Pokro ilé statistické metody

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pokro ilé statistické metody"

Transkript

1 Pokro ilé statistické metody p edná²ky pro doktorandy Obsah 1 Úvodní hodina 2 2 Model a simulace Regresní model Kategorický model Logistický model Stavový model Poznámka Odhad Bayes v vzorec Exponenciální model Regresní model Kategorický model Predikce Regresní model Kategorický model ízení Regresní model Kategorický model Adaptace 19 7 Model sm si a jeho odhad Model Odhad Klasikace klasická a s modelem sm si 28 1

2 9 Stavový model a ltrace Známé parametry modelu S neznalostí parametr modelu Testy hypotéz Aplikace Prediction of trac ow intensity (regression model) Estimation of queue length (discrete model) Classication of road elements safety (logistic model) Testing of safety of road elements in urban trac network Estimation of error in a guess about length of time a interval Psaní v Lyxu 45 1 Úvodní hodina Web: a Doktorské studium Dohody 1. Je mi jedno, jestli n kdo chodí na p edná²ky nebo studuje doma. Nakonec to musí um t! A to jak trochu teorii tak i pouºití v konkrétním p ípad. 2. B hem p edná²ek si m ºete vymý²let podle libosti - co chcete, jak to chcete, víc teorie nebo pouºití, procházet programy Známku dostanete za zpracovanou aplikaci - bu vlastní (téma disertace) nebo vymy²lenou. Nejlépe s reálnými daty nebo alespo se simulovanými. Práci musíte odevzdat na papí e v profesionální úrovni (to není buzerace ale p íprava na disertaci). Práce by m la demonstrovat n kterou z úloh, kterými se budeme zabývat. Doporu uji LYX: Programy UxyCo.. x=model y=úloha Co=typ úlohy model 1 spojitý 2 diskrétní 3 logistický 4 stavový 5 sm sový úloha 1 simulace 2 odhad 3 predikce 4 ízení 2

3 Seznam program progel.pdf - popis úloh ScIntro.sce - inicializace programu ve Scilabu U11sim.sce - simulace s regresním modelem U11simN.sce - simulace s MIMO regresním modelem U12est.sce - odhad regresního modelu ze statistik U12estB.sce - odhad regresního modelu LS U12estN.sce - odhad MIMO regresního modelu U13pre.sce - predikce s regresním modelem U14reg.sce - ízení s regresním modelem U21sim.sce - simulace s kategorickým modelem U22est.sce - odhad s kategorickým modelem U23pre.sce - predikce s kategorickým modelem U24reg.sce - ízení s kategorickým modelem U31sim.sce - simulace s logistickým modelem U41sim.sce - simulace se stavovým modelem U42est.sce - odhad stavu U51simM.sce - simulace s modelem sm si U52estM.sce - odhad modelu sm si 2 Model a simulace Modelem nazýváme podmín nou hp modelované veli iny v závislosti na vysv tlujících veli inách a parametrech f (y t ψ t, Θ) (2.1) kde y t je modelovaná veli ina, ψ t je regresní vektor, který obsahuje veli iny, na kterých y t závisí (bývají tam i zpoºd né veli iny) a Θ jsou parametry modelu. Model m ºe být bu statický nebo dynamický (ψ t obsahuje zpoºd né hodnoty výstupu). Statický model - p edstavuje pravd podobnostní (hustota realizací) kope ek se st edem ve st ední hodnot a ²í kou danou kovarian ní maticí - význam prvk. Hodí se pro systémy, které se nevyvíjejí v ase. Dynamický model - centra kope k jsou závislá na zpoºd ných datech; kope ky se v datovém prostoru pohybují. Modelem také nazýváme v²echno to, co hustotu (2.1) denuje. M ºe to být rovnice nebo tabulka. 3

4 2.1 Regresní model Je denován rovnicí kde. y t = θ ψ t + e t Vícerozm rný model [ ] [ ] [ ] y1;t a11 a = 12 y1;t 1 + y 2;t a 21 a 22 y 2;t 1 [ a11 a = 12 b 1 k 1 a 21 a 22 b 2 k 2 [ ] a 11 a 12 b 1 k 1 a 21 a 22 b 2 k 2 [ b1 b 2 ] u t + y 1;t 1 y 2;t 1 u t 1 ] kde vektor s daty se nazývá roz²í ený regresní vektor Ψ = Statický model P íklad Model spot eby automobilu y 1;t y 2;t y 3;t = k k k 3 k 1 k 2 k 3 + y 1;t y 2;t y 3;t 1 [ k1 k 2 ] + + [ e1;t e 2;t y 1;t y 2;t y 1;t 1 y 2;t 1 u t 1 e 1;t e 2;t e 3;t } {{ } Ψ t = [ y t, ψ t]. = e 1;t e 2;t e 3;t ] [ e1;t [ e1;t e 2;t ] ] = e 2;t Na testovacím aut m íme spot ebu, rychlost, moment motoru a p ír stky nadmo ské vý²ky. Chceme sestavit model spot eby v závislosti na zbylých veli inách. Podle odhadu bude tento systém dynamický - okamºitá spot eba bude záviset na minulé a dal²ích veli inách. Model tedy bude: y t - spot eba, v t - rychlost, m t - moment, n t - p ír stek nadmo ské vý²ky. y t = ay 1t 1 + a 2 v t + a 3 m t + a 4 n t + k + e t Simulace s jednorozm rným regresním modelem je p edvedena v následujícím programu 4

5 // Simulation o f s c a l a r r e g r e s s i o n model o f order n // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y // g e n e r a t i o n o f r e g r e s s i o n v e c t o r d e f f ( ' ps=genpsi ( t, n, y, u ) ', ' ps =[y ( t (1:n ) ), u( t (0:n ) ) 1 ] ', ' c ' ) nd=100; // number o f data generated // model setup ord =2; // model order tha =[ ] ; // reg. c o e f. a thb =[ ]; // reg. c o e f. b thk= 1; // constant cv =.1; // n o i s e variance // model input g e n e r a t i o n ut (1)=1; j =1; f o r i =2:nd i f rand ( 1, 1, ' u ') >.85, j=rand ( 1, 1, ' n ' ) ; ut =[ ut j ] ; yt=z e r o s (1, nd ) ; th =[ tha ( 1 : ord ) thb ( 1 : ( ord +1)) thk ] ; // r e g r e s s i o n c o e f f i c i e n t s // time l o o p // ============================================ f o r t=(ord +1):nd // time loop ps=genpsi ( t, ord, yt, ut ) ; // r e g r e s s i o n v e c t o r yt ( t)=ps th '+cv rand ( 1, 1, ' n ' ) ; // model s i m u l a t i o n // o f time l o o p ==================================== // Results s =1:nd ; p l o t ( s, yt ( s ), s, ut ( s ) ) leg ( ' output ', ' input ' ) ; t i t l e ( ' Simulation with r e g r e s s i o n model ' ) s e t ( gca ( ), ' data_bounds ', [ 1 nd min ( [ yt, ut ]).1 max ( [ yt, ut ] ) +. 1 ] ) 2.2 Kategorický model coº je dynamická tabulka. f (y t ψ t, Θ) = Θ yt ψ t 5

6 P íklad Klasikace nehod na lehké a t ºké. V ur ité oblasti zaznamenáváme nehody y t (0=lehké, 1=t ºké) a n které veli iny, které je doprovázejí. Konkrétn to jsou: teplota x 1;t (1=pod nulou, 2=nad nulou) a sv tlo x 2;t (1=dobré, 2=²ero, 3=tma). Jsou jen diskrétní veli iny. Model bude [x 1, x 2 ] y = 0 y = 1 1,1 θ 0 11 θ ,2 θ 0 12 θ ,3 θ 0 13 θ ,1 θ 0 21 θ ,2 θ 0 22 θ ,3 θ 0 23 θ 1 23 Simulace s jednoduchým modelem y {1, 2}, u {1, 2} je v následujícím programu // Simulation o f c a t e g o r i c a l model f ( y ( t ) u( t ), y ( t 1)) with y, u=1,2 // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; nd =200; // number o f data th =[.9. 1 // model parameter ] ; ut=f i x (2 rand (1, nd, ' u ' ) ) + 1 ; // gen. o f random input zt=ones (1, nd ) ; f o r t =2: nd // time l o o p ==================================== j=psi2row ( [ ut ( t ), zt ( t 1 ) ], [ 2, 2 ] ) ; // row in parameter t a b l e zt ( t)=sum( rand ( 1, 1, ' u') >cumsum( th ( j, : ) ) ) + 1 ; // g e n e r a t i o n o f y // o f time l o o p ==================================== // Results s =1:nd ; p l o t ( s, zt ( s ), '. ', s, ut ( s ), '. : ' ) leg ( ' output ', ' input ' ) ; s e t ( gca ( ), ' data_bounds ', [ 1 nd ] ) t i t l e " Simulation with c a t e g o r i c a l model" 6

7 2.3 Logistický model Ozna íme p 0 = P (y t = 0 ψ t ) a p 1 = P (y t = 1 ψ t ) (platí p 0 = 1 p 1 ). Pro y t {0, 1} ln p 1 p 0 = θ ψ t + e t Pro y t {0, 1,, n} podobn p i = P (y t = i ψ t ) Kde p i = P (y t = i ψ t, θ), i Invertovaný model Pro θ i ψ t = z i;t je p i = ln p 1 p 0 = θ 1ψ t + e t ln p 2 p 0 = θ 2ψ t + e t ln p n p 0 = θ nψ t + e t exp {z i;t } 1 + j exp {z, i = 1, 2,, n j;t} p 0 = j exp {z j;t} P íklad Klasikace nehod na lehké a t ºké. V ur ité oblasti zaznamenáváme nehody y t (0=lehké, 1=t ºké) a n které veli iny, které je doprovázejí. Konkrétn to jsou: teplota x 1;t (ve o C) a sv tlo x 2;t (1=dobré, 2=²ero, 3=tma). Pro model bude výstup y t, regresní vektor x t = [1, x 1;t, x 2;t ] = [1, teplota, sv tlo] t 2.4 Stavový model Pro nem itelnou veli inu (stav) x t je x t = Mx t 1 + Nu t + F + w t y t = Ax t + Bu t + G + v t 7

8 P íklad Filtrace veli iny m ené se ²umem. M íme za²um nou veli inu y t = x t + v t a chceme z ní vytáhnout istý signál x t. x t = x t 1 + w t y t = x t + v t Stavová rovnice je náhodná procházka - x t se m ºe m nit libovoln (o dynamice jejího vývoje nic nevíme) ale jeho zm ny jsou malé - nemohou být v t²í, neº amplituda ²umu w t která je dána jeho rozptylem. Výstupní rovnice íká, ºe v m eném signálu je istý signál + ²um a velikost toho ²umu je dána rozptylem v t. rozptyly w t a v t (které musíme zadat) ur ují, co jsou zm ny signálu x t a co je dáno ²umem se kterým signál m íme. Jednoduchý program simulace se stavovým modelem je v následujícím programu // Simulation with state space model // x ( t +1) = Mx( t ) + Nu( t ) +w( t ) // y ( t ) = Ay( t ) // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y [ [ nd=200; // number o f s t e p s M=[.8. 1 // state space model parameters ] ; N= [. 2 ; 1 ] ; A=[0 1 ] ; rw =[ // s t a t e n o i c e covariance ] ; x =[5; 3]; // i n i t i a l s t a t e f o r t =2: nd // time l o o p ==================================== u=rand ( 1, 1, ' n ' ) ; // input y=a x ; // output x=m x+n u+rw rand ( 2, 1, ' n ' ) ; // s t a t e ut ( t)=u ; // s t o r yt ( t)=y ; // the xt ( :, t)=x ; // v a r i a b l e s // o f time l o o p ==================================== // Results s e t ( s c f ( 1 ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) subplot ( ), p l o t ( xt ' ) 8

9 t i t l e " Simulatrd s t a t e " subplot ( ), p l o t ( [ yt ut ] ) t i t l e " Simulatrd output and input " 2.5 Poznámka Diskrétní veli iny je vhodné kódovat bez mezer, nap. 1, 2, 3,... Spojité veli iny je moºno pouºít tak, jak jsou, nebo je ²kálovat, tj. ode íst pr m r a d lit sm rodatnou odchylkou x = x x. s kálování má ten význam, ºe prostor, na kterém se veli iny vyskytují je p ibliºn znám (nap. p i po áte ním rozmís ování komponent modelu sm si). 3 Odhad Vytvo ení modelu se skládá ze dvou ástí: 1. Návrh struktury modelu (s neznámými parametry). 2. Odhad neznámých parametr z dat. Odhad sám má také n kolik ástí: 1. Konstrukce apriorních statistik. 2. Pr b ºný odhad z m ených dat. 3. Validace modelu (v t²inou podle chyby predikce). Poznámka 1. Konstrukci apriorních dat (tzv inicializaci odhadu) nejlépe provedeme z apriorních dat, tj. dat, m ených je²t p ed za átkem odhadování. Takových dat je v t²inou k dispozici velké mnoºství, protoºe daný systém jiº existoval a n jak fungoval. Pokud taková data nejsou, nebo chceme do inicializace zavést novou, expertní znalost, m ºeme pouºít tzv metodu ktivních regresních vektor. P i ní si expert p edstaví systém v n mº tato vlastnost dominuje a ur í jaká data tuto skute nost nejlépe vyjad ují. Z t chto dat se potom sestaví n kolik nezávislých regresích vektoru, které se pouºijí jako apriorní data D leºité je si také uv domit, ºe apriorní znalost m ºe být vyjád ena s r znou silou. Ta odpovídá tomu, z kolika regresních vektor (skute ných nebi ktivních) byla získána. Nejlépe je to vid t na korun : rub 1, líc 1 nebo rub 100, líc V t²inou je apriorní informace slabá a hlavní podíl mají data. P i ²patných datech nebo jejich malém mnoºství to m ºe být i naopak - dominuje apriorní (expertní) znalost a data je je potvrzují nebo korigují. 1 Regresních vektor musí být tolik, aby proces odhadu byl regulární. 9

10 3.1 Bayes v vzorec Pr b ºný odhad z dat se ídí Bayesovým vzorcem kde fungují p irozené podmínky ízení. f (Θ d (t)) f (y t ψ t, Θ) f (Θ d (t 1)) Tento vzorec prakticky funguje na statistikách pro konkrétní rozd lení modelu a k n mu konjugovanou hp pro parametry. 3.2 Exponenciální model Postup p i konstrukci algoritmu odhadování ukáºeme na modelu s exponenciálním rozd lením Model f (y t a) = a exp { ay t } Sou in Aposteriorní { } t t f (y τ a) = a t exp a y τ τ=1 τ=1 f (a y (t)) a κt exp { as t } P epo et statistik kde κ 0, S 0 jsou apriorní statistiky. Bodový odhad dostaneme nap. jako maximum likelihood. κ t = κ t S t = S t 1 + y t â t = κ t S t 3.3 Regresní model Podle Bayese Model Aposteriorní f (y t ψ t, Θ) = 1 { exp 1 [ 2πr 2r [ 1, θ ] Ψ t Ψ 1 t θ ( ) κt { 1 f (Θ d (t)) exp 1 [ 1 r 2r [ 1, θ ] V t θ ]} ]} 10

11 P epo et statistik Bodové odhady Poznámka V t = V t 1 + Ψ t Ψ t κ t = κ t ˆθ t = V 1 ψ V yψ a ˆr t = V y V yψ V 1 ψ V yψ κ t P i výpo tu bodových odhad se po ítá inverze matice V ψ která na za átku odhadu nemusí být regulární. V tomto p ípad se doporu uje inicializovat matici V 0 ne jako matici nul, ale jako diagonální matici s velmi malou diagonálo (10 8 ). Úlohu demonstruje následující program // Estimation o f s c a l a r r e g r e s s i o n model o f order n // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y [ [ d e f f ( ' ps=genpsi ( t, n, y, u ) ', ' ps =[y ( t (1:n ) ), u( t (0:n ) ) 1 ] ', ' c ' ) load datat11. dat Sim yt=sim. Cy. yt ; ut=sim. Cy. ut ; ord=sim. Cy. ord ; th=sim. Cy. th ; nd=length ( yt ) ; npsi =2 ord +3; V=1e 8 eye ( npsi, npsi ) ; f o r t=(ord +1):nd Ps=[ yt ( t ) genpsi ( t, ord, yt, ut ) ] ' ; V=V+Ps Ps ' ; the=inv (V( 2 : $, 2 : $ ) ) V( 2 : $, 1 ) ; disp ( ' Simulated parmeters ' ) disp ( th ) disp ( ' Estimated parmeters ' ) disp ( the ' ) i f length ( th)==length ( the ) bar ( [ th ' the ] ) t i t l e ( ' Simulated and estimated parameters ' ) 11

12 Nejmen²í tverce y 1 = a 1 y 0 + bu 1 + k + e 1 y 2 = a 1 y 1 + bu 2 + k + e 2 y t = a 1 y t 1 + bu t + k + e t kde Potom Y = y 1 y 2 y t, X = Y = Xθ + E y 0 u 1 1 y 1 u 2 1 y t 1 u t 1 ˆθ t = (X X) 1 X Y = ψ 1 ψ 2 ψ t Ŷ = X ˆθ t ( ) ˆr t = var Y Ŷ kde Y Ŷ je chyba predikce. Postup je ilustrován v p íklad // Estimation o f s c a l a r r e g r e s s i o n model o f order 2 by LS // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y [ [ // d e f f ( ' ps=genpsi ( t, n, y, u ) ', ' ps =[y ( t (1:n ) ), u( t (0:n ) ) 1 ] ', ' c ' ) // how the r e g r e s s i o n v e c t or i s organized in the s i m u l a t i o n // s p e c i f i c a l l y ps = [ y ( t ) y ( t 1) u( t ) u( t 1) u( t 2) 1 ] load datat11. dat Sim // l o a s s i m u l a t i o n yt=sim. Cy. yt ; // output ut=sim. Cy. ut ; // input ord=sim. Cy. ord ; // order th=sim. Cy. th ; // simulated parameters nd=length ( yt ) ; // data length s =3:nd ; // a c t u a l time s1 =2:nd 1; // once delayed time s2 =1:nd 2; // twice delayed time Y=yt ( s ) ' ; // output X=[ yt ( s1 ) ; yt ( s2 ) ; ut ( s ) ; ut ( s1 ) ; ut ( s2 ) ; ones (1, length ( s ) ) ] ' ; 12

13 // g e r e s s i o n v e c t o r s the=inv (X' X) X' Y; // l e a s t squares // Results disp ( ' Simulated parmeters ' ) disp ( th ) disp ( ' Estimated parmeters ' ) disp ( the ' ) i f length ( th)==length ( the ) bar ( [ th ' the ] ) t i t l e ( ' Simulated and estimated parameters ' ) 3.4 Kategorický model Koruna y t {0, 1}. Model kde p 1 = p, p 2 = 1 p. Aposteriorní kde V t = [V 1;t, V 2;t ] je statistika. P epo et statistiky f (y t p) = p yt 1 p1 yt 2, f (p d (t)) p V1;t 1 p V2;t 2 V 1;t = V 1;t pro y t = 1 (rub) V 2;t = V 2;t pro y t = 2 (líc) Odhad ˆp t = [V 1;t, V 2;t ] V 1;t + V 2;t (normalizace) Obecn V obecném p ípad dynamického modelu ve tvaru tabulky je p epo et statistiky V t = V t 1 + yt ψ t kde V t je statistika ve stejné form jako parametr, y ψ je matice nul s jedni kou na pozici y ψ. Odhad ˆθ t je statistika normalizovaná tak, aby sou ty prvk v ádcích byly jedna. Postup je demonstrován v následujícím p íklad 13

14 // Estimation o f c a t e g o r i c a l model f ( y ( t ) u( t ), y ( t 1)) with y, u=1,2 // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; load datat12. dat Sim // load s i m u l a t i o zt=sim. Cz. zt ; // e x t r a c t i o n o f vars ut=sim. Cz. ut ; th=sim. Cz. th ; nd=length ( zt ) ; // number o f data V=z e r o s ( 4, 2 ) ; // s t a t i s t i c s f o r t =2:nd // time loop j=psi2row ( [ ut ( t ), zt ( t 1 ) ], [ 2, 2 ] ) ; // row in parameter t a b l e V( j, zt ( t ))=V( j, zt ( t ))+1; // g e n e r a t i o n o f y the=fnorm (V, 2 ) ; // point e s t i m a t e s ( normalization o f rows o f V) // Results bar ( [ th ( :, 1 ) the ( :, 1 ) ] ) t i t l e ( ' Simulated and estimated parameters ( f i r s t column ) ' ) leg ( ' simulated ', ' estimated ' ) ; 4 Predikce Základní úlohy, e²ené s odhadnutým modelem jsou predikce a ízení. Predikce výstupu je odhad budoucího výstupu se znalostí dat do sou asnosti. Protoºe budoucí výstup je neznámý, je popsán prediktivní hp f (y t+k d (t)) kde k 1. Pro k = 1 mluvíme o jednokrokové p edpov di, kterou realizuje sám model se známými parametry. Pokud parametry neznáme, pak úloha predikce zahrnuje i odhad f (y t+1 d (t)) = f (y t+1 ψ t+1, Θ) f (Θ d (t)) dθ. (4.1) Pro k > 1 (nap. k = 3) jde o vícekrokovou predikci. Pro známe parametry je f (y t+3 d (t)) = f (y t+3 ψ t+3 ) f (y t+2 ψ t+2 ) f (y t+1 ψ t+1 ) dy t+2 dy t+1. Pokud jsou parametry neznámé, bude f (y t+3 d (t)) = f (y t+3 ψ t+3, Θ) f (y t+2 ψ t+2, Θ) f (y t+1 ψ t+1, Θ) dy t+2 dy t+1 f (Θ d (t)) dθ. } {{ } f(y t+3 d(t) t íkrokový prediktor) (4.2) 14

15 a srv. (4.1) a (4.2). Prakticky v t²inou predikujeme s bodovými odhady. 4.1 Regresní model Pro známé parametry, nebo jejich bodové odhady a bodovou predikci pouºijeme postupné dosazování rovnice regresního modelu, nap. y t = ay t 1 + bu t + k + e t, kde e t = 0 kde ˆ ozna uje bodovou predikci. Úlohu ilustruje následující program ŷ t = ay t 1 + bu t + k ŷ t+1 = aŷ t + bu t+1 + k ŷ t+2 = aŷ t+1 + bu t+2 + k // P r e d i c t i o n with s c a l a r r e g r e s s i o n model o f order n // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y d e f f ( ' ps=genpsi ( t, n, y, u ) ', ' ps =[y ( t (1:n ) ), u( t (0:n ) ) 1 ] ', ' c ' ) load datat11. dat Sim // load simulace // e x t r a c t i o n o f v a r i a b l e s from s t r u c t u r e Sim yt=sim. Cy. yt ; // output ut=sim. Cy. ut ; // input th=sim. Cy. th ; // reg. c o e f f i c i e n t s cv=sim. Cy. cv ; // n o i s e c ovariance ord=sim. Cy. ord ; // model order np=5; // # o f p r e d i c t i o n s t e p s (1= p r e d i c t i o n from the model ) nd=length ( yt ) ; yp=z e r o s (1, nd ) ; f o r t=(ord +1):( nd np+1) // tome loop ====================== y i=yt ( 1 : ( t 1)); // old data ( at time t ) f o r j =0:(np 1) // loop o f p r e d i c t i o n ps=genpsi ( t+j, ord, yi, ut ) ; // r e g r e s s i o n v ector y i ( t+j )=ps th ' ; // a u x i l i a r y p r e d i c t i o n // within the i n t e r v a l yp ( t+np 1)=yi ( t+np 1); // f i n a l p r e d i c t i o n f o r t+np // o f time l o o p =================================== // Results s=(ord +1):( nd np ) ; 15

16 p l o t ( s, yt ( s ), s, yp ( s ) ) leg ( ' output ', ' p r e d i c t i o n ' ) ; t i t l e " P r e d i c t i o n with r e g r e s s i o n model" 4.2 Kategorický model Jednokroková predikce se známými parametry (nebo jejich bodovými odhady) je dána modelem, nap. f (y t y t 1 ) y t = 1 y t = 2 y t = 3 y t 1 = y t 1 = y t 1 = y f (y t y t 1 = 1) bude jako hp dána prvním ádkem, tj. t f (y t 1) odhad bude to y t, které má nejv t²í pravd podobnost - tj. ŷ t = 2. a bodový Vícekroková prediktivní hp se dá jednodu²e spo ítat jen pro tvercový model (který jsme práv uvedli). Ozna íme-li matici v tabulce modelu jako T, pak model prediktivní tabulky pro k krokovou predikci bude T k. A op t, pro konkrétní hodnotu v podmínce vybereme p íslu²ný ádek a v n m maximální prvek. Jemu odpovídá bodová k-kroková predikce. 5 ízení Optimální ízení po ítá ídící veli inu tak, aby se minimalizovalo zadané kriterium J = y 2 t + ωu 2 t nebo J = (y t s t ) 2 + ω (u t u t 1 ) 2 nebo V prvém p ípad ídíme na nulu a penalizujeme celé u t. Pokud ustálené y není nula, z stává regula ní odchylka. V druhém p ípad ídíme na ºádanou veli inu a penalizujeme p ír stky u t. Tady regula ní odchylka nez stává. Pro ízení p edpokládáme model se známými parametry nebo s dosazenými bodovými odhady z externí identikace. P edpis pro ídící veli iny na intervalu ízení dostaneme postupnou minimalizací st ední hodnoty kriteria odzadu, proti sm ru asu. Kdyº dojdeme na za átek intervalu máme k dispozici data pro vy íslení prvního ízení. To aplikujeme a zm íme první výstup soustavy. Tím máme k dispozici data pro vy íslení dal²ího ízení a tak postupujeme ve sm ru asu a ídíme. Pro výpo et ídícího zákona (odzadu) i jeho aplikaci (ve sm ru asu) jsou odvozeny algoritmy. 5.1 Regresní model Nejd íve vyjád íme regresní model ve stavovém tvaru. Potom po ítáme ídící zákon na celém intervalu ízení a nakonec ízení pr b ºn aplikujeme. Situaci demonstruje následující program 16

17 // CONTROL WITH DYNAMIC REG. MODEL WITH CONSTANT // m u l t i v a r i a t e input and output // c o n t r o l with s e t p o i n t // p e n a l i z a t i o n o f input increments // r e c e d i n g horizon in c o n t r o l // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; // load f u n c t i o n s from c urrent d i r rand ( ' seed ', 2 ) ; // s e t seed f o r random generator // S e t t i n g the task ni =150; // length o f p r i o r e s t i m a t i o n nd=200; // length o f c o n t r o l // S e t t i n g the s i m u l a t i o n Sim. Cy. ord =2; // model order Sim. Cy. th ( 1 ). a =[.3.2;.05.3]; // a1 Sim. Cy. th ( 2 ). a =[.1.1; ]; // a2 Sim. Cy. thb0 =[1.4; ]; // b0 Sim. Cy. th ( 1 ). b =[.1 0 ; 0. 2 ] ; // b1 Sim. Cy. th ( 2 ). b =[.1 0 ; 0. 1 ] ; // b2 Sim. Cy. thk =[1; 1]; // k ( const ) Sim. Cy. sd =.5; // n o i s e stdev ord=sim. Cy. ord ; ny=s i z e ( Sim. Cy. th ( 1 ). a, 1 ) ; // dimension o f y nu=s i z e ( Sim. Cy. th ( 1 ). b,2)/(1+ ord ) ; // and u th=sim. Cy. thb0 ; f o r i =1: ord // parameters > v e c tor th th =[ th Sim. Cy. th ( i ). a Sim. Cy. th ( i ). b ] ; th =[ th Sim. Cy. thk ] ; k=sim. Cy. thk ; sd=sim. Cy. sd ; // S e t t i n g the c o n t r o l Con. Cy. nh=3; // length o f c o n t r o l i n t e r v a l Con. Cy.om=1; // penalty : y ( t )^2 Con. Cy. l a =.01; // penalty : (u( t) u( t 1))^2 nh=con. Cy. nh ; // conversion to s t a t e model [XX,XX,XX, nx, ny, nu]= r e g 2 s t ( th, ord ) ; // p e n a l i z a t i o n matrices 17

18 Om=z e r o s ( nx, nx ) ; Om( 1 : ny, 1 : ny)=con. Cy.om eye ( ny, ny ) ; // output nn=ny+nu ; f o r i =1:nu // input increment Om( ( ny+i ), ( ny+i ))=Con. Cy. l a ; // ( only f o r ord>1!! ) Om( ( ny+i+nn ), ( ny+i+nn))=con. Cy. l a ; Om( ( ny+i ), ( ny+i+nn))= Con. Cy. l a ; Om( ( ny+i+nn ), ( ny+i ))= Con. Cy. l a ; // s e t p o i n t g e n e r a t i o n stp=genstp ( ny, nd, [ 3 ; 5 ], [. 9 5 ;. 9 2 ], [ 5 ; 1 0 ] ) ; // TIME LOOP f o r adaptive c o n t r o l ========================= S=l i s t ( ) ; y=z e r o s ( ny, nd ) ; y ( :, 1 : 2 ) = [ ; 10 10]; u=z e r o s (nu, nd ) ; R= eye ( nx, nx ) ; // r e g u l a r i z a t i o n f o r i n v e r s i o n f o r t=(ord +2):( nd nh ) // STATE CONSTRUCTION [M,N,A, nx, ny, nu]= r e g 2 s t ( th, ord ) ; // GENERATION OF CONTROL LAW ON INTERVAL f o r i=nh: 1:1 Om( 1 : ny, $)= stp ( :, t+i 1); Om( $, 1 : ny)= stp ( :, t+i 1) '; Om( $, $)=stp ( :, t+i 1) ' stp ( :, t+i 1); T=R+Om; A=N' T N; B=N' T M; C=M' T M; S( t)=inv (A) B; R=C S( t ) ' A S( t ) ; // GENERATION OF OPTIMAL CONTROL ( only one step ) x=genph ( ord, t, y, u ) ; // c o n s t r u c t i o n o f s t a t e u ( :, t)= S( t ) x ; // input e v a l u a t i o n y ( :, t)=th [ u ( :, t ) ; x]+ sd rand ( ny, 1, ' norm ' ) ; // new output // o f time l o o p ======================================== // Results s e t ( s c f ( 1 ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) s =1:(nd nh ) ; // f i r s t output subplot (211) p l o t ( s, y (1, s ), s, u (1, s ), ' ', s, stp (1, s ), 'm. ', ' markersize ', 2 ) leg ( ' output ', ' input ', ' s e t p o i n t ', 4 ) ; t i t l e " Adaptive c o n t r o l with r e g r e s s i o n model" // second output subplot (212) 18

19 p l o t ( s, y (2, s ), s, u (2, s ), ' ', s, stp (2, s ), ' c. ', ' markersize ', 2 ) // s e t ( g c f ( ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) leg ( ' output ', ' input ', ' s e t p o i n t ', 1 ) ; 5.2 Kategorický model Postup je moºno nalézt v textu k STS. 6 Adaptace Jak u predikce, tak i p i ízení jsme p edpokládali model se známými parametry. V adaptivní verzi, tedy pro neznámé parametry, tyto úlohy nemají v optimální podob spo itatelné e²ení. Proto se e²í suboptimáln, nej ast ji tak, ºe se odhad provádí paraleln a v úloze se vyuºívají bodové odhady parametr tak, jak by to byly známé parametry. Postup je následující 1. Vezmeme existující bodové odhady parametr a s nimi provedeme úlohu na celém budoucím intervalu: (a) predikujeme na poºadovaný po et krok, (b) provedeme celou syntézu ízení na ur eném intervalu. 2. P i predikci si zapamatujeme predikovanou hodnotu, p i ízení aplikujeme jedinou ak ní veli inu pro sou asný asový okamºik. 3. Zm íme nová data. 4. P epo teme statistiky a ud láme nové bodové odhady parametr. Postup p i predikci je obsaºen v programu // P r e d i c t i o n with s c a l a r r e g r e s s i o n model o f order n // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y d e f f ( ' ps=genpsi ( t, n, y, u ) ', ' ps =[y ( t (1:n ) ), u( t (0:n ) ) 1 ] ', ' c ' ) load datat11. dat Sim // Data prom s i m u l a t i o n yt=sim. Cy. yt ; ut=sim. Cy. ut ; th=sim. Cy. th ; cv=sim. Cy. cv ; ord=sim. Cy. ord ; 19

20 // S e t t i n g the task np=5; // # o f p r e d i c t i o n s t e p s (1= p r e d i c t i o n from the model ) orde =2; nd=length ( yt ) ; yp=z e r o s (1, nd ) ; V=1e 5 eye ( 7, 7 ) ; ka=0; // Time l o o p =============================================== f o r t=(orde +1):( nd np+1) // ESTIMATION ps=genpsi ( t, orde, yt, ut ) ; // r e g r e s s i o n v e c t o r Ps=[ yt ( t ) ps ] ' ; // exted reg. vec. V=V+Ps Ps ' ; // update o f V Vp=V( 2 : $, 2 : $ ) ; Vyp=V( 2 : $, 1 ) ; // p a r t i t i o n o i n g o f V the=inv (Vp) Vyp ; // point e s t i m a t e s // P r e d i c t i o n y i=yt ( 1 : ( t 1)); // old data ( at time t ) f o r j =0:(np 1) // loop o f p r e d i c t i o n ps=genpsi ( t+j, orde, yi, ut ) ; y i ( t+j )=ps the ; // a u x i l i a r y p r e d i c t i o n yp ( t+np 1)=yi ( t+np 1); // f i n a l p r e d i c t i o n at t // o f time l o o p ==================================== // Results s=(orde +1):( nd np ) ; p l o t ( s, yt ( s ), s, yp ( s ) ) leg ( ' output ', ' p r e d i c t i o n ' ) ; Postup p i ízení ilustruje následující program (stejný, jako pro ízení se známými parametry, ale dopln ný adaptivitou) // ADAPTIVE CONTROL WITH DYNAMIC REG. MODEL WITH CONSTANT // m u l t i v a r i a t e input and output // c o n t r o l with s e t p o i n t // p e n a l i z a t i o n o f input increments // r e c e d i n g horizon in c o n t r o l clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; // load f u n c t i o n s from c urrent d i r rand ( ' seed ', 2 ) ; // s e t seed f o r random generator // S e t t i n g the task 20

21 ni =150; // length o f p r i o r e s t i m a t i o n nd=200; // length o f c o n t r o l I_typU=2; // type o f input 1=noise, 2=sin, 3=jumps I_adapt =1; // adaptive c o n t r o l 1=yes, 0=no, // S e t t i n g the s i m u l a t i o n Sim. Cy. ord =2; // model order Sim. Cy. th ( 1 ). a =[.3.2;.05.3]; // a1 Sim. Cy. th ( 2 ). a =[.1.1; ]; // a2 Sim. Cy. thb0 =[1.4; ]; // b0 Sim. Cy. th ( 1 ). b =[.1 0 ; 0. 2 ] ; // b1 Sim. Cy. th ( 2 ). b =[.1 0 ; 0. 1 ] ; // b2 Sim. Cy. thk =[1; 1]; // k ( const ) Sim. Cy. sd =.5; // n o i s e stdev ord=sim. Cy. ord ; ny=s i z e ( Sim. Cy. th ( 1 ). a, 1 ) ; // dimension o f y nu=s i z e ( Sim. Cy. th ( 1 ). b,2)/(1+ ord ) ; // and u th=sim. Cy. thb0 ; f o r i =1: ord // parameters > v e c tor th th =[ th Sim. Cy. th ( i ). a Sim. Cy. th ( i ). b ] ; th =[ th Sim. Cy. thk ] ; k=sim. Cy. thk ; sd=sim. Cy. sd ; // S e t t i n g the c o n t r o l Con. Cy. nh=3; // length o f c o n t r o l i n t e r v a l Con. Cy.om=1; // penalty : y ( t )^2 Con. Cy. l a =.01; // penalty : (u( t) u( t 1))^2 nh=con. Cy. nh ; // conversion to s t a t e model [XX,XX,XX, nx, ny, nu]= r e g 2 s t ( th, ord ) ; // p e n a l i z a t i o n matrices Om=z e r o s ( nx, nx ) ; Om( 1 : ny, 1 : ny)=con. Cy.om eye ( ny, ny ) ; // output nn=ny+nu ; f o r i =1:nu // input increment Om( ( ny+i ), ( ny+i ))=Con. Cy. l a ; // ( only f o r ord>1!! ) Om( ( ny+i+nn ), ( ny+i+nn))=con. Cy. l a ; Om( ( ny+i ), ( ny+i+nn))= Con. Cy. l a ; Om( ( ny+i+nn ), ( ny+i ))= Con. Cy. l a ; // s e t p o i n t g e n e r a t i o n stp=genstp ( ny, nd, [ 3 ; 5 ], [. 9 5 ;. 9 2 ], [ 5 ; 1 0 ] ) ; 21

22 // Prior e s t i m a t i o n with s e l e c t e d input s i g n a l y i=z e r o s ( ny, ni ) ; s e l e c t I_typU case 1, ui=rand (nu, ni, ' norm ' ) ; case 2, ui =[ s i n ( 2 0 ( 1 : ni )/ ni ) ; cos ( 2 0 ( 1 : ni )/ ni ) ] ; case 3, ui=s i g n ( [ s i n ( 2 0 ( 1 : ni )/ ni ) ; cos ( 2 0 ( 1 : ni )/ ni ) ] ) ; V=z e r o s ( nx+ny+nu, nx+ny+nu ) ; f o r i =(ord +1): ni ps=genps ( ord, i, yi, ui ) ; y i ( :, i )=th ps + sd rand ( ny, 1, ' norm ' ) ; Ps=[ y i ( :, i ) ; ps ] ; V=V+Ps Ps ' ; // p r i o r information matrix theta=v2thn (V/ ni, ny ) ; // p r i o r parameters // TIME LOOP f o r adaptive c o n t r o l ========================= S=l i s t ( ) ; y=z e r o s ( ny, nd ) ; y ( :, 1 : 2 ) = [ ; 10 10]; u=z e r o s (nu, nd ) ; R= eye ( nx, nx ) ; // r e g u l a r i z a t i o n f o r i n v e r s i o n f o r t=(ord +2):( nd nh ) // ESTIMATION i f I_adapt==1 ps=genps ( ord, t 1,y, u ) ; Ps=[y ( :, t 1); ps ] ; V=V+Ps Ps ' ; theta=v2thn (V/( t+ni ), ny ) ; // current e s t i m a t e s e l s e i f I_adapt==0 theta=th ' ; // known parameters e l s e // p r i o r pt. e s t i m a t e s are used [M,N,A, nx, ny, nu]= r e g 2 s t ( theta ', ord ) ; // GENERATION OF CONTROL LAW ON INTERVAL f o r i=nh: 1:1 Om( 1 : ny, $)= stp ( :, t+i 1); Om( $, 1 : ny)= stp ( :, t+i 1) '; Om( $, $)=stp ( :, t+i 1) ' stp ( :, t+i 1); T=R+Om; A=N' T N; B=N' T M; C=M' T M; S( t)=inv (A) B; R=C S( t ) ' A S( t ) ; // GENERATION OF OPTIMAL CONTROL ( only one step ) x=genph ( ord, t, y, u ) ; // c o n s t r u c t i o n o f s t a t e 22

23 u ( :, t)= S( t ) x ; // input e v a l u a t i o n y ( :, t)=th [ u ( :, t ) ; x]+ sd rand ( ny, 1, ' norm ' ) ; // new output // o f time l o o p ======================================== // Results s e t ( s c f ( 1 ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) s =1:(nd nh ) ; // f i r s t output subplot (211) p l o t ( s, y (1, s ), s, u (1, s ), ' ', s, stp (1, s ), 'm. ', ' markersize ', 2 ) leg ( ' output ', ' input ', ' s e t p o i n t ', 4 ) ; t i t l e " Adaptive c o n t r o l with r e g r e s s i o n model" // second output subplot (212) p l o t ( s, y (2, s ), s, u (2, s ), ' ', s, stp (2, s ), ' c. ', ' markersize ', 2 ) // s e t ( g c f ( ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) leg ( ' output ', ' input ', ' s e t p o i n t ', 1 ) ; 7 Model sm si a jeho odhad 7.1 Model Model sm si tvo í mnoºina komponent (regresních nebo jiných model ) a model ukazovátka - jeho výstupem je diskrétní veli ina indikující v kaºdém ase aktivní komponentu. P íklad Budeme uvaºovat sm s s dv ma statickými komponentami a statickým modelem ukazovátka (tj. hodnota ukazovátka nezávisí na minulé hodnot ) a dvourozm rným výstupem. Komponenta 1 - f 1 (y t k) [ y1;t ] [ 8 = y 2;t 1 ] [ ] e1;t + e 2;t Komponenta 2 - f 2 (y t k) [ y1;t ] [ 0 = y 2;t 5 ] [ ] e1;t + e 2;t Model ukazovátka f (c t α) = α ct c t 1 2 α ct Co to znamená (nap. v simulaci) Jedna statická komponenta simuluje kope ek. Dv budou tedy simulovat dva kope ky se st edy [8, 1] a [0, 5]. Jejich ²í ky jsou stejné; ob mají jednotkovou kovarian ní matici. Mnoºství bod 23

24 v kope cích je dáno pravd podobností, se kterou model ukazovátka generuje 1 nebo 2. Tady je to 0.2 a 0.8. Následuje program a obrázek. // Simulation o f a simple mixture // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y nd=500; // number o f s t e p s th =[8 1 ; 0 5 ] ' ; // pars o f components ( in columns ) a l =[.2. 8 ] ; // pars o f p o i n t e r model f o r t =1: nd // time l o o p ================================ c=sum( rand ( 1, 1, ' u') >cumsum( a l ))+1; // p o i n t e r g e n e r a t i o n y=th ( :, c)+rand ( 2, 1, ' n ' ) ; // output ct ( t)=c ; // s t o r i n g yt ( :, t)=y ; // o f v a r i a b l e s // o f time l o o p =================================== // Results s c f ( 1 ) ; p l o t ( yt ( 1, : ), yt ( 2, : ), '. ' ) t i t l e " Simulation with a simple mixture " save simple. dat ct yt 7.2 Odhad U modelu sm si odhadujeme 24

25 1. parametry v²ech komponent (θ, r, resp. β), 2. parametry modelu ukazovátka (α), 3. hodnoty ukazovátka. Bez odhadu aktivní komponenty (hodnoty ukazovátka) by ne²ly odhadovat parametry. Je pot eba, aby data p icházející z daného pracovního módu systému (komponenty systému) ²la k odpovídající komponent modelu a ne ke v²em komponentám - to by se komponenty jen p etahovaly sem tam. Proto je výsledný algoritmus odhadu následující. 1. Zm íme nová data. 2. Odhadneme ukazovátko (a) ur íme blízkost dat ke komponentám (b) spo teme váhový vektor w jako sou in blízkosti a pravd podobnosti komponent. 3. P epo teme statistiky v²ech parametr s váºenými daty. 4. Ur íme bodové odhady parametr. Komentá 1. Jasné. 2. Blízkost se spo te tak, ºe se do modelu komponenty dosadí existující bodové odhady parametr (tj. odhady z minulého kroku) a nov zm ená data. Tuto hodnotu pak nazýváme blízkost dat k dané komponent. Pravd podobnosti komponent jsou dány prvky parametru α. Tato pravd podobnost je úm rná po tu p ípad, kdy byla v minulosti daná komponenta aktivní. Sou in blízkosti a pravd podobnosti dá váhy komponent - pravd podobnosti aktivit jednotlivých komponent. Pro výpo et vah w jsou zapot ebí bodové odhady parametr z minulého kroku (nebo apriorní). 3. P epo et statistik se provádí stejn jako p i odhadu samostatného modelu, jen data, která do p epo tu vstupují se násobí vahou komponenty. 4. Bodové odhady komponent i modelu ukazovátka se po ítají stejn, jako u samostatných model. Bodové odhady jsou p ipraveny pro výpo ty v dal²ím kroku. Pro ná² p íklad bude: Komponenty jsou Gaussovky s regresním vektorem Ψ t = [y 1;t, y 2;t, 1] a tedy kaºdá z nich bude mít statistiku ve tvaru V i;t = V 11 V 12 V 13 [ V 21 V 22 V 23 Vy [2x2] V = yψ [2x1] V V 31 V 32 V yψ [1x2] V y 33 ] 25

26 i = 1, 2 a [i x j] ozna uje dimenzi sub-matice. P epo et statistik je i = 1, 2. Bodový odhad i = 1, 2. κ i;t = [κ 1, κ 2 ] V i;t = V i;t 1 + w i Ψ t Ψ t ˆθ i = V 1 ψ V yψ κ i;t = κ i;t 1 + w i ˆr i = V y ˆθV yψ κ i Ukazovátko c t je diskrétní náhodný proces s dv ma hodnotami c t {1, 2}. Model ukazovátka je kategorický statický model pro binární veli inu Statistika má stejný tvar jako model c t 1 2 f (c t α) α 1 α 2 c t 1 2 ν t ν 1 ν 2 P epo et statistiky i = 1, 2. Bodový odhad ν i;t = ν i;t 1 + w i ˆα t = [ν 1;t, ν 2;t ] νi;t Odhad ukazovátka realizujeme tak, ºe dosadíme do Gaussovek (po ítáme pod logaritmem) a násobíme odhadem α. Postup odhadu ilustruje následující program // Estimation o f a simple mixture // clc, c l e a r, c l o s e, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; load simple. dat ct yt // load o f data ( from SimpleMixSim ) nd=max( s i z e ( yt ) ) ; // length o f data nu=rand ( 2, 1, ' u ' ) ; // pointer model s t a t i s t i c s a l=nu/sum( nu ) ; // pointer model parameter 26

27 V=l i s t ( ) ; the=l i s t ( ) ; cve=l i s t ( ) ; the ( 1 ) = [ 6 ; 2 ] ; // in s i m u l a t i o n was 8,1 i n i t i a l the ( 2 ) = [ 1 ; 3 ] ; // in s i m u l a t i o n was 0,5 parameters f o r j =1:2 V( j )=[ the ( j ) ; 1 ] [ the ( j ) ; 1 ] ' ; // i n i t i a l i n f. matrix cve ( j )=.1 eye ( 2, 2 ) ; // i n i t i a l n o i s e covariance ka=rand ( 1, 2, ' u ' ) ; // data counter f o r t =1: nd // time l o o p =================================== // computation o f weights f o r j =1:2 [ xxx,ml( j )]=GaussN ( yt ( :, t ), the ( j ), cve ( j ) ) ; // proximity mp=ml max(ml) ; // n ormalization m=exp (mp) ; // exponent w=m. a l ; w=w/sum(w) ; // component weights wt ( :, t)=w; // s t o r e // recomputation o f s t a t i s t i c s Ps=[ yt ( :, t ) ; 1 ] ; f o r j =1:2 V( j )=V( j )+w( j ) Ps Ps ' ; ka ( j )=ka ( j )+w( j ) ; // point e s t i m a t e s the ( j )=( inv (V( j ) ( 3, 3 ) ) V( j ) ( 3, 1 : 2 ) ) ' ; i f t >50 // in the beginning, cve i s f i x e d cve ( j )=(V( j ) ( 1 : 2, 1 : 2 ) the ( j ) V( j ) ( 3, 1 : 2 ) ) / ka ( j ) ; nu=nu+w; // pointer model s t a t i s t i c s a l=nu/sum( nu ) ; // and parameter th1 ( :, t)=the ( 1 ) ; // s t o r f o r th2 ( :, t)=the ( 2 ) ; // p l o t // Results s c f ( 1 ) ; p l o t (wt ' ) s e t ( s c f ( 2 ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) subplot ( ), p l o t ( th1 ' ) subplot ( ), p l o t ( th2 ' ) save estim. dat 27

28 8 Klasikace klasická a s modelem sm si K-means DB-scan Hierarchická Logistická Sm sová U ení Odhad modelu sm si komponent se provádí ve dvou krocích (i) klasikace, (ii) odhad. Klasikace je tedy sou ástí odhadu. M ºe probíhat standardním zp sobem: pro fázi u ení pouºijeme u ící mnoºinu dat, která pracuje s u itelem (tedy známe správné aktuální t ídy, tj. hodnoty ukazovátka). P i tom provádíme ob fáze odhadu - klasikaci i odhadování. Testování Po vy erpání u ící mnoºiny dat (bez znalosti aktuálních t íd) aktuální t ídy odhadujeme. Tady provádíme jen klasikaci (konstrukci váhového vektoru w t bez následného p epo tu statistik a bodových odhad ). Pro odhad aktuální t ídy v ase t vyuºijeme váhový vektor w t - odhadnutá t ída je dána indexem u maximálního prvku váhového vektoru. Do-u ování Pokud se i nadále, t eba jen ob as, dozvíme, která t ída byla skute n aktuální, m ºeme klasika ní algoritmus p iu it - pro známou aktuální t ídu provedeme i p epo et statistik a nová bodové odhady parametr. Postup ilustruje následující program 28

29 // Testing o f a simple mixture // connected with simplemixsim. s c e and simplemixest. s c e // data f o r t e s t i n g are a l s o from simplemixsim // clc, c l e a r, c l o s e, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y getd ( ) ; mode ( 0 ) load estim. dat // load r e s u l t s o f l e a r n i n g load simple2. dat yt ct // load data f o r t e s t i n g f o r t =1: nd // time l o o p =================================== // computation o f weights f o r j =1:2 [ xxx,ml( j )]=GaussN ( yt ( :, t ), the ( j ), cve ( j ) ) ; // proximity mp=ml max(ml) ; // n ormalization m=exp (mp) ; // exponent w=m. a l ; w=w/sum(w) ; // component weights wt ( :, t)=w; // s t o r e // Results [ xxx, ce ]=max(wt, ' r ' ) ; ce=ce ' ; // point e s t i m a t e s o f p o i n t e r wrong=sum( ct~=ce ) // number o f wrong d l a s s i f i c a t i o n s s =1:100; s e t ( s c f ( 1 ), ' p o s i t i o n ', [ ] ) p l o t ( s, ct ( s ), ' or ', ' markersize ', 1 4 ) p l o t ( s, ce ( s ), '. b ', ' markersize ', 1 0 ) s e t ( gca ( ), ' data_bounds ', [ 1 max( s ) min ( ct ).2 max( ct ) +. 2 ] ) t i t l e ' Testing o f simple mixture estimation ' 29

30 9 Stavový model a ltrace Stavový model má tvar f (x t x t 1, u t ) x t = Mx t 1 + Nu t + F + w t f (y t x t, u t ) y t = Ax t + Bu t + G + v t Odhad stavu f (x t 1 d (t 1)) }{{} f (x t d (t)) predikce d t={y t,u t} {}}{ }{{} filtrace f (x t+1 d (t)) f (x t d (t 1)) = f (x t x t 1, u t ) f (x t 1 d (t 1)) dx t 1 predikce x f (x t d (t)) f (y t x t, u t ) f (x t d (t 1)) ltrace x f (y t u t, d (t 1)) = f (y t x t, u t ) f (x t d (t 1)) dx t predikce y Pro normální rozd lení dostaneme Kalman v ltr, tj. rekurzi pro statistiky. Zadání ve Scilabu [xt,rx,yp]=kalman(xt,yt,ut,m,n,f,a,b,g,rw,rv,rx) R x kovariance odhadu stavu (po áte ní hodnota 10 3 eye(n x, n x ) R v kovariance ²umu modelu pro výstup v t = y t Ax t Bu t G R w kovariance ²umu modelu pro stav w t = x t+1 Mx t Nu t F Na po áte ních hodnotách R v a R w velmi záleºí a není v bec jednoduché je správn odhadnout. 9.1 Známé parametry modelu P íklad - ltrace ²umu M íme za²um ný signál y t a chceme získat istý signál x t. - m ení je istý signál + ²um y t = x t + v t - pro vývoj istého signálu p ipustíme jen zm ny w t, co je víc, p ipisujeme ²umu x t+1 = x t + w t Kovariance se musí volit tak ²ikovn, aby dovolily vývoj stavu, ale separovaly od n j ²um. Program 30

31 // F i l t e r i n g o f n o i s e by Kalman f i l t e r // clc, c l e a r, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y mode ( 0 ) // w r i t e v alues i f no ; getd ( ) // Simulation i =0; f o r t =0:.1:2 % pi i=i +1; x (1, i )=5 cos ( t ) ; // pure s i g n a l x (2, i )=2 s i n ( t ) ; // ( e l l i p s e ) x=[1. 4 ; 0 1 ] x ; // rotated e l l i p s e nd=s i z e ( x, 2 ) ; // length o f the s i g n a l yt=x+.5 rand (2, nd, ' n ' ) ; // noisy s i g n a l // F i l t r a t i o n xt (:,1)= z e r o s ( 2, 1 ) ; // i n i t i a l s t a t e estimate Rw=.08 eye ( 2, 2 ) ; // s t a t e model n o i s e Rv=1 eye ( 2, 2 ) ; // output model n o i s e Rx=1000 eye ( 2, 2 ) ; // n o i s e o f s t s t e estimate A=eye ( 2, 2 ) ; // matrices C=eye ( 2, 2 ) ; // o f s t a t e F = [ 0 ; 0 ] ; // model f o r t =1:nd // Kalman f i l t r a t i o n [ xt ( :, t +1),yp ( :, t ),Rx ] =... KFilt ( xt ( :, t ), yt ( :, t ),A,C, F,Rw, Rv, Rx ) ; // Results s c f ( 1 ) ; p l o t ( x ( 1, : ), x ( 2, : ), ' g. ' ) p l o t ( yt ( 1, : ), yt ( 2, : ), ' r. ' ) p l o t ( xt ( 1, : ), xt ( 2, : ), ' b ' ) a Kalman v ltr f u n c t i o n [ xt, yp, Rx, ey]= KFilt ( xt, yt,a,c, F,Rw, Rv, Rx) // [ xt, yp, Rx, ey]= KFilt ( xt, yt,a,c, F,Rw, Rv, Rx) // Kalman f i l e t r f o r the state space model in the f o l l o w i n g form // xt = A xt + F // yp = C xt //... f i r s t compute p r e d i c t i o n and then f i l t r a t i o n, i. e. // t 1 t 1 > t t 1 > t t // xt s t a t e estimate 31

32 // yp p r e d i c t e d output // Ry output covariance // ey p r e d i c t i o n e r r o r // Rx s t a t e c ovariance matrix // yt data sample // A,C, F model parameters // Rw s t a t e covariance // Rv output covariance // i e i n d i c a t o r i e =0 => only s t a t e p r e d i c t i o n i s computed // // P r e d i c t i o n xt=a xt+f ; // time updt o f s t a t e Rx=Rw+A Rx A' ; // time updt o f s t a t e covariance // F i l t r a t i o n yp=c xt ; // data p r e d i c t i o n Ry=Rv+C Rx C ' ; // output p r e d i c t i o n covariance Ryy=Ry+1e 8 eye (Ry ) ; Rx=Rx Rx C' inv (Ryy) C Rx ; // data updt o f s t a t e covariance ey=yt yp ; // p r e d i c t i o n e r r o r KG=Rx C' inv (Rv ) ; // Kalman gain xt=xt+kg ey ; // data updt o f s t a t e function 9.2 S neznalostí parametr modelu Roz²í ení stavu Jestliºe n který parametr modelu není znám, povaºujeme ho za neznámou veli inu a p idáme ho k ostatním neznámým veli inám, ke stavu. Nap. máme model pro dvourozm rný stav x t = [x 1;t, x 2;t ] a skalární výstup y t x t = [ a a y t = [0.2, 0.8] x t ] [ 1 x t ] u t + w t kde a neznáme. Za adíme jej do neznámých veli in x t. Denujeme nový stav z t z 1;t = x 1;t z 2;t = x 2;t z 3;t = a Model pak bude mít tvar (bez ²umu, který je v tuto chvíli nezajímavý) z t = z 3;t z 3;t 1 1 z 1;t 1 1 z 2;t u t z 3;t

33 y t = [0.2, 0.8, 0] z t 1 Vidíme, ºe výsledný model je nelineární - stavy jsou v sou inu. Proto musíme linearizovat. Model má tvar z t = g (z t 1 ) + Nu t y t = Az t Linearizace Linearizaci provedeme tak, ºe nelineární ásti modelu nahradíme prvními dv ma leny Taylorova rozvoje. Rozvoj d láme v bod posledního odhadu 2 Pro rozvoj pot ebujeme hodnotu g v posledním odhadu ẑ t 1 g (ẑ t 1 ) = ẑ 3;t 1 ẑ 1;t 1 (1 ẑ 3;t 1 ) ẑ 2;t 1 ẑ 3;t 1 a derivaci (Hessovu matici) funkce g ve stejném bod ẑ t 1 g (ẑ t 1 ) = ẑ 3;t 1 0 ẑ 1;t ẑ 3;t 1 ẑ 2;t Linearizovaný model stavu bude a po úprav kde a F = z t = g (ẑ t 1 ) + g (ẑ t 1 ) (z t 1 ẑ t 1 ) + Nu t z t = g (ẑ t 1 ) z t 1 + Nu t + g (ẑ t 1 ) g (ẑ t 1 ) ẑ t 1 }{{}}{{} M F M = ẑ 3;t 1 ẑ 1;t 1 (1 ẑ 3;t 1 ) ẑ 2;t 1 ẑ 3;t 1 ẑ 3;t 1 0 ẑ 1;t ẑ 3;t 1 ẑ 2;t ẑ 3;t 1 0 ẑ 1;t ẑ 3;t 1 ẑ 2;t ẑ 1;t 1 ẑ 2;t 1 ẑ 3;t 1 2 Musíme si uv domit, ºe model je vztah mezi prom nnými x t 1 a x t. Taylor v rozvoj d láme pro nelineární funkci g (x) v ur itém pevném bod ˆx. Hodnotu funkce pak vyjad ujeme v okolí tohoto bodu, který vyjád íme jako g (x). = ˆx + g (x ˆx). Za pevný bod volíme vºdy poslední odhad stavu ˆx t 1 stavu x t 1. V²imn me si, ºe stále jde jen o pravou stranu modelu! šádné x t do hry p i rozvoji nevstupuje. 33

34 10 Testy hypotéz Bayesovské testování Testujeme hypotézy o tom, který model nejlépe popisuje daný datový vzorek. Máme n hypotéz H i, i = 1, 2,, n a kaºdá z nich specikuje sv j vlastní model jako kandidáta na nejlep²í popis dat. Modely mohou být 1. r zné i co do struktury, 2. strukturou stejné, ale li²ící se (a) hodnotami parametr, (b) mnoºinami p ípustných parametr. Toto obecné pojetí bylo navrºeno Dr. Peterkou a má následující podobu: Máme n hypotéz H i a datový vzorek d (t). Po ítáme pravd podobnosti f (H i d (t)) pro i = 1, 2,, n. Jako vít znou hypotézu vezmeme tu, která má tuto pravd podobnost maximální. Pravd podobnosti po ítáme takto f (H i d (t)) f (d (t) H i ) f (H i ) }{{} prior První hp na pravé stran je hp datového vzorku (za p edpokladu H i ), kterou chceme popsat modelem podle H i, tedy f (d (t) H i ) = f (d (t), Θ H i ) dθ = = f i (d (t) Θ i ) f (Θ i ) dθ i }{{} prior kde f i ozna uje model podle hypotézy H i se svými parametry Θ i, f (Θ i ) je apriorní hp pro Θ i, který specikuje i-tý model, a to bu hodnotou ˆΘ, ( pak f (Θ i ) = δ Θ ˆΘ ) nebo intervalem, ve kterém parametr leºí. V prvém p ípad jednodu²e hodnotu parametru dosadíme, ve druhém musíme provést nazna enou integraci. Poznámka Specikací modelu a jeho parametr se hypotéza vy erpala a uº ji v podmínce nemusíme psát. První hp vpravo je likelihood L t (Θ i ) pro parametr Θ i který se spo te jako sou in model t L t (Θ i ) = f i (d t ψ t, Θ i ) τ=1 Hledané pravd podobnosti tedy jsou f (H i d (t)) L t (Θ i ) f (Θ i ) dθ i f (H i ) obecn (10.1) 34

35 L t ( ˆΘi ) f (H i ) pro pevné Θ i (10.2) Pro alternativní model a n (1 a) nd n pro a (0, 1) je podíl, n je po et jedni ek a nd n je po et dvojek, je postup tetování ilustrován v následujícím programu // Testing o f a proportion model // clc, c l e a r, c l o s e, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y nd =200; // number o f data a =.5; // true proportion data a0 =.3; // t e s t e d proportion dt=(rand (1, nd)>a )+1; // data na=sum( dt ==1); // No o f 1 B0=beta ( na 1,nd na 1); // beta f u n c t i o n Bi=distfun_betacdf ( a0, na 1,nd na 1); // i n c. beta f c b1=b0 Bi // f o r < int_0 : a0 ( Lik ) b3=b0 (1 Bi ) ; // f o r > int_a0 : 1 ( Lik ) P(1)=b1 /(3 a0 ) ; // prob. f o r < P(2)= a0^na (1 a0 )^(nd na ) / 3 ; // prob. f o r = P(3)=b3/(3 (1 a0 ) ) ; // prob. f o r > Ph=P/sum(P ) ; // normalizing // RESULTS disp (Ph ', ' P r o b a b i l i t i e s o f hypotheses ' ) Test hypotéz pomocí sm sí Podíváme-li se na vztahy (10.1) a 10.2 zjistíme, ºe pro modely dané pevnými parametry, se nápadn podobají klasikaci v odhadu sm si. Na rozdíl od odhadu sm si tady ale z stávají parametry konstantní, neodhadují se. Tedy co se pr b ºn odhaduje jsou hypotézy (jako ukazovátko) a parametr ukazovátka α, coº je vektor stacionárních pravd podobností jednotlivých hypotéz, tedy f (H i d (τ)), pro τ = 1, 2,, t. Finální α je tedy hp f (H i d (t)) podle které testujeme. Algoritmus je nejlépe patrný z programu // Hypotheses with t h r e e s t a t i c normal models // clc, c l e a r, c l o s e, c l o s e // c l e a r a l l [ u, t, n]= f i l e ( ) ; // f i n d working d i r e c t o r y c h d i r ( dirname (n ( 1 ) ) ) ; // s e t working d i r e c t o r y 35

36 nd =100; // Simulation f o r t =1:nd y ( :, t )=[3;5]+1 randn ( 2, 1 ) ; // I n i c i a l i z a t i o n H=fnorm ( [ ] ) ; th=l i s t ( ) ; th ( 1 ) = [ 2 ; 3 ] ; th ( 2 ) = [ 3 ; 4 ] ; th ( 3 ) = [ 3 ; 1 ] ; // hypotheses sd =.5; // P r o x i m i t i e s lp=ones ( 1, 3 ) ; f o r t =1:nd f o r i =1:3 lp ( i )= lp ( i )+GaussN ( y ( :, t ), th ( i ), sd ) ; // p r o b a b i l i t i e s in logarithm lp=lp max( lp ) ; // pre normalization p=exp ( lp ) ; // taking exponent ph=p. H; // proxim f (H) fh=ph/sum(ph ) ; // f i n a l n ormalization // Results disp ( fh, " P r o b a b i l i t i e s o f hypotheses ") 11 Aplikace Uvedeme n které jiº hotové aplikace. Sem by se postupn m ly p idávat dal²í Prediction of trac ow intensity (regression model) At a specic point of an urban trac network we measure intensities I t on magnetic detectors and green proportions G t on a light signalization. Our goal is to construct a model describing the future values of intensity in depence on the other measured variables. Solution From what has been said it follows, we are looking for the conditional pdf (model) f (I t+n I 1:t, G 1:t+n 1, P ) 36

Odhad sm si s datov závislým dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1

Odhad sm si s datov závislým dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1 Odhad sm si s datov závislým dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1 smí²ený (spojitý i diskrétní) jednorozm rný výstup, bez ízení simulovaná data inicializace odhadu - datový vzorek klasikovaný

Více

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými

Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými 12. kv tna 2015 N kdy k popisu n jaké situace pot ebujeme více neº jednu náhodnou veli inu. Nap. v k, hmotnost, vý²ku. Mezi t mito veli inami mohou být

Více

Odhad sm si s dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1

Odhad sm si s dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1 Odhad sm si s dynamickým ukazovátkem a statickými komponentami 1 dvourozm rný výstup, bez ízení simulovaná data inicializace odhadu - za²um né parametry ze simulace standardní odhad / odhad s pevnými kovariancemi

Více

P íklad 1 (Náhodná veli ina)

P íklad 1 (Náhodná veli ina) P íklad 1 (Náhodná veli ina) Uvaºujeme experiment: házení mincí. Výsledkem pokusu je rub nebo líc, ºe padne hrana neuvaºujeme. Pokud hovo íme o náhodné veli in, musíme p epsat výsledky pokusu do mnoºiny

Více

Odhad sm si se statickým ukazovátkem i komponentami 1

Odhad sm si se statickým ukazovátkem i komponentami 1 Odhad sm si se statickým ukazovátkem i komponentami 1 dvourozm rný výstup, bez ízení simulovaná data inicializace odhadu - za²um né parametry ze simulace standardní odhad / odhad s pevnými kovariancemi

Více

na za átku se denuje náhodná veli ina

na za átku se denuje náhodná veli ina P íklad 1 Generujeme data z náhodné veli iny s normálním rozd lením se st ední hodnotou µ = 1 a rozptylem =. Rozptyl povaºujeme za známý, ale z dat chceme odhadnout st ední hodnotu. P íklad se e²í v následujícím

Více

1 Odhad spojitého modelu

1 Odhad spojitého modelu 1 Odhad spojitého modelu Model je matematickým popisem vybraných veli in sledovaného procesu. Tyto veli iny popisujeme stochasticky (pomocí hustot pravd podobnosti) v závislosti na jiných vybraných veli

Více

1 P ílohy. 1.1 Dopln ní na tverec

1 P ílohy. 1.1 Dopln ní na tverec 1 P ílohy 1.1 Dopln ní na tverec Pouºívá se pro minimalizaci kvadratického výrazu nebo pro integraci v konvoluci dvou normálních rozd lení (tady má význam rozkladu normální sdruºené hp na podmín nou a

Více

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu

Skalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu Skalární sou in Jedním ze zp sob, jak m ºeme dva vektory kombinovat, je skalární sou in. Výsledkem skalárního sou inu dvou vektor, jak jiº název napovídá, je skalár. V tomto letáku se nau íte, jak vypo

Více

Integrování jako opak derivování

Integrování jako opak derivování Integrování jako opak derivování V tomto dokumentu budete seznámeni s derivováním b ºných funkcí a budete mít moºnost vyzkou²et mnoho zp sob derivace. Jedním z nich je proces derivování v opa ném po adí.

Více

1 Spojitý model. 1.1 Princip stochastického modelu

1 Spojitý model. 1.1 Princip stochastického modelu Spojitý model Veli iny v dopravním systému jsou náhodné posloupnosti indexované diskrétním asem t. V kaºdém asovém okamºiku to jsou náhodné veli iny, po zm ení dostaneme realizace náhodné veli iny. Tyto

Více

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost

1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost (8 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i nezávislých hodech mincí a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost P ( X EX < ) (9 bod ) b) Formulujte centrální limitní v tu a pomocí ní vypo

Více

Logistická regrese pomocí odhadu sm si

Logistická regrese pomocí odhadu sm si Logistická regrese pomocí odhadu sm si Logistickou regresí máme na mysli odhad modelu s diskrétním výstupem, který je závislý na smí²ených (spojitých i diskrétních) veli inách. Standardn se uvaºuje logistický

Více

Odhad sm si se smí²enými daty

Odhad sm si se smí²enými daty Odhad sm si se smí²enými daty Pod názvem smí²ená data máme na mysli data, která obsahují jak spojité y t tak i diskrétní z t veli iny. B ºné sm si obsahují dva typy model. Jednak jsou to komponenty (a

Více

Cvi ení 7. Docházka a testík - 15 min. Distfun 10 min. Úloha 1

Cvi ení 7. Docházka a testík - 15 min. Distfun 10 min. Úloha 1 Cvi ení 7 Úkol: generování dat dle rozd lení, vykreslení rozd lení psti, odhad rozd lení dle dat, bodový odhad parametr, centrální limitní v ta, balí ek Distfun, normalizace Docházka a testík - 15 min.

Více

e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody

e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody e²ení systém lineárních rovnic pomocí s ítací, dosazovací a srovnávací metody V praxi se asto setkávame s p ípady, kdy je pot eba e²it více rovnic, takzvaný systém rovnic, obvykle s více jak jednou neznámou.

Více

Regrese a nelineární regrese

Regrese a nelineární regrese Kapitola 10 Regrese a nelineární regrese 10.1 Regrese V testech nezávislosti jsme zkoumali, zda dv veli iny x a y jsou nezávislé. Pokud nejsou nezávislé, m ºeme zkoumat, jaká závislost mezi nimi je. 10.1.1

Více

ízení Tvorba kritéria 2. prosince 2014

ízení Tvorba kritéria 2. prosince 2014 ízení. prosince 014 Spousta lidí má pocit, ºe by m la n co ídit. A n kdy to bývá pravda. Kdyº uº nás my²lenky na ízení napadají, m li bychom si poloºit následující t i otázky: ídit? Obrovskou zku²eností

Více

Model. 1 Spojitý model. 1.1 Princip stochastického modelu

Model. 1 Spojitý model. 1.1 Princip stochastického modelu Model 1 Spojitý model Veli iny v dopravním systému jsou náhodné posloupnosti indexované diskrétním asem t. V kaºdém asovém okamºiku to jsou náhodné veli iny, po zm ení dostaneme realizace náhodné veli

Více

Vektory. Vektorové veli iny

Vektory. Vektorové veli iny Vektor je veli ina, která má jak velikost tak i sm r. Ob tyto vlastnosti musí být uvedeny, aby byl vektor stanoven úpln. V této ásti je návod, jak vektory zapsat, jak je s ítat a od ítat a jak je pouºívat

Více

T i hlavní v ty pravd podobnosti

T i hlavní v ty pravd podobnosti T i hlavní v ty pravd podobnosti 15. kv tna 2015 První p íklad P edstavme si, ºe máme atomy typu A, které se samovolným radioaktivním rozpadem rozpadají na atomy typu B. Pr m rná doba rozpadu je 3 hodiny.

Více

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková Tento text není samostatným studijním materiálem. Jde jen o prezentaci promítanou na p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze na tabuli a nejsou zde obsaºeny.

Více

Odhad hierarchické sm si

Odhad hierarchické sm si Odhad hierarchické sm si Hierarchická sm s je p esn to, co se pod pojmem hierarchická myslí. Naho e je sm s s n kolika komponentami. Kaºdá komponenta je op t sm sí a m ºe ukazovat na dal²í sm si jako své

Více

nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci

nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci Denice. Bu n N a Ω R d otev ená, d 2. Vztah tvaru F (x, u(x), Du(x),..., D (n 1) u(x), D (n) u(x)) = 0 x Ω (1) nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci u : Ω R d R Zde je daná funkce. F : Ω R R d R dn 1 R

Více

Binární operace. Úvod. Pomocný text

Binární operace. Úvod. Pomocný text Pomocný text Binární operace Úvod Milí e²itelé, binární operace je pom rn abstraktní téma, a tak bude ob as pot eba odprostit se od konkrétních p íklad a podívat se na v c s ur itým nadhledem. Nicmén e²ení

Více

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web:

Pravd podobnost a statistika - cvi ení. Simona Domesová místnost: RA310 (budova CPIT) web: Pravd podobnost a statistika - cvi ení Simona Domesová simona.domesova@vsb.cz místnost: RA310 (budova CPIT) web: http://homel.vsb.cz/~dom0015 Cíle p edm tu vyhodnocování dat pomocí statistických metod

Více

Limity funkcí v nevlastních bodech. Obsah

Limity funkcí v nevlastních bodech. Obsah Limity funkcí v nevlastních bodech V tomto letáku si vysv tlíme, co znamená, kdyº funkce mí í do nekone na, mínus nekone na nebo se blíºí ke konkrétnímu reálnému íslu, zatímco x jde do nekone na nebo mínus

Více

P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost

P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost P íklady k prvnímu testu - Pravd podobnost 28. února 204 Instrukce: Projd te si v²echny p íklady. Kaºdý p íklad se snaºte pochopit. Pak vymyslete a vy- e²te p íklad podobný. Tím se ujistíte, ºe p íkladu

Více

Odhad sm si s rovnom rnými komponentami

Odhad sm si s rovnom rnými komponentami Odhad sm si s rovnom rnými komponentami Hlavní charakteristikou rovnom rného rozd lení je:. Modelování úplné neur itosti v rámci daných mezí. 2. Ostré ohrani ení oblasti p ípustných hodnot náhodné veli

Více

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý

Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý Obsah 1. Reálná ísla 1 2. Posloupnosti 2 3. Hlub²í v ty o itách 4 1. Reálná ísla 1.1. Úmluva (T leso). Pod pojmem t leso budeme v tomto textu rozum t pouze komutativní

Více

Stochastické Systémy. Ivan Nagy 1. Obsah

Stochastické Systémy. Ivan Nagy 1. Obsah Stochastické Systémy Ivan Nagy 1 Obsah 1 Úvod 7 1.1 Opakování pravd podobnosti............................. 7 1.1.1 P íklad [náhodná veli ina]........................... 7 1.1.2 P íklad [pravd podobnostní

Více

Jevy, nezávislost, Bayesova v ta

Jevy, nezávislost, Bayesova v ta Jevy, nezávislost, Bayesova v ta 17. b ezna 2015 Instrukce: Projd te si v²echny p íklady. Kaºdý p íklad se snaºte pochopit. Pak vymyslete a vy- e²te p íklad podobný. Tím se ujistíte, ºe p íkladu rozumíte.

Více

Základy Aplikované Statistiky

Základy Aplikované Statistiky Základy Aplikované Statistiky Ivan Nagy 19. íjna 2008 Obsah 1 Úvod 3 1.1 Popis programu BStat................................... 3 1.2 Systém............................................ 3 1.3 Data spojená

Více

Práce s daty. 2. února Do tohoto adresá e stáhn te ze stránek soubory data.dat a Nacti_data.sci.

Práce s daty. 2. února Do tohoto adresá e stáhn te ze stránek soubory data.dat a Nacti_data.sci. Práce s daty 2. února 2015 V tomto lánku si ukáºeme statistickou práci v praxi. Setkáme se s mnoha bodovými i intervalovými odhady i s r znými testy. Na kraji textu máte vyzna eno, jaké pojmy a znalosti

Více

Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem

Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem nás Bc. Aneta Mirová Kurz vznikl v rámci projektu Rozvoj systému vzdělávacích příležitostí pro nadané žáky a studenty v přírodních vědách a matematice s využitím

Více

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.

VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx. VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. Výpo et obsahu rovinných ploch a) Plocha ohrani ená k ivkami zadanými v kartézských sou adnicích. Obsah S rovinné plochy ohrani ené dv ma spojitými

Více

2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4

2. Ur íme sudost/lichost funkce a pr se íky s osami. 6. Na záv r na rtneme graf vy²et ované funkce. 8x. x 2 +4 Pr b h funkce V této jednotce si ukáºeme jak postupovat p i vy²et ování pr b hu funkce. P edpokládáme znalost po ítání derivací a limit, které jsou dob e popsány v p edchozích letácích tohoto bloku. P

Více

Pr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce

Pr b h funkce I. Obsah. Maxima a minima funkce Pr b h funkce I Maxima a minima funkce V této jednotce ukáºeme jak derivování m ºe být uºite né pro hledání minimálních a maximálních hodnot funkce. Po p e tení tohoto letáku nebo shlédnutí instruktáºního

Více

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady

Státní maturita 2010 Maturitní generálka 2010 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD10C0T01 e²ené p íklady Státní maturita 00 Maturitní generálka 00 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAGZD0C0T0 e²ené p íklady Autor e²ení: Jitka Vachtová 6. b ezna 0 http://www.vachtova.cz/ Obsah Úloha Úloha.

Více

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika

brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika brmiversity: Um lá inteligence a teoretická informatika P edná²ka. 6 Petr Baudi² pasky@ucw.cz brmlab 2011 Outline 1 Pravd podobnost 2 Um lá inteligence 3 Sloºitost 4 Datové struktury Pravd podobnost Pravd

Více

Stavový model a Kalmanův filtr

Stavový model a Kalmanův filtr Stavový model a Kalmanův filtr 2 prosince 23 Stav je veličina, kterou neznáme, ale chtěli bychom znát Dozvídáme se o ní zprostředkovaně prostřednictvím výstupů Příkladem může býapř nějaký zašuměný signál,

Více

Regresní analýza. Statistika II. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.

Regresní analýza. Statistika II. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob. Statistika II Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Cíl regresní analýzy: stanovení formy (trendu, tvaru, průběhu) této závislosti pomocí vhodné funkce

Více

Derivování sloºené funkce

Derivování sloºené funkce Derivování sloºené funkce V tomto letáku si p edstavíme speciální pravidlo pro derivování sloºené funkce (te funkci obsahující dal²í funkci). Po p e tení tohoto tetu byste m li být schopni: vysv tlit pojem

Více

Testy pro více veli in

Testy pro více veli in Kapitola 8 Testy pro více veli in 8.1 Testy parametr s více výb ry s p edpokladem normality dat 8.1.1 Testy s dv ma výb ry. P edpoklady: Pro spojité rozd lení normalita nebo velký výb r. Pro diskrétní

Více

1 Pravd podobnost - plán p edná²ek. 2 Pravd podobnost - plán cvi ení

1 Pravd podobnost - plán p edná²ek. 2 Pravd podobnost - plán cvi ení 1 Pravd podobnost - plán p edná²ek 1.1 Popisná statistika, denice pravd podobnosti 1.2 Jevová pravd podobnost 1.3 Náhodná veli ina 1.4 Známé distribuce 1.5 Náhodný vektor, transformace NV 1.6 Opakování

Více

3 D leºitá rozd lení náhodné veli iny

3 D leºitá rozd lení náhodné veli iny 3 D leºitá rozd lení náhodné veli iny Co to znamená, kdyº prohlásíme, ºe jsou n jaká d leºitá rozd lení? Rozd lení náhodné veli iny je její popis. A náhodná veli ina p edstavuje ur itý náhodný pokus (kde

Více

Rovnice a nerovnice. Posloupnosti.

Rovnice a nerovnice. Posloupnosti. .. Veronika Sobotíková katedra matematiky, FEL ƒvut v Praze, http://math.feld.cvut.cz/ 30. srpna 2018.. 1/75 (v reálném oboru) Rovnicí resp. nerovnicí v reálném oboru rozumíme zápis L(x) P(x), kde zna

Více

Obsah. Pouºité zna ení 1

Obsah. Pouºité zna ení 1 Obsah Pouºité zna ení 1 1 Úvod 3 1.1 Opera ní výzkum a jeho disciplíny.......................... 3 1.2 Úlohy matematického programování......................... 3 1.3 Standardní maximaliza ní úloha lineárního

Více

Soft Computing (SFC) 2014/2015 Demonstrace u ení sít RCE, Java aplikace

Soft Computing (SFC) 2014/2015 Demonstrace u ení sít RCE, Java aplikace Soft Computing (SFC) 2014/2015 Demonstrace u ení sít RCE, Java aplikace Franti²ek N mec (xnemec61) xnemec61@stud.t.vutbr.cz 1 Úvod Úkolem tohoto projektu bylo vytvo it aplikaci, která bude demonstrovat

Více

1.7. Mechanické kmitání

1.7. Mechanické kmitání 1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického

Více

Ergodické Markovské et zce

Ergodické Markovské et zce 1. b ezen 2013 Denice 1.1 Markovský et zec nazveme ergodickým, jestliºe z libovolného stavu m ºeme p ejít do jakéhokoliv libovolného stavu (ne nutn v jednom kroku). Denice 1.2 Markovský et zec nazveme

Více

1 Spo jité náhodné veli iny

1 Spo jité náhodné veli iny Spo jité náhodné veli in. Základní pojm a e²ené p íklad Hustota pravd podobnosti U spojité náhodné veli in se pravd podobnost, ºe náhodná veli ina X padne do ur itého intervalu (a, b), po ítá jako P (X

Více

ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE

ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE P íklad 1.1 Po et závad jistého typu elektrospot ebi e b hem záru ní doby má Poissonovo rozd lení s parametrem λ = 0,2. Jaká je pravd podobnost, ºe po prodeji 75 spot

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu 1 Tutoriál č. 3 Exponenciála matice a její užití řešení Cauchyovy úlohy pro lineární systémy užitím fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu 0.1 Exponenciála matice a její užití

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =

1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) = I. L'HOSPITALOVO PRAVIDLO A TAYLOR V POLYNOM. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) a) lim tg sin ( + ) / e e) lim a a i) lim a a, a > P ipome me si: 3 tg 4 2 tg b) lim 3 sin 4 2 sin

Více

VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE

VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE VYUŽITÍ NEURONOVÝCH SÍTÍ PROSTŘEDÍ MATLAB K PREDIKCI HODNOT NÁKLADŮ PRO ELEKTRICKÉ OBLOUKOVÉ PECE V. Hon VŠB TU Ostrava, FEI, K455, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, 70833 Abstrakt Neuronová síť (dále

Více

AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších

AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších AVDAT Klasický lineární model, metoda nejmenších čtverců Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Lineární model y i = β 0 + β 1 x i1 + + β k x ik + ε i (1) kde y i

Více

Analýza variance (ANOVA) - jednocestná; faktor s pevným efektem; mnohonásobná srovnání

Analýza variance (ANOVA) - jednocestná; faktor s pevným efektem; mnohonásobná srovnání Analýza variance (ANOVA) - jednocestná; faktor s pevným efektem; mnohonásobná srovnání 1. Analýzu variance (ANOVu) používáme při studiu problémů, kdy máme závislou proměnou spojitého typu a nezávislé proměnné

Více

Osvětlovací modely v počítačové grafice

Osvětlovací modely v počítačové grafice Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu Matematické modelování Osvětlovací modely v počítačové grafice 27. ledna 2008 Martin Dohnal A07060 mdohnal@students.zcu.cz

Více

Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení

Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení Aplikace pravd podobnostních model v kurzovém sázení 28.4.2016 Obsah 1 Kurzové sázení Tenis Kurz jako odhad pravd podobnosti Hodnocení kvality odhadu pravd podobnosti 2 Predikce pr b hu utkání Základní

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

se nazývá charakter grupy G. Dále budeme uvaºovat pouze kone né grupy G. Charaktery tvo í také grupu, s násobením denovaným

se nazývá charakter grupy G. Dále budeme uvaºovat pouze kone né grupy G. Charaktery tvo í také grupu, s násobením denovaným Charaktery a Diskrétní Fourierova transforace Nejd leºit j²í kvantový algorite je Diskrétní Fourierova transforace (DFT) D vody jsou dva: DFT je pro kvantové po íta e exponenciáln rychlej²í neº pro po

Více

Jméno: P íjmení: Datum: 17. ledna 2018 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu.

Jméno: P íjmení: Datum: 17. ledna 2018 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu. Jméno: P íjmení: Datum: 7. ledna 28 Nechci zápo et p i hodnocení niº²ím neº (nezávazné): vadí mi vystavení mého hodnocení na internetu. Rotující nádoba Otev ená válcová nádoba napln ná do poloviny vý²ky

Více

5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32

5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32 5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi Tomá² Sala MÚ UK, MFF UK ZS 2017/18 5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32 5.1 Funkce spojité

Více

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A úterý 6. prosince 2016, 13:2015:20 ➊ (8 bod ) Vy²et ete stejnom rnou konvergenci ady na mnoºin R +. n=2 x n 1 1 4n 2 + x 2 ln 2 (n) ➋ (5 bod ) Detailn

Více

Záludnosti velkých dimenzí

Záludnosti velkých dimenzí Jan Vybíral KM/FJFI/ƒVUT 6. listopadu 2017 1/28 Warm-up Dva problémy na zah átí Geometrie R d Kolik bod je t eba rozmístit v jednotkové krychli [0, 1] d v dimenzi d, aby v kaºdém kvádru o objemu 1/10 leºel

Více

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková Tento text není smosttným studijním mteriálem. Jde jen o prezentci promítnou n p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze n tbuli nejsou zde obsºeny. Text m ºe

Více

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Předpoklady: 0, 06 Pedagogická poznámka: Řešení slovních úloh představuje pro značnou část studentů nejobtížnější část matematiky Důvod je jednoduchý Po celou

Více

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB Variace 1 Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Číselné

Více

Cvi ení 1. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 2, Organizace cvi ení 2 Matlab Za ínáme Základní operace Základní funkce

Cvi ení 1. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 2, Organizace cvi ení 2 Matlab Za ínáme Základní operace Základní funkce Modelování systém a proces Mgr. Lucie Kárná, PhD karna@fd.cvut.cz March 2, 2018 1 Organizace cvi ení 2 Za ínáme Základní funkce 3 Princip práce v u Jednoduché modely v u Souhrn Organizace cvi ení webová

Více

Cvi ení 1. Cvi ení 1. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 2, 2018

Cvi ení 1. Cvi ení 1. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 2, 2018 Cvi ení 1 Modelování systém a proces Mgr. Lucie Kárná, PhD karna@fd.cvut.cz March 2, 2018 1 Organizace cvi ení 2 Za ínáme Základní operace Základní funkce 3 Simulink Princip práce v Simulinku Jednoduché

Více

1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic

1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic 1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic Denice. Funkci x : I R n, I otev ený interval, nazveme e²ením (DR), jestliºe 1. t I : (x(t), t) Ω 2. t I : x (t) vlastní 3. t I : x (t) = f(x(t), t) Lemma

Více

Domácí úkol 2. Obecné pokyny. Dbejte na formáln správný zápis výpo tu! Pro vy íslení výsledku pro binomické rozd lení pouºijte nap. Maple nebo Matlab.

Domácí úkol 2. Obecné pokyny. Dbejte na formáln správný zápis výpo tu! Pro vy íslení výsledku pro binomické rozd lení pouºijte nap. Maple nebo Matlab. Domácí úkol 2 Obecné pokyny Dbejte na formáln správný zápis výpo tu! Pro vy íslení výsledku pro binomické rozd lení pouºijte nap. Maple nebo Matlab. Návod pro výpo et v Matlabu Jestliºe X Bi(n, p), pak

Více

P íklady k prvnímu testu - Scilab

P íklady k prvnímu testu - Scilab P íklady k prvnímu testu - Scilab 24. b ezna 2014 Instrukce: Projd te si v²echny p íklady. Kaºdý p íklad se snaºte pochopit. Pak vymyslete a naprogramujte p íklad podobný. Tím se ujistíte, ºe p íkladu

Více

ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE

ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE ST2 - Cvi ení 1 STATISTICKÁ INDUKCE P íklad 1.1 Po et závad jistého typu elektrospot ebi e b hem záru ní doby má Poissonovo rozd lení s parametrem λ = 0,2. Jaká je pravd podobnost, ºe po prodeji 75 spot

Více

Státnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny

Státnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny Kapitola 1 Státnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny 1.1 Rekurzivn spo etné mnoºiny Denice (Rekurzivní a rekurzivn spo etná mnoºina) Charakteristická funkce mnoºiny M ozna uje charakteristickou

Více

Regresní analýza 1. Regresní analýza

Regresní analýza 1. Regresní analýza Regresní analýza 1 1 Regresní funkce Regresní analýza Důležitou statistickou úlohou je hledání a zkoumání závislostí proměnných, jejichž hodnoty získáme při realizaci experimentů Vzhledem k jejich náhodnému

Více

5. cvičení 4ST201_řešení

5. cvičení 4ST201_řešení cvičící. cvičení 4ST201_řešení Obsah: Informace o 1. průběžném testu Pravděpodobnostní rozdělení 1.část Vysoká škola ekonomická 1 1. Průběžný test Termín: pátek 26.3. v 11:00 hod. a v 12:4 v průběhu cvičení

Více

2 Trochu teorie. Tab. 1: Tabulka pˇrepravních nákladů

2 Trochu teorie. Tab. 1: Tabulka pˇrepravních nákladů Klíčová slova: Dopravní problém, Metody k nalezení výchozího ˇrešení, Optimální ˇrešení. Dopravní problém je jednou z podskupin distribuční úlohy (dále ještě problém přiřazovací a obecná distribuční úloha).

Více

Odhady Parametrů Lineární Regrese

Odhady Parametrů Lineární Regrese Odhady Parametrů Lineární Regrese Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc. Katedra počítačových systémů Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké

Více

Modelování v elektrotechnice

Modelování v elektrotechnice Katedra teoretické elektrotechniky Elektrotechnická fakulta ZÁPADOƒESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Modelování v elektrotechnice Pánek David, K s Pavel, Korous Luká², Karban Pavel 28. listopadu 2012 Obsah 1 Úvod

Více

p (1) k 0 k 1 je pravd podobnost p echodu ze stavu k i v l ; 1 kroku do stavu k j

p (1) k 0 k 1 je pravd podobnost p echodu ze stavu k i v l ; 1 kroku do stavu k j Markovovsk n hodn procesy U Markovovsk ho n hodn ho proces nez vis dal v voj na zp sobu, jak se proces dostal do sou asn ho stavu. Plat 8 t

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEII - 3.1 MĚŘENÍ ZÁKLADNÍCH EL. VELIČIN Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 2. Zpracoval(a): Jiří Kolář Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Projekt

Více

Unfolding - uºivatelský manuál

Unfolding - uºivatelský manuál Unfolding - uºivatelský manuál Bc. Martin Veselý Fakulta jaderná a fyzikáln inºenýrská Katedra softwarového inºenýrství v ekonomii Skupina aplikované matematiky a stochastiky p i kated e matematiky Obsah

Více

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU TROJFÁZOVÝ OBVOD E POT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU Návod do m ení Ing. Vít zslav týskala, Ing. Václav Kolá Únor 2000 poslední úprava leden 2014 1 M ení v trojázových obvodech Cíl m ení:

Více

Teorie her. Klasikace. Pomocný text

Teorie her. Klasikace. Pomocný text Pomocný text Teorie her Milí e²itelé, první ty i úlohy kaºdé série spojuje jisté téma a vám bude poskytnut text, který vás tímto tématem mírn provede a pom ºe vám p i e²ení t chto úloh. Teorie her, jiº

Více

Fyzikální praktikum 3

Fyzikální praktikum 3 Ústav fyzikální elekotroniky P írodov decká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 3 Úloha 7. Opera ní zesilova Úvod Opera ní zesilova je elektronický obvod hojn vyuºívaný tém ve v²ech

Více

Co je to tensor... Vektorový prostor

Co je to tensor... Vektorový prostor Vektorový prostor Co je to tensor... Tato ást je tu jen pro p ipomenutí, pokud nevíte co je to vektorový prostor, tak tení tohoto textu ukon ete na konci této v ty, neb zbytek textu by pro Vás nebyl ni

Více

Dolní odhad síly pro ztrátu stability obecného prutu

Dolní odhad síly pro ztrátu stability obecného prutu ƒeské vysoké u ení technické v Praze 9. února 216 Vedoucí seminární práce: doc. RNDr. Ivana Pultarová, Ph.D. prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc. Osnova 1 2 Cíl práce Cíl práce Nalézt velikost síly, která zp

Více

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ ROLE Školní 9, Nová Role, PSČ: 362 25, Tel: 353 851 179 Dodavatel: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina 1. Zadavatel Výchovný

Více

Frikce pracovního trhu

Frikce pracovního trhu 12. listopadu 2010 Literatura Mandelman, F. S. - Zanetti F.: Technical Handbook - No. 1.: Estimating general equilibrium models: an application with labour market frictions Centre for Central Banking Studies,

Více

Mikromarz. CharGraph. Programovatelný výpočtový měřič fyzikálních veličin. Panel Version. Stručná charakteristika:

Mikromarz. CharGraph. Programovatelný výpočtový měřič fyzikálních veličin. Panel Version. Stručná charakteristika: Programovatelný výpočtový měřič fyzikálních veličin Stručná charakteristika: je určen pro měření libovolné fyzikální veličiny, která je reprezentována napětím nebo ji lze na napětí převést. Zpětný převod

Více

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM II. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Cesta k pravděpodobnostnímu posudku bezpečnosti, provozuschopnosti a trvanlivosti konstrukcí 21.3.2001 Dům techniky Ostrava ISBN 80-02-01410-3

Více

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 3. Reálná čísla RACIONÁLNÍ A IRACIONÁLNÍ ČÍSLA Význačnými množinami jsou číselné množiny. K nejvýznamnějším patří množina reálných čísel,

Více

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST

MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST MATEMATICKÁ STATISTIKA - XP01MST 1. Úvod. Matematická statistika (statistics) se zabývá vyšetřováním zákonitostí, které v sobě obsahují prvek náhody. Zpracováním hodnot, které jsou výstupem sledovaného

Více

Matematický model kamery v afinním prostoru

Matematický model kamery v afinním prostoru CENTER FOR MACHINE PERCEPTION CZECH TECHNICAL UNIVERSITY Matematický model kamery v afinním prostoru (Verze 1.0.1) Jan Šochman, Tomáš Pajdla sochmj1@cmp.felk.cvut.cz, pajdla@cmp.felk.cvut.cz CTU CMP 2002

Více

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly. 9. Úvod do středoškolského studia - rozšiřující učivo 9.. Další znalosti o trojúhelníku 9... Sinova věta a = sin b = sin c sin Příklad : V trojúhelníku BC platí : c = 0 cm, α = 45 0, β = 05 0. Vypočtěte

Více

Pokyny České pošty pro označování Doporučených zásilek čárovými kódy

Pokyny České pošty pro označování Doporučených zásilek čárovými kódy Pokyny České pošty pro označování Doporučených zásilek čárovými kódy Zpracoval Česká pošta, s.p. Datum vytvoření 14.04.2010 Datum aktualizace 17.04.2014 Počet stran 20 Počet příloh 0 Obsah dokumentu 1.

Více