Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci

Transkript

1 Ochrana archeologick ch památek v památkové rezervaci PraÏské Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML A NOTACE: Autofii se zab vají v vojem ochrany archeologick ch památek na území historického jádra Prahy po 2. svûtové válce. Rozli ují tfii základní etapy: v prvním období, zhruba do poãátku 70. let, bylo v Praze provedeno pouze nûkolik solitérních záchrann ch archeologick ch v zkumû. V druhém období se postupnû prosadila povinnost provádût záchranné v zkumy pfii v ech zemních zásazích do historick ch terénû. Ve tfietí fázi, zhruba od roku 1995, se prosazuje zásada, Ïe cenné archeologické terény je nutné ochránit ponecháním v jejich pûvodním a nenaru eném prostfiedí. 1 Úvod Pfiestavba historick ch mûst probíhá v jak chsi cyklech, jejichï rozmezí i délka závisí na nejrûznûj ích historick ch okolnostech. Pomineme-li období první republiky, je zfiejmé, Ïe v následujících tfiiceti letech (od poãátku 2. svûtové války) do lo v Praze k ojedinûlému zakonzervování stavebního stavu. Velká vût ina domû nebyla udrïována, aï na nûkolik vefiejn ch staveb nebylo do zástavby investováno. V sledkem bylo znaãné chátrání historick ch staveb, na druhé stranû ov em i mimofiádné dochování historické autenticity. Toto konstatování historika umûní nebo architekta platí v plné mífie i pro archeologické památky: na rozdíl od nûmeck ch a polsk ch mûst nebylo po válce nutné obnovovat zástavbu a novû budovat infrastrukturu, coï vedlo k minimalizaci zemních zásahû. Rozsáhlej í archeologické akce pováleãného období na území praïsk ch historick ch mûst jsou témûfi v luãnû spjaty se jménem Ivana Borkovského. Jmenujme alespoà v zkumy v AneÏském klá tefie, Betlémské kapli, objev rotundy sv. Vavfiince a ranû stfiedovûkého hfibitova v Bartolomûjské ulici. 1 Byl to právû Borkovsk, kter poprvé uplatnil v mûstském areálu v souvislosti s v zkumem historick ch staveb i studium sloïit ch mûstsk ch stratigrafií. 2 lo nicménû o solitérní akce, v té dobû nebylo zdaleka samozfiejmé, Ïe i vût í zásah do terénû historického jádra Prahy vyvolá archeologick v zkum. Není pfiitom náhodou, Ïe témûfi v echny Borkovského akce byly vyvolány rekonstrukcí historick ch staveb. My lenka, Ïe i historické terény mají svou hodnotu, Ïe jejich odstranûním pfiicházíme o nenahraditelné informace a mûly by se proto chránit pone- Obr. 1. Praha 1-Staré Mûsto, KfiiÏovnické námûstí, záchrann archeologick v zkum v prostoru stavebního zakonãení Karlova mostu. (Foto M. Frouz, 2009) 1 Úpln pfiehled v ech prací (i nevydan ch) Ivana Borkovského pfiiná í bibliografick soupis literatury v publikaci HRDLIâKA, Ladislav. Praha, podrobná mapa archeologick ch dokumentaãních bodû na území mûstské památkové rezervace. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2005, s ISBN X. Zde i soupis literatury dal ích autorû zab vajících se v zkumem v centru Prahy (J. âiháková, Z. Dragoun a dal í). 2 RICHTER, Miroslav. Archeologick v zkum Prahy. In Archaeologica Pragensia. 1984, roã. 5, ã. 1, s. 17. Bez ISSN. 100

2 2 cháním na místû, nebyla je tû jasnû formulována. KdyÏ na pfielomu 50. a 60. let pfievzal I. Borkovsk naplno v zkum PraÏského hradu, nastala stûïí uvûfiitelná situace v historickém jádru Prahy nepracoval naplno Ïádn archeolog-specialista. Napfiíklad v roce 1963 byl v historickém centru mûsta proveden jeden záchrann v zkum, jehoï autorem byl Norbert Ma ek z pravûkého oddûlení Muzea hlavního mûsta Prahy. 3 Období let 20. století Situace se zaãala mûnit aï v 60. a 70. letech. Tehdy uï bylo zfiejmé, Ïe pfii pokraãující tendenci hrozí v nûkter ch pfiípadech demolice cel ch blokû. 4 Plánované velké zemní zásahy v intravilánu mûsta spojené s celkovou rekonstrukcí zastaral ch inïen rsk ch sítí i pfiíprava v stavby podpovrchové dráhy nahrazené posléze projektem metra si vynutily zmûnu pfiístupu. Jak byla na zmûnûnou situaci pfiipravena praïská archeologie? V roce 1965 vy el první ãlánek zab vající se stavem a perspektivami archeologického v zkumu historické Prahy. 5 Jeho autofii M. Richter a Z. Smetánka v nûm sice hned v úvodu varovali pfied neodborn mi zásahy do terénû, nicménû hlavním smyslem uvefiejnûného textu byl nástin vize organizace záchranné archeologické práce v Praze, kterou v nûm oba pfiední archeologové s odvoláním na zahraniãní zku enosti naãrtli. Pfiedev ím poukázali na nutnost vázat povolení stavby na uskuteãnûní záchranného archeologického v zkumu provedeného na náklady stavebníka. Základním poïadavkem ochrany archeologick ch památek byl tedy kvalitní, archeologick mi metodami proveden záchrann v zkum. âlánek byl jedním z vnûj ích v stupû dlouhodobé aktivity Archeologického ústavu âsav v tomto smûru. UÏ roce 1963 se napfiíklad uskuteãnilo jednání zástupcû Archeologického ústavu s Útvarem hlavního architekta o zpûsobu, jak zaji Èovat záchranné archeologické v zkumy na území Prahy. Ze zápisu ov em vypl vá, Ïe jednání se nedostalo z poãáteãního stadia. 6 O rok pozdûji zpracovali pracovníci historického oddûlení ústavu materiál, v nûmï naãrtli zpûsob, jak zajistit ochranu archeologick ch památek v Praze. 7 Bezprostfiedním podnûtem k fie ení neudrïitelné situace se stala pfiipravovaná v stavba podzemní dráhy. V rámci takzvané spoleãenské objednávky bylo nutné pokr t archeologicky alespoà nejv znamnûj í velkoplo né stavby v stavbu metra a obchodních domû Máj (dnes My Národní Tesco) a Kotva. Rada tehdej ího NVP pfiijala dne 31. bfiezna roku 1965 usnesení ã. 51 o zásadách zabezpeãení zájmû památkové péãe, v nûmï uznala celospoleãenskou dûleïitost tûchto zájmû. Chybûly ov em odborné kapacity. Vedení mûsta proto zfiídilo samostatné archeologické oddûlení PraÏského stfiediska památkové péãe a ochrany pfiírody (dále PSPPOP), posléze byly posíleny i kapacity Muzea a do v zkumu Prahy se v rámci státního v zkumného plánu zapojil i Archeologick ústav âsav v Praze. Na staveni tích stanic metra i obou zmínûn ch obchodních domû skuteãnû záchranné v zkumy probûhly. Nicménû k jejich v sledkûm dnes pfiistupujeme se smí en mi pocity. Podmínky stanovené pro prûbûh terénních prací ãasto znehodnocovaly nasazení archeologû. Pfiedev ím ãasové limity pro provedení v zkumu v terénu byly z dne ního pohledu nepfiedstavitelné a jejich dodrïení vût inou znamenalo, Ïe niãená plocha nebyla prozkoumána celá. Napfiíklad na prozkoumání plochy staveni tû obchodního domu Kotva o rozloze 72 arû byla stanovena doba osmi mûsícû. I pfies ve kerou snahu zde zûstala pfiibliïnû ãtvrtina plochy nedokopána. Nediskutovalo se 3 Obr. 2. Praha 1-Staré Mûsto, Kaprova ulice, sonda na plo e budoucího vestibulu metra, úvozová cesta z trïi tû k fiece, 12./13. století. (Foto archiv NPÚ HMP, 1976) Obr. 3. Praha 1-Staré Mûsto, námûstí Republiky, staveni - tû OD Kotva, relikty odkryté architektury. âernû vyznaãen pûdorys románské fáze kostela sv. Benedikta. (Foto archiv NPÚ HMP, 1971) 3 MA EK, Norbert Praha 1 Staré Mûsto Na Franti ku, kl. bl. AneÏky. In Bulletin záchranného oddûlení. 1963, ã. 1. Praha : Archeologick ústav âsav, Bez ISSN. 4 Na Malé Stranû a Starém Mûstû zmiàuje v roce 1963 Josef Hyzler tfiicet domû v havarijním stavu. HYZLER, Josef. NejbliÏ í úkoly památkové péãe v Praze. Památková péãe. 1963, roã. 23, s Bez ISSN. Pro vlastní téma na eho ãlánku je zajímavé, Ïe v jeho stati není ani slovo o archeologii, dokonce ani v ãásti nazvané Provádûní zemních prací v blízkosti památkov ch objektû. 5 RICHTER, Miroslav; SMETÁNKA, Zdenûk. Archeologick v zkum stfiedovûké Prahy. In Kniha o Praze. Praha : Orbis, 1965, s Bez ISBN. 6 VILDOVÁ, Jarmila. Referát ochrany archeologick ch památek. Bulletin záchranného oddûlení. 1963, ã. 1. Praha : Archeologick ústav âsav, Bez ISSN. 7 VILDOVÁ, Jarmila. Referát ochrany archeologick ch památek (Zpráva o ãinnosti v roce 1964). Bulletin záchranného oddûlení. 1963, ã. 1, s Praha : Archeologick ústav âsav, Bez ISSN. 101

3 Obr. 4. Praha 1-Malá Strana, ãistûní jednoho z pilífiû Juditina mostu na dnû âertovky. (Foto archiv NPÚ HMP, 1988) 4 ani o moïném uchování nejzajímavûj ích nálezû pozûstatkû pûvodnû románského kostela sv. Benedikta nebo gotick ch staromûstsk ch hradeb. K nenahraditeln m ztrátám té doby je nutné poãítat i vybagrování nádvofií Kaiser tejnského paláce na Malé Stranû s dochovan mi relikty nejstar í dfievûné zástavby malostranského podhradí. Na druhé stranû je skuteãností, Ïe se pomalu a postupnû podafiilo prosazovat i sledování dal- ích, na první pohled neatraktivních zásahû do historick ch terénû, jako jsou napfi. v stavba a rekonstrukce inïen rsk ch sítí nebo statick ch sond. Vzorov mi akcemi se staly v zkumy realizované Ladislavem Hrdliãkou na malostranském Klárovû, ve staromûstském Ungeltu a v Husovû ulici stejnû jako práce ZdeÀka Dragouna v trasách inïen rsk ch sítí na Starém Mûstû. V 80. letech zahájila práci Jarmila âiháková sv m takfika systematick m sledováním a vyhodnocováním zemních zásahû v malostranském podhradí. Rozvíjela se strategie a metodika provádûní záchrann ch v zkumû. Na jejich formulaci mûl nejvût í podíl L. Hrdliãka, jehoï práce tvofií dodnes standard evropské úrovnû. Na provádûní archeologick ch v zkumû té doby se v Praze podílely tfii instituce: vedle PSSPPOP Archeologick ústav âsav se sídlem v Praze a Muzeum hlavního mûsta Prahy. Koncem roku 1969 byla ustanovena za pfiedsednictví akademika Jana Filipa Archeologická komise pro Velkou Prahu, v níï kromû zástupcû tfií zmínûn ch institucí zasedali i odborníci z Národního muzea, Archivu hlavního mûsta Prahy a Ústavu dûjin umûní. V konnou sloïkou komise se stala koordinaãní skupina, která si vytváfiela pfiehled o chystan ch stavebních akcích a koordinovala provádûní terénních prací. Navenek se spolupráce v ech tfií institucí mimo jiné odrazila i ve skuteãnosti, Ïe od roku 1973 bylo v kronice PraÏského sborníku historického systematicky referováno o v sledcích archeologick ch v zkumû v Praze. Editory tohoto nevdûãného úkolu se stali Marie Fridrichová a poté Zdenûk Dragoun. Historická obec a ir í odborná vefiejnost tak dostávají pravidelné pfiehledy o v sledcích zásadních v zkumû. Po reorganizaci v roce 1978 se komise stala poradním orgánem odboru kultury NVP a pracovala pod názvem PraÏská archeologická komise. Pfii respektu k ãinnosti ostatních ãlenû komise je tfieba pfiipomenout alespoà dva z nich: v raznou osobu Miroslava Richtera, jednoho ze zakladatelû ãeské archeologie stfiedovûku, specialistu na dûjiny mûst on byl tím hybatelem, kter stál za vût inou pozitivních zmûn 60. a 70. let. 8 A vedle nûho i Huberta Jeãného, tajemníka koordinaãní skupiny, kter zaji Èoval nenápadnû a peãlivû administrativní stránku vûci. PfiibliÏnû od poãátku 70. let se tak situace ve v zkumu stfiedovûké Prahy zaãala postupnû, ale zásadnû mûnit. AÏ na v jimky byly zemní práce na území památkové rezervace kryty archeologick m v zkumem. Postup v zkumû se zaãal mûnit i kvalitativnû, vedle jiï fungující spolupráce se stavebními historiky se samozfiejmostí stávaly i geologické a dal í pfiírodovûdné expertízy, umoïàující rekonstruovat pfiírodní prostfiedí historické Prahy. V polovinû 80. let pracovalo v historickém jádru Prahy prûmûrnû jiï deset archeologû. Nové ãasy po roce 1989 Radikální transformace politické a hospodáfiské orientace státu zasáhla i dûní v praïské archeologii. Samotn v znam mûstského jádra umocnilo v roce 1992 zafiazení na seznam památek svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Tento mezinárodní statut v ak Prahu neochránil pfied pfiílivem investic, kter mûl za následek radikální zásahy do historického podzemí. Archeologická obec, která se v té dobû soustfiedila na provádûní záchrann ch archeologick ch akcí se snahou prozkoumat v co nejvût í mífie stavbou naru ované plochy, musela takfika za pochodu formulovat nejen své pfiedstavy o zpûsobu a metodû provádûní záchrann ch akcí, ale také o pfiístupu k ochranû dochovan ch archeologick ch terénû a památek v nenaru ené podobû. 9 Jednou z památkov ch provûrek se pro pracovníky tehdej ího PraÏského ústavu památkové péãe (dfiíve PSPPOP) stala diskuse spojená s otázkou umístûní cca 20 podzemních garáïí na plo e PraÏské památkové rezervace. UÏ návrh na realizaci podzemních parkingû na námûstí Jana Palacha v roce 1992 v ak ukázal na devastující vliv tûchto velkoplo n ch staveb na archeologické dûdictví mûsta. V pfiípadû nejcennûj ích lokalit pfiedstavitelé památkového ústavu jasnû vyjádfiili zamítavé stanovisko k jejich realizaci (napfiíklad na plo e dolní ãásti Malostranského námûstí nebo Mariánského námûstí na Starém Mûstû). K vybudování navrïen ch garáïí nakonec vlivem zmûny priorit ve vedení mûsta nedo lo a souãasná hospodáfiská situace jejich v stavbû aï na v jimky nesvûdãí. Podstatnû ménû tûstí mûly v této dobû rozlehlé proluky na rûzn ch místech centra, které byly velice brzy zaplnûny mohutn mi novostavbami kanceláfisko-obchodních center. Mezi prvními byla v roce 1992 zastavûna proluka Myslbek mezi ulicí Na Pfiíkopû a Ovocn m trhem, vzápûtí následovaná prostorem za obchodním domem Kotva v Rybné ulici. Komplikovanost celého období mûïe demonstrovat i ve své dobû velice mediálnû sledovaná akce, vyvolaná rekonstrukcí a dostavbou areálu âeské poji Èovny ve Vladislavovû ulici. V letech zde s dílãími pfiestávkami probûhl v zkum unikátních pozûstatkû zaniklého stfiedovûkého Ïidovského hfibitova, takzvané Îidovské zahrady. 10 Celková 8 RICHTER, M., cit. v pozn. 3, s DRAGOUN, Zdenûk. Archeologie katastrof a katastrofy archeologie. In Documenta Pragensia. 2002, ã. 20, s ISBN DRAGOUN, Zdenûk. Archeologick v zkum v Praze v letech In PraÏsk sborník historick 28. Praha : Koniasch Latin Press, 1995, s ISBN DRAGOUN, Zdenûk. Památkov zákon a pfiípad Ïidovského hfibitova v Praze 1 Vladislavovû ulici. Archeologické rozhledy 52. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2000, s ISSN

4 mastr_02_12.qxd :16 Stránka nepfiipravenost v konn ch orgánû památkové pé- archeologickou ãinnost v Praze. V souãasné dobû ãe, dlouhodobé a sloïité vyjasàování pohledû je tak komise sdruïením tfiinácti státních a nestát- jednotliv ch aktérû stavby vedly k paradoxním si- ních institucí. tuacím, kdy postupnû probíhající v zkum byl opa- tûní a koordinace v zkumné a záchranné archeo- kovanû pfieru ován a ãásti hfibitova tak zûstávaly logické ãinnosti. V znam spoleãné koordinace odhaleny bez náleïitého zaji tûní. Po dvou letech provûfiily pfiedev ím velké v zkumy v historickém fie ení do lo k úpravû projektu tak, Ïe zachovaná centru Prahy. Mezi nejv raznûj í patfiil pfiedstihov ãást hfibitova byla zakonzervována na svém mís- v zkum realizovan v letech v souvis- Obr. 5. Praha 1-Nové Mûsto, námûstí Republiky, pfiedsti- tû, podzemní prostor y realizovány mimo a celá losti se stavbou multifunkãního centra Palladium hov v zkum na plo e b val ch kasáren Jifiího z Podûbrad. lokalita na nepodsklepen ch místech novomûst- v areálu zru en ch kasáren Jifiího z Podûbrad na Rozebírání historického souvrství ve v chodní ãásti pozem- sk ch domovních blokû byla prohlá ena za ne- námûstí Republiky. movitou kulturní památku archeologické povahy. k odkr yv (na plo e témûfi 2 ha) v historickém Hlavním cílem je pfiedev ím zaji - 14 Dosud nejvût í archeologic- 6 ku, pohled smûrem ke kostelu sv. Josefa a b valé jízdárnû. (Foto J. Podliska, 2003) JiÏ na sklonku 90. let 20. století bylo pfii hodno- jádru Prahy nejen provûfiil kapacity a schopnos- Obr. 6. Praha 1-Staré Mûsto, Bílkova ulice, ãp. 855/I, do- cení stavu realizovan ch archeologick ch akcí ti praïsk ch archeologû, ale souãasnû odkr yl kumentace zvrstvení nadloïí v tunelu inïen rsk ch sítí. konstatováno, Ïe se praïská archeologie nachází i stinnou stránku takto stavebnû rozsáhl ch pro- (Foto J. Havrda, 1998) v mezním stavu, v nûmï je kapacita zde pûsobí- jektû v podobû kompletního odtûïení archeolo- cích archeologick ch institucí vyuïita aï na svoji gick ch památek na velké plo e staveni tû. Hofi- památkové péãe stfiedních âech pûsobící pfieváïnû na 11 kost z celé akce neodstranila ani samostatná okrajov ch katastrech mûsta. První dekáda nového století NarÛstající tempo zemních zásahû si vyïádalo prezentace zbytkû románské palácové stavby pfiinesla prudk nárûst poãtu novû zakládan ch nestátních potfiebu sjednocení postupû v zkumu a koordina- v suterénu hlavního kfiídla pfiestavûn ch kasáren institucí, a to pfiedev ím se statutem obãansk ch sdruïe- ci sil archeologû pûsobících na území hlavního a transfer a opûtovná instalace pozûstatkû dvou ní nebo obecnû prospû n ch spoleãností: Archeos, mûsta. Svou úlohu zde bezpochyby sehrála PraÏ- dal ích románsk ch domovních objektû v prosto- o. s. (vznik 1997, v Praze od roku 2002), ZIP, o. p. s. ská archeologická komise (dále PAK). PfiestoÏe ru samotné novostavby. V zkum na námûstí (vznik 2001, v Praze od roku 2006), Archaia Praha, po roce 1989 do lo k jednorázovému zru ení Republiky pfiedstavoval jakési zdánlivé vyvrchole- o. p. s. (vznik 2001, samostatná pûsobnost od roku v ech oborov ch komisí zfiízen ch Národním v bo- ní stavebního boomu 90. let v praïském historic- 2003), Labr ys, o. p. s. (vznik 2006), Archeo Pro (vznik rem v Praze, aktuální problémy pfiimûly praïské kém centru. PfiestoÏe v následujících letech po- 2006), âeská spoleãnost archeologická, o. p. s. (vznik archeology se i nadále scházet za úãelem spoleã- ãet stavebních akcí pozvolna klesal, realizovány 2008). né koordinace postupu pfii záchrann ch v zku- byly dal í rozsáhlé archeologické akce v cenn ch 13 DRAGOUN, Zdenûk. âtyfiicet let PraÏské archeologické hranici, pokud ji u nûkter ch jiï nepfiekroãila. mech a fie ení otázek ochrany archeologick ch 16 partiích Malé Strany a Nového Mûsta. 17 památek. V znam uvedeného poãínání byl o to komise. Archaeologica Pragensia. 2008, ã. 19, s ISBN vût í, Ïe vzrûstající stavební ãinnost kladla vyso- 14 ERNÉE, Michal et al. Zji Èovací v zkum v areálu b va- ké nároky na práci zúãastnûn ch archeologû, ale l ch kasáren Jifiího z Podûbrad na námûstí Republiky také postupn vznik zcela nov ch archeologick ch 11 DRAGOUN, Zdenûk. Archeologick v zkum v Praze v Praze 1 v letech Archaeologica Pragensia. institucí pûsobících v Praze vyvolal potfiebu vzá- v letech In PraÏsk sborník historick , ã. 16, s ISBN První Praha : Koniasch Latin Press, 1998, s ISSN souhrnnûj í v sledky plo ného v zkumu pfiedkládá ku 1998 se PAK stala poradním orgánem fieditele JU INA, Petr et al. Námûstí Republiky : V zkum století. PraÏského ústavu památkové péãe (tehdy Ladisla- 12 Obãanské sdruïení Archaia zaloïené v roce 1991 a za- Praha : Academia, ISBN va paãka), do kterého byli jmenováni zástupci pojené od roku 1993 do záchranné archeologické ãinnos- 15 JU INA, P. et al., cit. v pozn. 12, s v ech institucí oprávnûn ch provádût záchrannou ti na území Prahy. V témïe roce vznikl Ústav archeologické 16 JU INA, P. et al., cit. v pozn. 12, s jemné koordinace prací na území mûsta. 12 Od ro- IN MEDIAS RES Jaroslav PODLISKA, Michal TRYML / Ochrana archeologick ch památek v PraÏské památkové rezer vaci 103

5 7 Obr. 7. V znamné archeologické plochy na územní PPR. Titulní list materiálu. (Editor J. Podliska, 2010) Obr. 8. Praha 1-Staré Mûsto, Mariánské námûstí, v znamné archeologické plochy na území PPR, list, plocha ã. 66. (Zpracoval Z. Dragoun, 2010) Souãasnost Stav, ve kterém se ocitla praïská archeologická obec ve druhé polovinû 90. let po intenzivní vlnû probíhajících v zkumû v centru metropole, se zákonitû stal spou tûcím mechanismem pro otevfienûj í diskusi na téma zpûsobû aktivnûj í ochrany archeologického dûdictví v prostfiedí Ïivoucího mûsta. 18 Pouhá realizace archeologického v zkumu jiï pfiestala splàovat pfiedstavu pomyslné záchrany stavbou ohroïeného archeologického dûdictví. Potfieba koncepãnûj ího fie ení celé problematiky pfiimûla jiï v roce 1996 pracovníky archeologického úseku PraÏského ústavu památkové péãe k realizaci základní inventury stavu archeologick ch terénû v PraÏské památkové rezervaci. Cílem projektu, podpofieného úãelovou dotací Ministerstva kultury âeské republiky a zavr eného v roce 1998, bylo vytvofiení mapy s odborn m obsahem, která zachytila v jednom materiálu novû shromáïdûné informace o plochách se zniãen mi archeologick mi terény. 19 Cel projekt byl koncipován jako volná souãást Státního archeologického seznamu s cílem aktivnûji pfiistupovat k ochranû archeologick ch památek v rámci stavebních a územních fiízení. Zpracovan materiál následnû umoïnil provést dal í krok ke koncepãnûj ímu fie ení celé záleïitosti, a to formou predikce souboru více jak stovky v znamn ch archeologick ch ploch na území mûstské rezervace (celkem 122), které sv m obsahem a zachovalostí splàovaly památková kritéria. 20 Snaha oma- ximální zaãlenûní materiálu do územního plánu a praxe v konn ch orgánû mûsta se po ãase ukázala jako naivní pfiedstava. Samotn materiál 8 v ak nezapadl, dostal se postupnû do povûdomí nejen památkáfiû, ale i stavebníkû a svou úlohu sehrál pfiedev ím pro potfieby písemn ch vyjádfiení pracovníkû PraÏského ústavu památkové péãe (od roku 2003 Národního památkového ústavu, územního odborného pracovi tû v hlavním mûstû Praze NPÚ HMP). Intenzivnû probíhající archeologické v zkumy v centru Prahy pfiinesly v následném období velké mnoïství nov ch informací, jejichï v povûdní hodnota pfiimûla archeology NPÚ HMP provést revizi vytipovan ch ploch. Hlavním dûvodem byla pfiedev ím snaha zpfiesnit na e znalosti o podobû a mífie zachování historického podzemí centra mûsta. Dfiíve navrïená základní podoba reïimu zacházení zûstala zachována, nicménû nová anal za archeologick ch ploch si vytkla za úkol pfiedev ím stanovit jasnou specifikaci jejich charakteru, archeologického potenciálu a dûvodu ochrany. Souãástí kaïdé z uveden ch ploch se vedle mapového zobrazení stal pfiedev ím komentáfi zdûvodàující historick a památkov v znam lokality. Vedle popisu plochy, odborného odûvodnûní v znamu a pfiehledu dosavadních pramenû byl pro kaïdou plochu doporuãen i památkov reïim za- 17 Dal í velkoplo né archeologické akce NPÚ HMP: Hotel Mandarin v Karmelitské ulici na Malé Stranû ( ); bytov komplex v ulici Na Slupi pod Vy ehradem ( ); hotelov komplex v areálu hospodáfiského zázemí augustiniánského klá tera u kostela sv. Tomá e v Letenské ulici na Malé Stranû ( ) a polyfunkãní komplex objektû Copa Centra Národní ve Spálené ulici na Novém Mûstû, kde v zkum nebyl dosud ukonãen ( ). 18 DRAGOUN, Zdenûk; OMELKA, Martin; TRYML, Michal. V voj, stav a perspektivy archeologické památkové péãe v PraÏské památkové rezervaci. In Archeologická památková péãe legislativa a skuteãnost. : problémy souãasné archeologie v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Olomouc : Menhir, 1997, s Bez ISBN. 19 DRAGOUN, Zdenûk; HAVRDA, Jan; LOCHMANN, Zdenûk; OMELKA, Martin; TRYML, Michal. K otázkám archeologické památkové péãe v Praze. Zprávy památkové péãe. 2006, 66, ã. 2, s ISSN OMELKA, Martin et al. Archeologicky chránûné plochy na území PraÏské památkové rezervace, nepublikovan katalog a digitální mapa (Grantov projekt MK âr PK00P04OPP012). Praha : PraÏsk ústav památkové péãe,

6 Obr. 9. Praha 1-Staré Mûsto, Mariánské námûstí, v znamné archeologické plochy na území PPR, list, plocha ã. 66. (Zpracoval Z. Dragoun, 2010) cházení, tedy míra pfiípadného stavebního zásahu do archeologick ch terénû v daném místû. Základním kritériem pfii v bûru ploch se stala v hradnû odborná hlediska, vycházející z aktuálního stavu poznání. Revize pfiedkládaného materiálu a tvorba nového seznamu probíhala v prûbûhu let na archeologickém pracovi ti NPÚ HMP ve spolupráci se zástupci dal ích archeologick ch institucí. V nové podobû je na seznam zahrnuto celkem 137 ploch. 21 Jejich dislokace se soustfiedila na místa s prokázanou pfiítomností archeologick ch památek. Celkovû se jedná o plochu 0,43 km 2, coï z celkové v mûry PraÏské památkové rezervace ãinní cca 5 %. Je nutné zmínit skuteãnost, Ïe zbylá ãást rezervace je i nadále vnímána jako hodnotné území s archeologick mi nálezy. Materiál je dnes dostupn na webov ch stránkách praïského archeologického pracovi tû NPÚ a zároveà se stal i souãástí Územnû analytick ch podkladû hlavního mûsta Prahy PfiedloÏen návrh je koncipován jako v bûrov a otevfien systém, kter, má-li b t Ïivotaschopn, musí b t pravidelnû revidován a doplàován o novû zji tûné skuteãnosti. Závûr první dekády tohoto století tedy pfiinesl jasn posun v pfiístupu k problematice uchování archeologick ch terénû nebo samotn ch archeologick ch nálezû na svém pûvodním místû. Odklon od praxe jediného fie ení pomyslné ochrany archeologick ch památek realizací záchranného v zkumu k preventivní péãi a jasné definici míst s dochovan mi archeologick mi terény se stal základem postupû a odborn ch stanovisek pfiedev ím uarcheologû-památkáfiû. Aãkoli stavební aktivity v centru Prahy v posledních letech pozvolna, ale jasnû slábnou, stále se v památkovû nejcennûj ích místech mûsta objevují nové stavební projekty, o jejichï podobû, umístûní a nûkdy i smyslu lze polemizovat. 23 Samotn rozsah projektovan ch stavebních zámûrû je ãasto neúmûrn historickému v znamu a hodnotû místa nebo objektu a snaha o jejich prosazení ze strany investorû je navzdory v dostateãném pfiedstihu formulovan m stanoviskûm odborn ch institucí památkové péãe neskuteãnû vytrvalá. Závûr âtyfiicáté v roãí vyhlá ení PraÏské památkové rezervace pfiedstavuje vhodnou pfiíleïitost provést bilanãní hodnocení odvedené práce. JestliÏe na poãátku 70. let 20. století byla realizace terénního v zkumu na stavbách v centru mûsta omezována na co nejmen í míru, dnes je provedení v zkumu souãástí povinností stavebníka vypl vajících nejen z památkového zákona, ale i z poïadavkû vyjádfiení orgánû památkové péãe. Archeologická asistence se neomezuje pouze na vût í stavební plochy, ale je bûïnû praktikována na zásazích liniov ch pfii budování inïen rsk ch sítí, nebo uv kopû bodov ch. Základem je snaha o kompletní prokopání v ech terénû, které mají b t po svolení úfiadû stavbou odstranûny. Pro ovûfiování podoby historického podzemí je v fiadû pfiípadû praktikován pfiedstihov zji Èovací v zkum, na jehoï základû jsou definovány památkové podmínky pro realizaci vlastní stavby. Zkoumány jsou nejen tradiãní pravûké ãi stfiedovûké pozûstatky, ale ãím dál více je pozornost vûnována i nálezûm novovûk m nebo samotnému pfiírodnímu prostfiedí. S vûdomím postupného úbytku archeologick ch památek v podzemí mûsta je stále zfietelnûji prosazován zpûsob aktivnûj í ochrany nejzachovalej ích míst. Realizaci archeologického v zkumu na v ech plochách urãen ch ke stavbû jiï nelze vnímat jako skuteãnou záchranu pomyslného podzemního archivu informací. Predikce v znamn ch archeologick ch ploch je zaloïená na detailním vyhodnocení získan ch poznatkû z v zkumû v daném prostoru a pfiedstavuje jasn trend v souãasném pfiístupu praïsk ch archeologû. Své místo si v rámci novostaveb pomalu nalézají i znovu odhalené a prezentované pamûtihodnosti (historické sklepy, základy a detaily staveb, studny a jiné). Jejich uchování a pfiípadná prezentace je podle na eho názoru vhodn zpûsob, jak propojit staré s nov m, aniï bychom pfieru ili historickou kontinuitu ve v voji místa. 24 Dal í v znamnou poloïkou v procesu ochrany archeologick ch památek je prezentace dosaïen ch v sledkû, aè uï formou publikací, ãi v stavami, pfiedná kami 9 a dal ími zpûsoby. Podpora vefiejnosti se mûïe v nûkter ch okamïicích ukázat jako zásadní. Za práci v ech, ktefií se v uplynul ch ãtyfiiceti letech podíleli na v zkumu a starosti o historické podzemí, se v souvislosti s pfiipomínan m v roãím slu- í podûkovat. Jejich práce nebyla lehká a závazky, které z ní vypl vají, budou zcela bezpeãnû provázet dal í generace praïsk ch archeologû. 21 PODLISKA, Jaroslav et al. V znamné archeologické plochy na území PraÏské památkové rezervace. Praha : NPÚ HMP, 2010, ãj. NPÚ 311/11213/ Zdroj: < podklady>, mapy s doprovodn m komentáfiem k jednotliv m plochám jsou dostupné na stránkách odboru archeologie NPÚ HMP < gickych-ploch>. 23 Mezi projekty radikální povahy ve vztahu k historickému podzemí let lze uvést návrh na revitalizaci plochy parku Karlova námûstí spojen s vybudováním rozmûrného podchodu pod komunikací v ose ulic Jeãná a Resslova, kter by v pfiípadû své realizace zcela odstranil prokázané pozûstatky v znamné gotické stavby kaple BoÏího tûla, která zde stávala aï do své demolice na sklonku 18. století. 24 Jedna z posledních zdafiil ch ukázek prezentace archeologického nálezu na území Malé Strany viz HAVRDA, Jan; TRYML, Michal. Prezentace malostranského kostela sv. Máfií Magdaleny. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 3, s ISSN K tématu téï DRAGOUN, Zdenûk. Prezentované pozûstatky románsk ch obytn ch staveb v areálu obchodního centra Palladium na námûstí Republiky v Praze. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 4, s ISSN