4.2 CHORUS, JEHO POZOROVÁNÍ A ŠÍŘENÍ ÚVOD
|
|
- Miroslava Dvořáková
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4.2 CHORUS, JEHO POZOROVÁNÍ A ŠÍŘENÍ ÚVOD Chorus někdy bývá též nazývaný jako zpěv úsvitu (dawn chorus). Tento název dostal podle své podoby (při přehrání do akustického zařízení) s ranním zpěvem ptactva. Chorus je elektromagnetické záření hvizdového typu skládající se z tónů (elementů) které obvykle zvyšují svoji frekvenci, vzácněji snižují a opakují se s větší či menší pravidelností několikrát za sekundu. Chorus patří k nejintenzivnějším vlnám hvizdového typu, které lze ve vnitřní magnetosféře zaznamenat. Lze jej zachytit i na Zemi, zejména ve vysokých magnetických šířkách a v aurorálních oblastech. Poprvé jej podrobněji studoval Storey (1953). Bývá pozorován uvnitř magnetosféry, nejčastěji vně plazmapausy či poblíž ní, zpravidla v období zvýšené geomagnetické aktivity a v ranních hodinách lokálního času. Přehledový článek o chorech, zaměřený zejména na experimentální pozorování napsal v poslední době např. Sazhin and Hayakawa (1992), přehledový článek zabývající se některými teoretickými aspekty zachycení částice vlnou podal Omura et al (1991). Již na základě prvních pozorování bylo usuzováno, že chorus vzniká v oblasti geomagnetického rovníku v důsledku cyklotronní resonance elektronů o energiích 5 až 100 kev s hvizdovými vlnami. Tento předpoklad potvrdila i nedávná pozorování z družic, např. družic POLAR (LeDocq, 1998) nebo CLUSTER (Gurnett et al, 2001), které potvrdily, že energie chorových emisí se šíří na obě strany směrem od magnetického rovníku; délka zdrojové oblasti podél silokřivky činí přibližně 2000 km (Santolik et al, 2004). Pokud se týče příčného rozměru zdrojové oblasti, korelační srovnání spektrogramů pořízených skupinou družic CLUSTER ukazují, že napříč magnetickému poli vykazují jednotlivé spektrogramy korelaci pouze do vzdálenosti cca 100 km. Ve větších příčných vzdálenostech jsou již spektrogramy s chorovými elementy nekorelovány (Gurnett et al, 2001), (Santolik and Gurnett, 2003). Měření vlnových normál, např. na družici GEOTAIL (Nagano et al, 1996), ukázala, že v blízkosti rovníku se emise šíří podél silokřivky nebo jen s malým odklonem vlnového vektoru, přibližně do 20. Přesněji řečeno, jedná se o měření střední hodnoty tohoto úhlu. Ke stejnému výsledku pro střední hodnotu dospělo i měření vlnových normál prováděné na družicích CLUSTER (Parrot et al, 2003). Poznamenejme, že měření však nevypovídá nic o distribuční funkci úhlů vlnových normál a že tato měření byla provedena pro takzvaný lower band chorus viz následující odstavec. V blízkosti magnetického rovníku se chorus obvykle vyskytuje ve dvou frekvenčních pásmech, která jsou oddělena úzkou mezerou na kmitočtu poloviny elektronové cyklotronní frekvence ω ceq (Tsurutani and Smith, 1974). Emise horního pásma (upper band chorus) jsou generovány zpravidla těsně nad 0.5ω ceq, přibližně v rozmezí ω/ω ceq ~ , zatímco spodní pásmo (lower band chorus) je pozorováno v rozmezí ω/ω ceq ~ Úzká mezera na kmitočtu 0.5ω ceq však není pevným zákonem, a řada elementů je pozorována napříč touto mezerou, vyskytuje se v obou pásmech zároveň. Řada autorů na základě šíření (pozorování ve vyšších šířkách) předpokládá, že chorus horního pásma je generován jako quasi-elektrostatická emise s velkým odklonem vlnového vektoru od magnetické silokřivky viz např. přehledový článek Sazhin and Hayakawa (1992) a reference v něm obsažené. Teoretický model nestability a šíření takových emisí podala Bošková et al (1990). Pro odlišení od choru na nižších kmitočtech, který se šíří quasi-podélně a lze jej pozorovat i na Zemi, Bošková zavádí pro tyto emise pojem DPE (Discrete Plasmaspheric Emission). V rozporu s většinou dosavadních představ jsou závěry Laubena et al (2002), který na základě měření ve větších šířkách soudí, že lower band chorus je generován pod velkými úhly, poblíž Gendrinova úhlu, zatímco upper band chorus má být generován s úhly podél pole. 70
2 Přesné vysvětlení mechanismu, jakým je chorus generován není dosud známo. Všeobecně se soudí, že generace choru je podmíněna vstřikováním energetických elektronů v době magnetických subbouří z oblasti magnetosférického chvostu do oblasti ranního sektoru vnitřní magnetosféry (Tsurutani and Smith, 1974), (Bespalov and Trakhtengerts, 1986), kde tyto elektrony interagují s hvizdovými vlnami cyklotronní resonancí a zesilují je (Andronov and Trakhtengerts, 1964), (Kennel and Petschek, 1966). Ke vstřikování elektronů do vnitřní magnetosféry může docházet v důsledku prudkých změn příčného elektrického pole či magnetických přepojování (reconnections) (Lui, 2001) Lineární teorie cyklotronní resonance může vysvětlit zesílení (generaci) vlny, nemůže však objasnit quasi-periodický charakter těchto emisí. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že quasi-perioda s jakou jsou jednotlivé elementy choru generovány, je zpravidla kratší než perioda pohybu resonujících částic v systému magnetických zrcadel Země (bounce period). Perioda opakování chorových elementů není vždy výrazná, často jejich výskyt připomíná spíše náhodný proces. Hledá se proto vysvětlení v rámci quasi-lineární či nelineární teorie. (Nunn et al., 1997) na základě počítačových simulací předpokládá, že příčinou quasi-periodického charakteru chorových emisí je nelineární zachycení a ovlivnění fáze resonujících elektronů zesílenou vlnou. Poměrně úspěšné je vysvětlení podané Trakhtengertsem (1995, 1999), které je v dobrém souladu s řadou experimentálních údajů. Toto vysvětlení se zakládá na teorii zpětnovazebního oscilátoru (v generující oblasti dochází ke zpětné vazbě mezi zesílenou vlnou a částicemi, které v tuto oblast vstupují). K nastartování činnosti tohoto zpětnovazebního oscilátoru je nutná schodovitá distribuční funkce elektronů, která může vzniknout např. v důsledku úniku částic ztrátovým kuželem. Uvedené teorie, vysvětlující generaci choru pracují pouze s vlnami, které jsou generovány a šíří se podél magnetických silokřivek. Jak je však patrné z výše uvedeného přehledu patrné, otázka úhlu vlnových normál chorových emisí doposud nebyla uspokojivě vyřešena a stále se objevují nová pozorování, která lze jen stěží vysvětlit generací a zejména šířením podél silokřivek. Zejména pokud se týče šíření, tak je zřejmé, že pokud se v oblasti nevyskytují žádné vlnovody ve smyslu výrazných gradientů koncentrace, šíří se vlna nevedeným způsobem, podobně jako hvizdy pocházející z energie blesků. Úhel, pod kterým se vlna šíří, narůstá a vlna přechází postupně v quasi-resonanční režim šíření a může se magnetosféricky odrazit. Parrot et al. (2003) skutečně poprvé dokládá, že na družicích CLUSTER zaznamenal magnetosféricky odrážené chorové vlny. V dalším se budeme zabývat pozorováním choru na družici Magion 5, a analýzou toho, co se dá z pozorování vyvodit o vlastnostech vlnových normál v blízkosti zdroje. Předpokládat přitom většinou budeme nevedené šíření bez výrazných gradientů koncentrace. Uvedeme i měření koncentrace iontů na družici Magion POZOROVÁNÍ CHORU NA DRUŽICI MAGION 5 Jak jsme se již zmínili, v řadě případů neexistují výrazné gradienty koncentrace a chorus se šíří od svého zdroje ležícího poblíž roviny magnetického rovníku nevedeným způsobem. Příklad pozorování v takovém případě ukazuje obrázek 4.6. V horní části obrázku vidíme průběh koncentrace iontů v závislosti na L parametru podél sestupné části dráhy družice Magion 5. Černými tečkami je znázorněn průměrný průběh koncentrace iontů podél dráhy pro klidné geomagnetické podmínky. Postup získání tohoto průběhu je popsán v Šmilauer et al (2002). Vidíme že v tomto případě je plazmapausa nevýrazná. Červeně je znázorněn průběh plazmové hustoty za porušených geomagnetických podmínek dne 16. října 1999, v době kdy byl pořízen přehledový spektrogram v dolní části obrázku. Vidíme, že v tomto případě je vyvinutá velmi výrazná plazmapausa na L 2.8. Pozorování choru na spektrogramu však bylo zaznamenáno na vyšších hodnotách L, od L 3.2 do L 3.83, jak je 71
3 schematicky na obrázku vyznačeno. Vidíme, že v této oblasti se již žádný výrazný gradient koncentrace nevyskytuje. Žluté čárkované čáry ve spektrogramu mají stejný význam jako u přehledových spektrogramů v kapitole 3, tj. čáry označené f ceq /4 a f ceq /2 znázorňují ¼ a ½ Obr. 4.6: Nahoře: Černě průměrný průběh plazmové hustoty v závislosti na L parametru podél dráhy družice Magion 5 za klidných geomagnetických podmínek (koncentrace je znázorněna v logaritmické stupnici, log N i [m -3 ]), červeně průběh plazmové hustoty během obletu 4740 dne Spektrogram v dolní části obrázku, pořízený během stejného průletu, byl zaznamenán za velmi výraznou plazmapausou v oblastech bez výskytu výrazných gradientů koncentrace. Význam žlutých čárkovaných čar viz text. 72
4 hodnoty elektronové cyklotronní frekvence na magnetickém rovníku v místě spojeném s místem pozorování magnetickou silokřivkou. Čára označená f LHM znázorňuje pro úplnost maximální možnou hodnotu kmitočtu lokální dolní hybridní resonance (LHR) vyplývající z velikosti magnetického pole, tedy hodnotu počítanou dle vzorce (2.20) za předpokladu ω p >> ω c pro elektron-protonové plazma. Povšimněme si, že pásmo emisí se na nízkých magnetických šířkách (v blízkosti rovníku) přibližuje k silokřivce na níž je na rovníku kmitočet emisí blízko ½ cyklotronní frekvence. Během svého šíření od rovníku se však emise dostává na nižší silokřivky, pro které je na rovníku charakteristický poměr kmitočtu emise k elektronové cyklotronní frekvenci přibližně ¼. Jak jsme viděli v kapitole 2.5, šíření směrem k nižším hodnotám L parametru je charakteristické pro vlny šířící se nevedeným způsobem s velkým úhlem θ k magnetické silokřivce. Zde mlčky předpokládáme, že mechanismus a vlastnosti generovaných emisí jsou v celém pozorovaném kmitočtovém pásmu stejné. Jiný příklad pozorování takto plynulého pásma emisí na sestupné části dráhy Magionu 5 vidíme na obrázku 4.7. Opět si můžeme povšimnout, že pásmo emisí se přesouvá od hodnot ω/ω ceq ~ 0.5 v blízkosti magnetického rovníku k hodnotám ω/ω ceq ~ 0.25 na vyšších magnetických šířkách. Detailní spektrogramy ve spodní části obrázku ukazují charakter emisí v blízkosti zúžení jejich pásma okolo L 3.47, a lze na nich rozeznat jednotlivé elementy. Během tohoto kmitočtového zúžení pásma emisí dochází i k poklesu intenzity či četnosti emisí. Výjimku tvoří výrazná skvrna v přehledovém spektrogramu, jejíž detailní spektrogram je znázorněn dole. Obdobné, i když méně výrazné zúžení lze pozorovat i na přehledovém spektrogramu na obrázku 4.6. Obrázek 4.8 ukazuje jiné příklady spektrogramů na nichž jsou pozorovány chorové emise. Horní spektrogram byl pořízen opět na sestupné části dráhy, a znázorňuje vlnovou aktivitu během průletu 5752 dne Vidíme, že na rozdíl od předešlých dvou spektrogramů zde nepozorujeme plynulý pás emisí, který by během průletu družice různými výškami (silokřivkami) měnil kmitočtové pásmo svého výskytu. Místo toho pozorujeme několik výrazných chomáčů, kde se emise vyskytují. Tento rozdíl je pravděpodobně důsledkem přítomnosti výrazné plazmapausy v oblasti výskytu emisí. Ta, jak bylo ukázáno v kapitole 3.2.3, může zásadním způsobem ovlivnit šíření vln a zabránit plynulému přechodu v quasi-resonanční režim šíření a postupnému, monotónnímu směřování vln směrem k nižším silokřivkám (L vrstvám). Průběh dekadického logaritmu koncentrace iontů v závislosti na L parametru pro tento průlet ukazuje obrázek 4.9. Srovnáním hodnot L parametru na obrázcích 4.8 a 4.9. vidíme, že emise byly během tohoto průletu pozorovány opravdu poblíž plazmapausy. Průběh plazmové hustoty může být ve skutečnosti daleko komplikovanější a různorodější, než jsme doposud ukázali. Obrázek představuje jiný příklad měření plazmové hustoty. Přestože na tomto průletu neexistuje výrazný gradient koncentrace ve smyslu plazmapausy, je zřejmé, že vlnitý charakter průběhu by mohl v tomto případě působit jako řada nedokonalých vlnovodů a bránit tak klasickému nevedenému šíření. Dolní spektrogram na obrázku 4.8 znázorňuje spektrogram zaznamenaný na vzestupné části dráhy, kdy se družice pohybuje směrem k vyšším silokřivkám (vyšším hodnotám L parametru). Z tohoto důvodu podél dráhy družice klesá kmitočet pásma v němž se chorové emise vyskytují. U tohoto průletu jsou zajímavé zejména emise na kmitočtu okolo 20 khz. Pozorování choru na takto vysokých frekvencích je poměrně vzácné. Dále si můžeme všimnout, že okolo L 3 můžeme pozorovat určitou diskontinuitu emisního pásma. Intenzivní emise jsou pozorovány okolo kmitočtů f ceq /4, méně intenzivní pak okolo kmitočtů f ceq /2. Přestože nemáme pro tento průlet k dispozici měření plazmové hustoty, z průběhu šumového pásma nad kmitočtem dolní hybridní resonance a jeho ukončení okolo L 3 lze usuzovat, že se v této oblasti nalézá též plazmapausa (úvod kapitoly 3.2.5). 73
5 Obr. 4.7: Nahoře: Přehledový spektrogram pořízený během průletu 3604 dne 15.ledna Dolní dva detailní spektrogramy ukazují charakter emise poblíž zúžení pásma emisí a výrazné tečky v přehledovém spektrogramu v čase okolo 5:17 UT. Emise se vyskytují v poměrně úzkém kmitočtovém pásmu a jejich četnost i intenzita se během krátké doby (pohybu družice o malou vzdálenost) výrazně mění. Význam žlutých čárkovaných křivek je stejný jako na obrázku
6 Obr. 4.8: Nahoře: Přehledový spektrogram pořízený během průletu 5852 dne Emise na tomto spektrogramu jsou pozorovány v blízkosti plazmapausy-viz. obrázek 4.9. Dole: Přehledový spektrogram pořízený během průletu 6540 dne Zajímavé jsou u tohoto průletu emise pozorované na poměrně vysokých kmitočtech, okolo 20 khz. Význam žlutých čárkovaných je stejný jako na obrázku
7 Obr. 4.9: Průběh plazmové hustoty v závislosti na L parametru podél dráhy družice Magion 5 během průletu 5852 dne Na L 3.15 je zřetelná plazmapausa. Obr. 4.10: Průběh plazmové hustoty v závislosti na L parametru podél dráhy družice Magion 5 během průletu 5773 dne Výrazná plazmapausa není pozorována, ale vlnitý charakter průběhu v rozmezí L 3.5 až L 5 může být příčinou vedeného nebo quasi-vedeného šíření. 76
8 Obr. 4.11: Detailní spektrogramy pořízené během průletu 5752 dne ukazující poměrně vzácné chorové emise na vyšších kmitočtech okolo 20 khz. Přes částečně šumový charakter mají emise (elementy) na horním spektrogramu charakter klesajících tónů, kdežto na spodním spektrogramu mají elementy charakter vzestupných tónů. Vraťme se k emisím na poměrně vysokém kmitočtu okolo 20 khz. Ukázky detailních spektrogramů těchto emisí jsou na obrázku Povšimněme si, že na horním spektrogramu mají chorové elementy, přes svoji poněkud šumovou podobu, charakter klesajících tónů, kdežto na spodním spektrogramu mají charakter vzestupných tónů. Spodní spektrogram přitom přísluší pozorování dále od rovníku, než spektrogram horní viz orbitální údaje pod spektrogramy. Tato skutečnost je pro pozorování na Magionu 5 poměrně typická. Pokud jsou na Magionu 5 klesající elementy pozorovány (jsou pozorovány mnohem vzácněji než vzestupné), potom na určitém, konkrétním průletu jsou pozorovány pouze v nízkých šířkách a od určité šířky výše již jsou pozorovány jen elementy vzestupné. Jedno z možných vysvětlení tohoto jevu spočívá ve větší disperzi vln vyšších kmitočtů. K tomu dochází zejména u vln, které jsou v quasi-resonanční režimu šíření, případně u vln šířících se na kmitočtech ω > ω ce /2. Poznamenejme, že čím vyšší kmitočet vlny vzhledem k elektronové cyklotronní frekvenci, tím dříve přejde nevedená vlna v quasi-resonanční režim šíření, neboť resonanční kužel je užší. Nelze však vyloučit, že sestupné tóny, které jsou vzácnější, jsou generovány převážně v takových oblastech, ze kterých se mohou dostat pouze na zmíněnou část dráhy Magionu 5. Jiné příklady detailních spektrogramů a různorodost emisí uvádí obrázek Horní spektrogram ukazuje opět různý sklon emisí. Prázdné místo uprostřed spektrogramu je způsobeno technickými důvody. Druhý spektrogram znázorňuje intenzivní emise, které ve spektrogramu nemají klasický tvar vzestupných (sestupných) tónů, ale spíše intenzivních 77
9 Obr. 4.12: Ukázky detailních spektrogramů a různorodost emisí. 78
10 bodů. V dolní části spektrogramu jsou pak patrné stopy hvizdů s velkou disperzí. Spodní dva spektrogramy pak ukazují případy, kdy se diskrétní emise (jednotlivé elementy) vyskytují současně s šumovým pásem. Mohou se přitom vyskytovat kmitočtově nad šumovým pásem či pod ním nebo se do něj částečně vnořovat. Obrázek 4.13 ukazuje další příklady pozorování chorových emisí na vzestupné části dráhy. Horní spektrogram ukazuje záznam během průletu 6954 dne Tento den doznívala jedna z nejsilnějších magnetických bouří uplynulého slunečního cyklu. Okolo 21:00 UT dosáhl Dst index hodnoty 284 nt, v době pozorování pak se pohyboval okolo 80 až 90 nt. Záznam bohužel není příliš kvalitní. Kromě pásma emisí, které se vyskytuje na spektrogramu od poměrně nízkých hodnot L parametru, je zajímavé i srovnání šumového pásma nad kmitočtem dolní hybridní resonance (LHR) s maximální možnou hodnotou této frekvence počítané dle vzorce (2.20). Vidíme, že v tomto případě se tato maximální hodnota liší mnohem výrazněji, než je tomu u jiných průletů, od skutečné hodnoty, kterou na spektrogramu můžeme odečíst jako dolní ořezání pásma šumu nad kmitočtem LHR. Tento rozdíl je více patrný na vyšších L vrstvách. (Plazmapausa je pravděpodobně zhruba na L 2.6, její pozici lze však z tohoto spektrogramu těžko odhadnout, neboť pásmo LHR šumu je v této oblasti překryto jinou vlnovou aktivitou. Tvar plazmapausy může být navíc poměrně složitý.) Pravděpodobný důvod této nezvykle velké odchylky je ten, že během silných geomagnetických bouří je ve vnitřní magnetosféře větší množství těžších iontů, např. O + (Daglis et al, 1999). Skutečný kmitočet frekvence dolní hybridní resonance daný vztahem (2.19) se tak více odlišuje od výsledku, který obdržíme aplikací vztahu (2.20). Na dolním spektrogramu téhož obrázku je jiná ukázka záznamu na vzestupné části dráhy pořízeného během průletu 6991 dne Dst index během pozorování byl cca -70 nt. Zde lze pozici plazmapausy odhadnout z pásma LHR šumu mnohem lépe. Je situována opět na L 2.6. Povšimněme si, že její přítomnost má opět za následek změnu charakteru pásma emisí kmitočet, kolem kterého emise pozorujeme, se pro vyšší hodnoty L parametru a vyšší magnetické šířky téměř nemění. Prostorové rozložení plazmové hustoty bohužel neznáme, ale měření Magionu 5 a především družice IMAGE ukazují, že může být značně složité, plazmová hustota může s rostoucí výškou několikrát klesat i narůstat, a může docházet k vytváření poměrně složitých struktur. Spektrogramy na obrázku 4.14 ukazují další příklady záznamů ze vzestupných částí dráhy. Kmitočet, na kterém je pásmo emisí pozorováno, v těchto případech poměrně plynule klesá s rostoucím L parametrem a magnetickou šířkou, tak jak to bylo pozorováno u pásma emisí na sestupné části dráhy v případě spektrogramů na obrázcích 4.6 a 4.7. Ve vnitřní magnetosféře Země se v tomto případě pravděpodobně nevyskytují výrazné gradienty koncentrace. Poznamenejme, že geomagnetická aktivita byla v těchto případech nižší než v případech na obrázku Během záznamu horního spektrogramu na obrázku 4.14 byl Dst index cca -10nT, během záznamu spodního spektrogramu byl Dst index -45nT. Na strukturu rozložení hustoty plazmatu má vliv i předcházející vývoj geomagnetické aktivity, ten byl u případů na obrázku 4.13 rovněž bouřlivější. 79
11 Obr. 4.13: Ukázky přehledových spektrogramů s pozorováním pásma emisí. Blíže viz text. 80
12 Obr. 4.14: Ukázky přehledových spektrogramů s pozorováním pásma emisí. Blíže viz text. 81
4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL
4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL V předchozích dvou podkapitolách jsme ukázali, že chorové emise se mohou v řadě případů šířit nevedeným způsobem. Připomeňme
Více5.0 EMISE BUZENÉ HVIZDY A PŘÍKLADY JINÝCH TYPŮ VLN
5.0 EMISE BUZENÉ HVIZDY A PŘÍKLADY JINÝCH TYPŮ VLN V zemské magnetosféře, se kromě klasických hvizdů generovanými bleskovými výboji a chorových emisí, vyskytuje i celá řada dalších typů vln. V této kapitole
Více3.2. POZOROVÁNÍ A ŠÍŘENÍ VLN HVIZDOVÉHO MÓDU BLESKOVÉHO PŮVODU
3.2. POZOROVÁNÍ A ŠÍŘENÍ VLN HVIZDOVÉHO MÓDU BLESKOVÉHO PŮVODU Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4 a 2.5, nevedené šíření hvizdových vln má za následek postupný přechod v quasi-resonanční režim šíření.
Vícezměna konfigurace => změna proudů tekoucích systémem => změna magnetického pole (i na Zemi)
Geomagnetické bouře změna konfigurace => změna proudů tekoucích systémem => změna magnetického pole (i na Zemi) více než 500 magnetických observatoří, tolik dat je těžké zpracovat => zavádí se geomagnetické
VíceŠÍŘENÍ VLN V ZEMSKÉ MAGNETOSFÉŘE. Jaroslav CHUM ÚVOD 2
ŠÍŘENÍ VLN V ZEMSKÉ MAGNETOSFÉŘE Jaroslav CHUM OBSAH ÚVOD 1.0 ZEMSKÁ ATMOSFÉRA, MAGNETOSFÉRA A PLAZMASFÉRA 5 1.1. STRUKTURA ZEMSKÉ ATMOSFÉRY 5 1.. MAGNETOSFÉRA, PLAZMASFÉRA A SLUNEČNÍ VÍTR 7 1.3. RADIAČNÍ
VíceGeomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Pavel Hejda a Josef Bochníček
Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti Pavel Hejda a Josef Bochníček Úvod Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní
VíceJá s písničkou jdu jako ptáček
Já s písničkou jdu jako ptáček Nejspíš každý z nás zná tento nápěv z dnes již skoro zlidovělé písničky, kterou si zpíval muzikant v jedné krásné, české pohádce. Když mám dobrou náladu, tak si s chutí tuto
VíceVnitřní magnetosféra
Vnitřní magnetosféra Plazmasféra Elektrické pole díky konvenkci (1) (Convection Electric Field) Vodivost σ, tj. ve vztažné soustavě pohybující se s plazmatem rychlostí v je elektrické pole rovno nule (
VíceÚvod do vln v plazmatu
Úvod do vln v plazmatu Co je to vlna? (fázová a grupová rychlost) Přehled vln v plazmatu Plazmové oscilace Iontové akustické vlny Horní hybridní frekvence Elektrostatické iontové cyklotronové vlny Dolní
VíceZvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceObr. 141: První tři Bernsteinovy iontové módy. Na vodorovné ose je bezrozměrný vlnový vektor a na svislé ose reálná část bezrozměrné frekvence.
Mikronestability 33 m Re( ) ( m1) m1,,3, (5.18) ci Imaginární část frekvence, která je zodpovědná za útlum, razantně roste, pokud se vlny nešíří kolmo na magnetické pole. Útlum také roste s číslem módu
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka
Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka Příklad 01 Spočtěte odrazivost prostého rozhraní dvou izotropních homogenních materiálů s indexy lomu n 0 = 1 a n 1 = 1,52 v závislosti na úhlu dopadu pro
VíceRESEARCH REPORT. Petr TICHAVSKÝ, ÚTIA AVČR Tomáš SLUNÉČKO, ZD RPETY DAKEL Marie SVOBODOVÁ, UJP Praha a.s. Tomáš CHMELA, UJP Praha a.s.
Akademie věd České republiky Ústav teorie informace a automatizace The Czech Academy of Sciences Institute of Information Theory and Automation RESEARCH REPORT Petr TICHAVSKÝ, ÚTIA AVČR Tomáš SLUNÉČKO,
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceINSTRUMENTÁLNÍ METODY
INSTRUMENTÁLNÍ METODY ACH/IM David MILDE, 2014 Dělení instrumentálních metod Spektrální metody (MILDE) Separační metody (JIROVSKÝ) Elektroanalytické metody (JIROVSKÝ) Ostatní: imunochemické, radioanalytické,
VíceÚvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.
Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.
VíceRovinná harmonická elektromagnetická vlna
Rovinná harmonická elektromagnetická vlna ---- 1. příklad -------------------------------- 2 GHz prochází prostředím s parametry: r 5, r 1, 0.005 S / m. Amplituda intenzity magnetického pole je H m 0.25
VíceStudium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku
Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov
VíceVysoké frekvence a mikrovlny
Vysoké frekvence a mikrovlny Osnova Úvod Maxwellovy rovnice Typy mikrovlnného vedení Použití ve fyzice plazmatu Úvod Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce větší než 1mm a menší než 1m, což
VíceMODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated
Více1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.
1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém
VícePřímá regulace momentu
Přímá regulace momentu Metoda přímé regulace momentu podle Depenbrocka - poprvé publikována M. Depenbrockem z TU Bochum v roce 1985 - v aplikacích využívá firma ABB (lokomotivy, pohony všeobecného užití)
VícePlazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce
magnetosféra komety zbytky po výbuchu supernovy formování hvězdy slunce blesk polární záře sluneční vítr - plazma je označována jako čtvrté skupenství hmoty - plazma je plyn s významným množstvím iontů
VícePOPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) (И) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) (SI) Int Cl* G 21 G 4/08
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA ( 1S ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 262470 (И) (Bl) (22) přihláženo 25 04 87 (21) PV 2926-87.V (SI) Int Cl* G 21 G 4/08 ÚFTAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY (40)
VícePříloha 1 Strana 1. Naměřené hodnoty v mikroteslách (barevné hodnoty dle stupnice), souřadnice v metrech
Obr. 1: Uspořádání při měření magnetickéh o pole pomocí měřicí mřížky Aktivovaný přístroj Protector (svítící) vedle měřicího pole (s dřevěnou měřicí mřížkou, vedením a držákem pro měřicí sondu) A. Měření
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
Více2. Elektrotechnické materiály
. Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů
VíceUltrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský
Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací
VíceFyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP
očekávané výstupy RVP témata / učivo 1. Časový vývoj mechanických soustav Studium konkrétních příkladů 1.1 Pohyby družic a planet Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon (vektorový zápis) pohyb satelitů
VícePOZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.
POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku
VíceMetody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii
Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii Využití optických nelinearit umožňuje přejít od tradičního studia rozptylu světla na fluktuacích, teplotních elementárních excitacích, ke studiu rozptylu
VíceDiskontinuity a šoky
Diskontinuity a šoky tok plazmatu Oblast 1 Oblast ( upstream ) ( downstream ) ρu Uu Bu pu ρd Ud Bd pd hranice mezi oblastmi může tu docházet k disipaci (růstu entropie a nevratným změnám) není popsatelná
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceHlavní parametry rádiových přijímačů
Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače
VíceElektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r
Záření Hertzova dipólu, kulové vlny, Rovnice elektromagnetického pole jsou vektorové diferenciální rovnice a podle symetrie bývá vhodné je řešit v křivočarých souřadnicích. Základní diferenciální operátory
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceDRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN
Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 1 DRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN Kurz operátorů Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně 2016/2017 Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 2 Amplitudová modulace
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceKoróna, sluneční vítr. Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015
Koróna, sluneční vítr Michal Švanda Sluneční fyzika LS 2014/2015 Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (10 4 K) a korónou (10 6 K) Nehomogenní, pohyby (doppler-shift), vývoj S výškou
VíceINFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod
INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí
Více4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů
4. Stanovení teplotního součinitele odporu kovů 4.. Zadání úlohy. Změřte teplotní součinitel odporu mědi v rozmezí 20 80 C. 2. Změřte teplotní součinitel odporu platiny v rozmezí 20 80 C. 3. Vyneste graf
VíceZesilovače. Ing. M. Bešta
ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného
VíceElektromagnetický oscilátor
Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
VíceX31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky
X3EO - Elektrické obvody Kmitočtové charakteristiky Doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Letní semestr 5/6!!! Volné šíření není povoleno!!! Fázory a spektra Fázor harmonického průběhu Û m = U m e jϕ ut) = U m sinωt
VícePlazma v mikrovlnné troubě
Plazma v mikrovlnné troubě JIŘÍ KOHOUT Katedra obecné fyziky, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni V tomto příspěvku prezentuji sérii netradičních experimentů souvisejících se vznikem plazmatu
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:
VíceOperační zesilovač, jeho vlastnosti a využití:
Truhlář Michal 6.. 5 Laboratorní práce č.4 Úloha č. VII Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití: Úkol: Zapojte operační zesilovač a nastavte jeho zesílení na hodnotu přibližně. Potvrďte platnost
VíceMetodický návod: 5. Zvyšování vnějšího napětí na 3 V. Dochází k dalšímu zakřivování hladin a rozšiřování hradlové vrstvy.
Metodický návod: 1. Spuštění souborem a.4.3_p-n.exe. Zobrazeny jsou oddělené polovodiče P a N, majoritní nositelé náboje (elektrony červené, díry modré), ionty příměsí (čtverečky) a Fermiho energetické
VíceMěření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru
Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Abstrakt: Úkolem bylo proměření základních charakteristik záření pevnolátkového infračerveného
Více4. Z modové struktury emisního spektra laseru určete délku aktivní oblasti rezonátoru. Diskutujte,
1 Pracovní úkol 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceHydromechanické procesy Obtékání těles
Hydromechanické procesy Obtékání těles M. Jahoda Klasifikace těles 2 Typy externích toků dvourozměrné osově symetrické třírozměrné (s/bez osy symetrie) nebo: aerodynamické vs. neaerodynamické Odpor a vztlak
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceKoróna, sluneční vítr
Koróna, sluneční vítr Sluneční fyzika ZS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Přechodová oblast Změna teplotní režimu mezi chromosférou (104 K) a korónou (106 K) Nehomogenní,
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
Více31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 2006/2007 31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing Vypracoval: Ivo Vágner Email: Vagnei1@seznam.cz 1/7 Převod analogového signálu na digitální Složité operace,
VícePříloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty
Příloha č. 1 Při hodnocení expozice nízkofrekvenčnímu elektromagnetickému poli (0 Hz 10 MHz) je určující veličinou modifikovaná proudová hustota J mod indukovaná v tělesné tkáni. Jak je uvedeno v nařízení
VíceLaserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.
Laserová technika 1 Aktivní prostředí Šíření rezonančního záření dvouhladinovým prostředím Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 22. prosince 2016 Program
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceVlny v okolí Země. Jaroslav Chum Ústav fyziky atmosféry AVČR v.v.i. Ionosféra
Vlny v okolí Země Jaroslav Chum Ústav fyziky atmosféry AVČR v.v.i. http://www.ufa.cas.cz/ Ionosféra Elektromagnetické vlny v plazmovém okolí Země (nástroj i předmět zloumání) Vlny šířící se v neutrální
VíceVibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
VíceZákladní otázky pro teoretickou část zkoušky.
Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Platí shodně pro prezenční i kombinovanou formu studia. 1. Síla současně působící na elektrický náboj v elektrickém a magnetickém poli (Lorentzova síla) 2.
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceÚloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceStatistické zpracování naměřených experimentálních dat za rok 2012
Statistické zpracování naměřených experimentálních dat za rok 2012 Popis dat: Experimentální data byla získána ze tří měřících sloupů označených pro jednoduchost názvy ZELENA, BILA a RUDA. Tyto měřící
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceÚvod. Zatmění Slunce 2006
Dynamika polárních paprsků během zatmění Slunce 2006 Marková, E. 1, Bělík, M. 1, Druckmüller, M. 2, Druckmüllerová, H. 2 1 Hvězdárna v Úpici 2 VUT Brno Abstrakt: Velmi jemné detaily koronálních struktur
VíceInterakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou
Interakce laserového impulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální fúzí zapálenou rázovou vlnou Autor práce: Petr Valenta Vedoucí práce: Ing. Ondřej Klimo, Ph.D. Konzultanti: prof. Ing. Jiří Limpouch,
VíceCharakteristika a mrtvá doba Geiger-Müllerova počítače
Charakteristika a mrtvá doba Geiger-Müllerova počítače Úkol : 1. Proměřte charakteristiku Geiger-Müllerova počítače. K jednotlivým naměřeným hodnotám určete střední kvadratickou chybu a vyznačte ji do
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceMěření času, periody, šíře impulsu a frekvence osciloskopem
http://www.coptkm.cz/ Měření času, periody, šíře impulsu a frekvence osciloskopem Měření času S měřením času, neboli se stanovením doby, která uběhne při zobrazení určité části průběhu, při kontrole časové
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceElektřina a magnetismus úlohy na porozumění
Elektřina a magnetismus úlohy na porozumění 1) Prázdná nenabitá plechovka je umístěna na izolační podložce. V jednu chvíli je do místa A na vnějším povrchu plechovky přivedeno malé množství náboje. Budeme-li
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceFYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce
FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce Osnova přednášky Magnetické pole v látkovém prostředí, Ampérovy proudové smyčky, veličiny B, M, H materiálové vztahy, susceptibilita a permeabilita
VíceElektromagnetické kmitání
Elektromagnetické kmitání Elektromagnetické kmity pozorujeme v paralelním LC obvodu. L C Sepneme-li spínač, kondenzátor se začne vybíjet přes cívku, která se chová jako rezistor. C L Proud roste, napětí
VíceVlastnosti a modelování aditivního
Vlastnosti a modelování aditivního bílého šumu s normálním rozdělením kacmarp@fel.cvut.cz verze: 0090913 1 Bílý šum s normálním rozdělením V této kapitole se budeme zabývat reálným gaussovským šumem n(t),
VíceZeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10
Zeemanův jev Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český rod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10 m.jirasek@seznam.cz; vejmola.jan@seznam.cz Abstrakt: Zeemanův jev je významný yzikální jev, který
VícePřednáška IX: Elektronová spektroskopie II.
Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II. 1 Försterův resonanční přenos energie Pravděpodobnost (rychlost) přenosu je určená jako: k ret 1 = τ 0 D R r 0 6 0 τ D R 0 r Doba života donoru v excitovaném
Více