PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ"

Transkript

1 PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Prostějov 2009

2 2 Planimetrie Úvod Vytvořený výukový materiál pokrývá předmět matematika, která je vyučována v osnovách a tematických plánech na gymnáziích nižšího a vyššího stupně. Mohou ho však využít všechny střední a základní školy, kde je vyučován předmět matematika, a které mají dostatečné technické vybavení a zázemí. Cílová skupina: Podle chápání a schopností studentů je stanovena úroveň náročnosti vzdělávacího plánu a výukových materiálů. Zvláště výhodné jsou tyto materiály pro studenty s individuálním studijním plánem, kteří se nemohou pravidelně zúčastňovat výuky. Tito studenti mohou s pomocí našich výukových materiálů částečně kompenzovat svou neúčast ve vyučovaném předmětu matematika, formou e-learningového studia.

3 Planimetrie 3 Obsah Rovinné útvary... 8 Přímka a její části... 8 Přímka a její části Varianta A Přímka a její části Varianta B Přímka a její části Varianta C Polorovina, úhel, dvojice úhlů Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta A Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta B Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta C Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta A Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta B Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta C Trojúhelník Trojúhelník Varianta A Trojúhelník... 42

4 4 Planimetrie Varianta B Trojúhelník Varianta C Shodnost a podobnost trojúhelníků Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta A Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta B Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta C Mnohoúhelníky Mnohoúhelníky Varianta A Mnohoúhelníky Varianta B Mnohoúhelníky Varianta C Čtyřúhelníky Čtyřúhelníky Varianta A Čtyřúhelníky Varianta B Čtyřúhelníky Varianta C Kružnice, kruh Kružnice, kruh Varianta A... 78

5 Planimetrie 5 Kružnice, kruh Varianta B Kružnice, kruh Varianta C Úhly v kružnici Úhly v kružnici Varianta A Úhly v kružnici Varianta B Úhly v kružnici Varianta C Obvody a obsahy rovinných obrazců Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta A Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta B Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta C Euklidovy věty, věta Pythagorova Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta A Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta B Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta C Konstrukční úlohy Množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché geometrické konstrukce

6 6 Planimetrie Množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché geometrické konstrukce Varianta A Množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché geometrické konstrukce Varianta B Množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché geometrické konstrukce Varianta C Konstrukční úlohy Konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků Konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků Varianta A Konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků Varianta B Konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků Varianta C Konstrukce kružnic Konstrukce kružnic Varianta A Konstrukce kružnic Varianta B Konstrukce kružnic Varianta C Konstrukce na základě výpočtu Konstrukce na základě výpočtu Varianta A Konstrukce na základě výpočtu Varianta B Konstrukce na základě výpočtu

7 Planimetrie 7 Varianta C

8 8 Planimetrie Rovinné útvary Přímka a její části Základní pojmy Věta: Dvěma různými body prochází jediná přímka. D C B p A Zápis: bod C náleží přímce p bod D nenáleží přímce p Věta: Jeden bod rozděluje přímku na dvě navzájem opačné polopřímky a jejich společným počátkem. C B p A Zápis:, bod C dělí přímku p na dvě opačné polopřímky Věta: Úsečka AB je tvořena všemi body přímky AB, které leží mezi body A, B a body A a B.

9 Planimetrie 9 B A A, B krajní body úsečky, všechny ostatní body úsečky nazýváme vnitřní body úsečky. Všechny vnitřní body tvoří vnitřek úsečky AB. Platí:,, Věta: Délka (velikost) úsečky AB je vzdálenost bodů A a B. Zápis: Věta: Dvě shodné úsečky mají stejné délky. Zápis: shodné úsečky AB a CD Poznámka: Platí-li, říkáme, že úsečka AB je větší než úsečka CD, nebo také, že úsečka CD je menší než úsečka AB. Bod S, který dělí úsečku AB na dvě shodné úsečky, se nazývá střed úsečky.

10 10 Planimetrie Přímka a její části Varianta A Na základě obrázku zapište symbolicky následující skutečnosti. X Y P=Q Q R S a) bod Y náleží polopřímce b) bod Y neleží na úsečce RS c) úsečky XY a RS nemají žádný společný bod a) b) c) Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: a) b) c)

11 Planimetrie 11 Příklady k procvičení: 1) Na základě obrázku zapište symbolicky následující skutečnosti. X Y P=Q Q R S a) bod R náleží polopřímce b) úsečka YP je částí polopřímky c) úsečka XY neleží na polopřímce [a), b), c) ] 2) Na základě obrázku zapište symbolicky následující skutečnosti. X Y P=Q Q R S a) polopřímky a mají jediný společný bod b) velikost úsečky YP je shodná s velikostí úsečky c) úsečka YR je částí úsečky [a) { }, b), c) ] 3) Na základě obrázku rozhodněte, zda platí následující tvrzení. X Y P=Q Q R S

12 12 Planimetrie a) b) c) [a) ano, b) ano, c) ne] 4) Na základě obrázku rozhodněte, zda platí následující tvrzení. X Y P=Q Q R S a) b) c) [a) ne, b) ne, c) ano]

13 Planimetrie 13 Přímka a její části Varianta B Na přímce p zvolte čtyři různé body K, L, M, N v uvedeném pořadí a zapište všechny polopřímky určené těmito body. Polopřímka je jednoznačně určena dvěma body a navíc záleží na pořadí. Pomocí čtyř bodů K, L, M, N tedy vlastně utvoříme všechny uspořádané dvojice:,,,,,,,,,,, Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:,,,,,,,,,,, Příklady k procvičení: 1) Na přímce p zvolte čtyři různé body K, L, M, N v uvedeném pořadí a zapište všechny úsečky určené těmito body. [ KL, KM, KN, LM, LN, MN] 2) Na přímce p zvolte čtyři různé body K, L, M, N v uvedeném pořadí a zapište všechny dvojice úseček, které nemají žádné společné body. [KL, MN] 3) Na přímce p zvolte čtyři různé body K, L, M, N v uvedeném pořadí a zapište všechny dvojice polopřímek, které nemají žádné společné body. [, ] 4) Na přímce p zvolte pět různých bodů K, L, M, N, O v uvedeném pořadí a zapište, kolik různých polopřímek je těmito body určeno. [20]

14 14 Planimetrie Přímka a její části Varianta C V rovině je zvoleno 6 různých bodů, z nichž žádné tři neleží v jedné přímce. Kolik různých přímek je těmito body určeno? Každý z šesti bodů můžeme spojit s pěti zbývajícími body. Vznikne tak 30 takových dvojic bodů. Jelikož ale při určení přímky pomocí dvou bodů nezáleží na pořadí těchto bodů, je mezi těmito 30 dvojice každá přímka zastoupená dvakrát. Celkový počet různých přímek je tedy poloviční, tzn. 15. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: 15 Příklady k procvičení: 1) V rovině je zvoleno 10 různých bodů, z nichž žádné tři neleží v jedné přímce. Kolik různých přímek je těmito body určeno? [45] 2) V rovině je zvoleno 20 různých bodů, z nichž žádné tři neleží v jedné přímce. Kolik různých přímek je těmito body určeno? [190] 3) Na základě výsledků řešeného příkladu a předcházejících dvou příkladů určete obecný vztah pro n různých bodů v rovině, z nichž žádné tři neleží v jedné přímce. [ ( )] 4) Je dáno osm různých bodů v rovině (A, B, C, D, E, F, G, H). Čtveřice A, B, C, D a E, F, G, H leží v přímkách. Kolik různých přímek je danými body určeno? [18]

15 Planimetrie 15 Polorovina, úhel, dvojice úhlů Základní pojmy Věta: Přímka dělí rovinu na dvě navzájem opačné poloroviny a jejich společnou hranicí, tzv. hraniční přímkou. D B p A C Zápis: nebo nebo Hraniční přímka p patří do obou polorovin. Bod, který neleží na přímce p, je vnitřním bodem jedné z polorovin. Věta: Dvě různé polopřímky, dělí rovinu na dva úhly AVB.

16 16 Planimetrie B V A Zápis: konvexní úhel AVB nekonvexní úhel AVB Jsou-li polopřímky, opačné, je každý z obou úhlů AVB úhel přímý. Totožné polopřímky určují jednak nulový úhel AVB a jednak plný úhel AVB. Jsou-li dva úhly AVB a CUD shodné, zapisujeme to následujícím způsobem: Věta: Osa úhlu je polopřímka s počátkem ve vrcholu úhlu, která dělí daný úhel na dva úhly shodné. A V o B Věta: Dva konvexní úhly AVB a AVC se společným ramenem, a jejichž zbylá ramena, jsou navzájem opačné polopřímky, se nazývají úhly vedlejší.

17 Planimetrie 17 A C V B Věta: Dva konvexní úhly AVB a CVD, jejichž ramena, a, jsou navzájem opačné polopřímky, se nazývají vrcholové úhly. A C V B D Věta: Pravý úhel je takový úhel, který se shoduje se svým úhlem vedlejším. Všechny pravé úhly jsou shodné. A C V B

18 18 Planimetrie Výsledkem měření úhlu je nezáporné číslo nazývané velikost úhlu. Zápis: velikost konvexního úhlu AVB velikost nekonvexního úhlu AVB Velikost úhlu měříme v planimetrii zpravidla v úhlových stupních, v teorii goniometrických funkcí a ve fyzice spíše v radiánech. Z úhlového stupně jsou dále odvozeny i menší jednotky úhlová minuta a úhlová vteřina. jeden úhlový stupeň jedna úhlová minuta jedna úhlová vteřina Konvexní úhel o velikosti menší než Konvexní úhel o velikosti větší než se nazývá ostrý úhel. se nazývá tupý úhel.

19 Planimetrie 19 Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta A Vyjádřete dané úhly ve stupních, minutách a vteřinách. d) e) Při převodu postupujeme tak, že desetinnou část čísla vyjádřenou ve stupních převedeme na minuty vynásobením číslem 60 a dále desetinnou část takto získaného čísla vyjádřenou v minutách převedeme na vteřiny vynásobením opět číslem 60. a) b) Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: d) e)

20 20 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Vyjádřete dané úhly ve stupních, minutách a vteřinách. a) b) [a), b) ] 2) Vyjádřete dané úhly ve stupních, minutách a vteřinách. a) b) [a), b) ] 3) Vyjádřete dané úhly jako desetinné číslo. a) b) [a), b) ] 4) Vyjádřete dané úhly jako desetinné číslo. a) b) [a), b) ]

21 Planimetrie 21 Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta B Určete velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu. a) b) Součet dvou vedlejších úhlů je. Velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu tedy určíme, tak, že velikost tohoto úhlu odečteme od. a) b) Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: a) b) Příklady k procvičení: 1) Určete velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu. a) b) [a), b) ] 2) Určete velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu. a) b) [a), b) ]

22 22 Planimetrie 3) Určete velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu. a) b) [a), b) ] 4) Určete velikost vedlejšího úhlu k danému úhlu. a) b) [a), b) ]

23 Planimetrie 23 Polorovina, úhel, dvojice úhlů Varianta C Určete velikost úhlu, který na kompasu svírá se směrem S směr a) SZ b) SSZ Tzv. směrovou růžici můžeme znázornit následujícím obrázkem: SSZ S SSV SZ SV ZSZ VSV Z V ZJZ VJV JZ JV JJZ J JJV Nejmenší úhel ve směrové růžici určíme např. jako. a) Úhel mezi směrem S a SZ je tvořen dvěma těmito nejmenšími úhly, tedy, b) Úhel mezi směrem S a SSZ je tvořen jedním tímto nejmenším úhlem, tedy. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: a), b)

24 24 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Určete velikost úhlu, který na kompasu svírá se směrem J směr a) SZ b) JJZ [a), b) ] 2) Určete velikost úhlu, který na kompasu svírá se směrem SV směr a) SZ b) VJV [a), b) ] 3) Určete velikost úhlu, který na kompasu svírá se směrem JZ směr a) SV b) JJV [a), b) ] 4) Určete velikost úhlu, který na kompasu svírá se směrem SSZ směr a) SZ b) JJZ [a), b) ]

25 Planimetrie 25 Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Základní pojmy Pro vzájemnou polohu dvou přímek v rovině mohou nastat tři případy: a) přímky jsou různoběžné (mají jeden společný bod) p q b) přímky jsou rovnoběžné různé (nemají žádný společný bod p q c) přímky jsou totožné (mají nekonečně mnoho společných bodů) Věta: Daným bodem A lze vést v dané přímce p jedinou rovnoběžku.

26 26 Planimetrie Část roviny ohraničená dvěma rovnoběžkami se nazývá rovinný pás. p q Jsou-li dány dvě rovnoběžné přímky a, b a třetí přímka p, která je obě protíná, říkáme, že přímky a a b jsou proťaty příčkou p. p a b Dvojice úhlů Dvojice úhlů se nazývají úhly souhlasné. se nazývají úhly střídavé. Věta: a) Je-li jedna dvojice souhlasných (střídavých) úhlů vyťatých příčkou p na přímkách a, b úhly shodné, pak jsou přímky a a b rovnoběžné. b) Jsou-li přímky a a b rovnoběžné, pak každá dvojice souhlasných (střídavých) úhlů vyťatých příčkou p na přímkách a, b jsou úhly shodné.

27 Planimetrie 27 Odchylkou dvou různoběžných přímek a, b je velikost každého s ostrých nebo pravých úhlů, které přímky spolu svírají. a b Zápis: Jsou-li přímky a a b rovnoběžné, je jejich odchylka. Jsou-li přímky a a b kolmé, je jejich odchylka. ( ) Věta: a) Každým bodem A lze vést k dané přímce p jedinou kolmici k. b) Je-li a, pak je. c) Je-li a, pak je. Věta: Přímka, která prochází středem úsečky a je k ní kolmá, se nazývá osa úsečky. Vzdáleností bodu A od přímky p nazýváme nejkratší vzdálenost tohoto bodu od přímky, tedy vzdálenost tohoto bodu od paty kolmice vedené bodem A k přímce p.

28 28 Planimetrie Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta A Jsou dány 4 navzájem různoběžné přímky p, q, r, s, z nichž žádné tři neprocházejí jedním bodem. Určete počet všech průsečíků daných přímek. Celý problém můžeme znázornit na obrázku: q p s r Z obrázku je patrné, že celkový počet průsečíků je 6. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Celkový počet průsečíků je 6.

29 Planimetrie 29 Příklady k procvičení: 1) Jsou dány 3 navzájem různoběžné přímky, z nichž žádné tři neprocházejí jedním bodem. Určete počet všech průsečíků daných přímek. [3] 2) Je dáno 5 navzájem různoběžných přímek, z nichž žádné tři neprocházejí jedním bodem. Určete počet všech průsečíků daných přímek. [10] 3) Je dáno 8 navzájem různoběžných přímek, z nichž žádné tři neprocházejí jedním bodem. Určete počet všech průsečíků daných přímek. [28] 4) Je dáno n navzájem různoběžných přímek, z nichž žádné tři neprocházejí jedním bodem. Na základě výsledků předcházejících příkladů určete počet všech průsečíků daných přímek. [ ( )]

30 30 Planimetrie Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta B Jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q a jejich příčka r. Velikost úhlu je. Určete velikosti všech zbývajících vyznačených úhlů dle obrázku. r p q Úhly jsou úhly vrcholové a tedy shodné. Velikost úhlu je tedy. Úhly jsou úhly souhlasné a tedy shodné. Velikost úhlu je tedy. Úhly jsou úhly vedlejší a součet jejich velikostí je. Velkost úhlu tedy určíme jako:. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

31 Planimetrie 31 Příklady k procvičení: 1) Jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q a jejich příčka r. Velikost úhlu je. Určete velikosti všech zbývajících vyznačených úhlů dle obrázku. r p q [ ] 2) Jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q a jejich příčka r. Velikost úhlu je. Určete velikosti všech zbývajících vyznačených úhlů dle obrázku. r p q [ ]

32 32 Planimetrie 3) Jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q a jejich příčka r. Velikost úhlu je. Určete velikosti všech zbývajících vyznačených úhlů dle obrázku. r p q [ ] 4) Jsou dány dvě rovnoběžné přímky p, q a jejich příčka r. Velikost úhlu je. Určete velikosti všech zbývajících vyznačených úhlů dle obrázku. r p q [ ]

33 Planimetrie 33 Dvě přímky, rovnoběžnost přímek, kolmost přímek Varianta C Na obrázku jsou přímky a a b rovnoběžné. Určete velikosti úhlů. c d a b Úhly jsou úhly vedlejší a součet jejich velikostí je. Velkost úhlu tedy určíme jako:. Úhly jsou úhly střídavé a tedy shodné. Velikost úhlu je tedy. Úhly jsou úhly souhlasné a tedy shodné. Velikost úhlu je tedy. Úhly jsou úhly vedlejší a součet jejich velikostí je. Velkost úhlu tedy určíme jako:. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

34 34 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Na obrázku jsou přímky a a b rovnoběžné. Určete velikosti úhlů. c d a b [ ] 2) Na obrázku jsou přímky a a b rovnoběžné. Určete velikosti úhlů. c d a b [ ]

35 Planimetrie 35 3) Na obrázku jsou přímky a a b rovnoběžné. Určete velikosti úhlů. c d a b [ ] 4) Na obrázku jsou přímky a a b rovnoběžné. Určete velikosti úhlů. c d a b [ ]

36 36 Planimetrie Trojúhelník Základní pojmy Definice: Tři různé body A, B, C, které neleží na jedné přímce, určují trojúhelník ABC. C b a A c B A, B, C vrcholy trojúhelníku a, b, c strany trojúhelníku,, vnitřní úhly trojúhelníku,, vnější úhly trojúhelníku Podle délek stran rozlišujeme trojúhelníky na: - různostranné (žádné dvě strany nejsou shodné), - rovnoramenné (dvě strany shodné), - rovnostranné (všechny strany shodné). Podle velikosti vnitřních úhlů dělíme trojúhelníky na: Věta: - ostroúhlé (všechny úhly ostré), - pravoúhlé (jeden úhel pravý), - tupoúhlé (jeden úhel tupý). a) Součet vnitřních úhlů trojúhelníku je. b) Součet vnitřního a příslušného vnějšího úhlu je. c) Velikost vnějšího úhlu je rovna součtu vnitřních úhlů u zbývajících dvou vrcholů.

37 Planimetrie 37 Věta: Součet velikostí každých dvou stran trojúhelníku je větší než velikost strany třetí. V každém trojúhelníku tedy platí tři tzv. trojúhelníkové nerovnosti: Věta: V každém trojúhelníku leží proti větší straně větší vnitřní úhel a naopak, proti většímu vnitřnímu úhlu větší strana. Definice: Střední příčka trojúhelníku je úsečka spojující středy dvou stran trojúhelníku. Je rovnoběžná s tou stranou trojúhelníku, jejíž střed nespojuje a její velikost je rovna polovině délky této strany. C B 1 A 1 A C 1 B

38 38 Planimetrie Definice: Spojnice vrcholu trojúhelníku s patou kolmice vedené tímto bodem k protilehlé straně trojúhelníku se nazývá výška trojúhelníku. Všechny tři přímky, na nichž leží výšky trojúhelníku, se protínají v jediném bodě zvaném ortocentrum. C B 0 v b V A 0 v a v c A C 0 B Definice: Spojnice vrcholu trojúhelníku se středem protilehlé strany trojúhelníku se nazývá těžnice trojúhelníku. Všechny tři přímky, na nichž leží těžnice trojúhelníku, se protínají v jediném bodě zvaném těžiště trojúhelníku. Vzdálenost těžiště od každého vrcholu trojúhelníku je rovna dvěma třetinám délky příslušné těžnice.

39 Planimetrie 39 C B 1 t c T A 1 t a t b A C 1 B Věta: a) Osy stran trojúhelníku se protínají v jediném bodě, středu kružnice trojúhelníku opsané. b) Osy vnitřních úhlů trojúhelníku se protínají v jediném bodě, středu kružnice trojúhelníku vepsané. C k o B 1 A 1 S o A C 1 B

40 40 Planimetrie C k v S v A B

41 Planimetrie 41 Trojúhelník Varianta A Strany trojúhelníku mají délky 16 cm, 20 cm a 25 cm. Rozhodněte, zda tento trojúhelník lze sestrojit. Pro strany trojúhelníku musí být splněny všechny tzv. trojúhelníkové nerovnosti, tedy součet délek každých dvou stran musí být větší než délka strany třetí. a) tato nerovnost je splněna. b) tato nerovnost je splněna. c) tato nerovnost je splněna. Jelikož jsou splněny všechny tři trojúhelníkové nerovnosti, lze tento trojúhelník sestrojit. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Trojúhelník lze sestrojit. Příklady k procvičení: 1) Strany trojúhelníku mají délky 1,6 cm, 20 mm a 0,11 dm. Rozhodněte, zda tento trojúhelník lze sestrojit. [ano] 2) Strany trojúhelníku mají délky 11 mm, 5 mm a 6 mm. Rozhodněte, zda tento trojúhelník lze sestrojit. [ne] 3) Strany trojúhelníku mají délky 2,6 cm, 20 mm a 0,01 dm. Rozhodněte, zda tento trojúhelník lze sestrojit. [ne] 4) Strany trojúhelníku mají délky 3,6 m, 2 m a 1,7 m. Rozhodněte, zda tento trojúhelník lze sestrojit. [ano]

42 42 Planimetrie Trojúhelník Varianta B Velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku jsou v poměru úhlů trojúhelníku.. Určete velikosti všech vnitřních Součet vnitřních úhlů trojúhelníku je. Řešit tuto úlohu tedy znamená rozdělit v poměru. Celkový počet dílů určíme jako. Velikost jednoho dílu určíme vydělením: Nejmenšímu úhlu trojúhelníku přísluší jeden díl, tedy má velikost. Prostřednímu úhlu přísluší dva díly, tedy jeho velikost určíme jako. Největšímu úhlu trojúhelníku přísluší šest dílů, takže jeho velikost určíme jako. Daný trojúhelník má tedy vnitřní úhly o velikostech. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Daný trojúhelník má vnitřní úhly o velikostech. Příklady k procvičení: 1) Velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku jsou v poměru. Určete velikosti všech vnitřních úhlů trojúhelníku. [ ] 2) Velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku jsou v poměru. Určete velikosti všech vnitřních úhlů trojúhelníku. [ ] 3) Velikosti vnějších úhlů trojúhelníku jsou v poměru. Určete velikosti všech vnějších úhlů trojúhelníku. [ ] 4) Velikosti vnějších úhlů trojúhelníku jsou v poměru. Určete velikosti všech vnějších úhlů trojúhelníku. [ ]

43 Planimetrie 43 Trojúhelník Varianta C Jsou dány délky dvou stran trojúhelníku ABC: musí vyhovovat délka třetí strany?. Jakým podmínkám Pro strany trojúhelníku musí být splněny všechny tzv. trojúhelníkové nerovnosti, tedy součet délek každých dvou stran musí být větší než délka strany třetí. a) b) c) Po dosazení dostáváme následující soustavu nerovnic: a) b) c) Po úpravě dostáváme: a) b) c) Řešením této soustavy nerovnic jsou všechna c, pro která platí: ( ). Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: ( )

44 44 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Jsou dány délky dvou stran trojúhelníku ABC:. Jakým podmínkám musí vyhovovat délka třetí strany? [ ( )] 2) Jsou dány délky dvou stran trojúhelníku ABC:. Jakým podmínkám musí vyhovovat délka třetí strany? [ ( )] 3) Jsou dány délky dvou stran trojúhelníku ABC:. Jakým podmínkám musí vyhovovat délka třetí strany? [ ( )] 4) Jsou dány délky dvou stran trojúhelníku ABC:. Jakým podmínkám musí vyhovovat délka třetí strany? [ ( )]

45 Planimetrie 45 Shodnost a podobnost trojúhelníků Základní pojmy Definice: Dva trojúhelníky nazveme shodné, lze-li je navzájem přemístit tak, že se oba překrývají. Pokud postačuje trojúhelník pouze přemístit, hovoříme o shodnosti přímé, pokud je trojúhelník nutné nejen přemístit, ale i překlopit, hovoříme o shodnosti nepřímé. O shodnosti trojúhelníků ovšem zpravidla nerozhodujeme pomocí přemísťování, nýbrž používáme důležité věty o shodnosti trojúhelníků. Věta: (sss) Dva trojúhelníky, které se shodují ve všech třech stranách, jsou shodné. Věta: (usu) Dva trojúhelníky, které se shodují v jedné straně a úhlech přilehlých k této straně, jsou shodné. Věta: (sus) Dva trojúhelníky, které se shodují ve dvou stranách a úhlu jimi sevřeném, jsou shodné. Věta: (Ssu) Dva trojúhelníky jsou shodné, shodují-li se ve dvou stranách a úhlu proti větší z nich.

46 46 Planimetrie Definice: Pro každé dvě úsečky AB a CD můžeme stanovit kladné reálné číslo k, pro které platí: Můžeme také psát:. Číslo k se nazývá poměr úseček AB a CD. Definice: Trojúhelník A B C je podobný trojúhelníku ABC, existuje-li kladné reálné číslo k takové, že pro jejich strany platí: Číslo k se nazývá poměr podobnosti trojúhelníků ABC a A B C. Je-li, hovoříme o zvětšení, je-li, hovoříme o zmenšení. Pro se jedná o shodnost trojúhelníků. Zápis podobnosti: Z výše uvedené definice podobnosti trojúhelníků také vyplývá: Věta: Dva trojúhelníky jsou podobné, jestliže poměr délek každých dvou stran jednoho trojúhelníku je roven poměru délek příslušných stran trojúhelníku druhého. O podobnosti trojúhelníků můžeme také rozhodnout pomocí vět o podobnosti trojúhelníků. Věta: (uu) Dva trojúhelníky jsou podobné, shodují-li se ve dvou úhlech. Věta: (sus) Dva trojúhelníky jsou podobné, shodují-li se v jednom úhlu a v poměru délek stran ležících na jeho ramenech.

47 Planimetrie 47 Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta A Jsou dány trojúhelníky ABC: a A B C :. Rozhodněte, zda jsou dané trojúhelníky shodné. Při řešení je vhodné oba trojúhelníky načrtnout. C C A B B A V trojúhelníku A B C můžeme dopočítat velikost úhlu jako ( ) ( ). Jelikož po převodu jednotek platí, je na základě obrázku patrné, že oba dva trojúhelníky jsou shodné podle věty usu. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: (usu) Příklady k procvičení: 1) Jsou dány trojúhelníky ABC: a MNO:. Rozhodněte, zda jsou dané trojúhelníky shodné. [ (sus)]

48 48 Planimetrie 2) Jsou dány trojúhelníky KLM: a OPQ:. Rozhodněte, zda jsou dané trojúhelníky shodné. [ (sss)] 3) Jsou dány trojúhelníky DEF: a RST:. Rozhodněte, zda jsou dané trojúhelníky shodné. [ (usu)] 4) Jsou dány trojúhelníky ABC: a A B C :. Rozhodněte, zda jsou dané trojúhelníky shodné. [ (Ssu)]

49 Planimetrie 49 Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta B Danou úsečku AB zvětšete v poměru. Úsečku AB doplníme na konvexní úhel BAX. Na polopřímku označíme je např. body 1, 2, 3. naneseme tři jednotky a A B B Koncový bod úsečky AB spojíme s bodem 2 a bodem 3 vedeme s touto spojnicí rovnoběžku. Tato rovnoběžka určí na polopřímce bod B. Trojúhelníky AB2 a AB 3 jsou podobné podle věty uu s koeficientem podobnosti. Pro úsečky AB a AB tedy platí: Varianta A Varianta B Varianta C

50 50 Planimetrie Výsledek řešení: A B B Příklady k procvičení: 1) Danou úsečku AB zvětšete v poměru A B B

51 Planimetrie 51 2) Danou úsečku AB zvětšete v poměru A B B 3) Danou úsečku AB zmenšete v poměru A B B

52 52 Planimetrie 4) Danou úsečku AB zmenšete v poměru A B B

53 Planimetrie 53 Shodnost a podobnost trojúhelníků Varianta C Danou úsečku AB rozdělte v poměru. Úsečku AB doplníme na konvexní úhel BAX. Na polopřímku (celkový počet dílů) a označíme je např. body 1, 2, 3, 4, 5. naneseme pět jednotek A X B Koncový bod úsečky AB spojíme s posledním bodem 5 a bodem 3 (první člen poměru) vedeme s touto spojnicí rovnoběžku. Tato rovnoběžka určí na polopřímce bod X. Trojúhelníky AB5 a AX3 jsou podobné podle věty uu s koeficientem podobnosti. Pro poměr úseček AX a XB tedy platí stejný poměr jako pro úsečky A3 a 35 (tedy ) : Varianta A Varianta B Varianta C

54 54 Planimetrie Výsledek řešení: A X B Příklady k procvičení: 1) Danou úsečku AB rozdělte v poměru A X B

55 Planimetrie 55 2) Danou úsečku AB rozdělte v poměru A X B 3) Danou úsečku AB rozdělte v poměru A X Y B

56 56 Planimetrie 4) Danou úsečku AB rozdělte v poměru A X Y Z B

57 Planimetrie 57 Mnohoúhelníky Základní pojmy Definice: Uzavřená lomená čára spolu s částí roviny ohraničené touto lomenou čárou se nazývá mnohoúhelník. Délka lomené čáry ohraničující mnohoúhelník se nazývá obvod mnohoúhelníku. Vrcholy lomené čáry se nazývají vrcholy mnohoúhelníku. Strany lomené čáry se nazývají strany mnohoúhelníku. Mnohoúhelníku o n vrcholech říkáme n-úhelník (pro trojúhelník, pro čtyřúhelník, ). Každý vrchol n-úhelníku má dva sousední vrcholy. Spojnice dvou nesousedních vrcholů mnohoúhelníku se nazývá úhlopříčka mnohoúhelníku. Věta: Počet úhlopříček v n-úhelníku je dán vztahem ( ). Definice: Mnohoúhelník, který celý leží v jedné z polorovin určených kteroukoliv jeho stranou, se nazývá konvexní mnohoúhelník. Mnohoúhelník, který není konvexní, se nazývá nekonvexní mnohoúhelník.

58 58 Planimetrie Konvexní šestiúhelník Nekonvexní pětiúhelník E D D F E C B C A B A Definice: Každá taková polorovina, v níž daný konvexní mnohoúhelník leží, se nazývá opěrná polorovina konvexního mnohoúhelníku. Definice: Vnitřní úhel konvexního mnohoúhelníku je průnik opěrných polorovin sousedních stran. Každý vnitřní úhel konvexního mnohoúhelníku je konvexní. Věta: Součet velikostí všech vnitřních úhlů konvexního n-úhelníku jed dán vztahem ( ). Definice: Pravidelný n-úhelník je takový konvexní mnohoúhelník, jehož všechny vnitřní strany i úhly jsou shodné

59 Planimetrie 59 Pravidelný (rovnostranný) trojúhelník Pravidelný čtyřúhelník (čtverec) Pravidelný pětiúhelník Pravidelný šestiúhelník

60 60 Planimetrie Mnohoúhelníky Varianta A V jakém konvexním n-úhelníku je součet vnitřních úhlů? Pro součet s vnitřních úhlů konvexního n-úhelníku platí vztah: ( ) Odtud pro n dostáváme: V konvexním šestiúhelníku je součet vnitřních úhlů. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: V konvexním šestiúhelníku je součet vnitřních úhlů. Příklady k procvičení: 1) Určete součet vnitřních konvexního osmiúhelníku. [ ] 2) Určete součet vnitřních konvexního dvanáctiúhelníku. [ ] 3) V jakém konvexním n-úhelníku je součet vnitřních úhlů? [v pětiúhelníku] 4) V jakém konvexním n-úhelníku je součet vnitřních úhlů? [v dvacetiúhelníku]

61 Planimetrie 61 Mnohoúhelníky Varianta B Který konvexní n-úhelník má 35 úhlopříček? Pro počet úhlopříček u v konvexním n-úhelníku platí vztah: ( ) Odtud po dosazení dostáváme: ( ) Jedná se o kvadratickou rovnici, kterou postupně upravíme na anulovaný tvar. ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Jelikož řešením je počet úhlů mnohoúhelníku, je řešením dané úlohy pouze číslo 10. V konvexním desetiúhelníku je 35 úhlopříček. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: V konvexním desetiúhelníku je 35 úhlopříček.

62 62 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Kolik úhlopříček má konvexní osmiúhelník? [ ] 2) Kolik úhlopříček má konvexní šestnáctiúhelník? [ ] 3) Který konvexní n-úhelník má 14 úhlopříček? [sedmiúhelník] 4) Který konvexní n-úhelník má 77 úhlopříček? [čtrnáctiúhelník]

63 Planimetrie 63 Mnohoúhelníky Varianta C Kolik vrcholů má pravidelný n-úhelník, jehož všechny vnitřní úhly mají velikost? Pro součet s vnitřních úhlů konvexního n-úhelníku platí vztah: ( ) Jelikož se současně jedná o pravidelný n-úhelník, lze součet s vnitřních úhlů vyjádřit také vztahem: Z výše uvedených dvou rovnic tedy vyplývá: ( ) Jedná se o lineární rovnici, kterou řešíme následujícím způsobem: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

64 64 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Kolik vrcholů má pravidelný n-úhelník, jehož všechny vnitřní úhly mají velikost? [ ] 2) Kolik vrcholů má pravidelný n-úhelník, jehož všechny vnitřní úhly mají velikost? [ ] 3) Určete velikost vnitřních úhlů v pravidelném desetiúhelníku. [ ] 4) Určete velikost vnitřních úhlů v pravidelném dvacetiúhelníku. [ ]

65 Planimetrie 65 Čtyřúhelníky Základní pojmy Čtyřúhelníky můžeme rozdělit do tří skupin, na různoběžníky, lichoběžníky a rovnoběžníky. Definice: Různoběžník je čtyřúhelník, jehož žádné dvě strany nejsou rovnoběžné. Definice: Lichoběžník je čtyřúhelník, jehož dvě strany jsou rovnoběžné a zbývající dvě strany nejsou rovnoběžné. Rovnoběžné strany se nazývají základny, zbývající dvě ramena. Lichoběžník, jehož ramena jsou shodná, nazýváme rovnoramenný lichoběžník. Lichoběžník, jehož jedno rameno je kolmé k základně, nazýváme pravoúhlý lichoběžník. Věta: Střední příčka lichoběžníku je spojnice středů jeho ramen. Je rovnoběžná s oběma základnami a její délka je rovna aritmetickému průměru délek obou základen. Definice: Rovnoběžník je čtyřúhelník, jehož obě dvě dvojice protilehlých stran jsou rovnoběžné. Podle velikosti úhlů můžeme rovnoběžníky dělit na pravoúhlé (obdélník, čtverec) a kosoúhlé (kosodélník, kosočtverec). Podle délek stran dělíme rovnoběžníky na rovnostranné (čtverec, kosočtverec) a různostranné (obdélník, kosodélník).

66 66 Planimetrie Věta: a) Protější strany rovnoběžníku jsou shodné. b) Protější vnitřní úhly rovnoběžníku jsou shodné. c) Úhlopříčky rovnoběžníku se navzájem půlí a jejich společný střed je středem rovnoběžníku. Definice: Čtyřúhelník, jemuž lze opsat kružnici, se nazývá tětivový čtyřúhelník. Věta: Součet protějších úhlů tětivového čtyřúhelníku je. Definice: Čtyřúhelník, jemuž lze vepsat kružnici, se nazývá tečnový čtyřúhelník. Věta: Součty délek dvojic protějších stran tečnového čtyřúhelníku jsou si rovny. Definice: Čtyřúhelník, jemuž lze opsat i vepsat kružnici, se nazývá dvojstředový čtyřúhelník. Definice: Deltoid je čtyřúhelník, jehož úhlopříčky jsou navzájem kolmé a jedna z nich prochízí středem druhé.

67 Deltoid Planimetrie 67

68 68 Planimetrie Čtyřúhelníky Varianta A V lichoběžníku ABCD ( ) platí: Vypočtěte velikosti zbylých vnitřních úhlů lichoběžníku. Jelikož v daném lichoběžníku platí, je zřejmé, že součet úhlů a je vždy (viz. souhlasné a vedlejší úhly). Pro velikost úhlu tedy platí: Pro úhly pak platí následující soustava rovnic: Při řešení můžeme např. využít dosazovací metodu a z druhé rovnice dosadit do první za. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) V lichoběžníku ABCD ( ) platí: Vypočtěte velikosti zbylých vnitřních úhlů lichoběžníku. [ ]

69 Planimetrie 69 2) V lichoběžníku ABCD ( ) platí: Vypočtěte velikosti zbylých vnitřních úhlů lichoběžníku. [ ] 3) V lichoběžníku ABCD ( ) platí: Vypočtěte velikosti zbylých vnitřních úhlů lichoběžníku. [ ] 4) V lichoběžníku ABCD ( ) platí: Vypočtěte velikosti zbylých vnitřních úhlů lichoběžníku. [ ]

70 70 Planimetrie Čtyřúhelníky Varianta B V tětivovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících vnitřních úhlů čtyřúhelníku. V tětivovém čtyřúhelníku je součet velikostí protějších vnitřních úhlů úhel přímý, platí tedy: Pro velikosti zbylých vnitřních úhlů tedy platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) V tětivovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících vnitřních úhlů čtyřúhelníku. [ ] 2) V tětivovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících vnitřních úhlů čtyřúhelníku. [ ] 3) V tětivovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících vnitřních úhlů čtyřúhelníku. [ ] 4) V tětivovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících vnitřních úhlů čtyřúhelníku. [ ]

71 Planimetrie 71 Čtyřúhelníky Varianta C V tečnovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících stran čtyřúhelníku, je-li obvod čtyřúhelníku 80 cm. V tečnovém čtyřúhelníku je součet velikostí protějších stran shodný, platí tedy: Pro obvod čtyřúhelníku dále platí: Dostáváme tak soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými: Z první rovnice můžeme vyjádřit c: Z tohoto vyjádření dosadíme do druhé rovnice: ( ) Pro velikost strany c pak platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

72 72 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) V tečnovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících stran čtyřúhelníku, je-li obvod čtyřúhelníku 100 mm. [ ] 2) V tečnovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících stran čtyřúhelníku, je-li obvod čtyřúhelníku 15,1 m. [ ] 3) V tečnovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících stran čtyřúhelníku, je-li obvod čtyřúhelníku 11,6 cm. [ ] 4) V tečnovém čtyřúhelníku ABCD platí,. Vypočtěte velikosti zbývajících stran čtyřúhelníku, je-li obvod čtyřúhelníku 78 mm. [ ]

73 Planimetrie 73 Kružnice, kruh Základní pojmy Definice: Je dán bod S a kladné číslo r. Kružnice k (S; r) je množina všech bodů (roviny), které mají od bodu S vzdálenost r. Bod S se nazývá střed kružnice, číslo r je poloměr kružnice. Definice: Množina všech bodů roviny, které mají od bodu S vzdálenost menší nebo rovnu r, se nazývá kruh K (S; r). Bod S se nazývá střed kruhu, číslo r je poloměr kruhu. Body, jejichž vzdálenost od středu S je menší (větší) než poloměr, tvoří vnitřní (vnější) oblast kruhu, popř. kružnice.

74 74 Planimetrie Definice: Úsečka AB, kde A, B jsou dva různé body kružnice, se nazývá tětiva kružnice. Tětiva, která prochází středem, je průměr kružnice; značíme ho d. S k A B Věta: Pro vzájemnou polohu přímky a kružnice může nastat jedna z následujících možností: a) Přímka a kružnice nemají žádný společný bod. Přímka se v tomto případě nazývá vnější přímka kružnice. b) Přímka a kružnice mají jeden společný bod bod dotyku. Přímka se v tomto případě nazývá tečna kružnice. c) Přímka a kružnice mají dva společné body průsečíky. Přímka se v tomto případě nazývá sečna kružnice. a) b) c) k k B k P S P=T S P S P A p p p

75 Planimetrie 75 Věta: a) Pata kolmice vedené ze středu kružnice na sečnu AB je středem tětivy AB. b) Tečna kružnice je kolmá k poloměru, který spojuje bod dotyku se středem kružnice. Věta: Pro vzájemnou polohu dvou kružnic ( ; ), ( ; ) může nastat jedna z následujících možností: a) kružnice nazýváme soustředné b)

76 76 Planimetrie c) kružnice mají vnitřní dotyk d) kružnice mají dva společné body e) kružnice mají vnější dotyk

77 f) Planimetrie 77

78 78 Planimetrie Kružnice, kruh Varianta A Je dána kružnice ( ; ) a přímka p, pro kterou platí. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a kružnice k. Jelikož je vzdálenost přímky od středu kružnice větší, než je poloměr kružnice, je patrné, že přímka a kružnice nemají žádný společný bod. Přímka p je tedy vnější přímka kružnice k. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Přímka p je vnější přímka kružnice k. Příklady k procvičení: 1) Je dána kružnice ( ; ) a přímka p, pro kterou platí. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a kružnice k. [Přímka p je sečnou kružnice k.] 2) Je dána kružnice ( ; ) a přímka p, pro kterou platí. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a kružnice k. [Přímka p je sečnou kružnice k.] 3) Je dána kružnice ( ; ) a přímka p, pro kterou platí. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a kružnice k. [Přímka p je tečnou kružnice k.] 4) Je dána kružnice ( ; ) a přímka p, pro kterou platí. Rozhodněte o vzájemné poloze přímky p a kružnice k. [Přímka p je vnější přímka kružnice k.]

79 Planimetrie 79 Kružnice, kruh Varianta B Je dána kružnice ( ; ) a bod A, pro kterou platí. Určete vzdálenost bodu A od bodu dotyku tečny vedené ke kružnici k z bodu A. Z obrázku je patrné, že tečna vedená ke kružnici k z bodu A je kolmá na poloměr, tedy na úsečku ST. Pro daný pravoúhlý trojúhelník pak platí Pythagorova věta: Pro hledanou velikost úsečky AT pak platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

80 80 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Je dána kružnice ( ; ) a bod B, pro kterou platí. Určete vzdálenost bodu B od bodu dotyku tečny vedené ke kružnici k z bodu B. [ ] 2) Je dána kružnice ( ; ) a bod C, pro kterou platí. Vzdálenost bodu C od bodu dotyku tečny vedené ke kružnici k z bodu C je 24 cm. Určete poloměr kružnice k. [ ] 3) Je dána kružnice ( ; ) a bod D, pro kterou platí. Vzdálenost bodu D od bodu dotyku tečny vedené ke kružnici k z bodu D je 16 mm. Určete poloměr kružnice k. [ ] 4) Je dána kružnice ( ; ) a bod A, pro kterou platí. Určete vzdálenost bodu A od bodu dotyku tečny vedené ke kružnici k z bodu A. [ ]

81 Planimetrie 81 Kružnice, kruh Varianta C Jsou dány kružnice ( ; ) a ( ; ). Pro vzdálenost jejich středů platí. Rozhodněte o vzájemné poloze obou kružnic. Abychom mohli rozhodnout o vzájemné poloze obou kružnic, určíme hodnoty následujících dvou výrazů: Platí tedy nerovnost: Kružnice nemají žádný společný bod a žádná z nich neleží uvnitř druhé. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Kružnice nemají žádný společný bod a žádná z nich neleží uvnitř druhé.

82 82 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Jsou dány kružnice ( ; ) a ( ; ). Pro vzdálenost jejich středů platí. Rozhodněte o vzájemné poloze obou kružnic. [Kružnice mají vnější dotyk.] 2) Jsou dány kružnice ( ; ) a ( ; ). Pro vzdálenost jejich středů platí. Rozhodněte o vzájemné poloze obou kružnic. [Kružnice mají vnitřní dotyk.] 3) Jsou dány kružnice ( ; ) a ( ; ). Pro vzdálenost jejich středů platí. Rozhodněte o vzájemné poloze obou kružnic. [Kružnice mají dva společné body.] 4) Jsou dány kružnice ( ; ) a ( ; ). Pro vzdálenost jejich středů platí. Rozhodněte o vzájemné poloze obou kružnic. [Kružnice nemají žádný společný bod a menší z nich leží uvnitř druhé.]

83 Planimetrie 83 Úhly v kružnici Základní pojmy Definice: Úhel nazýváme středový úhel příslušný k oblouku AB. K danému oblouku AB existuje jediný středový úhel. Oblouk AB vždy leží uvnitř tohoto úhlu. Definice: Úhly,, nazýváme obvodové úhly příslušné k oblouku AB. K danému oblouku AB existuje nekonečně mnoho obvodových úhlů. Oblouk AB vždy leží uvnitř tohoto úhlu. Věta: Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku velikosti obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku.

84 84 Planimetrie Důsledky: a) Všechny obvodové úhly příslušné k danému oblouku jsou shodné. b) Obvodový úhel příslušný k menšímu oblouku je ostrý. c) Obvodový úhel příslušný k většímu oblouku je tupý. d) Obvodový úhel příslušný k půlkružnici je pravý. Věta: (Thaletova) Všechny úhly nad průměrem kružnice jsou pravé.

85 Planimetrie 85 Úhly v kružnici Varianta A Vypočtěte velikost obvodového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice. Celá situace je patrná z následujícího obrázku: Jelikož délka celé kružnice odpovídá středovému úhlu o velikosti, určíme velikost středového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice takto: Pro velikost obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku pak platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení:

86 86 Planimetrie Příklady k procvičení: 1) Vypočtěte velikost obvodového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice. [ ] 2) Vypočtěte velikost obvodového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice. [ ] 3) Vypočtěte velikost obvodového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice. [ ] 4) Vypočtěte velikost obvodového úhlu příslušného k oblouku, jehož délka je délky kružnice. [ ]

87 Planimetrie 87 Úhly v kružnici Varianta B V pravidelném osmiúhelníku ABCDEFGH vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku BDE. Z obrázku je patrné, že k oblouku BD přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Z obrázku je patrné, že k oblouku DE přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného

88 88 Planimetrie Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Z obrázku je patrné, že k oblouku BE přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) V pravidelném osmiúhelníku ABCDEFGH vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku BEG. [ ] 2) V pravidelném osmiúhelníku ABCDEFGH vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku BFG. [ ] 3) V pravidelném osmiúhelníku ABCDEFGH vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku BFH. [ ] 4) V pravidelném osmiúhelníku ABCDEFGH vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku BHA. [ ]

89 Planimetrie 89 Úhly v kružnici Varianta C Na hodinovém ciferníku vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku tvořeného vrcholy 2, 10, 11. Z obrázku je patrné, že k oblouku 2, 11 přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Z obrázku je patrné, že k oblouku 2, 10 přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného

90 90 Planimetrie Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Z obrázku je patrné, že k oblouku 10, 11 přísluší středový úhel osmiúhelníku vyplývá, že pro jeho velikost platí: a z vlastností pravidelného Úhel je pak obvodovým úhlem k témuž oblouku a pro jeho velikost tedy platí: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) Na hodinovém ciferníku vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku tvořeného vrcholy 2, 5, 7. [ ] 2) Na hodinovém ciferníku vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku tvořeného vrcholy 4, 7, 12. [ ] 3) Na hodinovém ciferníku vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku tvořeného vrcholy 2, 3, 7. [ ] 4) Na hodinovém ciferníku vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníku tvořeného vrcholy 1, 7, 12. [ ]

91 Planimetrie 91 Obvody a obsahy rovinných obrazců Základní pojmy Útvar Obrázek Obvod a obsah obvod: Trojúhelník obsah: ( )( )( ), kde (Herónův vzorec) obvod: Čtverec obsah: Obdélník obvod: ( ) obsah: obvod: Kosočtverec obsah:

92 92 Planimetrie Útvar Obrázek Obvod a obsah Kosodélník obvod: ( ) obsah: obvod: Lichoběžník obsah: ( ) obvod: Kružnice, kruh obsah: Mezikruží obsah: ( ) ( )

93 Planimetrie 93 Věta: Je-li a délka strany pravidelného n-úhelníku, pak platí:, kde je poloměr kružnice vepsané danému n-úhelníku. Věta: Délku l kruhového oblouku AB příslušného ke středovému úhlu lze vyjádřit takto: v kružnici s poloměrem r a), je-li úhel vyjádřený ve stupních, b), je-li úhel vyjádřený v radiánech.

94 94 Planimetrie Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta A Vypočtěte délky stran obdélníku, jehož obsah je 10,8 cm 2 a obvod 13,8 cm. Pro obsah obdélníku platí: a pro obvod: ( ) Po dosazení tedy dostáváme následující soustavu rovnic:: ( ) Soustavu řešíme např. dosazovací metodou tak, že z první rovnice vyjádříme neznámou a a dosadíme do druhé rovnice: ( ) ( ) Obdrželi jsme kvadratickou rovnici, kterou řešíme dosazením do vzorce: ( ) Dosazením do rovnice ( ) pak pro hodnoty neznámé a dostáváme: ;

95 Planimetrie 95 Srovnáním obou výsledků vidíme, že řešením je jediný obdélník se stranami délky 2,4 cm a 4,5 cm. ; Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Řešením je obdélník se stranami délky 2,4 cm a 4,5 cm. Příklady k procvičení: 1) Vypočtěte délky stran obdélníku, jehož obsah je 2340,8 mm 2 a obvod 253,8 mm. [Řešením je obdélník se stranami délky 22,4 mm a 104,5 mm.] 2) Vypočtěte délky stran obdélníku, jehož obsah je 0,651 m 2 a obvod 3,94 m. [Řešením je obdélník se stranami délky 0,42 m a 1,55 m.] 3) Vypočtěte délky stran obdélníku, jehož obsah je 204,6 cm 2 a obvod 57,8 cm. [Řešením je obdélník se stranami délky 12,4 cm a 16,5 cm.] 4) Vypočtěte délky stran obdélníku, jehož obsah je 4,9 dm 2 a obvod 9,8 dm. [Řešením je obdélník se stranami délky 1,4 dm a 3,5 dm.]

96 96 Planimetrie Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta B Vypočtěte délku kruhového oblouku AB příslušného na kružnici o poloměru 12 cm středovému úhlu o velikosti. Pro délku kruhového oblouku příslušného na kružnici o poloměru r středovému úhlu vyjádřeného ve stupních platí vztah: Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) Vypočtěte délku kruhového oblouku AB příslušného na kružnici o poloměru 1,12 m středovému úhlu o velikosti. [ ] 2) Vypočtěte délku kruhového oblouku AB příslušného na kružnici o průměru 12,12 dm středovému úhlu o velikosti. [ ] 3) Vypočtěte délku kruhového oblouku AB příslušného na kružnici o poloměru 233 mm středovému úhlu o velikosti. [ ] 4) Vypočtěte délku kruhového oblouku AB příslušného na kružnici o průměru 68 cm středovému úhlu o velikosti. [ ]

97 Planimetrie 97 Obvody a obsahy rovinných obrazců Varianta C Vypočtěte obsah mezikruží, jeho ž menší poloměr má délku 12 cm a větší poloměr má třikrát větší délku. Pro obsah mezikruží platí vztah: ( ) ( ) Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Příklady k procvičení: 1) Vypočtěte poloměr kružnice vepsané pravidelnému šestiúhelníku s obsahem 1500 mm 2 a délkou strany 16 mm. [ ] 2) Vypočtěte obsah trojúhelníku, jehož strany mají délky 20 cm, 16 cm a 28 cm. [ ] 3) Určete poloměr kruhového hřiště, které musí žáci oběhnout pětkrát, aby uběhli 1500 m. [ ] 4) Vypočtěte obsah kruhu, jehož obvod je roven součtu obvodů tří kruhů s poloměry 1 cm, 2 cm a 3 cm. [ ]

98 98 Planimetrie Euklidovy věty, věta Pythagorova Základní pojmy Věta: V každém pravoúhlém trojúhelníku s přeponou c a odvěsnami a, b platí: a) - Euklidova věta o výšce b) - Euklidova věta o odvěsně c) - Euklidova věta o odvěsně d) - Pythagorova věta Věta: (obrácená Pythagorova) Platí-li pro délky stran trojúhelníku ABC vztah c je délka jeho přepony., je tento trojúhelník pravoúhlý a

99 Planimetrie 99 Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta A Rozhodněte, zda trojúhelník se stranami 50 mm, 120 mm a 130 mm je pravoúhlý. Pokud je trojúhelník s těmito stranami pravoúhlý, pak přeponou je nejdelší a strana a platí rovnost: Vypočteme zvlášť hodnotu levé a pravé strany rovnosti: Uvedený trojúhelník je pravoúhlý. Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: Uvedený trojúhelník je pravoúhlý. Příklady k procvičení: 1) Rozhodněte, zda trojúhelník se stranami 7,2 cm, 9,6 cm a 12 cm je pravoúhlý. [Uvedený trojúhelník je pravoúhlý.] 2) Rozhodněte, zda trojúhelník se stranami 28 mm, 67,2 mm a 72,8 mm je pravoúhlý. [Uvedený trojúhelník je pravoúhlý.] 3) Rozhodněte, zda trojúhelník se stranami 1,2 dm, 2,4 dm a 2,7 dm je pravoúhlý. [Uvedený trojúhelník není pravoúhlý.] 4) Rozhodněte, zda trojúhelník se stranami 0,24 m, 0,36 m a 0,43 m je pravoúhlý. [Uvedený trojúhelník není pravoúhlý.]

100 100 Planimetrie Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta B Vypočtěte zbývající prvky pravoúhlého trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C, je-li dáno: ; Při řešení vyjdeme z obrázku a barevně zvýrazníme zadané údaje: S využitím Euklidových vět a goniometrických funkcí postupně provedeme následující výpočty:

101 Planimetrie 101 Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: ; ; ; ; ; Příklady k procvičení: 1) Vypočtěte zbývající prvky pravoúhlého trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C, jeli dáno: ; [ ; ; ; ; ; ] 2) Vypočtěte zbývající prvky pravoúhlého trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C, jeli dáno: ; [ ; ; ; ; ; ] 3) Vypočtěte zbývající prvky pravoúhlého trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C, jeli dáno: ; [ ; ; ; ; ; ] 4) Vypočtěte zbývající prvky pravoúhlého trojúhelníku ABC s pravým úhlem u vrcholu C, jeli dáno: ; [ ; ; ; ; ; ]

102 102 Planimetrie Euklidovy věty, věta Pythagorova Varianta C Obsah kosočtverce je 300 cm 2 a poměr jeho úhlopříček je 3:4. Vypočtěte délky jeho úhlopříček a strany. Pro obsah kosočtverce platí vztah: a dále je splněna rovnice: Po dosazení tak dostáváme následující soustavu rovnic: Z druhé rovnice nyní dosadíme do první:

103 Planimetrie 103 Jedná se o ryze kvadratickou rovnici, která má dvě řešení, ovšem geometrický význam má pouze kladný kořen, neboť se jedná o délku úhlopříčky. Jelikož jsou úhlopříčky kosočtverce navzájem kolmé a půlí se, můžeme s využitím Pythagorovy věty psát: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Varianta A Varianta B Varianta C Výsledek řešení: ; ; Příklady k procvičení: 1) Délky odvěsen pravoúhlého trojúhelníku jsou 20,5 cm a 49,2 cm. Vypočtěte poloměr kružnice opsané a vepsané. [ ] 2) Dvě rovnoběžné tětivy v kružnici o poloměru18 cm mají délky 18 cm a 30 cm. Určete jejich vzdálenost. [ ; ] 3) Vypočtěte délku tětivy v kružnici s poloměrem 25 cm, víte-li, že tětiva dělí průměr k ní kolmý v poměru 2:3. [ ] 4) Jsou dány kružnice s poloměry 8 cm a 4 cm. Vzájemná vzdálenost středů kružnic je 14 cm. Vypočtěte délky úseček omezených body dotyku obou kružnic s jejich společnými tečnami. [ ; ]

PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ

PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky

Více

PLANIMETRIE, SHODNOST A PODOBNOST

PLANIMETRIE, SHODNOST A PODOBNOST PLANIMETRIE, SHODNOST A PODOBNOST Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro nižší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky

Více

PLANIMETRIE úvodní pojmy

PLANIMETRIE úvodní pojmy PLANIMETRIE úvodní pojmy Je část geometrie zabývající se studiem geometrických útvarů v rovině. Základními stavebními kameny v rovině budou bod a přímka. 1) Přímka a její části Dvěma různými body lze vést

Více

5. P L A N I M E T R I E

5. P L A N I M E T R I E 5. P L A N I M E T R I E 5.1 Z Á K L A D N Í P L A N I M E T R I C K É P O J M Y Bod (definice, značení, znázornění) Přímka (definice, značení, znázornění) Polopřímka (definice, značení, znázornění, počáteční

Více

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE

Více

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU:

- shodnost trojúhelníků. Věta SSS: Věta SUS: Věta USU: 1/12 PLANIMETRIE Základní pojmy: Shodnost, podobnost trojúhelníků Středová souměrnost, osová souměrnost, posunutí, otočení shodná zobrazení Středový a obvodový úhel Obsahy a obvody rovinných obrazců 1.

Více

Kružnice, úhly příslušné k oblouku kružnice

Kružnice, úhly příslušné k oblouku kružnice KRUŽNICE, KRUH Kružnice, úhly příslušné k oblouku kružnice Je dán bod S a kladné číslo r. Kružnice k(s;r) je množina všech bodů (roviny), které mají od bodu S vzdálenost r. Můžeme také říci. Kružnicí k

Více

PRACOVNÍ SEŠIT PLANIMETRIE. 6. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

PRACOVNÍ SEŠIT PLANIMETRIE. 6. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online. Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online PRACOVNÍ SEŠIT 6. tematický okruh: PLANIMETRIE vytvořila: RNDr. Věra Effenberger expertka na online přípravu na SMZ

Více

STEREOMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY, METRICKÉ VLASTNOSTI, ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI. STEREOMETRIE geometrie v prostoru

STEREOMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY, METRICKÉ VLASTNOSTI, ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI. STEREOMETRIE geometrie v prostoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 4. května 2014 Název zpracovaného celku: STEREOMETRIE ZÁKLADNÍ POJMY, METRICKÉ VLASTNOSTI, ODCHYLKY, VZDÁLENOSTI STEREOMETRIE geometrie

Více

1. Planimetrie - geometrické útvary v rovině

1. Planimetrie - geometrické útvary v rovině 1. Planimetrie - geometrické útvary v rovině 1. Základní pojmy Body průsečíky čar, značí se velkými tiskacími písmeny A = B bod A je totožný (splývá) s bodem B A B různé body A, B Přímka je dána dvěma

Více

Různostranný (obecný) žádné dvě strany nejsou stějně dlouhé. Rovnoramenný dvě strany (ramena) jsou stejně dlouhé, třetí strana je základna

Různostranný (obecný) žádné dvě strany nejsou stějně dlouhé. Rovnoramenný dvě strany (ramena) jsou stejně dlouhé, třetí strana je základna 16. Trojúhelník, Mnohoúhelník, Kružnice (typy trojúhelníků a jejich vlastnosti, Pythagorova věta, Euklidovy věty, čtyřúhelníky druhy a jejich vlastnosti, kružnice obvodový a středový, úsekový úhel, vzájemná

Více

TROJÚHELNÍK 180. Definice. C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, Nechť body. Viz příloha: obecny_trojuhelnik

TROJÚHELNÍK 180. Definice. C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, Nechť body. Viz příloha: obecny_trojuhelnik TROJÚHELNÍK Definice Nechť body A, B, C neleží v přímce. Potom trojúhelníkem ABC nazveme průnik polorovin ABC, BCA, CAB. Viz příloha: obecny_trojuhelnik Definice trojúhelníku Uzavřená, jednoduchá (neprotínající

Více

Přehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ

Přehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ Přehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ I. ARITMETIKA 1. Zlomky a racionální čísla Jestliže rozdělíme něco (= celek) na několik stejných dílů, nazývá se každá část celku zlomkem. Zlomek tři čtvrtiny = tři

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: PODOBNOST A STEJNOLEHLOST PODOBNOST

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: PODOBNOST A STEJNOLEHLOST PODOBNOST Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ MGR. JÜTTNEROVÁ 7. 5. 0 Název zpracovaného celku: PODOBNOST A STEJNOLEHLOST PODOBNOST Je každé zobrazení v rovině takové, že pro libovolné body roviny

Více

P L A N I M E T R I E

P L A N I M E T R I E M T E M T I K P L N I M E T R I E rovinná geometrie Základní planimetrické pojmy od - značí se velkými tiskacími písmeny, např.,,. P, Q. Přímka - značí se malými písmeny, např. a, b, p, q nebo pomocí bodů

Více

Rozpis výstupů zima 2008 Geometrie

Rozpis výstupů zima 2008 Geometrie Rozpis výstupů zima 2008 Geometrie 20. 10. porovnávání úseček grafický součet úseček grafický rozdíl úseček... porovnávání úhlů grafický součet úhlů grafický rozdíl úhlů... osa úhlu úhly vedlejší a vrcholové...

Více

Trojúhelník - určují tři body které neleţí na jedné přímce. Trojúhelník je rovněţ moţno povaţovat za průnik tří polorovin nebo tří konvexních úhlů.

Trojúhelník - určují tři body které neleţí na jedné přímce. Trojúhelník je rovněţ moţno povaţovat za průnik tří polorovin nebo tří konvexních úhlů. Trojúhelník Trojúhelník - určují tři body které neleţí na jedné přímce. Trojúhelník je rovněţ moţno povaţovat za průnik tří polorovin nebo tří konvexních úhlů. C Body se nazývají vrcholy trojúhelníku Úsečky

Více

Mária Sadloňová. Fajn MATIKA. 150 řešených příkladů (vzorek)

Mária Sadloňová. Fajn MATIKA. 150 řešených příkladů (vzorek) Mária adloňová Fajn MATIKA (nejen) na přijímačky 50 řešených příkladů (vorek) 0 Mgr. Mária adloňová FajnMATIKA (nejen) na přijímačky 50 řešených příkladů (reklamní vorek) Mgr. Mária adloňová, 0 Vydavatel

Více

od zadaného bodu, vzdálenost. Bod je střed, je poloměr kružnice. Délka spojnice dvou bodů kružnice, která prochází středem

od zadaného bodu, vzdálenost. Bod je střed, je poloměr kružnice. Délka spojnice dvou bodů kružnice, která prochází středem Kružnice Kružnice je množina všech bodů roviny, které mají od zadaného bodu, vzdálenost. Bod je střed, je poloměr kružnice. Délka spojnice dvou bodů kružnice, která prochází středem je průměr kružnice.

Více

Polibky kružnic: Intermezzo

Polibky kružnic: Intermezzo Polibky kružnic: Intermezzo PAVEL LEISCHNER Pedagogická fakulta JU, České Budějovice Věta 21 z Archimedovy Knihy o dotycích kruhů zmíněná v předchozím dílu seriálu byla inspirací k tomuto původně neplánovanému

Více

PLANIMETRIE 2 mnohoúhelníky, kružnice a kruh

PLANIMETRIE 2 mnohoúhelníky, kružnice a kruh PLANIMETRIE 2 mnohoúhelníky, kružnice a kruh Lomená čára A 0 A 1 A 2 A 3..., A n (n 2) se skládá z úseček A 0 A 1, A 1 A 2, A 2 A 3,..., A n 1 A n, z nichž každé dvě sousední mají společný jeden krajní

Více

Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy

Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy 5 Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy Trojúhelník: Trojúhelník je definován jako průnik tří polorovin. Pojmy: ABC - vrcholy trojúhelníku abc - strany trojúhelníku ( a+b>c,

Více

GEOMETRIE PLANIMETRIE Úlohy k rozvoji geometrické představivosti Úlohy početní. Růžena Blažková

GEOMETRIE PLANIMETRIE Úlohy k rozvoji geometrické představivosti Úlohy početní. Růžena Blažková GEOMETRIE PLANIMETRIE Úlohy k rozvoji geometrické představivosti Úlohy početní Růžena Blažková 1. Základní pojmy 1. Zvolte si čtyři různé body v rovině. Kolik různých přímek je těmito body určeno? Jak

Více

DIDAKTIKA MATEMATIKY

DIDAKTIKA MATEMATIKY DIDAKTIKA MATEMATIKY GEOMETRIE PLANIMETRIE Úlohy k rozvoji geometrické představivosti Úlohy početní a důkazové Růžena Blažková, Irena Budínová Brno 2007 1 1. Základní pojmy 1. Zvolte si čtyři různé body

Více

A STEJNOLEHLOST,, EUKLIDOVYE VĚTY 2.

A STEJNOLEHLOST,, EUKLIDOVYE VĚTY 2. PODOBNOST A STEJNOLEHLOST,, EUKLIDOVYE VĚTY 2. ČÁST MAT. OT 2. OT. Č.. 15: SHODNÁS HODNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ, PODOBNOST A STEJNOLEHLOST,, EUKLIDOVYE VĚTY PODOBNOST KDE LÁTKU NAJDETE Kapitola Základy planimetrie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ..07/.5.00/4.080 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Omezíme se jen na lomené čáry, jejichž nesousední strany nemají společný bod. Jestliže A 0 = A n (pro n 2), nazývá se lomená čára uzavřená.

Omezíme se jen na lomené čáry, jejichž nesousední strany nemají společný bod. Jestliže A 0 = A n (pro n 2), nazývá se lomená čára uzavřená. MNOHOÚHELNÍKY Vlastnosti mnohoúhelníků Lomená čára C 0 C C C 3 C 4 protíná samu sebe. Lomená čára A 0 A A... A n- A n (n ) se skládá z úseček A 0 A, A A,..., A n- A n, z nichž každé dvě sousední mají společný

Více

MATEMATIKA / 1. ROČNÍK. Strategie (metody a formy práce)

MATEMATIKA / 1. ROČNÍK. Strategie (metody a formy práce) MATEMATIKA / 1. ROČNÍK Učivo Čas Strategie (metody a formy práce) Pomůcky Numerace v oboru do 7 30 pokládání koleček rozlišování čísel znázorňování kreslení a představivost třídění - číselné obrázky -

Více

Planimetrie úvod, základní pojmy (teorie)

Planimetrie úvod, základní pojmy (teorie) Planimetrie úvod, základní pojmy (teorie) Geometrie (původně zeměměřictví) nyní část matematiky, zabývající se studiem geometrických objektů Planimetrie rovinná geometrie Stereometrie prostorová geometrie

Více

Čtyřúhelník. O b s a h : Čtyřúhelník. 1. Jak definovat čtyřúhelník základní vlastnosti. 2. Názvy čtyřúhelníků Deltoid Tětivový čtyřúhelník

Čtyřúhelník. O b s a h : Čtyřúhelník. 1. Jak definovat čtyřúhelník základní vlastnosti. 2. Názvy čtyřúhelníků Deltoid Tětivový čtyřúhelník Čtyřúhelník : 1. Jak definovat čtyřúhelník základní vlastnosti 2. Názvy čtyřúhelníků 2.1. Deltoid 2.2. Tětivový čtyřúhelník 2.3. Tečnový čtyřúhelník 2.4. Rovnoběžník 2.4.1. Základní vlastnosti 2.4.2. Výšky

Více

Základy geometrie - planimetrie

Základy geometrie - planimetrie Základy geometrie - planimetrie Základní pojmy - bod (A, B, X, Y...), přímka ( p, q, a... ), rovina ( α, β, π... ) - nedefinují se Polopřímka: bod dělí přímku na dvě polopřímky opačně orientované značíme

Více

Geometrie v rovině 1

Geometrie v rovině 1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Geometrie v rovině 1 Distanční text pro učitelství 1. stupně základní školy Renáta Vávrová OSTRAVA 2006 Obsah Úvod 5 1Přímkaajejíčásti 7 Klíčováslova...

Více

Shodná zobrazení. bodu B ležet na na zobrazené množině b. Proto otočíme kružnici b kolem

Shodná zobrazení. bodu B ležet na na zobrazené množině b. Proto otočíme kružnici b kolem Shodná zobrazení Otočení Příklad 1. Jsou dány tři různé soustředné kružnice a, b a c. Sestrojte rovnostranný trojúhelník ABC tak, aby A ležel na a, B ležel na b a C ležel na c. Řešení. Zvolíme vrchol A

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Charakteristika vyučovacího předmětu matematika Vyučovací předmět má časovou dotaci čtyři hodiny týdně v prvním ročníku, pět hodin týdně ve druhém až pátém ročníku, pět hodin týdně v šestém ročníku a čtyři

Více

Konstrukční úlohy. Růžena Blažková, Irena Budínová. Milé studentky, milí studenti,

Konstrukční úlohy. Růžena Blažková, Irena Budínová. Milé studentky, milí studenti, Konstrukční úlohy Růžena Blažková, Irena Budínová Milé studentky, milí studenti, zadání konstrukčních úloh si vylosujete v semináři nebo na přednášce, u každé konstrukční úlohy proveďte: - rozbor obsahuje

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Matematika Základní poznatky, Rovnice a nerovnice, Planimetrie 1. část 1. ročník a kvinta 4 hodiny týdně PC a dataprojektor, učebnice Základní poznatky Číselné

Více

( ) ( ) 6. Algebraické nerovnice s jednou neznámou ( ) ( ) ( ) ( 2. e) = ( )

( ) ( ) 6. Algebraické nerovnice s jednou neznámou ( ) ( ) ( ) ( 2. e) = ( ) 6. Algebraické nerovnice s jednou neznámou Další dovednosti: -iracionální nerovnice -lineární nerovnice s parametrem -kvadratické nerovnice s parametrem Možné maturitní otázky: Lineární a kvadratické nerovnice

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z METOD ŘEŠENÍ 1 PLANIMETRIE 000/001 Cifrik, M-ZT První příklad ze zadávacích listů 1 Zadání: Sestrojte trojúhelník ABC, pokud je dáno: ρ

Více

Oblast podpory: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21. 0918

Oblast podpory: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21. 0918 Prioritní osa: 1 Počáteční vzdělávání Oblast podpory: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21. 0918 Název projektu:inovace vzdělávání v

Více

Opakování ZŠ - Matematika - část geometrie - konstrukce

Opakování ZŠ - Matematika - část geometrie - konstrukce Opakování ZŠ - Matematika - část geometrie - konstrukce Základní útvary v rovině Bod je nejzákladnější geometrický pojem. Body zapisujeme písmeny velké abecedy: A, B, N, H, Přímka Přímky zapisujeme písmeny

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometire Gradovaný řetězec úloh Téma: obsahy a obvody mnohoúhelníků, grafy funkcí s absolutní

Více

P ř e d m ě t : M A T E M A T I K A

P ř e d m ě t : M A T E M A T I K A 04-ŠVP-Matematika-P,S,T,K strana 1 (celkem 11) 1. 9. 2014 P ř e d m ě t : M A T E M A T I K A Charakteristika předmětu: Matematika vytváří postupným osvojováním matematických pojmů, útvarů, algoritmů a

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Úvod

Více

O P A K O V Á N Í A P R O H L O U B E N Í U I V A O J E D N O D U C H Ý C H K O N S T R U K C Í C H 1,5 HODINY

O P A K O V Á N Í A P R O H L O U B E N Í U I V A O J E D N O D U C H Ý C H K O N S T R U K C Í C H 1,5 HODINY O P A K O V Á N Í A P R O H L O U B E N Í U I V A O J E D N O D U C H Ý C H K O N S T R U K C Í C H 1,5 HODINY Díve, než spolen pikroíme k uivu o množinách bod, pokusíme se zopakovat nkteré jednoduché

Více

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA 1. Výrazy a jejich úpravy vzorce (a+b)2,(a+b)3,a2-b2,a3+b3, dělení mnohočlenů, mocniny, odmocniny, vlastnosti

Více

6 Planimetrie. 6.1 Trojúhelník. body A, B, C vrcholy trojúhelníku. vnitřní úhly BAC = α, ABC = β, BCA = γ. konvexní (menší než 180º)

6 Planimetrie. 6.1 Trojúhelník. body A, B, C vrcholy trojúhelníku. vnitřní úhly BAC = α, ABC = β, BCA = γ. konvexní (menší než 180º) 6 Planimetrie Planimetrie = část matematiky, která se zabývá geometrií (původně věda o měřené země) v rovině (obrazce, jejich vlastnosti, shodnost a podobnost, zobrazení). 6.1 Trojúhelník Každé tři body,

Více

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. Matematika. Příručka pro přípravu k přijímacím zkouškám

Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. Matematika. Příručka pro přípravu k přijímacím zkouškám Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Matematika Příručka pro přípravu k přijímacím zkouškám Doc. PaedDr. Dalibor Martišek, Ph.D. RNDr. Milana Faltusová 5 Autoři: Lektorovala: Doc.

Více

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován

Více

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou

ROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou ROTAČNÍ KVADRIKY Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou Rotační kvadriky jsou rotační plochy, které vzniknou rotací kuželosečky kolem některé její osy.

Více

M - Planimetrie pro studijní obory

M - Planimetrie pro studijní obory M - Planimetrie pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je dovoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha.

Geometrické těleso je prostorově omezený geometrický útvar. Jeho hranicí, povrchem, je uzavřená plocha. 18. Tělesa řezy, objemy a povrchy, (řez krychle, kvádru, jehlanu, objemy a povrchy mnohostěnů, rotačních těles a jejich částí včetně komolých těles, obvody a obsahy mnohoúhelníků, kruhu a jeho částí) Tělesa

Více

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika planimetrie. Mgr. Tomáš Novotný

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Matematika planimetrie. Mgr. Tomáš Novotný Název projektu ICT podporuje moderní způsoby výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0717 Název školy Gymnázium, Turnov, Jana Palacha 804, přísp. organizace Číslo a název šablony klíčové aktivity IV/2 Inovace

Více

5. Konstrukční planimetrické úlohy

5. Konstrukční planimetrické úlohy 5 Konstrukční planimetrické úlohy 5.1 Řešení konstrukčních úloh 5. Konstrukční planimetrické úlohy Konstrukční úlohou rozumíme úlohu, ve které je požadováno sestrojení jistého geometrického útvaru (alespoň

Více

Jak pracovat s absolutními hodnotami

Jak pracovat s absolutními hodnotami Jak pracovat s absolutními hodnotami Petr Matyáš 1 Co to je absolutní hodnota Absolutní hodnota čísla a, dále ji budeme označovat výrazem a, je jeho vzdálenost od nuly na ose x, tedy je to vždy číslo kladné.

Více

Planimetrie. Příklad 1. Zapište vztahy mezi body a přímkami, které jsou vyznačeny na obrázku. Příklad 2. Určete body K, L, M pomocí přímek p, r, s.

Planimetrie. Příklad 1. Zapište vztahy mezi body a přímkami, které jsou vyznačeny na obrázku. Příklad 2. Určete body K, L, M pomocí přímek p, r, s. Planimetrie Část matematiky, zabývající se studiem rovinných geometrických objekt (rovinná geometrie). bstrakcí z hmotných objektů vznikly základní geometrické pojmy bod přímka Bod Body označujeme velkými

Více

Návody k domácí části I. kola kategorie C

Návody k domácí části I. kola kategorie C Návody k domácí části I. kola kategorie C 1. Dokažte, že pro libovolné reálné číslo a platí nerovnost Určete, kdy nastane rovnost. a 2 + 1 a 2 a + 1 a + 1. 1. Dokažte, že pro libovolná reálná čísla x,

Více

GEOMETRIE S DIDAKTIKOU II.

GEOMETRIE S DIDAKTIKOU II. GEOMETRIE S DIDAKTIKOU II. Vlastimil Chytrý, Jana Prchalová UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PEDAGOGICKÁ FAKULTA Mgr. Vlastimil Chytrý Ing. Jana Prchalová 2013 Univerzita J. E. Purkyně

Více

Vyučovací předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět: Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět: Matematika Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Více

ŠROUBOVÉ PLOCHY. 1. Základní úlohy na šroubových plochách.

ŠROUBOVÉ PLOCHY. 1. Základní úlohy na šroubových plochách. ŠROUBOVÉ PLOCHY 1. Základní úlohy na šroubových plochách. Šroubová plocha Φ vzniká šroubovým pohybem křivky k, která není trajektorií daného šroubového pohybu. Je-li pohyb levotočivý (pravotočivý je i

Více

ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY

ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY Základní geometrické pojmy jsou bod, přímka a rovina. Geometrie je chápána jako část matematiky, která se zabývá studiem geometrických útvarů v rovině. Body určujeme jako průsečíky

Více

10)(- 5) 2 = 11) 5 12)3,42 2 = 13)380 2 = 14)4, = 15) = 16)0, = 17)48,69 2 = 18) 25, 23 10) 12) ) )

10)(- 5) 2 = 11) 5 12)3,42 2 = 13)380 2 = 14)4, = 15) = 16)0, = 17)48,69 2 = 18) 25, 23 10) 12) ) ) Druhá mocnina z tabulek 1) (- 6) = 10)(- 5) = ) 7 = 4 11) 5 = ) 4,8 = 4) 40 = 5),785 = 6) 65 8 = 7) 0,01485 = 8) 5,7 = 9) = 4 1),4 = 1)80 = 14)4,6787 = 15)467 56 = 16)0,014 = 17)48,69 = 1 18) Druhá odmocnina

Více

Trojúhelník. MATEMATIKA pro 1. ročníky tříletých učebních oborů. Ing. Miroslav Čapek srpen 2011

Trojúhelník. MATEMATIKA pro 1. ročníky tříletých učebních oborů. Ing. Miroslav Čapek srpen 2011 MATEMATIKA pro 1. ročníky tříletých učebních oborů Trojúhelník Ing. Miroslav Čapek srpen 2011 Projekt Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.10/03.0021 je spolufinancován

Více

Syntetická geometrie I

Syntetická geometrie I Kružnice Pedagogická fakulta 2016 www.karlin.mff.cuni.cz/~zamboj/ & přímka Vzájemná poloha přímky a kružnice p 1 vnější přímka p 2 tečna s bodem dotyku T p 3 sečna X 1 X 2 tětiva Y 1 Y 2 průměr Y 1 S poloměr

Více

9. Planimetrie 1 bod

9. Planimetrie 1 bod 9. Plnimetrie 1 bod 9.1. Do rovnostrnného trojúhelníku ABC o strně je vepsán rovnostrnný trojúhelník DEF tk, že D AB, E BC, F CA. Jestliže obsh trojúhelníku DEF je roven polovině obshu trojúhelníku ABC,

Více

Zapíšeme k ( S ; r ) Čteme kružnice k je určena středem S a poloměrem r.

Zapíšeme k ( S ; r ) Čteme kružnice k je určena středem S a poloměrem r. 7. Kruh, kružnice, válec 7. ročník - 7. Kruh, kružnice, válec 7.1 Kruh, kružnice 7.1.1. Základní pojmy Kružnice je množina bodů mající od daného bodu stejnou vzdálenost. Daný bod označujeme jako střed

Více

Přípravný kurz - Matematika

Přípravný kurz - Matematika Přípravný kurz - Matematika Téma: Konstrukční úlohy Klíčová slova: rozbor, náčrt, popis, diskuse počtu řešení, kružnice opsaná a vepsaná Autor: trojúhelníku Mlynářová 1 Kontrukční úlohy Výsledkem tzv.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3476 Název materiálu: VY_42_INOVACE_181 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta Katedra matematiky a didaktiky matematiky Výuka rovinné geometrie na středních školách Plane geometry teaching at secondary schools Autor: Bc. Lucie Machovcová

Více

4.3.2 Koeficient podobnosti

4.3.2 Koeficient podobnosti 4.. Koeficient podobnosti Předpoklady: 04001 Př. 1: Která z následujících tvrzení jsou správná? a) Každé dvě úsečky jsou podobné. b) Každé dva pravoúhlé trojúhelníky jsou podobné. c) Každé dva rovnostranné

Více

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ 11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ Dovednosti: 1. Chápat pojmy orientovaná úsečka a vektor a geometrický význam součtu, rozdílu a reálného násobku orientovaných úseček a vektorů..

Více

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ vyšší úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo a

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE - 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 6.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE - 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 6. 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE 5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 6. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo ČÍSLO A PROMĚNNÁ M9101 provádí

Více

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT)

MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) MATEMATIKA Maturitní témata společná část MZ základní úroveň (vychází z Katalogu požadavků MŠMT) 1. Číselné obory 1.1 Přirozená čísla provádět aritmetické operace s přirozenými čísly rozlišit prvočíslo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuk prostřednictvím ICT Číslo a název šablon klíčové aktivit III/2 Inovace a zkvalitnění výuk prostřednictvím

Více

Základní poznatky, Rovnice a nerovnice, Planimetrie 1. část

Základní poznatky, Rovnice a nerovnice, Planimetrie 1. část Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Matematika Základní poznatky, Rovnice a nerovnice, Planimetrie 1. část 1. ročník 4 hodiny týdně PC a dataprojektor Číselné obory Přirozená a celá čísla Racionální

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna Předmět: Matematika Náplň: Stereometrie, Analytická geometrie, Komplexní čísla Třída: 3. ročník Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: PC a dataprojektor Volné rovnoběžné promítání Zobrazí ve volném rovnoběžném

Více

MNOŽINY BODŮ. Základní informace o materiálu

MNOŽINY BODŮ. Základní informace o materiálu MNOŽINY BODŮ S množinami bodů se žáci středních škol poprvé setkávají v tematickém celku Planimetrie. Pro potřeby konstrukční geometrie se zpravidla učí postup vlastní konstrukce dané množiny, aniž přesně

Více

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz. 7. Shodná zobrazení 6. ročník 7. Shodná zobrazení 7.1. Shodnost geometrických obrazců Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor,

Více

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady.

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor. Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady. Číslo projektu Z.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium rno s.r.o. utor Tematická oblast Mgr. Marie hadimová Mgr. Věra Jeřábková Matematika. Planimetrie. Trojúhelníky. Teorie a příklady. Ročník

Více

ROVINNÁ GEOMETRIE. Klasická úloha na obvodové a středové úhly v kružnici. ŘEŠENÍ:

ROVINNÁ GEOMETRIE. Klasická úloha na obvodové a středové úhly v kružnici. ŘEŠENÍ: ROVIÁ GEOETRIE.. Vypočítej veliosti všech vnitřních úhlů tětivového čtyřúhelníu a veliosti úhlů sevřených jeho úhlopříčami. Vrcholy čtyřúhelníu leží v bodech, teré na obvodu ciferníu hodin znázorňují údaje,,,.

Více

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. ROČNÍKOVÁ PRÁCE Konstruktivní fotogrammetrie

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. ROČNÍKOVÁ PRÁCE Konstruktivní fotogrammetrie Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Konstruktivní fotogrammetrie Vypracoval: Barbora Mrázová Třída: 8.M Školní rok: 2014/2015 Seminář: Deskriptivní geometrie Zadavatel:

Více

6. Úhel a jeho vlastnosti

6. Úhel a jeho vlastnosti 6. Úhel a jeho vlastnosti 6.1 Úhel, osa úhlu 6.1.1 Úhel Úhel je část roviny ohraničená dvěma polopřímkami se společným počátkem. Polopřímkám říkáme ramena úhlu. Jejich společný počátek nazýváme vrchol

Více

MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Matematika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. až 8. ročníku 4 hodiny týdně, v 9. ročníku 3

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Geometrie pro FST 1 Pomocný učební text František Ježek, Marta Míková, Světlana Tomiczková Plzeň 29. srpna 2005 verze 1.0 Předmluva

Více

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I .. Podobnost trojúhelníků I Předpoklady: 01 Shodné útvary je možné je přemístěním ztotožnit, lidově řečeno jsou stejné Co splňují útvary, které jsou podobné? Mají stejný tvar, ale různou velikost. Kdybychom

Více

Volitelné předměty Matematika a její aplikace

Volitelné předměty Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Matematika a její aplikace Cvičení z matematiky Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Cvičení z matematiky

Více

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků

Požadavky na konkrétní dovednosti a znalosti z jednotlivých tematických celků Maturitní zkouška z matematiky 2012 požadované znalosti Zkouška z matematiky ověřuje matematické základy formou didaktického testu. Test obsahuje uzavřené i otevřené úlohy. V uzavřených úlohách je vždy

Více

3. Racionální čísla = celá čísla + zlomky + desetinná čísla 4. Iracionální čísla = čísla, která nelze zapsat konečným desetinným rozvojem

3. Racionální čísla = celá čísla + zlomky + desetinná čísla 4. Iracionální čísla = čísla, která nelze zapsat konečným desetinným rozvojem Číselné obory 1. Přirozená čísla vyjadřují počet. 1,2,3, 2. Celá čísla Kladná: nula Záporná: Kladná + nula = nezáporná čísla Celá čísla = přirozená + nula + záporná celá 3. Racionální čísla = celá čísla

Více

MATEMATIKA 6. ročník II. pololetí

MATEMATIKA 6. ročník II. pololetí Úhel a jeho velikost: MATEMATIKA 6. ročník II. pololetí 26A Převeď na stupně a minuty: 126 = 251 = 87 = 180 = 26B Převeď na stupně a minuty: 92 = 300 = 146 = 248 = 27A Převeď na minuty: 3 0 = 1 0 25 =

Více

Téma 5: PLANIMETRIE (úhly, vlastnosti rovinných útvarů, obsahy a obvody rovinných útvarů) Úhly 1) Jaká je velikost úhlu? a) 60 b) 80 c) 40 d) 30

Téma 5: PLANIMETRIE (úhly, vlastnosti rovinných útvarů, obsahy a obvody rovinných útvarů) Úhly 1) Jaká je velikost úhlu? a) 60 b) 80 c) 40 d) 30 Téma 5: PLANIMETRIE (úhly, vlastnosti rovinných útvarů, obsahy a obvody rovinných útvarů) Úhly 1) Jaká je velikost úhlu? a) 60 b) 80 c) 40 d) 30 2) Vypočtěte velikost úhlu : a) 150 10 b) 149 22 c) 151

Více

I. kolo kategorie Z9

I. kolo kategorie Z9 58. ročník Matematické olympiády I. kolo kategorie Z9 Z9 I Do tří prázdných polí na obrázku patří taková přirozená čísla, aby součin tří čísel na každé straně trojúhelníku byl stejný. 42 6 72 Jakénejmenšíajakénejvětšíčíslomůžebýtzatétopodmínkyvepsánodošeděvybarveného

Více

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2].

obecná rovnice kružnice a x 2 b y 2 c x d y e=0 1. Napište rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem A[-3;2]. Kružnice množina bodů, které mají od středu stejnou vzdálenost pojmy: bod na kružnici X [x, y]; poloměr kružnice r pro střed S[0; 0]: SX =r x 0 2 y 0 2 =r x 2 y 2 =r 2 pro střed S[m; n]: SX =r x m 2 y

Více

PODOBNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ (včetně stejnolehlosti)

PODOBNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ (včetně stejnolehlosti) Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 IV-2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti žáků středních škol PODOBNÁ

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Cvičení z matematiky Náplň: Systematizace a prohloubení učiva matematiky Třída: 4. ročník Počet hodin: 2 Pomůcky: Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné obory

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Matematika (MAT) Náplň: Rovnice a nerovnice, kruhy a válce, úměrnost, geometrické konstrukce, výrazy 2 Třída: Tercie Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: Učebna s PC a dataprojektorem (interaktivní

Více

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky Systematizace a prohloubení učiva matematiky 4. ročník 2 hodiny Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné

Více

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce MATEMATIKA 5. TŘÍDA 1 - Přirozená čísla a číslo nula a číselná osa, porovnávání b zaokrouhlování c zápis čísla v desítkové soustavě d součet, rozdíl e násobek, činitel, součin f dělení, dělení se zbytkem

Více