Vyjádení. k žádosti o vydání integrovaného povolení Vápenka ertovy schody a.s.

Transkript

1 Vyjádení k žádosti o vydání integrovaného povolení Vápenka ertovy schody a.s. V Praze,

2 Zadavatel: Krajský úad Stedoeského kraje Odbor životního prostedí a zemdlství Zborovská 11, Praha 5 I: Kontakt: podatelna@kr-s.cz epodatelna@kr-s.cz Zpracovatel: CENIA, eská informaní agentura životního prostedí Úsek technické ochrany životního prostedí Kodaská 10, Praha 10 I: Kontakt: info@cenia.cz, j.: 5354/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, editel úseku technické ochrany životního prostedí Kontroloval: Ing. Milena Drašáková, vedoucí oddlení IPPC a EIA Odborný garant: Vypracoval/la: RNDr. Jan Prášek Ing. Slávka Šepeová Archivní výtisk. 1 CENIA, eská informaní agentura životního prostedí, 2007

3 Obsah IDENTIFIKANÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAÍZENÍ ÚDAJE O ZAÍZENÍ Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy Pímo spojené innosti STANOVISKO K ŽÁDOSTI NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAÍZENÍ Ovzduší Voda Hluk, vibrace a neionizující záení Nakládání s odpady Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí Hospodárné využití surovin a energie Opatení pro pedcházení haváriím Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu Dálkové pemisování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku Další podmínky Kontrola a monitorování Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení VYPOÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PIPOMÍNKAMI ÚASTNÍK ÍZENÍ STANOVENÍ BAT SOUHRNNÉ HODNOCENÍ BAT Použití nízkoodpadové technologie Použití látek mén nebezpených Podpora zhodnocování a recyklace látek Srovnatelné procesy Technický pokrok Charakter, úinky a množství emisí Datum uvedení zaízení do provozu Doba potebná k zavedení BAT Spoteba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická úinnost Požadavek prevence nebo omezení celkových dopad emisí na životní prostedí a rizik s nimi spojených na minimum Požadavek prevence a omezení celkových dopad emisí SEZNAM POUŽITÉ LEGISLATIVY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 27

4 1. Identifikaní údaje provozovatele zaízení Název zaízení: Provozovatel zaízení: Adresa sídla: Zaízení na výrobu vápna v rotaních pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn nebo v jiných pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn Vápenka ertovy schody a.s. Tma Tma I: Prmyslové innosti dle pílohy. 1 zákona. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístní zaízení: 2. Údaje o zaízení 3.1. Žádost podle 42 zákona. 76/2002 Sb. Stedoeský kraj, k.ú. Tma a Suchomasty Parcelní íslo: viz kap. 3.1 žádosti o vydání IP Spolenost Vápenka ertovy schody a.s. s celkovou projektovanou denní kapacitou zaízení vyrábí t vápna bílého vzdušného a vápna bílého hašeného (dálen jen vápno ). Je producentem drcených a mletých vápenc Seznam prmyslových inností a popis zaízení dle pílohy. 1 Dvoušachtová pec typu Maerz FMS - regenerativní vertikální pec se vsázkou vápence o zrnitosti mm produkuje mkce pálené vápno. Jako paliva se používá tžký topný olej (dále jen TTO), zemní plyn, kafilerní tuk, recyklovaný topný olej (dále jen RTO ), hndouhelný generátorový dehet (dále jen HGR ) nebo zpracovaný epkový olej. Projektovaná kapacita pece je 600 t mkce páleného vápna/den. Tíšachtová pec typu Maerz FMT - regenerativní vertikální pec se vsázkou vápence o zrnitosti mm produkuje stedn pálené vápno. Jako palivo se používá TTO, lehký topný olej (dále jen LTO ), pípadn kafilerní tuk, recyklovaný topný olej, HGR nebo zpracovaný epkový olej. Projektovaná kapacita pece je 320 t stedn páleného vápna/den. Baterie jednošachtových vertikálních pecí typu IPZ. 4 a. 5 - slouží na výrobu stedn páleného nebo tvrd páleného vápna se smíšenou vsázkou o zrnitosti mm pi stanoveném pomru frakcí spolu s pevným palivem, kterým mže být koks nebo antracit. Projektovaná kapacita pecí je 2 x 160 t stedn páleného nebo tvrd páleného vápna/den. Jako najíždcí palivo se používá devo Seznam prmyslových inností a popis zaízení mimo rámec pílohy. 1 Plynová kotelna (technologická) - vybavena dvma parními stedotlakými kotli o jmenovitém tepelném výkonu 2 x 1,335 MW (2 x 2 t páry/h) na zemní plyn slouží k výrob technologické (pro pece Maerz FMS a Maerz FMT) a otopné páry. Plynová kotelna - vybavena temi parními nízkotlakými kotli o jmenovitém tepelném výkonu 2 x 0,156 MW a 1 x 0,175 MW na zemní plyn slouží k vytápní administrativní budovy a k ohevu teplé užitkové vody pro sociální zaízení a závodní stravování. MBOV (centrální) - slouží k mechanicko-biologickému pedištní ásten dešových vod, technologických (GSO kotelny a GSO stáení mazutu) a splaškových odpadních vod, které jsou po pedištní vypouštny do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok. Projektovaní kapacita BOV je 337 m 3 odpadní vody/den. 4

5 BOV typ EK - S4 - slouží k mechanicko-biologickému pedištní splaškových odpadních vod ze sociálního zaízení vrátnice. 1 a obsluhy autováhy, které jsou po pedištní vypouštny do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok. Projektovaní kapacita BOV je 1 m 3 splaškové odpadní vody/den, tj. max. 4 EO Pímo spojené innosti Doprava, skladování a manipulace se vstupními surovinami, s pomocnými látkami, s meziprodukty a s výstupními produkty (zásobníky surovin, meziprodukt a výrobk; dopravní cesty materiálu; primární a sekundární drtírna vápencové suroviny; tídírna vápencové suroviny; mlýnice vápna; linka drcení a mletí vápenc; S PHM) Expedice výrobk (nepálené výroby: kusový a mletý vápenec, bílé vzdušné nehašené vápno: kusové a mleté, bílé hašené vápno - vápenný hydrát) Hospodáství kapalných paliv (stáení, skladování, manipulace a doprava TTO, LTO, HGD, RTO, epkového oleje a kafilerního tuku) Hospodáství pevných paliv (koksové hospodáství: vykládka antracitu a koksu skladování, tídní a doprava k píprav smíšené vsázky) Hydratace (hydratace páleného vápna na vápenný hydrát ve tístupovém hydrátoru) Výroba hydrátu SORBACAL (linka na výrobu a expedici modifikovaného vápenného hydrátu, plánovaný stav viz píloha. II - 38 žádosti o vydání IP) Rozvod zemního plynu, elektrické energie a tlakového vzduchu Omezování emisí zneiš ujících látek (stedisko FMT - filtraní jednotky F 0861, F 0861 a F 0850; stedisko FMS - filtraní jednotka F 0760; stedisko FCV - filtraní jednotka F 0610; stedisko CPP - filtraní jednotky F 0101, F 0201, F 0301 a F 0302; stedisko CAC - filtraní jednotky F 0501 a F 0502; stedisko FEC - filtraní jednotky F 2601 a F 2602; stedisko CBS - filtraní jednotky F 1902, F 1943, F 2101a F 1901; stedisko TSC - filtraní jednotky F 0702,F 0911, F 0913, F 1001, F 1102, F 0921, F 1501, F 1502, F 1503, F 0620, F 0630 a F 1030; stedisko BCP P - filtraní jednotky F 1103, F 1101, FV 2306, FV 2304, FV 1113, FV 1114, F 2300, FH 2314, S 1102; stedisko HCR - filtraní jednotky F 1203, F 1204, F 1201, F 1202, FV 1205, FV 1206, FV1206, VS 1202, FV 1103, FV 2201/A, FV 2201/B, FV 2301, FV 2302, FH 2320, FH 2323; stedisko ENP - filtraní jednotka F 2201; stedisko BCP K - filtraní jednotky F 1351, F 1352, F 1353 a F 1637; stedisko ENS - filtraní jednotky F 2001, F 2002 a F 2003) Gravitan-sorpní odluova GSO 5 (pedištní kondenzátu z kompresorových stanic a hospodáství kapalných paliv) Nakládání s vodami (vodárna: akumulace a úprava podzemní a povrchové vody, vypouštní pedištných odpadních vod z centrální MBOV a BOV typ EK - S4 do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok, svedení dešové vody do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok a vypouštní pedištných kondenzátu z GSO do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok) Nakládání s nebezpenými chemickými látkami a pípravky Nakládání s odpady Vzorkování a kontrola kvality Mení a monitorování Tžba vápence je v kompetenci OBÚ Kladno a je zajištna externím dodavatelem VLS a.s. 5

6 3. Stanovisko k žádosti Na základ požadavku,.j /2007/KUSK OŽP/St, ze dne , jsme posoudili žádost o vydání IP spolenosti Vápenka ertovy schody a.s. pro zaízení Zaízení na výrobu vápna v rotaních pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn nebo v jiných pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn. Doporuujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zaízení. Návrh vyjádení byl projednán se žadatelem dne Návrh závazných podmínek provozu zaízení Není-li uvedeno jinak, platí termín plnní navržených podmínek provozu od data nabytí právní moci integrovaného povolení Ovzduší 1. Výroba vápna v šachtových pecích pi spalování plynných, pevných a kapalných paliv (VZZO) Dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky u dvou šachtových pecích Maerz FMS, Maerz FMT a baterii dvou jednošachtových pecí IPZ. 4 a. 5. Tabulka Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj Látka nebo Emisní limity podle (technologický) ukazatel (1) Jednotka platné legislativy Šachtová pec Maerz FMS zdroj. 101, výduch. 004 Šachtová pec Maerz FMT zdroj. 102, výduch. 005 a výduch. 006 Návrh závazného emisního limitu TZL (1) mg/m NO x (NO 2 ) (1) mg/m /1 200 (4) SO (2) 2 mg/m (hm. tok > 20 kg/h) mg/m Baterie jednošachtových CO (2) (3) (hm. tok > 5 kg/h) 600 pecí IPZ. 4 a. 5 % obj. 2 2 zdroj. 103, výduch. 007 OC (2) (pro Maerz) mg/m (1) (2) (3) (4) dle ásti II bodu 3.1. pílohy. 1 naízení vlády. 615/2006 Sb. dle bodu 1. pílohy. 1 vyhlášky. 356/2002 Sb., v platném znní pi výrob vápna v šachtových koksových pecích emisní limit platí do /emisní limit platí od Pro výše uvedené emisní limity TZL, NO x a CO platí vztažné podmínky C, koncentrace píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Pro výše uvedený emisní limit SO 2, CO a OC platí vztažné podmínky B, koncentrace píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek. Od platí pro výše uvedené emisní limity TZL a NO x platí vztažné podmínky A, koncentrace píslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 273,15 K). Zajistit u výše uvedených zdroj autorizované jednorázové mení emisí TZL, NO x, SO 2, CO a OC v souladu s platní legislativou. Mení zneišujících látek do ovzduší provede autorizovaná mící skupina s autorizací dle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. 6

7 Organické látky (OC) vyjádené jako celkový organický uhlík (TOC). Doporuujeme u baterie jednošachtových pecí IPZ. 4 a. 5 nadále provádt jednorázové mení emisí OC. Vzhledem k výsledkm mení (viz píloha. XII žádosti o vydání IP), k parametrm BAT a ke kap žádosti o vydání IP, jsou navrženy emisní limity písnjší, než ukládá eská legislativa. Zpísnné emisní limity jsou navrženy bez závislostí na hmotnostním toku. Odbry vzork a stanovení vybraných faktor zdroje provádt v souladu se zákonem. 86/2002 Sb., v platném znní a vyhláškou. 356/2002 Sb., v platném znní, ustanoveními odpovídajících SN a Píruky jakosti mící skupiny. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1, 11.1 a 13.1 žádosti o vydání IP, a dále z Rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /03-OD-5156/04/OŽP-Sb, ze dne Výroba vápna v šachtových pecích pi spoluspalování kafilerního tuku (VZZO) Dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky u šachtových pecích Maerz FMS a Maerz FMT. Tabulka Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj Látka nebo Emisní limity podle (technologický) ukazatel (1) Jednotka platné legislativy Šachtová pec Maerz FMS zdroj. 101, výduch. 004 Šachtová pec Maerz FMT zdroj. 102, výduch. 005 a výduch. 006 (1) (2) (3) Návrh závazného emisního limitu TZL (1) mg/m NO x (NO 2 ) (1) mg/m /1 200 (3) SO (2) 2 mg/m (hm. tok > 20 kg/h) CO (2) mg/m (hm. tok > 5 kg/h) OC (2) mg/m PCDD/DF (2) ng TEQ /m 3 0,1 0,1 PCB (2) mg TEQ /m 3 0,2 0,2 PAH (2) mg/m 3 0,2 0,2 dle ásti II bodu 3.1. pílohy. 1 naízení vlády. 615/2006 Sb. dle bodu 1. a 3 pílohy. 1 vyhlášky. 356/2002 Sb., v platném znní emisní limit platí do /emisní limit platí od Pro výše uvedené emisní limity TZL a NO x platí vztažné podmínky C, koncentrace píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Pro výše uvedený emisní limit SO2, CO, OC, PCDD/DF, PCB a PAH platí vztažné podmínky B, koncentrace píslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek. Od platí pro výše uvedené emisní limity TZL a NO x platí vztažné podmínky A, koncentrace píslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 273,15 K). Zajistit u výše uvedených zdroj autorizované jednorázové mení emisí TZL, NO x, SO 2, CO a OC s etností 1 x za rok, ne díve než po uplynutí 6 msíc od data pedchozího mení a autorizované jednorázové mení emisí PCDD/DF, PCB a PAH s etností 1 x za 3 roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Mení zneišujících látek do ovzduší provede autorizovaná mící skupina s autorizací dle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. 7

8 Zajistit u výše uvedených zdroj autorizované jednorázové mení emisí Cd, Hg, Pb a As s etností 1 x 3 kalendání roky nebo po každé zmn paliva nebo suroviny nad rámec schváleného P VZZO v souladu s 17 vyhlášky. 356/2002 Sb., v platném znní. Mení zneišujících látek do ovzduší provede autorizovaná mící skupina s autorizací dle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. Organické látky (OC) vyjádené jako celkový organický uhlík (TOC). PCDD/DF jsou vyjádené jako polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) celkem, vykazované v ekvivalentech toxicity (I-TEQ) 2,3,7,8 - TCDD. PCB vyjádené jako polychlorované bifenyly celkem PAH vyjádené jako polycyklické aromatické uhlovodíky celkem Vzhledem k výsledkm mení (viz píloha. XII žádosti o vydání IP), k parametrm BAT a ke kap žádosti o vydání IP, jsou navrženy emisní limity písnjší, než ukládá eská legislativa. Zpísnné emisní limity jsou navrženy bez závislostí na hmotnostním toku. Odbry vzork a stanovení vybraných faktor zdroje provádt v souladu se zákonem. 86/2002 Sb., v platném znní a vyhláškou. 356/2002 Sb., v platném znní, ustanoveními odpovídajících SN a Píruky jakosti mící skupiny. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1, 11.1 a 13.1 žádosti o vydání IP, a dále z Rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /05-od /05/ožp-Su, ze dne Hydrátor a manipulace se surovinou a výrobkem, vetn skladování a expedice (SZZO) Dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky u SZZO. Tabulka Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj Látka nebo Emisní limity podle (technologický) ukazatel (1) Jednotka platné legislativy Hydrátor Manipulace se surovinou a výrobkem, vetn skladování a expedice (1) dle ásti II bodu 3.1. pílohy. 1 naízení vlády. 615/2006 Sb. Návrh závazného emisního limitu TZL mg/m Pro výše uvedený emisní limit TZL platí vztažné podmínky C, koncentrace píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek. Zajistit u výše uvedených zdroj autorizované jednorázové mení emisí TZL s etností 1 x za 3 rok, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Mení zneišujících látek do ovzduší provede autorizovaná mící skupina s autorizací dle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. Upesnní zdroj zneišování ovzduší (ísla zdroj a výduch) viz píloha X - 06 žádosti o vydání IP. V pípad, že hmotnostní tok emisí TZL prokázaný jednorázovým mením emisí bude vtší než 15 kg/h zajistit u mlecích zaízení kontinuální mení emisí TZL. Odbry vzork a stanovení vybraných faktor zdroje provádt v souladu se zákonem. 86/2002 Sb., v platném znní a vyhláškou. 356/2002 Sb., v platném znní, ustanoveními odpovídajících SN a Píruky jakosti mící skupiny. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1, 11.1 a 13.1 žádosti o vydání IP. 8

9 4. Plynová kotelna - administrativní budova a plynová kotelna - technologická (SZZO) Dodržovat níže uvedené emisní limity a podmínky u SZZO. Tabulka Emisní zdroje a navržené závazné emisní limity Emisní zdroj Látka nebo Emisní limity podle (spalovací) ukazatel (1) Jednotka platné legislativy Plynová kotelna (administrativní budova) zdroj. 001, výduch. 001 Plynová kotelna (technologická) zdroj. 002, výduch. 002 zdroj. 003, výduch. 003 Návrh závazného emisního limitu NO x (NO 2 ) mg/m CO mg/m TZL mg/m 3 50 SO 2 mg/m 3 35 (1) dle bodu pílohy. 4 naízení vlády. 352/2002 Sb., v platném znní viz poznámka Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky A, koncentrace píslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,325 kpa, 273,15 K), s referenním obsahem kyslíku 3 %. Zajistit u výše uvedených zdroj plynové kotelny (administrativní budova) autorizované jednorázové mení emisí NO x a CO s etností 1 x za 5 rok, ne díve než po uplynutí 30 msíc od data pedchozího mení a u výše uvedených zdroj plynové kotelny (technologické) autorizované jednorázové mení emisí NO x a CO s etností 1 x za 3 roky, ne díve než po uplynutí 18 msíc od data pedchozího mení. Mení zneišujících látek do ovzduší provede autorizovaná mící skupina s autorizací dle zákona. 86/2002 Sb., v platném znní. Mení TZL a SO 2 se neprovádí a to na základ 6 odst. 4 naízení vlády. 352/2002 Sb., v platném znní. Emise TZL, SO 2 a OC jsou zjištny na základ výpotu s použitím emisních faktor dle pílohy. 5 naízení vlády. 352/2002 Sb., v platném znní. Odbry vzork a stanovení vybraných faktor zdroje provádt v souladu se zákonem. 86/2002 Sb., v platném znní a vyhláškou. 356/2002 Sb., v platném znní, ustanoveními odpovídajících SN a Píruky jakosti mící skupiny. Navržené emisní limity vychází z kap. 8.1, 11.1 a 13.1 žádosti o vydání IP. 5. erpací stanice pohonných hmot (SZZO) Dle ásti II. bodu 4.8 pílohy. 1 naízení vlády. 615/20026 Sb. nemá S PHM stanoveny specifické emisní limity. Z toho dvodu provozovatel nemusí provádt autorizované mení emisí. 6. MBOV (centrální) a BOV (typ EK - S4) Dle ásti II. bodu 6.9. pílohy. 1 naízení vlády. 615/20026 Sb. nemá BOV stanoveny specifické emisní limity. Z toho dvodu provozovatel nemusí provádt autorizované mení emisí. 9

10 4.2. Voda 1. Podzemní voda Dodržovat limity pro odbr podzemní vody ze ti studní S1, S2 a S3 pro pitné a pro technologické úely. Tabulka Limity pro odbr podzemní vody Zdroj odbru Odbr podzemní vody ze ti studní S1, S2 a S3 na pozemku p.. 437/2 (studna S1), 507/3 (studna S2), 510/3 (studna S3), k.ú. Suchomasty, v hydrogeologickém rajonu Množství prmrn - 2,0 l/s maximáln: studna S1-2,0 l/s studna S2-0,75 l/s studnas3-0,1 l/s msín m 3 /ms. ron m 3 /rok Mit množství podzemní vody odebírané ze ti studní upravené na vodárn (pro pitné úely) zaízením, jehož správnost mení bude ovená dle požadavk stanovených zákonem. 505/1990 Sb., v platném znní. Sledovat jakost podzemní vody odebírané ze ti studní pro pitné úely s etností 1 x ron úplným rozborem a 3 x ron kráceným rozborem v souladu s vyhláškou. 252/2004 Sb., v platném znní. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutí MÚ Beroun, OŽP,.j. 81/2003/ŽP-VOD/GA, ze dne , a z opatení KHS SK, zn /03/Be, /04/Be, ze dne Povrchová voda Dodržovat limity pro odbr povrchové vody z vodního toku Suchomastský potok pro technologické úely. Tabulka Limity pro odbr povrchové vody Zdroj odbru Odbr povrchové vody z vodního toku Suchomastský potok v hydrologickém poadí povodí , v íním km 5,300. Množství maximáln - 5,0 l/s msín m 3 /ms. ron m 3 /rok Mit množství odebírané povrchové vody z vodního toku Suchomastský potok zaízením, jehož správnost mení bude ovená dle požadavk stanovených zákonem. 505/1990 Sb., v platném znní. Sledovat jakost povrchové vody z vodního toku Suchomastský potok v ukazatelích teplota, ph, konduktivita, CHSK Cr, BSK 5, N-NH + - 4, N-NO 3 a P celk. v souladu s vyhláškou. 20/2002 Sb., v platném znní. Doporuujeme doplnit odbr povrchové vody v prmrném množství v l/s. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. 10

11 Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutím OkÚ Beroun, RŽP,.j. 1540/2000/ŽP-VOD/DH, ze dne , a z rozhodnutí ONV Beroun, OVVH,.j. Výst Lh., ze dne Splaškové odpadní vody Dodržovat limity pro vypouštní pedištných odpadních vod z BOV typ EK - S4 (u vrátnice. 1 a obsluhy autováhy) do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok v hydrologickém poadí povodí , v íním km 5,34. Tabulka Limity pro vypouštní splaškové odpadní vody Množství Emisní limit Prmrn - 0,01 l/s Ukazatel p (mg/l) m (mg/l) Bilanní hodnota (t/rok) Maximáln - 0,05 l/s BSK ,007 Ron m 3 /rok NL ,0072 Sledovat jakost vypouštné pedištné splaškové odpadní vody z BOV typ EK - S4 do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok v mrném objektu (revizní šachta kanalizace) laboratorním rozborem s etností upesnné na ústním jednání o žádosti, typem vzorku A, tj. dvouhodinový smsný vzorek získaný sléváním 8 dílích vzork stejného objemu v intervalu 15 min. p je pípustná hodnota koncentrací pro rozbory smsných vzork vypouštných odpadních vod a m je nepekroitelná maximální hodnota. Doporuujeme doplnit msíní množství vypouštné pedištné splaškové odpadní vody v m 3 /ms. a emisní limity pro CHSK Cr v hodnotách p, m a t/rok. Množství vypouštné pedištné splaškové odpadní vody do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok se sleduje výpotem. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutí OkÚ Beroun, RŽP,.j. 5686/2000/ŽP-VOD/FI, ze dne Technologické a splaškové odpadní vody (dále jen odpadní vody ) Dodržovat limity pro vypouštní pedištných odpadních vod z centrální BOV do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok v hydrologickém poadí povodí , v íním km 5,39. Tabulka Limity pro vypouštní odpadní vody Množství Prmrn - 2,2 l/s Denn - max. 192 m 3 /den Ron m 3 /rok Emisní limit Ukazatel p (mg/l) m (mg/l) Bilanní hodnota (t/rok) BSK ,390 NL ,080 NEL 0,3 0,5 0,021 Mit množství vypouštné pedištné odpadní vody zaízením, jehož správnost mení bude ovená dle požadavk stanovených zákonem. 505/1990 Sb., v platném znní. Sledovat jakost vypouštné pedištné odpadní vody z centrální BOV do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok na odtoku v mrném objektu laboratorním rozborem 11

12 s etností 1 x za 2 msíce typem vzorku A, tj. dvouhodinový smsný vzorek získaný sléváním 8 dílích vzork stejného objemu v intervalu 15 min. p je pípustná hodnota koncentrací pro rozbory smsných vzork vypouštných odpadních vod a m je nepekroitelná maximální hodnota. Doporuujeme doplnit maximální (l/s) a msíní (m 3 /ms.) množství vypouštné pedištné odpadní vody a emisní limity pro CHSK Cr v hodnotách p, m a t/rok. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutí OkÚ Beroun, RŽP,.j. 2034/1999/ŽP-VOD/DH, ze dne Odpadní vody z jímek kondenzátu u stáení TTO (GSOL-2/10 a SOL-2/10), z odkanalizování kotelny (GSOL-2/10) a z kompresorovny. 2 (GSOL) Dodržovat limity pro vypouštní pedištných odpadních vod z GSOL-2/10 a z SOL-2/10 (z jímek kondenzátu u stáení TTO), z GSOL-2/10 (z odkanalizování kotelny) a z GSOL (kompresorovny. 2) do splaškové kanalizace zakonené centrální MBOV. Tabulka Limity pro vypouštní odpadní vody Množství Emisní limit GSOL-2/10 a SOL-2/10 (z jímek kondenzátu u stáení TTO) GSOL-2/10 (odkanalizování kotelny) Maximáln - 2 l/s NEL 2,0 mg/l Kompresorovna. 2 Maximáln - 0,5 l/s NEL 2,0 mg/l 0,00015 t/rok Ron - 73 m 3 /rok NL 30 mg/l 0,00219 t/rok Sledovat jakost vypouštných pedištných odpadních vod z GSOL-2/10 a z SOL-2/10 (z jímek kondenzátu u stáení TTO), z GSOL-2/10 (z odkanalizování kotelny) a z GSOL (kompresorovny. 2) do splaškové kanalizace zakonené centrální MBOV na odtoku v mrném objektu laboratorním rozborem s etností 6 x za rok bodovým typem vzorku. Množství vypouštné pedištné odpadní vody do splaškové kanalizace zakonené centrální MBOV se sleduje výpotem. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutí OkÚ Beroun, RŽP,.j. 979/1999/ŽP/VOD/DH, ze dne Odpadní vody (kondenzáty) z kompresorovny (2 x GSOL) Dodržovat limity pro vypouštní pedištných odpadních vod (kondenzát) ze dvou GSOL z kompresorovny. 1 a. 3 do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok v hydrologickém poadí povodí , v íním km 5,36. 12

13 Tabulka Limity pro vypouštní odpadní vody Emisní limit Množství Ukazatel mg/l Bilanní hodnota (t/rok) Kompresorovna. 1 Kompresorovna. 3 Maximáln - 0,5 l/s NEL 2,0 0,00015 Ron - 73 m 3 /rok NL 30 0,00219 Sledovat jakost vypouštných pedištných odpadních vod (kondenzát) ze dvou GSOL z kompresorovny. 1 a. 3 do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok na odtoku v mrném objektu laboratorním rozborem s etností 6 x za rok bodovým typem vzorku. Množství vypouštné pedištné odpadní vody do zatrubnné ásti vodního toku Suchomastský potok se sleduje výpotem. Zajistit rozbory vzork oprávnnou laboratoí dle platných technických norem, nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávnné laboratoe. Výsledky mení zaznamenávat a uchovávat pro úely evidence, vyhodnocení a kontroly. Navržené limity vychází z rozhodnutí OkÚ Beroun, RŽP,.j.. Vod: 29/ /2 Dh, ze dne Deš ová voda Podmínky nejsou navrženy (viz ást b kap vyjádení) Hluk, vibrace a neionizující záení Podmínky nejsou navrženy. Dodržovat nejvyšší pípustné hodnoty hladin akustického tlaku v chránném venkovním prostoru dle naízení vlády. 148/2006 Sb Nakládání s odpady Vydat souhlas k nakládání (shromažování a pedávání osob oprávnné) s nebezpenými odpady podle 16 odst. 3 zákona. 185/2001 Sb. (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.), v rozsahu dle Seznamu nebezpených odpad (viz tab ). Tabulka Seznam nebezpených odpad Kat. íslo Název odpadu * Kaly ze dne nádrží na ropné látky * Odpadní ezné emulze a roztoky neobsahující halogeny * Nechlorované hydraulické minerální oleje * Nechlorované minerální motorové, pevodové a mazací oleje * Jiné motorové, pevodové a mazací oleje * Minerální nechlorované izolaní a teplonosné oleje * Kaly z odluova oleje * Kaly z lapák neistot * Zaolejovaná voda z odluova oleje * Jiné emulze * Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné * Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), 13

14 isticí tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami * Olejové filtry * Laboratorní chemikálie a jejich smsi, které jsou nebo obsahují nebezpené látky * Olovné akumulátory * Nikl-kadmiové baterie a akumulátory * Odpady obsahující ropné látky * Zemina a kamení obsahující nebezpené látky * Izolaní materiál s obsahem azbestu * Roztoky a kaly z regenerace iontomni * Záivky a jiný odpad obsahující rtu * Vyazená zaízení obsahující chlorofluorouhlovodíky Navržený seznam nebezpených odpad vychází z rozhodnutí MÚ Beroun, OŽP,.j. 7309/2003/ŽP-VOD/BO, ze dne , a z kap žádosti o vydání IP. Provozovatel bude s odpady nakládat v souladu se zákonem. 185/2001 Sb. (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.) a dle vyhlášky. 383/2001 Sb., v platném znní. Hospodaení s odpady se bude ídit Plánem odpadového hospodáství pvodce (03/2006). Nebezpené odpady jsou oddlen shromažovány a sousteovány v oznaených shromažovacích prostedcích, splujících technické požadavky píslušných právních pedpis, tj. místa shromažování jsou vybavena identifikaními listy. Poet, druh a rozmístní nádob vychází z množství vznikajících odpad a z prostorových možností na jednotlivých provozech. Je respektován dostatený odstup od výrobních stroj a zachován dostatený prostor na manipulaci. Sbr urených druh odpad se provádí do oznaených odpadových kontejner umístných na vyhrazených místech. Je zajištno pednostn materiálové a energetické využití odpad ped jiným využitím nebo odstranním v souladu s 14 odst. 2 zákona. 185/2001 Sb. (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.). Na základ povolení ke spoluspalování odpad (viz rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /05-od /05/ožp-Su, ze dne ) je kafilerní tuk kategorie I. a II. (registraní íslo CS ) energetický využíván v šachtových pecích Maerz FMS a FMT v souladu se souhlasem SVS SK,.j. KVSeE/33/2004, ze dne Odstraování odpad z výroby, které nelze jinak využít, je ešeno pedáním odpad externím firmám (smlouva), které mají oprávnní s tmito odpady nakládat Opatení k vylouení rizik po ukonení innosti Pi trvalém ukonení provozu bude postupováno v souladu se stavebním ízením a z hlediska ochrany životního prostedí bude zejména provedeno: vypuštní všech médií ze zaízení a jejich bezpené odstranní, odvoz všech uskladnných chemických látek, bezpená dekontaminace provozovaného zaízení a stavebních ástí, ped plánovaným ukonením provozu pedložit KÚ SK, OŽPZ, projekt likvidace zaízení po ukonení provozu, przkum horninového prostedí v lokalit zaízení a v pípad jeho kontaminace vypracování rizikové analýzy vetn návrhu následných opatení, jejich realizace; výsledky budou pedloženy KÚ SK, OŽPZ. 14

15 4.6. Ochrana zdraví lovka, zvíat a životního prostedí 1. Ochrana ovzduší Paliva a odpady používané v šachtových pecích Dodržovat nejvyšší pípustné koncentrace zneišujících látek v palivech a odpadech používaných v šachtových pecích Maerz FMS a Maerz FMT dle níže uvedené tabulky. Tabulka Nejvyšší pípustné koncentrace zneiš ujících látek Palivo Ukazatel ucelené dodávky Hodnota S 1 % hm. Cl 1 % hm. polychlorované aromatické uhlovodíky (PCB a PCP) 10 mg/kg Kapalná paliva (LTO, zpracovaný epkový olej) Tžký topný olej (TTO) Hndouhelný generátorový dehet (HGD) Recyklovaný topný olej (RTO G 100) Kafilerní tuk S Cl polychlorované aromatické uhlovodíky (PCB a PCP) S Cl polychlorované aromatické uhlovodíky (PCB a PCP) respektování PN. 721.PNA.T.OaN spolenosti Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. S Cl polychlorované aromatické uhlovodíky (PCB a PCP) respektování PN. PN-01-G spolenosti Altekpal, a.s., Brno S Cl polychlorované aromatické uhlovodíky (PCB a PCP) výhevnost 3 % hm. 1 % hm. 10 mg/kg 1 % hm. 1 % hm. 10 mg/kg 1 % hm. 1 % hm. 10 mg/kg 1 % hm. 1 % hm. 10 mg/kg 30 MJ/kg Provozovatel pi zavádní dalších pídavných paliv a odpad do provozu zajisti: - specifikaci nov navrhované látky pro použití jako energetického vstupu do procesu, - provedení mení v souladu s požadavky zákona. 86/2002 Sb. a jeho provádcích pedpis, v platném znní, v souvislosti s plnním navržených emisních limit uvedených v kapitole 4.1. vyjádení, vetn vyhodnocení pípadné zmny v hmotnostních tocích zneišujících látek, - nejmén 14 dní ped zapoetím spalování nového paliva nebo odpadu oznámit tuto skutenost IŽP, OI Praha a KÚ SK, OŽPZ a zárove pedložit certifikáty k danému palivu (prohlášení o shod, bezpenostní listy, podniková norma atd.). Dodržovat ustanovení dle 14 zákona. 185/2001 Sb. (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.). V šachtových pecích Maerz FMS a Maerz FMT se bude spalovat zpracovaný epkový olej dodávaný od dodavatele uvedeném v rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /2006/KUSK/OŽP/Žd, ze dne Jako odpad bude spoluspalován kafilerní tuk kategorie I. a II. V šachtových pecích Maerz FMS a Maerz FMT se bude spoluspalovat kafilerní tuk dodávány od dodavatel uvedených v rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /05-od /05ožp-Su, ze dne Veškeré dodávky zpracovaného epkového olej a kafilerního tuku a prvodní doklady ke každé dodávce budou souástí provozní dokumentace, která bude evidována a evidence uschována po dobu min. 5 let. Veškeré manipulace, skladování a spalování zpracovaného 15

16 epkového olej a kafilerního tuku bude probíhat v souladu s platnou legislativou a s provádcími pedpisy pro stáení paliv. Zpracovaný epkový olej a kafilerní tuk budou spalovány pouze v šachtových pecích Maerz FMS a Maerz FMT s hoákem firmy Mearz, nebo jiným schváleným firmou Mearz. Doporuujeme maximální možné využívání obnovitelných zdroj v oblasti paliv (paliva na bázi biomasy, tj. rostlinné oleje a živoišné tuky) náhradou za palivo. Navržené podmínky vychází z rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /05-od /05ožp-Su, ze dne , z rozhodnutí KÚ SK, OŽPZ,.j /2006/KUSK/OŽP/Žd, ze dne , a z kap žádosti o vydání IP. Zdroje zneiš ování ovzduší Trvale provádt kontrolu a údržbu všech koncových zaízení na omezování emisí zneišujících látek do ovzduší a vést záznamy o výsledcích kontroly a údržby. Technologický proces provozovat tak, aby nebyla pekroena povolená maximální koncentrace škodlivin na všech výstupech do ovzduší. Dostupnými technickými prostedky eliminovat sekundární prašnost provozu. 2. Ochrana vody Pi nakládání s chemickými látkami a pípravky plnit veškeré povinnosti vyplývající provozovateli ze zákona. 356/2003 Sb., v platném znní a zákona. 125/2005 Sb. Dodržovat ustanovení 39 a 41 zákona. 254/2001 Sb., v platném znní. 3. Ochrana zdraví lovka 1. V termínu do provést noní mení v referenních bodech, které urí KHS SK vzhledem k umístní bytové zástavby a pedpokládanému šíení hluku. Mení bude provedeno autorizovaným nebo akreditovaným pracovištm. Protokol mení hlunosti následn pedat ke zhodnocení a posouzení KHS SK a KÚ SK, OŽPZ. Pi pekroení hygienických limit daných naízením vlády. 148/2006 Sb. musí provozovatel zpracovat asový harmonogram k realizaci protihlukových opatení a pedložit ho ke zhodnocení KHS SK a KÚ SK, OŽPZ. 2. Provést mení hladin akustického tlaku v chránném venkovním prostoru v pípad zásadních zmn v innosti, které mohou vést k ovlivnní hlukové expozice okolí a tyto výsledky do msíce pedložit k zhodnocení KHS SK a KÚ SK, OŽPZ. Navržená podmínka vychází z vyjádení KHS SK, zn /2007/KUSK, ze dne Hospodárné využití surovin a energie Hospodárné využívání paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických tok. V termínu 12/2004 byl zpracován energetický audit podle zákona. 406/2000 Sb., v platném znní, a dle vyhlášky. 213/2001 Sb., v platném znní. Navržená ekonomicky návratná opatení vyplývající z výsledk energetického auditu byla postupn realizována. 16

17 4.8. Opatení pro pedcházení haváriím Mimoádné a havarijní situace zaízení ešit v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými pedpisy, s cílem zvýšení ochrany zdraví a života zamstnanc, životního prostedí, zabezpeení spolehlivého a bezpeného provozu pro zajištní plánované výroby a rozvoje spolenosti. V rámci ízení o vydání IP bude schválen Plán opatení pro pípad havarijního zhoršení jakosti vod (havarijní plán), zpracován v souladu s vyhláškou. 450/2005 Sb. Plán opatení pro pípad havárie a dílí plány prbžn revidovat a vést o tom záznamy Opatení týkající se situací odlišných od podmínek bžného provozu 1. Zdroje zneišování ovzduší provozovat v souladu s provozní dokumentací, vetn opatení ke zmírnní prbhu a odstraování dsledk havarijních stav. 2. Zajistit provoz a servis všech zdroj zneišování ovzduší v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zaízení. Protokoly o servisních prohlídkách uchovávat pro pípad kontroly. Návrhy na zmny v P VZZO pedkládat ke schválení krajskému úadu. Spolenost má zpracován P VZZO (Pec FMS), P VZZO (Pec FMT) a P VZZO (Baterie dvou pecí IPZ), které budou aktualizovány a schváleny rámci ízení o vydání IP Dálkové pemis ování zneištní a zajištní vysoké úrovn ochrany životního prostedí jako celku Podmínky nejsou navrženy. Provoz není zdrojem dálkového penosu zneištní Další podmínky Podmínky nejsou navrženy. Provozovatel zaízení bude nadále udržovat vzrostlou zele po obvodu areálu. Spolenost má udlenou výjimky ze zákazu provádní chemického posypu na území CHKO eský kras (viz rozhodnutí MŽP,.j. 500/1993/50326/03, ze dne ) Kontrola a monitorování Podmínky kontroly a monitorování ovzduší a vod jsou uvedeny v kap a 4.2. vyjádení Postup vyhodnocování plnní podmínek integrovaného povolení Pedkládat KÚ SK v pravidelných roních intervalech zprávu dokládající plnní závazných podmínek integrovaného povolení v rozsahu a termínech stanovených OŽPZ. 17

18 5. Vypoádání se stanovisky a pipomínkami úastník ízení KHS SK, zn /07/Be, ze dne viz vypoádání, MÚ Beroun, OŽP,.j. 1945/2007/ŽP-P /BH, ze dne viz vypoádání, Povodí Vltavy, s.p., závod Berounka, zn. 2007/11656/342/Ron, ze dne viz vypoádání, SK, námstek hejtmana,.j /2007/KUSK, ze dne bez pipomínek. Vypoádání s pipomínkami KHS OK Po zhodnocení pedloženého návrhu KHS SK se sídlem v Praze doporuuje vydat souhlasné stanovisko s podmínkou, že mení hluku v provozu závodu v noní dob bude provedeno v roce Z mení hluku provedených v prbhu devadesátých let i z mení v souvislosti s podmínkami POPD VLS Západ v denní dob, vyplynulo že pro denní dobu jsou limity hluku dodrženy. Je vysloven pedpoklad, že hladina hluku vyhoví i v noní dob. Pedpoklad je teba ovit mením, je navrženo vyešení otázek hluku až v roce Tento navržený termín nelze akceptovat, a proto požaduji aby základní mení hladiny hluku dosahované v noní dob bylo provedeno v prbhu roku 2008 a na základ jeho výsledku dále postupovat. Zapracováno v bod 3 kap vyjádení. Vypoádání s pipomínkami MÚ Beroun, OŽP Z hlediska ochrany pírody a krajiny: Provozovatel zaízení bude dbát údržby vzrostlé zelen areálu, zejména po jeho obvodu. ást zaízení se nachází na území CHKO eský kras, k vyjádení je tudíž ve smyslu 78 odst. 1 zákona. 114/1992Sb. píslušná Správa CHKO eský kras, Karlštejn 85. Zapracováno v poznámce kap vyjádení. Z hlediska vodního zákona: K žádosti o vydání IP je z hlediska povolení k nakládání s vodami podle 8 vodního zákona nutno pedložit podklady vyžadované podle 2 vyhlášky. 432/2001 Sb., v platném znní. Upozorujeme, že podle ustanovení 126 odst. 5 vodního zákona nelze nahradit vydání IP podle 15 vodního zákona postupem v ízení o vydání IP podle zákona o IP. Legislativní pipomínka. Z hlediska zákona ochran ovzduší - bez pipomínek. Z hlediska zákona o ochran zemdlského pdního fondu - bez pipomínek. Z hlediska zákona o lesích - bez pipomínek. Z hlediska zákona o odpadech - bez pipomínek. Vypoádání s pipomínkami Povodí Vltavy, s.p., závod Berounka 1. U navrhovaného množství erpané podzemní vody ze studní ( m 3 /rok), požadujeme zdvodnní výše navrhovaného množství (dle hlášení vodohospodáské bilance za pedchozí roky je skuten odebírané množství výrazn nižší - ve výši m 3 /rok), doplnit údaj v množství prmrném (l/s) a uvést zpsob mení množství a jakosti dle vyhlášky. 20/2002 Sb. Zapracováno v bod 1 kap vyjádení. 18

19 2. U navrhovaného množství erpané povrchové vody ze Suchomastského potoka ( m 3 /rok), požadujeme zdvodnní výše navrhovaného množství (dle hlášení vodohospodáské bilance za pedchozí roky je skuten odebírané množství výrazn nižší - ve výši m 3 /rok), doplnit údaj v množství prmrném (l/s) a uvést zpsob mení množství. Zapracováno v bod 2 kap vyjádení. 3. V návrhu limitních ukazatel OV centrální u vrátnice doplnit: - limitní ukazatel CHSK Cr v hodnotách p, m a roní bilance, - návrh pedložených všech limitních ukazatel musí být podložen výsledky laboratorních rozbor, - budou doplnny kontrolní profily pro odbry vzork, - typ vzorku a etnost sledování bude navržena dle naízené vlády. 61/2003 Sb., - bude doplnn zpsob mení objemu odpadních vod. Zapracováno v bod 3 a 4 kap vyjádení. 4. V návrhu limitních ukazatel odluova lehkých kapalin (5 x GSOL, SOL) bude doplnno: - kontrolní profily, typ vzorku, etnost sledování, zpsob mení objemu odpadních vod, - návrh pedložených limitních ukazatel musí být podložen výsledky laboratorních rozbor. Zapracováno v bod 5 a 6 kap vyjádení. 5. Souástí závazných podmínek bude i vypouštní dlních vody rozsahu dle dosud platného rozhodnutí vydaného KÚ SK,.j /05/OŽP-V-Še, ze dne Dobývací prostor je provozován externí firmou VLS a.s. Dlní vody nejsou souástí ízení IP. 6. Píloha VII 03 Havarijní pipravenost bude aktualizována a pepracována na havarijní plán dle ustanovení zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon) ve znní pozdjších pedpis. Havarijní plán bude vypracován dle vyhlášky. 450/2005 Sb. Zapracováno v poznámce kap vyjádení. 6. Stanovení BAT V žádosti o vydání IP bylo provedeno dostaten posouzení BAT za použití referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách ve vápenickém prmyslu (12/2001). V tabulce 6.1. je provedeno posouzení BAT za použití referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách ve vápenickém prmyslu (12/2001) a Referenní dokument BAT Bžné ištní odpadních vod a odpadních plyn (02/2003). 19

20 Tabulka 6.1. Porovnání nejlepší dostupné techniky Pedmt porovnání Píprava a skladování vápence Paliva, skladování a píprava Kalcinace vápence Technologické nebo technické ešení v zaízení Primární drtírna: sestává z násypky rubaniny, kapsového strkae, odhliovacího hrubotídie, elisového drtie a odprašovacího zaízení. Sekundární drtírna: sestává ze dvou linek pásových dopravník se spoleným drtiem Dragon. Tídírna vápencové suroviny: skládá ze 2 výsyp, 2 vibraních sítových tídi prvního stupn, 2 vibraních sítových tídi druhého stupn a dopravních pás. Doprava suroviny: vibraní podavae, pásové dopravníky, korekové elevátory a pneudoprava. Ve dvoušachtové peci typu Maerz FMS a ve tíšachtové peci typu Maerz FMT se jako paliva používají: TTO, LTO, zemní plyn, kafilerní tuk, RTO, HGD nebo zpracovaný epkový olej. V bateriích dvou jednošachtových vertikálních pecí se používá smíšena vsazka, tj. surovina s pevným palivem (koks nebo antracit). Hospodáství kapalných paliv (TTO): stáení kapalných paliv (erpací stanice, parní ohev a systém potrubí a armatur), skladování TTO (nadzemní nádrž s ochrannou ocelovou jímkou vytápnou parou), doprava TTO na pec (stáírna). Hospodáství tuhých paliv (koks, antracit): vykládka do výsypky, doprava (dopravníky), skladování (ocelové silo, betonový zásobník), tídní a píprava smíšení vsázky. Dvoušachtová regenerativní vertikální pec typu Maerz FMS pec vsázkou vápence o zrnitosti mm produkuje mkce pálené vápno. Tíšachtová regenerativní vertikální pec typu Maerz FMT se vsázkou vápence o zrnitosti mm produkuje stedn pálené vápno. Baterie jednošachtových vertikálních pecí typu IPZ 4 a IPZ 5 slouží na výrobu stedn páleného nebo tvrd páleného vápna se smíšenou vsázkou Nejlepší dostupná technika Drcení vápence v primárních drtiích (elisové, kuželové a odrazové) nebo v sekundárních drtiích (kladivové mlýny, elisové a odrazové a drtie). Tídní vápence, praní (odstranní neistot). Skladování v bunkrech a na venkovních plochách. Pevné paliva: bituminózní uhlí, koks, antracit, hndé uhlí, potrokoks, rašelina naftonosné bidlice. Kapalné paliva: TTO, STO, LTO. Plynné paliva: zemní plyn, propan-butan, generátorový plyn, svítiplyn. Nekonvenní paliva: devo, piliny, použité pneumatiky, papír, plasty, biomasa, kapalné a pevné odpady. Palivo se pipravuje podle poteb systému vnášení (pevné paliva - velikost, kapalná paliva - teplota a tlak), který mže být pro pímé nebo nepímé spalování. Penos tepla pi výpalu vápna je rozdlen na pásma: pedehívací, kalcinaní a chladící zóna. Typy pecí: šachtové (smíšená vsázka, dvojit sklonná pec, vícekomorová, prstencová, souproudá regenerativní), ostatní šachtové (stedový hoák, Porovnání a zdvodnní rozdíl V souladu s BAT V souladu s BAT V souladu s BAT 20

21 Zpracování páleného vápna Výroba hašeného vápna Skladování a manipulace (pálené vápno/ vápenný hydrát) o zrnitosti mm pi stanoveném pomru frakcí spolu s pevným palivem, kterým mže být koks nebo antracit. Tídní a expedice tídného kusového vápna vetn dopravy podsítného vápna z tídní k místu jeho dalšího zpracování a dále k doprav tídného nebo netídného kusového vápna do provozních zásobník mlýnice. Ze skladu kusového vápna je vápno dopravováno pásovým dopravníkem bu k tídící lince nebo pásovým dopravníkem do zásobníku mlýnice (mletí v mlecích jednotkách). Od tídící linky smuje vápno k expedici (železníní nebo automobilová doprava). Podsítná frakce (0-10 mm) smuje za pomocí korekových elevátor a dopravních pás k mlýnici. Vápno je pedrcováno na kladivovém drtii a dopravováno do zásobníku ped hydrátorem. Hydrataní jednotka zajišuje výrobu hydrátu hašením drceného vápna vodou (tístupový hydrátor, ást vody je spotebována pi reakci, ást je odpaena - slouží k chlazení reakce), úpravu surového hydrátu odtídním (hydrát do velikosti m je tídn na dynamickém separátoru), pop. domílání ásti produkce (hydrát velikosti m je upravován na domílacím zaízení s vestavným tídiem) a dopravu vyrobených produkt pomocí pneumatických dopravník do zásobních sil. PF mlýn: Ve výrobním filtru je ze vzdušniny oddlován konený produkt. Tento produkt je dopraven do pneumatického dopravníku, který se cyklicky plní a produkt je tlakovým dopravním vzduchem odnášen do píslušného expediního sila. KTM mlýn: Ve výrobním filtru je ze vzdušniny oddlován konený produkt. Odtud je dopravován mechanickými vnjší komory, hoákový prám, vnitní pepážky), rotaní (dlouhá, pedehíva), ostatní pece (pohyblivý rošt, bodový výpal, fluidní, rychlý kalcinátor, rotaní topeništ). Tídní dle zrnitosti a jakosti. Prosívání netídného vápno, pípadn drcení nadmrných kus (elisové a válcové drtie). Hrubé produkty se melou v kladivovém mlýnu s tídícím košem. Jemné produkty se melou v trubnatých mlýnech nebo stedobžných válcových mlýnech. Tídní jakosti produktu a recyklace nadmrných zrn. Hydratace vápna zahrnuje pidávání vody (dvojnásobek stechiometrického množství potebného pro hydrataní reakci) v hydrátoru (sestává z pár protibžn se otáejících lopatkových šroubovic, které intenzivn míchají vápno s vodou). Tídní ve vzdušném tídii (recyklovaným vzduchem se oddluje hrubá a jemná frakce). Mletí a recyklace hrubé frakce. Skladování jemné frakce a expedice. Skladování páleného vápna: v suchém prostedí bez pístupu venkovního vzduchu (skladovací bunkry s filtrem pro odstranní prachu z nosného vzduchu). Skladování vápenného hydrátu: v suchém prostedí bez pístupu venkovního vzduchu V souladu s BAT V souladu s BAT V souladu s BAT 21

22 Spoteba vápence Spoteb energie a tepla Emise do ovzduší Emise do vody Omezování emisí do ovzduší Omezování emisí do vod Emise hluku, vibrací a neionizujícíh o záení Nakládání s odpady Recyklace/ využití odpad Systém omezování rizik dopravníky do píslušného expediního sila. balený v papírových pytlích nebo v big bagy. Nebalený hydrát je skladován v silech odvzdušnném látkovým filtrem. Manipulace: skipové výtahy, elevátory, dopravníky (heblové, pásové, šnekové, vibraní žlabové), pneudoprava. 1,4-2,2 t vápence/t tržního vápna 1,72 t vápence/ t vápna V souladu s BAT Zohlednno v kap žádosti o vydání IP. Údaje uvedené v kap žádosti o vydání IP jsou v souladu s legislativou. Zohlednno v kap. 8.9 žádosti o vydání IP. Údaje uvedené v kap. 8.9 žádosti o vydání IP jsou v souladu s legislativou. Viz ást b kap. 7.6.vyjádení. Omezování emisí prachu: cyklony, elektrostatické odluovae, látkové Primární zdroje: viz kap vyjádení, filtry, mokrá vypírka. Používají se látkové hadicové filtry: Odstranní prachu s pulzní regenerací, s vysokotlakou ze sekundárních zdroj: regenerací a s regenerací atmosférickým halda s protivtrnou vzduchem a okapem. ochranou; vodní sprchy Prašnost z otevených skládek vápence a chemické srážee V souladu je snižována skrápním dopravních prachu; dláždní, s BAT pás ped výpadem na skládku. zvlhování cest a úklid; Sekundární prašnost je snižována mobilní a stacionární pravidelným úklidem, kropením vysavae; ventilace a splachováním komunikací a zachycování a volných ploch. do látkových filtr; uzavené skladovací prostory s automatickými manipulaními systémy. Viz ást b kap vyjádení. Viz ást c kap. 7.6.vyjádení. Zohlednno v kap žádosti o vydání IP. Informace uvedené v kap žádosti o vydání IP odpovídají BAT. Viz kap a c) vyjádení. 22

23 7. Souhrnné hodnocení BAT Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v píloze. 3 zákona. 76/2002 Sb., v platném znní Použití nízkoodpadové technologie Zaízení je v dobrém technickém stavu a spluje standardy pro nízkoodpadovou technologii. Dávkování surovin do procesu je provádno automatizovaným systémem, což vyluuje pedávkování a nevhodné nakládání se surovinami a produkty. Hledisko je plnno Použití látek mén nebezpených Nebezpené látky (zákon. 356/2003 Sb., v platném znní) a závadné látky (zákon. 254/2001 Sb., v platném znní) se v pomocných procesech používají v míe nezbytn nutné z užitného i ekonomického hlediska. Nakládání s tmito látkami je zabezpeeno v souladu s právními pedpisy, zejména jsou vytvoeny podmínky pro vylouení úniku do životního prostedí. Je nutné dodržovat zásady pro bezpené nakládání s nebezpenými chemickými a závadnými látkami ve smyslu zmínných zákon, aby se zamezilo kontaminaci pdy a podzemních vod. Hledisko je plnno Podpora zhodnocování a recyklace látek Pro splnní kritérií BAT je nutné, aby provozovatel prbžn hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziprodukt a odpad a podle výsledk tyto možnosti využíval (viz tab vyjádení). Nakládání s odpady: produkované odpady jsou tídny ve smyslu zákona. 185/2001 Sb., (úplné znní vyhlášeno pod. 106/2005 Sb.), podle druh a kategorií, vytídný odpad je shromažován v urených shromažovacích prostedcích na dobu nezbytn nutnou a následn pedáván externím oprávnným osobám. Hledisko je plnno Srovnatelné procesy Standardní technologie je uplatována i v jiných zemích EU Technický pokrok Spolenost je vybavena standardní technologií a nadále hledá možnosti, jak výrobní proces zmodernizovat. V asovém horizontu se plánují zmny týkající se modernizace výrobního procesu. Plánované zmny: výstavba nové pece typu Maerz s kapacitou 400 t/den vetn palivového hospodáství (rok 2009), výstavba nové mlýnice vápence (rok 2010) s kapacitou 250 kt/rok, výstavba nové pece typu Maerz s kapacitou t/den vetn palivového hospodáství (rok 2012). 23