Mgr. Martin Mazanec absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci.

Transkript

1

2 Průzkumy potřebnosti sociálních služeb mezi populacemi zadavatelů a poskytovatelů ve spádové oblasti města Břeclav (obce s rozšířenou působností) byly zpracovány obecně prospěšnou společností Komunitní plánování. Autoři textu: Mgr. Martin Mazanec absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci. Michal Šindelář student sociologie, politologie a psychologie na FSS MU v Brně

3 1. ÚVOD PRŮZKUM ZADAVATELÉ SO BŘECLAV ORP CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ POPULACE METODY A TECHNIKY ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM MEZI ZADAVATELI OBECNÁ ČÁST PRŮZKUMU U DETAILNÍ ČÁST PRŮZKUMU... U CÍLOVÉ SKUPINY SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRŮZKUM POSKYTOVATELÉ SO BŘECLAV ORP CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ POPULACE METODY A TECHNIKY PRŮZKUMU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM MEZI POSKYTOVATELI MĚSTO BŘECLAV OBCE SPÁDOVÉ OBLASTI (KROMĚ BŘECLAVI) CÍLOVÉ SKUPINY SENIOŘI OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S PSYCHICKÝM, MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM ZÁVĚR

4 1. ÚVOD Cílem průzkumu potřebnosti sociálních služeb je zmapovat poskytované sociální služby v celé spádové oblasti města Břeclav, kam náleží dalších 17 obcí (celkový počet obyvatel k v SO Břeclavi je obyvatel). Cílem průzkumu je zmapovat tento terén za účelem rozvoje komunitního plánování sociálních služeb. V komunitním plánování se pracuje se základním nástrojem, což je triáda (tzn. zastoupení poskytovatelů sociálních služeb, zadavatelů sociálních služeb a samozřejmě uživatelů, kterým jsou služby poskytovány). Zapojení všech zúčastněných stran je bezpodmínečně nutné, protože cílem plánování je vytvořit takový systém sociálních služeb, který odpovídá zjištěným potřebám v dané lokaci, tedy potřebám lidí žijících na určitém území. Náležitou součástí komunitního výzkumu jsou průzkumy potřebnosti sociálních služeb zohledněné za dané subjekty triády. Pro SO Břeclavi byly po dohodě, vzhledem ke krátkému časovému období na zhotovení celé zakázky, připraveny průzkumy potřebnosti za populaci zadavatelů v SO Břeclavi (tj. představitelů obcí) a populaci poskytovatelů působících na území SO Břeclavi. V následujícím textu, který je složen ze závěrečných zpráv obou průzkumů, jsou kapitoly členěny následovně: Nejprve je vyložena předvýzkumná analýza situace včetně popisu zvolených technik, metod, cílů a hypotéz daného průzkumu. Poté následuje samotná závěrečná zpráva, která je interpretací dat získaných během šetření, které můžeme za obě populace považovat za vyčerpávající, tzn. - do průzkumu se zapojili všichni oslovení zadavatelé i poskytovatelé. Získané informace považujeme za cenné pro další směřování komunitního plánu v Břeclavi i v celé spádové oblasti. V každém průzkumu si dovolujeme uvést i návrhy možných priorit pro dané skupiny občanů, které je třeba doplnit a diskutovat v jednotlivých pracovních skupinách. V obou průzkumech jsme vycházeli z dělení do pracovních skupin, které vzniklo v rámci procesu komunitního plánování města Břeclav. Ke čtyřem poměrně kumulativně nastaveným oblastem uvádíme pro větší přehlednost a důslednější průzkum obou populací tzv. podskupiny. Podskupiny průzkumu vycházíme z dělení, které bylo uplatněno v průzkumu poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ve spádové oblasti města Břeclav (více v závěrečných zprávách průzkumů mezi poskytovali a zadavateli sociálních služeb v SO Břeclavi, které byly zpracovávány paralelně se sociodemografickou analýzou). Podskupiny dle registru reagujeme na velmi podrobné dělení v registru sociálních služeb MPSV, který je zpravován jednotlivými kraji v České republice

5 A) Senioři Podskupiny: Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) B) Osoby se zdravotním postižením Podskupiny: Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým onemocněním; Osoby s tělesným postižením; Osoby se sluchovým postižením; Osoby se zrakovým postižením; Osoby se zdravotním postižením C) Osoby s psychickým, mentálním postižením (popř. kombinovaným postižením) Podskupiny: Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým duševním onemocněním; Osoby s mentálním postižením; Osoby s kombinovaným postižením; Osoby s jiným zdravotním postižením D) Osoby ohrožené sociálním vyloučením Podskupiny: Společensky nepřizpůsobení Podskupiny dle registru: Oběti obchodu s lidmi; Oběti trestné činnosti; Oběti bez přístřeší; Osoby komerčně zneužívané; Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou takovými osobami ohroženy; Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách; Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách; Pachatelé trestné činnost - 5 -

6 2. PRŮZKUM ZADAVATELÉ SO BŘECLAV ORP 2.1 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ POPULACE Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje a volbami pověření zastupitelé - nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zadavatelé služby platí, zřizují, zadávají, organizují a dělají na ně výběrová řízení. Mají legitimní moc vzešlou z demokratických voleb. Rozhodováním o návrzích vzešlých z procesu KPSS jim dávají politickou legitimitu. Cílem zadavatelů je zajistit občanům potřebné služby co nejkvalitnější a co nejlevněji k tomu potřebují znát standardy kvality sociálních služeb, zdroje svého regionu, demografii, statistiky, atd. Nejdůležitější úkol zadavatelů je zadávat politickou zakázku - aktivně vytvářet a podporovat příznivou atmosféru k realizaci komunitního plánování. V optimálním případě je zadavatel více finanční manažer než zřizovatel sociálních služeb. 1 Ve spádové oblasti města Břeclav je 17 obcí (s Břeclaví 18) cílem je tedy oslovit všech 17 obcí a prostřednictvím jejich představitelů zmapovat současnou situaci v otázkách plánování a rozvoje sociálních služeb. Dotazováni budou starostové či lidé pověření pro oblast sociálních služeb v dané obci. Zohledněn bude v tomto průzkumu názor zadavatelů sociálních služeb jako jedné ze součástí triády (poskytovatelé SS, uživatelé SS a zadavatelé SS). 2.2 METODY A TECHNIKY Byla zvolena metoda terénního výzkumu, což znamená, že veškeré získané informace byly získány sběrem dat v terénu technikou dotazníkové šetření. Během zpracování byly užity metody statistické a srovnávací. CÍLE A HYPOTÉZY PRŮZKUMU Hlavním cílem aplikovaného průzkumu je popsat na několika úrovních vhled zadavatelů SO Břeclavi do problematiky sociálních služeb. Cílem je tedy charakterizovat situaci, rozuměno rozvoj a plánování sociálních služeb, v celé spádové oblasti města Břeclav (kromě Břeclavi) za populaci zadavatelů. Pracovní cíl č. 1: cílem je zjistit, zda jsou představitelé obcí ochotni se zapojit do společného plánování rozvoje sociálních služeb v rámci SO Břeclavi. Hypotézy 1H1: Ve ¾ obcí nemají žádný strategický plán rozvoje sociálních služeb (ověřováno otázkami č. 3, 5). 1 Srov

7 1H2: Většina obcí (90%) bude souhlasit se zapojením do plánování rozvoje sociálních služeb v SO Břeclavi (ověřováno otázkami č. 7, 8, 9). Pracovní cíl č. 2: cílem je popsat stávající situaci v obcích poskytované, podporované a zejména chybějící sociální služby dle názoru přímých představitelů obcí (cílem je i stanovit skupiny občanů, pro které jsou potřebné sociálních služby v dané obci). Hypotézy 2H1: Ve ¾ z obcí SO Břeclavi (kromě Břeclavi) nejsou obcemi podporovány žádné sociální služby (ověřováno otázkami č. 4, 5). 2H2: Za skupiny občanů, kteří nutně potřebují sociální služby, budou ve všech obcích považováni senioři a zdravotně postižení (ověřováno otázkami č. 10, 11). 2H3: Ve 1/3 z obcí bude definována jako problematická skupina občanů cílová skupina etnické menšiny (ověřováno otázkami č. 10, 11) 2H4: Ze sociálních služeb, které představitelé obcí budou definovat jako potřebné pro určitou skupinu občanů, budou převládat služby pobytové a ambulantní (ověřováno otázkami č. 11) - 7 -

8 3. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM MEZI ZADAVATELI 3.1 OBECNÁ ČÁST PRŮZKUMU Hlavním cílem aplikovaného průzkumu bylo popsat na několika úrovních vhled zadavatelů SO Břeclavi do problematiky sociálních služeb. Cílem je tedy charakterizovat situaci, rozuměno rozvoj a plánování sociálních služeb, v celé spádové oblasti města Břeclav (kromě Břeclavi) za populaci zadavatelů. Data a podklady týkající se jednotlivých cílů průzkumu zadavatelů byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazník byl směřován představitelům obcí (starostům, místostarostům) nebo jiné kompetentní osobě, která byla vždy určena starostou či místostarostou obce. Dotazovaní zadavatelé reprezentují vesnice či malá města, ve kterých jsou sociální služby realizovány/ podporovány jen v malém měřítku. Z toho důvodu lze očekávat obecně nižší informovanost a znalost oblasti sociálních služeb. Získané informace nejsou tak relevantní jako data od poskytovatelů sociálních služeb, neboť pro starosty a další zúčastněné respondenty jsou sociální služby spíše jen okrajovou záležitostí. Naším cílem však nebylo podat detailní a precizní popis za stranu zadavatelů, ale spíše jen vytvořit základní obraz sociálních služeb ve spádové oblasti ORP Břeclav. Dotazník byl distribuován prostřednictvím elektronické pošty a tzv. upomínkových telefonátů. Pro cílovou populaci představitelů obcí se jednalo o vhodný nástroj, ze 17 oslovených obcí se navrátilo všech 17 dotazníku šetření tedy můžeme považovat za vyčerpávající. Za jednotlivé obce odpovídalo 11 starostek/ starostů, 1 místostarostka/ místostarosta a 5 starostkou/ starostou pověřených osob

9 PRACOVNÍ CÍL Č. 1: cílem bylo zjistit, zda jsou představitelé obcí ochotni se zapojit do společného plánování rozvoje sociálních služeb v rámci SO Břeclavi. (ověřováno otázkami 3 9) Součástí výstupu z této části průzkumu jsou informace o současném stavu rozvoje sociálních služeb v dané obci, a potažmo v celé spádové oblasti Břeclavi (kromě města Břeclav, které požadovalo zmapování spádové oblasti a ochotu spolupracovat na komunitním plánu za celou spádovou oblast). Spádovou oblastí máme na mysli území 17 obcí a jejich obyvatele. Počet obyvatel v obcích SO Břeclavi k Bulhary 782 Hlohovec 1272 Hrušky 1440 Kostice 1841 Ladná 1176 Lanžhot 3703 Lednice 2323 Moravská Nová Ves 2563 Moravský Žižkov 1392 Podivín 2808 Přítluky 772 Rakvice 2134 Tvrdonice 2034 Týnec 1036 Valtice 3640 Velké Bílovice 3749 Zaječí 1402 Otázky č. 3 5 se věnují postojům jednotlivých radnic k problematice sociálních služeb. Mapování sociálních služeb Ve 14 ze 17 obcí SO Břeclavi neexistuje žádný dokument zabývající se touto problematikou. V Moravském Žižkově se otázce sociálních služeb věnují v strategickém plánu rozvoje města. Představitelé Valtic uvedli, že mají vypracovaný popis realizace sociálních služeb, které jsou zabezpečovány prostřednictvím organizačních složek Domov pro seniory a Pečovatelská služba. Zřizování sociálních služeb Existující sociální služby na území těchto obcí jsou poskytovány níže uvedenými právními subjekty (v některých obcích je přítomno více poskytovatelů). Jedná se výhradně o domovy pro seniory (celkem 4) a pečovatelskou službu. Respondenti odpovídali na otázku (č. 4): Jakých sociálních služeb využívají Vaši občané? zřizovaných vaší obcí 5 zřizované jinou obcí 7 zřizované neziskovým/ soukromým sektorem 9 nevyužívají/ nejsme informováni 1-9 -

10 Financování sociálních služeb V devíti obcích je vyhrazena částka z obecního rozpočtu na financování sociálních služeb, ve zbývajících osmi nejsou žádné finance vyhrazeny na rozvoj sociálních služeb. Otázka financování úzce souvisí se zřizováním sociálních služeb obce, které určitou službu přímo zřizují (jedná se jen o dva druhy služeb: domov pro seniory nebo pečovatelská služba), logicky vyhrazují i určitou částku na udržení těchto služeb, ve zbývajících se jedná o nákup služeb odjinud. Spolupráce na rozvoji sociálních služeb Břeclav v rámci obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji má velkou výhodu v poměrně nízkém počtu obcí na celkový počet obyvatel. Srovnatelně velké spádové oblasti v JMK obsahují 40 až 100 obcí, kde skupinová komunikace mezi zástupci obcí není, na rozdíl od Břeclavi, příliš reálná. Doposud obce mezi sebou na rozvoji sociálních služeb víceméně nekooperují (až na výjimky: v Hruškách uvedli spolupráci s městem Břeclav, v Tvrdonicích s Kosticemi). K otázce, zda by obcím pomohla existence komunitního plánu rozvoje sociálních služeb pro celou spádovou oblast Břeclavi, se 15 představitelů obcí vyjádřilo kladně a 2 záporně (Tvrdonice, Moravský Žižkov). Aktivně se chce do tvorby komunitního plánu sociálních služeb v SO Břeclavi zapojit 16 obcí (odmítá jen Moravský Žižkov), což je velmi pozitivní informace pro budoucí kroky ze strany města Břeclav. Sedm obcí preferuje centrální řízení z Břeclavi, dalších 9 kulaté stoly zástupců všech obcí

11 3.2 DETAILNÍ ČÁST PRŮZKUMU PRACOVNÍ CÍL Č. 2: cílem je popsat stávající situaci v obcích poskytované, podporované a zejména chybějící sociální služby dle názoru přímých představitelů obcí (cílem je i stanovit skupiny občanů, pro které jsou potřebné sociálních služby v dané obci). (ověřováno otázkami 10, 11A 11H) CÍLOVÉ SKUPINY Sociální služby jsou nedílně spojeny s jejich uživateli. Uživatele můžeme dělit dle rozličných kritérií v sepjetí se zákonem č. 108 o sociálních službách. Pro účely průzkumu zadavatelů jsme zvolili klasifikaci uživatelů do 8 skupin. 2 Etnické menšiny a cizinci - sociálně vyloučení příslušníci romského etnika a cizinci. Osoby s duševním onemocněním - duševně nemocní, s psychotickými poruchami, fobiemi, schizofrenií atd. Osoby s mentálním postižením s autismem, s kombinovaným postižením, s dětskou mozkovou obrnou - osoby všech druhů mentálního postižení. Osoby s tělesným postižením - lidé na vozíku, lidé pohybující se pomocí berlí a chodítek, lidé špatně chodící, ale nepoužívající ortopedické pomůcky, dále děti s tělesným postižením a lidé s dočasným omezením pohyblivosti. Osoby se smyslovým postižením - osoby se zrakovým postižením, osoby se sluchovým postižením. Rodiny s dětmi - rodiny sociálně potřebné, s nízkými příjmy, s výchovnými problémy u dětí, týrané děti, oběti domácího násilí, matky/otcové v krizi s malými dětmi. Senioři - senioři se sníženou soběstačností, se zdravotním postižením, osamělí, senioři bez možnosti vlastního samostatného bydlení. Společensky nepřizpůsobení - osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, po ukončení léčby chorobných závislostí, osoby po propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, resp. v 19 letech atd. 2 Inspirace v Návrhu komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009,

12 Graf č.1 zobrazuje zadavatelský odhad jednotlivých cílových skupin 3, pro které je třeba sociálních služeb na jejich území obce (otázka č. 10). Graf č.1 Otázka č.10: Pro které z níže uvedených skupin občanů Vaší obce je třeba sociálních služeb? Etnické menšiny Osoby s duševním onemocněním Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením Rodiny s dětmi Senioři Společensky nepřizpůsobení NEJVYŠŠÍ ČETNOST SENIOŘI, OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM Skupinu obyvatel, dle názoru zadavatelů, které je třeba poskytovat jednoznačně sociální služby, jsou senioři (označeni ve všech 17 otaznících). Česká společnost vstupuje do období, kdy bude bezprecedentně narůstat počet seniorů a navyšovat se jejich podíl jak vůči ekonomicky aktivním, tak vůči mladým v předproduktivním věku 4. Skupina seniorů je oprávněně nejpočetnějším zástupcem uživatelů sociálních služeb. Jako skupina jsou senioři relativně nejméně zasaženi sociální exkluzí, avšak vzhledem k jejich vysokým počtům může jen zlomek z nich přečíslit jiné potřebné skupiny. Druhou nejčetněji zaznamenanou skupinou jsou osoby s tělesným postižením. Vzhledem k popisu skupiny, který byl předložen zadavatelům (viz výše), lze předpokládat úzké propojení se skupinou seniorů. Hlavní charakteristikou skupiny bylo omezení pohyblivosti, které často provází život lidí ve starším věku. Nejedná se však pouze o seniory, tělesně postižení mohou zastupovat i ostatní věkové skupiny, v praxi se může jednat o případy malých dětí i o dospělé osoby. Příčiny tělesného postižení jsou různé, od vrozených vad po nehody a úrazy. NULOVÁ ČETNOST OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM, ETNICKÉ MENŠINY A CIZINCI Zajímavé je, že skupinu osob se smyslovým postižením neoznačil za potřebnou ani jeden ze zadavatelů. Připomeňme, že se jedná o zrakově a sluchově postižené. Lidé se smyslovým postižením se v obcích rozhodně vyskytují a nejedná se pouze o jednotlivce v regionu. Často pocházejí z řad seniorů, kterým se s narůstajícím věkem zhoršuje zrak a sluch. Smyslové postižení je mezi seniory opomíjeno a bere se jako běžné, a tudíž mu není třeba věnovat zvláštní pozornost. Opět se však nejedná pouze o seniory, zrakové či 3 Komentář k otázce v dotazníku zněl: Označte všechny skupiny, o kterých víte nebo předpokládáte, že jsou pro ně sociální služby u Vás v obci potřebné. Pro přiblížení uvažovaných skupin nabízíme níže zevrubné charakteristiky. 4 Více k tématu stárnutí obyvatelstva viz. sociodemografická analýza

13 sluchové postižení může provázet člověka od narození, nebo k němu může dojít v důsledku nemoci či nehody. Druhou skupinou, jejíž četnost je nulová, jsou etnické menšiny a cizinci. Podle popisu poskytnutému zadavatelům se má jednat o sociálně vyloučené příslušníky romského etnika a cizince. Vzhledem k národnostní homogennosti české společnosti nepředpokládáme výraznější potřebu sociálních služeb pro cizince (za problematickou v oblasti sociálních služeb nebyla označena žádná komunita cizinců). Co se týče sociálně vyloučených příslušníků romského etnika, nelze vyloučit jejich prostou nepřítomnost ve spádové oblasti, ale to se již dostáváme do roviny spekulací. Je také možné, že zadavatelé nevidí jako potřebné sociálně vyloučené Romy, ale spíše se zaměřují na skupinu rodin s dětmi, ve které mohou být zahrnuti sociálně vyloučení Romové. OSTATNÍ SKUPINY S PROMĚNLIVOU ČETNOSTÍ Skupina rodiny s dětmi byla zmíněna celkem 5 představiteli obcí. Četnost nedosahuje takového významu jako u seniorů nebo osob s tělesným postiženým, ovšem nejedná se ani o zanedbatelné číslo. Podle definice (viz. výše) se jedná o rodiny v problémech. Rodiny s dětmi, kterým by pomohly sociální služby, pravděpodobně existují ve všech obcích v různé četnosti. Společensky nepřizpůsobení byli zmíněni 4 zadavateli. Nemůžeme samozřejmě vyloučit, že lidé zařaditelní do této skupiny žijí i na vesnicích. Obecně jsou společensky nepřizpůsobení přítomni především ve městě Břeclav, kde pro ně existuje nabídka sociálních služeb, které jim usnadňují život. Poslední dvě skupiny, osoby s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením, představují reprezentanty břeclavské pracovní skupiny psychicky postižení. Duševně nemocní byli zmíněni dvakrát a osoby s mentálním postižením třemi zadavateli. Tyto osoby patří na Břeclavsku mezi spíše opomíjené a nezmapované. Ani ze strany zadavatelů není na tyto skupiny kladen důraz. Je to také otázka informovanosti společnosti a rozšířenosti předsudků, kdy takto postižené (nemocné) osoby raději zůstávají v ústraní a nedávají o sobě vědět. Očekáváme, že osoby zařaditelné do této skupiny jsou rovnoměrně zastoupeny v celé spádové oblasti SOCIÁLNÍ SLUŽBY Cílem výzkumu zadavatelů byl i záměr zjistit, které sociální služby považují zadavatelé za potřebné. V obdrženém dotazníku měli možnost ke každé cílové skupině, kterou zaznamenali jako potřebnou, označit sociální služby v celkovém spektru služeb dle zákona č Pro snadnější porozumění zadavatelů vypsaným službám, jejich rozlišování a pochopení jsme přiložili legendu, kde byla každá služba krátce a stručně popsána. Vzhledem k tomu, že v nabídce zadavatelé mohli volit mezi více než třemi desítkami služeb, došlo k poměrně rozptýlenému označování služeb. To znamená, že jsme zaznamenali zvolení takových sociálních služeb pro takové cílové skupiny, pro které se ze své povahy nehodí, nebo dokonce ani není možné takovou službu cílové skupině 5 Výčet služeb vychází ze zákona o sociálních službách č.108/sb.,

14 poskytnout. Dále jsme nepřikládali význam té službě u cílové skupiny, která byla zvolena třeba jen jedním nebo dvěma zadavateli. SENIOŘI Nejpestřejší popis potřebných sociálních služeb se týkal skupiny seniorů, což je podmíněno i tím, že senioři byli označeni jako potřební všemi zadavateli. Nejčastěji byly zmiňovány služby sociální péče. Mezi nimi na prvním místě pečovatelská služba (13 zadavatelů) následována domovy pro seniory (11 zadavatelů) a poslední často zmiňovanou službou byla osobní asistence (6 zadavatelů). Tyto služby jsou všeobecně známé a v rámci spádové oblasti relativně dostupné, mnoho obcí má vlastní pečovatelskou službu nebo domov pro seniory. Co však ukazuje na možnou nekompetentnost některých zadavatelů, je to, že tři z nich určili jako pro seniory potřebné terénní programy 6, které se ze své povahy nehodí pro seniory jako skupinu. Je však možné, že došlo k mylné záměně s pečovatelskou službou. OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM Tato skupina, jako druhá nejpotřebnější z pohledu zadavatelů, byla popsána následujícími potřebnými službami. Osm zadavatelů uvedlo za potřebnou pečovatelskou službu a čtyři uvedli jako potřebnou osobní asistenci. Na průnik se skupinou seniorů poukazuje i trojí uvedení domovu pro seniory jako potřebné sociální služby. Ostatní služby byly zmíněny jedenkrát či dvakrát, což nepovažujeme za věcně významné. OSTATNÍ SKUPINY U ostatních skupin nedošlo k žádným početnějším průnikům označení potřebných služeb zadavateli. U cílové skupiny rodiny s dětmi byla označena třemi zadavateli sociální služba podpora samostatného bydlení 7, která ze své povahy vyloženě není určena rodinám s dětmi. Zadavatelé byli pravděpodobně pomýleni a chtěli spíše upozornit na bytovou problematiku, které musí čelit rodiny s dětmi. Další četnosti byly pouze jednotkové. U skupiny etnické menšiny nebyla zaznamenána žádná služba, stejně tak u smyslově postižených. U duševně nemocných a mentálně postižených bylo zaznamenáno po jedné službě, každá s četností jednoho zadavatele. U skupiny společensky nepřizpůsobiví bylo zaznamenáno 11 různých služeb, 9 z nich bylo zmíněno jedenkrát, dvě potom dvakrát. Vzhledem k celkové odbornosti zadavatelů v oblasti sociálních služeb není třeba na tyto údaje brát zřetel. 6 V legendě pro zadavatele byl popis této služby následující: Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. 7 V legendě pro zadavatele byl popis této služby následující: Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby

15 4. PRŮZKUM POSKYTOVATELÉ SO BŘECLAV ORP 4.1 CHARAKTERISTIKA CÍLOVÉ POPULACE Za cílovou skupinu považujme celek poskytovatelů sociálních služeb působících (poskytujících sociální služby) na území SO Břeclavi. Poskytovatelé jsou odborníci, kteří díky své odbornosti mají povědomí o populaci svých uživatelů. Většina se pohybuje dlouhodobě v oblasti sociálních služeb a má zanalyzovanou aktuální situaci na daném území a je tedy schopna obecně mluvit o oblasti sociálních služeb, tzn. nejen o službách, které sami poskytují. Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí bez ohledu na to, zda se jedná o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Poskytovatelé nejlépe vědí jak služby fungují, dokážou popsat poptávku a vývojové trendy. Poskytovatel je částí triády komunitního plánování, doplňuje uživatele a zadavatele. Sociální služba je činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem, představují např. pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Obecně jsou sociální služby nástrojem proti sociální exkluzi. Potřeba sociálních služeb. Mohou existovat specifické skupiny obyvatel, kterým by různé služby usnadnily život. Tyto skupiny mohou být stranou zájmu nebo je jejich problematika dosud řešena nevhodným způsobem. Z povahy sociální služby ji budou potřebovat takoví lidé, kteří jsou ohroženi sociální exkluzí či mají problémy s životem v přirozeném prostředí. 4.2 METODY A TECHNIKY PRŮZKUMU Průzkum je deskriptivní povahy, tzn. že jeho cílem je především popsat stávající situaci. Vzhledem k zadání jsme zvolili kvantitativní metody - techniku dotazníkového šetření v kombinaci s řízenými rozhovory, což se jeví pro účel průzkumu potřebnosti sociálních služeb v SO Břeclavi jako ideální. SPECIALIZACE ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SO BŘECLAVI Zkonstruujeme podklady pro dotazník, kterým budeme dílem zkoumat poskytovatelský subjekt, dílem poskytovanou sociální službu a dílem potencionální potřebu sociálních služeb v oblasti. Vzhledem k tomu, že jeden poskytovatel může mít registrovaných více

16 služeb, bude přiřazen každé službě jeden dotazník. Provedeme tak vyčerpávající šetření všech poskytovaných sociálních služeb ve spádové oblasti ORP Břeclav. Tato část průzkumu bude realizována technikou řízeného rozhovoru s každým poskytovatelem v SO Břeclavi. ODHAD ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SO BŘECLAVI Poskytovatelé oslovíme jako odborníky v oblasti sociálních služeb budou motivováni, formou dotazníku, k odhadu rozvoje sociálních služeb pro každou z osmi skupin občanů, pro které je celý průzkum konstruován (více v úvodu k oběma průzkumům). Odhad rozvoje sociálních služeb funguje zároveň jako ověřovací mechanismus - tzv. hromadný odhad by měl potvrdit závěry získané v řízených rozhovorech za jednotlivé služby. CÍLE A HYPOTÉZY PRŮZKUMU Cílem výzkumu poskytovatelů sociálních služeb je zmapovat současný stav, popsat jednotlivé poskytovatele: - zjistit poskytované sociální služby pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů - územní působnost těchto služeb (tento údaj bohužel není povinnou součásti registru poskytovatelů MPSV) - kapacitu poskytovatele - poměr nabídky/poptávky po službě (ideální stav/ navýšení pro rok 2008) Pracovní cíl č. 1: Cílem je charakterizovat existenci a fungování jednotlivých sociálních služeb v SO Břeclavi dle zákona a nikoli dle poskytovatelů. Bude se jednat o zobecňující charakteristiku a popis problematiky existujících sociálních služeb v SO Břeclavi (popis bude zobecňovat problematiku jednotlivých služeb). Hypotézy: 1H1: Poskytovatelé nabízejí své služby především v místě svého sídla. (ověřováno v rámci řízených rozhovorů s poskytovateli formulář v příloze) 1H2: Poskytovatelé terénních služeb nemají dostatečnou kapacitu pro uspokojení. poptávky. (ověřováno v rámci řízených rozhovorů s poskytovateli formulář v příloze) 1H3: V rámci území, kde poskytovatele působí je poptávka uspokojena zejména u pobytových služeb. (ověřováno v rámci řízených rozhovorů s poskytovateli formulář v příloze) 1H4: Na základě poptávky je třeba rozšiřovat službu na další území SO Břeclavi (zejména jednotlivé obce SO kromě Břeclavi). (ověřováno v rámci řízených rozhovorů s poskytovateli formulář v příloze) Pracovní cíl č. 2: Potencionální potřebu sociálních služeb budeme zkoumat prostřednictvím nepokrytých cílových skupin a konkrétních služeb, které jsou dle odborného odhadu poskytovatelů postrádány. Hypotézy: 2H1: Poskytovatelé preferují ve svém odhadu rozvoj terénních sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108, který je orientován na podporu terénních služeb, a tedy i přirozeného prostředí jejich uživatelů. (ověřováno dotazníkovým šetřením)

17 2H2: Existují potřebné skupiny osob, které jsou dosud nedostatečně pokryté sociálními službami v SO Břeclavi. (ověřováno dotazníkovým šetřením) 2H2a: Nedostatečně je pokryta potřebnost sociálních služeb pro osoby s psychickým onemocněním a rodiny s dětmi. (ověřováno dotazníkovým šetřením) 2H3: Poskytovatelé se shodnou na územním zaměření potřebných a dosud chybějících sociálních služeb (problematická bude zejména situace ve spádových obcích, kde na rozdíl od Břeclavi spousta služeb není poskytována). (ověřováno dotazníkovým šetřením)

18 5. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM MEZI POSKYTOVATELI Hlavním cílem průzkumu poskytovatelů sociálních služeb bylo zmapovat současný stav poskytovaných/ potřebných sociálních služeb a popsat jejich rozvoj: - zjistit poskytované sociální služby pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů - územní působnost těchto služeb (tento údaj bohužel není povinnou součásti registru poskytovatelů MPSV, proto byl zjišťován) - kapacitu poskytovatele - poměr nabídky/poptávky po jednotlivých sociálních službách (ideální stav/ navýšení pro rok 2008) Cílem tedy bylo charakterizovat situaci, rozuměno rozvoj a plánování sociálních služeb, v celé spádové oblasti města Břeclav (včetně Břeclavi) za populaci poskytovatelů. Rozdíl plyne ze samotného dělení poskytovaných sociálních služeb na ty, které jsou dostupné v Břeclavi a ty, které jsou, respektive nejsou dostupné ve zbylých městech spádové oblasti. Informace a podklady týkající se jednotlivých cílů průzkumu poskytovatelů byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření a řízených rozhovorů se všemi poskytovateli, kteří jsou v registru poskytovatelů MPSV. 8 Celkem je na tomto území 24 poskytovaných sociálních služeb od 10 zřizovatelů (zřizovaných obcí nebo neziskovým či soukromým sektorem). Průzkum všech poskytovaných sociálních služeb byl veden formou 24 řízených rozhovorů se zástupcem každé služby. Odhad rozvoje sociálních služeb byl zkoumán dotazníkovou technikou, kdy byli osloveni jednotliví zřizovatelé ve spádové oblasti, kterých je 10. Šetření v takovém případě bylo vyčerpávající navráceny byly všechny dotazníky, osloveni byli zástupci všech sociálních služeb. Oblast sociálních služeb je typická svou dynamikou a proměnlivostí, sociální služby se poskytují na míru klientům. Z tohoto důvodu je potřeba sledovat a monitorovat potřebné služby a upravovat jejich nabídku. Pro zachycení tohoto dynamického aspektu sociálních služeb jsme vytvořili nástroj, který zkoumá potřebné služby prostřednictvím dotazování poskytovatelů 9 jako odborníků znalých situace. Poskytovatelé byli tázáni na dvou úrovních. V první měli možnost označit cílové skupiny 10, pro které jsou potřebné sociální služby. Na druhé úrovni se poskytovatelé 8 Pouze jeden z poskytovatelů služba odborné sociální poradenství neměl ještě vyřízenou registraci. 9 Uvědomujeme si, že vhodnější je čerpat přímo od uživatelů služeb, ale to z výše uvedených důvodů nebylo možné. 10 Jednalo se o tyto skupiny: senioři, rodiny s dětmi, osoby s duševním onemocněním, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se smyslovým postižením, společensky nepřizpůsobení, etnické menšiny

19 vyjadřovali k jednotlivým cílovým skupinám a volili potřebné služby 11. K službám se mohli vyjádřit čtyřmi způsoby: UDRŽOVAT SOCIÁLNÍ SLUŽBU tzn. postačují stávající kapacity ROZVÍJET/ NAVÝŠIT SOCIÁLNÍ SLUŽBU tzn. současné kapacity nepostačují ZAVÉST SOCIÁLNÍ SLUŽBU tzn. služba dosud neexistuje a je potřebná ZRUŠIT/REDUKOVAT SOCIÁLNÍ SLUŽBU tzn. služba je naddimenzovaná Dotazovaní odborníci se měli možnost také vyjádřit svými slovy a popsat situaci přibližující jednotlivé cílové skupiny. Celkem jsme zpracovali deset odborných odhadů za zřizovatele (respondenti měli možnost odpovídat z pozice řídících subjektů nebo jako kolektiv). Neprováděli jsme klasický kvantitativní průzkum, nebylo tedy třeba desítek a stovek respondentů k víceúrovňovému statistickému třídění. Naším cílem bylo získat od poskytovatelů odborné a zasvěcené názory, které i v nižším počtu mohou podat fundovaný popis situace. Jako významnou četnost jsme uvažovali, když se alespoň 40% dotázaných poskytovatelů vyjádřilo jednomyslně, avšak všímali jsme si i nižších a opakujících se četností. Rozdíl v dostupnosti sociálních služeb je v základním odlišení mezi městem Břeclav a obcemi ve spádové oblasti. 11 Výčet služeb vycházel ze zákona č.108sb./

20 5.1 MĚSTO BŘECLAV Ve městě Břeclav je v současnosti poptávka téměř dostatečně pokryta, za čímž je množství dlouhodobé práce zdejších poskytovatelů. Stávající sociální služby je bez výjimky třeba udržovat nebo rozšiřovat dle neustále se navyšující poptávky ze strany klientů (více ve čtyřech následujících kapitolách závěrečné zprávy). Takzvaný problém současnosti je úbytek klientů v důsledku převodu příspěvku na péči do rukou lidí, kteří si o tento příspěvek žádají a mají na něj nárok. Množství faktorů, které vedou k nenakupování těmito klienty dříve využívané sociální služby, na které příspěvek často žádají, je na samostatnou analýzu (kde by bylo třeba odlišovat lidský hyenismus od rodinného opatrovnictví). Jedná se problém, který snad vyřeší státní legislativa nebo, s nadsázkou řečeno, kultura života ve společnosti. Pro existující sociální služby se jedná zejména o terénní služby pečovatelskou službu a osobní asistenci, to znamená znovu se prosadit na trhu sociálních služeb. Paradoxem je, že právě tyto služby vycházejí ze všech analýz, průzkumů a odhadů jako nejpotřebnější zejména pro cílovou skupinu seniorů (v rámci které uvažujeme o dalších podskupinách osoby smyslově, fyzicky, psychicky či mentálně postižené či nemocné). CHYBĚJÍCÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY VE MĚSTĚ BŘECLAV Řazeno podle významnosti četností z průzkumu Odhadu rozvoje sociálních služeb v SO Břeclavi mezi poskytovateli PRO: Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Osoby tělesně postižené 50 až 80% poskytovatelů (podle cílové skupiny) považuje za nutné zavedení chráněného bydlení pro tyto cílové skupiny. V případě sociálně terapeutických dílen vyjádřilo 40 až 50% poskytovatelů nutnost tuto službu zavést. 51 Chráněné bydlení Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. 67 Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Citace z řad poskytovatelů: Lidé žijí v zajetí předsudků. Není žádná možnost krizového pobytu pro osoby v psychické krizi - nejblíže Brno a Kroměříž. Chybí provázanost světa nemocných a zdravých, nikdo tady s duševně nemocnými nepracuje. Chybí terapeutická nebo chráněná dílna pro duševně nemocné, dále osvětová činnost pro jejich rodinné příslušníky, nejsou vytvořeny vazby pomoci jak nemocným, tak i odlehčující a jiné služby pro jejich rodiny. Vše se odehrává pouze v rovině lékařské bez následného podání pomocné ruky. Lidé musejí složitě pátrat po svých právech v pozici duševně nemocného a to je pro ně velmi ubíjející. 12 Definice služeb je dle zákona 108/

21 2. PRO: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Osoby s mentálním onemocněním; Až 70% poskytovatelů je pro rozvoj odlehčovacích služeb, nejvíce u seniorů a osob s mentálním postižením. Pro zavedení a další rozvoj center denních služeb je 30 až 40% poskytovatelů pro všechny uvedené cílové skupiny. 44 Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. 45 Centra denních služeb V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. 3. PRO: Osoby ohrožené sociálním vyloučením; (Etnické menšiny a cizinci) Z rozhovorů s poskytovateli a z rozboru sociálních služeb vyšlo najevo, že tato skupina není vůbec pokryta sociálními službami. Nejpalčivěji potom schází terénní programy, zejména pro romské děti, mládež a rodinu. 69 Terénní programy Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Citace z řad poskytovatelů: Romské etnikum v Břeclavi je zasaženo celou řadou sociálně patologických jevů (chudoba, nezaměstanost, závislostní chování ), u kterých hrozí reprodukce. Chybí služba, která by terénní formou systematicky pracovala s celým rodinným systémem (podpora rodičovského chování, udržování domácnosti, nácvik sociálních kompetencí, zajištění podmínek a podpory pro přiměřené vzdělávání dětí ). 3. PRO: Rodiny s dětmi 37 Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Citace z řad poskytovatelů: Ženy v sociální tísni nemají žádnou možnost právního poradenství zdarma přímo v Břeclavi. Bylo by dobré podpořit vznik takovéto poradny. Velkým problémem je následné bydlení, získání práce, získání praxe a doplnění vzdělání. Další problém je hlídání dětí po čas vzdělávání nebo práce. 4. PRO: Senioři 41 Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností

22 5.2 OBCE SPÁDOVÉ OBLASTI (KROMĚ BŘECLAVI) Dostupnost, jinak řečeno rozšíření působnosti některých poskytovatelů, je otázkou následujících obecně postihnutelných problémových oblastí pro všechny cílové skupiny občanů potřebujících určitou sociální službu. Jednotlivé, níže uvedené oblasti ze sebe vycházejí v logice vlastní návaznosti. Jistou bezradnost by mohla vyřešit existence komunitního plánu pro celou spádovou oblast Břeclavi, pro jehož realizaci se kladně vyslovilo 16 ze 17 obcí (viz. Závěrečná zpráva průzkum zadavatelé SO Břeclavi). Pro celou spádovou oblast se jeví jako stěžejní vytvoření tohoto plánu rozvoje sociálních služeb, čímž se otevře i jinak poměrně nesnadná komunikace mezi poskytovateli a zadavateli (představiteli obcí). INFORMOVANOST - nedostatečná informovanost o potřebných sociálních službách ze strany jednotlivých měst (dle zákona by měla být jejich povinnost potřebnost sociálních služeb šetřit) - z toho plyne i nedostatečná informovanost občanů o sociálních službách, které by mohli eventuálně využívat FINANCOVÁNÍ - některá města nevyčleňují žádné finance na rozvoj/ podporu sociálních služeb poskytovatelé v takových městech stěží hledají pole působnosti DOSTUPNOST - respektive nedostupnost sociálních služeb je logickým vyústěním nesystematizované informovanosti představitelů obcí i samotných občanů o sociálních službách KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SO BŘECLAVI se za současné situace jeví jako nejvhodnější způsob jak zpřístupnit lidem v celé spádové oblasti potřebné sociální služby V následujících čtyřech kapitolách je rozlišena dostupnost sociálních služeb pro Břeclav a obce v spádové oblasti. Údaje za poskytovatele jsou čerpány z informací získaných řízenými rozhovory, dotazníkovým šetřením a z registru poskytovatelů MPSV. Nejedná se o veřejný katalog služeb, ale o analytické zhodnocení současného stavu v SO Břeclavi. V případě, že by byl některý z údajů chybný či nedostatečný (zejména v tabulce kapacit/navýšení), tak to nijak nenarušuje závěry, které jsou stanoveny za město Břeclav a spádovou oblast (jinak řečeno nejedná se o prezentaci poskytovatelů, ale o analýzu potřebných sociálních služeb v SO Břeclavi)

23 5.3 CÍLOVÉ SKUPINY SENIOŘI Podskupiny průzkum: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) V roce 2004 byli senioři zastoupeni 14,0 % v populaci České republiky. V Jihomoravském kraji byl tento stav obdobný tj. 14,6 %. Z ekonomického hlediska se zvyšuje v posledních letech podíl nepracujících důchodců, přičemž se snižuje počet ekonomicky aktivních důchodců. Příkladem je porovnání údajů za okres Břeclav z let sčítání lidu, tedy z roku 1991 a z roku 2001, kdy se zvýšil podíl nepracujících důchodců z 19,1% na 21,8% z celkového počtu obyvatel, naopak poklesl podíl dětí, žáků, studentů a učňů z 28,4% na 17,9%. Tento vývoj svědčí o stárnutí populace okresu. 13 Rozvoj sociálních služeb pro populaci potřebných seniorů je z dlouhodobého hlediska nejperspektivnější a nejdůležitější v rámci strategického plánování sociálních služeb (projekcím vývoje počtu seniorů se věnují kapitoly v sociodemografické analýze Projekce počtu obyvatel, Senioři) SOCIÁLNÍ SLUŽBY 37 Odborné sociální poradenství ZAŘÍZENÍ/ ZŘIZOVATEL CÍLOVÁ SKUPINA OBLAST KAPACITA TyfloCentrum Brno,pracoviště Břeclav/ TyfloCentrum Brno, o.p.s osoby s kombinovaným postižením, osoby se zrakovým postižením, senioři SO ORP Břeclav klientů - roční předpoklad Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., Okresní organizace/ Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., Okresní organizace osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením, senioři okres Břeclav roční kapacita Poradna pro uživatele sociálních služeb Břeclav/ Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, o.s. oběti domácího násilí, osoby komerčně zneužívané, osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zrakovým a se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, senioři okres Břeclav 110 klientů měsíčně 13 obyvatelstvo

24 DOSTUPNOST A INFORMOVANOST ( 37 Odborné sociální poradenství) Odborné sociální poradenství zdánlivě pokrývá celou spádovou oblast, služba díky tomu, že má ve většině případů ambulantní povahu, je poskytována ve všech případech z Břeclavi. Rozvíjení odborného poradenství proto musí být posíleno ve spádových obcích, kde je nedostatečně pokryto opět by se mohlo jednat o fakultativní nákup služby do daných oblastí. Odborné sociální poradenství zároveň v hromadném odhadu rozvoje služeb pro všechny cílové skupiny občanů vychází jako jedna z nejdůležitější služeb sociální prevence, kterou je třeba rozvíjet v celé spádové oblasti nejen pro seniory, ale i další skupiny. 40 Pečovatelská služba ZAŘÍZENÍ/ ZŘIZOVATEL CÍLOVÁ SKUPINA OBLAST KAPACITA Charitní pečovatelská služba Břeclav - T/ Diecézní charita Brno Dům s pečovatelskou službou - T/ Městys Moravská Nová Ves Penzion s byty pro důchodce - T/ Město Podivín Pečovatelská služba - T/ Remedia o.p.s. Pečovatelská služba T, A/ Organizaní složka Pečovatelská služba, zřízená Městem Valtice/ město Valtice osoby s chronickým duševním onemocněním, chronickým onemocněním, jiným zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, sluchovým, zdravotním a zrakovým postižením, senioři Břeclav, Lanžhot, Němčičky 315 klientů za rok 2006 osoby se zdravotním postižením, senioři Moravská Nová Ves 40 klientů osoby se zdravotním postižením, senioři Podivín 70 klientů dospělí a senioři, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením SO ORP Břeclav, mohou dojíždět do různých lokalit na požádání, klienti především z města Břeclav 220 (měsíční průměr uživatelů) senioři 65 a více let Valtice počet klientů 20, počet lůžek v domě s pečovatelskou službou 9 V současnosti je ve městě Břeclav poptávka po pečovatelské službě pokryta, v okolních obcích je třeba zvýšit informovanost o této službě a poté ji i rozšiřovat dle poptávky - s čímž souvisí i její profinancování (služba je ze zákona hrazena klientem, některými obcemi je tzv. nakupována, čímž je zajištěna její dostupnost a zvýšena je tak i informovanost o službě). V Podivíně například město jako zřizovatel pečovatelskou službu bude rušit s tím, že ji bude od nakupovat od břeclavského poskytovatele

25 49 Domovy pro seniory ZAŘÍZENÍ/ ZŘIZOVATEL CÍLOVÁ SKUPINA OBLAST KAPACITA Domov seniorů Břeclav - P/ Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace osoby s chronickým onemocněním; s kombinovaným a zdravotním postižením; senioři okres Břeclav 240 klientů/ lůžek Domov pro seniory - P/ Město Velké Bílovice osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením, senioři Velké Bílovice a vedlejší obce 20 klientů/ lůžek Domovy pro seniory - P/ Organizační složka Domov pro seniory, zřízená Městem Valtice/ Město Valtice senioři (65 a více let) Valtice 31 lůzek/ klientů, vyhovuje. Kapacita domovů důchodců je dle poskytovatelů v SO Břeclavi vyhovující a je ji třeba zejména udržovat. Jako problematická se jeví zvětšující se populace seniorů s chronickým duševním onemocněním, se závislostí na návykových látkách a s typy stařecké demence, pro které je potřeba zřizovat sociální službu: domovy se zvláštním režimem. V Domově pro seniory Břeclav, kde se o takové klienty starají připravují redefinici několika lůžek z celkové kapacity pod tuto službu z důvodů odborného personálního zajištění. Domov se zvláštním režimem je dosud poskytován jen Remedií o.p.s., která zvažuje dosavadní kapacity navýšit prostorově i pracovně o 40-60%. Populace těchto seniorů se zvyšuje i v důsledku diagnostikování demence jako stařecké choroby, což se dříve (řádově před 10 lety) ještě tolik nepraktikovalo. 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ZAŘÍZENÍ/ ZŘIZOVATEL CÍLOVÁ SKUPINA OBLAST KAPACITA Spolek neslyšících Břeclav A, T/ Spolek neslyšících Břeclav osoby se sluchovým postižením, senioři okres Břeclav 20 klientů najednou (odhad 500 ročně) Svaz tělesně postižených v České republice, o.s. - A / Okresní organizace/ Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., Okresní organizace osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s tělesným, sluchovým a se zdravotním postižením, senioři okres Břeclav 340 ročně TyfloCentrum Brno,pracoviště Břeclav A,T/ TyfloCentrum Brno, o.p.s osoby s kombinovaným postižením, osoby se zrakovým postižením, senioři SO ORP Břeclav 40 stálých klientů - roční předpoklad Utilis -integrační centrum - A / Remedia o.p.s. osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením JMK 20 klientů (ambulantní péče)

26 OSTATNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ PRO SENIORY NA ÚZEMÍ SO BŘECLAVI ZAŘÍZENÍ/ ZŘIZOVATEL CÍLOVÁ SKUPINA OBLAST KAPACITA 39 Osobní asistence - T/ Osobní asistence/ Remedia o.p.s. 44 Odlehčovací služby - P/ Remedia o.p.s. 50 Domovy se zvláštním režimem - P / Domovinka Remedia o.p.s. 56 Tlumočnické služby - A, T / Spolek neslyšících Břeclav/ Spolek neslyšících Břeclav dospělí a senioři, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením osoby s chronickým duševním onemocněním, osoby s mentálním onemocněním - jedná se o zařízení pro osoby starší 18 let dospělí a senioři, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením osoby se sluchovým postižením /od 27 let nahoru/, senioři /65 a více/ SO ORP Břeclav, mohou dojíždět do různých lokalit na požádání, klienti především z města Břeclav JMK udržet stávající kapacitu - poptávka odpovídá nabídce, tj. současné kapacitě (variabilní pokrytí 10 klientů) kapacita 5-10 klientů JMK denní pobyty - 10 klientů, celodenní pobyty - 19 klientů okres Břeclav tlumočnické služby poskytovány ročně 400 klientům; ODBORNÝ ODHAD ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V Grafu č. X jsou zastoupeny jen služby, které byly z řad poskytovatelů považovány za potřebné ve smyslu rozvoje, udržení či zřízení. Graf č

27 Domovy pro seniory byly zmíněny ve stejné míře ve smyslu udržení i rozvoje této sociální služby (dle rozhovorů s poskytovateli je třeba domovy důchodců zejména udržovat). Odlehčovací služby je třeba dle poskytovatelů zejména rozvíjet (i ve smyslu informovanosti o této službě). Pečovatelská služba a osobní asistence obě služby je třeba dle kvalifikovaného odhadu poskytovatelů udržovat a rozvíjet zejména ve spádových obcích v komunikaci se zadavateli/ představiteli obcí. Citace z řad poskytovatelů, kterou uvádíme jako podnětnou z hlediska obecného rozvoje kvality života seniorů v SO Břeclavi: V Břeclavi chybí krizová a telefonická intervence, právní poradenství a psycholog, specialista lékař gerontolog. Vhodné by bylo také poradenství a osvětová činnost ohledně léčby bolesti a problematiky stáří jako takového. Semináře a kurzy pro pečující osoby z rodiny a místo pro setkávání a výměnu zkušeností. Co se týče domácího násilí na seniorech, je to velký problém. Chybí azylový dům tohoto druhu nebo nějaké jiné vhodné řešení. ( ) Pro aktivní skupinu seniorů z důvodu předcházení sociálního vyloučení zavést denní centrum pro osob, s možností rozšíření prostor pro akce. Celkově byla cílová skupina seniorů zmíněna všemi dotazovanými poskytovateli jako potřebná SHRNUTÍ Problematika dostupnosti a informovanosti je otázkou zejména spádových obcí Břeclavi ve městě samotném je situace stabilizovaná, dle názoru poskytovatelů (i projekce vývoje obyvatel dle sociodemografické analýzy) je třeba se soustředit na zvyšující se počet tzv. potřebných seniorů. Proto je třeba služby udržovat a rozvíjet flexibilně v reakci na poptávku (problém finančního krytí a informovanosti by se měl zlepšit s vypracováním komunitního plánu pro celou SO Břeclavi, čímž je myšleno aktivní fungování pracovních skupin, styk s veřejností a prohlubování informovanosti o sociálních službách). Za zcela chybějící služby byly označeny tísňová péče, centrum denních služeb a krizová pomoc