1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic
|
|
- Daniel Bílek
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Existence e²ení systému diferenciálních rovnic Denice. Funkci x : I R n, I otev ený interval, nazveme e²ením (DR), jestliºe 1. t I : (x(t), t) Ω 2. t I : x (t) vlastní 3. t I : x (t) = f(x(t), t) Lemma 1.1. (O ekvivalenci diferenciální a integrální rovnice) Nech Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá. Bu (x 0, ) Ω, I otev ený interval, I a x : I R n spojitá. Potom následující tvrzení jsou ekvivalentní 1. x je e²ení (DR) na I spl ující po áte ní podmínku x( ) = x 0 2. x(t) = x 0 + t f(x(s), s) ds, t I V ta 1.2. (Peanova o lokální existenci) Nech Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá, (x 0, ) Ω. Potom δ > 0 a funkce x : ( δ, +δ) R n, která je e²ením (DR) a spl uje x( ) = x 0. 2 Jednozna nost e²ení pro systém diferenciálních rovnic Denice. ekneme, ºe (DR) má vlastnost lokální jednozna nosti, jestliºe platí: Pokud (x, I), (y, J) jsou e²ení (DR) spl ující x( ) = y( ), I J, potom δ > 0 : x(t) = y(t), t ( δ, + δ) I J. Denice. ekneme, ºe (DR) má vlastnost globální jednozna nosti, jestliºe platí: Pokud (x, I), (y, J) jsou e²ení (DR), I J a x( ) = y( ), potom x(t) = y(t), t I J (na celém spole ném deni ním oboru). V ta 2.1. (Vztah lokální a globální jednozna nosti) (DR) má vlastnost lokální jednozna nosti má vlastnost globální jednozna nosti. Denice. Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá, f = f(x, t). ekneme, ºe f je lokáln lipschitzovská vzhledem k x, jestliºe (x 0, ) Ω, δ > 0 : U(x 0, δ) U(, δ) Ω L > 0, (x, t), (y, t) U(x 0, δ) U(, δ) : f(x, t) f(y, t) L x y V ta 2.2. (Posta ující podmínka lokální jednozna nosti) Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá a lokáln lipschitzovská vzhledem k x. Potom (DR) má vlastnost lokální jednozna nosti. D sledek 2.3. (Picardova v ta) Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá a lokáln lipschitzovská vzhledem k x. Bu (x 0, ) Ω. Pak δ > 0 a funkce x : ( δ, + δ) R n, která je e²ením (DR) spl ující po áte ní podmínku x( ) = x 0. Tato funkce je jediným e²ením (DR)+p.p. na tomto intervalu. Tvrzení 2.4. (Vztah C 1 a lokální lipschitzovskosti) Nech Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá a f x i spojitá pro i = 1,..., n. Potom f je lokáln lipschitzovská vzhledem k x.
2 3 Maximalita e²ení Denice. ekneme, ºe ( x, Ĩ) je prodlouºením e²ení (x, I), jestliºe I Ĩ a x I = x. ekneme, ºe (x, I) je maximální e²ení (DR), jestliºe nemá ºádné netriviální prodlouºení. V ta 3.1. (Existence maximálního prodlouºení) Nech Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá, (x, I) e²ení (DR). Potom (x, I) má aspo jedno maximální prodlouºení. Lemma 3.2. (Posta ující podmínka pro existenci prodlouºení) Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá. Bu x : (a, b) R n e²ením (DR). Potom e²ení x lze prodlouºit za bod b, práv kdyº 1. b < + 2. lim t b x(t) =: x 1 3. (x 1, b) Ω V ta 3.3. (O opu²t ní kompaktu) Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá. Bu (x, I) maximální e²ení (DR), K Ω kompaktní, I, (x( ), ) K. Pak t 1 I, t 1 > : (x(t 1 ), t 1 ) / K t 2 I, t 2 < : (x(t 2 ), t 2 ) / K 4 Závislost na po áte ních podmínkách ϕ(t,, x 0 ) = x(t) pro po áte ní podmínku x( ) = x 0 ϕ(t,, x 0 + ε) = ϕ(t,, x 0 ) + ϕ x 0 (t,, x 0 )ε + o(ε) Denice. Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá a lokáln lipschitzovská vzhledem k x. e²ící funkcí ϕ rovnice (DR) nazveme funkci ϕ : G R n+2 R n denovanou ϕ(t,, x 0 ) := x(t), kde x je maximální e²ení (DR) s po áte ní podmínkou x( ) = x 0 a G = {(t,, x 0 ) R n+2, (x 0, ) Ω a maximální e²ení (DR) s po áte ní podmínkou x( ) = x 0 je denováno aspo na intervalu [, t]}. V ta 4.1. (Gronwallovo lemma) Nech g, w jsou spojité a nezáporné funkce na I, I, K 0. Nech w(t) K + t w(s)g(s) ds, t I. Potom ( t ) w(t) K exp g(s) ds, t I V ta 4.2. (Spojitost e²icí funkce) Mnoºina G z denice e²ící funkce je otev ená a ϕ : G R n je spojité.
3 V ta 4.3. (Diferencovatelnost e²icí funkce) Nech Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá a f Cx(Ω). 2 Bu ϕ : G R n e²ící funkce (DR). Potom (t,, x 0 ) G a w R n existuje derivace ϕ v bod (t,, x 0 ) podle x 0 ve sm ru ϕ w, tj.: (t, t 1 w 0, x 0 ) := lim h 0 (ϕ(t, t h 0, x 0 + hw) ϕ(t,, x 0 )). Ozna íme-li (pro, x 0 pevné) x(t) := ϕ(t,, x 0 ), t I a u(t) := ϕ (t, t w 0, x 0 ), potom u spl uje u (t) = [ x f(x(t), t)] u(t), u( ) = w, t I 5 Lineární rovnice s nekonstantními koecienty V ta 5.1. (Globální existence a jednozna nost) Nech (α, β), x 0 R n. Pak (L) má práv jedno maximální e²ení spl ující po áte ní podmínku x( ) = x 0. Toto e²ení je denováno na celém (α, β). Denice. Rovnici (L) nazveme homogenní, pokud b 0. x = A(t)x (H) V ta 5.2. (Prostor e²ení (LR)) Mnoºina v²ech e²ení rovnice (H) je vektorový podprostor C 1 ((α, β), R n ) dimenze n. Denice. Fundamentálním systémem rovnice (H) je kaºdá báze prostoru v²ech e²ení. Je-li ϕ 1, ϕ 2,..., ϕ n FS rovnice (H), pak matici Φ : (α, β) R n n, Φ(t) = (ϕ 1 (t),..., ϕ n (t)), ϕ 1,..., ϕ n sloupcové vektory Φ, nazveme fundamentální maticí rovnice (H). Denice. Nech Φ je fundamentální matice (H), pak funkci w : (α, β) R, w(t) := det(φ(t)) nazveme Wronskiánem rovnice (H) (Wronského determinantem). V ta 5.3. (Liouvilleova formule pro výpo et wronskiánu pomocí stopy matice) Platí ( t ) w(t) = w( ) exp tr(a(s)) ds, kde tr(a) = n i=1 A ii je stopa matice A. V ta 5.4. (Variace konstant) Bu Φ fundamentální matice rovnice (H), (α, β), x 0 R n. Pak e²ení rovnice (L) s po áte ní podmínkou x( ) = x 0 je dáno vzorcem t x(t) = Φ(t)[Φ( )] 1 x 0 + Φ(t) [Φ(s)] 1 b(s) ds 6 Lineární rovnice s konstantními koecienty Denice. Pro A R n n denujme V ta 6.1. (Vlastnosti normy matice) Nech A, B R n n. Pak platí: A = sup{ Ax, x R n, x 1}.
4 1. A 0, A = 0 A = 0 2. λa = λ A, λ R 3. A + B A + B 4. AB A B 5. Ay A y, y R n 6. Ay A 1 1 y, y R n, je-li A regulární V ta 6.2. (Fundamentální matice jakoºto maticová exponenciála) Funkce U(t) := 1 k=0 k! tk A k (A 0 := I, 0 0 := 1) je fundamentální maticí rce (LKH) a platí U(0) = I. D sledek 6.3. (Variace konstant pro konstantní koecienty) e²ení úlohy x = Ax + b(t), x( ) = x 0 lze napsat ve tvaru t ] x(t) = e [e ta t0a x 0 + e sa b(s) ds, t I I R otev ený interval, I, A R n n, b(t) : I R n spojité. e M := k=0 M k k! V ta 6.4. (Vlastnosti maticové exponenciály) Nech A R n n. Potom platí: 1. e λi = e λ I 2. AB = BA e A+B = e A e B 3. e C 1 AC = C 1 e A C, C regulární 4. e A = (e A ) 1, speciáln e A je vºdy regulární V ta 6.5. (O tvaru maticové exponenciály) Nech A R n n, nech A = V JV 1, kde J má Jordan v kanonický tvar, nech (λ 1,..., λ n ) je diagonála J. e λ 1t 0 Potom e ta = V e tj V 1, kde e tj =... P (t), kde P (t) je blokov diagonální 0 e λnt matice se stejn velkými a stejn uspo ádanými bloky jako J, p i emº blok velikosti k je t 1 t 2 t... k 1 2! (k 1)! roven t 1
5 D sledek 6.6. (R st maticové exponenciály) Bu a = max{rλ, λ σ(a)}, nech m je velikost nejv t²í Jordanovy bu ky p íslu²né vlastnímu íslu s Rλ = a. Pak M > 0 tak, ºe e ta Mt m 1 e at, pro t 0. Dále ã > a M tak, ºe e ta Meãt, t 0. Podobn : pro t 0 platí e ta M t m 1 eāt, ā = min{rλ, λ σ(a)}, n je velikost nejv t²í Jordanovy bu ky p íslu²né vlastnímu íslu s Rλ = ā. V ta 6.7. (Asymptotické chování e²ení (LKH) na podprostorech) (i) [stabilní sm ry] c > 0, α > 0 x 0 X A : e ta x 0 ce αt x 0, t 0 (ii) [nestabilní sm ry] c > 0, β > 0 x 0 X A +: e ta x 0 ce βt x 0, t 0 (iii) [centrální sm ry] ε > 0 c > 0 x 0 X A c : e ta x 0 ce ε t x 0, t R 7 Stabilita Denice. Bu Ω R n+1 otev ená, f : Ω R n spojitá, lokáln lipschitzovská v x, I := [τ, + ), f(0, t) = 0, t τ. Pak nulové e²ení rovnice (DR) je 1. stabilní, jestliºe I, ε > 0, δ > 0 : x 0 < δ ϕ(t,, x 0 ) < ε, t I. 2. nestabilní, jestliºe není stabilní. 3. lokální atraktor, jestliºe I, η > 0 : x 0 < η ϕ(t,, x 0 ) 0 pro t. 4. asymptoticky stabilní, jestliºe 1 & unirmn stabilní, jestliºe ε > 0, δ > 0, I : x 0 < δ ϕ(t,, x 0 ) < ε, t 6. uniformn asymptoticky stabilní, jestliºe 5 & η > 0, ε > 0, T > 0, I platí x 0 < η ϕ(t,, x 0 ) < ε, t + T. V ta 7.1. (Stabilita (LKH)) Nulové e²ení (LKH) je 1. asymptoticky stabilní Rλ < 0 λ σ(a) 2. stabilní Rλ 0 λ σ(a) a je-li Rλ = 0, pak p íslu²né Jordanovy bu ky mají velikost jedna. Lemma 7.2. (Stabilita poru²ené (LKH)) Dána rovnice x = Ax + g(x, t), kde A R n n, e ta < Ke αt pro n jaká K, α > 0 a t 0 a g je spojitá na R n+1 a platí g(x, t) γ x, x R n a n jaké pevné γ < α K. Pak x 0 je uniformn asymptoticky stabilní. V ta 7.3. (Linearizovaná stabilita) Dána rovnice x = F (x), F t ídy C 1 na okolí x 0 R n, F (x 0 ) = 0. Jestliºe Rλ < 0 λ σ(a), A = F (x 0 ), pak e²ení x(t) = x 0 je uniformn asymptoticky stabilní.
6 V ta 7.4. (Linearizovaná nestabilita) Dána rovnice x = F (x), F t ídy C 1 na okolí x 0 R n, F (x 0 ) = 0. Jestliºe λ σ(a), A = F (x 0 ) takové, ºe Rλ > 0, pak e²ení x(t) = x 0 je nestabilní. V ta 7.5. (Stabilita (LR)) Nech Φ je libovolná fundamentální matice rovnice (LR). Potom nulové e²ení je: 1. stabilní Φ(t) je omezená (na [τ, + )) 2. uniformn stabilní Φ(t)Φ(s) 1 je omezená (tj. c > 0 t s τ : c) 3. asymptoticky stabilní Φ(t) 0 4. uniformn asymptoticky stabilní α, c > 0 t s τ : Φ(t)Φ(s) 1 ce α(t s) 8 První integrál Denice. Funkci U : Ω R nazveme prvním integrálem (AR) v Ω jestliºe 1. U není konstantní v Ω. 2. t U(x(t)) je konstantní x e²ení (AR) v Ω. V ta 8.1. (O orbitální derivaci) Nech U : Ω R je t ídy C 1. Potom následující tvrzení jsou ekvivalentní 1. e²ení x rovnice (AR) je U(x(t)) konstantní. 2. U(ξ) f(ξ) = 0, ξ Ω Denice. ekneme, ºe první integrály U 1,..., U k jsou nezávislé v bod x 0, jestliºe U i (x 0 ), i = 1,..., k jsou lineárn nezávislé vektory. ekvivalentn : hodnost matice ( U i x j ) i=1,...,k j=1,...,n je k. V ta 8.2. (O sníºení ádu) Nech U 1,..., U k jsou 1. integrály (AR), nezávislé v x 0. Pak e²ení procházející bodem x 0 lze popsat systémem (n k) rovnic. (z = g(z), z R n k, g : R n k R n k ) V ta 8.3. (Existence lineárn nezávislých prvních integrál ) Nech f C 1 (U(x 0 )), f(x 0 ) 0. Potom (AR) má na okolí x 0 (n 1) 1. integrál, které jsou nezávislé v x 0. 9 Ljapunovské funkce a stabilita Denice. Funkci ω : Ω R nazveme pozitivn denitní, jestliºe je spojitá, ω(0) = 0, ω(x) > 0, x Ω\{0}. Denice. Funkci V : I Ω R nazveme ljapunovskou funkcí (DR), jestliºe 1. V je spojitá, V (t, 0) = 0, t I.
7 2. V je nerostoucí podél e²ení (tj. t V (t, x(t)) je nerostoucí x e²ení (DR) v I Ω). 3. ω pozitivn denitní v Ω taková, ºe V (t, ξ) ω(ξ), ξ Ω. V ta 9.1. (Stabilita) Nech existuje ljapunovská funkce pro rovnici (DR) v Ω. Pak nulové e²ení je stabilní. V ta 9.2. (Asymptotická stabilita) ljapunovská funkce V, ω, λ, η pozitivn denitní funkce, ºe λ(x) V (x, t) ω(x, t), x Ω, t I d V (x(t), t) η(x(t)), e²ení x rovnice (DR) v Ω dt Potom nulové e²ení je asymptoticky stabilní. V ta 9.3. (Ekvivalentní podmínky pro (LKH)) Máme x = Ax, A R n n. Potom následující tvrzení jsou ekvivalentní 1. 0 je uniformn asymptoticky stabilní 2. Rλ < 0 λ σ(a) 3. α, c > 0 : e ta ce αt, t 0 4. symetrická pozitivn denitní matice B, ºe A T B + BA = I (Ljapunova rovnice) 10 Rovnice vy²²ích ád Denice. ekneme, ºe y : I R je e²ením (DRV), jestliºe y (n) (t), t I & (y (n 1) (t), y (n 2) (t),..., y(t), t) Ω, t I & y (n) (t) = g(y (n 1) (t),..., y(t), t), t I. V ta (P evod na systém rovnic prvního ádu) Bu Ω R n+1 otev ená, g : Ω R spojitá. Denujeme f : Ω R n p edpisem x 2 x 3 f(x, t) =. x n g(x n, x n 1,..., x 1, t) Pak f je spojitá a platí: 1. Je-li y : I R e²ení (DRV) s po áte ní podmínkou y( ) = y 0, y ( ) = y 1,..., y (n 1) ( ) = y n 1, pak x : I R n denované p edpisem y(t) y (t) x(t) =. y (n 1) (t) je e²ením (DR) s po áte ní podmínkou x( ) = y 0. y n 1.
8 2. Je-li x : I R n e²ní rovnice (DR) s po áte ní podmínkou x( ) = y 0. y n 1, pak y(t) := x 1 (t) je e²ením (DRV) na I s po áte ní podmínkou y( ) = y 0,..., y (n 1) ( ) = y n 1. V ta (Existence) Bu (ξ, ) Ω. Pak δ > 0 a funkce y : ( δ, +δ), která je e²ením (DRV) s po áte ní podmínkou y (j) ( ) = ξ j+1, j = 0,..., n 1. V ta (Jednozna nost a spojitá závislost) Je-li g navíc lokáln lipschitzovská vzhledem k 1.-n-té prom nné, platí lokální jednozna nost (globální) pro (DRV) a spojitá závislost na po áte ních podmínkách. V ta (Existence pro lineární rovnice) Nech (α, β) a y 0,..., y n 1 R. Pak! maximální e²ení y rovnice (LRV) spl ující po áte ní podmínky y( ) = y 0,..., y (n 1) ( ) = y n 1. Toto e²ení je denováno na celém (α, β). V ta (Prostor e²ení homogenní lineární rovnice) Mnoºina v²ech maximálních e²ení (LRV) s b = 0 je vektorový prostor dimenze n. V ta (Variace konstant) Bu ψ(t, s) e²ení (LRV) homogenní (tj. b = 0) spl ující po áte ní podmínky ψ(s, s) = y(s) = 0, y (s) = 0,..., y (n 2) (s) = 0, y (n 1) (s) = 1. Potom funkce y p (t) := t ψ(t, s)b(s) ds je e²ení (LRV) s pravou stranou b spl ující po áte ní podmínky y p ( ) = 0 = y p( ) = = y (n 1) p ( ). 11 Sturmova srovnávací v ta Lemma (O nulových bodech e²ení) Nech x je netriviální e²ení (LR2). Pak platí 1. x( ) = 0 x ( ) 0 2. x( ) = 0 a y je jiné e²ení (LR2), pro které y( ) = 0, pak λ R : y(t) = λx(t), t I 3. Mnoºina N(x) := {t I, x(t) = 0} nemá hromadný bod v intervalu I. Lemma (O p evedení rovnice do jiného tvaru) Rovnice (LR2) je vzájemn p evoditelná na rovnici (p(t)x ) + q(t)x = 0, p, p, q spojité na I, p 0
9 V ta (Srovnávací (nulové body e²ení r zných rovnic)) Nech x je netriviální e²ení (T1), p, p, q C(I), p(t) > 0 t I. Nech y je e²ení rovnice (T2) (p(t)y ) + q 2 (t)y = 0, kde q 2 C(I). Nech t 1, t 2 I, t 1 < t 2 jsou sousední nulové body funkce x a q 2 (t) q(t) t [t 1, t 2 ]. Potom bu (i) y má v (t 1, t 2 ) nulový bod nebo (ii) q 2 = q na [t 1, t 2 ] a λ R : y(t) = λx(t) t [t 1, t 2 ] V ta (Sturmova (nulové body lineárn nezávislých e²ení)) Nech {u, v} je fundamentální systém rovnice (T1) a N(u), N(v) jsou mnoºiny nulových bod funkcí u a v. Potom N(u) N(v) = a mezi kaºdými dv ma sousedními body z N(u) je práv jeden bod z N(v). 12 Floquetova teorie Lemma (O logaritmu matice) Nech A R n n je regulární matice. Pak existuje matice B tak, ºe e B = A. (B je obecn komplexní, není jednozna n ur ena) V ta (Floquetova) Nech Φ(t) je fundamentální matice rovnice (1), nech navíc Φ(0) = I. Potom existuje spojitá regulární T-periodická matice Q(t) a konstantní matice B tak, ºe Φ(t) = Q(t)e Bt D sledek (O stabilit periodických rovnic) V ta (O matici monodromie) Dána soustava x = A(t)x(t)+b(t), A(t), b(t) spojité, T-periodické v R. Nech C je matice monodrmie. Potom je ekvivalentní: 1. Rovnice (1) má práv jedno T-periodické e²ení. 2. Homogenní rovnice má pouze triviální T-periodické e²ení / σ(c)
nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci
Denice. Bu n N a Ω R d otev ená, d 2. Vztah tvaru F (x, u(x), Du(x),..., D (n 1) u(x), D (n) u(x)) = 0 x Ω (1) nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci u : Ω R d R Zde je daná funkce. F : Ω R R d R dn 1 R
VíceDiferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program
Program Diferenční rovnice Program Diferenční rovnice Diferenciální rovnice Program Frisch a Samuelson: Systém je dynamický, jestliže jeho chování v čase je určeno funkcionální rovnicí, jejíž neznámé závisí
VíceMatematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený
Matematika 4 FSV UK, LS 2017-18 Miroslav Zelený 13. Diferenční rovnice 14. Diferenciální rovnice se separovanými prom. 15. Lineární diferenciální rovnice prvního řádu 16. Lineární diferenciální rovnice
Více5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32
5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi Tomá² Sala MÚ UK, MFF UK ZS 2017/18 5. Aplikace diferenciálního a integrálního po tu v jedné dimenzi ZS 2017/18 1 / 32 5.1 Funkce spojité
Více12 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy
12 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy 121 Úvod - opakování Opakování z 1 ročníku (z kapitoly 5) Definice 121 Rovnice se separovanými proměnnými je rovnice tvaru Návod k řešení: Pokud g(c)
VíceMatematika 5 FSV UK, ZS Miroslav Zelený
Matematika 5 FSV UK, ZS 2018-19 Miroslav Zelený 1. Stabilita řešení soustav diferenciálních rovnic 2. Úvod do variačního počtu 3. Globální extrémy 4. Teorie optimálního řízení 5. Různé 1. Stabilita řešení
VíceText m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není samostatným studijním materiálem. Jde jen o prezentaci promítanou na p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze na tabuli a nejsou zde obsaºeny.
Více16 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy
M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika III kap 16: Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy 13 16 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy 161 Úvod - opakování Opakování z 1 ročníku (z
Více1. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) x cotg x 1. c) lim. g) lim e x 1. cos(x) =
I. L'HOSPITALOVO PRAVIDLO A TAYLOR V POLYNOM. Spo t te limity (m ºete pouºívat l'hospitalovo pravidlo) a) lim tg sin ( + ) / e e) lim a a i) lim a a, a > P ipome me si: 3 tg 4 2 tg b) lim 3 sin 4 2 sin
VíceReálná ísla a posloupnosti Jan Malý
Reálná ísla a posloupnosti Jan Malý Obsah 1. Reálná ísla 1 2. Posloupnosti 2 3. Hlub²í v ty o itách 4 1. Reálná ísla 1.1. Úmluva (T leso). Pod pojmem t leso budeme v tomto textu rozum t pouze komutativní
VíceText m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není smosttným studijním mteriálem. Jde jen o prezentci promítnou n p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze n tbuli nejsou zde obsºeny. Text m ºe
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice študenti MFF 15. augusta 2008 1 7 Diferenciální rovnice Požadavky Soustavy lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu lineární
VíceMatematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2
Matematika 2 13. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice Jan Stebel Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studíı Technická univerzita v Liberci jan.stebel@tul.cz http://bacula.nti.tul.cz/~jan.stebel
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01RMF varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 1MF varianta A tvrtek 19. listopadu 215, 13:215:2 ➊ (5 bod ) Nech f (x), g(x) L 1 () a f (x) dx = A, x f (x) dx = µ, Vypo ítejte, emu se rovná z( f g)(z) dz. g(x)
VíceLWS při heteroskedasticitě
Stochastické modelování v ekonomii a financích Petr Jonáš 7. prosince 2009 Obsah 1 2 3 4 5 47 1 Předpoklad 1: Y i = X i β 0 + e i i = 1,..., n. (X i, e i) je posloupnost nezávislých nestejně rozdělených
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A úterý 6. prosince 2016, 13:2015:20 ➊ (8 bod ) Vy²et ete stejnom rnou konvergenci ady na mnoºin R +. n=2 x n 1 1 4n 2 + x 2 ln 2 (n) ➋ (5 bod ) Detailn
VícePrimitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program
Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Taylorův polynom Program Primitivní
VíceObsah. Pouºité zna ení 1
Obsah Pouºité zna ení 1 1 Úvod 3 1.1 Opera ní výzkum a jeho disciplíny.......................... 3 1.2 Úlohy matematického programování......................... 3 1.3 Standardní maximaliza ní úloha lineárního
VíceProgram SMP pro kombinované studium
Zadání příkladů k procvičení na seminář Program SMP pro kombinované studium Nejdůležitější typy příkladů - minimum znalostí před zkouškovou písemkou 1) Matice 1. Pro matice 1 0 2 1 0 3 B = 7 3 4 4 2 0
VíceGreenova funkce pro dvoubodové okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice
Greenova funkce pro dvoubodové okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice Jan Tomeček Tento stručný text si klade za cíl co nejrychlejší uvedení do teorie Greenových funkcí pro obyčejné diferenciální
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
Kapitola 15 Vlastní čísla a vlastní vektory V této a následujících kapitolách budeme zkoumat jeden z nejdůležitějších pojmů tohoto kurzu. Definice15.1 Buď A:V Vlineárnízobrazení,Vvektorovýprostornad tělesem
VíceI. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY
I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY 1. Ur ete a nakreslete deni ní obor a vrstevnice funkcí: a) f(, y) = + y b) f(, y) = y c) f(, y) = 2 + y 2 d) f(, y) = 2 y 2 e) f(, y) = y f) f(, y) =
Více11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah
11. přednáška 10. prosince 2007 Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 mezi argumentem x funkce jedné
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A úterý 28. listopadu 2017, 9:2011:20 ➊ (8 bod ) Lze nebo nelze k rozhodnutí o stejnom rné konvergence ady ( 1) n+1 x ln(n) n 6 + n 2 x 4 na intervalu
VíceZkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4
Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4 25/05/2017, 9:00 11:00 ➊ (9 bod ) Nech je dvojrozm rná Lebesgueova míra generována vytvo ujícími funkcemi φ(x) = Θ(x)x 2 a ψ(y) = 7y. Vypo t te míru mnoºiny
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty študenti MFF 15. augusta 2008 1 14 Vlastní čísla a vlastní hodnoty Požadavky Vlastní čísla a vlastní hodnoty lineárního
VíceVektor náhodných veli in - práce s více prom nnými
Vektor náhodných veli in - práce s více prom nnými 12. kv tna 2015 N kdy k popisu n jaké situace pot ebujeme více neº jednu náhodnou veli inu. Nap. v k, hmotnost, vý²ku. Mezi t mito veli inami mohou být
VíceSoustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních diferenciálních rovnic y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x) y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x). y n = a
VíceObecné lineární problémy
Obecné lineární problémy Variace konstant V kapitolách o soustavách lineárních rovnic a o lineárních rovnicích n-tého řádu jsme se naučili řešit rovnice (soustavy) s nulovou pravou stranou, resp. s pravou
VíceLineární algebra : Vlastní čísla, vektory a diagonalizace
Lineární algebra : Vlastní čísla, vektory a diagonalizace (14. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 21. dubna 2014, 19:37 1 2 14.1 Vlastní čísla a vlastní vektory Nechť je
VíceKuželosečky a kvadriky ve škole i kolem
Kuželosečky a kvadriky ve škole i kolem nás Bc. Aneta Mirová Kurz vznikl v rámci projektu Rozvoj systému vzdělávacích příležitostí pro nadané žáky a studenty v přírodních vědách a matematice s využitím
VíceOBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 1.ŘÁDU
OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice patří mezi nejužívanější nástroje matematiky v aplikacích. Jsou to rovnice, kde neznámou je funkce a rovnice obsahuje i derivace této funkce. Lze očekávat,
Vícex = f(x), (1) existenci a jednoznačnosti plyne, že pokud je f C k, k 1, je ϕ korektně
Dynamické systémy Definice 1. Dynamickým systémem rozumíme dvojici (ϕ, Ω), kde Ω R n a ϕ(t, x) : R Ω Ω je spojité zobrazení, splňující,,semigrupovou vlastnost (i) ϕ(0, x) = x pro x Ω (ii) ϕ(s, ϕ(t, x))
VíceDiferenciální rovnice
Obyčejné diferenciální rovnice - studijní text pro cvičení v předmětu Matematika - 2. Studijní materiál byl připraven pracovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za podpory grantu IG ČVUT
VíceMatematická analýza 4
Matematická analýza 4 LS 2015-16 Miroslav Zelený 18. Metrické prostory III 19. Křivkový a plošný integrál 20. Absolutně spoj. fce a fce s konečnou variací 21. Fourierovy řady 18. Metrické prostory III
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB3 varianta A st eda 19. listopadu 2015, 11:2013:20 ➊ (3 body) Pro diferenciální operátor ˆL je mnoºina W q denována p edpisem W q = { y(x) Dom( ˆL) : ˆL(y(x))
VíceVlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou
1 Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) vektory matice Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou rovnici A x = λ x, kde x je neznámá matice o jednom sloupci (sloupcový
VíceFakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR
DEN: ODR teoreticky: soustavy rovnic Soustava lineárních ODR 1 řádu s konstantními koeficienty je soustava ve tvaru y 1 = a 11 y 1 + a 12 y 2 + + a 1n y n + b 1 (x) y 2 = a 21 y 1 + a 22 y 2 + + a 2n y
VíceVI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
VíceÚvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce
Příklady na cvičení k přednášce NMMA334 Úvod do parciálních diferenciálních rovnic 1 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce dvou proměnných 1. Určete typ parciální diferenciální rovnice u xx
VíceVYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.
VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. Výpo et obsahu rovinných ploch a) Plocha ohrani ená k ivkami zadanými v kartézských sou adnicích. Obsah S rovinné plochy ohrani ené dv ma spojitými
VíceZáklady maticového počtu Matice, determinant, definitnost
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n
VíceAplikovaná matematika III (NMAF073) ZS 2011/12
Aplikovaná matematika III (NMAF73) Mirko Rokyta (KMA MFF UK) ZS 211/12 15 Maticový a vektorový počet II 1 15.1 Úvod 1 15.2 Vlastní čísla a vlastní vektory 3 15.3 Lineární zobrazení v prostorech se skalárním
Více22 Základní vlastnosti distribucí
M. Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika IV kap. 22: Základní vlastnosti distribucí 5 22 Základní vlastnosti distribucí 22.1 Temperované distribuce Definice. O funkci ϕ C (R m ) řekneme, že je rychle klesající
VíceOBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice patří mezi nejužívanější nástroje matematiky v aplikacích. Jsou to rovnice, kde neznámou je funkce a rovnice obsahuje i derivace této funkce. Lze očekávat,
Vícey +q 1 (t)y = 0 (1) z +q 2 (t)z = 0 (2)
Šturmova srovnávací věta Srovnávací věta se týká nulových bodů rovnic 2. řádu. Umožňuje odhadnout jejich rozložení srovnáním s jinou rovnicí. Věta 1. Necht y je netriviální řešení rovnice y +q 1 (t)y =
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22
Lineární diferenciální rovnice druhého řádu Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceErgodické Markovské et zce
1. b ezen 2013 Denice 1.1 Markovský et zec nazveme ergodickým, jestliºe z libovolného stavu m ºeme p ejít do jakéhokoliv libovolného stavu (ne nutn v jednom kroku). Denice 1.2 Markovský et zec nazveme
VíceStabilita. Lineární systémy. x = f(x), (1)
Stabilita V této kapitole se budeme zabývat chováním řešení pro čas jdoucí do nekonečna. Uvažujme soustavu rovnic x = f(x), (1) kde f C 1 (Ω, R n ), Ω R n, x : R Ω. Nechť x 0 je stacionární bod, tj. f(x
VíceKapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu
Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu Základní pojmy Definice: Rovnice tvaru = f(t, x, y) = g(t, x, y), t I nazýváme soustavou dvou diferenciálních rovnic 1. řádu. Řešením soustavy rozumíme
Více1. (18 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i 400 nezávislých hodech mincí. a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost
(8 bod ) Náhodná veli ina X je po et rub p i nezávislých hodech mincí a) Pomocí ƒeby²evovy nerovnosti odhadn te pravd podobnost P ( X EX < ) (9 bod ) b) Formulujte centrální limitní v tu a pomocí ní vypo
VíceZápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4 varianta A
Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4 varianta A 18. dubna 2016, 11:2013:20 ➊ (1 bod) Nalezn te kritický bod soustavy generujících rovnic e x 6y 6z 2 + 12z = 13, 2e 2x 6y z 3 = 6. Uºijte faktu,
VíceOBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Jan Franců Obsah 1. Existence a jednoznačnost řešení...................................... 2 2. Okrajové úlohy........................................................ 9 3.
VíceSoustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty
Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I řádu s konstantními koeficienty Definice a) Soustava tvaru x = ax + a y + az + f() t y = ax + a y + az + f () t z = a x + a y + a z + f () t se nazývá soustava
Víceterminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy
2. Plošný integrál. Poznámka. Obecně: integrování přes k-rozměrné útvary (k-plochy) v R n. Omezíme se na případ k = 2, n = 3. Definice. Množina S R 3 se nazve plocha, pokud S = ϕ(), kde R 2 je otevřená
VíceMatematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry. TU v Liberci
Matematika 2 (Fakulta ekonomická) Cvičení z lineární algebry TU v Liberci Jiří Hozman 1. dubna 2010 Cvičení 2 Příklad 1. Rozhodněte, zda lze vektor x vyjádřit jako lineární kombinaci vektorů u, v, w, v
VíceALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 5: Vektorové prostory Základní pojmy Vektorový prostor nad polem P, reálný (komplexní)
VíceCHARAKTERISTICKÉ VEKTORY
Kapitola 3 CHARAKTERISTICKÉ VEKTORY Nyní se budeme zabývat vlastnostmi matic lineárních zobrazení A: V V, kde V je vektorový prostor dimenze n Protože každý komplexní n -dimenzionální vektorový prostor
VíceMATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
Více24. Parciální diferenciální rovnice
24. Parciální diferenciální rovnice Aplikovaná matematika IV, NMAF074 M. Rokyta, KMA MFF UK LS 2011/12 24.1 Rovnice vedení tepla Definice (Rovnice vedení tepla) Parciální diferenciální rovnici c(x)ρ(x)
Více8 Matice a determinanty
M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap 8: Matice a determinanty 1 8 Matice a determinanty 81 Matice - definice a základní vlastnosti Definice Reálnou resp komplexní maticí A typu m n nazveme obdélníkovou
Více(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.
(1 [B] Nechť A : R 6 R 6 je lineární zobrazební takové, že A 26 = I. Najděte lineární prostory V 1, V 2 a V 3 takové, že R 6 = V 1 V 2 V 3 dim V 1 = dim V 2 = dim V 3 AV 1 V 1, AV 2 V 2 a AV 3 V 3 (2 [B]
VíceK oddílu I.1 základní pojmy, normy, normované prostory
ÚVOD DO FUNKCIONÁLNÍ ANALÝZY PŘÍKLADY PRO POROZUMĚNÍ LÁTCE ZS 2015/2016 PŘÍKLADY KE KAPITOLE I K oddílu I1 základní pojmy, normy, normované prostory Příklad 1 Necht X je reálný vektorový prostor a : X
Více< (h(x i ) ε) + ϕ k (t i ) ϕ k (t i 1 ) + ε m.
KLASICKÉ ÚLOHY VARIAƒNÍHO POƒTU JAN MALÝ 1. Obecná úloha 1.1. Formulace úlohy. N které klasické úlohy varia ního po tu lze vyjád it ve tvaru J () = h(x) ds, kde h : R n [, + ] je nezáporná zdola polospojitá
VíceAplikovaná matematika 1
Aplikovaná matematika 1 NMAF071 Tomá² Sala 1 MÚ UK, MFF UK ZS 2017-18 1 Tímto bych cht l pod kovat doc. RNDr. Mirkovi Rokytovi, CSc. a doc. Milanu Pokornému za poskytnutí podklad, které jsem pouze mírn
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATEMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATHEMATICS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATEMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATHEMATICS STABILITA SYSTÉMŮ OBYČEJNÝCH DIFERENCIÁLNÍCH
VíceFaculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague
Tomáš Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague 1 / 63 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 2 / 63 Aritmetický vektor Definition 1 Aritmetický vektor x je uspořádaná
VíceÚlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,
Úlohy k přednášce NMAG a : Lineární algebra a geometrie a Verze ze dne. května Toto je seznam přímočarých příkladů k přednášce. Úlohy z tohoto seznamu je nezbytně nutné umět řešit. Podobné typy úloh se
VíceVěta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)
1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
Kapitola 11 Vlastní čísla a vlastní vektory Základní motivace pro studium vlastních čísel a vektorů pochází z teorie řešení diferenciálních rovnic Tato teorie říká, že obecné řešení lineární diferenciální
VíceKapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15
Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15 Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Definice: Lineární diferenciální rovnice 2-tého řádu je rovnice tvaru kde: y C 2 (I) je hledaná funkce a 0 (x)y +
VíceDefinice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:
Přednáška 1. Definice 1.1. Nechť je množina. Funkci ρ : R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti: (1 pro každé x je ρ(x, x = 0; (2 pro každé x, y, x y, je ρ(x, y = ρ(y, x > 0; (3 pro každé
VíceMatice a e²ení soustav lineárních rovnic
Úvod Tato sbírka úloh z lineární algebry je ur ena student m Fakulty elektrotechniky a informatiky V B - Technické univerzity Ostrava T mto student m je p edev²ím ur eno skriptum profesora Zde ka Dostála
VíceAVDAT Vektory a matice
AVDAT Vektory a matice Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Vektory x = x 1 x 2. x p y = y 1 y 2. y p Řádkový vektor dostaneme transpozicí sloupcového vektoru x
VíceZáludnosti velkých dimenzí
Jan Vybíral KM/FJFI/ƒVUT 6. listopadu 2017 1/28 Warm-up Dva problémy na zah átí Geometrie R d Kolik bod je t eba rozmístit v jednotkové krychli [0, 1] d v dimenzi d, aby v kaºdém kvádru o objemu 1/10 leºel
VíceLineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2
Cvičení Lineární rovnice prvního řádu. Najděte řešení Cauchyovy úlohy x + x tg t = cos t, které vyhovuje podmínce xπ =. Máme nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce ht = tg t a
VíceStátnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny
Kapitola 1 Státnice - Rekurzivní a rekurzivn spo etné mnoºiny 1.1 Rekurzivn spo etné mnoºiny Denice (Rekurzivní a rekurzivn spo etná mnoºina) Charakteristická funkce mnoºiny M ozna uje charakteristickou
VícePodobnost matic. Definice 8.6. Dány matice A, B M n (C). Jestliže existuje regulární matice P M n (C) tak,
Podobnost matic Definice 84 Dány matice A, B M n (C) Jestliže existuje regulární matice P M n (C) tak, že B = P 1 AP, pak říkáme, že matice B je podobná matici A a píšeme A B Takto zavedená binární relace
VíceInterpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura
Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura Petr Tichý 20. listopadu 2013 1 Úloha Lagrangeovy interpolace Dán omezený uzavřený interval [a, b] a v něm n + 1 různých bodů x 0, x 1,..., x n. Nechť
Více21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic
21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic Aplikovaná matematika IV, NMAF074 M. Rokyta, KMA MFF UK LS 2014/15 21.1 Základní termíny Definice Vektor tvaru α = (α 1,...,α m ), kde α j N {0}, j
VíceMatematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze
Matematika vzorce Ing. Petr Šídlo verze 0050409 Obsah Jazyk matematiky 3. Výrokový počet.......................... 3.. Logické spojky...................... 3.. Tautologie výrokového počtu...............
VíceÚvod do lineární algebry
Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky
VíceOBECNOSTI KONVERGENCE V R N
FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH V reálných situacích závisejí děje obvykle na více proměnných než jen na jedné (např. na teplotě i na tlaku), závislost na jedné proměnné je spíše výjimkou. OBECNOSTI Reálná funkce
Více[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}
Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost s diagonální
VíceSkalární sou in. Úvod. Denice skalárního sou inu
Skalární sou in Jedním ze zp sob, jak m ºeme dva vektory kombinovat, je skalární sou in. Výsledkem skalárního sou inu dvou vektor, jak jiº název napovídá, je skalár. V tomto letáku se nau íte, jak vypo
VíceDolní odhad síly pro ztrátu stability obecného prutu
ƒeské vysoké u ení technické v Praze 9. února 216 Vedoucí seminární práce: doc. RNDr. Ivana Pultarová, Ph.D. prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc. Osnova 1 2 Cíl práce Cíl práce Nalézt velikost síly, která zp
VícePROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti
PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx, y) = λ(x,
VíceVYBRANÉ KAPITOLY Z OBYČEJNÝCH DIFERENCIÁLNÍCH ROVNIC. Petra Kozielová Katedra aplikované matematiky, FEI, VŠB-TUO
VYBRANÉ KAPITOLY Z OBYČEJNÝCH DIFERENCIÁLNÍCH ROVNIC Petra Kozielová Katedra aplikované matematiky, FEI, VŠB-TUO Bohumil Krajc Katedra aplikované matematiky, FEI, VŠB-TUO Abstrakt. Předkládaný text obsahuje
VíceJedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,
Soutavy lineárních algebraických rovnic Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n, X R n je sloupcový vektor n neznámých x 1,..., x n, B R m je daný sloupcový vektor pravých stran
Víceα 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0
Vzhledem k tomu, že jsem to psala ve velkém spěchu, mohou se vyskytnout nějaké chybičky. Pokud nějaké najdu, opravím je hned po prázdninách. Zadání A. 1. Vektory u, v, w jsou lineárně nezávislé. Rozhodněte,
VíceSoustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém
1 1.2. Soustavy lineárních rovnic Soustava lineárních rovnic Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém a 11 x 1 + a 12 x 2 +... + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 +... + a 2n x n = b 2...
VíceVlastní číslo, vektor
[1] Vlastní číslo, vektor motivace: směr přímky, kterou lin. transformace nezmění invariantní podprostory charakteristický polynom báze, vzhledem ke které je matice transformace nejjednodušší podobnost
VíceKonstrukce realizací Lieových algeber
1 České vysoké učení technické v Praze F4 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Katedra fyziky Konstrukce realizací Lieových algeber Daniel Gromada Realizace Lieovy algebry 2+ Realizace Lieovy algebry
VícePřednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce
Přednáška 11, 12. prosince 2014 Závěrem pasáže o spojitých funkcích zmíníme jejich podtřídu, lipschitzovské funkce, nazvané podle německého matematika Rudolfa Lipschitze (1832 1903). Fukce f : M R je lipschitzovská,
VícePožadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory Zkouška ověřuje znalost základních pojmů, porozumění teorii a schopnost aplikovat teorii při
VíceEUKLIDOVSKÉ PROSTORY
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY Necht L je lineární vektorový prostor nad tělesem reálných čísel R. Zobrazení (.,.) : L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx,
Vícef(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =
Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu
Více7.3. Diferenciální rovnice II. řádu
Diferenciální rovnice 7 Diferenciální rovnice II řádu Ve stručném přehledu se budeme zabývat výhradně řešením lineárních diferenciálních rovnic II řádu s konstantními koeficienty Obecný tvar: ay + ay +
VíceDiferenciální rovnice 3
Diferenciální rovnice 3 Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu Lineární diferenciální rovnice (dále jen LDR) n-tého řádu je rovnice tvaru + + + + = kde = je hledaná funkce, pravá strana a koeficienty
VíceA0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)
A0B0LAA Lineární algebra a aplikace příklady na cvičení- řešení Martin Hadrava martin@hadrava.eu. ledna 0.týdenod9.9. Řešení soustav lineárních rovnic Gaussovou eliminační metodou diskuse počtu řešení..
Více