Fluorescenční a konfokální mikroskopie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fluorescenční a konfokální mikroskopie"

Transkript

1 Fluorescenční a konfokální mikroskopie Hana Sehadová, Biologické centrum AVČR, České Budějovice, 2011 Co je to fluorescence? některé látky (fluorofory) po ozáření (excitaci) světlem jsou schopny absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat (emitovat) světlo o delší vlnové délce λ emit > λ excit (= Stokeovo pravidlo) molekula absorbuje světlo o vysoké energii (v tomto případě modré) energie molekuly se zvýší (= excitovaná molekula) část energie je pohlcena molekulou (vlnovka) molekula vyzařuje světlo o nižší energii (v tomto případě zelené) Fotovybělování (Photobleaching) fluorofory jsou intensivním světlem rozkládány a trvale ztrácejí schopnost fluorescence omezit jejich expozici (nevratné strukturní změny vedou až k úplnému vyblednutí) Co se děje s molekulami fluoroforu? světlo (= fotony) nese určitou energii, kterou předávavá elektronům v molekulách světlo kratší vlnové délky = více energie délka vlny je kratší a fotony kmitají rychleji dochází k excitaci elektronů přesouvají se do vyšší energetické hladiny tj. pohybují se kolem jádra molekuly ve větší vzdálenosti (orbitalu) elektron obsahuje energii navíc, která má tendenci se uvolnit, když je elektron přitažen jádrem molekuly opět na nižší energetickou hladinu (orbital) energie se uvolní v podobě fotonu, který je vyzářen (= fluorescence)

2 při přeměně energie dochází ke ztrátám část energie se uvolní do prostředí v podobě tepla (tepelných pohybů molekul), vyzářený foton tudiž nese menší množství energie Luminiscence = jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo Fotoluminiscence k luminiscenci dochází po ozáření Fluorescence je přechod mezi tzv. povolenými stavy atomu a tudíž jí nic nebrání ve vypouštění fotonů již za pár nanosekund. Vyzařování emisního světla trvá krátkou dobu a po zhasnutí excitačního záření téměř okamžitě emise zhasíná (asi za 100 pikosekund). Fosforescence proti tomu je přechod tzv. zakázaný. Žádný zákaz však nezadrží fotony věčně, a tak i při fosforescenci se fotony vyzáří, ale trvá to občas až několik minut: tj. k emisi může docházet i dlouhou dobu po zhasnutí excitačního záření. Bioluminiscence liší se způsobem jakým se molekula dostane do excitovaného stavu chemická reakce (přirodní forma chemiluminiscence) enzym luciferáza katalyzuje oxidaci luciferinu a tato chemická reakce vede k emisi světla

3 Využití fluorescence Nejširší užití v buněčné biologii a molekulární genetice: specifické označení molekul ve tkáni (bílkovin, lipidů, sacharidů) zviditelnění některých buněčných struktur (jádra, cytoskelet) nalezení určitých sekvencí nukleotidů v DNA či RNA aj. Fluorofory Autofluorescence (= primární fluorescence) přírodní např. chlorofyl (při ozáření UV světlem emituje světlo červené) - celulóza - keratin aj. Příklady autofluorescence Fluorescenční barvení (= sekundární) užívá se ke zviditelnění molekul a buněk, které nemají autofluorescenci fluorofory se samy vážou na buněčné struktury (= přímá) např. DAPI na DNA kovalentní spojení fluoroforu s látkou, která se specificky váže na určitou buněčnou strukturu či se akumulují v charakteristické lokalizaci např.toxiny jako je faloidin (jed muchomůrky zelené), který se specificky váže na polymerovaný aktin, lysotrackery (v pozdních endozómech a lysozómech), mitotrackery (v mitochondrií), ER tracker (v endoplazmatickém retikulu) značení protilátek fluorofory monoklonální či polyklonální připojení fluoroforu ke genetické informaci kódující konkrétní bílkovinu, jejíž osud v buňce nás zajímá (upravený gen vneseme zpět do buňky, protein je syntetizován spolu se svítící značkou, tudíž můžeme sledovat jeho lokalizaci a dynamiku v buňce) např. GFP barva (tj. vlnová délka) pohlceného (excitovaného) i vyzářeného (emitovaného) světla závisí na vlastnostech fluoroforu

4 existuje široká paleta fluoroforů pokrývá celé spektrum viditelného světla (s přesahy do ultrafialové a infračervené oblasti) Příklady některých fluorescenčních barviv DAPI interkaluje do struktury DNA a RNA (modře) GFP zelený fluorescenční protein FITC fluorescein isothiokyanát (oblíbený fluorofor, snadno kovalentně modifikující např. protilátky) Absorpční a emisní spektra se překrývají Fluorescein vyzařuje zelené světlo, když je osvícen modrým Cy3, Cy5 a Alexa 568 fluorofory vyvinuté specielně pro fluorescenční mikroskopii, vysoce fotostabilní a s vysokou účinností fluorescence Chemická specifikace fluorescenčních barviv velké molekuly, obsahující velké množství elektronů, které lze snadno a koordinovaně excitovat a které se také rychle vracejí zpět do nižší energetické hladiny nejčastěji se jedná o aromatické sloučeniny a heterocykly s elektrony konjugovanými v plochých "mracích" nad a pod rovinou ploché molekuly

5 Zelený fluorescenční protein (GFP) objev GFP přinesl obrovský posun ve fluorescenční mikroskopii živých buněk protein mořské medúzy Aequorea victoria při vystavení modrému světlu fluoreskuje zeleně využívá se jako reportérový gen pro vizualizaci exprese proteinů (genovými manipulacemi je vnesen za promotor příslušného genu a vnesen do organismu, což umožňuje značkování proteinu pro on line sledování in vivo traffickingu či testování lokalizace) velikost 238 aminokyselin (29.6 kda) terciální struktura GFP charakteristické soudečkovité uspořádání vytvořené antiparalelními β listy 11 beta vláken se sbaluje do velmi kompaktního betabarelu. Uvnitř tohoto soudku se nachází vlastní chromofor, který je tak chráněn před vnějším prostředím. chromofor vzniká cyklizací a následnou oxidací postranních zbytků aminokyselin Ser65, Tyr66 a Gly67 cílenou mutagenezí vzniklo několik odstínů odvozených od GFP (např. YFP, CFP, BFP + nepřibuzný RFP) do jedné buňky lze vnést několik genových konstruktů kódujících několik různě barevně označených proteinů a simultánně sledovat jejich osud v buňce využity i geny jiných druhů např. Korálů Terciální struktura GFP V souvislosti s objevením a využitím GFP udělena Nobelova cena za chemii 2008 O. Shimomura objev proteinu u medúzy M. Chalfie detekce genu, genové manipulace, využití proteinu jako markeru ( značkovače ) v genetických výzkumech San Diego beach scene nakreslena živými bacteriemi exprimujícími 8 různých barev fluorescenčního proteinu R.Y. Tsien vylepšení proteinu a rozšíření škály (drobnými úpravami vytvořil celou barevnou škálu značkovacích fluorescenčních proteinů) Jan Černý: Zelený fluorescenční protein, Vesmír 4/2009

6 Fluorescenční mikroskop Princip podobný klasickému světelnému mikroskopu doplněný o silný zdroj světla a dva typy filtrů Excitační filtr mezi zdrojem světla a vzorkem umožňuje excitovat jednotlivé fluorofory světlem o vybraných vlnových délkách Bariérový (emisní) filtr mezi vzorkem a okulárem do okuláru proniká pouze pozitivní emitovaný signál na černém pozadí (excitující záření je odfiltrováno) vyšší citlivost možno použít více než jeden typ barviček v jednom vrozku (nejčastěji 2 3) změna excitačního světla umožní vždy zviditelnit jinou část tkáně Typy fluorescenčních mikroskopů trans fluorescenční (Transmition light fluorescent microscope) osvětlení vzorku z druhé strany než je objektiv světlo prochází excitačním filtrem a na preparát dopadá ze spodu, tzv. zástinový kondenzor odraží světlo tak, ze dopadá na preparát zboku a excitační světlo tak prochází mimo objektiv do objektivu se dostane pouze emitovaná fluorescence epi fluorescenční (Reflected light fluorescent microscope) osvětlení vzorku přes objektiv emisní světlo se vrací zpět do objektivu nutno použít tzv. dichroické zrcadlo, které odráží excitační světlo do objektivu a propouští emisní světlo do okuláru častěji užívané

7 Schema epifluorescenčního mikroskopu osvětlení = rtuťová výbojka (UV + viditelné světlo) excitaton filter dichroické zrcadlo (= dichromatické) odráží světlo kratší než určitá vlnová délka a propouští světlo delší než je tato délka pomahá excitačnímu a emisnímu filtru odstranit nežádoucí světlo tmavé pozadí objektive + vzorek emisní filter detektor + software pro obrazovou analýzu umožňuje zpracovávat obrazový výstup kvantitativním i kvalitativním způsobem Vhodná kombinace dichroického zrcadla, excitačního a emisního filtru pro určitý druh fluoroforu se do epifluorescenčního mikroskopu vkladá pohromadě jako tzn. kostka, jejíž dvě stěny jsou tvořeny filtry a uhlopříčka dichroickým zrcadlem. Kostky jsou umístěny na výměníku a je možné je vyměňovat dle potřeby. Dva a více fluoroforů v jednom vzorku může být detekováno odděleně použitím různých sad optických filtrů. Historie fluorescenční mikroskopie počátek 20. století první fluorescenční mikroskop vychází z konstrukce mikroskopu pro UV záření August Kőler, Carl Reichert, Heinrich Lehmann, a další využití mikroskopu nebylo doceněno několik desetiletí 1930 rakouský vědec Max Haitinger a další vyvinuli techniku sekundarní fluorescence 1950 zdokonalení techniky, Albert Coons a Nathan Kaplan předvedli lokalizaci antigenu ve tkáni pomocí reakce s fluorescenčně značenou protilátkou 1980 metoda excitace vzorku pomocí evanescentních vln při totálním odrazu, Daniel Axelrod rozlišení malých detailů současná konstrukce fluorescenčních mikroskopů pochází z roku 1932 od E. Singera

8 Konfokální mikroskop Základní rozdíl mezi fluorescenčním a konfokálním mikroskopem je rozlišovací schopnost pinhole je konjugován s fokálním bodem čočky = konfokální pinhole světlo z fokálního bodu čočky objektivu davá ostrý obraz světlo z jiného bodu než je fokální, je také zobrazeno čockami mikroskopu, ale jeho obraz není ostrý fluorescenční mikroskop celý vzorek je zcela osvícen, tudíž celý vzorek fluoreskuje a nezaostřené body tvoří pozadí X konfokální mikroskop použití pinhole (= bodová clonka) odfiltruje neostrý signál Rozlišovací schopnost mikroskopu je dána minimální vzdáleností dvou ještě rozlišitelných bodů v případě optického mikroskopu ji lze teoreticky odvodit spojením Rayleighova kritéria s teorií difrakce (ohyb vlnění) na kruhovém otvoru: X min = 0,61. λ / n sin θ kde λ je vlnová délka světla ve vakuu n index lomu prostředí před objektivem θje polovina vrcholového úhlu kužele paprsků vstupujících do objektivu Rayleighovo kritérium (1879) vychází ze skutečnosti, že lidský zrak zaznamená pozvolný předěl mezi dvěma difrakčními kroužky teprve tehdy, poklesne li intenzita mezi nimi alespoň o 20 % oproti přilehlým maximům (pro modré světlo viditelné záření nejkratších vlnových délek se teoretická rozlišovací schopnost blíží hodnotě kolem 0.17 mm) Velikost konfokální pinhole velikost konfokální pinhole se musí shodovat s velikostí Airyho kruhu: pinhole je menší pinhole je větší ztrácíme užitečné světlo promiká více světla mimo focus

9 difrakce způsobuje, že obrazen bodového světla není bod, ale tzv. Airyho kruh Graph zobrazuje intensitu světla jako funkci průměru bodového světla (průměr = 4) Obraz Airyho kruhu je cirkulárně symetrický. V ideálním světě by byl obrazem bodu pouze intensivní bod přímo v centru (průměr = 0). Na přeexponovaném obrazu Airyho kruhu vidíme sekundarní kruh. Typy konfokálních mikroskopů laserový rastrovací konfokální mikroskop = LSCM (Laser Scanning Confocal Microscope) skenující zařízení zařizuje posun ohniska excitujícího laserového paprsku obraz celé zaostřené roviny lze pak získat rastrováním bod po bodu některým z těchto postupů: rozmítání laserového paprsku příčný posuv vzorku před objektivem posuv objektivu nad vzorkem mikroskop s rotujícím diskem = TSCM (Tandem Scanning Confocal Microscope) místo skenujícího zařízení obsahuje rotující Nipkowův kotouč, na kterém je mnoho navzájem oddělených clonek Historie konfokální mikroskopie Marvin Minsky 1957 patentoval nápad na konfokální mikroskopii, ale nenašel vhodný zdroj světla M. Petráň a M. Hadravský 1967 z Lékařské fakulty UK v Plzni patentovali konfokální mikroskop na bázi rotujícího Nipkowa kotouče (Tandem Scanning Confocal Microscope). S tímto přístrojem byly poprvé získány kvalitní optické řezy silným preparátem, konkrétně mozkovou tkání. Koncem 70. let první spolehlivý konfokální mikroskop s rozmítaným laserovým paprskem

10 Schema tandemového skenovacího konfokálního mikroskopu Nipkowův kotouč: obsahuje desítky až stovky tisíc otvorů (až 200 tis) uspořádaných v Archimedových spirálách rotuje rychlostí až desítky Hz otvory jsou konjugované (v dopadajícím a detekovaném světle) světlo může procházet také stejným souborem otvorů vzorek se většinou pozoruje v reálném čase okem (okulár) nebo chlazenou CCD kamerou Schema rastrovacího konfokálního mikroskopu osvětlení = bodový zdroj světla = laserový paprsek fokusovaný na clonku clonka (Light Source Pinhole) je objektivem mikroskopu zobrazena na vzorek, do bodu o průměru rovnajícím se difrakční mezi mikroskopu excitační filter dichroické zrcátko objektiv sbírá světlo vzorkem odražené nebo rozptýlené emisní filter druhá konfokální bodová clonka (Detektor Pinhole) v místě kam objektiv zaměřuje světlo z ohniskové roviny vzorku (odfiltruje až 95% emitovaného světla) detektor = fotonásobič propojen s počítačem Paprsky jdoucí z mimoohniskových rovin jsou zachycené clonkou

11 Rastrování rozmítáním laserového paprsku dvě otočná řádkovací zrcadla umožňují osvícení celého vzorku pro rastrování může být použito také pohyblivé dichroické zrcadlo Analýza obrazu vždy pouze jeden bod ze vzorku je vyobrazen detektor je připojen na počítač, který zároveň dostává informaci o souřadnicích snímaného bodu a skládá obraz (vždy přidá jeden pixel) např. obrázek 512 x 512 pixel může být oskenován cca 3x za sekundu ke zrychlení může dojít např. náhradou jednoho skenovacího zrcadla Acoustic Optical Deflector, který užívá vysoce frekvenční zvukové vlny zrychlení 10x bod po bodu je oskenován celý vzorek v ruznůch optických rovinách, vzdálenosti mezi jednotlivými rovinami snímání by měly být vždy menší než hloubka ostrosti jednotlivých snímků skenování ovládáno počítačem sestaví velmi čistý 3D obraz (i perspektivní), přičemž objekt lze zobrazit z libovolné strany (zorného úhlu)

12 Dekonvoluce obrazu = matematická metoda korekce objektů pro dosažení vyšší ostrosti obrazu je li znám stupeň zkreslení (tj. lze ho matematicky popsat jako konvoluci pomocí funkce bodových pokryvů), pak lze obraz podrobit dekonvoluci obraz po dekonvoluci se tak více podobá skutečnému tvaru objektu a stává se tak ostřejší, s menším šumem a větším rozlišením Prakticky se dekonvoluce provádí tak, že se pomocí konkrétného mikroskopu pořídí snímky malé latexové kuličky (známe její tvar) a podle získaných snímků se stanoví míra zkreslení dané optické soustavy. Následně je získaný obraz přepočítán tak, aby kulička byla zobrazena jako kulička. Tato korekce se poté používá i pro ostatní objekty. Sekvenční versus současné skenování několika lassery při použítí několika fluoroforů v jednom vzorku, kdy každý fluorofor poskytuje různou barvu excitovaného světla sekvenční skenování = postupné snímání emitovaného záření různých fluoroforů, kdy se tyto fluorofory liší použitým laserem pro excitaci nejprve je získán kompletní obraz emitovaný jedním fluoroforem, potom dalšími (preparát zůstává na stejném místě) následně lze pomocí softwaru složit získané obrazy do jednoho současné snímání fluorescenčních obrazů pomocí tří fotonásobičů se spektrálními filtry spektrální filtry pro modrou, zelenou a červenou barvu rekombinací dílčích obrazů v základních barvách získáme optický řez v reálných barvách emitované fluorescence nahrazení fotonásobiče spektrofotometrem i pro fluorofory s blizkými emisnimi maximy

13 Příklady snímků pořízených konfokálním mikroskopem Vnitřní ucho (hlemýžď) Corttiho orgán zeleně vláskové buňky (receptory sluchu) (fluorescenin phalloidin se váže na aktin) modře jádra vnitřních buněk (DAPI) červeně neurony Rekonstrukce dendritické buňky diferencované z kostní dřeně geneticky modifikované myši (gen pro MHC glykoprotein II třídy značen GFP) zeleně endozomální systém (vizualizovaný pomocí MHC II. třídy GFP) červeně mikrotubulární cytokelet (monoklonální protilátka proti tubulinu) modře jádro (DAPI) Střevní tkáň myši červeně aktin (RFP + Alexa Fluor 568 navázána na phalloidin) modře N acetylglucosamine a N acetylneuraminic residua (Alexa Fluor 350 navázána na lektin aglutinin z pšeničných klíčků) zeleně DNA (SYTOX Green) Buňka endotelu plicní tepny skotu červeně buňka (MitoTracker Red CMXRos) zeleně aktin (Alexa Fluor 488 navázána na phalloidin) modře DNA (Hoechst 33258)

14 Srovnaní flourescenční a konfokální mikroskopie shrnutí Fluorescenční mikroskopie: Konfokální mikroskopie: předpokládá nekonečně malou tloušťku vyšší rozlišovací schopnost daná detekcí preparátu (vzorku), při zkoumání silných světla pouze z ohniskové roviny mikroskopu, vzorků je kvalita zobrazení nepříznivě ovlivňována překrýváním obrazu roviny, do níž přítomnost pinhole eliminuje neostrý signál jak vertikálně tak horizontálně je mikroskop právě zaostřen (ohnisková minimální hloubka ostrosti rovina), n eostrými obrazy rovin ležících nad ní možnost optické tomografie 3D a pod ní rekonstrukce obrazu, která není limitována lze zkoumat jen vzorky o tloušťce menší, než je Rayleighovým kriteriem: obraz vzniká hloubka ostrosti objektivu, která závisí na skládáním z jednotlivých bodů, které jsou 2 jeho numerické apertuře (Z min = 0,25 nλ/na ) navíc pozorovány přes clonku, jejíž rozměry obrazem bodu není bod, ale Airyho kroužky difrakční obrazec vzniká ohybem zobrazujícího se světla na čočkách objektivu, bývají menší než průměr Airyho kroužků vyžaduje mimořádně silné zdroje světla typu laserů a speciální technologii při zobrazení blízkých bodů se mohou jejich detekce fotonů z horizontalní roviny Airyho kroužky překrývat, až se stanou téměř 5 10x dražší nerozlišitelnými nevýhodou je zatíženost statistickým zdroj světla rtuťová výbojka šumem, jehož velikost je úměrná N/N, kde nižší cena N je počet detekovaných fotonů (nelze snadno řešit zvýšením intenzity záření) Pigment Dispersní Hormon (PDH) v mozku Drosophila melanogaster snímky stejného mozku pořízené fluorescenčním a konfokálním mikroskopem

15 Praktická část demonstrace práce na konfokálním mikroskopu FluoView TM FV1000

16

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka Optická konfokální mikroskopie a Pavel Matějka 1. Konfokální mikroskopie 1. Princip metody - konfokalita 2. Instrumentace metody zobrazování 3. Analýza obrazu 2. Konfokální 1. Luminiscenční 2. Ramanova

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE V Mikroskopie V M. Viková Mikroskopie V M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Hloubka ostrosti problém m velkých zvětšen ení tloušťka T vrstvy vzorku kolmé k optické ose, kterou vidíme ostře zobrazenou Objektiv

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Mgr. Jan Černý PhD. Oddělení vývojové biologie, Katedra fyziologie živočichů, Přírodovědecká fakulta UK v Praze janmartincerny@seznam.cz Klasická světelná mikroskopie sloužila

Více

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)

Více

F l u o r e s c e n c e

F l u o r e s c e n c e F l u o r e s c e n c e Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

MIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek.

MIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek. MIKROSKOPIE E- mailový zpravodaj MIKROSKOP firmy Olympus Journal of Scanning Probe Microscopy (http://www.aspbs.com/jspm.html) Materials Today, 2008, New Microscopy Special Issue MIKROSKOP Historie Jeden

Více

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

Využití a princip fluorescenční mikroskopie Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscenci) patří mezi fotoluminiscenční

Více

Bi4170 Bi417 Optické kon Optic trastn ké kon trastn a zobrazova a zob razova metody metody

Bi4170 Bi417 Optické kon Optic trastn ké kon trastn a zobrazova a zob razova metody metody Bi4170 Optické kontrastní a zobrazovací metody Fluorescence a Konfokální mikroskopie Šárka Mašová 1 Podzim 2014 Fluorescenční mikroskopie Excitace a pozorovní fluorescenčních molekul Velmi často používaná:

Více

Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu

Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu Konfokální mikroskop Obsah: Konfokální mikroskop... 1 Princip rastrovacího konfokálního mikroskopu... 1 Rozlišovací schopnost... 2 Pozorování povrchů ve skutečných barvách... 2 Konfokální mikroskop Olympus

Více

-fluorescenční mikroskopie. -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie

-fluorescenční mikroskopie. -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie -multifotonová konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně

Více

Barevné principy absorpce a fluorescence

Barevné principy absorpce a fluorescence Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 27.9.2007 2 1 Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické

Více

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Mikroskopické techniky MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Slouží k vizualizaci mikroorganismů Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) Čočka zvětšující 300x Různé druhy mikroskopů, které se liší

Více

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence) Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)

Více

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

Barevné principy absorpce a fluorescence

Barevné principy absorpce a fluorescence Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické složky, které

Více

Principy a instrumentace

Principy a instrumentace Průtoková cytometrie Principy a instrumentace Ing. Antonín Hlaváček Úvod Průtoková cytometrie je moderní laboratorní metoda měření a analýza fyzikálních -chemických vlastností buňky během průchodu laserovým

Více

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace

Více

Techniky mikroskopie povrchů

Techniky mikroskopie povrchů Techniky mikroskopie povrchů Elektronové mikroskopie Urychlené elektrony - šíření ve vakuu, ovlivnění dráhy elektrostatickým nebo elektromagnetickým polem Nepřímé pozorování elektronového paprsku TEM transmisní

Více

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody

6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody Pavel Matějka pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com

Více

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence) Luminiscence Luminiscence emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence chemicky (chemiluminiscence) teplem (termoluminiscence) zvukem (sonoluminiscence)

Více

Fluorescenční mikroskopie. principy a použití

Fluorescenční mikroskopie. principy a použití Fluorescenční mikroskopie principy a použití Luminiscence objekt absorbuje záření určité vlnové délky, které se vnitroatomovým přeskupením změní na záření o delší vlnové délce excitace viditelné světlo,

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá

Více

1. Teorie mikroskopových metod

1. Teorie mikroskopových metod 1. Teorie mikroskopových metod A) Mezi první mikroskopové metody patřilo barvení biologických preparátů vhodnými barvivy, což způsobilo ovlivnění amplitudy světla prošlého preparátem, který pak byl snadno

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

Využití a princip fluorescenční mikroskopie Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscence) patří mezi fotoluminiscenční

Více

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky předmětu veřejné zakázky Příloha č. 1c Zadavatel požaduje, aby předmět veřejné zakázky, resp. přístroje odpovídající jednotlivým částem veřejné zakázky splňovaly minimálně níže uvedené parametry. Část

Více

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta

Více

Bioscience Imaging Centre

Bioscience Imaging Centre Bioscience Imaging Centre (Středisko mikroskopie) zajišťujeme moderní mikroskopické zařízení a softwary pro analýzu obrazu poradíme s plánováním experimentů (histologie, detekce proteinů a mrna) pomůžeme

Více

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Vybrané spektroskopické metody

Vybrané spektroskopické metody Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky

Více

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví René Kizek 12.04.2013 Fluorescence je fyzikálně chemický děj, který je typem luminiscence. Luminiscence se dále dělí

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Mikroskopy. Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový

Mikroskopy. Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový Mikroskopy Světelný Konfokální Fluorescenční Elektronový Světelný mikroskop Historie 1590-1610 - Vyrobeny první přístroje, které lze považovat za použitelný mikroskop (Hans a Zaccharis Janssenové z Middleburgu

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza FIA a CIA FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza Značky pro antigeny a protilátky: radioizotop enzym fluorescenční sonda luminiscenční sonda kovové

Více

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie-

Více

METODY STUDIA PROTEINŮ

METODY STUDIA PROTEINŮ METODY STUDIA PROTEINŮ Mgr. Vlasta Němcová vlasta.furstova@tiscali.cz OBSAH PŘEDNÁŠKY 1) Stanovení koncentrace proteinu 2) Stanovení AMK sekvence proteinu Hmotnostní spektrometrie Edmanovo odbourávání

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii

1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii 1 1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii 1.1.1 Světlé pole Původní metoda optické mikroskopie. Světelný kužel prochází (v procházejícím světle) nebo se odráží (v odrážejícím světle) a vstupuje do

Více

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo

Více

Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů. Nanoindentace. Pavel Matějka

Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů. Nanoindentace. Pavel Matějka Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů Nanoindentace Pavel Matějka Optická mikroskopie a spektroskopie nanoobjektů 1. Optická mikroskopie blízkého pole 1. Princip metody 2. Instrumentace 2. Optická

Více

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

5.3.5 Ohyb světla na překážkách 5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se

Více

Optoelektronické senzory. Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém

Optoelektronické senzory. Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém Optoelektronické senzory Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém Optron obsahuje generátor světla (LED) a detektor optické prostředí změna prostředí změna

Více

Dokumentace projektu. Fotoluminiscence. Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák. 21. 7. 29. 7.

Dokumentace projektu. Fotoluminiscence. Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák. 21. 7. 29. 7. Dokumentace projektu Fotoluminiscence Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák 21. 7. 29. 7. 2014 Plasnice Úvod Lidé jsou fascinování světlem už od pravěku. Tehdy bylo

Více

ení s chemickými látkami. l rní optiky

ení s chemickými látkami. l rní optiky OPTICKÉ SENSORY Základem je interakce světeln telného zářenz ení s chemickými látkami. l Při i konstrukci katalytických biosensorů se používaj vají: optické techniky: absorbance fluorescence luminiscence

Více

Spektrální charakteristiky

Spektrální charakteristiky Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ - IIa Radiometrické základy DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením

Více

DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zadavatel tímto poskytuje dodavatelům v souladu s 49 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách dodatečné informace k veřejné zakázce

Více

Technické parametry příloha č. 2 k veřejné zakázce s názvem: Mikroskopy pro Centrum modelových organismů

Technické parametry příloha č. 2 k veřejné zakázce s názvem: Mikroskopy pro Centrum modelových organismů Technické parametry příloha č. 2 k veřejné zakázce s názvem: Mikroskopy pro Centrum modelových organismů Část 1 veřejné zakázky: Super-rezoluční mikroskop s možností zobrazování živých dějů - invertovaný

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou

Více

13. Spektroskopie základní pojmy

13. Spektroskopie základní pojmy základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

CT-prostorové rozlišení a citlivost z

CT-prostorové rozlišení a citlivost z CT-prostorové rozlišení a citlivost z Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika Prostorové rozlišení a citlivost z Prostorové rozlišení význam vyjádření rozlišení měření rozlišení

Více

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod 1/23 Analýza vrstev pomocí elektronové a podobných metod 1. 4. 2010 2/23 Obsah 3/23 Scanning Electron Microscopy metoda analýzy textury povrchu, chemického složení a krystalové struktury[1] využívá svazek

Více

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů

Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Eva Korytiaková, Gymnázium Nové Zámky, korpal@pobox.sk Abstrakt: Jak vypadá vnitřek hmoty? Lze spatřit

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY

CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY ANALYTICKÉ METODY CÍLE CHEMICKÉ ANALÝZY Získat maximum informací dostupným přírodovědným průzkumem o památce. Posoudit poruchy a poškození materiálů. Navrhnout nejvhodnější technologii restaurování. Určit

Více

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF

Počátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl

Více

EM, aneb TEM nebo SEM?

EM, aneb TEM nebo SEM? EM, aneb TEM nebo SEM? Jiří Šperka Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2. únor 2011 / Prezentace pro studentský seminář Jiří Šperka (Masarykova univerzita) SEM a TEM 2. únor 2011 1 / 21

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

Video mikroskopická jednotka VMU

Video mikroskopická jednotka VMU Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.

Více

Charakteristiky optického záření

Charakteristiky optického záření Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

3.3. Mikroskopie. 3.3.1. Základní součásti světelného mikroskopu

3.3. Mikroskopie. 3.3.1. Základní součásti světelného mikroskopu 3.3. Mikroskopie Různé mikroskopické metody dosáhly obrovských možností při pozorování nejen biologických objektů. Na pozorování neživých struktur lze použít v podstatě jakoukoliv metodu, ovšem na pozorování

Více

TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU

TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU Hystorie Alexander Bain (Skot) 1843 vynalezl fax (na principu vodivé desky s napsaným textem nevodivým, který se snímal kyvadlem opatřeným jehlou s posunem po malých

Více

Základy světelné mikroskopie

Základy světelné mikroskopie Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek. Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek. Josef Kapitán Centrum digitální optiky Digitální Ramanova spektroskopie a Ramanova optická

Více

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické). PŘEDMĚTY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V BAKALÁŘSKÉM STUDIU SP: CHEMIE A TECHNOLOGIE MATERIÁLŮ SO: MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ POVINNÝ PŘEDMĚT: NAUKA O MATERIÁLECH Ing. Alena Macháčková, CSc. 1. Souvislost

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

Konfokální mikroskop vybavený FLIM modulem pro detekci interakce molekul u živých buněk

Konfokální mikroskop vybavený FLIM modulem pro detekci interakce molekul u živých buněk Písemná zpráva zadavatele zpracovaná podle ust. 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Veřejná zakázka na dodávky, ev. č. 527942 zadávaná podle 21 odst. 1 písm.

Více

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD

PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD PŘEHLED KLASICKÝCH A MODERNÍCH MIKROSKOPICKÝCH METOD Jan Hošek Ústav přístrojové a řídící techniky, Fakulta strojní, ČVUT v Praze, Technická 4, 166 07 Praha 6, Česká republika Ústav termomechaniky AV ČR,

Více

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí

Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Doc. Ing. Eva Nezbedová, CSc. Polymer Institute Brno Ing. Zdeňka Jeníková, Ph.D. Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojní, ČVUT

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.

Diskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1. S použitím modelu volného elektronu (=částice v krabici) spočtěte vlnovou délku a vlnočet nejdlouhovlnějšího elektronového přechodu u molekuly dekapentaenu a oktatetraenu. Diskutujte polohu absorpčního

Více