Matematická indukce. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 3
|
|
- Štefan Kříž
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 3 Evropský sociální fond. Praha& EU: Investujeme do vaší budoucnosti doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 1/ 35
2 Matematická indukce Matematická indukce- velmi užitečný způsob dokazování vlastností založených na celých(přirozených) číslech. Příklad 1 Dokážeme,žesoučetčíselod1do n(pro n 1)jeroven n(n+1) 2 1 Tvrzeníplatípro n=1,neboť 1.(1+1) 2 = =1 2 Přepokládáme,žetvrzeníplatíprolibovolné n 1,adokážeme,že potomplatíipro n+1: n+(n+1)=(1+...+n)+(n+1)=...= (n+1)(n+2) 2 doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 2/ 35
3 Slabá indukce Definice 2 Slabý princip matematické indukce Nechť n 0 Zabudiž V(n)vlastnostcelýchčísel,kterámásmyslpro n n 0.Předpokládejme,ženásledujícípředpokladyjsousplněny: 1 (Základníkrok) V(n 0 )platí. 2 (Indukčníkrok)Prokaždé n Z,n n 0 jepravdivánásledující implikace: jestližeplatí V(n),pakplatíiV(n+1). Potom V(n)platíprovšechna n Z,n n 0. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 3/ 35
4 Dláždíme šachovnici Příklad 3 Mějmečtvercovoušachovnicis2 n 2 n poli,znichžjednojeoznačeno. Tvrdíme, že všechna zbývající pole lze vydláždit dlaždicemi složenými ze tří čtverečků ve tvaru L tak, aby se nepřekrývaly. Dokazujeme tvrzení V(n): Popsanépokrytíjemožnépročtverecostraně2 n bezjednohopole. 1 Pro n=1mámečtverecostraně2 1 =2sjednímoznačenýmpolemzbytek tvoří přesně jednu dlaždici ve tvaru L. 2 Mějme n 1apředpokládejme,žeumímevydlážditčtverecostraně 2 n bezjednohopole.jakvydlážditčtverecostraně2 (n+1) bez jednoho pole? doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 4/ 35
5 Ještědláždíme... OBRAZEK Příklad 4 Kolik dlaždic bude třeba? Pro n=1je c 1 =1,jinak c n+1 =4 c n +1 Řešeníje(kupodivu!?) c n = 4n 1 3. Poznámka: Bylo dokázáno, že vydláždit jdou i čtvercová pole obecné velikosti n n,pokudje n 2 1dělitelnétřemisvýjimkouněkterých situacínačtverci5 5. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 5/ 35
6 Úskalí indukce POZOR- při použití matematické indukce nedokazujeme samotné V(n), alejen V(n 0 )apotomimplikaci V(n) V(n+1)-potřebnéjsouobě části! Příklad 5 Uvažujme vlastnost V(n): n je iracionální číslo. Dokážemeplatnostimplikace V(n) V(n+1). Sporem:kdyby n+1nebyloiracionální,šlobypsát n+1= p q,neboli n= p p q q 1= q,takžebymuselobýtinracionální. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 6/ 35
7 Úskalí indukce Příklad 6 Dokážeme(?)indukcí,ževkaždémexistujícímročníkunaFITsn( 1) studenty jsou buď jen samé dívky, nebo jen samí chlapci. 1 V(1)platí,neboťvročníkusjednímstudentem(-kou)jetopravda. 2 Předpokládáme, že shoda pohlaví platí v libovolném ročníku s n( 1)studenty(-kami)auvažujemeročník Rsn+1lidmi. Zvolmelibovolnéhostudenta a R,pakzbytek A=R {a}májen n studentů, takže jsou všichni stejného pohlaví. Má student a stejné pohlaví jako zbytek? Zvolmejinéhostudenta baoznačme B= R {b}.také Bmájen n studentů, takže jsou všichni stejného pohlaví. Nyní zvolíme c R,c a,b:pak cjestejnéhopohlavíjakovšichnivaijako všichnivb-ale R=A B,tedyvšichnivRjsoustejnéhopohlaví. Kde je chyba? doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 7/ 35
8 Indukce ve více dimenzích Indukcí lze dokazovat také vlastnosti závislé na několika celočíselných argumentech. Příklad 7 Uvažujme nekonečnou šachovnici odpovídající prvnímu kvadrantu, každé políčkojeidentifikovánodvojicíindexů(i,j),i,j 1(vizobrázek),rohové políčkoje(1,1). Tvrdíme,žepohybemkoněsemůžemezrohovéhopolíčka(1,1)dostatna libovolné místo(i, j) této šachovnice. OBRAZEK doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 8/ 35
9 Indukce v první dimenzi Příklad 8 Postup rozložíme- nejprve jdeme vodorovně vpravo do místa(i, 1), pak svislevzhůrudomísta(i,j). V(i)-zmísta(1,1)selzedostatdomísta(i,1)prolibovolné i 1. 1 i=1-domísta(1,1)sedostaneme,neboťtamužjsme. 2 Předpokládáme,žeselzedostatdomísta(i,1)apotřebujemese dostatdo(i+1,1).ktomustačíposloupnosttřítahů (i,1) (i+1,3) (i+3,2) (i+1,1). doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 9/ 35
10 Indukce ve druhé dimenzi Příklad 9 Nynídruhýsměr V i (j)-zmísta(i,1)selzedostatdomísta(i,j)(ije pevný parametr). 1 V i (1)-domísta(i,1)selzedostat,neboťtamužjsme. 2 Předpokládáme,žeselzedostatdomísta(i,j)apotřebujemese dostatdo(i,j+1).ktomustačíposloupnosttřítahů (i,j) (i+2,j+1) (i+1,j+3) (i,j+1). Jak by to vypadalo na konečné šachovnici? Potřebujeme místo, s malou úpravou nám stačí šachovnice 4 4, případy2 2a3 3zkusímeřešitextra(snegativnímvýsledkem). Jiná možnost důkazu: Mapování šachovnice(n N) do jedné dimenze(n)podiagonálách i+j= n. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 10/ 35
11 Silná indukce- motivace Někdy potřebujeme předpokládat nejen platnost V(n), ale platnost všech tvrzení V(n 0 ),V(n 0 +1),...,V(n). Příklad 10 Pro n 0chcemedokázattvrzení: V(n)-připrůchodubinárnímstromemhloubky nvlibovolnémzpořadí preorder, inorder a postorder se všechny listy stromu procházejí ve stejném relativním pořadí. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 11/ 35
12 Silná indukce- motivace Příklad 11 Postup: 1 Pro n=0sejednáostromtvořenýpouzekořenem,kterýjesoučasně jeho jediným listem, takže tvrzení platí. 2 Předpokládejme platnost pro binární stromy hloubky n a mějme libovolnýbinárnístrom Thloubky(n+1). Označme T L,resp. T R levý,resp.pravýpodstromkořenestromu T. Nechť T L máhloubku h L a T R hloubku h R,pakjejistě h L na h R n,přitomvaspoňjednompřípaděmusíplatitrovnost,současně ale může pro druhou z hloubek platit ostrá nerovnost. projedenzpodstromůnelzevyužítplatnosti V(n),adůkaztak nemůžeme dokončit. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 12/ 35
13 Silná indukce Definice 12 Silný princip matematické indukce(úplná indukce) Nechť n 0 Z,nechť V(n)jevlastnostcelýchčísel,kterámásmyslpro n n 0.Předpokládejme,ženásledujícípředpokladyjsousplněny: 1 V(n 0 )platí. 2 Prokaždé n Z,n n 0 jepravdivánásledujícíimplikace: jestližeplatí V(k)provšechna k= n 0,n 0 +1,...,n,pakplatíi V(n+1). Potom V(n)platíprovšechna n Z,n n 0. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 13/ 35
14 Dokončení příkladu Příklad 13 Nyní můžeme dokončit důkaz tvrzení z příkladu o stromech: S použitím silného principu indukce lze indukčního předpokladu využít prolevýipravýpodstrom,protožeplatípro k=0,1,2,...,n. V obou podstromech se tedy listy procházejí při všech třech typech průchodů ve stejném relativním pořadí, navíc každý z uvažovaných průchodů zpracuje nejprve levý a pak teprve pravý podstrom, liší se pouze pořadím zpracování kořene. Listy celého stromu T se tedy projdou ve všech případech ve stejném relativním pořadí. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 14/ 35
15 Matematická indukce- pokračuje Věta 14 Slabý a silný princip matematické indukce jsou ekvivalentní. Označme pro snazší odvolávky(w- weak/slabý, S- strong/silný): (W0)-V(n 0 )platí. (W1)-Provšechna n n 0 :jestližeplatí V(n),pakplatíiV(n+1). (S0)-V(n 0 )platí. (S1)-Provšechna n n 0 :jestližeplatí V(n 0 ),V(n 0 +1),..., V(n),pakplatíiV(n+1). doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 15/ 35
16 Důkaz ekvivalence silné a slabé indukce Důkaz: 1 W S:Vlastnost V jsmedokázalipoužitímslabéhoprincipu. Ukážeme, že pak lze dokázat i použitím silného principu. Splňuje(S0)?Ano,jetostejnéjako(W0). Splňuje(S1)?Nechťplatí V(n0 ),V(n 0 +1),...,V(n),tedyspecielně platí V(n)anavícbylosplněno(W1).TímpádemplatíiV(n+1). Vlastnost V tedysplňujeipodmínky(s0)a(s1),takžejejejí platnostprovšechna n n 0 dokazatelnásilnýmprincipem. 2 S W:Vlastnost V jsmedokázalipoužitímsilnéhoprincipu. Ukážeme, že pak lze dokázat i použitím slabého principu. Splňuje(W0)?Ano,jetostejnéjako(S0). Splňuje(W1)?Asine,protožekdůkazuplatnosti V(n)jsme potřebovalipředpokládatplatnost V(n 0 ),V(n 0 +1),...,V(n). Co teď? doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 16/ 35
17 Důkaz pokračuje Pokračování důkazu: S W: Zavedemenovouvlastnost U(n)takto: U(n)platí,jestližeplatí V(k) pro k= n 0,...,n.Nynídokážeme Upomocíslabéindukce: (W0) U(n0 )znamenátotéžjako V(n 0 ),cožplatípodle(s0). (W1)Nechťpro n n0 platí U(n),cožznamená,žeplatí V(n 0 ),...,V(n). Podlepředpokladualemůžemedokázat(S1),takžeplatí V(n+1). Dohromadytedyplatí V(n 0 ),...,V(n)anavíciV(n+1),což znamenáplatnost U(n+1). Tímjedokázáno(W1)pro U. Podleslabéhoprinciputedyplatí U(n)provšechna n n 0,cožpodle definice Uznamená,žetaké V(n)platíprovšechna n n 0. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 17/ 35
18 Alternativa silného principu Definice 15 Alternativní silný princip matematické indukce Nechť n 0 Z,nechť V(n)jevlastnostcelýchčísel,kterámásmyslpro n n 0.Nechť m N. Předpokládejme, že následující předpoklady jsou splněny: 1 V(n 0 ),V(n 0 +1),V(n 0 +2),...,V(n 0 +m)platí. 2 Prokaždé n Z,n n 0 +mjepravdivánásledujícíimplikace:jestliže platí V(k)provšechna k= n 0,n 0 +1,...,n,pakplatíiV(n+1). Potom V(n)platíprovšechna n Z,n n 0. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 18/ 35
19 Silný princip- příklad Příklad 16 Dokážeme,žepomocímincíshodnotami3a5korunylzepřesněvyplatit libovolnou částku ve výši alespoň 8 korun. Takžepro n 8dokážeme V(n):Jemožnévyplatit nkoruntříkorunami a pětikorunami. 1 Snadnoověříme,žeplatí V(8),V(9)aV(10). 2 Nechť n 10,předpokládejme,žeplatí V(8),V(9),...,V(n). Potřebujemeukázat,žeplatíiV(n+1). Jestliže n 10,pak n 2 8,protopodleindukčníhopředpokladu dokážeme vyplatit n 2. Pak stačí přidat tříkorunu a vyplatili jsme n+1korun,přesnějakjsmepotřebovali. Z provedených dvou kroků vyplývá pravdivost V(n) pro všechna cela čísla n 8. Poznámka: Vystačili bychom i s obyčejnou slabou indukcí. Jak? doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 19/ 35
20 Rekurze a strukturální indukce Namísto důkazů lze postupu podobného jako indukce použít k definici funkcí(nebo zobrazení) množin dalších zajímavých objektů Příklad 17 funkce faktoriál: n! a Fibonacciho posloupnost(klasika rekurze!) n-támocnina f n zobrazení f n-násobnýkartézskýsoučin A 1 A 2 A n formule výrokové logiky, termy a formule predikátové logiky řetězy(slova) nad abecedou Σ binárnístromy(např.shodnotamizeσvuzlech) atd. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 20/ 35
21 Induktivní definice množin Induktivní definice množin Při definici nějaké množiny M uvažujme následující dva druhy specifikaci: 1 Základní pravidla explicitně definuji, které prvky jsou v množině M. 2 Induktivní pravidla určují, jak lze pomoci prvků, které již v množině jsou(tzv. předpoklady pravidla), vytvářet další prvky z M(tzv. závěr pravidla). Množina Msepakskládázevšechprvků,kterélzeobdržetkonečným počtem použiti pravidel(1) a(2)(tedy prvky, které lze takto získat, leží v M,aty,kterétaktozískatnelze,pakvMneleží). Už víme, jak blízko je od induktivní definice k odpovídajícímu rekurzivnímu algoritmu! doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 21/ 35
22 Induktivní definice množin Na induktivně definované množině lze induktivně definovat rozličná zobrazení(operace): definicemnožinyslov(řetězů)σ nadabecedouσ prázdnéslovo(značíme λ)patřídoσ je-li w Σ a a Σ,paktaké wapatřídoσ Σ obsahujepouzeobjektyvytvořenépodleuvedenýchdvoupravidel operacenadmnožinouslovσ délkaslova d(w): d(λ)=0,d(wa)=d(w)+1 reverzace w R slova w: λ R = λ,(wa) R = aw R doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 22/ 35
23 Induktivní definice množin Podobně můžeme postupovat např. v definici b-stromů: prázdný strom(tj. prázdná množina uzlů) je b-stromem jsou-li T L a T R b-stromyar U,potomuspořádanátrojice (T L,r,T R )jerovněžb-stromem, r nazýváme jeho kořenem a T L,resp. T R jeholevým,resp.pravýmpodstromem za b-strom považujeme pouze objekt vzniklý použitím uvedených dvou pravidel Mějmezobrazení c:u Σ,kterékaždémuuzlupřiřazujejedenznak nějaké abecedy. Jak určíme slovo vzniklé inorder průchodem nějakým stromem? inorder(emptyt ree) = λ inorder((t L,r,T R ))=inorder(t L ) c(r) inorder(t R ), kde c(r)jeznakpřiřazenýkořenustromu Tasymbol jeexplicitní vyjádření operace řetězení slov. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 23/ 35
24 Induktivní definice množin Nyní definici b-stromů trochu změníme: libovolnýprvek r Ujeb-stromem jsou-li T L a T R b-stromyar U,potomuspořádanátrojice (T L,r,T R )jerovněžb-stromem za b-strom považujeme pouze objekt vzniklý použitím uvedených dvou pravidel Včemselišíb-stromypodleprvníadruhédefinice? Jak bychom změnili definici funkce inorder pro b-stromy podle druhé definice? Prefixová lineární reprezentace LR(T) b-stromu T podle druhé definice: LR(T)=c(r)pro T= r U LR(T)=( c(r) LR(T L ) LR(T R ) )pro T=(T L,r,T R ) doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 24/ 35
25 Strukturální indukce Definice 18 Princip strukturální indukce Uvažujme množinu M definovanou induktivně pomoci nějakých základních pravidel(p0) a induktivních pravidel(p1). Uvažujme vlastnost V(m), kterámásmyslprovšechnyprvky m M. Předpokládejme, že jsou splněny následující podmínky: 1 V jesplněnaprovšechnyprvky,kteréjsoudo Mdodányzákladními pravidly. 2 Prokaždéinduktivnípravidloplatí:Jestližeje V splněnaproprvkyz jehopředpokladů,pakjesplněnaiproprvekzjehozávěru. Pakjevlastnost V splněnaprovšechnyprvky m M. Platnost principu strukturální indukce je ekvivalentní platnosti principu matematické indukce. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 25/ 35
26 Strukturální indukce- příklad použití Věta 19 1 Lineární reprezentace libovolného b-stromu obsahuje stejný počet otvíracích a zavíracích závorek. 2 Každý vlastní prefix lineární reprezentace b-stromu má kladný rozdíl počtu otvíracích minus zavíracích závorek. Důkaz: 1 Reprezentacíb-stromu T= rtvořenéhojednímuzlemje c(r)amá stejný počet otvíracích i zavíracích závorek(žádnou). Reprezentaceb-stromu T=(TL,r,T R )mátvar(c(r)lr(t L )LR(T R )) (operátor zřetězení nepíšeme). Předpokládáme-li, že pro reprezentace b-stromů T L a T R tvrzeníplatí,paknutněplatíiproreprezentaci T. 2 Reprezentaceb-stromu T= rtvořenéhojednímuzlemjejednoznaková, nemátedyžádnývlastníprefixatvrzeníproniplatí. Reprezentaceb-stromu T=(TL,r,T R )mátvar(c(r)lr(t L )LR(T R )) a pro každý případ vlastního prefixu můžeme požadovanou vlastnost potvrdit s využitím indukčního předpokladu a vlastnosti 1. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Matematická indukce ZDM, ZS 2011/12, Lekce 3 26/ 35
Řešení rekurentních rovnic 2. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 11
Řešení rekurentních rovnic 2 doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce
VíceEkvivalence. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5
doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5 Evropský sociální fond.
VíceZákladní datové struktury III: Stromy, haldy
Základní datové struktury III: Stromy, haldy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VícePumping lemma - podstata problému. Automaty a gramatiky(bi-aag) Pumping lemma - problem resolution. Pumping lemma - podstata problému
BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 10. Vlastnosti regulárních jazyků p. 2/22 Pumping lemma - podstata problému BI-AAG (2011/2012) J. Holub: 10. Vlastnosti regulárních jazyků p. 4/22 Automaty a gramatiky(bi-aag)
VíceVýroková a predikátová logika - IV
Výroková a predikátová logika - IV Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2018/2019 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - IV ZS 2018/2019 1 / 17 Tablo metoda Tablo Tablo - příklady F (((p q)
VíceVlastnosti regulárních jazyků
Vlastnosti regulárních jazyků Podobně jako u dalších tříd jazyků budeme nyní zkoumat následující vlastnosti regulárních jazyků: vlastnosti strukturální, vlastnosti uzávěrové a rozhodnutelné problémy pro
VíceRekurzivní algoritmy
Rekurzivní algoritmy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA) ZS
VíceStromy, haldy, prioritní fronty
Stromy, haldy, prioritní fronty prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačů FEL České vysoké učení technické DSA, ZS 2008/9, Přednáška 6 http://service.felk.cvut.cz/courses/x36dsa/ prof. Pavel Tvrdík
VíceVektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
VíceStefan Ratschan. Fakulta informačních technologíı. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Logika pro každodenní přežití Stefan Ratschan Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceModely Herbrandovské interpretace
Modely Herbrandovské interpretace Petr Štěpánek S využitím materialu Krysztofa R. Apta 2006 Logické programování 8 1 Uvedli jsme termové interpretace a termové modely pro logické programy a také nejmenší
VíceŘešení rekurentních rovnic 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 12
Řešení rekurentních rovnic 3 doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce
VíceLogické programy Deklarativní interpretace
Logické programy Deklarativní interpretace Petr Štěpánek S využitím materialu Krysztofa R. Apta 2006 Logické programování 7 1 Algebry. (Interpretace termů) Algebra J pro jazyk termů L obsahuje Neprázdnou
VíceCvičení z logiky II.
Cvičení z logiky II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze c Kateřina Trlifajová, 2010 BI-MLO, ZS 2011/12 https://edux.fit.cvut.cz/courses/bi-mlo/lectures/
VíceVLASTNOSTI GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5
VLASTNOSTI GRAFŮ Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceNEJKRATŠÍ CESTY I. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
NEJKRATŠÍ CESTY I Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 7 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška sedmá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008. Obsah 1 Čísla a číselné obory 2 Princip indukce 3 Vybrané
VíceRekurence, rekurze a sumy. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM
Rekurence, rekurze a sumy doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce
VíceÚvod do matematiky. Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy
Úvod do matematiky Mgr. Radek Horenský, Ph.D. Důkazy Matematika a matematické chápání jako takové je založeno na logické výstavbě. Základními stavebními prvky jsou definice, věty a důkazy. Definice zavádějí
VíceGrafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.
Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy
Víceprof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010
Věty o přírustku funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické
VíceMatematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů
Matematické důkazy Struktura matematiky a typy důkazů Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Motto: Matematika je tvořena z 50 procent formulemi, z 50 procent důkazy a z 50 procent představivostí.
VíceMatematická indukce a správnost programů. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 13
Matematická indukce a správnost programů doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS
Více1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7
1 Výroková logika 1 Výroková logika 1 2 Predikátová logika 3 3 Důkazy matematických vět 4 4 Doporučená literatura 7 Definice 1.1 Výrokem rozumíme každé sdělení, o kterém má smysl uvažovat, zda je, či není
VícePŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
VíceMatematická analýza pro informatiky I. Limita funkce
Matematická analýza pro informatiky I. 5. přednáška Limita funkce Jan Tomeček tomecek@inf.upol.cz http://aix-slx.upol.cz/ tomecek/index Univerzita Palackého v Olomouci 18. března 2011 Jan Tomeček, tomecek@inf.upol.cz
Více6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety
6 Lineární geometrie Motivace. Pojem lineární varieta, který budeme v této kapitole studovat z nejrůznějších úhlů pohledu, není žádnou umělou konstrukcí. Příkladem lineární variety je totiž množina řešení
VíceBinární vyhledávací stromy pokročilé partie
Binární vyhledávací stromy pokročilé partie KMI/ALS lekce Jan Konečný 30.9.204 Literatura Cormen Thomas H., Introduction to Algorithms, 2nd edition MIT Press, 200. ISBN 0-262-5396-8 6, 3, A Knuth Donald
VíceLogika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12
Logika XI. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze c Kateřina Trlifajová, 2010 BI-MLO, ZS 2011/12 Evropský sociální
VíceMnožinu všech slov nad abecedou Σ značíme Σ * Množinu všech neprázdných slov Σ + Jazyk nad abecedou Σ je libovolná množina slov nad Σ
Abecedou se rozumí libovolná konečná množina Σ. Prvky abecedy nazýváme znaky (symboly) Slovo (řetězec) v nad abecedou Σ je libovolná konečná posloupnost znaků této abecedy. Prázdné posloupnosti znaků odpovídá
VíceZobecněný Riemannův integrál
Zobecněný Riemannův integrál Definice (Zobecněný Riemannův integrál). Buď,,. Nechť pro všechna existuje určitý Riemannův integrál. Pokud existuje konečná limita, říkáme, že zobecněný Riemannův integrál
VíceDefinice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s
Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných
VíceKaždé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α
1. JAZYK ATEATIKY 1.1 nožiny nožina je souhrn objektů určitých vlastností, které chápeme jako celek. ZNAČENÍ. x A x A θ A = { { a, b a A = B A B 0, 1 2 a, a,..., a n x patří do množiny A x nepatří do množiny
VíceLogika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12
Logika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze c Kateřina Trlifajová, 2010 BI-MLO, ZS 2011/12 Evropský sociální
VíceVýroková a predikátová logika - XII
Výroková a predikátová logika - XII Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2015/2016 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - XII ZS 2015/2016 1 / 15 Algebraické teorie Základní algebraické teorie
VíceMatematická logika. Miroslav Kolařík
Matematická logika přednáška šestá Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika
VíceSystém přirozené dedukce výrokové logiky
Systém přirozené dedukce výrokové logiky Korektnost, úplnost a bezespornost Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava Poslední aktualizace: 6. října 2008 Věta o korektnosti Věta (O korektnosti Systému
VíceFREDHOLMOVA ALTERNATIVA
FREDHOLMOVA ALTERNATIVA Pavel Jirásek 1 Abstrakt. V tomto článku se snažíme shrnout dosavadní výsledky týkající se Fredholmovy alternativy (FA). Postupně zmíníme FA na prostorech konečné dimenze, FA pro
VíceFormální systém výrokové logiky
Formální systém výrokové logiky 1.Jazyk výrokové logiky Nechť P = {p,q,r, } je neprázdná množina symbolů, které nazýváme prvotní formule. Symboly jazyka L P výrokové logiky jsou : a) prvky množiny P, b)
VíceVýroková a predikátová logika - X
Výroková a predikátová logika - X Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2018/2019 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - X ZS 2018/2019 1 / 16 Rozšiřování teorií Extenze o definice Rozšiřování
VíceBinární vyhledávací stromy II
Binární vyhledávací stromy II doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 19. března 2019 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Binární vyhledávací
VíceVýroková a predikátová logika - IX
Výroková a predikátová logika - IX Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2018/2019 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - IX ZS 2018/2019 1 / 13 Dokončené tablo Chceme, aby dokončená bezesporná
VíceAplikovaná numerická matematika
Aplikovaná numerická matematika 6. Metoda nejmenších čtverců doc. Ing. Róbert Lórencz, CSc. České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Příprava studijních
VíceV předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. března 2014, 12:42 1 2 0.1 Násobení matic Definice 1. Buďte m, n, p N, A
VíceZpracoval: hypspave@fel.cvut.cz 7. Matematická indukce a rekurse. Řešení rekurentních (diferenčních) rovnic s konstantními koeficienty.
Zpracoval: hypspave@fel.cvut.cz 7. Matematická indukce a rekurse. Řešení rekurentních (diferenčních) rovnic s konstantními koeficienty. (A7B01MCS) I. Matematická indukce a rekurse. Indukční principy patří
Více4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet.
4 Stromy a les Jedním ze základních, a patrně nejjednodušším, typem grafů jsou takzvané stromy. Jedná se o souvislé grafy bez kružnic. Přes svou (zdánlivou) jednoduchost mají stromy bohatou strukturu a
VíceRegulární výrazy. Definice Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto:
IB102 Automaty, gramatiky a složitost, 6. 10. 2014 1/29 Regulární výrazy Definice 2.58. Množina regulárních výrazů nad abecedou Σ, označovaná RE(Σ), je definována induktivně takto: 1 ε, a a pro každé a
VícePredik atov a logika - pˇredn aˇska () Predik atov a logika - pˇredn aˇska / 16
Predikátová logika - přednáška 3 6. 1. 2015 () Predikátová logika - přednáška 3 6. 1. 2015 1 / 16 Věta (o dedukci) Bud L jazyk, T teorie pro L, ϕ L-sentence a ψ L-formule. Pak Věta (o kompaktnosti) T ϕ
VícePrincipy indukce a rekurentní rovnice
Principy indukce a rekurentní rovnice Jiří Velebil: X01DML 22. října 2010: Indukce 1/15 Příklad Místností rozměru n budeme rozumět šachovnici rozměru 2 n 2 n, ze které je jedno (libovolné) pole vyjmuto.
Víceprof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010
Základní pojmy prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy
Více10 Přednáška ze
10 Přednáška ze 17. 12. 2003 Věta: G = (V, E) lze nakreslit jedním uzavřeným tahem G je souvislý a má všechny stupně sudé. Důkaz G je souvislý. Necht v je libovolný vrchol v G. A mějme uzavřený eurelovský
VíceVýroková a predikátová logika - II
Výroková a predikátová logika - II Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2017/2018 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - II ZS 2017/2018 1 / 17 Předběžnosti Základní pojmy n-ární relace a funkce
VíceVýroková a predikátová logika - V
Výroková a predikátová logika - V Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2015/2016 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - V ZS 2015/2016 1 / 21 Dokazovací systémy VL Hilbertovský kalkul Hilbertovský
VíceMatematická logika. Miroslav Kolařík
Matematická logika přednáška třetí Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika
VíceVýroková a predikátová logika - IX
Výroková a predikátová logika - IX Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2015/2016 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - IX ZS 2015/2016 1 / 16 Tablo metoda v PL Důsledky úplnosti Vlastnosti
VícePro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.
Zpracoval: hypspave@fel.cvut.cz 5. Výroková logika, formule výrokové logiky a jejich pravdivostní ohodnocení, splnitelné formule, tautologie, kontradikce, sémantický důsledek, tautologicky ekvivalentní
VíceMatematická logika. Rostislav Horčík. horcik
Matematická logika Rostislav Horčík horcik@math.feld.cvut.cz horcik@cs.cas.cz www.cs.cas.cz/ horcik Rostislav Horčík (ČVUT FEL) Y01MLO Letní semestr 2007/2008 1 / 15 Splnitelnost množin Definice Množina
Více1.4.6 Stavba matematiky, důkazy
1.4.6 tavba matematiky, důkazy Předpoklady: 1401, 1404 Pedagogická poznámka: Tato hodina se velmi liší od většiny ostatních neboť jde v podstatě o přednášku. Také ji neprobíráme v prvním ročníku, ale přednáším
Více7 Jemný úvod do Logiky
7 Jemný úvod do Logiky Základem přesného matematického vyjadřování je správné používání (matematické) logiky a logických úsudků. Logika jako filozofická discipĺına se intenzivně vyvíjí už od dob antiky,
VíceMatematická logika. Rostislav Horčík. horcik
Matematická logika Rostislav Horčík horcik@math.feld.cvut.cz horcik@cs.cas.cz www.cs.cas.cz/ horcik Rostislav Horčík (ČVUT FEL) Y01MLO Letní semestr 2007/2008 1 / 20 Predikátová logika Motivace Výroková
VíceLogika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky
Logika 6. Axiomatický systém výrokové logiky RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D. Tato inovace předmětu Úvod do logiky je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR, projekt č. CZ. 1.07/2.2.00/28.0216,
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 11 METODY VERIFIKACE SYSTÉMŮ NA ČIPU Hana Kubátov vá doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta 1 informačních
Více5 Rekurze a zásobník. Rekurzivní volání metody
5 Rekurze a zásobník Při volání metody z metody main() se do zásobníku uloží aktivační záznam obsahující - parametry - návratovou adresu, tedy adresu, kde bude program pokračovat v metodě main () po skončení
VíceUnární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek
Otázka 06 - Y01MLO Zadání Predikátová logika, formule predikátové logiky, sentence, interpretace jazyka predikátové logiky, splnitelné sentence, tautologie, kontradikce, tautologicky ekvivalentní formule.
VíceVýroková a predikátová logika - II
Výroková a predikátová logika - II Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2015/2016 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - II ZS 2015/2016 1 / 18 Základní syntax Jazyk Výroková logika je logikou
VíceMatematika B101MA1, B101MA2
Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet
VíceKonstrukce relace. Postupně konstruujeme na množině všech stavů Q relace i,
[161014-1204 ] 11 2.1.35 Konstrukce relace. Postupně konstruujeme na množině všech stavů Q relace i, kde i = 0, 1,..., takto: p 0 q právě tehdy, když bud p, q F nebo p, q F. Dokud i+1 i konstruujeme p
VíceNáhled testu. Přijímací zkouška magisterského studia. konečný automat bez zbytečných stavů, který přijímá jazyk popsaný tímto výrazem, má:
1 z 6 14.11.2017 0:03 Přijímací zkouška magisterského studia Moodle Test MSP Testy VzorTest-2 Pokus 1 Jste přihlášeni jako Josef Kolář (Odhlásit se) Náhled testu 1 Je dán regulární výraz. Minimální deterministický
Více2 Důkazové techniky, Indukce
Důkazové techniky, Indukce Náš hlubší úvod do matematických formalismů pro informatiku začneme základním přehledem technik matematických důkazů. Z nich pro nás asi nejdůležitější je technika důkazů matematickou
VíceNáhled testu. Přijímací zkouška magisterského studia. konečný automat bez zbytečných stavů, který přijímá jazyk popsaný tímto výrazem, má:
Přijímací zkouška magisterského studia Moodle Test MSP Testy VzorTest-2 Pokus 1 Jste přihlášeni jako Josef Kolář (Odhlásit se) Info Výsledky Náhled Upravit Náhled testu 1 Je dán regulární výraz. Minimální
VíceAlgoritmy výpočetní geometrie
Algoritmy výpočetní geometrie prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA)
VíceNegativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1
Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit
VíceMatematická analýza pro informatiky I. Limita posloupnosti (I)
Matematická analýza pro informatiky I. 3. přednáška Limita posloupnosti (I) Jan Tomeček tomecek@inf.upol.cz http://aix-slx.upol.cz/ tomecek/index Univerzita Palackého v Olomouci 25. února 2011 tomecek@inf.upol.cz
VíceORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ
ORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2/2, Lekce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme
VíceRekurentní rovnice, strukturální indukce
Rekurentní rovnice, strukturální indukce Jiří Velebil: A7B01MCS 26. září 2011: 1/20 Příklad (Parketáž triminy z minulé přednášky) P(n) = počet parket k vyparketování místnosti rozměru n 1 P(1) = 1. 2 P(n
VíceDerivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010
Derivace funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy
VíceTOKY V SÍTÍCH II. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
TOKY V SÍTÍCH II Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 010/011, Lekce 10 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceLineární algebra : Lineární (ne)závislost
Lineární algebra : Lineární (ne)závislost (4. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních technologií
VíceUnbounded Model Checking
Unbounded Model Checking Stefan Ratschan Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologíı České vysoké učení technické v Praze 25. října 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do
Více10 Důkazové postupy pro algoritmy
10 Důkazové postupy pro algoritmy Nyní si ukážeme, jak formální deklarativní jazyk z Lekce 9 využít k formálně přesným induktivním důkazům vybraných algoritmů. Dá se říci, že tato lekce je vrcholem v naší
VíceMgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.
Náhodné veličiny III Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Rudolf Blažek, Roman
VíceTURINGOVY STROJE. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
TURINGOVY STROJE Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 12 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceSoustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného
VíceVýroková a predikátová logika - XIII
Výroková a predikátová logika - XIII Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2013/2014 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - XIII ZS 2013/2014 1 / 13 Úvod Algoritmická (ne)rozhodnutelnost Které
VíceNP-ÚPLNÉ PROBLÉMY. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
NP-ÚPLNÉ PROBLÉMY Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 13 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do
VíceZáklady logiky a teorie množin
Pracovní text k přednášce Logika a teorie množin (I/2007) 1 1 Struktura přednášky Matematická logika 2 Výroková logika Základy logiky a teorie množin Petr Pajas pajas@matfyz.cz Predikátová logika 1. řádu
VícePrincipy indukce a rekursivní algoritmy
Principy indukce a rekursivní algoritmy Jiří Velebil: A7B01MCS 19. září 2011: Indukce 1/20 Příklad Místností rozměru n budeme rozumět šachovnici rozměru 2 n 2 n, ze které je jedno (libovolné) pole vyjmuto.
VíceBooleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.
Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz
VícePROHLEDÁVÁNÍ GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze
PROHLEDÁVÁNÍ GRAFŮ Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 4 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do
VíceLogika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.
Logika 5. Rezoluční princip RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D. Tato inovace předmětu Úvod do logiky je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR, projekt č. CZ. 1.07/2.2.00/28.0216,
VíceLineární algebra : Lineární zobrazení
Lineární algebra : Lineární zobrazení (6. přednáška František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 20. května 2014, 22:40 1 2 6.1 Lineární zobrazení Definice 1. Buďte P a Q dva lineární prostory
VíceLineární algebra : Skalární součin a ortogonalita
Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita (15. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceVýroková a predikátová logika - IX
Výroková a predikátová logika - IX Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2013/2014 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - IX ZS 2013/2014 1 / 15 Korektnost a úplnost Důsledky Vlastnosti teorií
VíceVýroková a predikátová logika - VII
Výroková a predikátová logika - VII Petr Gregor KTIML MFF UK ZS 2013/2014 Petr Gregor (KTIML MFF UK) Výroková a predikátová logika - VII ZS 2013/2014 1 / 21 Sémantika PL Teorie Vlastnosti teorií Teorie
VíceI. Úvodní pojmy. Obsah
I. Úvodní pojmy Obsah 1 Matematická logika 2 1.1 Výrok,logickéoperátory,výrokovéformuleaformy... 2 1.2 Logickávýstavbamatematiky... 3 1.2.1 Základnímetodydůkazůmatematickýchvět..... 3 1.2.2 Negacevýroků.....
VícePojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace
RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,
VíceMatice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.
Matice Definice. Maticí typu m n nazýváme obdélníkové pole, tvořené z m n reálných čísel (tzv. prvků matice), zapsaných v m řádcích a n sloupcích. Značíme např. A = (a ij ), kde i = 1,..., m, j = 1,...,
Více