Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Zdaňování dividen nd Bc. Martin Šalomon 2011/2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zdaňování dividend zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne......

3 Obsah 1 Úvod Úvod do problematiky Obchodní společnost Akciová společnost Akcie v širším pojetí Právní definice akcie Ekonomická definice akcie Podíl na akciové společnosti Nabývání akcií Oceňování akcií Hospodářský výsledek společnosti Rozdělování zisku ve společnosti Příjmy plynoucí z akcií Příjmy z držby akcií Příjmy z převodu akcií Zdanění příjmů z dividend u fyzických osob Rozlišení státu podle zdroje příjmů z dividend Zdanění zvláštní sazbou daně Dividendy vyplácené daňovým nerezidentům Příklad Zdanění příjmů z dividend u právnických osob Osvobození dividend od zdanění daní z příjmů právnických osob Mateřská společnost Dceřiná společnost Rozlišení státu podle zdroje příjmů z dividend Samostatný základ daně dle 20b zákona o daních z příjmů Příjem z dividend plynoucí stálé provozovně daňového nerezidenta Základ daně u příjemce dividend... 19

4 4.4.1 Osvobození příjmů z dividend Zdanění příjmů z dividend Dividendy vyplácené daňovým nerezidentům Příklad Dvojí zdanění příjmů z dividend Mezinárodní dvojí zdanění příjmů z dividend Vyloučení dvojího zdanění příjmů z dividend u smluvního státu Metody vyloučení dvojího zdanění Vyloučení dvojího zdanění dividend u nesmluvního státu Příklad Zdanění dividend ve světě Zdaňování dividend v USA Zdaňování dividend v Austrálii Zdaňování dividend v Německu Připravované změny ve zdanění dividend v ČR Posouzení dopadu připravovaných změn Závěr Resume Použité zkratky Zdroje... 33

5 1 Úvod Problematice daňového systému v České republice se věnuji již několik let a to nejen v průběhu studia na vysoké škole, ale i v rámci pracovních zkušeností v daňově-poradenské kanceláři, kde jsem začal vypomáhat krátce po začátku studia na vysoké škole. Zvolené téma bakalářské práce mne tak ihned po zveřejnění oslovilo, protože zde mohu zužitkovat, kromě svých vědomostí načerpaných ze studia na vysoké škole a odborných publikací, také zkušenosti a znalosti z praxe. Zdaňování dividend je poměrně specifické téma, které je primárně řešeno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále ZDP ). Před zdaněním dividend, je nutné správně definovat, co je to dividenda, kdo ji vyplácí a za jakých podmínek. Tyto skutečnosti nalezneme zejména v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále ObchZ ), a v dalších souvisejících zákonech, které zmíním v průběhu bakalářské práce. Současně se zdaňování dividend zaznamenává v účetnictví společnosti a to se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále ZÚČE ). Nejprve bych proto rád shrnul obchodní společnosti jako celek a dále se věnoval podrobně právní úpravě akciových společností. Celá problematika zdaňování dividend má úzké vazby na ekonomické a finanční otázky, proto se budu v bakalářské práci z části věnovat i jim, jako nezbytné součásti pochopení zdaňování dividend v širším měřítku. V této bakalářské práci bych chtěl vycházet z analýzy současného právního stavu v České republice při zdaňování příjmů z dividend vyplacených fyzickým a právnickým osobám. Dále bych se rád zaměřil na problematiku dvojího zdanění příjmů z dividend, která v současné době existuje na národní i mezinárodní úrovni. V návaznosti na problematiku mezinárodního zdanění bych rád analyzoval vliv mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění na výslednou výši obdržených dividend při mezinárodní repatriaci zahraničních investic. Poslední částí mé bakalářské práce by mělo být představení systémů zdanění příjmů z dividend ve světě a seznámení s jejich reálným fungováním v některém státě. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit současný stav zdaňování příjmů z dividend v České republice a navrhované změny, které mají vstoupit v účinnost od Dílčím cílem je vybrat vhodný systém zdaňování příjmů z dividend pro Českou republiku ze systémů, které existují ve světě. 5

6 2 Úvod do problematiky 2.1 Obchodní společnost Než započnu analyzovat zdanění dividend, považuji za nutné alespoň zběžně nahlédnout do principu, jakým fungují právnické osoby založené za účelem podnikání. Právnické osoby založené za účelem podnikání jsou upraveny v obchodním zákoníku. Teorie dělí obchodní společnosti na osobní a kapitálové. Osobní obchodní společnosti: Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Kapitálové obchodní společnosti: Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Evropská společnost 1 Osobní obchodní společnosti jsou charakteristické tím, že nevyžadují základní kapitál a společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem u komanditní společnosti tento režim platí pouze pro komplementáře. 2 Kapitálové obchodní společnosti jsou charakteristické tím, že vyžadují základní kapitál a společníci neručí za závazky společnosti u společnosti s ručením omezeným společníci ručí pouze do výše souhrnu nesplacených zapsaných částí vkladů všech společníků Akciová společnost Akciová společnost se odlišuje od ostatních běžných forem obchodních společností tím, že její základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Každá akciová společnost si může upravit ve svých stanovách jmenovitou hodnotu svých akcií dle vlastního uvážení. Společnost může mít i několik sérií akcií o různých jmenovitých hodnotách, součet jmenovitých hodnot všech akcií však musí být roven základnímu kapitálu akciové společnosti. 4 Při založení akciové společnosti bude výše základního kapitálu záviset na způsobu nabídky akcií k úpisu. Pokud bude učiněna veřejná nabídka, ObchZ požaduje v 163 odst 3, aby akciová společnost měla základní kapitál minimálně 20 mil. Kč, akciové společnosti se tedy musí podařit upsat akcie za celou tuto částku. V případě neveřejné nabídky akcií požaduje ObchZ základní kapitál pouze 2 mil. Kč a upsání akcií v této výši. 1 Upraveno nařízením Rady č. 2157/ SKÁLOVÁ, J, ČOUKOVÁ, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN tamtéž a 173 ObchZ. 6

7 Upisování akcií je neúčinné, pokud se při veřejné nabídce akcií nepodaří upsat celou navrhovanou výši nabízených akcií. Zakladatelé však mají možnost do jednoho měsíce dodatečně upsat akcie, které nebyly ve veřejné nabídce upsány. 5 Pokud je upisování akcií neúčinné, nevznikají práva a povinnosti upisovatelům ani zakladatelům. Jestliže již upisovatelé zaplatili za upsané akcie, mají zakladatelé povinnost upisovatelům vrátit zaplacené peníze navýšené o obvyklý úrok. 6 Orgány akciové společnosti jsou: valná hromada, představenstvo, dozorčí rada, K orgánům společnosti se může také zahrnout výkon právních úkonů v důsledku realizace smluv o převodu zisku ( 190a ObchZ) a ovládacích smluv ( 190b ObchZ) Akcie v širším pojetí Právní definice akcie Jak uvádí obchodní zákoník ve svém 155, akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva držitele cenného papíru (akcionáře) podílet se podle zákona a stanov společnosti na: - řízení společnosti, - zisku, - likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Pro účely této bakalářské práce je důležité zejména právo akcionáře podílet se na zisku společnosti, tedy právo na výplatu dividend. Akcie se dle formy vydání rozdělují na listinné a zaknihované. Listinné akcie a ostatní cenné papíry jsou upraveny zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZCP ). Zaknihované akcie podrobněji upravuje 91 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZPKT ) Ekonomická definice akcie Podle prof. Ing. Rejnuše jsou (podnikové či korporátní) akcie klasickým majetkovým cenným papírem, jejichž zakoupení znamená majetkový vstup investora do akciové společnosti, neboli nabytí práv akcionáře jako společníka odst. 1 ObchZ odst. 2 ObchZ. 7 JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 656 s. ISBN REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010, 659 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN

8 Emitované akcie představují pro společnost zdroj finančních prostředků, které může společnost použít dle vlastního uvážení, aniž by byla vázána povinností tyto finanční prostředky splatit. Financování potřeb společnosti skrze emitování akcií je charakterizováno jako financování z vlastních externích zdrojů, které nezvyšuje zadlužení společnosti. Na druhou stranu se společnost vzdává části rozhodování současných akcionářů (vlastníků) ve prospěch budoucích akcionářů. 9 Akcionáři sice nemají běžně nárok na zpětné odkoupení akcií jejich emitentem, přesto investují do akciových společností. Očekávají totiž v delším časovém horizontu výplatu dividend nebo růst tržní hodnoty vlastněných akcií, a to v takové výši, která jim pokryje investované prostředky včetně dodatečného výnosu. Protože jejich investorské riziko je vyšší, než v případě financování společnosti přes bankovní úvěry či dluhopisy, akcionáři očekávají a také požadují vyšší výnosnost z tohoto zdroje financování Podíl na akciové společnosti Na rozdíl od ostatních forem běžných obchodních společností mají dle 61 odst. 1 ObchZ akcionáři akciové společnosti tolik podílů na akciové společnosti, kolik drží akcií této společnosti. Velikost obchodního podílu akcionáře pak lze odvodit ze součtu jmenovitých hodnot akcií v držení akcionáře vzhledem k poměru k celkovému součtu jmenovitých hodnot všech akcií společnosti. Kvantifikovat lze tento výpočet takto: Obchodní podíl 11 jmenovitá hodnota akcií akcionáře jmenovitá hodnota všech akcií společnosti Nabývání akcií Akcionář může nabýt akcie akciové společnosti jejich upsáním při emisi akcií. K emisi akcií dochází buď při založení nové akciové společnosti, změně právní formy existující společnosti na akciovou společnost nebo při zvyšování základního kapitálu již existující akciové společnosti. Převodem lze akcie nabýt na základě kupní smlouvy, kde předmětem koupě jsou akcie společnosti. Přechodem se nabývají akcie v případě jejich zdědění nebo přechodem na právního nástupce u právnických osob REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010, 659 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN NÝVLTOVÁ, R.. REŽŇÁKOVÁ, M.. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 222 s. ISBN SKÁLOVÁ, J, ČOUKOVÁ, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN MIRČEVSKÁ, D. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 207 s. ISBN

9 2.2.5 Oceňování akcií Vlastník akcií, který je účetní jednotkou, se musí při oceňování akcií řídit zákonem o účetnictví. Ten v 24 odst. 2 stanovuje, že akcie se oceňují jednak k okamžiku zařazení do finančního majetku vlastníka a dále ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Při zařazení do finančního majetku vlastníka akcií se akcie zařazují v pořizovací ceně dle 25 odst. 1 písm. f) ZUČE při úplatném nebytí. V případě neúplatného nabytí se oceňují reprodukční pořizovací cenou dle 25 odst. 1 písm. l) ZUČE. V dalším případě se akcie oceňují jejich reálnou hodnotou k aktuálnímu datu. Pokud však vlastník akcií drží ve společnosti obchodní podíl přesahující 20 % a jeho účast je tedy s rozhodujícím (20 % a více) nebo podstatným vlivem (50 % a více), ocenění na reálnou hodnotu se neprovádí. Akcie lze ocenit na jejich reálnou hodnotu i častěji, než ke konci rozvahového dne. 13 Reálnou hodnotou se rozumí ocenění tržní hodnotou u akcií, které jsou obchodovány na burze nebo ocenění kvalifikovaným odhadem či posudkem znalce. Nelze-li použít ani jednu variantu, stanoví se ocenění se podle zvláštních právních předpisů Hospodářský výsledek společnosti Hospodářský výsledek společnosti (před zdaněním) představuje rozdíl mezi účetními výnosy a účetními náklady za účetní období. Akciová společnost je podle 17 odst. 1 ZDP poplatníkem daně z příjmů právnických osob a proto je povinna ze svého hospodářského výsledku vypočítat a odvést daň z příjmů. Hospodářský výsledek společnosti před zdaněním se tedy ještě snižuje o případnou daň z příjmů (pokud není daňová povinnost nulová) a teprve hospodářský výsledek po zdanění, dosahuje-li kladných čísel, je ziskem (po zdanění) společnosti Rozdělování zisku ve společnosti Zisk po zdanění se v následujícím účetním období eviduje u akciové společnosti v účetnictví na účtu Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení. Tento účet musí být do konce následujícího roku vynulován, čehož se dosáhne rozdělením zisku v souladu s požadavky zákonů, zakladatelských dokumentů, stanov nebo jiných smluv. 15 Než může valná hromada akciové společnosti rozhodnout o výplatě dividend, musí být nejprve splněno několik podmínek: akciová společnost musí přidělit povinnou část z hospodářského výsledku do rezervního fondu společnosti ( 217 odst. 2 ObchZ), zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZUČE ). 14 Pro potřeby této práce budu nadále uvažovat, že akciová společnost dosáhla zisku po zdanění. 15 SKÁLOVÁ, J, ČOUKOVÁ, P. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN

10 akciová společnost musí v souladu se zakladatelskými smlouvami nebo stanovami přidělit část z hospodářského výsledku do fondů tvořených ze zisku ( 173 ObchZ), vlastní kapitál akciové společnosti nesmí být v důsledku výplaty dividend nižší než základní kapitál akciové společnosti ( 178 odst. 2 ObchZ), částka výplaty dividend nesmí být vyšší než je hospodářský výsledek účetního období snížený o povinný příděl do rezervního fondu a neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvářené ze zisku, které může společnost použít dle svého úsudku ( 178 odst. 6 ObchZ), akciová společnost nesmí vyplatit dividendy, pokud eviduje ve svých aktivech neodepsané zřizovací výdaje, ledaže by měla disponibilní zdroje (z nichž lze vyplácet dividendy) a nerozdělený zisk minulých let nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů ( 65a ObchZ), akciová společnost musí převést zisk nebo jeho část na řídící osobu v souladu se smlouvou o převodu zisku, pokud existuje, ( 190a ObchZ). 2.3 Příjmy plynoucí z akcií Pomineme-li původní motiv nákupu akcií, tj. majetkovou účast v podnikání, lze nalézt další motiv nákupu akcií investory, ve snaze dosáhnout vedle dividend (neboli běžných výnosů) rovněž výnosů kapitálových, vyplývajících z předpokládaného růstu (případně poklesu) jejich tržních cen (kurzů) Příjmy z držby akcií Tento příjem představuje vyplacení dividend akciovou společností akcionářům jakožto podíl na zisku společnosti. Nárok na dividendu má investor, který vlastní akcie k rozhodnému dni pro výplatu dividend. 17 Kdo je vlastníkem zaknihované akcie k rozhodnému dni, se zjistí z účtu vlastníka evidovaného v Centrální evidenci cenných papírů. 18 U listinných cenných papírů na jméno se tento údaj zjistí ze samotné akcie. 19 Pro zjištění vlastníka listinných akcií na majitele se má za to, že ten, kdo při uplatnění práva předloží společnosti listinné akcie na majitele, byl oprávněn vykonávat toto právo k rozhodnému dni Definice pojmu dividenda Dividendy představují část ze zisku společnosti, která při výplatě akcionářům připadá na jednu akcii. 16 REJNUŠ, O. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010, 659 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN JÍLEK, J. Akciové trhy a investování. 1. vydání. Praha: Grada, 2009, 656 s. ISBN odst. 1 ZPKT ZCP b ObchZ. 10

11 Podle prof. Ing. Rejnuše lze akcie dle práv jejich majitelů na dividendu rozdělit na: - Kmenové akcie se standardní výplatou dividend o Jedná se o standardní kmenové akcie, u nichž se dividenda vyplácí v návaznosti na dosaženém zisku akciové společnosti a v souladu s rozhodnutím její valné hromady - Kmenové akcie s oddálenou výplatou dividend o Oproti předešlým akciím nárok na výplatu dividend vzniká až za předem stanovený počet let od jejich vydání. - Prioritní akcie s fixní dividendovou sazbou o Akcie mají předem pevně stanovenou výši dividendy definovanou procentuálně z nominální hodnoty akcie. - Prioritní akcie s variabilní dividendovou sazbou o Akcie mají variabilní dividendovou sazbu odvozenou od některé klíčové tržní referenční úrokové sazby. - Účastnické prioritní akcie o Vyjma práva na prioritní výplatu dividend navíc disponují možností participování na zisku akciové společnosti (dodatečné dividendy) Příjmy z převodu akcií Akcie se převádějí na základě kupní smlouvy. Příjmy z takového převodu jsou součástí předmětu daně z příjmů fyzických a právnických osob podobně jako příjmy z držby akcií. Navzdory tomu se od zdanění dividend do jisté míry liší Vlastník akcií - fyzická osoba Poplatník, který vlastní akcie, jež nebyly součástí jeho obchodního majetku, má nárok na osvobození příjmů z prodeje akcií, pokud byly v jeho držení alespoň 6 měsíců a současně podíl na hlasovacích právech společnosti nepřesahoval 5 % v uplynulých 24 měsících. Pokud poplatník měl akcie zahrnuty v obchodním majetku, může příjmy z jejich prodeje osvobodit až po 6 měsících po skončení podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti. 21 Jestliže jsou akcie součástí obchodního majetku poplatníka, jsou příjmy s převodu akcií součástí dílčího základu daně dle 7 ZDP. Nesplní-li poplatník podmínky pro osvobození, jsou příjmy z převodu akcií součástí dílčího základu daně podle 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Podle 10 odst. 5 ZDP lze proti těmto příjmům uplatnit prokazatelně vynaložené výdaje, za které poplatník akcie nabyl včetně souvisejících výdajů vynaložených na prodej akcií odst. 1 písm. w) ZDP 11

12 Vlastník akcií - právnická osoba Příjmy z převodu akcií jsou u právnických osob osvobozeny, pouze pokud byl před převodem akcií mezi právnickými osobami vztah mateřská-dceřiná společnost (viz kapitola 3). Pokud budou akcie osvobozeny od zdanění daní z příjmů právnických osob, náklady související s jejich pořízením a držbou nejsou dle 25 odst. 1 písm. i) a zk) daňově uznatelné. 12

13 3 Zdanění příjmů z dividend u fyzických osob Je-li vlastníkem akcií fyzická osoba, příjmy jí vyplacené z vlastnictví akcií podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob. Obecně náleží příjmy z dividend pod dílčí základ daně podle 8 ZDP, tj. jsou příjmem z kapitálového majetku. Pro správné zdanění dividend, resp. správné určení, které příjmy z dividend budou podléhat české dani z příjmů, je nutné nejprve správně určit daňový domicil (daňovou rezidenturu) poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Daňový domicil může nabýt dvou hodnot: daňový rezident ČR, daňový nerezident ČR daňový rezident jiného státu. Za daňového rezidenta ZDP považuje toho, kdo má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. 22 Daňový rezident má daňovou povinnost, která se vztahuje na všechny jeho celosvětové příjmy. 23 Daňový nerezident má daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Daňový rezident tedy bude zdaňovat dividendy, vyplacené mu společnostmi po celém světě, kdežto daňový nerezident jen dividendy vyplacené mu společností, která je českým daňovým rezidentem. Většina států má stanovená pravidla zdanění příjmů z dividend obdobně a tak není těžké zjistit, že na zdanění příjmů z dividend si činí nárok, jak stát zdroje dividend, tak stát daňové rezidentury příjemce dividend. Obdobně mají státy stanovená pravidla daňové rezidentury a tak se může stát, že jeden poplatník je daňovým rezidentem více států. Aby nedocházelo k těmto situacím, uzavírají mezi sebou státy mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění 24. Jak jejich název napovídá, mají zabránit jednak tomu, aby byla jedna osoba zároveň daňovým rezidentem více států, a dále se v nich stanovují podmínky, za kterých může být ten který příjem ve smluvních státech zdaněn (resp. nezdaněn) či jak se zaplacená daň v jednom smluvním státě může zohlednit ve druhém smluvním státě Rozlišení státu podle zdroje příjmů z dividend Postup zdanění příjmů z dividend se u fyzických osob liší v závislosti na tom, který stát je jejich zdrojem. Příjmy ze zdrojů na území České republiky jsou definovány v 22 ZDP. Pokud je zdrojem Česká republika, jsou podle 8 odst. 4 ZDP příjmy z dividend samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (15 %) podle 36 odst. 2 ZDP. Příjmy z dividend ze zdrojů v zahraničí jsou, nesnížené o 22 2 odst. 2 ZDP odst. 2 a 3 ZDP. 24 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Přehled platných smluv České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: 25 Více v kapitole 3 o vlivu mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. 13

14 výdaje podle 8 odst. 4 ZDP, součástí dílčího základu daně z příjmů z kapitálového majetku a budou zdaněny běžnou 15% sazbou daně. Nabízí se otázka, proč rozdělovat příjmy z dividend podle státu zdroje do základů daně dle 5 a 36 ZDP, když jsou ve výsledku zdaněny stejnou sazbou daně. Pokud bychom i příjmy z dividend ze zahraničí zdaňovali srážkou u zdroje (což by bylo mimochodem značně obtížné vzhledem k faktu, že správce daně by neměl žádné nástroje, jak si ohlídat zahraniční poplatníky), nešlo by uplatnit například odvedenou daň v zahraničí v daňovém přiznání ke snížení tuzemské daňové povinnosti. Pokud by naopak příjem z dividend ze zdroje v České republice byl součástí dílčího základu daně dle 8 ZDP, bylo by možné proti tomuto příjmu uplatnit nezdanitelné položky, jako například ztrátu z podnikání fyzických osob Zdanění zvláštní sazbou daně Zvláštní sazbou daně se podle 8 odst. 3 a 4 ZDP zdaňují pouze příjmy z dividend ze zdrojů v České republice. Zdanění zvláštní sazbou daně se též označuje pojmem srážka u zdroje. Tento termín vystihuje způsob, jakým je zdanění zvláštní sazbou daně provedeno. Povinnost provést srážku daně totiž dle 38d ost. 1 ZDP leží na bedrech plátce daně 27. Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze samotný příjem, který se dále nijak nesnižuje, a to ani o nezdanitelné části základu daně dle 15 ZDP. 28 Každý jeden příjem z dividend z jednotlivého cenného papíru (i v rámci stejného druhu od jednoho emitenta) je samostatným základem daně pro zvláštní sazbu daně a zaokrouhluje se na celé haléře dolů. Vypočtená srážková daň připadající na jednotlivý cenný papír se nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů z dividend plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkových účastí v jedné akciové společnosti se zaokrouhluje na celé koruny dolů. 29 Nemůže zde tedy dojít k situaci, že výsledná daň bude nula, jako tomu je u příjmů z úroků na bankovních účtech při užití denního úročení vkladů klientů 30. K dané problematice související s nabytím účinnosti nového daňového řádu vydalo Ministerstvo financí ČR pokyn D Avšak jak konstatoval Nejvyšší správní soud, pokyny vydávané Ministerstvem financí ČR nejsou obecně závazné právní normy, protože nenaplňují znaky obecně závazného normativního právního aktu ani není Ministerstvo financí ČR ZDP. 27 Tento termín byl dříve vymezen v 6 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který však k pozbyl účinnosti a nový daňový řád tento termín nezná. Proto byl tento termín doplněn přímo do 38c ZDP podle něhož se jím rozumí osoba, jež má podle ZDP povinnost odvést správci daně daň nebo zálohu na daň, kterou od poplatníka vybrala, srazila nebo zajistila odst. 3 ZDP. 29 tamtéž 30 SKALKOVÁ, O. Zbrusu nová banka Zuno má fígl, na kterém klienti vydělají a státní kasa prodělá. IHned.cz[online] , [cit ]. Dostupný z: zbrusu-nova-banka-zuno-ma-figl-na-kterem-klienti-vydelaji-a-statni-kasa-prodela. 31 Pokyn Ministerstva financí ČR D-346. Prominutí daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Dostupné z: 14

15 zmocněno k závaznému výkladu práva prostřednictvím těchto pokynů. Tyto pokyny mají charakter interních normativních aktů (směrnic) a jsou pokynem nadřízeného orgánu správcům daně s povinností pro správce daně se jimi řídit, pokud neodporují zákonům. 32 Pokyny jsou tedy vydávány jako interní normativní akty (interní normativní směrnice) a pro správce daně představují pokyn nadřízeného orgánu. Ve vztazích služební nadřízenosti a podřízenosti obecně platí povinnost řídit se pokyny nadřízeného orgánu, avšak jen jestliže dané pokyny neodporují zákonu. Srážku daně je plátce daně povinen provést při výplatě příjmů z dividend ve prospěch poplatníka. Protože mezi rozhodnutím valné hromady o výplatě dividend a jejich skutečným vyplacením mohou nastat poměrně dlouhé časové prodlevy, zavádí ZDP také maximální lhůtu, do které je plátce daně povinen srážku provést. U výplaty dividend ze zaknihovaných akcií musí být srážka provedena do konce měsíce následujícího po měsíci schválení výplaty dividend valnou hromadou, u akcií v listinné podobě je pak tato lhůta do konce třetího měsíce po schválení výplaty dividend. 33 Samotná srážka ještě neznamená odvedení daně. Plátce daně v souladu s 38d odst. 3 ZDP odvádí sraženou daň svému místně příslušnému správci daně, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy měl srážku provést. Srazil-li tedy plátce daně daň při výplatě dividend z nezaknihovaných akcií týden po rozhodnutí valné hromady konané např. 3. dubna, musí daň odvést nejpozději 31. května. Kdyby však provedl srážku až poslední den lhůty (tj. 31. července), může daň odvést správci daně až 31. srpna. Sražením daně se považuje daňová povinnost poplatníka za splněnou a to včetně daňového rezidenta jiného členského státu EU nebo EHP, protože dividendy nejsou zahrnuty do výjimky dle 36 odst. 7 ZDP Dividendy vyplácené daňovým nerezidentům V případech, kdy akciová společnost vyplácí dividendy fyzickým osobám, které nemají daňovou rezidenturu v ČR, má dle 36 odst. 2 písm. a) ZDP tato akciová společnost povinnost srazit z těchto dividend daň z příjmů. Současně musí zjistit, jestli ČR má uzavřenou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění. se státem daňové rezidentury příjemce dividend. Pokud tomu tak, je musí respektovat případné vyloučení těchto příjmů v ČR ze zdanění, popřípadě zdanit jen do smlouvou povolené výše. Více se této problematice budu věnovat v kapitole Rozhodnutí NSS ze dne , sp. zn. 8 Afs 3/ d odst. 2 ZDP d odst. 4 ZDP. 15

16 3.4 Příklad Daňový rezident ČR ABC, a.s., vyplácí v roce 2011 dividendy svým akcionářům. Jedním z akcionářů je paní Nováková, toho času daňová rezidentka ČR, která již pátým rokem drží 5% podíl na základním kapitálu ABC, a.s. Na akcie v držení paní Novákové připadají dividendy v celkové výši 0,5 mil. Kč. Dividendy náleží do příjmů z kapitálového majetku paní Novákové dle 8 odst. 1 písm. a) ZDP. U tohoto typu příjmů z kapitálového majetku se však uplatňuje režim zahrnutí do samostatného základu daně dle 36 ZDP. Dividendy vyplacené paní Novákové tedy budou zdaněny srážkovou daní se sazbou 15 %. Srážku provede ABC, a.s. v souladu s 38d odst. 2 ZDP. Paní Nováková obdrží na svůj bankovní účet od ABC, a.s. dividendu ve zdaněné výši 425 tis. Kč. Po skončení zdaňovacího období již paní Nováková tento příjem do svého daňového přiznání nezahrne. Dalším akcionářem ABC, a.s. je pan Windsor, toho času daňový rezident Velké Británie, který drží 30% podíl na základním kapitálu ABC, a.s. Na akcie v držení pana Windsora připadají dividendy v celkové výši 3 mil. Kč. Mezi Českou republikou a Velkou Británií je uzavřena mezinárodní smlouva č. 89/1992 Sb., o zamezení dvojího zdanění. Tato smlouva ve svém čl. 10 přiznává ČR právo zdanit dividendy maximálně 15% sazbou. Nižší 5% sazbu daně, kterou také uvádí smlouva, nemůže Pan Windsor využít, protože se vztahuje pouze na právnické osoby. Dividendy náleží do příjmů z kapitálového majetku pana Windsora dle 8 odst. 1 písm. a) ZDP. U tohoto typu příjmů z kapitálového majetku je však uplatněn režim zahrnutí do samostatného základu daně v 36 ZDP. Dividendy vyplacené panu Windsorovi tedy budou zdaněny srážkovou daní se sazbou 15 %. Tato sazba daně splňuje maximální výši zdanění stanovené mezinárodní smlouvou a ABC, a.s. tedy provede srážku daně v souladu s 38d odst. 2 ZDP. Pan Windsor, jakožto daňový rezident členského státu EU, může dle 36 odst. 7 ZDP zahrnout dividendy do svého českého daňového přiznání. Sražená daň z dividend se mu následně započte na jeho celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území ČR, za které zde v ČR podává daňové přiznání. Pokud pan Windsor podá v ČR daňové přiznání, bude moci také uplatnit slevu na poplatníka dle 35ba ZDP. ABC, a.s. vyplácí panu Windsorovi dividendu ve zdaněné výši tis. Kč. Pan Windsor může v ČR podat daňové přiznání, kde sraženou daň z dividend ve výši 450 tis. Kč použije ve stejném režimu jako zaplacenou zálohu na daň. 16

17 4 Zdanění příjmů z dividend u právnických osob Je-li vlastníkem akcií právnická osoba, příjmy jí vyplacené z vlastnictví akcií jsou předmětem daně podle 18 odst. 1 ZDP a podléhají zdanění daní z příjmů právnických osob. Stejně jako u zdanění v rámci daně z příjmů fyzických osob je podstatné určení daňové rezidentury poplatníka právnické osoby vlastnící akcie. Podle 17 odst. 3 ZDP je daňovým rezidentem ta právnická osoba, která má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení 35. Dopady stanovení daňové rezidentury na způsob zdanění jsou shodné s dopady pro fyzické osoby, proto je v této kapitole nebudu znovu rozebírat. 4.1 Osvobození dividend od zdanění daní z příjmů právnických osob Příjmy z dividend jsou podle 19 odst. 1 písm. ze) ZDP od daně osvobozeny, pokud jsou dividendy vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti. Mateřská společnost musí podle 19 odst. 9 ZDP být skutečným vlastníkem příjmu z dividend, to znamená, že tyto platby přijímá ve svůj vlastní prospěch a nikoliv jako zprostředkovatel, zástupce nebo zmocněnec pro jinou osobu. Proto je nyní důležité správně definovat, které právnické osoby se považují za mateřskou a dceřinou společnost Mateřská společnost Za mateřskou společnost ZDP považuje právnickou osobu, která je: obchodní společností nebo družstvem a jež je daňovým rezidentem ČR ( 19 odst. 3 ZDP), daňovým rezidentem členského státu EU ( 19 odst. 3. ZDP), daňovým rezidentem Švýcarska, Norska nebo Islandu ( 19 odst. 8. ZDP). Mateřská společnost musí nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě vlastnit alespoň 10% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti. Podmínku doby vlastnictví je možné naplnit i následně po osvobození příjmu z dividend. Jde prakticky o situaci, kdy mateřská společnost překročí 10% podíl těsně před rozhodnutím o vyplacení dividend. Pokud by neexistovala možnost splnit podmínku dodatečně, musela by mateřská společnost dividendy zdanit, přestože má v úmyslu držet svůj podíl v dceřiné společnosti nad 10 % dlouhodobě K problematice pojmu místo vedení vydalo Ministerstvo financí ČR sdělení (č.j. 251/ /2000), ve kterém se o místu vedení například uvádí, že jde o místo, kde jsou ve skutečnosti prováděna klíčová řídící a obchodní rozhodnutí, která jsou nezbytná k provádění průmyslové a obchodní činnosti podniku jako celku a která nemohou být na nižších úrovních řízení měněna odst. 4 ZDP. 17

18 4.1.2 Dceřiná společnost Co se daňové rezidentury týká, klade ZDP na dceřinou společnost stejné požadavky jako na mateřskou společnost. Dceřinou společností je taková společnost, jejíž akcie vlastní nejméně po dobu 12 měsíců jiná společnost, která nepřetržitě vlastní alespoň 10% podíl na základním kapitálu. 37 Je-li dceřiná společnost v likvidaci, nelze uplatnit osvobození dividend. 38 Pokud budou obě společnosti, jak mateřská tak dceřiná, daňovými rezidenty ČR, EU nebo EHP, bude výplata dividend mezi těmito společnostmi v České republice od daně osvobozena. Pokud však společnost, jež vyplácí dividendy, bude daňovým rezidentem jiné země než vymezených zemí, musí být splněny další podmínky, aby tyto dividendy mohly být osvobozeny. Dividendy od společností, jež jsou daňovými rezidenty třetích zemí, jsou osvobozeny za podmínek: stát daňové rezidentury dceřiné společnosti má uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s ČR, dceřiná společnost má podobnou právní formu jako česká a.s., s.r.o. nebo družstvo, dceřiná společnost je v podobném vztahu vůči mateřské společnosti, tj. 10% podíl mateřské společnosti na jejím základním kapitálu, dceřiná společnost je podrobena zdanění obdobnou daní, jako je česká daň z příjmů právnických osob, a její sazba daně není nižší než 12 %. 4.2 Rozlišení státu podle zdroje příjmů z dividend Postup zdanění příjmů z dividend se u právnických osob liší v závislosti na tom, který stát je jejich zdrojem. Příjmy ze zdrojů na území České republiky jsou definovány v 22 ZDP. Pokud je zdrojem Česká republika jsou, podle 36 odst. 2 ZDP, zdaněny srážkovou daní a postupuje se zde podobně jako u zdanění příjmů z dividend fyzických osob. Příjmy z dividend ze zdrojů v zahraničí jsou součástí samostatného základu daně dle 20b ZDP. 4.3 Samostatný základ daně dle 20b zákona o daních z příjmů Do samostatného základu daně se (mimo další příjmy) zahrnují veškeré příjmy z dividend, které plynou daňovým rezidentům České republiky ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Poplatník podává po skončení zdaňovacího období jedno daňové přiznání, jehož hlavní část tvoří příjmy zahrnuté do základu daně podle 18 ZDP. Toto daňové přiznání také obsahuje část, kde poplatník uvede pouze příjmy, které spadají do samostatného základu daně podle 20b ZDP. Příjmy z dividend ze zahraničí se uvádějí ve výši nesnížené o případně zaplacené daně v zahraničí odst. 3 ZDP odst. 2 ZDP. 18

19 Sazba daně na příjmy zahrnuté do samostatného základu daně podle 21 odst. 4 ZDP je 15 %. Opět se nabízí otázka, proč jsou příjmy z dividend rozdělovány do dvou různých metod zdanění. Tentokrát je rozdíl patrnější. Sazba daně z příjmů právnických osob je dle 21 odst. 1 ZDP stanovena na 19 %. Pokud by nebyly příjmy z dividend ze zdrojů mimo ČR zdaněny v samostatném základu daně, byly by podrobeny vyššímu zdanění než příjmy z dividend, které mají svůj původ ze zdroje v ČR, kde je daň vybíraná srážkou a činí podle 36 odst. 2 ZDP pouze 15 % Příjem z dividend plynoucí stálé provozovně daňového nerezidenta Stálá provozovna je definována v 22 odst. 2 ZDP jako místo k výkonu činnosti poplatníků, kteří nejsou daňovými rezidenty ČR. Vznik stále provozovny se nemusí nutně vázat na registraci zahraničního subjektu k podnikání v České republice prostřednictvím své zde zřízené pobočky. Ke vzniku stálé provozovny stačí splnění definice v 22 ZDP nebo mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. 39 Stálá provozovna je považována za samostatného poplatníka daně z příjmů právnických osob a podává tedy daňové přiznání. Pro účely daně z příjmů právnických osob se pak na ni pohlíží jako na daňového rezidenta ČR a při zdaňování dividend se postupuje jako u běžné právnické osoby, jež má svoji daňovou rezidenturu v ČR. 4.4 Základ daně u příjemce dividend Poplatník, který přijímá příjmy z dividend, obdrží dividendy buď v nezdaněné výši (pokud byly naplněny podmínky pro osvobození) nebo ve výši snížené o srážkovou daň Osvobození příjmů z dividend Pokud byly naplněny podmínky pro osvobození (připomeňme jen, že se jedná o vztah mateřská a dceřiná společnost), dividendy nebyly u dceřiné společnosti podrobeny srážkové dani podle 36 odst. 2 ZDP a žádná daň tedy nebyla sražena ani odvedena správci daně. Příjemce dividend je obdrží v plné výši. Jako všechny příjmy by nyní měly být součástí základu daně příjemce. Zákon však v 23 odst. 1 ZDP o základu daně říká: Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců. Dividendy, které splnily podmínku osvobození u dceřiné společnosti, splňují tuto podmínku samozřejmě i u mateřské společnosti a ta si je tedy nezahrne do základu daně. V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob pak poplatník na řádku 110 vyloučí dividendy ze základu daně. 39 RYLOVÁ, Z. Mezinárodní dvojí zdanění , aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: Anag, 2009, 423 s. Daně (ANAG). ISBN

20 4.4.2 Zdanění příjmů z dividend Nejsou-li splněny podmínky pro osvobození příjmu z dividend, společnost, která je vyplácí, provede před jejich vyplacením srážku daně. Příjemce příjmu z dividend následně obdrží příjmy ve zdaněné výši. Zákon v 23 odst. 4 písm. a) ZDP uvádí: (4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují a) u poplatníků uvedených v 2 odst. 2, v 17 odst. 3 a u stálé provozovny ( 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle 36. Dividendy, které již byly jednou zdaněny srážkovou daní, tedy již nejsou znovu daněny a ze základu daně jsou podobně, jako osvobozené příjmy z dividend, vyjmuty. V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob pak poplatník na řádku 120 vyloučí dividendy ze základu daně. 4.5 Dividendy vyplácené daňovým nerezidentům Vyplatí-li akciová společnost dividendy právnické osobě, která není daňovým nerezidentem ČR, má dle 36 odst. 2 písm. a) ZDP povinnost srazit z těchto dividend daň z příjmů. Zároveň ovšem musí respektovat případné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Pokud má stát daňové rezidence příjemce dividend uzavřenou s ČR tuto smlouvu, musí respektovat případné vyloučení těchto příjmů v ČR ze zdanění, popřípadě zdanit jen do smlouvou povolené výše. Více se této problematice budu věnovat v kapitole Příklad Daňový rezident ČR ABC, a.s., vyplácí v roce 2011 dividendy svým akcionářům. Jedním z akcionářů je lucemburský daňový rezident - akciová společnost KLM S.A., která již třetí rok drží 15% podíl na základním kapitálu ABC, a.s. Na akcie v držení společnosti KLM S.A. připadají dividendy v celkové výši 1,5 mil. Kč. Mezi Českou republikou a Lucemburskem je uzavřena mezinárodní smlouva č. 79/1993 Sb., o zamezení dvojího zdanění. Tato smlouva ve svém čl. 10 přiznává ČR právo zdanit dividendy maximálně 15% sazbou. KLM S.A. splňuje definiční znaky mateřské společnosti dle 19 odst. 4 ZDP. Vyplacené dividendy jsou tedy dle české právní úpravy osvobozeny od daně z příjmů právnických osob dle 19 odst. 1 písm. ze) ZDP. I když smlouva o zamezení dvojí zdanění přiznává ČR právo zdanit dividendy až 15 %, ČR se rozhodla tyto dividendy osvobodit od daně z příjmů. ABC, a.s. tedy vyplatí dividendy své mateřské společnosti v plné a nezdaněné výši 1,5 mil. Kč. 20

21 5 Dvojí zdanění příjmů z dividend O dvojím zdanění se hovoří tehdy, jestliže tentýž předmět daně, tzn. příjem nebo majetek, je více než jednou podroben zdanění stejnou nebo obdobnou daní. 40 U příjmů z dividend dle současné legislativy hrozí vnitrostátní nebo mezinárodní dvojí zdanění. Nejprve bych se rád zaměřil na vnitrostátní dvojí zdanění (společnost i její akcionář jsou daňovými rezidenty ČR). Pokud jsou vyplaceny dividendy akcionářům společnosti, jsou tyto dividendy vyplaceny ze zisku společnosti, který byl předtím u této společnosti zdaněn daní z příjmů právnických osob, a to v rámci zdaňování příjmů z činnosti této společnosti. Vyplacené dividendy nejsou u této společnosti podle 25 odst. 1 písm. e) ZDP daňově uznatelným nákladem. Společnost si tedy nemůže o vyplacené dividendy snížit svůj základ daně ve zdaňovacím období, z něhož pochází zisk, jenž je vyplacen akcionářům, ani ve zdaňovacím období, kdy je zisk akcionářům skutečně vyplacen. 41 V závislosti na tom, kdo je příjemcem příjmů z dividend společnosti, dále hrozí další zdanění zisku společnosti, tentokrát však v podobě zdanění dividend, které obdrželi akcionáři společnosti, jako podíl na již zdaněném zisku společnosti. V případě akcionáře, který je fyzickou osobou, je příjem z dividend předmětem daně z příjmů fyzických osob a stává se dílčím základem daně z příjmů z kapitálového majetku dle 8 ods. 1 ZDP. 42 Dividendy vyplacené fyzické osobě budou tedy zdaněny (viz kapitola 2). Fakticky tedy budou znovu zdaněny stejné příjmy, které pochází z činnosti společnosti, která tyto činnosti již zdanila v rámci své daně z příjmů právnických osob. Bude-li akcionářem právnická osoba, je příjem z dividend předmětem daně z příjmů právnických osob dle 18 odst. 1 ZDP. 43 Tento příjem nicméně může být osvobozen, pokud je mezi subjekty vztah mateřská-dceřiná společnost. V ostatních případech bude tento příjem z dividend zdaněn znovu (viz kapitola 3), obdobně jako v předešlém odstavci. Osvobození příjmů z dividend vyplacené mateřské společnosti však ještě neznamená, že dividendy vyplacené dceřinou společností mateřské nebudou znovu zdaněny v některé další fázi jejich existence. Mateřské společnosti totiž také někomu patří a i ony vyplácí podíly na zisku. Nakonec budou tyto původní dividendy vyplaceny nějaké fyzické osobě, stojící na konci řetězce vlastnictví a znovu zdaněny. 40 RYLOVÁ, Z. Mezinárodní dvojí zdanění aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: Anag, 2009, 423 s. Daně (ANAG). ISBN tamtéž 42 tamtéž 43 tamtéž 21

22 5.1 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů z dividend U příjmů z dividend, které mají původ v jednom státě a jejich příjemce má daňovou rezidenturu v jiném státě, reálně hrozí dvojí zdanění těchto příjmů. Na zdanění dividend si může činit nárok, jak stát zdroje dividend, tak stát daňové rezidentury příjemce dividend. Česká republika dle 22 odst. 1 ZDP považuje za zdroj příjmů pocházejících ze zdrojů na území ČR mimo jiné i dividendy vyplacené jejími daňovými rezidenty a stálými provozovnami daňových nerezidentů umístěných v ČR. Tyto vyplacené dividendy podrobuje ČR zdanění zvláštní sazbou daně dle 36 odst. 2 písm. a) ZDP. Obdobně si Česká republika činí nárok na zdanění dividend, které mají původ v jiném státě a jsou vyplacené daňovým rezidentům ČR 44. Nyní předpokládejme, že stejným způsobem jako Česká republika postupují i další státy. Není těžké si tak představit, jak by dopadlo vyplacení dividend, které by měly původ například u německého daňového rezidenta, českému daňovému rezidentu nebo naopak. Dividendy by byly zdaněny v Německu, protože tam mají svůj původ, a dále v České republice, protože jsou vyplaceny českému rezidentovi. Pokud by to tak ve skutečnosti opravdu bylo, mnoho subjektů by si zajisté rozmyslelo investovat mimo svůj stát daňové rezidence, popřípadě by si vybíraly státy s nízkým nebo nulovým zdaněním příjmů z dividend. Nespornou konkurenční výhodu by naopak měly subjekty, které by svoji daňovou rezidenturu měly ve státech, jež by příjmy z dividend nezdaňovaly. Aby k těmto situacím nedocházelo, uzavírají mezi sebou státy mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Česká republika je dle čl. 10 Ústavy vázána obsahem těchto smluv, jestliže byly vyhlášeny a souhlas k jejich ratifikaci dal Parlament ČR. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění se dle 38f odst. 1 ZDP aplikují přednostně před daňovými zákony, a to znamená, že je-li v daňových zákonech stanoven postup v rozporu s mezinárodní smlouvou, postupuje se dle mezinárodní smlouvy. Pokud tedy budou vyplaceny dividendy daňovým rezidentem jednoho státu daňovému rezidentu jiného státu, je nutné nejprve vyhledat, zda existuje mezi těmito státy příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění a postupovat ve zdanění dividend s ohledem na ustanovení této mezinárodní smlouvy. 5.2 Vyloučení dvojího zdanění příjmů z dividend u smluvního státu Například mezi Českou republikou a Německem je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění č. 18/1984 Sb. Zdaňování dividend upravuje článek 10 této smlouvy. V čl. 10 odst. 1 se přiznává právo zdanit dividendy ve státě daňové rezidentury příjemce dividend. Zároveň je ovšem v čl. 10 odst. 2 smlouvy 44 8 ZDP u daňového rezidenta, který je fyzickou osobou a 20b ZDP u daňového rezidenta, který je právnickou osobou. 22

23 stanoveno, že dividendy mohou být rovněž zdaněny ve státě zdroje dividend, avšak daň takto může maximálně dosáhnout: 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost, která vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející dividendy, 15 % hrubé částky dividend v ostatních případech. Smlouvy s jinými státy mohou mít jinak stanovená pravidla. Například smlouva s Polskem č. 31/1994 Sb. požaduje vlastnictví pouze 20 % jmění společnosti pro maximální zdanění 5 % z hrubé částky dividend a pro zbylé případy stanovuje maximální zdanění pouze 10 % z hrubé částky dividend. Smlouva s USA č. 32/1994 Sb. požaduje vlastnictví nejméně 10 % podílu na hlasovacích právech společnosti pro maximální zdanění 5 % z hrubé částky dividend a pro zbylé případy připouští maximální zdanění 15 % z hrubé částky dividend Metody vyloučení dvojího zdanění Všechny zde zmíněné smlouvy přiznávají právo zdanit dividendy v obou státech. Zároveň však ve státě zdroje dividend omezují maximální zdanění v procentní výši z hrubé částky dividend. Další klíčovou částí mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění jsou články týkající se vyloučení dvojího zdanění. Smluvní státy si ve zmíněném článku smlouvy stanoví metodu vyloučení daně zaplacené ve státě zdroje příjmu (dividend). Konkrétní provedení metody si státy určí ve svých daňových zákonech, v případě České republiky je tato problematika upravena v 38f ZDP. Existují následující možné metody vyloučení dvojího zdanění: Vynětí Zápočet Úplné vynětí Vynětí svýhradou progrese Úplný zápočet Prostý zápočet Schéma 1: Metody vyloučení dvojího zdanění (Vlastní úprava) Metody vynětí spočívají ve vynětí celého příjmu, jež pochází ze smluvního státu, ze základu daně (daňové ztráty) daňového rezidenta a tedy faktickému nezdanění příjmu ze smluvního státu. V případě vynětí s výhradou progrese však dochází dle 38f odst. 7 ZDP k tomu, že u fyzické osoby daňového rezidenta ČR bude na zdanění jeho zbylého základu daně použita sazba daně, která by odpovídala základu daně nesníženého o vyňaté příjmy ze smluvního státu. Z konstrukce výpočtu daně lze dovodit, že tato metoda ovlivní výslednou výši daně jen v okamžiku, kdy bude ČR uplatňovat u fyzických osob progresivní zdanění. 23

24 Metody zápočtu spočívají v započtení příjmu ze smluvního státu do základu daně v ČR a snížení vypočtené daňové povinnosti, z takto stanoveného základu daně, o daň zaplacenou ve smluvním státě. Nejčastěji však nedochází k použití úplného zápočtu, tedy snížení daňové povinnosti o celou daň zaplacenou ve smluvním státě, ale k použití prostého zápočtu. Prostý zápočet dle 38f odst. 2 ZDP snižuje daňovou povinnost v ČR, o daň zaplacenou ve smluvním státě, avšak maximálně do výše odpovídající poměru jakou se velikostí příjmu započteného do základu daně podílí na celkové velikosti základu daně. Nezapočtená část zaplacené daně ve smluvním státě je daňově účinný náklad dle 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. Podstatné je také, že zaplacená daň ve smluvním státě nemusí odpovídat maximální stanovené výši, kterou lze ve státě zdroje zdanit dle mezinárodní smlouvy, ale může být vyšší a v takovém případě lze započíst pouze zaplacenou daň do výše odpovídající mezinárodní smlouvě. Přeplatek na dani ve smluvním státě musí poplatník řešit dle legislativy v daném státě. 5.3 Vyloučení dvojího zdanění dividend u nesmluvního státu Pokud pochází příjem z dividend ze státu, s nímž nemá Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, bude příjem z dividend zahrnut do základu daně v ČR a zdaněn. Poplatník však má možnost si dle 24 odst. 2 písm. ch) ZDP daň z příjmů z dividend zaplacenou v zahraničí zahrnout do výpočtu základu daně jako daňově uznatelný náklad ve zdaňovacím období, které následuje po období, jehož se zahraniční daň týká. 5.4 Příklad Daňový rezident ČR ABC, a.s., vyplácí v roce 2011 dividendy svým akcionářům. Jedním z akcionářů je rakouský daňový rezident - akciová společnost XYZ AG, která drží 20% podíl na základním kapitálu ABC, a.s. Na akcie v držení společnosti XYZ AG připadají dividendy v celkové výši 2 mil. Kč. Mezi Českou republikou a Rakouskem je uzavřena mezinárodní smlouva č. 180/1994 Sb., o zamezení dvojího zdanění. Tato smlouva ve svém čl. 10 odst. 2 písm. b) stanovuje, že u dividend vyplácených daňovému rezidentu Rakouska, který vlastní nejméně 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy, může tyto vyplácené dividendy zdanit pouze Rakousko. ABC, a.s. tedy vyplatí XYZ AG plnou výši dividend 2 mil. Kč - bez zdanění českou daní. 24

25 6 Zdanění dividend ve světě Ve světě existují tři hlavní systémy zdanění dividend vyplácené fyzickým osobám. Klasický systém, který aplikuje většina států světa a v současnosti také České republika, spočívá ve dvojím zdanění dividend. Jednou na úrovni zdanění zisků společnosti a podruhé při zdanění samotných dividend vyplacených ze zisku po zdanění. Systém zápočtu, který se začal používat v některých vyspělých zemích jako Anglie, Německo nebo Austrálie koncem 20. století, spočívá v dodanění pouze rozdílu v sazbách daně mezi zdaněním zisku společností a zdaněním dividend. Tento systém má však význam pouze pokud je sazba daně z příjmů fyzických osob, kam příjmy z dividend patří, vyšší nebo se uplatňuje progresivní zdanění těchto příjmů. Poslední systém je systém úplného osvobození zdanění dividend, který chce Česká republika zavést od a který používá pouze několik států světa, například Slovensko nebo Řecko. 45 Jako názornou ukázku zdaňování dividend ve světě jsem vybral ekonomicky i právně vyspělé státy světa, na kterých chci demonstrovat různé přístupy ke zdaňování dividend. Mezi vybranými státy bezesporu nesmí chybět USA a Německo, které jsou obecně považovány za vzory v oblasti fungování kapitálových trhů, a můžeme se tedy domnívat, že problematika zdaňování dividend z akcií je v těchto státech důkladně propracována. Jako třetí stát jsem zvolil Austrálii, která si prošla dlouhým vývojem zdaňování dividend a stojí za zmínku tento vývoj zde popsat. 6.1 Zdaňování dividend v USA Daňový systém v USA je poměrně komplikovaný vzhledem k faktu, že má nejen federální ale i státní úroveň a každý stát unie si může svoji daňovou politiku upravovat nezávisle. Na federální úrovni má daň ze zisku firem hned 8 daňových pásem s progresivními sazbami od 15 % do 35 % Obdobně daň z příjmů fyzických osob má pásem 5 se sazbami od 15 % do 35 % 46. Od roku 2003 jsou příjmy z dividend vyjmuty z běžného základu daně fyzických osob a nejsou zdaňovány v pásmech se zdaněním %. Pokud splní vlastník akcií zákonné podmínky 47, je příjem z dividend zdaněn sazbou 5 % nebo 15 % v závislosti na celkovém příjmu poplatníka 48. Toto snížení zdanění bylo součástí opatření pro snížení dopadů dvojího zdanění dividend, kreté však stále v USA přetrvává. 45 HONOHAN, P. Taxation of financial intermediation: theory and practice for emerging economies. Washington, DC: World Bank, c2003, 443 s. ISBN MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. USA: Finanční a daňový sektor [online]. [cit ]. Dostupné z: r.html 47 Ty spočívají zejména v držbě akcií 60 dní před dnem rozhodnutí o výplatě dividend společnosti se sídlem v USA nebo obchodované na veřejných akciových trzích v USA a je-li zároveň dividenda vyplacena v letech USA. JOBS AND GROWTH TAX RELIEF RECONCILIATION ACT OF In: Public and Private Laws. Dostupné z: 25