Krystalová mříž, krystalové roviny, Millerovy indexy.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krystalová mříž, krystalové roviny, Millerovy indexy."

Transkript

1 Krystalová říž, krystalové roviny, Millerovy indexy. Krystalografické soustavy. Bodová syetrie. Title page Bodové grupy - krystalografická oddělení. Translační syetrie, Bravaisovy řížky. Prostorové grupy.

2 Krystalová říž, struktura Mřížový bod: á stejné a stejně orientované okolí Mříž: nožina řížových bodů Mřížové body neusí být totožné s polohou atou. Struktura krystalu: prostorové uspořádání atoů, olekul Mříž vystihuje translační periodicitu tohoto uspořádání. říž + základní otiv (báze) struktura

3 Priitivní a centrované buňky Obsahuje-li rovnob žnost n vyezený základníi translacei pouze jediný ížový bod, je tento rovnob žnost n nazýván priitivní bu ka. Obsahuje-li rovnob žnost n vyezený základníi translacei více ížových rovnob žnost n nazýván centrovaná bu ka. bod, je tento Všechny priitivní bu ky ají stejný obje a tento obje je iniální, jaký že bu ka íže ít. Centrované bu ky ají obje rovný celistvéu násobku objeu priitivní bu ky (podle po tu ížových bod p ipadajících na centrovanou bu ku). Zavedení centrovaných bun k je dáno požadavke, aby syetrie základní bu ky byla stejná jako syetrie celé íže. Výb r bu ky:. Maxiální syetrie syetrie ížky.. Miniální obje jeden ížový bod v p ípad priitivní bu ky. 3. Úhly ezi stranai blízké 9 3

4 Krystalové sěry a roviny řížový vektor : t ua + vb + wc u,v,w celá čísla polohový vektor : r xa + yb + zc x,y,z frakční souřadnice [uvw] : krystalografický sěr (hkl) nožina rovnoběžných ekvidistantních rovin; h,k,l nesoudělná celá čísla () - - () -a -b b a [] - () -a - () -b b r a 4

5 Ortogonální a hexagonální řížka [uvw] : krystalografický sěr <uvw> : soubor ekvivalentních krystalografických sěrů (hkl) : nožina rovnoběžných ekvidistantních rovin {hkl} : soubor syetricky ekvivalentních rovin např. pro tetragonální říž: {}()()(-)(-) Speciálně pro hexagonální soustavu: (hkil) kde i-(h+k) {-}(-)(-)(-) (--)(--)(--) cyklická záěna hki d(hkl)d(-h-k-l) {}()(-)(-)(--)(-)(-) a (b) a (b) a +a a +a a +a a (a) -a a (a) a -a a 3 -a a -a 5

6 Mřížkové paraetry, ezirovinná vzdálenost d(hkl) řížkové vektory : a, b, c řížkové paraetry : a, b, c (Å), α, β, γ ( ) obje buňky : V a. [b c] V abc (+ cosα cosβ cosγ - cos α - cos β - cos γ) / r V a c abc cosγ r r [ b ] cos β cosγ cosα cos β cosα / a a* γ b* reciproká říž : d() V / b c (průět a do sěru kolého na rovinu bc) a* /d(), b* /d(), c* /d(), a* b c / V (průět /a do sěru kolého na rovinu bc) /d(hkl) ha*+kb*+lc* a* bc sinα / V ; cosα* (cosβ cosγ - cosα) / (sinβ sinγ) a*.a, a*.b, a*.c b 6 d()

7 d(hkl), Q(hkl) a a* γ b* b d() r V a c abc cosγ r r [ b ] cos β cosγ cosα cos β cosα / Q(hkl)/d (hkl) (ha*+kb*+lc*) (ha*) +(kb*) +(lc*) +klb*c*+hla*c*+hka*b* Ah + Bk + Cl + Dkl + Ehl + Fhk A(a*), B (b*), C (c*), Db*c*cosα*, Ec*a*cosβ*, Fa*b*cosγ* pro onoklinní soustavu (αβ9 ) : V abc sinγ A /(a sin γ), B /(b sin γ), C /c, D E, F -cosγ/(ab sinγ) 7

8 8 Mezirovinná vzdálenost d(hkl) ( ) c l b k a h c l c l b k a h b k c l b k a h a h l k h hkl d / cos cos / cos / cos / cos cos / cos cos / cos / cos / cos cos / cos cos cos cos cos cos ) ( α β γ γ β α γ β α α β γ α β α γ β γ c b a

9 Krystalografické soustavy triklinická a b c α β γ 9 onoklinická a b c α β 9 γ 9 ortorobická a b c α β γ 9 9

10 Krystalografické soustavy tetragonální a b c α β γ 9 kubická a b c α β γ 9 hexagonální + trigonální a b c α β 9 γ

11 Krystalografické soustavy trigonální (roboedrická) a b c α β γ 9 h r hexagonální a a b b b c c a + b + c a sin( α / ) c 9 sin h a ( α ) h a r r h r r r h r r r /

12 Mřížkové paraetry a ezirovinná vzdálenost d(hkl) Q(hkl)/d (hkl) Ah + Bk + Cl + Dkl + Ehl + Fhk A B C D E F V h k l kl hl hk (a*) (b*) (c*) cosα* b*c* cosβ* c*a* cosγ* a*b* b c sin α triclinic V a c sin β V a b sin γ V a bc(cos β cosγ cosα) V ab c(cosα cosγ cos β ) V abc (cosα cos β cosγ ) V cubic /a A A a 3 tetragonal /a A /c a c orthorhobic /a /b /c abc hexagonal 4/3a A /c A a c (3/4) onoclinic /a sin γ /b sin γ /c -cosγ/ab.sin γ abc sinγ V abc (+ cosα cosβ cosγ - cos α - cos β - cos γ) / triklinická a b c, α β γ 9 A B C D E F onoklinická a b c, α β 9, γ 9 A B C F, D E ortorobická a b c, α β γ 9 A B C, D E F tetragonální a b c, α β γ 9 A B C, D E F kubická a b c, α β γ 9 A B C, D E F hexagonální a b c, α β 9, γ A B F C, D E

13 Bodová syetrie operace prvek IS Schönfließ rotace osa,,3,4,6 C,C,C 3,C 4,C 6 inverze st ed i zrcadlení rovina () s rota ní inverze osa 3,4,6 S 3,S 4,S 6 Základní operace: E(),, 3, 4, 6, i(), (),

14 Osové kobinace Osové kobinace jsou vždy složeny ze tří protínajících se os, neboť třetí osa vzniká autoaticky při kobinaci dvou os. Eulerova konstrukce: cos( A, B) cos( γ / ) + cos( α / )cos( β / ) sin( α / )sin( β / ) A α8 úhel(b,c)~(3,4)54.74 B3 β úhel(a,c)~(,4)45 C4 γ9 úhel(a,b)~(,3)35.6 4

15 Reprezentační atice bodové operace syetrie transforace: u u u 3 a a a 3 a a a 3 a a a u u u 3 usí být : lineární, izoetrická podínka izoetričnosti: a ij usí být ortogonální 3 k aika kj δ ij [ ( )] Det ( a ) ( ) T ij a ij a ij Det Det ( ) a ij ( ) a ij rotace inverze, reflexe nebo součin inverze a rotace 5

16 6 Reprezentační atice bodové operace syetrie C C i identita inverze reflexe ( ) P ( ) P ( ) P

17 7 Reprezentační atice bodové operace syetrie cos sin sin cos ϕ ϕ ϕ ϕ C ϕ C rotace 3 3 C 3 3 C 3 C 3 3 C 3 C C 6

18 Určení typu atice bodové operace syetrie A. Det(A), tj. rotační osa (- : inverzní osa). Četnost osy: Stopa atice χ a + a + a 33 + cosϕ χ(a), cosϕ -/, ϕ, tj. trojčetná rotační osa 3 χ Det Sěr osy: (je-li det(a)-, tak atici M počítat z A) v a a a3 v a a a3 v a a a3 v M (A) M a a a3 ; Det( M ) v3 a3 a3 a3 v3 a3 a3 a3 pro k,,3 c i (-) i+k M ik M ik inor atice M (deterinant atice M(A) bez i.řádku a k.sloupce) c : c : c3 M 3 : M 3 : M 33 : : :: tj. sěr podél úhlopříčky (příklad výpočtu pro i3) 8

19 Zařazení krystalů do soustav Krystalografické soustavy - Syngonie eleentární buňka axiu syetrie holoedrie x eroedrie Soustava Miniu vnější souěrnosti Triklinická nebo Monoklinická nebo Ortorobická nebo Trigonální 3 nebo 3 Tetragonální 4 nebo 4 Hexagonální 6 nebo 6 Kubická 3 (4x) (podél tělesových úhlopříček) 9

20 Definice grupy : x y z Množina prvků a,b,c,..., ezi niiž je definována operace násobení ( ), a pro které platí. a b je rovněž prvke grupy ( x y z ). existuje jednotkový prvek e, pro který platí a e e a a ( x x ) 3. ke každéu prvku a existuje inverzní a -, pro který platí a a - e ( x x ) 4. Platí asociativní zákon a (b c) (a b) c řád grupy počet prvků podgrupa; index podgrupy řád grupy / řád podgrupy Prvky krystalografických grup jsou operace syetrie, jejich násobení znaená postupné provedení operací syetrie.

21 Bodové grupy syetrie Mezinárodní Herann-Mauguinův sybol prvky souěrnosti ve význačných sěrech Soustava Schöfliesův Mezinárodní sybol význačné sěry sybol úplný zkrácený Triklinická C C i Monoklinická C b C s C h / / Ortorobická D a b c C v D h / / /

22 Bodové grupy syetrie Soustava Schöfliesův Mezinárodní sybol význačné sěry sybol úplný zkrácený Tetragonální C c a a-b S C 4h 4/ 4/ D C 4v 4 4 D d 4 4 D 4h 4/ / / 4/

23 Bodové grupy syetrie Soustava Schöfliesův Mezinárodní sybol význačné sěry sybol úplný zkrácený Trigonální C c a C 3i 3 3 D C 3v 3 3 D 3d 3 / 3 Kubická T 3 3 c a+b+c a+b T h / 3 3 O T d O h 4/ 3 / 3 3

24 Bodové grupy syetrie Soustava Schöfliesův Mezinárodní sybol význačné sěry sybol úplný zkrácený Hexagonální C c a a-b C 3h 6 6 C 6h 6/ 6/ D C 6v 6 6 D 3h 6 6 D 6h 6/ / / 6/ celke 3 bodových grup (krystalografických oddělení) 4

25 Bodové grupy syetrie 5

26 Speciální bodové grupy Centrické grupy () -, /,, 4/, 4/, -3, -3, 6/, 6/, -3, -3 - obsahují střed syetrie Laueho grupy (grupy difrakční syetrie) - liší se pouze přítoností středu syetrie /,, /,, 3-43, 43, -3 Enancioorfní grupy (),, 3, 4, 6,, 3, 4, 6, 3, 43 - neají střed syetrie ani roviny reflexe Holoedrické grupy (7), /,, 4/, -3, (Bravaisovy řížky) 6/, -3 6

27 Morfologie krystalů Tvar krystalu odpovídá jeho krystalografické bodové grupě. Každá vnější plocha krystalu je rovnoběžná s osnovou řížových rovin. V isotropní prostředí : fora soubor ekvivalentních rovin {hkl} obecná fora : vychází z obecné polohy speciální fora : vychází ze speciální polohy Vnější tvar krystalu je zpravidla průnike několika fore. krystalová t ída -3 speciální fory krystalové t ídy -3 obecná fora krystalové t ídy -3 7

28 Translační syetrie Operace prvek sybol translace translace příka ua+vb+wc kluzný pohyb kluzná a,b,c, n ½a, ½b, ½c, ½(a+b), rovina d ¼(a±b) (pouze I a F grupy) šroubový pohyb šroubová, 3,3 / t, /3 t osa 4,4,4 3 /4 t 6,6,6 3,6 4,6 5 /6 t a,b 4 6 c n d 8

29 Šroubové osy /3 /3 (x/3) /3 (x ) Provedení operací syetrie šroubové osy 3 odpovídá posunu o 4/3 (p i ež z transla ní syetrie plyne, že posun o 4/3/3.) a oto ení o 4 ( ). Šroubovou osu 3 lze proto považovat za levoto ivou ve srovnání s pravoto ivou osou 3. pravotočivé osy: 3, 4, 6, 6 levotočivé osy: 3, 4 3, 6 5, 6 4 9

30 Bravaisovy řížky triklinická a b c α β γ 9 onoklinická a b c α β 9, γ 9 ortorobická a b c α β γ 9 tetragonální a b c α β γ 9 kubická a b c α β γ 9 hexagonální a b c α β 9, γ hexagonální R roboedrická a b c α β γ 9 3

31 Bravaisovy řížky triklinická - P P C roboedrická R (P) onoklinická 3

32 Bravaisovy řížky hexagonální - P P tetragonální I 3

33 Bravaisovy řížky P I C F ortorobická 33

34 Bravaisovy řížky P I F kubická 34

35 Prostorové grupy syetrie Množiny všech operací syetrie krystalové soustavy - bodové prvky syetrie + translace (Bravaisovy říže) + (šroubové osy + kluzné roviny) každá bodová grupa několik prostorových grup (izogonálních) Př. Bodová Schöfliesův Mezinárodní sybol grupa sybol úplný zkrácený C, C P P C P P C 3 C C celke 3 prostorových grup

36 Prostorové grupy syboly Prostorové grupy v krystalografických třídách, Herannovy Mauguinovy syboly: Soustava Kryst.s ry Bodové grupy Centrace buňky buňka triklinická P [-], - X P triklinická onoklinická X b (Xb),, / X P,C,[A,B,I] onoklinická [X c (Xc), X a (Xa)] ortorobická X a b c,, X P,C,I,F,[A,B] ortorobická tetragonální X c a a-b [a+b] 4, -4, 4/, 4, 4, -4, 4/ X P,I tetragonální kubická X a a+b+c a+b 3, -3, 43, -43, -3 X P,I,F kubická hexagonální P c a a-b [a+b] 6, -6, 6/, 6, 6, -6, 6/ X P hexagonální trigonální P c a 3, -3, 3, 3, -3 X P hexagonální R c a H 3, -3, 3, 3, -3 X R hexagonální R a+b+c a-b R 3, -3, 3, 3, -3 X R roboedrická,a,b,c,n,d;, ; 33,3,3 ; 44,4,4,4 3 ; 66,6,6,6 3,6 4,6 5 a (b) a +a a +a a (b) a +a -a a (a) a (a) -(a +a ) -a a -a a -a 36

37 Hexagonální a trigonální soustava trigonální a (b) hexagonální a (b) a (a) a (a) a 3 a 3 /3, /3, /3 soustava, centrace Prost. grupa buňka hexagonální P P6.. hexagonální P trigonální P P3. hexagonální P trigonální R R3. hexagonální R roboedrická P /3, /3, /3 /3, /3, /3 37 /3, /3, /3

38 38 Seitzovy atice Maticová reprezentace operací syetrie obsahujících translaci: t t t t M S r t x x x x x x x t t t x x x t Mx x r r + M atice rotace (inverze, zrcadla) t vektor translace t t t x x x x x x Seitzova atice:

39 Hallovy syboly prostorových grup S.R. Hall: Space-Group Notation with an Explicit Origin ; Acta Cryst. A37, (98). Hallovy syboly jsou založeny na iniální počtu operací syetrie (generátorů) ve forě Seitzových atic. Obsahují explicitní určení počátku. Jsou výhodné pro autoatické generování operací syetrie prostorových grup. Srovnání Herannových Mauguinových a Hallových sybolů: Číslo H.-M. Hall. 5 F -3 -F 4 3 (Znaénko ínus na začátku Hallova sybolu znaená přítonost četnost grupy: četnosti generátorů četnosti generátorů středu inverze) (z H.-M. sybolu nevyplývají všechny potřebné generátory) 96! 9 9 P P ac ab (Z H.-M. sybolu nevyplyne, že je počátek posunut do bodu ¼,¼,¼. V Hallově sybolu je posun počátku explicitně uveden). Generátory prostorové grupy: Mřížková translace Centrace buňky (není-li P) Vybrané operace syetrie (v počtu -3) Inverze (pro centrosy. grupy) 39

40 Generátory prostorové grupy Herannův Mauguinovův sybol: Hallův sybol: P4 P 4 ~ 4 x Obecná poloha: xyz xyz yxz yxz xyz xyz yxz yxz 4 : xyz xyz yxz yxz x : xyz xyz yxz yxz : yxz yxz xyz xyz : yxz yxz xyz xyz 4 y, x, z x, y, z x, y, z x x, y, z shodné s již vytvořenýi polohai Generátory prostorové grupy: Mřížková translace Centrace buňky (není-li P) Vybrané operace syetrie (v počtu -3) Inverze (pro centrosy. grupy) x, y, z y, x, z xy 4

41 Ekvivalentní polohy P-4 četnost Wyckoff syetrie souřadnice 8 l 4 k 4 j 4 i 4 h g f e d 4 c 4 b 4 a 4 xyz, xyz, xyz, xyz, yxz, yxz, yxz, x xz, xz, xz, xz xx xx, xx, xx, xx z, z z, z z, z z,, x xx z,, xz, xx, xx xz a j j j j yxz 4

42 4 Transforace řížkových vektorů c b a c b a Hex Rho Det M v r r r r r : 3 Transforační atice M M : řížkové paraetry a, indexy hkl a M a, a M - a (M T ) - : polohy atoů x, reciproké řížkové paraetry a*, sěr v řížce uvw x (M T ) - x, x (M T ) x M T : transponovaná M - : inverzní 4 F P Det M 4 / P F DetM I P DetM / P I DetM

43 Podgrupy podnožiny všech operací syetrie dané grupy, které say splňují definici grupy I (t) - translationengleiche zachovány pouze translace II (k) - klassengleiche zůstává zachována bodová I4/c (-I 4 c ) P4/c P4/cc P4 /c atd... C/ k P/ grupa, zěna translační grupy IIa zěna centrace, zachování paraetrů IIb znásobení eleentární buňky IIc i (izoorfní) jako IIb, stejný sybol t C i 3 (b 3b) C/ Index inverzní hodnota podílu operací podgrupy ke vše operací grupy je-li prvočíslo axiální podgrupa 43

44 Podgrupy α-as rodokeny grup R3 P3 k a a a 3 t α-po 4 t R3 GeTe ½ (a + a 3 ) ½ (a + a 3 ) ½ (a + a ) t F3 t 4 R3 NaCl -¼ -¼ -¼ a -a 3 -a +a a +a +a 3 R3 k c P3 CaTiO 3 t4 k a a a 3 R3c LaAlO 3, α-al O 3 F3 t 4 ½ (a -a 3 ) ½ (-a +a ) a +a +a 3 t a +a t t 3 R3c C/c R3 LiNbO 3 44

45 Podgrupy F3 (fccccp) I3 (bcc) P6 3 /c (hcp) 45

46 Podgrupy 46

Základní pojmy teorie struktury ideálního krystalu

Základní pojmy teorie struktury ideálního krystalu Základní pojmy teorie struktury ideálního krystalu Ideální krystal nekonečná velikost a zcela pravidelná struktura 3D skupina elementů = motiv pravidelným opakováním motivu v prostoru (3D translační periodicita)

Více

Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie. Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly

Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie. Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly Morfologická krystalografie Krystalové soustavy Krystalové

Více

7 Analytické vyjádření shodnosti

7 Analytické vyjádření shodnosti 7 Analytické vyjádření shodnosti 7.1 Analytická vyjádření shodných zobrazení v E 2 Osová souměrnost Osová souměrnost O(o) podle osy o s obecnou rovnicí o : ax + by + c =0: x = x 2a (ax + by + c) a 2 +

Více

KRYSTALOCHEMIE. Symetrie krystalů. Difrakce na polykrystalech. Struktury odvozené z nejtěsnějšího uspořádání atomů. Title page

KRYSTALOCHEMIE. Symetrie krystalů. Difrakce na polykrystalech. Struktury odvozené z nejtěsnějšího uspořádání atomů. Title page KRYSTALOCHEMIE Syetrie krystlů. Difrkce n polykrystlech. Struktury odozené z nejtěsnějšího uspořádání toů. Title pge Krystloé ligndoé pole. Metod těsné zby. Metod DFT. Terodynické odely. lo.fzu.cz (odkz

Více

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika) Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika) Kartézská soustava souřadnic je dána počátkem O a uspořádanou trojicí bodů E x,

Více

ší šířen 2. Krystalová struktura 2.1. Geometrie krystalové struktury

ší šířen 2. Krystalová struktura 2.1. Geometrie krystalové struktury . Krystalová struktura.1. Geometrie krystalové struktury V nultém přiblíž hovoříme o tzv. ideální krystalové struktuře neboli o ideálním krystalu, který je dokonalý (neporušený) a nekonečně periodický.

Více

Bodové grupy symetrie

Bodové grupy symetrie Bodové grupy symetrie bodová grupa je množina prvků symetrie, jejichž operace ponechávají alespoň jeden bod tělesa v prostoru nepohyblivý tělesem chápeme např. molekulu látky tento požadavek splňuje 8

Více

Značení krystalografických rovin a směrů

Značení krystalografických rovin a směrů Značení krystalografických rovin a směrů (studijní text k předmětu SLO/ZNM1) Připravila: Hana Šebestová 1 Potřeba označování krystalografických rovin a směrů vyplývá z anizotropie (směrové závislosti)

Více

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN pevné látky jsou chrkterizovány omezeným pohybem zákldních stvebních částic (tomů, iontů, molekul) kolem rovnovážných poloh PEVNÉ LÁTKY krystlické morfní KRYSTAL pevné

Více

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Geometrické transformace v prostoru Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace stejný přístup jako ve 2D shodné transformace (shodnosti,

Více

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě

Více

Kvantová fyzika pevných látek

Kvantová fyzika pevných látek Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie Pavel Márton 30. října 2013 Pavel Márton () Kvantová fyzika pevných látek Přednáška 2: Základy krystalografie 30. října 2013 1 / 10 Pavel

Více

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi

Více

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz 1/15 ANALYTICKÁ GEOMETRIE Základní pojmy: Soustava souřadnic v rovině a prostoru Vzdálenost bodů, střed úsečky Vektory, operace s vektory, velikost vektoru, skalární součin Rovnice přímky Geometrie v rovině

Více

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze Osnova přednášky na 31 kolokviu Krystalografické společnosti Výpočetní metody v rtg a neutronové strukturní analýze Nové Hrady, 16 20 6 2003 Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze

Více

Základy matematiky pro FEK

Základy matematiky pro FEK Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé

Více

Jazyk matematiky. 2.1. Matematická logika. 2.2. Množinové operace. 2.3. Zobrazení. 2.4. Rozšířená číslená osa

Jazyk matematiky. 2.1. Matematická logika. 2.2. Množinové operace. 2.3. Zobrazení. 2.4. Rozšířená číslená osa 2. Jazyk matematiky 2.1. Matematická logika 2.2. Množinové operace 2.3. Zobrazení 2.4. Rozšířená číslená osa 1 2.1 Matematická logika 2.1.1 Výrokový počet logická operace zapisujeme čteme česky negace

Více

Operace s maticemi. 19. února 2018

Operace s maticemi. 19. února 2018 Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice

Více

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 4: Grupy, okruhy a pole Základní pojmy unární operace, binární operace, asociativita,

Více

1 Připomenutí vybraných pojmů

1 Připomenutí vybraných pojmů 1 Připomenutí vybraných pojmů 1.1 Grupa Definice 1 ((Komutativní) grupa). Grupou (M, ) rozumíme množinu M spolu s operací na M, která má tyto vlastnosti: i) x, y M; x y M, Operace je neomezeně definovaná

Více

Obsah a průběh zkoušky 1PG

Obsah a průběh zkoušky 1PG Obsah a průběh zkoušky PG Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část (cca 6 minut) dvě konstrukční úlohy dle části po. bodech a jedna úloha výpočetní úloha dle části za bodů. Ústní část jedna

Více

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Geometrické transformace v rovině Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr Shodné transformace 1 Shodné transformace shodné transformace (shodnosti, izometrie) převádějí objekt

Více

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější

Více

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet

Více

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n

Více

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi Lineární algebra Operace s vektory a maticemi Robert Mařík 26. září 2008 Obsah Operace s řádkovými vektory..................... 3 Operace se sloupcovými vektory................... 12 Matice..................................

Více

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2016/17 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ

Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 2016/17 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ Přijímací zkoušky z matematiky pro akademický rok 6/7 NMgr. studium Učitelství matematiky ZŠ, SŠ Datum zkoušky: Varianta Registrační číslo uchazeče: Příklad 3 5 Celkem Body Ke každému příkladu uved te

Více

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. definice Vektorovým prostorem rozumíme neprázdnou množinu prvků V, na které

Více

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU: 1/12 PLANIMETRIE Základní pojmy: Shodnost, podobnost trojúhelníků Středová souměrnost, osová souměrnost, posunutí, otočení shodná zobrazení Středový a obvodový úhel Obsahy a obvody rovinných obrazců 1.

Více

Teorie rentgenové difrakce

Teorie rentgenové difrakce Teorie rentgenové difrakce Vlna primárního záření na atomy v krystalu. Jádra atomů zůstanou vzhledem ke své velké hmotnosti v klidu, ale elektrony jsou rozkmitány se stejnou frekvencí jako má primární

Více

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz. 7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,

Více

Syntetická geometrie I

Syntetická geometrie I Shodnost Pedagogická fakulta 2016 www.karlin.mff.cuni.cz/~zamboj/ Vzdálenost dvou bodů Necht A, B, C ρ. Vzdálenost dvou bodů A, B v rovině je číslo AB a platí AB 0 AB = 0 A = B AB = BA pozitivně definitní

Více

Základní vlastnosti ploch

Základní vlastnosti ploch plocha zpravidla se definuje jako výsledek spojitého pohybu jisté tvořící křivky podél zadané trajektorie lze obohatit o možnost spojitých změn tvaru tvořící křivky x v průběhu pohybu podél trajektorie

Více

Tento text se snaží být takovým atlasem elementárních funkcí podobně jako atlas hub, ptáků či květin.

Tento text se snaží být takovým atlasem elementárních funkcí podobně jako atlas hub, ptáků či květin. A T L A S F U N K C Í Každý absolvent(ka) gynázia či střední odborné školy zaěřené na techniku by si ěl(a) do života po aturitě odnést povědoí o eleentárních funkcích, jejich seznau a vlastností jednotlivých

Více

Syntetická geometrie I

Syntetická geometrie I Shodnost Pedagogická fakulta 2018 www.karlin.mff.cuni.cz/~zamboj/ Vzdálenost dvou bodů Definice (Vzdálenost) Necht A, B, C ρ. Vzdálenost dvou bodů A, B v rovině je číslo AB a platí AB 0 AB = 0 A = B AB

Více

Definice 28 (Ortogonální doplněk vektorového podprostoru). V k V n ; V k V. (Pech:AGLÚ/str D.5.1)

Definice 28 (Ortogonální doplněk vektorového podprostoru). V k V n ; V k V. (Pech:AGLÚ/str D.5.1) 14.3 Kolmost podprostorů 14.3.1 Ortogonální doplněk vektorového prostou Ve vektorovém prostoru dimenze 3 je ortogonálním doplňkem roviny (přesněji vektorového prostoru dimenze ) přímka na ní kolmá (vektorový

Více

Operace s maticemi

Operace s maticemi Operace s maticemi Seminář druhý 17.10. 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice 3 Regulární matice 4 Inverzní matice Matice Definice (Matice). Reálná matice typu m n je obdélníkové schema A =

Více

y (5) (x) y (4) (x) + 4y (3) (x) 12y (x) 45y (x) 27y(x) (horní indexy značí derivaci) pro 3. y(x) = x sin 3x 4. y(x) = x cos 3x 9.

y (5) (x) y (4) (x) + 4y (3) (x) 12y (x) 45y (x) 27y(x) (horní indexy značí derivaci) pro 3. y(x) = x sin 3x 4. y(x) = x cos 3x 9. Přezdívka: Jméno a příjmení: výsledek 101 Vypočtěte y x y 4 x + 4y x 12y x 4y x 27yx horní indexy značí derivaci pro 1. yx = sin x 2. yx = cos x. yx = x sin x 4. yx = x cos x. yx = e x 1 6. yx = xe x 7.

Více

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN .4. VEKTOROVÝ SOUČIN V této kapitole se dozvíte: definici vektorového (také vnějšího) součinu, jeho vlastnosti a geometrický význam; co rozumíme pravotočivou ortonormální nebo ortogonální bází; definici

Více

0 x 12. x 12. strana Mongeovo promítání - polohové úlohy.

0 x 12. x 12. strana Mongeovo promítání - polohové úlohy. strana 9 3.1a Sestrojte sdružené průměty stopníků přímek a = AB, b = CD, c = EF. A [-2, 5, 1], B [3/2, 2, 5], C [3, 7, 4], D [5, 2, 4], E [-5, 3, 3], F [-5, 3, 6]. 3.1b Určete parametrické vyjádření přímek

Více

19 Eukleidovský bodový prostor

19 Eukleidovský bodový prostor 19 Eukleidovský bodový prostor Eukleidovským bodovým prostorem rozumíme afinní bodový prostor, na jehož zaměření je definován skalární součin. Víme, že pomocí skalárního součinu jsou definovány pojmy norma

Více

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m

Více

Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie

Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie Alena Šolcová 1 Binární operace Binary operation Binární operací na neprázdné množině A rozumíme každé zobrazení kartézského součinu A x A do A. Multiplikativní

Více

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy, Komplexní čísla Množinu všech uspořádaných dvojic (x, y) reálných čísel x, y nazýváme množinou komplexních čísel C, jestliže pro každé dvě takové dvojice (x, y ), (x 2, y 2 ) je definována rovnost, sčítání

Více

4. KRYSTALOGRAFIE A KRYSTALOCHEMIE 4.1. Geometrie krystalových mříží

4. KRYSTALOGRAFIE A KRYSTALOCHEMIE 4.1. Geometrie krystalových mříží 4. KRYSTALOGRAFIE A KRYSTALOCHEMIE 4.1. Geometrie krystalových mříží Základní pojmy: Struktura krystalu Konkrétní rozmístění stavebních částic (atomů, iontů) krystalických látek v prostoru nazýváme strukturou

Více

6 Samodružné body a směry afinity

6 Samodružné body a směry afinity 6 Samodružné body a směry afinity Samodružnými body a směry zobrazení rozumíme body a směry, které se v zobrazují samy na sebe. Například otočení R(S má jediný samodružný bod, střed S, anemá žádný samodružný

Více

Matice. Přednáška MATEMATIKA č. 2. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.

Matice. Přednáška MATEMATIKA č. 2. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob. Přednáška MATEMATIKA č. 2 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 13. 10. 2010 Uspořádané schéma vytvořené z m n reálných čísel, kde m, n N a 11 a 12 a

Více

Elektronová struktura

Elektronová struktura Elektronová struktura Přiblížení pohybu elektronů v periodickém potenciálu dokonalého krystalu. Blochůvteorémpak říká, že řešení Schrödingerovy rovnice pro elektron v periodickém potenciálu je ve tvaru

Více

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)

Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití) Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 2. přednáška z ESMAT Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 40 Obsah 1 Vektory

Více

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5. Kapitola 5 Vnitřní síly přímého šikmého nosníku Pojem šikmý nosník je používán dle publikace [1] pro nosník ležící v souřadnicové rovině xz, který je vůči vodorovné ose x pootočen o úhel α. Pro šikmou

Více

(3) Zvolíme pevné z a sledujme dráhu, kterou opisuje s postupujícím časem koncový bod vektoru E v rovině z = konst. Upravíme vztahy (2) a (3)

(3) Zvolíme pevné z a sledujme dráhu, kterou opisuje s postupujícím časem koncový bod vektoru E v rovině z = konst. Upravíme vztahy (2) a (3) Učební tet k přednášce UFY1 Předpokládejme šíření rovinné harmonické vln v kladném směru os z. = i + j kde i, j jsou jednotkové vektor ve směru os respektive a cos ( ) ω ϕ t kz = + () = cos( ωt kz+ ϕ )

Více

1. Přímka a její části

1. Přímka a její části . Přímka a její části přímka v rovině, v prostoru, přímka jako graf funkce, konstrukce přímky nebo úsečky, analytická geometrie přímky, přímka jako tečna grafu, přímka a kuželosečka Přímka v rovině a v

Více

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m.

Matice. Je dána matice A R m,n, pak máme zobrazení A : R n R m. Matice lineárních zobrazení [1] Připomenutí Zobrazení A : L 1 L 2 je lineární, když A( x + y ) = A( x ) + A( y ), A(α x ) = α A( x ). Což je ekvivalentní s principem superpozice: A(α 1 x 1 + + α n x n

Více

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x 1 ZOBRAZENÍ 1 Zobrazení a algebraické struktury 1 Zobrazení Příklad 1.1. (a) Ukažte, že zobrazení f : x na otevřený interval ( 1, 1). x x +1 je bijekce množiny reálných čísel R (b) Necht a, b R, a < b.

Více

Analytická geometrie lineárních útvarů

Analytická geometrie lineárních útvarů ) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod

Více

Tenzorový popis fyzikálních vlastností

Tenzorový popis fyzikálních vlastností Tenzorový popis fyzikálních vlastností Typ veličin skalární - hmotnost, objem, energie, teplo,... vektorové - intenzita elektrického a magnetického pole, gradient teploty a koncentrace, difúzní tok,...

Více

Vlastní čísla a vlastní vektory

Vlastní čísla a vlastní vektory 5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi

Více

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = 65 0 30. Vypočtěte stranu b a zbývající úhly. 9. Úvod do středoškolského studia - rozšiřující učivo 9.. Další znalosti o trojúhelníku 9... Sinova věta a = sin b = sin c sin Příklad : V trojúhelníku BC platí : c = 0 cm, α = 45 0, β = 05 0. Vypočtěte

Více

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA

Rovinné přetvoření. Posunutí (translace) TEORIE K M2A+ULA Rovinné přetvoření Rovinné přetvoření, neboli, jak se také často nazývá, geometrická transformace je vlastně lineární zobrazení v prostoru s nějakou soustavou souřadnic. Jde v něm o přepočet souřadnic

Více

Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek

Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: Vyučující: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. prof. RNDr. Pavel Matějka, Ph.D., A136, linka 3687, matejkap@vscht.cz doc. Ing. Bohumil Dolenský,

Více

Euklidovský prostor Stručnější verze

Euklidovský prostor Stručnější verze [1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)

Více

11 Vzdálenost podprostorů

11 Vzdálenost podprostorů 11 Vzdálenost podprostorů 11.1 Vzdálenost bodů Eukleidovský bodový prostor E n = afinní bodový prostor, na jehož zaměření je definován skalární součin. (Pech:AGLÚ/str.126) Definováním skalárního součinu

Více

3. Souřadnicové výpočty

3. Souřadnicové výpočty 3. Souřadnicové výpočty 3.1 Délka. 3.2 Směrník. 3.3 Polární metoda. 3.4 Protínání vpřed z úhlů. 3.5 Protínání vpřed z délek. 3.6 Polygonové pořady. 3.7 Protínání zpět. 3.8 Transformace souřadnic. 3.9 Volné

Více

11. cvičení z Matematiky 2

11. cvičení z Matematiky 2 11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv

Více

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet 6. Vektorový počet Budeme se pohybovat v prostoru R n, což je kartézská mocnina množiny reálných čísel R; R n = R R. Obvykle nám bude stačit omezení na případy n = 1, 2, 3; nicméně teorie je platná obecně.

Více

Matematika B101MA1, B101MA2

Matematika B101MA1, B101MA2 Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet

Více

Požadavky ke zkoušce

Požadavky ke zkoušce Požadavky ke zkoušce Zkouška z předmětu MATEMATIKA 2 má dvě části Písemná část: Písemná část se ještě dále rozděluje na praktickou část písemku a teoretickou část test. Písemka trvá 90 minut a je v ní

Více

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce 1) Šroubový pohyb ŠROUBOVICE Šroubový pohyb vznikne složením dvou pohybů : otočení kolem dané osy o a posunutí ve směru této osy. Velikost posunutí je přitom přímo úměrná otočení. Konstantou této přímé

Více

Lineární algebra a analytická geometrie sbírka úloh a ř ešených př íkladů

Lineární algebra a analytická geometrie sbírka úloh a ř ešených př íkladů Lineární algebra a analytická geometrie sbírka úloh a ř ešených př íkladů Linear algebra and analytic geometry problems and solved examples Klára Javornická Bakalářská práce 2010 UTB ve Zlíně, Fakulta

Více

8 Matice a determinanty

8 Matice a determinanty M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap 8: Matice a determinanty 1 8 Matice a determinanty 81 Matice - definice a základní vlastnosti Definice Reálnou resp komplexní maticí A typu m n nazveme obdélníkovou

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA Vektory Operace s vektory... 8 Úlohy k samostatnému řešení... 8

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA Vektory Operace s vektory... 8 Úlohy k samostatnému řešení... 8 1 Lineární algebra 1 LINEÁRNÍ ALGEBRA 8 11 Vektory 8 111 Operace s vektory 8 8 112 Lineární závislost a nezávislost vektorů 8 8 113 Báze vektorového prostoru 9 9 12 Determinant 9 9 13 Matice 1 131 Operace

Více

Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi

Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi 2.2. Cíle Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi Předpokládané znalosti Předpokladem zvládnutí

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Geometrie pro FST 1 Pomocný učební text František Ježek, Marta Míková, Světlana Tomiczková Plzeň 29. srpna 2005 verze 1.0 Předmluva

Více

AXONOMETRIE. Rozměry ve směru os (souřadnice bodů) jsou násobkem příslušné jednotky.

AXONOMETRIE. Rozměry ve směru os (souřadnice bodů) jsou násobkem příslušné jednotky. AXONOMETRIE 1) Princip, základní pojmy Axonometrie je rovnoběžné promítání do průmětny různoběžné se souřadnicovými rovinami. Kvádr v axonometrii : {O,x,y,z} souřadnicový systém XYZ - axonometrická průmětna

Více

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. března 2014, 12:42 1 2 0.1 Násobení matic Definice 1. Buďte m, n, p N, A

Více

Mřížkové parametry a chvála nomogramů

Mřížkové parametry a chvála nomogramů Mřížkové parametry a chvála nomogramů Podzim rok 1966 Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to Něco málo z rentgenové difraktografie 3 Mřížkové parametry a c c a a Měření mřížkových parametrů,

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného

Více

Úvod do lineární algebry

Úvod do lineární algebry Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky

Více

Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném rušení ) Muhammada ibn Músá al-chvárizmího (790? - 850?, Chiva, Bagdád),

Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném rušení ) Muhammada ibn Músá al-chvárizmího (790? - 850?, Chiva, Bagdád), 1 LINEÁRNÍ ALGEBRA 1 Lineární algebra Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy islámského matematika Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci

Více

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi Lineární algebra Matice, operace s maticemi Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo

Více

AVDAT Vektory a matice

AVDAT Vektory a matice AVDAT Vektory a matice Josef Tvrdík Katedra informatiky Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita Vektory x = x 1 x 2. x p y = y 1 y 2. y p Řádkový vektor dostaneme transpozicí sloupcového vektoru x

Více

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: 3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32 Matematika 1 12. přednáška MA1 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy 2 Skalární, vektorový a smíšený součin, projekce vektoru 3 Přímky a roviny 4 Vzdálenosti 5 Příčky mimoběžek 6 Zkouška;

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních

Více

Kapitola 11: Vektory a matice:

Kapitola 11: Vektory a matice: Kapitola 11: Vektory a matice: Prostor R n R n = {(x 1,, x n ) x i R, i = 1,, n}, n N x = (x 1,, x n ) R n se nazývá vektor x i je i-tá souřadnice vektoru x rovnost vektorů: x = y i = 1,, n : x i = y i

Více

Shodná zobrazení v rovině

Shodná zobrazení v rovině Shodná zobrazení v rovině Zobrazení Z v rovině je předpis, který každému bodu X roviny přiřazuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X jeho obraz. Zapisujeme Z: X X. Množinu obrazů všech

Více

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,

Více

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil 4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr

Více

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 Mgr. Tomáš Kotler I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 1 Je dán rovinný obrazec, v obrázku vyznačený barevnou výplní, který představuje

Více

Geometrické transformace pomocí matic

Geometrické transformace pomocí matic Geometrické transformace pomocí matic Pavel Strachota FJFI ČVUT v Praze 2. dubna 2010 Obsah 1 Úvod 2 Geometrické transformace ve 2D 3 Geometrické transformace ve 3D Obsah 1 Úvod 2 Geometrické transformace

Více

Klasifikace struktur

Klasifikace struktur Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy

Více

Lineární algebra I. látka z. I. semestru informatiky MFF UK. Obsah. Zpracovali: Ondřej Keddie Profant, Jan Zaantar Štětina

Lineární algebra I. látka z. I. semestru informatiky MFF UK. Obsah. Zpracovali: Ondřej Keddie Profant, Jan Zaantar Štětina 1 Lineární algebra I látka z I semestru informatiky MFF UK Zpracovali: Ondřej Keddie Profant, Jan Zaantar Štětina Obsah Matice2 Grupy4 Grupa permutací4 Znaménko, inverze a transpozice grup5 Podgrupy5 Tělesa6

Více

5. Maticová algebra, typy matic, inverzní matice, determinant.

5. Maticová algebra, typy matic, inverzní matice, determinant. 5. Maticová algebra, typy matic, inverzní matice, determinant. Matice Matice typu m,n je matice složená z n*m (m >= 1, n >= 1) reálných (komplexních) čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců: R m,n (resp.

Více

ZÁPISKY Z ANALYTICKÉ GEOMETRIE 1 SOUŘADNICE, BODY

ZÁPISKY Z ANALYTICKÉ GEOMETRIE 1 SOUŘADNICE, BODY 1 Souřadnice, body 1.1 Prostor prostor můžeme chápat jako nějaké prostředí, ve kterém můžeme mít různé věci na různých místech místo, poloha - tohle potřebujeme nějak popsat abychom mohli změřit nebo říci,

Více

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava Lineární algebra 9. přednáška: Ortogonalita Dalibor Lukáš Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava email: dalibor.lukas@vsb.cz http://www.am.vsb.cz/lukas/la Text byl vytvořen

Více

8 Podobná (ekviformní) zobrazení v rovině

8 Podobná (ekviformní) zobrazení v rovině Typeset by LATEX2ε 1 8 Podobná (ekviformní) zobrazení v rovině 8.1 Stejnolehlost (homotetie) v rovině Definice 8.1.1. Nechť jsou dány 3 různé kolineární body A, B, C. Dělicím poměrem λ = (ABC) rozumíme

Více