ZÁKLADY MANAGEMENTU. Management neposkytuje vyčerpávající a jasné návody, jak řídit jakoukoli organizaci.

Transkript

1 ZÁKLADY MANAGEMENTU Management neposkytuje vyčerpávající a jasné návody, jak řídit jakoukoli organizaci. Představuje soubor poznatků, které by měl manažer znát a které slouží jako východisko pro jeho práci. V konkrétních situacích je musí umět vhodně aplikovat, kombinovat, popř. i tvůrčím způsobem rozvíjet. Řada závěrů, které byly směrodatné po desetiletí, je vývojem modifikována, překonána a nahrazena závěry novými Existují však některé obecné zkušenosti, které byly praxi posledních zhruba sta let ověřené, které lze považovat za jistá východiska řízení. Do této kategorie poznatků patří vymezení základních manažerských funkcí.

2 ŘÍZENÍ Informace a rozhodování Řídící složka Mistr Řízená složka Stavební dělník Řídící informace uložení úkolu Řízená složka Stavební dělník Řízená složka Stavební dělník Zpětná vazba - kontrola plnění úkolu

3 MANAGEMENT Úloha manažera a managementu Kontrolování (controlling) řízení podle odchylek Kontrolou se zjišťuje, zda stanovené postupy a cíle jsou skutečně dosahovány. Pokud se cílů nedosahuje, musí se na základě poznatků kontroly provádět konkrétní řídicí opatření. Podstatou kontroly je srovnávání stavu nebo průběhu (jaký má být) se skutečným stavem nebo průběhem (jaký je). Princip kontroly ukazuje obrázek. Kontrolní cyklus jako celek má tyto fáze: stanovení norem (standardů), ukazatelů stavu jaký má být plán, sledování (monitorování) provozu zjištění stavu jaký je skutečnost, porovnání průběhu provozu s normami (standardy), ukazateli - měření skutečnost/ plán, řešení vzniklých odchylek jejich korekcí do správného směru vývoje. plán stav, jaký má být zjištění skutečného stavu (nákladů, termínů, výkonů) řídící opatření srovnání stavu, jaký má být, se stavem, jaký je analýza odchylek

4 MANAGEMENT Úloha manažera a managementu Manažerský kruh Plánování shromáždění informací průzkum zdrojů zdrojů určení určenístrategie a cílů cílů MANAŽERSKÝ KRUH Kontrolování srovnání výsledků s plánem plánem rozbory rozbory řešení řešeníproblémů opatření opatření Organizování // vedení vedenílidí lidí užití užitízdrojů koordinace motivace vlastní vlastnírealizace

5 ZÁKLADY MANAGEMENTU Ať uvažujeme o manažerovi v automobilce či ve zdravotnickém zařízení, stavební firmě nebo o vedoucím pracovníkovi ve statní instituci, ať sledujeme ředitele nebo řadového referenta, lze vytipovat řadu rysů, které jsou manažerskéčinnosti společné, i když jejich poměr i konkrétní zaměření se budou lišit. Společná pro práci každého manažera je potřeba zvládnutí a uplatnění základních manažerských praktik, technik a metod, které manažerům umožní rutinní manažerské chování v různých situacích, v kterých pracují a řešení zcela rozdílných úkolů.

6 ZÁKLADY MANAGEMENTU Základy manažerskéčinnosti, prošly určitým vývojem, jak později podrobněji probereme. Bez nadsázky lze konstatovat, že v současnosti mezi jednotlivými autory ani v této oblasti neexistuje jednoznačná shoda. Rozdíly se již vyskytují v tom, jak označit základní činnosti manažerů - někteří hovoří o funkcích", jiní o rolích", nechybí ani pojem komponenty manažerské práce. Stejně tak panuje nejednotnost ve vnitřní klasifikaci, struktuře, tzn. rozdělení manažerské práce do stejnorodých skupin.

7 ZÁKLADY MANAGEMENTU Těžiště výkladu manažerské práce spočívá ve vymezení základních manažerských aktivit, které lze rozdělit do dvou základních skupin: 1. Průřezové činnosti: - rozhodování; - organizování - řízení lidských zdrojů; - komunikování; - práce s informacemi. 2. Činnosti naplňující fáze managementu: - plánování; - implementace; - kontrola,

8 ZÁKLADY MANAGEMENTU Průřezové funkce Základní funkce

9 POJETÍ MANAGEMENTU Management - nejobecněji lze charakterizovat jako souhrn všech činností které je třeba udělat, aby byla zabezpečena funkce organizace. (to manage vést, řídit, spravovat, vládnout ) Manažer - samostatná profese, kdy pracovník na základě zvolení, jmenování, pověřeníči ustavení nebo zmocnění realizuje aktivněřídícíčinnosti, pro které je vybaven odpovídajícími kompetencemi.

10 POJETÍ MANAGEMENTU Vrcholová úroveň řízení (top management) - nejvyšší řídící pracovník/ci organizace, jejich postavení a kompetence obvykle specifikují statutární dokumenty organizace (CEO Chief Executive Officer, COO Chief Operating Officer/ Chief Operations Officer, CFO Chief Financial Officer) Střední úroveň řízení (middle management) - řídící pracovníci štábních útvarů či nižších liniových útvarů. Základní úroveň řízení (lower management) někdy též označovaná jako management první linie", nejnižší úroveňřízení, kdy manažer jižřídí výkonné pracovníky (stavbyvedoucí, mistr, dílovedoucí, předák)

11 POJETÍ MANAGEMENTU S pojmem management se můžeme setkat v trojím významu: - specifická aktivita; - skupina řídících pracovníků; - vědní disciplína.

12 POJETÍ MANAGEMENTU Management jako specifická aktivita (profese) je stále s větší vážností uznáván jako významný činitel, ovlivňující prosperitu každé organizace. I sebelépe technicky vybavená organizace disponující kvalifikovanými lidmi nemusí být zárukou úspěchu, je-li špatně řízena.

13 POJETÍ MANAGEMENTU V literatuře se v tomto smyslu můžeme setkat s řadou definic, které lze rozdělit minimálně do tří skupin: - První skupina zdůrazňuje složky, které tvoří náplň manažerské profese: Management - soubor názorů, zkušeností, doporučení, přístupů a metod, kterých vedoucí pracovníci (manažeři) užívají k zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení podnikových záměrů". V některých definicích nechybí ani výčet manažerských funkcí, jako je rozhodování, plánování, kontrola, organizování, motivování, komunikace apod.

14 POJETÍ MANAGEMENTU - Druhá skupina definic zdůrazňuje smysluplnost managementu, tzn. dosažení vytýčeného cíle: Management - činnost mobilizující lidské i věcné činitele při respektování právních norem, nákladů, kvality a lhůt k uskutečnění určité akce či projektu Management - umění dosáhnout toho, aby lidé udělali to, co je třeba.

15 POJETÍ MANAGEMENTU - Třetí skupina usiluje při vymezení pojmu management o zdůraznění tří dalších důležitých faktorů, a to, že manažerskéčinnosti jsou spojeny s rizikem a jejich smyslem je realizovat změny, aby bylo dosaženo žádoucích efektů (hodnot): Management - mobilizace a aktivizace všech zdrojů a podstupování rizik s cílem dosáhnou žádoucích přínosů pro řízenou institucí.

16 POJETÍ MANAGEMENTU V manažerské terminologii se můžeme setkat s výrazem control, který je obvykle spojován s bezprostředním prosazováním a realizací stanovených úkolů. Představuje obvykle nižší stupeňřídícíčinnosti ve smyslu řízení dílčích procesů zejména výrobních a technologických, často se jim též rozumí řízení procesů v reálném čase

17 POJETÍ MANAGEMENTU Další významový rys výrazu management zvláště v hospodářské sféře. Je spojen s personifikací, tj. se ztotožněním pojmu management s výkonnými řídícími pracovníky (profesionály), kteří řídí firmu podle záměrů vlastníků (např. akcionářů).

18 POJETÍ MANAGEMENTU Slovem management můžeme označovat řízení, ale také skupinu podnikových řídících pracovníků. Jde na jedné straně o označení funkce na straně druhé o označení skupiny lidí, kteří tyto funkce vykonávají. Pojmem management označujeme především řízení celé jednotky, ale také řízení určité ucelené podnikové činnosti. Potom hovoříme o managementu finančním, personálním, informačním, kvality atd.,

19 POJETÍ MANAGEMENTU Management je považován též za vědní disciplínu, která ovšem neposkytuje nezvratná fakta. Doporučení managementu jsou proměnlivá, protože jsou spojena s realitou a ta se do jisté míry neustále mění.

20 POJETÍ MANAGEMENTU Není ničím výjimečným, že řada názorů, přístupů a závěrů doporučovaných managementem na počátku tohoto století je překonána a že je nahrazována novými koncepcemi, které mají lépe zajistit prosperitu řízených subjektů. Management neposkytuje univerzální návody, neboť při řízení musí být respektovány faktory teritoriální, národnostní, kulturní, časové a další,

21 POJETÍ MANAGEMENTU Management představuje uspořádaný soubor poznatků, většinou odpozorovaných z praxe, které jsou zpracovány formou návodů pro jednání nebo jako principy. Opírá se o poznatky (teorie a metody) z oblasti více vědních disciplín - ekonomie, matematiky, psychologie, sociologie, statistiky atd. Tyto poznatky aplikuje a rozvíjí na podmínky řízení.

22 POJETÍ MANAGEMENTU Management v sobě obsahuje i prvky umění, které souvisejí s individuálními schopnostmi manažerů. Jde o organizační schopnosti manažerů, umění jednat s lidmi, vystupování, schopnost kvalifikovaného rozhodování atd.

23 POJETÍ MANAGEMENTU Manažer sice využívá nástrojů, technik a principů, ale při jejich uplatnění jsou neméně důležité intuice, kreativita, umění předvídat a případně i v pravou chvíli riskovat.

24 POJETÍ MANAGEMENTU Za tvůrčíčin se pokládá vyhledávání vhodných příležitostí k podnikání, ovlivňování trhu, ustavení schopného týmu atd.

25 POJETÍ MANAGEMENTU Za umění je považováno vytváření podnikové vize, nalezení příležitostí tam, kde ostatní vidí jenom chaos, rozpory a konflikty. To jsou prvky umění, bez kterého se úspěšný vrcholový manažer obejít nemůže.

26 POJETÍ MANAGEMENTU P. F. Drucker zastává názor, že management není v pravém slova smyslu vědou, je to spíše praktickáčinnost a přirovnává management k medicíně, kterou připomíná v řadě aspektů. Například v tom, že pro pečlivé stanovení diagnózy je třeba spíše zvážit řadu různých okolností než použit standardní postup. Úspěšným lékařem je ten, kdo svého pacienta vyléčí. Úspěšným vedoucím pracovníkem nebo manažerem je ten, jehož podnik prosperuje.

27 POJETÍ MANAGEMENTU Řízení by mělo propojovat vertikálně (ve směru nadřízeností a podřízenosti, tj. na různých stupních řízení) a horizontálně (tzn. na stejném stupni řízení) útvary a pracovníky ve firmě prostřednictvím plánování, implementace, organizování, kontroly. V praxi toho lze dosáhnout pouze za předpokladu efektivní komunikace.

28 POJETÍ MANAGEMENTU Tyto aktivity bývají označovány jako manažerské funkce, zvláštní postavení mezi nimi zaujímá rozhodování, které představuje součást každé řídící činnosti.

29 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI Postavení manažera v procesu řízení můžeme znázornit schématem vlastník - manažer - zaměstnanec. V původním malém soukromém rodinném podniku, kde vlastník býval jediným zaměstnancem, splývala role zaměstnance, manažera i vlastníka. Jak se postupně podniky zvětšovaly všechny tři role se osamostatňovaly, nejprve se oddělila profese zaměstnance. Později u velkých podniků došlo k oddělení a vzniku samostatné funkce manažera.

30 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI Velké firmy byly na počátku dvacátého století mnohdy vedeny jedinou osobou, obvykle jejich majitelem. To byla často tak výrazná podnikatelská osobnost, že úspěch firmy byl na ni přímo závislý. Jako přiklad je možno uvést Henryho Forda, z našich podnikatelů například Tomáše a Jana Baťovi a další. Tyto osobnosti řídily podnik často značně autokraticky.

31 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI S rozšiřováním podniku obvykle majitel-manažer nestačil na celé jeho řízení a začal si najímat spolupracující, zpravidla podřízené vedoucí (manažery). Řada vlastníků-manažerů se však dostala do krize (stáří, nemoc), kdy nemohli efektivně vykonávat řídící práce a byli nuceni si najmout vrcholové manažery, kteří v jejich zájmu podnik řídili.

32 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI Tyto a ještě další skutečnosti vedly k postupnému oddělování funkcí vlastníků a manažerů. Vznikla samostatná profese manažera, kterého si najímá vlastník nebo vlastníci, aby vedl podnik nebo aby se na jeho vedení podílel. Vedení podniku je čím dál tím více svěřováno profesionálním manažerům. Tento proces s sebou v minulosti přinesl celou řadu problémů.

33 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI Klasický pohled na chápání úlohy vlastníků, manažerů a zaměstnanců předpokládá následující zaměření činností: vlastníci - rozhodování a schvalování strategických záměrů organizace, dohled nad činností manažerů, zvláště pak nad plněním strategických záměrů, sledování výkonnosti organizace (především hodnocení ekonomických ukazatelů) apod.; manažeři - mají dominantní postavení v řízení organizace, připravují koncepce rozvoje organizace, řídí běžnou provozní činnost, zabezpečují její finanční zdraví atd.; zaměstnanci - realizují stanovené úkoly, poskytují příslušné informace a další podklady nutné pro řízení.

34 POSTAVENÍ MANAŽERA V ORGANIZACI Soudobé vývojové tendence směrují k jistému omezování rozdílů mezi vlastníkem, manažerem a zaměstnancem. Management není chápán jen jako ukládání úkolů. Je vyvíjena silná snaha vtáhnout i řadové zaměstnance do procesu rozhodování, zapojit je do účasti na zisku, popř. i do vlastnictví.

35 ÚROVNĚ MANAGEMENTU Manažeři jsou pokládáni za rozhodujícího činitele v řízení firmy a proto výběr a výchova manažerů jsou v moderním managementu klíčové. Na kvalitě manažerů závisí určování podnikatelských záměrů, hospodářská situace jimi řízené organizace, účelnost jejího organizačního uspořádání, způsob a úroveň vedení lidí atd. Odhady počtu manažerů v Německu činí cca 5 % pracujícího obyvatelstva, t.j., asi 1,5 mil.. lidí (v tradičních odvětvích), v moderních odvětvích může působit % manažerů.

36 ÚROVNĚ MANAGEMENTU V současné době se manažeři rozdělují obvykle do tří úrovní: - Manažeři první linie, kam patří předáci, mistři, vedoucí dílen, stavbyvedoucí apod. Tato základní úroveň postavení manažerů je jen o stupínek výše nad výkonnými pracovníky. - Střední manažeři zahrnují velmi početnou a rozmanitou skupinu řídících pracovníků, Patří sem manažeři závodů a vedoucí různých útvarů (prodeje, nákupu, personalistiky atd.). V činnosti středních manažerů zaujímá největší podíl poskytování a získávání informací. Udává se, že tyto činnosti zabírají až 40 % jejich pracovního času.

37 ÚROVNĚ MANAGEMENTU Střední management a management první linie bývá někdy též označován jako výkonný management a k jeho úkolům obvykle patří: zabezpečení komunikace - spojení mezi vedením podniku a provozními pracovníky organizování práce - rozpracovává, konkretizuje pracovní úkoly pro daný útvar, předává informace o úkolech a zjišťuje faktický stav jejich plnění (co do kvantity, kvality, dodržování stanovených termínů); zabezpečení řízených provozních podmínek, vybavení pracovních skupin pracovními instrukcemi, materiálem, nářadím, přípravky, požadované nastavení výrobního zatížení apod.; vedení podřízených - motivování, usměrnění, korekce pracovních skupin, podřízených pracovníku k plnění úkolů, překonávání vzniklých problému apod.;

38 ÚROVNĚ MANAGEMENTU průběžné sledování situace ve vlastním útvaru, analyzování a přijímání opatření, která mají zabránit nežádoucímu stavu, krizovým situacím a pod,; hodnocení dosažených výsledků a na jejich základě korekce pracovního zatížení členů skupiny, stanovení nároků na výcvik pracovníků, rozdělení pobídkové složky mzdy, přijímání opatření v případě porušení pracovní kázně; monitorování názoru podřízených, vyjednávání s nimi o požadavcích vedení, aktivní zájem o neformální vztahy ve skupině, příležitostně i o osobní problémy podřízených, iniciování a zvláště řízení realizace změn (zlepšovací aktivity); sledování dodržování regulačních norem - bezpečnostních, hygienických, požárních, ekologických předpisů a směrnic.

39 ÚROVNĚ MANAGEMENTU - Vrcholoví manažeři neboli top manažeři reprezentují zpravidla takové pracovníky, kteří usměrňují a koordinují všechny činnosti a vytvářejí koncepce určité organizační jednotky. Tato skupina řídících pracovníků je zvláště důležitá, protože na její práci závisejí konečné výsledky. Vrcholoví manažeři jsou relativně odděleni od organizace a přebírají odpovědnost za vlastníky. Těsnou vazbou na vlastníky je vytvářeno jejich zvláštní postavení v hierarchii řízení.

40 ÚROVNĚ MANAGEMENTU

41 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU V managementu, více než v jiných disciplínách, je třeba respektovat vliv prostředí. Řízení organizace probíhá vždy v konkrétních podmínkách, takže zdánlivě stejný problém bude vyžadovat rozdílný řídící zásah v různých organizacích a dokonce ani řešení opakujícího se problému ve stejné organizaci, ale v rozdílném čase nemusí probíhat podle stejného scénáře.

42 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU Manažeři mohou vycházet z vlastních zkušeností i z nejrůznějších široce ověřených doporučení, které však vždy musí přizpůsobit, upravit s ohledem na konkrétní podmínky. V úvahu přicházejí: - Vnitřní podmínky organizace - Vnější podmínky organizace

43 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU - Vnitřní podmínky organizace, každá organizace se liší, obecné se rozlišují dvě velké skupiny faktorů, tzv. tvrdé prvky dané hmotnými, hmatatelnými představitelnými veličinami, jako jsou výrobky/služby, technické vybavení a jeho logistické uspořádání, zásoby, finance, organizační struktury, distribuční kanály, datové soubory, stimulační nástroje, hygienické zázemí atd.,

44 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU měkké prvky" představované nehmotnými, neviditelnými akty, ke kterým dochází při jednání, chování, vystupování lidí uvnitř organizace i vně, např. při jednání s obchodními partnery, úřady, zájmovými skupinami apod. Jde tedy o reakce jednotlivců (potažmo i celé organizace) na různé situace, podněty, impulsy, které vyplývají z konkrétního jednání, chování, vystupování pracovníků (včetně managementu) organizace.

45 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU Vnější podmínky organizace, které jsou představovány okolím, v němž organizace funguje a které ať manažeři chtějíči nikoli v různých směrech na organizaci působí. Uznávaná klasifikace vnějšího prostředí nese zkratku PEST a tyká se vlivů: - politických; - ekonomických; - sociálních; - technických.

46 PROSTŘEDÍ MANAGEMENTU

47 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Smyslem managementu je dosažení určených záměrů. Z hlediska sledovaných cílů rozlišujeme organizace: - podnikatelské, jejichž smyslem je dosažení pozitivních ekonomických efektů, zejména dosažení zisku, popř. zhodnocení kapitálu, akcií či posílení postavení na trhu; - neziskové, které nesledují v první řadě podnikatelské efekty, ale jiné záměry, např. sociální, kulturní, zdravotní

48 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Peter. F. Drucker rozlišuje tři typy sektorů: Dnešní rozvinutá společnost potřebuje tři hlavní sektory. Řekněme, že by měla stát na třech nohou, kterými jsou státní sektor, což je správa, soukromý sektor, to je hospodářství a sociální sektor, který se z velké části skládá z neziskových organizací. Řešení veřejných problémů je úkolem, který vláda ani podniky nemohou efektivně zvládnout.

49 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Pojem managementu byl v minulosti spojován především s podnikatelskými subjekty, v současnosti z důvodů rostoucích nároků na řízení se rozšiřuje pojem managementu i do neziskové sféry. Specialisté na řízení v této sféře přiměřeně aplikují celou řadu principů, postupů, zkušeností atd. z podnikatelských organizací.

50 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Za podnikání můžeme obecně označit všechny legální aktivity, které směřují k získání ekonomických efektů (zpravidla zisku), Z tohoto hlediska musí management plnit následující úkoly: - určit předmět podnikání (v čem podnikat); - stanovit a získat přiměřené zdroje k podnikání (s čím podnikat); - vymezit postupy, pravidla, kritéria podnikání (jak podnikat). Obchodní zákoník vymezuje pojem podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku".

51 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ J. A. Schumpeter za podnikání označoval akt zavádění inovací do ekonomického systému a podnikatelem podle jeho pojetí nebyl jakýkoli investor, ale pouze ten, který realizoval inovace.

52 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Obtížněji lze legislativně vymezit sféru neziskových organizací. Budou mezi ně patřit různé rozpočtové či příspěvkové organizace, nadace, občanská sdružení a v neposlední řadě i obecné prospěšné společnosti (o. p. s.), které mají poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a jejich hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byly obecně prospěšné společnosti založeny".

53 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ

54 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ výrobní činitelé VSTUPY proces výroba VÝSTUPY x 1 x 2 x 3... x a Výrobní proces výkon Y (stavební práce) zásobování (opatřování) zhotovování odbyt (ekonomická realizace)

55 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ S podnikáním úzce souvisí pojem podnikavost, který spočívá v objevení využití příležitosti v podnikání. Dominující jsou vnější podnikatelské aktivity a podnikavost, kdy jde o zaměření podnikatelského subjektu vně organizace, tzn. k trhu, zákazníkům, konkurenci, dodavatelům. Podnikavost může spočívat v uvedení nového výrobku na trh, nové služby, aktivity, která dosud nebyla na trhu zastoupena, častěji však spočívá v určování a využívání výhod vůči konkurenci.

56 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Moderní manažerské koncepce kladou značnou váhu i na vnitřní podnikatelské aktivity a podnikavost, kdy jde o přístupy navozující atmosféru podnikání uvnitř podniku". Jde o vytvoření vnitropodnikových organizačních jednotek, které se ve svéčinnosti chovají jako podnikatelské subjekty vykazující ze svéčinnosti ekonomické efekty a jejich podnikavost spočívá především v zlepšování vlastní činnosti

57 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ Podnikání je jednoznačně spojeno s ekonomickými veličinami, ale bylo by chybou, kdyby manažeři při podnikání preferovali pouze ekonomické aspekty. V každodenníčinnosti na všech úrovních řízení je třeba dbát o vyváženost všech aspektů řídicí práce, které rozdělujeme na: kvantitativní, jež se orientují na množství produkovaných výrobků či poskytovaných služeb; ekonomické, které se zaměřují na náklady, výnosy, ceny, rentabilitu atd. produkovaných výrobků, poskytovaných služeb apod.;

58 MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ kvalitativní, které se týkají kvality jak vlastního výstupu podnikatelské činnost tak i kvality doprovodných služeb; časové, jež sledují dodržení určených termínů, resp. Usilují o zkracováníčasu prakticky ve všech podnikatelských aktivitách; ostatní, zpravidla upravené legislativními předpisy, jakou jsou normy ekologické, hygienické, bezpečností apod.

59 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ Existence disponibilních zdrojů umožňuje jejich alokaci dvěma způsoby: do spotřeby do investování Investování zdrojů je vedeno snahou o efekty, zároveň je však třeba kalkulovat s rizikem spojeným s daným případem alokace, které především plyne z úrovně informovanosti. Na základě vztahu mezi efektem a rizikem lze definovat čtyři typy alokátorů:

60 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ

61 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ Právě podnikatelskou alokací zdrojů se zabývá podnikatelská politika. Vedle kategorie podnikatel existuje ještě kategorie podnikavec", který těží efekty plynoucí ze subjektivní entropie. Obecně platí, že o jakékoli situaci, o jakémkoli stavu světa existuje určitá suma informací, kterou lze definovat jako objektivní informovanost

62 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ

63

64 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ V rámci informací objektivního charakteru s přesahem do informací subjektivního charakteru se nacházejí fenomény věda a technika" Jejichž posláním je snižování objektivní entropie a které konstituují informace relativně objektivního charakteru. V případě relativně objektivních informaci - vědeckých a technických - jsou vytvářeny nové informace, které v případě vědeckých informací: - musí být historicky nové; - musí objektivněji vysvětlovat stav objektivní reality;

65 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ - musí být doloženy vědeckou metodou, v případě technických informací v souladu s kritérii technické pokrokovosti a podobou absolutních nebo relativních invencí (vynález, zlepšovací návrh), Nové informace odhalují dosud nepoznaný stav světa, a tím přispívají k snižování objektivní entropie a s ní souvisejícího objektivního rizika