Fluorescenční a konfokální mikroskopie
|
|
- Štefan Kašpar
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fluorescenční a konfokální mikroskopie Hana Sehadová, Biologické centrum AVČR, České Budějovice, 2011 Co je to fluorescence? některé látky (fluorofory) po ozáření (excitaci) světlem jsou schopny absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat (emitovat) světlo o delší vlnové délce λ emit > λ excit (= Stokeovo pravidlo) molekula absorbuje světlo o vysoké energii (v tomto případě modré) energie molekuly se zvýší (= excitovaná molekula) část energie je pohlcena molekulou (vlnovka) molekula vyzařuje světlo o nižší energii (v tomto případě zelené) Fotovybělování (Photobleaching) fluorofory jsou intensivním světlem rozkládány a trvale ztrácejí schopnost fluorescence omezit jejich expozici (nevratné strukturní změny vedou až k úplnému vyblednutí) Co se děje s molekulami fluoroforu? světlo (= fotony) nese určitou energii, kterou předávavá elektronům v molekulách světlo kratší vlnové délky = více energie délka vlny je kratší a fotony kmitají rychleji dochází k excitaci elektronů přesouvají se do vyšší energetické hladiny tj. pohybují se kolem jádra molekuly ve větší vzdálenosti (orbitalu) elektron obsahuje energii navíc, která má tendenci se uvolnit, když je elektron přitažen jádrem molekuly opět na nižší energetickou hladinu (orbital) energie se uvolní v podobě fotonu, který je vyzářen (= fluorescence)
2 při přeměně energie dochází ke ztrátám část energie se uvolní do prostředí v podobě tepla (tepelných pohybů molekul), vyzářený foton tudiž nese menší množství energie Luminiscence = jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo Fotoluminiscence k luminiscenci dochází po ozáření Fluorescence je přechod mezi tzv. povolenými stavy atomu a tudíž jí nic nebrání ve vypouštění fotonů již za pár nanosekund. Vyzařování emisního světla trvá krátkou dobu a po zhasnutí excitačního záření téměř okamžitě emise zhasíná (asi za 100 pikosekund). Fosforescence proti tomu je přechod tzv. zakázaný. Žádný zákaz však nezadrží fotony věčně, a tak i při fosforescenci se fotony vyzáří, ale trvá to občas až několik minut: tj. k emisi může docházet i dlouhou dobu po zhasnutí excitačního záření. Bioluminiscence liší se způsobem jakým se molekula dostane do excitovaného stavu chemická reakce (přirodní forma chemiluminiscence) enzym luciferáza katalyzuje oxidaci luciferinu a tato chemická reakce vede k emisi světla
3 Využití fluorescence Nejširší užití v buněčné biologii a molekulární genetice: specifické označení molekul ve tkáni (bílkovin, lipidů, sacharidů) zviditelnění některých buněčných struktur (jádra, cytoskelet) nalezení určitých sekvencí nukleotidů v DNA či RNA aj. Fluorofory Autofluorescence (= primární fluorescence) přírodní např. chlorofyl (při ozáření UV světlem emituje světlo červené) - celulóza - keratin aj. Příklady autofluorescence Fluorescenční barvení (= sekundární) užívá se ke zviditelnění molekul a buněk, které nemají autofluorescenci fluorofory se samy vážou na buněčné struktury (= přímá) např. DAPI na DNA kovalentní spojení fluoroforu s látkou, která se specificky váže na určitou buněčnou strukturu či se akumulují v charakteristické lokalizaci např.toxiny jako je faloidin (jed muchomůrky zelené), který se specificky váže na polymerovaný aktin, lysotrackery (v pozdních endozómech a lysozómech), mitotrackery (v mitochondrií), ER tracker (v endoplazmatickém retikulu) značení protilátek fluorofory monoklonální či polyklonální připojení fluoroforu ke genetické informaci kódující konkrétní bílkovinu, jejíž osud v buňce nás zajímá (upravený gen vneseme zpět do buňky, protein je syntetizován spolu se svítící značkou, tudíž můžeme sledovat jeho lokalizaci a dynamiku v buňce) např. GFP barva (tj. vlnová délka) pohlceného (excitovaného) i vyzářeného (emitovaného) světla závisí na vlastnostech fluoroforu
4 existuje široká paleta fluoroforů pokrývá celé spektrum viditelného světla (s přesahy do ultrafialové a infračervené oblasti) Příklady některých fluorescenčních barviv DAPI interkaluje do struktury DNA a RNA (modře) GFP zelený fluorescenční protein FITC fluorescein isothiokyanát (oblíbený fluorofor, snadno kovalentně modifikující např. protilátky) Absorpční a emisní spektra se překrývají Fluorescein vyzařuje zelené světlo, když je osvícen modrým Cy3, Cy5 a Alexa 568 fluorofory vyvinuté specielně pro fluorescenční mikroskopii, vysoce fotostabilní a s vysokou účinností fluorescence Chemická specifikace fluorescenčních barviv velké molekuly, obsahující velké množství elektronů, které lze snadno a koordinovaně excitovat a které se také rychle vracejí zpět do nižší energetické hladiny nejčastěji se jedná o aromatické sloučeniny a heterocykly s elektrony konjugovanými v plochých "mracích" nad a pod rovinou ploché molekuly
5 Zelený fluorescenční protein (GFP) objev GFP přinesl obrovský posun ve fluorescenční mikroskopii živých buněk protein mořské medúzy Aequorea victoria při vystavení modrému světlu fluoreskuje zeleně využívá se jako reportérový gen pro vizualizaci exprese proteinů (genovými manipulacemi je vnesen za promotor příslušného genu a vnesen do organismu, což umožňuje značkování proteinu pro on line sledování in vivo traffickingu či testování lokalizace) velikost 238 aminokyselin (29.6 kda) terciální struktura GFP charakteristické soudečkovité uspořádání vytvořené antiparalelními β listy 11 beta vláken se sbaluje do velmi kompaktního betabarelu. Uvnitř tohoto soudku se nachází vlastní chromofor, který je tak chráněn před vnějším prostředím. chromofor vzniká cyklizací a následnou oxidací postranních zbytků aminokyselin Ser65, Tyr66 a Gly67 cílenou mutagenezí vzniklo několik odstínů odvozených od GFP (např. YFP, CFP, BFP + nepřibuzný RFP) do jedné buňky lze vnést několik genových konstruktů kódujících několik různě barevně označených proteinů a simultánně sledovat jejich osud v buňce využity i geny jiných druhů např. Korálů Terciální struktura GFP V souvislosti s objevením a využitím GFP udělena Nobelova cena za chemii 2008 O. Shimomura objev proteinu u medúzy M. Chalfie detekce genu, genové manipulace, využití proteinu jako markeru ( značkovače ) v genetických výzkumech San Diego beach scene nakreslena živými bacteriemi exprimujícími 8 různých barev fluorescenčního proteinu R.Y. Tsien vylepšení proteinu a rozšíření škály (drobnými úpravami vytvořil celou barevnou škálu značkovacích fluorescenčních proteinů) Jan Černý: Zelený fluorescenční protein, Vesmír 4/2009
6 Fluorescenční mikroskop Princip podobný klasickému světelnému mikroskopu doplněný o silný zdroj světla a dva typy filtrů Excitační filtr mezi zdrojem světla a vzorkem umožňuje excitovat jednotlivé fluorofory světlem o vybraných vlnových délkách Bariérový (emisní) filtr mezi vzorkem a okulárem do okuláru proniká pouze pozitivní emitovaný signál na černém pozadí (excitující záření je odfiltrováno) vyšší citlivost možno použít více než jeden typ barviček v jednom vrozku (nejčastěji 2 3) změna excitačního světla umožní vždy zviditelnit jinou část tkáně Typy fluorescenčních mikroskopů trans fluorescenční (Transmition light fluorescent microscope) osvětlení vzorku z druhé strany než je objektiv světlo prochází excitačním filtrem a na preparát dopadá ze spodu, tzv. zástinový kondenzor odraží světlo tak, ze dopadá na preparát zboku a excitační světlo tak prochází mimo objektiv do objektivu se dostane pouze emitovaná fluorescence epi fluorescenční (Reflected light fluorescent microscope) osvětlení vzorku přes objektiv emisní světlo se vrací zpět do objektivu nutno použít tzv. dichroické zrcadlo, které odráží excitační světlo do objektivu a propouští emisní světlo do okuláru častěji užívané
7 Schema epifluorescenčního mikroskopu osvětlení = rtuťová výbojka (UV + viditelné světlo) excitaton filter dichroické zrcadlo (= dichromatické) odráží světlo kratší než určitá vlnová délka a propouští světlo delší než je tato délka pomahá excitačnímu a emisnímu filtru odstranit nežádoucí světlo tmavé pozadí objektive + vzorek emisní filter detektor + software pro obrazovou analýzu umožňuje zpracovávat obrazový výstup kvantitativním i kvalitativním způsobem Vhodná kombinace dichroického zrcadla, excitačního a emisního filtru pro určitý druh fluoroforu se do epifluorescenčního mikroskopu vkladá pohromadě jako tzn. kostka, jejíž dvě stěny jsou tvořeny filtry a uhlopříčka dichroickým zrcadlem. Kostky jsou umístěny na výměníku a je možné je vyměňovat dle potřeby. Dva a více fluoroforů v jednom vzorku může být detekováno odděleně použitím různých sad optických filtrů. Historie fluorescenční mikroskopie počátek 20. století první fluorescenční mikroskop vychází z konstrukce mikroskopu pro UV záření August Kőler, Carl Reichert, Heinrich Lehmann, a další využití mikroskopu nebylo doceněno několik desetiletí 1930 rakouský vědec Max Haitinger a další vyvinuli techniku sekundarní fluorescence 1950 zdokonalení techniky, Albert Coons a Nathan Kaplan předvedli lokalizaci antigenu ve tkáni pomocí reakce s fluorescenčně značenou protilátkou 1980 metoda excitace vzorku pomocí evanescentních vln při totálním odrazu, Daniel Axelrod rozlišení malých detailů současná konstrukce fluorescenčních mikroskopů pochází z roku 1932 od E. Singera
8 Konfokální mikroskop Základní rozdíl mezi fluorescenčním a konfokálním mikroskopem je rozlišovací schopnost pinhole je konjugován s fokálním bodem čočky = konfokální pinhole světlo z fokálního bodu čočky objektivu davá ostrý obraz světlo z jiného bodu než je fokální, je také zobrazeno čockami mikroskopu, ale jeho obraz není ostrý fluorescenční mikroskop celý vzorek je zcela osvícen, tudíž celý vzorek fluoreskuje a nezaostřené body tvoří pozadí X konfokální mikroskop použití pinhole (= bodová clonka) odfiltruje neostrý signál Rozlišovací schopnost mikroskopu je dána minimální vzdáleností dvou ještě rozlišitelných bodů v případě optického mikroskopu ji lze teoreticky odvodit spojením Rayleighova kritéria s teorií difrakce (ohyb vlnění) na kruhovém otvoru: X min = 0,61. λ / n sin θ kde λ je vlnová délka světla ve vakuu n index lomu prostředí před objektivem θje polovina vrcholového úhlu kužele paprsků vstupujících do objektivu Rayleighovo kritérium (1879) vychází ze skutečnosti, že lidský zrak zaznamená pozvolný předěl mezi dvěma difrakčními kroužky teprve tehdy, poklesne li intenzita mezi nimi alespoň o 20 % oproti přilehlým maximům (pro modré světlo viditelné záření nejkratších vlnových délek se teoretická rozlišovací schopnost blíží hodnotě kolem 0.17 mm) Velikost konfokální pinhole velikost konfokální pinhole se musí shodovat s velikostí Airyho kruhu: pinhole je menší pinhole je větší ztrácíme užitečné světlo promiká více světla mimo focus
9 difrakce způsobuje, že obrazen bodového světla není bod, ale tzv. Airyho kruh Graph zobrazuje intensitu světla jako funkci průměru bodového světla (průměr = 4) Obraz Airyho kruhu je cirkulárně symetrický. V ideálním světě by byl obrazem bodu pouze intensivní bod přímo v centru (průměr = 0). Na přeexponovaném obrazu Airyho kruhu vidíme sekundarní kruh. Typy konfokálních mikroskopů laserový rastrovací konfokální mikroskop = LSCM (Laser Scanning Confocal Microscope) skenující zařízení zařizuje posun ohniska excitujícího laserového paprsku obraz celé zaostřené roviny lze pak získat rastrováním bod po bodu některým z těchto postupů: rozmítání laserového paprsku příčný posuv vzorku před objektivem posuv objektivu nad vzorkem mikroskop s rotujícím diskem = TSCM (Tandem Scanning Confocal Microscope) místo skenujícího zařízení obsahuje rotující Nipkowův kotouč, na kterém je mnoho navzájem oddělených clonek Historie konfokální mikroskopie Marvin Minsky 1957 patentoval nápad na konfokální mikroskopii, ale nenašel vhodný zdroj světla M. Petráň a M. Hadravský 1967 z Lékařské fakulty UK v Plzni patentovali konfokální mikroskop na bázi rotujícího Nipkowa kotouče (Tandem Scanning Confocal Microscope). S tímto přístrojem byly poprvé získány kvalitní optické řezy silným preparátem, konkrétně mozkovou tkání. Koncem 70. let první spolehlivý konfokální mikroskop s rozmítaným laserovým paprskem
10 Schema tandemového skenovacího konfokálního mikroskopu Nipkowův kotouč: obsahuje desítky až stovky tisíc otvorů (až 200 tis) uspořádaných v Archimedových spirálách rotuje rychlostí až desítky Hz otvory jsou konjugované (v dopadajícím a detekovaném světle) světlo může procházet také stejným souborem otvorů vzorek se většinou pozoruje v reálném čase okem (okulár) nebo chlazenou CCD kamerou Schema rastrovacího konfokálního mikroskopu osvětlení = bodový zdroj světla = laserový paprsek fokusovaný na clonku clonka (Light Source Pinhole) je objektivem mikroskopu zobrazena na vzorek, do bodu o průměru rovnajícím se difrakční mezi mikroskopu excitační filter dichroické zrcátko objektiv sbírá světlo vzorkem odražené nebo rozptýlené emisní filter druhá konfokální bodová clonka (Detektor Pinhole) v místě kam objektiv zaměřuje světlo z ohniskové roviny vzorku (odfiltruje až 95% emitovaného světla) detektor = fotonásobič propojen s počítačem Paprsky jdoucí z mimoohniskových rovin jsou zachycené clonkou
11 Rastrování rozmítáním laserového paprsku dvě otočná řádkovací zrcadla umožňují osvícení celého vzorku pro rastrování může být použito také pohyblivé dichroické zrcadlo Analýza obrazu vždy pouze jeden bod ze vzorku je vyobrazen detektor je připojen na počítač, který zároveň dostává informaci o souřadnicích snímaného bodu a skládá obraz (vždy přidá jeden pixel) např. obrázek 512 x 512 pixel může být oskenován cca 3x za sekundu ke zrychlení může dojít např. náhradou jednoho skenovacího zrcadla Acoustic Optical Deflector, který užívá vysoce frekvenční zvukové vlny zrychlení 10x bod po bodu je oskenován celý vzorek v ruznůch optických rovinách, vzdálenosti mezi jednotlivými rovinami snímání by měly být vždy menší než hloubka ostrosti jednotlivých snímků skenování ovládáno počítačem sestaví velmi čistý 3D obraz (i perspektivní), přičemž objekt lze zobrazit z libovolné strany (zorného úhlu)
12 Dekonvoluce obrazu = matematická metoda korekce objektů pro dosažení vyšší ostrosti obrazu je li znám stupeň zkreslení (tj. lze ho matematicky popsat jako konvoluci pomocí funkce bodových pokryvů), pak lze obraz podrobit dekonvoluci obraz po dekonvoluci se tak více podobá skutečnému tvaru objektu a stává se tak ostřejší, s menším šumem a větším rozlišením Prakticky se dekonvoluce provádí tak, že se pomocí konkrétného mikroskopu pořídí snímky malé latexové kuličky (známe její tvar) a podle získaných snímků se stanoví míra zkreslení dané optické soustavy. Následně je získaný obraz přepočítán tak, aby kulička byla zobrazena jako kulička. Tato korekce se poté používá i pro ostatní objekty. Sekvenční versus současné skenování několika lassery při použítí několika fluoroforů v jednom vzorku, kdy každý fluorofor poskytuje různou barvu excitovaného světla sekvenční skenování = postupné snímání emitovaného záření různých fluoroforů, kdy se tyto fluorofory liší použitým laserem pro excitaci nejprve je získán kompletní obraz emitovaný jedním fluoroforem, potom dalšími (preparát zůstává na stejném místě) následně lze pomocí softwaru složit získané obrazy do jednoho současné snímání fluorescenčních obrazů pomocí tří fotonásobičů se spektrálními filtry spektrální filtry pro modrou, zelenou a červenou barvu rekombinací dílčích obrazů v základních barvách získáme optický řez v reálných barvách emitované fluorescence nahrazení fotonásobiče spektrofotometrem i pro fluorofory s blizkými emisnimi maximy
13 Příklady snímků pořízených konfokálním mikroskopem Vnitřní ucho (hlemýžď) Corttiho orgán zeleně vláskové buňky (receptory sluchu) (fluorescenin phalloidin se váže na aktin) modře jádra vnitřních buněk (DAPI) červeně neurony Rekonstrukce dendritické buňky diferencované z kostní dřeně geneticky modifikované myši (gen pro MHC glykoprotein II třídy značen GFP) zeleně endozomální systém (vizualizovaný pomocí MHC II. třídy GFP) červeně mikrotubulární cytokelet (monoklonální protilátka proti tubulinu) modře jádro (DAPI) Střevní tkáň myši červeně aktin (RFP + Alexa Fluor 568 navázána na phalloidin) modře N acetylglucosamine a N acetylneuraminic residua (Alexa Fluor 350 navázána na lektin aglutinin z pšeničných klíčků) zeleně DNA (SYTOX Green) Buňka endotelu plicní tepny skotu červeně buňka (MitoTracker Red CMXRos) zeleně aktin (Alexa Fluor 488 navázána na phalloidin) modře DNA (Hoechst 33258)
14 Srovnaní flourescenční a konfokální mikroskopie shrnutí Fluorescenční mikroskopie: Konfokální mikroskopie: předpokládá nekonečně malou tloušťku vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí preparátu (vzorku), při zkoumání silných světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu, vzorků je kvalita zobrazení nepříznivě ovlivňována překrýváním obrazu roviny, do níž přítomnost pinhole eliminuje neostrý signál jak vertikálně tak horizontálně je mikroskop právě zaostřen (ohnisková minimální hloubka ostrosti rovina), n eostrými obrazy rovin ležících nad ní možnost optické tomografie 3D a pod ní rekonstrukce obrazu, která není limitována lze zkoumat jen vzorky o tloušťce menší, než je Rayleighovým kriteriem: obraz vzniká hloubka ostrosti objektivu, která závisí na skládáním z jednotlivých bodů, které jsou 2 jeho numerické apertuře (Z min = 0,25 nλ/na ) navíc pozorovány přes clonku, jejíž rozměry obrazem bodu není bod, ale Airyho kroužky difrakční obrazec vzniká ohybem zobrazujícího se světla na čočkách objektivu, bývají menší než průměr Airyho kroužků vyžaduje mimořádně silné zdroje světla typu laserů a speciální technologii při zobrazení blízkých bodů se mohou jejich detekce fotonů z horizontalní roviny Airyho kroužky překrývat, až se stanou téměř 5 10x dražší nerozlišitelnými nevýhodou je zatíženost statistickým zdroj světla rtuťová výbojka šumem, jehož velikost je úměrná N/N, kde nižší cena N je počet detekovaných fotonů (nelze snadno řešit zvýšením intenzity záření) Pigment Dispersní Hormon (PDH) v mozku Drosophila melanogaster snímky stejného mozku pořízené fluorescenčním a konfokálním mikroskopem
15 Praktická část demonstrace práce na konfokálním mikroskopu FluoView TM FV1000
16
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
VíceOptická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka
Optická konfokální mikroskopie a Pavel Matějka 1. Konfokální mikroskopie 1. Princip metody - konfokalita 2. Instrumentace metody zobrazování 3. Analýza obrazu 2. Konfokální 1. Luminiscenční 2. Ramanova
VíceFLUORESCENČNÍ MIKROSKOP
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po
VíceFluorescenční mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková
Mikroskopie V M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Hloubka ostrosti problém m velkých zvětšen ení tloušťka T vrstvy vzorku kolmé k optické ose, kterou vidíme ostře zobrazenou Objektiv
VíceFluorescenční mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie Mgr. Jan Černý PhD. Oddělení vývojové biologie, Katedra fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta UK v Praze janmartincerny@seznam.cz Klasická světelná mikroskopie sloužila
VíceZoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE
Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace
VíceFluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
VíceFluorescenční mikroskopie
Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)
VíceF l u o r e s c e n c e
F l u o r e s c e n c e Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence
VíceFluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně značený vzorek dopadá pouze světlo
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceMIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek.
MIKROSKOPIE E- mailový zpravodaj MIKROSKOP firmy Olympus Journal of Scanning Probe Microscopy (http://www.aspbs.com/jspm.html) Materials Today, 2008, New Microscopy Special Issue MIKROSKOP Historie Jeden
VíceVyužití a princip fluorescenční mikroskopie
Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscenci) patří mezi fotoluminiscenční
Více7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )
7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state ) Steady-state měření Excitujeme kontinuálním světlem, měříme intenzitu emise (počet emitovaných fotonů) Obvykle nedetekujeme všechny
VícePrincip rastrovacího konfokálního mikroskopu
Konfokální mikroskop Obsah: Konfokální mikroskop... 1 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu... 1 Rozlišovací schopnost... 2 Pozorování povrchů ve skutečných barvách... 2 Konfokální mikroskop Olympus
VíceBi4170 Bi417 Optické kon Optic trastn ké kon trastn a zobrazova a zob razova metody metody
Bi4170 Optické kontrastní a zobrazovací metody Fluorescence a Konfokální mikroskopie Šárka Mašová 1 Podzim 2014 Fluorescenční mikroskopie Excitace a pozorovní fluorescenčních molekul Velmi často používaná:
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 27.9.2007 2 1 Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické
VíceLuminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
Více-fluorescenční mikroskopie. -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně
VíceIZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení
VíceMIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ
Mikroskopické techniky MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Slouží k vizualizaci mikroorganismů Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) Čočka zvětšující 300x Různé druhy mikroskopů, které se liší
VíceLuminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické složky, které
VíceBioimaging rostlinných buněk, CV.2
Bioimaging rostlinných buněk, CV.2 Konstrukce mikroskopu (optika, fyzikální principy...) Rozlišení - kontrast Live cell microscopy Modulace kontrastu (Phase contrast, DIC) Videomikroskopia Nízký kontrast
VíceFluorescenční rezonanční přenos energie
Fluorescenční rezonanční přenos energie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 Přenos excitační energie Přenos elektronové energie se uskutečňuje mechanismy zářivými nebo
VícePrincipy a instrumentace
Průtoková cytometrie Principy a instrumentace Ing. Antonín Hlaváček Úvod Průtoková cytometrie je moderní laboratorní metoda měření a analýza fyzikálních -chemických vlastností buňky během průchodu laserovým
VíceZákladní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 1. SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE A PREPARÁTY V MIKROSKOPII TEORETICKÝ ÚVOD: Mikroskopie je základní metoda, která nám umožňuje pozorovat velmi malé biologické objekty. Díky
VíceSpektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti
Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace
VíceTechniky mikroskopie povrchů
Techniky mikroskopie povrchů Elektronové mikroskopie Urychlené elektrony - šíření ve vakuu, ovlivnění dráhy elektrostatickým nebo elektromagnetickým polem Nepřímé pozorování elektronového paprsku TEM transmisní
Více6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody Pavel Matějka pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com
VíceZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY s názvem KONFOKÁLNÍ MIKROSKOPIE - CEITEC MU II. ČÁST 2 vyhotovené podle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen Zákon o VZ) 1. ODŮVODNĚNÍ
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceMOLEKULÁRNÍ METODY V EKOLOGII MIKROORGANIZMŮ
MOLEKULÁRNÍ METODY V EKOLOGII MIKROORGANIZMŮ (EKO/MMEM) FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE A ANALÝZA OBRAZU Použití fluorescenční mikroskopie je založeno na detekci objektů pomocí fluorochromů látek, jež se specificky
VíceFRET FRET. FRET: schéma. Základní vztahy. Základní vztahy. Fluorescence Resonance Energy Transfer
Fluorescence Resonance Energy Transfer je Fluorescence Resonance Energy Transfer Fluorescenční rezonanční energetický transfér podle objevitele Főrster nazýván také Förster Resonance Energy Transfer přenos
VíceLuminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)
Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceFluorescenční mikroskopie. principy a použití
Fluorescenční mikroskopie principy a použití Luminiscence objekt absorbuje záření určité vlnové délky, které se vnitroatomovým přeskupením změní na záření o delší vlnové délce excitace viditelné světlo,
Více- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence
ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá
Více1. Teorie mikroskopových metod
1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno
VíceIMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU
Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Luminiscence jev, při kterém látka emituje záření po absorpci excitačního záření (fotoluminiscence)
VíceObsah přednášky Metody používané v cytologii Metody založené na barvení buněk
Obsah přednášky Metody používané v cytologii Metody založené na barvení buněk Nejčastěji používané mikroskopické techniky Imunofluorescenční značení Příklady a využití Konfokální mikroskopie Princip metody
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková
II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VícePokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii
Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1/1 Proč biofyzikální metody? Biofyzikální metody využívají fyzikální principy ke studiu biologických systémů Poskytují kvantitativní
VíceFluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení
Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční
VíceTechnická specifikace předmětu veřejné zakázky
předmětu veřejné zakázky Příloha č. 1c Zadavatel požaduje, aby předmět veřejné zakázky, resp. přístroje odpovídající jednotlivým částem veřejné zakázky splňovaly minimálně níže uvedené parametry. Část
VíceModerní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15
Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta
VíceBioscience Imaging Centre
Bioscience Imaging Centre (Středisko mikroskopie) zajišťujeme moderní mikroskopické zařízení a softwary pro analýzu obrazu poradíme s plánováním experimentů (histologie, detekce proteinů a mrna) pomůžeme
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceVyužití a princip fluorescenční mikroskopie
Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscence) patří mezi fotoluminiscenční
VíceOptoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)
Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO
VíceMikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu
Mikroskopické metody Přednáška č. 3 Základy mikroskopie Kontrast ve světelném mikroskopu Nízký kontrast biologických objektů Nízký kontrast biologických objektů Metodika přípravy objektů pro světelnou
VíceVybrané spektroskopické metody
Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceModerní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek
Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví René Kizek 12.04.2013 Fluorescence je fyzikálně chemický děj, který je typem luminiscence. Luminiscence se dále dělí
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková
Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula
VíceMikroskopy. Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový
Mikroskopy Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový Světelný mikroskop Historie 1590-1610 - Vyrobeny první přístroje, které lze považovat za použitelný mikroskop (Hans a Zaccharis Janssenové z Middleburgu
VíceElektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM
Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první
VícePSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.
PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:
VíceFIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza
FIA a CIA FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza Značky pro antigeny a protilátky: radioizotop enzym fluorescenční sonda luminiscenční sonda kovové
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
VíceABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA
ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo
VíceÚvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz
VíceDokumentace projektu. Fotoluminiscence. Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák. 21. 7. 29. 7.
Dokumentace projektu Fotoluminiscence Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák 21. 7. 29. 7. 2014 Plasnice Úvod Lidé jsou fascinování světlem už od pravěku. Tehdy bylo
VíceIMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI
IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie-
VíceAnalýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod
1/23 Analýza vrstev pomocí elektronové a podobných metod 1. 4. 2010 2/23 Obsah 3/23 Scanning Electron Microscopy metoda analýzy textury povrchu, chemického složení a krystalové struktury[1] využívá svazek
VíceFluorescenční mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie Luminiscence Emise záření spontánně nastávajícího při přechodu molekuly z excitovaného stavu do základního - Chemiluminiscence excitace je vyvolána chemickou reakcí - Fotoluminiscence
Více1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii
1 1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii 1.1.1 Světlé pole Původní metoda optické mikroskopie. Světelný kužel prochází (v procházejícím světle) nebo se odráží (v odrážejícím světle) a vstupuje do
VíceDODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zadavatel tímto poskytuje dodavatelům v souladu s 49 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách dodatečné informace k veřejné zakázce
VíceOptická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů. Nanoindentace. Pavel Matějka
Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů Nanoindentace Pavel Matějka Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů 1. Optická mikroskopie blízkého pole 1. Princip metody 2. Instrumentace 2. Optická
VíceSpektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceSTUDIUM DOBY ŽIVOTA A SPEKTRÁLNÍCH ZMĚN FLUORESCENCE NANOČÁSTIC V BUNĚČNÉ BIOLOGII
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceDPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
Víceení s chemickými látkami. l rní optiky
OPTICKÉ SENSORY Základem je interakce světeln telného zářenz ení s chemickými látkami. l Při i konstrukci katalytických biosensorů se používaj vají: optické techniky: absorbance fluorescence luminiscence
VíceMETODY STUDIA PROTEINŮ
METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceOptoelektronické senzory. Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém
Optoelektronické senzory Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém Optron obsahuje generátor světla (LED) a detektor optické prostředí změna prostředí změna
VíceProč elektronový mikroskop?
Elektronová mikroskopie Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop,, 1 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první komerční
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceCÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY
ANALYTICKÉ METODY CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY Získat maximum informací dostupným přírodovědným průzkumem o památce. Posoudit poruchy a poškození materiálů. Navrhnout nejvhodnější technologii restaurování. Určit
VíceHPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth edition, Blackie Academic & Professional 1996 Colin F. Poole and Salwa K.
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie - Detektory - I Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 HPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceFLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU
FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)
VíceTechnické parametry příloha č. 2 k veřejné zakázce s názvem: Mikroskopy pro Centrum modelových organismů
Technické parametry příloha č. 2 k veřejné zakázce s názvem: Mikroskopy pro Centrum modelových organismů Část 1 veřejné zakázky: Super-rezoluční mikroskop s možností zobrazování živých dějů - invertovaný
VíceVEŘEJNÁ ZAKÁZKA S NÁZVEM: Mikroskopy
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ve smyslu ust. 156 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a v souladu s ust. 2 až 8 vyhlášky č. č. 232/2012 Sb. (dále jen vyhláška) VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
Více