIN, Ladislav; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Objev sakrální stavby pfiekvapivého pûdorysu pod bazilikou sv. Vavfiince na Vy ehradû v r PfiedbûÏná zpráva. PrÛzkumy památek. 2012, roã. 19, ã. 2, s ISSN

8 b a Obr. 14. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Po kozená zazdívka apsidy jiïní lodi baziliky. Stav 22. srpna (Foto: Ivana Boháãová, 2011) Obr. 15. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Pohled od jihu na nejv chodnûj í úsek dochovaného zdiva pfiedrománské stavby pod jiïní apsidou baziliky sv. Vavfiince: a ukonãení oblouku jiïní apsidy, b pokraãování zdiva k v chodu. Vyznaãena pfiibliïná pozice keramick ch nálezû. (Foto: Ivana Boháãová, 2011) Vlastní sanace areálu se fiídila nûkolika základními pravidly: 1) Zásahy do terénu mimo podloïí terénu byly omezeny na jiï prozkoumané terény, resp. na zaãi tûní dfiíve dosaïen ch úrovní nebo kompaktních povrchû znaãnû degradovan ch terénû ãi zdiv. 2) Zdiva byla po separaci geotextilií zasypána hrubozrnn m pískem do úrovnû umoïàující pohyb v areálu, která odpovídá pfiibliïnû rozhraní základového a nadzemního zdiva baziliky a blíïí se úrovni pûvodní podlahy. 3) Zdivo star í, pfiedrománské stavby stavûné na jílové pojivo bylo zasypáno kompletnû a linie prûbûhu jeho dochovan ch lícû byla nad úrovní koruny zdiva znázornûna opukov mi kameny, volnû loïen mi a zapu tûn mi v písku (obr. 13). 4) Ve keré sanaãní zásahy byly provádûny jako minimalistické, dozdívky byly zvoleny jen v místech, kde hrozila destrukce, zdicím materiálem byla vápenná malta. V jimkou, která vyboãila z tohoto pravidla, byla úprava hloubkovû naru ené zazdívky jiïní apsidy (obr. 14), k jejímuï po kození dûlníky spoleãnosti RK stavební, s. r. o., do lo je tû v prûbûhu sanaãních prací. V nutné mífie byly zpevnûny hlinûné bloky a jílové pojivo star- í stavby (ad konzervace a uïité prostfiedky blíïe konzervátorská zpráva). 27 V rámci projektu byly provedeny i nûkteré dodateãné anal zy, jejichï cílem bylo zhodnotit v maximální moïné mífie dostupné prameny, jejichï vypovídací hodnota se dnes jiï nenávratnû vytrácí. Problémem je absence pramenû, na jejichï základû by bylo moïné datovat vznik star í z obou staveb. Jedinou oporou, kterou máme k dispozici, je stratigrafická pozice této stavby vûãi bazilice a samotné poãátky ranû stfiedovûkého Vy ehradu. 28 Osamocené keramické zlomky, získané z v chodní ãásti jejího obnaïeného zdiva, se technologií hlásí k bûïné produkci mlad í fáze stfiedohradi tního, pfiípadnû star í fázi mladohradi tního období. Byly nalezeny autorkou projektu pfii zaãi Èování situace pro dokumentaci (obr. 15) v hlinûném pojivu pfiedrománské stavby. Pokus o odebrání vzorku pro pylové anal zy, pfiípadnû anal zu C14 byl zcela neúspû n, neboè sediment organickou sloïku neobsahoval. Posledním typem anal zy byl rozbor uloïenin z dochovaného terénního bloku. Vzorek byl odebrán v jeho jiïní ãásti tûsnû pod pfiedpokládanou úrovní podlahy baziliky, která se makroskopicky projevovala na povrchu bloku vrstviãkou více ãi ménû kompaktní maltoviny (obr. 16). Anal za vzorku pfiítomnost malty nepotvrdila, 29 prokázala v ak vztah mezi antropogenní ãinností a vznikem uloïenin tûsnû nad úrovní pfiirozeného terénu. Autor anal zy se pfiiklání k zámûrné tvorbû souvrství, kterou preferuje pfied náhodn m ukládáním napfi. stavebního odpadu. ZvaÏována je i moïná souvislost mezi touto vrstvou a podkladem pro uloïení dlaïdic. Maltové lûïko je opakovanû zmiàováno i autory prvorepublikového v zkumu. Je tak pravdûpodobné, Ïe v konkrétním místû odbûru v jiïní ãásti bloku maltová kra nezûstala dochována. V kaïdém pfiípadû tento dochovan kontrolní blok obsahuje poslední pozûstatek situace oznaãené aktéry prvorepublikového v zkumu za hlinûnou podlahu. Tu lze povaïovat za nejstar í doklad antropogenních aktivit v daném místû. Pod ním se nalézá jiï jen vrstva charakteru pûdního typu, pfiekr vající relikt valounové vrstvy, náleïící jednomu z nejv e poloïen ch pozûstatkû vltavské terasy. Souãasnû je torzo tohoto bloku dnes jiï posledním dokladem prvotní stratigrafie v interiéru baziliky. Souãástí navrïeného fie ení definitivní úpravy areálu s bazilikou sv. Vavfiince byla instalace replik dlaïby vy ehradského typu v prostorovû omezené ãásti jiïní lodi. 30 DlaÏba z baziliky sv. Vavfiince na Vy ehradû je jednou z nejv znamnûj ích archeologick ch památek z této lokality. Byla nalezena pfii v ech archeologick ch v zkumech prvním nálezem z roku 1884 poãínaje. NálezÛm byla jiï od poãátku vûnována znaãná pozornost a byla provedena jejich anal za po stránce archeologické, morfologické a typologické. 31 K dlaïdicím vy ehradského typu patfií dále dlaïdice ze Sázavy, Ostrova, Starého Plzence, Olomouce Hradi tû, novûji také z baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, rotundy sv. Václava na Malé Stranû v Praze a ze Îatce. K interpretaci vy ehradské dlaïby se pozdûji v celoevropském kontextu vrátila M. Dufková, dle níï dlaïbu musíme interpretovat jako v znamov celek. 32 azení jednotli- 27 MJARTAN, Jan. Sanace a konservace základového zdiva tzv. pfiedrománské stavby a základû zdiva baziliky sv. Vavfiince v areálu baziliky sv. Vavfiince v Praze Na Vy ehradû. Interní zpráva. Praha, Dodatek ad ãj. TX UloÏeno v Archivu ARÚ AV âr, Praha, v. v. i. 28 VARADZIN, L.; NECHVÁTAL, B., cit. v pozn KUNE, P., cit. v pozn Instalaci replik byla vûnována samostatná studie, která, aã vznikla aï v návaznosti na tento text, byla publikována v roce 2013: BOHÁâOVÁ, Ivana. Replika dlaïby vy ehradského typu v bazilice sv. Vavfiince na Vy ehradû. Vícegeneraãní archeologick v zkum a souãasná prezentace archeologické památky. Staletá Praha. 2013, roã. 29, ã. 2, s ISSN HEJDOVÁ, D.; NECHVÁTAL, B., cit. v pozn DUFKOVÁ, Marie. Fantastick svût na vy ehradské 10

9 16 17 Obr. 16. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Detail severní ãásti terénního bloku s maltovou krou ve svrchní ãásti a v bûhem fiíãní terasy na bázi stratigrafie. Kontaktní prostor mezi svrchní ãástí stratigrafie a základov m pasem hlavní lodi byl dlouhodobû exponován a je po kozen. Vztah maltové kry a zdi nelze na snímku jednoznaãnû interpretovat, kresebná dokumentace v zkumu zachytila je tû její prûbûh nad základov m v kopem pasû. (Foto: Ivana Boháãová, 2011) Obr. 17. Praha-Vy ehrad, NKP. Bazilika sv. Vavfiince. Pohled k závûru jiïní lodi baziliky s instalací repliky vy ehradské dlaïby pfied apsidou v jiïním poli transeptu. Pracovní zábûr fáze pfied definitivním dokonãením, stav (Foto: Ivana Boháãová, 2011) v ch motivû ve stejném formátu chápe jako princip kompoziãní rovnováhy. Podle star ích úvah o tematice vy ehradsk ch dlaïdic a jejich symbolice dle B. Nechvátala motivy dlaïdic v duchu kfiesèanské ideologie vyjadfiují vítûzn zápas Boha s ìáblem, ãlovûka s hfiíchem. Okrajov ornament úponkového typu ãtvercového formátu je moïné chápat jako symbolické vyjádfiení uzlu, tedy symbolu na odvrácení zl ch sil. MÛÏe pfiedstavovat tzv. gordick uzel, tedy skuteãnû magick element, kter máme dolo- Ïen na Vy ehradû napfi. u zlomku dna tuhové zásobnice s pletencov m ornamentem ze staré sbírky b valého Kapitulního muzea na Vy ehradû (dnes v Muzeu hlavního mûsta Prahy). 33 Dosud nebyla jako okrajovému zakonãení dlaïby v pfiípadû sv. Vavfiince vûnována pozornost dlaïdici s palmetou. Je tfieba konstatovat, Ïe se jedná o motiv, kter mûïe pûsobit dojmem prvku z mlad ího horizontu dlaïby. BûÏnû se ale s tímto motivem setkáváme v kniïní malbû v 11. století, napfi. ve Vy ehradském kodexu napfi. na fol. 3 V, kde rámuje scénu Rodokmen KristÛv s dvanácti pfiedstaviteli izraelsk ch kmenû. 34 S motivem stylizované palmety se pravidelnû setkáváme i na památkách architektury na ranû stfiedovûk ch tympanonech. S dlaïdicí tohoto typu lze tedy poãítat jako se souãasnou s dlaïdicemi estibok mi. V chodiskem pro zvolenou skladbu byly zejména primární prameny, kter ch je v ak naprost nedostatek. Proto lze fie ení skladby (obr. 17) povaïovat jen za jedno z moïn ch. 35 Závûr Realizací projektu se podafiilo prodlouïit existenci archeologického areálu s pozûstatky baziliky sv. Vavfiince a s relikty star í, pfiedrománské sakrální stavby. V znam tohoto areálu tkví pfiedev ím ve skuteãnosti, Ïe kromû toho, Ïe jsou v nûm dochovány jedny z nejstar ích sakrálních staveb na na em území, pfiedstavuje sám o sobû vedle PraÏského hradu jednu z prv ch forem prezentace archeologického dûdictví v tehdej ím âeskoslovensku s pouïitím ve své dobû nejmodernûj ích technologií. 36 Díky mimofiádnému úsilí Památkového sboru hl. mûsta Prahy zûstaly podstatné ãásti pûdorysû obou sakrálních staveb dochovány i pro souãasnost a v jimeãné památky mohly b t zpfiístupnûny nejen nej ir í vefiejnosti, ale také dal ímu v zkumu. V zkum realizovan v rámci sanace areálu v roce 2011 pfiinesl mimofiádn a neoãekávan objev v podobû dal- ích úsekû základû pfiedrománské stavby, která je i podle v povûdi jen zãásti odkrytého pûdorysu typologicky dosud na na em území bez analogií. Definitivní úprava areálu vãetnû reinstalace lávky 37 a informaãních panelû je záleïitostí kapituly jako správce areálu. Dle závazného stanoviska Magistrátu hl. m. Prahy (z 4. listopadu 2010) musí b t koneãná úprava fie ena samostatn m projektem, kter zabezpeãí areál pro zam len bûïn náv tûvnick provoz. To souãasnû umoïní periodickou kontrolu a nezbytné základní udrïovací ãi rekonzervaãní práce, které byly realizovan m projektem doporuãeny. Pfiíspûvek vznikl díky podpofie Ministerstva kultury dlouhodobého koncepãního rozvoje v zkumné organizace ã. RVO: /With institutional support No. RVO: dlaïbû. NECHVÁTAL, Bofiivoj (ed.). Královsk Vy ehrad. 2. Sborník pfiíspûvkû ke kfiesèanskému miléniu a k posvûcení nov ch zvonû na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla. Praha : Karmelitánské nakladatelství, ISBN S NECHVÁTAL, Bofiivoj. Neznám typ stfiedovûké hrnãífiské znaãky z Vy ehradu. Archaeologia Historica. 2006, roã. 31, s ISSN ; ISBN MVS. 34 MERHAUTOVÁ, AneÏka; SPUNAR, Pavel. Kodex vy ehradsk. Korunovaãní evangelistáfi prvního ãeského krále. Praha : Academia, ISBN BOHÁâOVÁ, I., cit. v pozn PfiibliÏnû ve stejném období vznikl rovnûï nejstar í archeologick areál na Slovensku prezentující nálezy v zkumu J. Eisnera v letech na Dûvínû: EISNER, Jan. V skum na Devíne v letech Historica Slovaca , roã. 1 2, s Bez ISSN. 37 Po dokonãení revitalizace byla spoleãností RK stavební, s. r. o., provizorní lávka opûtovnû instalována v pûvodní nevhodné pozici, aãkoliv z v sledkû jednání pravideln ch konzultaãních schûzek jednoznaãnû vypl valo její nutné umístûní pfii severní zdi areálu. Náprava je pfiislíbena nov m vedením kapituly pro rok