Správa. Zjednotného trhu 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Vnitřní trh a služby

Transkript

1 Správa Zjednotného trhu 2012 ČESKÁ REPUBLIKA Vnitřní trh a služby

2

3 Z ČESKÁ Správa jednotného trhu 2012 REPUBLIKA

4 Informace a názory obsažené v této zprávě jsou informace a názory autorů a nevyjadřují nutně oficiální stanovisko Evropské unie. Orgány a instituce Evropské unie ani žádná osoba jednající jejich jménem nezodpovídá za použití informací obsažených v této zprávě. 1

5 Obsah Fungování jednotného trhu... 3 I. Vybrané ukazatele Volný pohyb zboží a služeb Volný pohyb kapitálu Volný pohyb osob a pracovníků... 6 II. Obecná veřejná správa Účinnost veřejné správy Elektronická veřejná správa Podpůrné prostředky pro rozvoj podnikání Vzájemný kontakt s občany... 9 III. Provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu IV. Nástroje jednotného trhu Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) Portál Vaše Evropa ( Your Europe ) SOLVIT Jednotná kontaktní místa Jednotný trh v roce 2011: informovanost, vnímání a dopady I. Vnímání jednotného trhu II. Volný pohyb pracovníků III. Uznávání odborných kvalifikací IV. Práva duševního vlastnictví V. Veřejné zakázky VI. Elektronický obchod

6 FUNGOVÁNÍ JEDNOTNÉHO TRHU 3

7 I. VYBRANÉ UKAZATELE 1. Volný pohyb zboží a služeb Dovoz a vývoz Hlavní partneři pro dovoz zboží (v roce 2011) Hlavní partneři pro vývoz zboží (v roce 2011) Zdroj: Eurostat (kód: DS_016890) Zdroj: Eurostat (kód: DS_016890) V roce 2011 bylo hlavním partnerem České republiky pro dovoz a vývoz zboží Německo. Tento partner hraje v obchodu České republiky významnou roli (objem dovozu představuje 29,5 % a objem vývozu 32,2 %). Podíl vývozu zboží do zemí uvnitř EU na celkovém vývozu zboží v % (v roce 2010) Podíl vývozu zboží do zemí uvnitř EU na celkovém vývozu služeb v % (v roce 2010) Zdroj: Eurostat (kód: bop_q_c, tet00037 a bop_its_det) Zdroj: Eurostat (kód: bop_q_c, tet00037 a bop_its_det) Podíl dovozu zboží ze zemí uvnitř EU na celkovém dovozu zboží v % (v roce 2010) Podíl dovozu zboží ze zemí uvnitř EU na celkovém dovozu služeb v % (v roce 2010) Zdroj: Eurostat (kód: bop_q_c, tet00037 a bop_its_det) Zdroj: Eurostat (kód: bop_q_c, tet00037 a bop_its_det) Ekonomika České republiky je do ekonomiky EU jako celku dobře začleněna: vykazuje větší podíl obchodování se zeměmi uvnitř EU, než je průměrný podíl zemí EU-27 v roce

8 Otevřenost obchodu (v roce 2010) Zdroj: Eurostat (kód: bop_q_c, tet00037, bop_its_det a nama_gdp_c) Česká republika vykazuje vysoký stupeň otevřenosti obchodu 1. V roce 2010 představovalo obchodování se zeměmi uvnitř EU přibližně 104 % HDP, což je vysoko nad průměrem EU (68 %). Závislost na obchodování se zbožím na vnitřním trhu EU: v roce 2010 představoval dovoz a vývoz zboží do/z České republiky 91 % HDP. Služby mají na obchodování na vnitřním trhu EU stále nízký podíl: dovoz a vývoz služeb představoval v roce 2010 pouze 13 % HDP. Malé a střední podniky 7 % českých malých a středních podniků vyváží zboží a služby (průměr zemí EU-27 je 8 %). 63 % tohoto vývozu směřuje do zemí EU Volný pohyb kapitálu Přímé zahraniční investice Příliv přímých zahraničních investic v % HDP Odliv přímých zahraničních investic v % HDP Zdroj: Eurostat (kód: tec00046) Zdroj: Eurostat (kód: tec00046) V roce 2011 činil příliv přímých zahraničních investic 2,5 % HDP, zatímco odliv přímých zahraničních investic 0,5 % HDP. V období let byl odliv přímých zahraničních investic mnohem nižší než průměr zemí EU Otevřenost obchodu je podíl vývozu a dovozu na HDP. 5

9 Podíl zemí EU-27 na přílivu přímých zahraničních investic v % (období ) Podíl zemí EU-27 na odlivu přímých zahraničních investic v % (období ) Zdroj: Eurostat (kód: bop_fdi_main) Zdroj: Eurostat (kód: bop_fdi_main) 84 % přímých investic do České republiky pochází z ostatních členských států EU.70 % pozic českých přímých zahraničních investic je drženo v zemích EU Volný pohyb osob a pracovníků Podíl cizích státních příslušníků na celkovém počtu rezidentů v % (pouze země EU-27) Podíl cizích státních příslušníků na celkovém počtu pracovních sil v % (pouze země EU-27) Zdroj: Eurostat (kód: tgipe110) Zdroj: Eurostat (kód: tgipe120) Od roku 2008 do roku 2010 byl procentuální podíl cizích státních příslušníků z ostatních 26 zemí EU na celkovém počtu rezidentů v České republice mnohem nižší než ve zbytku Evropy. Účast cizích státních příslušníků na trhu práce v České republice byla tedy také podstatně nižší než v Evropě obecně. 6

10 II. OBECNÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA Hlavní politiky vnitřního trhu se opírají o řádné a udržitelné zásady správy věcí veřejných. Za účelem nastavení vhodného ekosystému potřebného k tomu, aby se tyto politiky mohly rozvíjet a přinášet očekávané výsledky, jsou dále uvedeny 4 směry, kterými by se měla správa věcí veřejných ubírat: zajištění efektivní správy, podpora elektronické veřejné správy, rozvoj a posilování předpokladů pro podnikání a interakce občanů. 1. Účinnost veřejné správy Účinnost veřejné správy je ukazatel týkající se obecné veřejné správy, který poskytuje souhrnné hodnocení kvality veřejné správy obecně v závislosti na jejím regulačním systému, na její nestrannosti a na kvalitě služeb, jež poskytuje. Žebříček účinnosti obecné veřejné správy (2010) Zdroj dat: Ukazatele účinnosti veřejné správy, Světová banka, Celosvětové ukazatele účinnosti veřejné správy shrnují informace ze 30 existujících zdrojů údajů o názorech a zkušenostech občanů, podnikatelů a odborníků z veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Ukazatel účinnosti veřejné správy zachycuje vnímání kvality veřejných služeb, stupeň jejich nezávislosti na politickém tlaku, kvalitu utváření a provádění politik a věrohodnost závazku vlády tyto politiky naplňovat. Hodnota x-tý percentil ukazuje, že x procent z 213 zemí světa dosáhlo v daném roce nižší hodnoty tohoto ukazatele. 7

11 Současné Předchozí Rok Pořadí Země EU-27 Rok Pořadí Země EU-27 On-line dostupnost služeb veřejné správy Jednotlivci využívající internet pro komunikaci s orgány veřejné správy Podniky využívající internet pro komunikaci s orgány veřejné správy (74 %) 94 % (63 %) 71 % (42 %) 42 % (23 %) 40 % (89 %) 78 % (65 %) 77 % On-line dostupnost služeb veřejné správy v České republice se mezi lety 2009 a 2010 zlepšila: v roce 2010 bylo on-line dostupných 74 % relevantních služeb veřejné správy (94 % v zemích EU-27).V roce 2011 využilo internet pro komunikaci s orgány veřejné správy 42 % jednotlivců, což odpovídá průměru zemí EU-27. V průběhu daného období se tento počet výrazně zvýšil. Podniky v České republice v roce 2010 komunikují s orgány veřejné správy přes internet mnohem více než podniky zemí EU-27 (89 % oproti 78 %). 3. Podpůrné prostředky pro rozvoj podnikání 3 Zahájení podnikání: doba (počet dní) Vymáhání smluv: doba (počet dní) Řešení platební neschopnosti: doba (počet roků) Současné Předchozí Rok Pořadí Země EU-27 Rok Pořadí Země EU (20 dní) 14 dní* (20 dní) 14 dní* (611 dní) 510 dní* (611 dní) 510 dní* (3,2 roku) 2 roky* 2011 * Průměr všech zemí EU-27 s výjimkou Malty (26 zemí) 23. (3,2 roku) 2 roky* Zahájení podnikání trvá v průměru 20 dní, což je déle než průměrná doba v Evropě (14 dní). Česká republika patří v tomto kritériu mezi 5 evropských zemí s nejhoršími výsledky.průměrná doba vymáhání obchodních smluv u českých podniků je delší než průměr v EU a Česká republika se tedy umístila na 20. příčce (611 dní v České republice oproti 510 dnům v EU). Řešení platební neschopnosti trvá 3,2 roku, což je horší výsledek než průměr zemí EU-27 (2 roky). Česká republika patří mezi 5 evropských zemí s nejhoršími výsledky. 2 On-line dostupnost služeb veřejné správy (zdroj dat: Eurostat): procento 20 základních služeb, které jsou plně dostupné on-line, tj. u nichž lze daný případ zcela vyřešit elektronickou cestou. Jednotlivci využívající internet pro komunikaci s orgány veřejné správy (zdroj dat: Eurostat): procento jednotlivců, kteří během 12 měsíců předcházejících průzkumu využili alespoň jedné služby. Podniky využívající internet pro komunikaci s orgány veřejné správy (zdroj dat: Eurostat): procento podniků, které tuto službu využívaly v kalendářním roce předcházejícím průzkumu. 3 Zahájení podnikání: doba (zdroj dat: projekt Světové banky Doing Business ): označuje průměrnou dobu, která je dle vyjádření právníků zabývajících se zakládáním společností v praxi potřebná k dokončení procedury s minimálními administrativními požadavky vládních agentur a žádnými mimořádnými poplatky. Vymáhání smluv: doba (zdroj dat: projekt Světové banky Doing Buiness ): zahrnuje dny, kdy se provádí jednotlivé kroky, i čekací dobu mezi nimi. Řešení platební neschopnosti: doba (zdroj dat: projekt Světové banky Doing Buiness ): označuje čas uplynulý od úpadku společnosti po vyplacení celkové částky, kterou společnost dluží bance, nebo její části. Další relevantní předpoklady pro podnikání lze najít na adrese 8

12 Současné Předchozí Rok Pořadí Země EU-27 Rok Pořadí Země EU-27 Ukazatel podmínek spotřebitele (55 %) 62 % (52 %) 61 % Mínění občanů a odpovědnost (1,02 na stupnici od -2,5 do 2,5) 1, (1,05 na stupnici od -2,5 do 2,5) 1,13 Celková důvěra spotřebitelů se v České republice v průběhu daného dvouletého období zvýšila.u kritéria mínění občanů a odpovědnosti (kvality demokracie) nedošlo k žádné změně, Česká republika nadále zůstává pod průměrem zemí EU-27. Barevné odlišení: 5 zemí s nejlepšími výsledky Země s průměrným výsledkem 5 zemí s nejhoršími výsledky 4 Ukazatel podmínek spotřebitele (zdroj dat: GŘ SANCO): poskytuje přehled klíčových ukazatelů popisujících spotřebitelské prostředí na vnitrostátní úrovni. Hodnotí dopad vnitrostátních politik na blahobyt spotřebitelů. Kvalita demokracie (mínění občanů a odpovědnost) (zdroj dat: ukazatele Světové banky týkající se účinnosti veřejné správy World Bank Governance Indicators 2011): odráží vnímání míry, do jaké se občané dané země mohou podílet na volbě své vlády, stejně jako svobodu slova, svobodu sdružování a svobodu sdělovacích prostředků. 9

13 III. PROVÁDĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ TÝKAJÍCÍCH SE VNITŘNÍHO TRHU Vnitřní trh může naplnit očekávání ohledně růstu a pracovních míst pouze tehdy, pokud členské státy EU provedou pravidla vnitřního trhu do svých vnitrostátních právních předpisů v dohodnuté lhůtě a budou je uplatňovat v praxi. Hodnotící zpráva o vnitřním trhu, sestavená v roce 1997, byla použita pro sledování provádění a uplatňování právních předpisů týkajících se vnitřního trhu v členských státech. Výkonnost České republiky při provádění těchto předpisů je popsána níže. Provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu do vnitrostátního práva Deficit provádění: Česká republika dosáhla svého dosud nejlepšího výsledku. Řízení o nesplnění povinnosti pro nesprávné provádění či uplatňování pravidel týkajících se vnitřního trhu Řízení o nesplnění povinností: Počet projednávaných případů týkajících se ČR se od května 2008 snížil o 35 %. UKAZATELE KE DNI 1. května 2012 Výkonnost ČR Průměr zemí EU-27 UKAZATELE KE DNI 1. května 2012 Výkonnost ČR Průměr zemí EU-27 Deficit provádění* 0,6 % (10/27) 0,9 % Projednávané případy nesplnění povinnosti* 20 (10/27) 31 Počet směrnic, jejichž provedení je opožděno o dva roky či více 0 (1/27) 0 Průměrná rychlost rozhodnutí projednávané případy (v měsících) 31,9 (24/27) 26,9 Zpoždění provádění u směrnic, jejichž provedení nebylo uskutečněno včas (v měsících) 14,9 (27/27) 9,1 Včasné řešení uzavřené případy** 0% (24/27) 18% Deficit souladu** 0,7 % (15/27) 0,7 % Doba od rozhodnutí Soudního dvora uzavřené případy (v měsících) Neoznámeno 17,5 10

14 Česká republika dosáhla během minulého roku velkého pokroku, když snížila počet projednávaných případů v oblasti provádění směrnic týkajících se vnitřního trhu o 23 a poprvé dosáhla cílové hodnoty 1 %. Na druhou stranu je nyní členským státem s největším zpožděním v provádění směrnic (14,9 měsíců). Počet projednávaných případů nesplnění povinnosti týkajících se vnitřního trhu zdaleka nedosahuje průměru EU 31 případů (v případě ČR 20). Řešení českých případů trvá déle (31,9 měsíců), než je průměr EU (26,9 měsíců), a žádný z případů nelze dořešit do 18 měsíců. Pokud jde o soulad prováděcích předpisů oznámených Komisi, deficit souladu v případě České republiky odpovídá průměru EU (0,7 %), což se blíží návrhu Aktu o jednotném trhu s cílovou hodnotou 0,5 %. Legenda: * Procento směrnic vztahujících se k vnitřnímu trhu, které dosud nebyly oznámeny Komisi, v poměru k celkovému počtu směrnic, které měly být ve lhůtě oznámeny. ** Počet provedených směrnic, u nichž Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti pro nesoulad, vyjádřený v procentech počtu směrnic vztahujících se k vnitřnímu trhu, které byly Komisi oznámeny jako provedené. Legenda: * Všechny případy, u nichž se předpokládá nesoulad provádění s prováděnou směrnicí, nebo případy, kde se předpokládá nesprávné uplatňování pravidel vnitřního trhu ( výzva zaslána členskému státu). ** Procento případů uzavřených do 18 měsíců po zaslání výzvy. Barevné kódy < průměr průměr ± 10% > průměr kromě deficitu provádění 1% / > 1% doby od rozhodnutí Soudního dvora < 8 měsíců 8 18 měsíců > 18 měsíců NA= neoznámeno 11

15 IV. NÁSTROJE JEDNOTNÉHO TRHU 1. Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) Rozsah působnosti a cíle nástroje Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) je informační síť založená na informačních technologiích, která přes hranice propojuje vnitrostátní, regionální a místní orgány. Umožňuje jim rychle a snadno komunikovat se svými zahraničními partnerskými orgány. Vyvinula jej Evropská komise v úzké spolupráci s členskými státy. Systém IMI začal fungovat v roce 2008 a v současnosti se využívá ke správní spolupráci podle směrnice o uznávání odborných kvalifikací 5, směrnice o službách 6 a jako pilotní projekt podle směrnice o vysílání pracovníků 7. Klíčové ukazatele provádění/výkonnosti Neustále se usiluje o udržení a zlepšení výkonnosti sítě IMI, do níž bylo v roce 2012 zapojeno orgánů. Příslušné orgány registrované v síti IMI se účastní výměny informací v jedné či více oblastech. Hlavním cílem sítě IMI je dosáhnout účinnější správní spolupráce. Komise proto zkoumá, jak rychle a aktivně spolupracující orgány v rámci systému jednají. Dobrá výkonnost se odráží v době potřebné pro vyřízení žádostí o informace ze strany partnerských orgánů EU. Přestože pro reakci na žádosti v rámci systému IMI není stanovena konkrétní lhůta, výměny informací jsou obvykle zpracovávány velmi rychle. Na úrovni EU bylo téměř 60 % všech žádostí vyřízeno do dvou týdnů. Při posuzování celkové výkonnosti v systému IMI se zohledňuje rovněž počet neaktivních uživatelů, tj. uživatelů, kteří se po své registraci do systému IMI dosud nepřihlásili. Orgány bez aktivních uživatelů budou mít potíže s rychlým zpracováním příchozích žádostí (uživatelé totiž budou muset nejdříve obdržet heslo) a zřejmě nebudou žádosti sami posílat, vzhledem k tomu, že pravděpodobně nevědí, jak systém IMI funguje. Vnitrostátní koordinátoři se proto musí s těmito orgány spojit, vysvětlit jim jejich povinnosti v rámci používání systému IMI a v případě potřeby jim poskytnout školení. Analýza výkonnosti členských států vychází ze statistik získaných ze systému na konci června Aktualizované statistiky lze najít na internetové stránce Evropské komise věnované systému IMI 8. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, , s. 22). 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, , s. 36). 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, , s. 1)

16 Celkový počet orgánů CZ in June 2012 EU in June 2012 Přibližně 4 % všech orgánů zapojených do systému IMI jsou registrována v České republice. Procento aktivních a neaktivních orgánů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 97 3 CZ EU active authorities inactive authorities V České republice je velice málo neaktivních orgánů. Počet žádostí, na nichž se podílela Česká republika (v posledních 12 měsících) Česká republika se podílela na 13 % výměn informací v právní oblasti týkající se směrnice o službách. Doba reakce (v %) (v posledních 12 měsících) Vývoj doby reakce (v %) (v posledních 12 měsících ve srovnání s předešlým rokem) CZ last year CZ this year 0 in 1 week in 2 weeks in 4 weeks more than 4 weeks České orgány odpověděly na dvě třetiny obdržených žádostí do jednoho týdne. Ještě více se zlepšila dobrá úroveň doby reakce dosažená v minulém roce. 9 Následující grafy vychází ze statistik získaných ze systému ke dni

17 Návrhy na zlepšeníčeská republika by si svoji dobu reakce na žádosti, která je lepší než průměrná, měla udržet. Česká republika je poměrně aktivní v oblasti služeb, což ukazuje, že české orgány jsou si dobře vědomy svých povinností v oblasti správní spolupráce. Přesto by bylo vhodné usilovat o větší aktivitu orgánů v oblastech odborných kvalifikací a vysílání pracovníků. 14

18 2. Portál Vaše Evropa ( Your Europe ) Rozsah působnosti a cíle nástroje Portál Vaše Evropa ( poskytuje praktické informace a rady jednotlivcům a podnikům a pomáhá jim porozumět jejich právům v rámci EU a uplatňovat je. Funguje ve všech úředních jazycích EU a slouží jako jednotné přístupové místo k dalším zdrojům informací a pomoci na evropské i vnitrostátní úrovni 10. Klíčové ukazatele provádění/výkonnosti Stav zařazení vnitrostátních informací na portál Vaše Evropa, situace v červnu 2012: Občané Podniky Celkový výsledek Daně Trvalý pobyt Vozidla ano ano ano ano 100% Barevné odlišení: Státy s nejlepším výsledkem Státy s průměrným výsledkem Státy s nejhorším výsledkem Návrhy na zlepšení Česká republika by měla do portálu Vaše Evropa nadále investovat a podporovat ho: poskytováním informací o tom, jak Česká republika uplatňuje pravidla jednotného trhu, pokud je o to požádána členem redakční rady 11,účastí na schůzích redakční rady, které se konají dvakrát ročně,zvyšováním povědomí o portálu Vaše Evropa u vnitrostátních správních orgánů,propagací portálu Vaše Evropa prostřednictvím vnitrostátních internetových stránek, informačních kanceláří a akcí. 10 Vnitrostátní spotřebitelská centra, jednotná kontaktní místa a jiné služby elektronické veřejné správy, systém řešení problémů na vnitřním trhu SOLVIT, síť na podporu podnikání Enterprise Europe Network atd. 11 Úkolem členů redakční rady je spolupracovat s Komisí s cílem rozvíjet na vnitrostátní úrovni obsah týkající se práv v rámci EU a zajišťovat jeho dostupnost prostřednictvím portálu Vaše Evropa, propagovat portál Vaše Evropa u vnitrostátních orgánů veřejné správy a vytvářet vazeb a zajišťovat součinnost mezi portálem Vaše Evropa a vnitrostátními internetovými stránkami. 15

19 3. SOLVIT Oblast působnosti a cíle nástroje SOLVIT je síť spojující členské státy, jejíž činnost usnadňuje Evropská komise. Jejím cílem je řešit přeshraniční problémy, s nimiž se potýkají občané a podniky a které jsou způsobeny nesprávným uplatňováním práva EU ze strany orgánů veřejné správy. Každý členský stát má své vnitrostátní středisko SOLVIT, které je součástí vnitrostátních orgánů veřejné správy. V každém případě spolupracují na řešení problému dvě střediska: domácí středisko SOLVIT, kde se nachází klient nebo odkud vycházejí práva, jež mají být ochráněna, a řídicí středisko SOLVIT, které se nachází v zemi, jejíž orgán veřejné správy způsobil problém. Komise odpovídá za celkovou koordinaci sítě a poskytuje potřebné technické zázemí (databázi), zajišťuje schůzky členů sítě, školení a poradenství při zpracovávání případů. Síť začala fungovat v roce 2001 a na úrovni EU se rozrostla z počátečních 130 případů za rok na přibližně 130 případů za měsíc. Celková míra úspěšnosti při řešení případů je přibližně % a cílem je řešit problémy v časovém rámci 10 týdnů. Klíčové ukazatele provádění/výkonnosti České středisko SOLVIT funguje v rámci ministerstva průmyslu a obchodu. V referenčním období se počet zaměstnanců v sekci odpovědné za síť SOLVIT snížil z pěti na tři osoby; velké množství dalších úkolů má navíc za následek to, že práce související se sítí SOLVIT nemohla být vykonávána přednostně. Je to patrné na zpoždění při zpracovávání případů, v odpovědích stěžovatelům atd. Přestože je tedy počet pracovníků dostatečný, čas, jejž mají pro práci se sítí SOLVIT k dispozici, neodpovídá potřebám. Většina případů řešených v rámci sítě SOLVIT proti české veřejné správě se týkala: sociálního zabezpečení (50 %),práva na trvalý pobyt (30 %), zdanění (10 %) aregistrací vozidel a řidičských průkazů (10 %). České středisko sítě SOLVIT předložilo do sítě pět případů týkajících se sociálního zabezpečení, tři případy týkající se práva na trvalý pobyt, jeden případ týkající se zdanění a jeden případ týkající se registrace vozidel. 16

20 Výsledky Česká republika Země EU země EHP Míra úspěšnosti při řešení problémů 90 % 85 % 89 % Počet dní pro odpověď klientovi 13 5 max. 7 dní Počet dní na přípravu případu v roli max. 30 dní domácího střediska SOLVIT Počet dní na uzavření případu v roli max. 70 dní řídicího střediska SOLVIT Předložené případy ,8 % (% případů (průměr EU je 2,47 případu na milion (5,8 případů na předložených obyvatel) milion obyvatel) Českou republikou ve vztahu k celkovému počtu případů v síti SOLVIT) Obdržené případy % (% případů obdržených Českou republikou ve vztahu k celkovému počtu případů v síti SOLVIT) Počet případů předložených síti v referenčním období v porovnání s předchozím rokem poměrně dramaticky poklesl (z 81 na 61). Stejně tak se o více než polovinu snížil počet případů představujících stížnost proti české veřejné správě. Míra úspěšnosti při řešení případů se udržela na dobré úrovni 90 %. Je třeba věnovat pozornost době potřebné na odpověď stěžovatelům a přípravu případu pro předložení. V referenčním období se konalo méně propagačních aktivit, což se odrazilo v poklesu případů předložených síti. 12 * Míra úspěšnosti při řešení případů menší než 70 % je považována za nízkou (označena červeně); více než 90 % se považuje za vysokou míru úspěšnosti (označeno zeleně). Procenta mezi těmito hodnotami jsou považována za dobrou míru (oranžová). V případě středisek, která jako řídicí středisko obdržela méně než 10 případů, není v tabulce míra úspěšnosti při řešení případů uváděna, jelikož se jedná o příliš nízké číslo. * Průměrná doba zpracování případů v domácím středisku 30 dní a méně je považována za krátkou (zelená), průměrná doba 45 dní a více se považuje za dlouhou (červená). Doba mezi těmito dvěma hodnotami je považována za dobrou (oranžová). U středisek, která předložila méně než 10 případů, nemá tato statistika význam. * Průměrná doba zpracování případů 65 dní a méně je považována za krátkou (zelená), průměrná doba 85 dní a více se považuje za dlouhou (červená). Doba mezi těmito dvěma hodnotami je považována za dobrou (oranžová). U středisek, která obdržela méně než 10 případů, nemá tato statistika význam. 17

21 Návrhy na zlepšení Středisko SOLVIT v České republice by mělo pokračovat ve svém propagačním úsilí a dále jej rozvíjet. Mělo by také zlepšit svůj výkon, pokud jde o čas potřebný na odpověď klientům a na přípravu případu k předložení. Práce související se sítí SOLVIT musí mít přinejmenším stejnou důležitost jako jiné úkoly, které pracovníci střediska mohou mít. 18

22 4. Jednotná kontaktní místarozsah a cíle nástroje Jednotná kontaktní místa jsou portály elektronické veřejné správy pro podnikatele činné v odvětví služeb. Jedná se o místa, kde mohou poskytovatelé služeb získat veškeré důležité informace a provést všechny postupy související s jejich činnostmi. Od prosince roku 2009 musí mít jednotné kontaktní místo každá země EU, a to na základě právního požadavku stanoveného ve směrnici o službách v EU. Klíčové ukazatele provádění/výkonnosti České elektronické jednotné kontaktní místo zahájilo svou činnost v lednu 2010 a začlenilo se do existujícího portálu BusinessInfo.cz, který je financován vládou a poskytuje rady podnikatelům. České jednotné kontaktní místo je z hlediska dostupnosti a kvality poskytovaných informací hodnoceno jako nadprůměrné. České jednotné kontaktní místo nabízí komplexní informace o většině postupů, jimiž musí podnikatelé projít, přičemž dokonce překračuje požadavky stanovené směrnicí o službách, pokud jde o poskytování potřebných informací o sociálním zabezpečení a daňových náležitostech. Pouze v případě informací v odvětví restauračních a pohostinských služeb, jež z velké části náleží do odpovědnosti místních orgánů, není situace z hlediska poskytování informací tak dobrá. Pokud jde o jazykovou dostupnost, české jednotné kontaktní místo uveřejňuje některé informace v angličtině, ale nejedná se o tentýž obsah jako u informací dostupných v češtině. Jako podpůrný nástroj je používán Google Translate. Na stránkách jednotného kontaktního místa jsou dostupné on-line formuláře, které lze využít jako ústřední přístupové body pro podání informací k nejrůznějším účelům, jako je žádost o živnostenské oprávnění nebo žádost o registraci plátce DPH a k dani z příjmu. Co se týče vyřizování formalit, integrované on-line formuláře se využívají k centralizaci shromážděných informací a k jejich předání relevantním příslušným orgánům k dalšímu zpracování. Systém je vnímán jako velmi vstřícný k uživatelům. Některými on-line postupy (např. pro architekty) se zabývají jiné internetové stránky napojené na jednotné kontaktní místo, uživatel je na ně však automaticky přesměrován. Postupy, které nelze řešit prostřednictvím systému on-line formulářů a pro něž neexistuje elektronická podpora, se většinou zabývají orgány na místní úrovni, které je možné kontaktovat jednosměrně prostřednictvím formulářů ke stažení. Elektronické podpisy nejsou jako interní aplikace pro služby poskytované portálem zavedeny, k dokončení on-line postupů prostřednictvím portálu je tedy nelze použít. Elektronický podpis je však možné použít při zasílání vyplněného formuláře em jednotnému kontaktnímu místu nebo příslušnému orgánu. Elektronické platby nejsou podporovány. Z hlediska uživatelské přístupnosti může být pro uživatele matoucí velký objem informací poskytovaných na portálu českého jednotného kontaktního místa, plánovaná přehlednější struktura internetové stránky bude proto přínosem. Testování jednotného kontaktního místa uživateli 13 kromě toho ukázalo, že nejsou jasně rozlišeny potřeby zahraničních podniků uvažujících o trvalém usazení a zahraničních podniků, které uvažují o dočasném přeshraničním poskytování služeb. Návrhy na zlepšení Mezi oblasti možného zlepšení patří jasnější struktura internetové stránky, poskytování on-line podpůrných nástrojů, zvyšování počtu postupů, které bude díky přijímání elektronických podpisů možné uskutečnit on-line, a zvyšování množství informací dostupných v angličtině

23 JEDNOTNÝ TRH V ROCE 2011: INFORMOVANOST, VNÍMÁNÍ A DOPADY 20

24 PŘEHLED Jednotný trh je základním kamenem Evropské unie. Byl zaveden v roce 1993 se záměrem odstranit překážky mezi jednotlivými členskými státy a dosáhnout tak tzv. čtyř svobod v celé EU: volného pohybu osob, volného pohybu kapitálu, volného pohybu zboží a svobody poskytování služeb. Díky těmto svobodám mohla EU prohloubit integraci, dosáhnout úspor z rozsahu a zlepšit příležitosti dostupné evropským občanům. Na jaře 2011 proběhl u evropských občanů, včetně občanů z České republiky, reprezentativní průzkum, v němž byla zjišťována informovanost veřejnosti a to, jak vnímá jednotný trh. Závěrečná zpráva byla zveřejněna na podzim roku Tato zpráva uvádí přehled výsledků podle jednotlivých států, přičemž zahrnuje tyto oblasti: I. Vnímání jednotného trhu: u občanů se zjišťovala jejich všeobecná informovanost o jednotném trhu a jejich pozitivní a negativní vnímání jeho dopadů. II. Volný pohyb pracovníků: občané byli dotazováni na své zkušenosti a ochotu pracovat v zahraničí a na to, jak vnímají s tím spojené obtíže. III. Uznávání odborných kvalifikací: u občanů se zjišťovala jejich informovanost o volném pohybu lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů a jejich spokojenost a zkušenosti při využívání služeb pracovníků vyškolených v zahraničí. IV. Práva duševního vlastnictví: u občanů se zjišťovala jejich informovanost o společných pravidlech a právních předpisech EU, jejich názory na přijatelnost nakupování padělaného zboží a jejich názory na důsledky padělání. V. Veřejné zakázky: občané byli dotazováni na účinnost společných právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek, na svůj postoj k hospodářské soutěži v rámci EU v oblasti veřejných zakázek a na svoje názory na to, v jakých případech by se orgány veřejné správy neměly rozhodnout pro nejlevnější řešení. VI. internetu. Elektronický obchod: u občanů se zjišťovalo, jak je pro ně snadné nakupovat na I. VNÍMÁNÍ JEDNOTNÉHO TRHUU občanů se zjišťovala jejich informovanost o jednotném trhu a jejich pozitivní a negativní vnímání jeho dopadů. Byli dotazováni na to, co si vybaví při slovech jednotný trh, a zda souhlasí s pozitivními a negativními výroky o jednotném trhu. 14 Závěrečnou zprávu naleznete na 21

25 Odpovědi respondentů na otázku Co Vás napadne, když se řekne vnitřní trh EU? zahrnovaly: Země Česká EU-27 republika Obchod v rámci EU 26 % 40 % Alespoň jedna ze 4 svobod spojených s jednotným trhem 19 % 14 % Činnosti v rámci EU (sjednocení, spolupráce, jednotná měna) 11 % 12 % Negativní asociace 6 % 7 % Pozitivní asociace 4 % 3 % Žádná odpověď / Neví 35 % 27 % U průzkumu metodou skupinového dotazování, doplňujícího reprezentativní průzkum, si čeští účastníci většinou spojovali jednotný trh s volným pohybem zboží a s eurem. Odpovědi zahrnovaly například: Lidé mohou pracovat v dobrých společnostech podle svého výběru. V obchodech je nyní také na výběr mnoho zboží a výrobků. Je to dobré pro velké země, které jsou starými členy EU a mají více zástupců v Evropském parlamentu. Čeští respondenti ve srovnání s průměrem EU mnohem častěji zmiňovali obchod v rámci EU (40 % u českých respondentů oproti průměru EU 26 %) a ve srovnání s průměrem EU méně často odpovídali, že je nic nenapadá (27 % u českých respondentů oproti průměru EU 35 %, viz (graf č. 1). Graf č. 1: Procento respondentů, kteří si slova vnitřní trh EU s ničím nespojovali průměr EU-27: 35 % 16% 17% 13% 9. místo 31% 22% 23% 25% 26% 28% 29% 27% 23% 41% 36% 36% 37% 37% 38% 38% 33% 34% 43% 44% 44% 53% 50% 61% SK EL SI HU BG IT DE SE CZ FI LT AT LU FR LV RO ES NL EE PL DK IE BE PT MT CY UK 22

26 Výsledky průzkumu ukazují, že čeští občané mají na jednotný trh smíšené názory (graf č. 2). Více než polovina českých respondentů, což je blízko průměru EU 52 %, souhlasila s tím, že díky jednotnému trhu je v EU více pracovních míst. Méně než polovina českých respondentů souhlasila s tím, že jednotný trh zvýšil životní úroveň (43 %), zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi (37 %) nebo vede k nižším cenám výrobků a služeb (43 %). Graf č. 2: Procento respondentů, kteří souhlasí, že jednotný trh EU-27 - minimum EU-27 - průměr EU-27 - maximum Česká republika 60% BG, FI a DK 80% SK 64% CY 77% CY 52% 53% 26% HU 39% 43% 39% FR 30% FR 47% 46% 37% 27% LV 43% zvýšil životní úroveň zajišťuje více pracovních míst v EU zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi vede k nižším cenám výrobků a služeb Čeští respondenti častěji než průměr EU souhlasili s negativními výroky o jednotném trhu (graf č. 3). Významná většina souhlasila s tím, že jednotný trh zhoršil pracovní podmínky (61 %), že z něj mají prospěch pouze velké společnosti (69 %) a že jednotný trh zaplavil Českou republiku levnou pracovní silou (64 %). Čeští respondenti také častěji než průměr EU souhlasili s tím, že jednotný trh zmírnil vnitrostátní normy pro spotřební zboží (51 % u českých respondentů oproti průměru EU 44 %). 23

27 Graf č. 3: Procento respondentů, kteří souhlasí, že jednotný trh EU-27 - minimum EU-27 - průměr EU-27 - maximum Česká republika 96% CY 79% CY 79% CY 61% 62% 69% 59% SI 58% 64% 51% 51% 29% MT 36% DK 14% MT 44% 23% LV zhoršil pracovní podmínky v České republice přináší prospěch jen velkým společnostem zmírnil vnitrostátní zaplavil Českou republiku normy pro spotřební zboží levnou pracovní silou V rámci celé EU měli respondenti ze zemí s lepším porozuměním jednotnému trhu na jednotný trh pozitivnější názor. V České republice prokázali respondenti nadprůměrné porozumění jednotnému trhu, vyjadřovali však smíšené názory na jeho dopady. II. VOLNÝ POHYB PRACOVNÍKŮObčané byli dotazováni na své zkušenosti a ochotu pracovat v zahraničí a na to, jak vnímají s tím spojené obtíže. Čeští respondenti ze všech občanů EU nejméně často uváděli, že pracovali nebo v současnosti pracují v jiném členském státě (4 %, viz graf č. 4). Pouze 13 % oproti průměru EU 28 % odpovědělo, že by o práci v jiném členském státě uvažovalo. 24

28 Graf č. 4: Procento respondentů, kteří pracují nebo pracovali v jiném členském státě 35% 21% průměr EU-27: 10 % 8% 8% 6% 6% 27. místo 4% 14% 11% 11% 11% 11% 12% 12% 12% 13% 13% 10% 10% 9% 9% 9% 9% 9% 15% 15% 14% CZ BG MT DE FR EL HU NL RO SE DK IT LV SI FI UK ES CY LT BE PL AT SK EE PT IE LU S výrazným odstupem byly jako nejčastější praktický problém bránící práci v jiném členském státě, jejž shodně uváděli jak respondenti v České republice, tak v celé EU, jazykové překážky a ohledy na rodinu (graf č. 5). Ohledy na rodinu zmínilo jako jednu z hlavních praktických překážek 50 % českých respondentů, což je více než průměr EU (39 %). Jazykové překážky zmínilo jako jednu z hlavních praktických překážek 55 % českých respondentů, což je podobný podíl jako v EU (průměr 52 %). Čeští respondenti ze všech občanů EU nejčastěji (13 %) jako překážku uváděli nedostatek informací o příležitostech. 25

29 Graf č. 5: Pět nejčastěji zmiňovaných praktických problémů bránících práci v jiném členském státě Česká republika EU-27 - minimum EU-27 - maximum 67% ES 52% Jazykové překážky 13% MT 55% Ohledy na rodinu 26% UK 39% 50% 61% MT Je těžké najít vhodnou práci 13% 6% UK 19% 33% BG Nedostatek informací o příležitostech 6% 2% UK 13% CZ 13% Nemůže si dovolit žít v jiném členském státě 16% BG 6% 2% DK, FR a FI 13% V zemích EU-27 jsou jako praktické obtíže spojené s prací v jiném členském státě zdaleka nejčastěji uváděny jazykové překážky a ohledy na rodinu. Bylo tomu tak i v České republice, kde zároveň respondenti nejčastěji ze všech občanů EU zmiňovali jako významnou praktickou překážku nedostatek informací. III. UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍRespondenti byli dotazováni na svou informovanost o celoevropském uznávání kvalifikací lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů, na své zkušenosti s pracovníky vyškolenými v zahraničí a na svůj přístup k nim. Čeští respondenti častěji než průměrné procento občanů EU (80 % oproti 69 %, viz graf č. 6) věděli, že lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé mohou vykonávat svou profesi i v jiných členských státech než jen v tom státě, kde svou odbornou kvalifikaci získali. Graf č. 6: Procento respondentů, kteří věděli, že lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé mohou vykonávat svou profesi v jiném členském státě EU, než v tom, kde svou kvalifikaci získali 26

30 8. místo 73% 75% 76% 77% 80% 81% 79% 80% průměr EU-27: 69 % 64% 65% 65% 66% 68% 69% 70% 70% 71% 69% 90% 87% 83% 83% 83% 84% 48% 49% 52% IT BG AT DE DK LT SE FR BE UK NL SI EL PT SK FI PL IE CZ LV HU ES MT RO LU EE CY Většině českých respondentů nevadí využívat služby pracovníků vyškolených v jiných členských státech. Přesto čeští respondenti častěji než průměrné procento občanů EU upřednostňovali lékaře a kadeřníky vyškolené ve své domovské zemi: 27 % oproti průměru EU 17 % v případě lékařů a 22 % oproti průměru EU 11 % v případě kadeřníků (viz graf č. 7 a graf č. 8). Graf č. 7: Záleží vám na tom, ve které konkrétní zemi EU získal LÉKAŘ svou kvalifikaci? Odborná kvalifikace může být získána v jakémkoliv členském státě EU 50 % (EU: 64 %) Odborná kvalifikace by měla být získána pouze v některých konkrétních členských státech 20 % (EU: 14 %) Neví 3 % (EU: 5 %) Odborná kvalifikace by měla být získána v České republice 27 % (EU: 17 %) 27

31 Graf č. 8: Záleží vám na tom, ve které konkrétní zemi EU získal KADEŘNÍK své pracovní zkušenosti? Pracovní zkušenosti mohou být získány v jakémkoliv členském státě EU 67 % (EU: 76 %) Neví 3 % (EU: 7 %) Pracovní zkušenosti by měly být získány pouze v některých konkrétních členských státech 8 % (EU: 6 %) Pracovní zkušenosti by měly být získány v České republice 22 % (EU: 11 %) Čeští respondenti měli méně zkušeností s pracovníky vyškolenými v zahraničí než průměr respondentů EU (graf č. 9). Pouze 18 % českých respondentů využilo služeb lékaře vyškoleného v zahraničí oproti průměru EU 28 %. Pouze 8 % českých respondentů využilo služeb kadeřníka vyškoleného v zahraničí oproti průměru EU 17 %. Graf č. 9: Využili jste služeb lékaře nebo kadeřníka vyškoleného v zahraničí? EU-27 - minimum EU-27 - průměr EU-27 - maximum Česká republika 77% CY 53% LU 28% 4% BG 17% 8% 6% BG 18% Kadeřník Lékař I přes omezené zkušenosti s využíváním služeb odborníků vyškolených v zahraničí respondenti z celé EU odborníkům vyškoleným v jiném členském státě obecně důvěřují, ale nespojují jejich právo na práci s Evropskou unií. Čeští respondenti měli méně zkušeností s lékaři a kadeřníky vyškolenými v jiných zemích než průměr respondentů EU a častěji vyjadřovali preferenci pro lékaře a kadeřníky vyškolené v České republice. 28

32 IV. PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍU občanů se zjišťovala jejich informovanost o společných pravidlech a právních předpisech EU, jejich názory na přijatelnost nakupování padělaného zboží a jejich názory na důsledky padělání. Čeští respondenti znali společná pravidla a právní předpisy EU pro boj proti padělání a pirátství ve stejné míře jako průměr EU (u obou skupin 58 %, viz graf č. 10). Graf č. 10: Procento respondentů, kteří si jsou vědomi společných pravidel a právních předpisů pro boj proti padělání a pirátství 66% 49% 49% 52% 53% 54% 56% 57% 58% 59% 59% 59% 59% 60% 60% 61% 62% 64% průměr EU-27: 58 % 15. místo 58% 44% 42% 45% 35% 77% 70% 71% 66% BG EE AT IE LT PL UK DE EL DK FI CZ SI ES LV HU SK IT PT NL SE RO BE CY MT FR LU Čeští respondenti v menší míře vyjadřovali obavy ohledně dopadů padělání zboží (graf č. 11). Nejvíce se postoje českých občanů a celkové postoje občanů EU rozcházely v tom, jak padělané zboží ohrožuje zdraví a jakou roli hraje v souvislosti s dětskou prací a nezákonným obchodováním: v obou případech byl počet českých respondentů souhlasících s tím, že padělané zboží ohrožuje zdraví nebo podporuje dětskou práci a nezákonné obchodování, o 13 procentních bodů nižší než evropský průměr. Graf č. 11: Negativní dopady padělaného zboží zahrnují 29

33 Česká republika EU-27 - minimum EU-27 - maximum Padělané zboží ničí podniky a pracovní místa 68% 42% NL 61% 82% FI Padělané zboží podporuje dětskou práci a nezákonné obchodování 66% 47% NL 53% 88% FI Padělané zboží ohrožuje zdraví 59% 38% NL and IE 46% 75% SI Padělané zboží odrazuje společnosti od vynalézání a uvádění nových výrobků na trh 49% 36% DK 39% 66% FI V odpovědi na otázku ohledně situací, kdy je přijatelné nakupovat padělané zboží (graf č. 12), označilo více českých respondentů, než je evropský průměr, za přijatelné dva případy: pokud není originální výrobek dostupný a pokud nezáleží na kvalitě. Celkem 17 % českých respondentů souhlasilo se všemi čtyřmi výroky, což je o něco více než průměr EU 12 %, a na druhou stranu 40 % českých respondentů nesouhlasilo s žádným ze čtyř výroků, což se blíží průměru EU 41 %. Graf č. 12: Kupovat padělané zboží je přijatelné nebo odůvodněné, pokud Česká republika EU-27 - minimum EU-27 - maximum Cena za originální/autentický výrobek je příliš vysoká 32% FI 44% 43% 74% CY Jde o luxusní zboží 31% 24% DE 27% 67% CY Originální výrobek není či zatím není dostupný 31% 23% LU 35% 50% CY a SI Na kvalitě výrobku nezáleží 28% 20% BG 41% 49% AT 30

34 I když jsou negativní dopady padělání všeobecně uznávány, 54 % občanů v celé EU považuje padělání za přijatelné či opodstatněné alespoň v jednom z uvedených případů. Čeští respondenti měli průměrné povědomí o společných pravidlech a právních předpisech EU pro boj proti padělání a pirátství a častěji než průměrné procento občanů EU označovali koupi padělaných výrobků za přijatelnou. V. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Občané byli dotazováni na účinnost společných právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek, na svůj postoj k hospodářské soutěži v rámci EU v oblasti veřejných zakázek a na svoje názory na to, v jakých případech by orgány veřejné správy neměly dát přednost nejlevnějšímu řešení. Většina českých respondentů (54 %) souhlasila s tím, že společné právní předpisy EU v oblasti veřejných zakázek pomáhají bojovat proti protekcionismu a korupci, což je však méně než průměr EU 68 % (graf č. 13). Graf č. 13: Procento respondentů, kteří souhlasili, že předpisy EU v oblasti veřejných zakázek pomáhají bojovat proti protekcionismu a korupci 48% průměr EU-27: 68 % 60% 60% 61% 63% 65% 62% 60% 60% 25. místo 53% 54% 70% 70% 70% 71% 72% 73% 73% 74% 67% 78% 78% 78% 78% 83% 84% 87% LV UK CZ BG ES AT RO SI IE EE PL EL LT PT SK DE HU LU NL FI BE DK FR CY SE IT MT Více než dvě třetiny českých respondentů podpořily právo českých společností ucházet se o veřejné zakázky v jakékoli jiné zemi, což je podobné procento jako průměr EU 68 % (graf č. 14). Graf č. 14: Měly by mít české společnosti právo ucházet se o veřejné zakázky v jiných zemích? 31

35 Ano, ale pouze v jiných členských státech EU 19 % (EU: 18 %) Ne 8 % (EU: 8 %) Ano, v jakékoliv jiné zemi, i mimo EU 70 % (EU: 68 %) Neví 3 % (EU: 6 %) Menší procento českých respondentů (58 %) se domnívá, že společnosti z jakékoliv jiné země by měly mít možnost ucházet se o veřejné zakázky v České republice (graf č. 15). Graf č. 15: Měly by mít zahraniční společnosti právo ucházet se o veřejné zakázky v ČR? Ne 13 % (EU: 14 %) Nevím 4 % (EU: 6 %) Ano, ale pouze společnosti z ostatních členských států EU 25 % (EU: 25 %) Ano, jakékoliv zahraniční společnosti, i pocházející ze zemí mimo EU 58 % (EU: 55 %) Čeští respondenti obecně uváděli podobné odpovědi jako průměr EU na otázku ohledně faktorů, které by orgány veřejné správy měly brát v úvahu při udělování zakázek (graf č. 16), méně často 32

36 však souhlasili s upřednostňováním malých a středních podniků (68 % v České republice a 76 % v zemích EU-27) a se zohledňováním inovativních aspektů (70 % v České republice a 79 % v zemích EU-27). Čeští respondenti nejčastěji podporovali upřednostňování sociálních aspektů před cenou (89 %) a nejméně podporovali zohledňování estetických měřítek (62 %). Graf č. 16: Faktory, jež při zadávání veřejných zakázek odůvodňují přijetí dražší nabídky Sociální aspekty Česká republika EU-27 - minimum EU-27 - maximum 80% PT 88% 96% CY 89% Environmentální aspekty 75% PT 87% 95% SE a DK 87% Vítězná společnost zaměstnává místní pracovní sílu 72% NL 85% 92% CY a MT 84% Inovativní aspekty 66% PT 79% 92% CY 70% Přednost malým a středním podnikům 57% LT 76% 86% ES 68% Vítězná společnost pochází z ČR 42% SE 68% 90% CY 70% Estetické aspekty 55% ES 67% 85% CY 62% Podpora zohledňování sociálních a environmentálních aspektů při udělování veřejných zakázek je velmi výrazná v celé EU (88 % a 87 %), včetně České republiky (89 % a 87 %). Všeobecně rozšířené jsou také protekcionistické postoje, kdy dvě třetiny občanů zemí EU- 27 a 70 % českých respondentů souhlasí s tím, že je přijatelné při udělování veřejné zakázky upřednostnit dražší nabídku, jestliže vítězná společnost pochází z jejich domovské země. VI. ELEKTRONICKÝ OBCHOD Občané byli dotazováni, jak je pro ně snadné nakupovat na internetu zboží z ostatních zemí EU. Celkem 68 % respondentů z EU uvedlo, že se jich otázka netýká, nebo odpovědělo Nevím, což ukazuje, že většina občanů EU nenakupuje přes internet ze zahraničí. Čeští respondenti považovali nakupování přes internet za snazší než průměr EU: 30 % uvedlo, že nakupování přes internet z jiné země EU je velmi snadné či docela snadné, oproti průměru EU 26 % (graf č. 17). Graf č. 17: Procento respondentů, kteří uvedli, že je snadné nakupovat na internetu zboží z jiné země EU 33

37 průměr EU-27: 26 % 23% 24% 24% 21% 19% 19% 17% 13% 14% 12. místo 31% 33% 28% 29% 30% 25% 26% 37% 37% 46% 45% 41% 41% 42% 51% 55% 4% 7% BG RO HU EL PT IT SI LV ES LT PL EE UK DE CY CZ FR SK IE SE BE FI NL AT DK MT LU Na rozdíl od některých jiných členských států nepramení tento rozdíl z vyšší míry používání internetu v České republice: míra používání internetu v domácnostech je podle odpovědí českých respondentů poněkud nižší než průměr EU (graf č. 18). Graf č. 18: Jak často používáte doma internet? Nikdy/Nemám přístup k internetu 36% 4% 4% 41% 3% 6% Méně než jednou týdně Přibližně jednou za týden Alespoň dvakrát či třikrát týdně 56% 50% EU-27 - průměr Česká republika 34

38 ZÁVĚR I. Vnímání jednotného trhu: V rámci celé EU měli respondenti ze zemí s lepším porozuměním jednotnému trhu na jednotný trh pozitivnější názor. V České republice prokázali respondenti nadprůměrné porozumění jednotnému trhu, vyjadřovali však smíšené názory na jeho dopady. II. Volný pohyb pracovníků: V zemích EU-27 jsou jako praktické obtíže spojené s prací v jiném členském státě zdaleka nejčastěji uváděny jazykové překážky a ohledy na rodinu. Bylo tomu tak i v České republice, kde zároveň respondenti nejčastěji ze všech občanů EU zmiňovali jako významnou praktickou překážku nedostatek informací. III. Uznávání odborných kvalifikací: I přes omezené zkušenosti s využíváním služeb odborníků vyškolených v zahraničí respondenti z celé EU odborníkům vyškoleným v jiném členském státě obecně důvěřují, ale nespojují jejich právo na práci s Evropskou unií. Čeští respondenti měli méně zkušeností s lékaři a kadeřníky vyškolenými v jiných zemích než průměrné procento občanů EU a častěji vyjadřovali preferenci pro lékaře a kadeřníky vyškolené v České republice. IV. Práva duševního vlastnictví: Zatímco negativní dopady padělání jsou všeobecně uznávány, 54 % občanů v celé EU považuje padělání za přijatelné či opodstatněné alespoň v jednom z uvedených případů. Čeští respondenti měli průměrné povědomí o společných pravidlech a právních předpisech EU pro boj proti padělání a pirátství a častěji než průměrné procento občanů EU označovali koupi padělaných výrobků za přijatelnou. V. Veřejné zakázky: Podpora zohledňování sociálních a environmentálních aspektů při udělování veřejných zakázek je velmi výrazná v celé EU (88 % a 87 %), včetně České republiky (89 % a 87 %). Všeobecně rozšířené jsou také protekcionistické postoje, kdy dvě třetiny občanů zemí EU-27 a 70 % českých respondentů souhlasí s tím, že je přijatelné při udělování veřejné zakázky upřednostnit dražší nabídku, jestliže vítězná společnost pochází z jejich domovské země. VI. Elektronický obchod: Většina respondentů z EU uvedla, že se jich otázka nakupování přes internet netýká, což ukazuje, že většina občanů EU nenakupuje přes internet ze zahraničí. Čeští respondenti uváděli nižší míru využívání internetu v domácnosti než evropský průměr, ale současně považovali nákupy přes internet za o něco málo snazší, než tomu v průměru bylo u respondentů z EU. 35

39

40

41

42 D