Souhrnný výstup z realizovaného projektu. Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

Transkript

1 Souhrnný výstup z realizovaného projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji 1

2 2

3 S využitím zpracovaných výstupů Závěrečných zpráv a záznamů z diskusních fór realizovaných v projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, CZ.1.04/3.1.00/A Zpracovala: Mgr. Jaroslava Krömerová, odborný garant kvality, metodik projektu 3

4 4

5 Obsah Úvod aneb jak pracovat s údaji v Závěrečných zprávách 7 I. Obce jako zadavatelé sociálních služeb v procesu komunitního plánování vs. výstupy z projektu Služby sociální péče Pobytové sociální služby a další služby sociální péče související s bydlením Ambulantní služby sociální péče a související ambulantní služby sociální prevence Terénní služby sociální péče Služby sociální prevence Pobytové služby sociální prevence a další služby sociální prevence související s ubytováním Ambulantní služby sociální prevence Terénní služby sociální prevence Krizová pomoc Odborné sociální poradenství 36 II. Další důležitá zjištění a doporučení Sociální práce a její přesahy Sociální práce na obcích Sociální práce v rámci poskytování sociálních služeb Obce jako poskytovatelé sociálních služeb Další přesahová témata 43 5

6 6

7 Úvod aneb jak pracovat s údaji v Závěrečných zprávách Vážené kolegyně a kolegové, dostáváte do rukou souhrnný výstup, který by Vám měl nejen ozřejmit, ale také usnadnit práci s výstupy z realizovaného projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A , který byl podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu bylo mj. získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. Zjišťování bylo zaměřeno především na oblast PERSONÁLNÍHO ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB, což je nezbytný předpoklad pro možnost kvalitně služby zajistit a současně se jedná o jednu z významných nákladových položek v rozpočtu jednotlivých sociálních služeb. V období června září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy se staly jedním z podkladů pro navazující klíčovou aktivitu 2 zpracování Závěrečných zpráv. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně je zde nutné uvést, že pouze samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byla pracovními skupinami dále analyzována a komentována (v období do poloviny roku 2015). Analyzovaná a okomentovaná data z let 2012 a 2013 se stala podkladem pro zpracování Závěrečných zpráv, kdy v jednotlivých zprávách je každý druh sociální služby popsán zvlášť 1. To, co zcela jistě ovlivňuje validitu dat, je také skutečnost, že jsou většinou kvalifikovaným odhadem poskytovatelů za léta Poskytovatelé do té doby nebyli připraveni na tento způsob dotazování a rovněž tato skutečnost může vnášet do některých výstupů zkreslení. Přes tato úskalí jsou data prvním krokem pro další práci na systémovém uchopení plánování sítě a financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. 1 Závěrečné zprávy jsou CD přílohou této publikace. 7

8 Velmi důležitá byla při zpracovávání jednotlivých Závěrečných zpráv následující východiska: 1. Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. 2. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). 3. Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečné zprávy jsou prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu (tj. výsledek poskytování sociální služby) a personální zajištění. Dle daného modelu a příkladů dobré praxe lze dovolit, jak by měla konkrétní sociální služba vypadat. Závěrečné zprávy obsahují mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a současně zprávy nastavují návrhy parametrů personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu. V jednotlivých Závěrečných zprávách najdete doporučení, které jednotlivé pracovní skupiny navrhly v rámci otevřené diskuse. Některé oblasti a zjištění, kterým se Zprávy věnují, byly následně diskutovány také na následných diskusních fórech. Diskusní fóra proběhla za účasti nejen poskytovatelů, ale také zadavatelů sociálních služeb a odborníků, současně byl při finalizaci zpráv dán prostor veřejným připomínkám v rámci veřejného připomínkového řízení. Předpokladem přitom je, že otevřená platforma diskusních fór bude pokračovat i v následujícím období tak, aby mohla být konkretizována, zpřesněna, nebo upravena témata vzešla z realizace projektu. Neoddiskutovatelným faktem zůstává, že prostřednictvím realizace jednotlivých klíčových aktivit projektu došlo v Moravskoslezském kraji k ojedinělému otevření ŠIROKÉ DISKUSE, která byla a stále je zaměřena na hledání společných východisek pro poskytování sociálních služeb. Otevřela se možnost aktivního zapojení poskytovatelů do procesu plánování prostřednictvím nastavování parametrů pro zajištění kvalitní a dostupné sítě sociálních služeb v kraji. Současně byly identifikovány a pojmenovány další oblasti, kterým bude potřebné se nadále věnovat, došlo k pojmenování dalších možností a přesahů, které s sebou poskytování sociálních služeb v našem kraji přináší, včetně přesahů směrem k OBCÍM, jako ZADAVATELŮM, ale i poskytovatelům sociálních služeb. 8

9 9

10 I Obce jako zadavatelé sociálních služeb v procesu komunitního plánování vs. výstupy z projektu V rámci této kapitoly jsou uvedena jednotlivá doporučení vzešlá v rámci realizace projektu. 1. Jednotlivé pracovní skupiny zdůrazňovaly nutnost reagovat na potřeby občanů, potřebu spolupráce, zvyšování dostupnosti podpory. Součástí tohoto procesu je skutečné zapojení a zvýraznění role uživatelů a osob pečujících o své blízké. 2. Na financování sociálních služeb je potřebná spoluúčast obcí a měst. Ze strany obce by měly jít finance za člověkem = potvrzení podpory komunitního plánování. Sociální služba má řešit obtížnou sociální situaci jednotlivců tj. občanů měst a obcí; je prostředkem pro začleňování osob v nepříznivé sociální situaci, má zvyšovat jejich samostatnost a nezávislost. Pokud má být systém sociálních služeb i v následujících létech finančně udržitelný, potřebují sociální služby také podporu a finanční spoluúčast dalších subjektů, měst, obcí a dalších veřejných služeb. 3. Finanční podpora musí v budoucnosti zohledňovat potřebnost deklarovanou obcemi s rozšířenou působností, měly by být podpořeny pouze ty rozvojové záměry služeb, které jsou v souladu se skutečně zjištěnými potřebami v daném území. 4. Mapování potřebnosti a plánování sociálních služeb má být výsledkem spolupráce a sdílení informací mezi obcemi, poskytovateli sociálních služeb, zástupci cílových skupin, krajem a dalšími aktéry, nikoli koordinací poskytovatelů na skupinách komunitního plánování. Komunitní plánování je vhodné otevřít - v případě potřeby překračovat zavedené struktury, propojovat jednání pracovních skupin tam, kde je to relevantní, vytvářet společné platformy kolem témat (bydlení, bezpečnost, rodina ad.), nikoli jen podle cílových skupin, usilovat o účast aktérů s významnými informacemi (Úřady práce a další). 5. Doporučujeme, aby zadavatelé mapovali, analyzovali a sdíleli informace o podmínkách na svém správním území, a poskytovatelé měli prostor a kompetence zjišťovat nejen individuální situace svých klientů, ale také celkové dění v lokalitě. Právě výše uvedené výstupy z jednání pracovních skupin, dalších individuálních projektů realizovaných Moravskoslezským krajem a z diskusních fór ukazují, že pro příští období bude klíčové zaměření na KVALITU PROCESU PLÁNOVÁNÍ v jednotlivých obcích. Bude nutné dokázat odpovědět například na tyto otázky: Máme stanoveny parametry tvorby a správy sítě sociálních služeb (tzn., kdo tam patří, jak do sítě vstoupí a vystoupí z ní apod.)? Jsou 10

11 aktivními účastníky procesu plánování v obci ti, kteří tam mají být s ohledem na řešenou problematiku, nebo jsme se stali duálním systémem zadavatel poskytovatel? Využíváme skutečně všechny možnosti a zdroje, které lze pro plánování využít (MAS, Mikroregiony ad..)? Je naše plánování cíleno napříč rezorty, pokud to řešená problematika vyžaduje? Jak dokážeme zapojit do plánování představitele samospráv a jsou vůbec členy našich týmů? Je plánování provázáno s financováním sociálních služeb v území, případně zahájili jsme alespoň částečně práci na tomto směru v procesu plánování? Pro koordinátory komunitního plánování v obcích Moravskoslezského kraje a týmy zapojené v plánování mohou být také tyto otázky výzvou. 1. Služby sociální péče 2 V rámci realizace projektu byly na základě práce v pracovních skupinách, sdílením praxe poskytovatelů (mj. také obcí) a realizace diskusních fór směrem ke službám sociální péče identifikovány následující problematické oblasti poskytování služeb sociální péče v MSK: Nejasné vymezení hranic a možností některých druhů služeb Nedostatečné pochopení charakteru služby, tj. komu a k čemu je služba určena Nabízení nadměrné péče na úkor sociální práce, neformální podpory, terénních služeb, meziresortní spolupráce ad. Úskalí meziresortního přístupu a prolínání v některých oblastech, především na pomezí sociálně zdravotní péče a spolupráce se školstvím Vysoká ekonomická náročnost provozování a rizika z toho plynoucí pro poskytovatele, zadavatele, systém (otázka pružnosti, možnosti změn) a především uživatele; mj. například otázka spolufinancování služby tzv. domovskou obcí uživatele (nastavení parametrů a vzájemných dohod) Otázka bezpečného poskytování sociálních služeb pobytového charakteru: jsou často domovem pro klienty v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují vysokou míru podpory; otázka bezpečí ve vztahu k lidem, kteří mají významně snížené možnosti uplatňování svých práv a jejich faktické ochrany 2 zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů je definuje takto: Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí. 11

12 1.1 Pobytové sociální služby a další služby sociální péče související s bydlením (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře, odlehčovací služby pobytová forma, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení 3 ) Obecná doporučení: Doporučujeme zadavatelům zaměřit se na propagaci jiných forem podpory, než v pobytové sociální službě. Zdůrazňujeme zadavatelům a poskytovatelům povinnost informovat zájemce o službu o vhodné pobytové sociální službě nebo podpoře samostatného bydlení v návaznosti na jejich skutečné potřeby. Toto doporučení vychází ze zkušenosti zadavatelů i poskytovatelů, že zájemce žádá často o službu s vyšší mírou podpory, než skutečně potřebuje. Je přitom nutné zohlednit SKUTEČ- NOU SOCIÁLNÍ PRÁCI se zájemcem o službu tj. nejen počet žádostí, ale OB- JEKTIVNÍ počet potřebných občanů, kteří pobytovou sociální službu potřebují. V rámci procesu plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji pokračovat v podpoře aktivit vedoucích k transformaci poskytovaných sociálních služeb v domovech pro osoby se zdravotním postižením, včetně spolupráce s dalšími zadavateli a poskytovateli. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům zajišťovat dostatečnou informovanost veřejnosti a potencionálních zájemců o služby domova pro osoby se zdravotním postižením o možnostech podpory ze strany sociálních služeb v rámci komunity, či blízkého okolí - ve snaze o zachování přirozených vazeb. Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb sledovat kapacity odlehčovacích pobytových sociálních služeb na svém území a vyhodnocovat jejich vytížení, případně potřebnost navýšení kapacit. Tyto služby mohou významně podpořit osoby pečující o své blízké a umožňují tak lidem zůstat v jejich přirozeném prostředí. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům dostatečně informovat laickou i odbornou veřejnost (zdravotnická zařízení ad.)o možnostech odlehčovacích služeb. 12 V případě služby podpora samostatného bydlení, kdy uživatel bydlí ve svém bytě, na který má nájemní nebo podnájemní smlouvu, případně byt vlastní nebo spoluvlastní, by zde měl být přihlášen k trvalému pobytu a v uplatnění tohoto práva by mu neměl nikdo bránit. Považujeme za normální, aby měl člověk trvalé bydliště v bytě, kde bydlí a stal se tak právoplatným členem komuni- 3 Terénní služba sociální péče

13 ty, obce, ve které žije se všemi právy i povinnostmi (např. poplatek za odpady). Mimo jiné to znamená zkoumat podmínky poskytování služby podpora samostatného bydlen - tzn., jaký nájemní vztah má uživatel k bytu, ve kterém bydlí a kde je mu poskytována služba a zda může v bytě po ukončení poskytování služby zůstat či nikoliv, případně také kolik uživatelů bydlí na stejné adrese, to znamená - odpovídají-li podmínky poskytované služby principům normality. Doporučujeme zadavatelům, aby společně s poskytovateli a uživateli, nejlépe v procesu plánování rozvoje sociálních služeb (komunitní plánování), zkoumali potřebu rozvoje služby podpora samostatného bydlení a to s ohledem na potřeby cílových skupin a v kontextu místní a časové dostupnosti služby. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb podpory samostatného bydlení zabývali dostupností návazných služeb, zejména služeb v oblasti zaměstnávání - chráněná pracovní místa, sociální podniky, sociálně terapeutické dílny nebo sociální rehabilitace. Doporučujeme zadavatelům, aby společně s poskytovateli a uživateli, nejlépe v procesu plánování rozvoje sociálních služeb (komunitní plánování), zkoumali potřebu rozvoje služby podpora samostatného bydlení a to s ohledem na potřeby cílových skupin a v kontextu místní a časové dostupnosti služby. Lze předpokládat, že část uživatelů chráněných bydlení bude připravena a bude mít zájem přejít do vlastního bydlení s podporou samostatného bydlení a kapacita této služby nebude dostatečná. Na toto poukázala již Souhrnná zpráva z procesu transformace v Moravskoslezském kraji (2013) 4. Doporučujeme zadavatelům sledovat vývoj místní potřebnosti zejména v návaznosti na proces transformace psychiatrické péče a zajistit dostupnost služeb pro potřebné lidi s duševním onemocněním, pro lidi s duální diagnózou 5 a lidi s poruchami chování. Při plánování služeb pro lidi s těmito diagnózami důsledně zvážit, jaký typ služby a v jaké formě (skupinové nebo individuální) je pro ně vhodnější. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu chráněného bydlení po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity chráněných bydlení v kraji budou odpovídající potřebám v daných oblastech. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům blíže se zabývat důvody, kvůli kterým odcházejí uživatelé z chráněných bydlení zpět do domovů pro osoby se zdravotním postižením. Souvisí-li tento přechod s důvody ekono- 4 Dostupné také na: moravskoslezsky.cz/assets/socialni_oblast/ souhrnna_zprava_o_procesu_transformace_msk.pdf 5 Za duální je v tomto případě považováno duševní onemocnění v kombinaci s mentálním postižením 13

14 mickými, s neposkytnutím 24 hodinové péče nebo neposkytnutím úkonů péče o osobu v chráněných bydleních (nejsou mezi základními činnostmi chráněného bydlení ve vyhlášce, vyjma pomoci při poskytnutí hygieny) a zda vyšší péči uživatelé skutečně potřebují nebo jsou důvody jiné, včetně schopnosti služby reagovat na měnící se potřeby uživatelů (např. zintenzivnění služby na určité období, práce s novými metodami apod.) Doporučujeme zadavatelům zabývat se oblastí kapacit sociální služby domovy pro seniory v městech, která nedisponují dostatečnou kapacitou služby. Doporučujeme zadavatelům zjišťovat nejen počet neuspokojených zájemců v pobytových sociálních službách, který je deklarován počtem žádostí o službu, ale pracovat s počty osob, se kterými již proběhlo sociální šetření, a které splňují podmínky pro poskytnutí služby a přesto jim nemohla být z různých zákonem daných důvodů poskytnuta. Vycházíme z předpokladu, že zájemce o službu může písemnou žádost o službu podat ve více službách (obcích) a dochází tak ke zkreslení aktuálního počtu skutečných zájemců o službu. Doporučujeme zadavatelům ve spolupráci s poskytovateli dále diskutovat možnost PRAVIDELNÉ aktualizace přijatých žádostí a přenos informací z oblasti jednání se zájemcem o službu směrem k zadavatelům a to napříč poskytovateli (NNO, FO, obec, kraj atd..) Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům sledovat vývoj místní potřebnosti a zájmu o službu domova pro osoby se zdravotním postižením po ukončení procesu transformace a hodnotit, zda vybudované kapacity této služby jsou v kraji odpovídající. Doporučení k financování: Doporučujeme zadavatelům (obcím) otevřít diskuzi týkající se odpovědnosti za finanční podporu na pobytovou sociální službu, kterou využívá jejich občan. Ze zákona o obcích a také ze zákona o sociálních službách sice vyplývá obcím povinnost postarat se o svého občana, nejasná zůstává otázka dalšího přispívání na sociální službu v případě, že obec se o svého občana postará tak, že mu zajistí poskytnutí služby v jiné obci, o čemž se samozřejmě může uživatel rozhodnout sám. Příklad: Občan potřebuje službu chráněného bydlení. Má trvalý pobyt v Kopřivnici. Ale má zájem o chráněné bydlení v Novém Jičíně. Nastěhuje se do chráněného bydlení v Novém Jičíně. Objevují se dvě otázky: Měl by si zde přihlásit trvalé bydliště? Která z obcí by měla přispívat na sociální službu, případně kolik dalších let? Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme otevřít tuto diskusi na úrovni obcí (zadavatelů) a vzít v úvahu tyto skutečnosti: 14

15 - Možnost ustanovení odpovědnosti domovské obce (termín prvorepublikového práva, kdy obdobného právo je uplatňováno při určení odpovědnosti za občana např. ve Velké Británii). - Pouze obec, kde má občan trvalé bydliště, dostává ze státního rozpočtu příspěvek na občana formou rozpočtového určení daní. - Uživatel chráněného bydlení může v zařízení strávit i řadu let, na rozdíl např. od domova pro seniory, kde nám přijde nerozumné, aby zde měl uživatel této služby trvalé bydliště. - Uživatelé chráněného bydlení jsou v řadě případů omezeni ve svéprávnosti a mívají ustanoveného veřejného opatrovníka, kdy tuto funkci má povinnost vykonávat obec, kde má občan trvalé bydliště, není-li soudem určeno jinak. - V místě trvalého bydliště musí občan plnit své občanské povinnosti, např. hradit poplatek za odpady, v místě svého trvalého bydliště uplatňuje také svá občanská práva. - Uživatel má právo se rozhodnout pro život v jiném chráněném bydlení než v obci, kde má trvalé bydliště a která zřizuje chráněné bydlení. Sociální služba je povinna poskytnout službu osobě, která spadá do cílové skupiny služby bez ohledu na místo trvalého bydliště. SPOLUÚČAST OBCÍ NA FINANCOVÁNÍ SLUŽEB DOMOVŮ PRO SENIORY A DO- MOVŮ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM: Dlouhodobé neřešení této otázky vede k znevýhodňování a nerovnému přístupu jednotlivých obcí a občanů k problematice financování sociálních služeb a záleží na aktivitě poskytovatelů sociálních služeb, jak tyto neřešené oblasti řeší. - Souhrnně lze však říci, že počet poskytovatelů, kteří se obracejí na původně domovské obce svých uživatelů, narůstá. - Největším procentuálním přispěvatelem na financování sociálních služeb v MSK je Ostrava a její obvody (64% v roce 2012 a 66% v roce 2013). - Za pozornost stojí okomentovat i tu skutečnost, že větší aktivitu v získávání dalších finančních prostředků od obcí, měst vyvíjejí poskytovatelé z řad neziskových organizací a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem není Ostrava. - S ohledem na charakter sociálních služeb, které jsou pobytovými službami, by měly patřit výše zmíněné otázky jako prioritní pro oblast financování sociálních služeb. 15

16 Územní doporučení: Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb v okolí Bruntálu, Rýmařova, Krnova, Albrechtic v rámci zjišťování potřeb na svém území zjistit, zda existuje reálná potřebnost dalších odlehčovacích pobytových sociálních služeb, případně, zda jejich obyvatelé využívají tyto služby v jiných obcích. Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb se největší počet týdenních stacionářů nachází ve Středočeském kraji a naopak Moravskoslezský kraj má pravděpodobně nejméně těchto služeb. Tam, kde se vyskytují, jsou zřejmě již dlouho. Doporučujeme zadavatelům sociálních služeb v rámci vyhodnocování zjištěných potřeb na svém území zjistit, zda existuje reálná potřebnost tohoto druhu služby (týdenní stacionář) na jejich území. NEDOSTUPNOST služeb podpory samostatného bydlení - v jihovýchodní oblasti kraje: Odry, Bílovec, Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdlant nad Ostravicí, dále oblast severozápad : Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Město Albrechtice, Osoblaha a sever: Kravaře, Hlučín, Bohumín, Orlová, Karviná. Tato území jsou službou PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ zcela nepokryta. Některé regiony jsou pokryty pouze službou pro určitou cílovou skupinu. Návaznost pro služby - Ze znalostí členů pracovní skupiny vyplývá, že stávající služby podpory samostatného bydlení by velmi problematicky zajišťovaly územní nebo kapacitní dostupnost pro uživatele chráněných bydlení z obcí Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Velké Hoštice. Poskytovatelům a zadavatelům doporučujeme zajistit dostupnost služby tak, aby se za ní nemuseli zájemci stěhovat. Tady vnímáme zásadní roli procesů plánování rozvoje sociálních služeb na obcích a v regionech, které zjišťují a ověřují potřebnost služby včetně jejího územního působení. Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby podpora samostatného bydlení v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Český Těšín, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Nový Jičín, Bohumín, Litultovice, Moravice, Orlová, Frýdek - Místek, Velké Hoštice. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům zabývat se otázkou územní působnosti, pro které obce sociální služba chráněného bydlení zajišťuje služby. 16

17 1.2 Ambulantní služby sociální péče a související ambulantní služby sociální prevence 6 (denní stacionáře, sociálně terapeutické dílny 7, centra denních služeb) Obecná doporučení: Za klíčovou považujeme osvětu ve smyslu nezbytnosti sociální služby plánovat a v rámci malých obcí účelně spolupracovat. Doporučujeme zadavatelům, aby se zabývali dostupností služeb v oblasti zaměstnanosti chráněná pracovní místa, sociální podniky aj. a možnými způsoby podpory rozvoje tohoto segmentu. Doporučujeme diskutovat a řešit ze strany obcí především v západní části MSK regionu dopravu podílet se na nákladech na dopravu lidí s postižením do služeb denních stacionářů nebo sociálně terapeutických dílen o Zapojit do oblasti financování svozů klientů i obce, města, ze kterých klienti do zařízení dojíždějí o Doporučujeme zadavatelům vyhlašovat dotační řízení na oblasti fakultativních služeb směrem k terapeutickým aktivitám např. canisterapie, hipoterapie atd. o Aniž bychom chtěli zasahovat do kompetencí příslušných pracovních skupin, vnímáme, že v případě pobytových služeb by bylo optimální, aby mohli jejich uživatelé trávit část dne v prostředí jiné vhodné ambulantní sociální služby. Sociálně terapeutické dílny považujeme za jednu z optimálních možností. Doporučujeme proto zadavatelům ve spolupráci s poskytovateli zabývat se tím, nakolik jsou v tomto ohledu možnosti spolupráce jednotlivých služeb reálné. Navrhujeme otevřít širokou diskusi zaměřenou na dostupnost služeb sociálně terapeutických dílen, ale také denních stacionářů a center denních služeb. Této diskusi by měla předcházet důsledná explorace a analýza skutečných potřeb obyvatel na území MSK dle jednotlivých území správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Diskuse musí být vedena v kontextu kvality, bezpečí a přínosu pro uživatele služeb i celé místní společenství, ale zároveň také v ekonomicko-politickém kontextu s důrazem na dlouhodobou udržitelnost a transparentnost. Primární platformou by mělo být komunitní plánování obcí, 6 V projektu nebyly zapojeny služby tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby s ohledem na malý počet poskytovatelů v MSK a předpokládanou nízkou validitu získaných dat 7 Služba sociální prevence 17

18 a to i s důrazem na oblasti možné a konkrétní vzájemné spolupráce (komparace jednotlivých komunitních plánů, oblasti vzájemných přesahů či průniků, atd.). V praxi dosud tento model dosud příliš nefunguje, často zůstává pouze na úrovni obecných proklamací. Primárním měřítkem pro přijetí zájemce do konkrétní služby musí vždy zůstat jeho skutečné potřeby, nikoliv diagnóza. Doporučení k financování: Obcím doporučujeme, aby při tvorbě komunitních plánů intenzivně spolupracovaly také mezi sebou navzájem a hledaly možnosti společného řešení při zajišťování ambulantních služeb či naopak eliminovaly případné zbytečné překrývání služeb. Naše doporučení směřuje také k tomu, aby byly nastaveny jednotkové ceny za službu, podle nichž by se pak přerozdělovaly finanční prostředky jednotlivým poskytovatelům. Vhodné by rovněž bylo přijímat spolu s komunitními plány také odpovídající finanční strategie a rámce. Rovněž by měly být vymezeny podmínky, za kterých může do sítě vstoupit nová služba či poskytovatel. Jako jedna z nenásilných cest se naopak jeví projekty typu Obce sobě, kdy se obce v daném regionu zaváží a shodnou na jednotném způsobu financování sociálních služeb na svých územích. Do samotného procesu jsou přitom zapojeni i poskytovatelé sociálních služeb a nastavení parametrů tak od počátku probíhá formou spolupráce mezi zadavateli a poskytovateli. Takto například aktuálně probíhá projekt na Hlučínsku. Více o celém projektu na Aby se celý systém služeb nadále stabilizoval, lze obcím doporučit, aby přistupovaly k víceletému financování (toto již u některých služeb realizuje Ostrava), které přinese potřebnou jistotu poskytovatelům a především uživatelům, tedy občanům těchto obcí. Spoluúčast obcí na financování sociální služby denní stacionář pohledem průměrného příspěvku na zabezpečení péče o 1 klienta, tak můžeme konstatovat, že nejvyšší podíl na 1 klienta s trvalým bydlištěm v dané obci přispívá město Frýdek-Místek ( Kč/33 uživatelů Kč na klienta). V roce 2012 byl průměrný finanční příspěvek ze strany samospráv na 1 uživatele Kč ( Kč/744 uživatelů), v roce Kč ( Kč/858 uživatelů). V absolutních číslech získaných z dotazníkového šetření vyplývá, že největší objem finančních prostředků vynakládá statutární město Havířov (více než 8 mil. Kč v roce 2012 a více než 7,5 mil. Kč v roce 2013) toto město však zároveň vykazuje nedostatečnou kapacitu míst v sociálně terapeutických dílnách s ohledem na počet obyvatel a statisticky předpokládanou strukturu osob se zdravotním postižením. 18

19 Tato čísla nám dávají velmi jednoduchý a částečně zkreslený pohled na míru spolufinancování nákladů na provoz denních stacionářů ze strany obcí. Větší obce velmi často nesou na svých rozpočtových bedrech náklady spojené se zabezpečením péče o občany z jiných obcí. Tuto skutečnost deklaruje fakt, že v roce 2012 se na financování provozu denních stacionářů podílelo 42 obcí a klienti pocházeli ze 108 obcí, v roce 2013 se finančně podílelo 49 samospráv na zabezpečení uživatelů ze 128 obcí. Je tedy zřejmé, že zde existuje prostor pro aktivní vyjednávání s jednotlivými samosprávami, kde mají uživatelé denních stacionářů trvalé bydliště, tak, aby dostáli paragrafovému znění zákona 128/200 Sb., o obcích ve znění pozdějších přepisů (zejména 35, odst. 2, či 85 písm. B) a c)) a zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění ( 92 a 94). Výše spoluúčasti by měla být určena v souladu se schváleným Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta , v němž je popsána metodika financování soc. služeb. V případě denních stacionářů, které jsou poskytovány ambulantní formou, je zde stanovena minimální spoluúčast ze strany obce ve výši 25% z oprávněné provozní ztráty 8. Územní doporučení: Doporučujeme zadavatelům, aby se společně s poskytovateli služeb chráněného bydlení zabývali zajištěním dostupnosti služby sociálně terapeutických dílen, případně sociální rehabilitace v návaznosti na chráněná bydlení v obcích Budišov nad Budišovkou, Havířov, Litultovice, Kopřivnice, Moravice a Vítkov V západní části kraje není provozována sociální služba denních stacionářů pro osoby se zdravotním postižením. Na základě informací zjištěných z registru poskytovatelů sociálních služeb lze vyčíst, že v daném území jsou provozovány sociální služby sociálně terapeutických dílen (2x Bruntál, Rýmařov, Osoblaha, Město Albrechtice). Lze předpokládat, že v daném území přitom žijí lidé, kteří potřebují nejvyšší míru podpory, tzn., že jsou odpovídající cílovou skupinou pro tyto služby (pozn. Otázka nedostupnost služby, chybějící dopravní obslužnost, lidé žijící dlouhodobě v péči blízkých v sociálním vyloučení atd??) o zahájit jednání se zástupci MSK se snahou o vyřešení situace a zasíťování území, v případě hraničních obcí zahájit spolupráci s Olomouckým krajem 8 Oprávněná provozní ztráta rozdíl mezi celkovými rozpočtovanými náklady dané sociální služby a rozpočtovanými úhradami uživatelů včetně rozpočtovaných jiných zdrojů (např. úhrady zdravotních pojišťoven, dotace úřadu práce, tržby z vlastní činnosti, dary, apod.) vyjma dotací ze státního rozpočtu poskytnutých dle zákona o sociálních službách, přičemž musí být zachována podmínka přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtovaných nákladů sociální služby a jejich srovnatelnosti pro daný druh sociální služby v rámci příslušného území, vyplývající z Metodiky MPSV ČR 19

20 Na území města Havířova není realizována jediná sociální služba sociálně terapeutických dílen, které jsou provozovány bez úhrady uživatelů. Tato skutečnost je zarážející vzhledem k vysokému počtu uživatelů denních stacionářů (pozn. Denní stacionář je službou sociální péče určenou pro lidi, kteří potřebují vysokou míru podpory ve všech oblastech života, včetně specifických přístupů). Dle zkušenosti poskytovatelů by pro část stávající klientely byla spíše vhodná služba sociálně terapeutických dílen, která více odpovídá potřebám lidí, kteří potřebují střední nebo nízkou míru podpory. Zahájit praktickou diskusi k územní dostupnosti služeb sociálně terapeutických dílen. Příkladem může být město Karviná, které je 15. nejlidnatějším městem ČR a nízký počet uživatelů je oproti mnohem menším městům či obcím markantní. Zároveň lze předpokládat, že uživatelé z lokalit, kde služba dostupná není (zde může být příkladem Havířov, který je dle statistiky 11. nejlidnatějším městem ČR!) nebo je dostupná hůře, mohou využívat jiných druhů sociálních služeb (např. stacionáře), a to i v případě, že služba sociálně terapeutických dílen by pro ně byla vhodnější a přínosnější. Naproti tomu ve velkých městech, např. v Havířově, kde žádná služba sociálně terapeutických dílen registrována není, by její zřízení nemělo být problém. U takto lidnatých měst je důvodný předpoklad, že zde potřeba skutečně existuje, a to především na základě statisticky doložitelných údajů o procentuálním zastoupení osob se zdravotním postižením v celkové populaci. 1.3 Terénní služby sociální péče (odlehčovací služby terénní forma, osobní asistence, pečovatelská služba) Obecná doporučení: Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům apelovat na posilování vazeb v rámci přirozené vztahové sítě, posilovat význam rodiny. Provázet rodinu v jejich nepříznivé životní situaci. Zachovávat charakter jednotlivých druhů služeb terénní odlehčovací služby, osobní asistence, pečovatelská služba. Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům terénní formy odlehčovacích služeb, aby průběžně sledovali nastavení provozní doby služby tak, aby služba reagovala pružně na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). S výše uvedeným doporučením souvisí i podnět pro registrační orgán a zadavatele služeb, kteří by měli v rámci svých pravomocí umožnit poskytovatelům pružně a bez zbytečné administrativní zátěže reagovat na kolísání kapacity poptávky a řízení kapacity poskytovaných služeb. Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb systematicky sledovat a vyhodnocovat informace spojené se zjišťováním a zaznamenáním 20

21 nepříznivých sociálních situací jak v rámci jednání se zájemci, tak v průběhu poskytování služeb. Informace by měly obsahovat důvody využití odlehčovací služby tak, aby tato služba nebyla zaměňována za pečovatelskou službu nebo osobní asistenci a bylo možné vyhodnocovat efektivitu služeb jak v každém okamžiku, tak za vybraná období. Zásadní informací pro vyhodnocování efektivity této služby je fakt, komu, z jakého důvodu a na jak dlouho, popřípadě s jakou pravidelností či frekvencí opakování je realizací služby odlehčováno a jakého bylo dosaženo výsledku. Zadavatelům a zřizovatelům služeb doporučujeme podporovat poskytovatele v oblasti rozvoje kompetencí vedoucích pracovníků, zvláště v oblasti řízení a vedení služby, protože bez kompetentního vedení není možné zajistit všechny požadavky spojené s plněním parametrů efektivity, kvalitní lidské zdroje pro výkon sociální služby a validní výstupy ve formě vykazovaných dat, což potvrzuje i tento evaluační proces. Zadavatelům doporučujeme nastavit takový systém požadavků na poskytovatele terénních odlehčovacích služeb, osobní asistence a pečovatelské služby v síti sociálních služeb, který by jasně deklaroval požadavek na optimalizaci a realizaci procesu řízení lidských zdrojů, jehož základy jsou již součástí zákonných požadavků Standardů kvality sociálních služeb 9 číslo 9. a 10. Tyto standardy řeší provozní a personální zajištění sociální služby a profesní rozvoj zaměstnanců. Doporučení je opět spojeno s nutností zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků služeb, kteří mají personální zajištění služeb řešit v souladu s těmito požadavky, zvláště pak s požadavkem standardu 9. a), který požaduje zajištění takového počtu pracovníků a odpovídající strukturu pracovních pozic, která je přiměřená druhu poskytované služby, její kapacitě a potřebám osob, kterým je služba poskytována. Zadavatelům a účastníkům procesů komunitního plánování rozvoje sociálních služeb v jednotlivých obcích doporučujeme informovat veřejnost o možnostech využívání terénní formy odlehčovacích služeb, včetně zahájení diskuze a následné revize o jejich dostupnosti v daném území. Součástí diskuze by měly být i jasné příklady rozdílu mezi mnohdy zaměňovanými druhy služeb, kterými jsou v tomto případě pečovatelská služba a osobní asistence. Jedná se o velmi důležité téma, které souvisí, pokud je neřešeno, se zkreslováním informací o potřebnosti terénní odlehčovací služby a naopak. Doporučujeme zadavatelům a dalším stranám odpovědným za nastavení pravidel a procesů plánování rozvoje sociálních služeb (sítě služeb), aby v rámci aktualizace a zlepšování metodiky tohoto procesu jednoznačně stanovili pravidla pro kontinuální sběr oprávněných potřeb v celém území a tuto inovaci v praxi realizovali v horizontu 1-2 let. Kontinuální sběr oprávněných potřeb by měl 9 Příloha č. 2 k Vyhlášce č. 505/2006 Sb. ZSS 21

22 být nejen kvalitativně, ale také kvantitativně vyhodnotitelný z pohledu požadované struktury podpory (jaké základní činnosti jsou od odlehčovací služby v území požadovány) a jejího množství (výkonová kapacita podpory). Toto doporučení je zcela zásadní pro další plánování opatření spojených s optimálním pokrytím území odlehčovacími službami. Bez zjištěných oprávněných potřeb nelze stanovit, zda rozložení terénních odlehčovacích služeb odpovídá těmto potřebám nebo například odpovídá spíše příležitostem získání finančních zdrojů na realizaci služeb (projektové výzvy, veřejné zakázky apod.). Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům zapojeným v procesu plánování rozvoje sítě sociálních služeb akcentovat ve svých agendách potřebu zachování charakteru terénní odlehčovací služby pro osoby pečující v přirozeném sociálním prostředí, které si potřebují odpočinout nebo si zařídit nutné záležitosti, aby mohli dále pokračovat v péči o svoji blízkou osobu v domácím prostředí. Terénní odlehčovací služba by neměla sloužit osobám přicházejícím ze zdravotnických zařízení, které čekají na uvolnění kapacity některé pobytové sociální služby. Tyto důvody doporučujeme ještě v následujících obdobích vyhodnotit a do budoucna řešit spíše pomocí pečovatelské služby, osobní asistence, popřípadě k tomuto účelu vymezenou rezervní kapacitou příslušných rezidenčních služeb. Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům data pro příští vyhodnocení využívání následné podpory navázat na informace o vedení jednotlivých případových procesů (popis nepříznivé sociální situace, stanovení a plnění cílů spolupráce a souvisejících individuálních plánů vypovídajících o průběhu služby) a posuzovat, zda se jedná o poskytování služeb charakterem a účelem odpovídajících terénní odlehčovací službě. Primárním cílem této služby je odlehčení pečujícím na nezbytně nutnou dobu. Chtěným výsledkem zde musí být maximální možná míra návratnosti uživatelů domů a pokračování podpory blízkou pečující osobou. Z tabulek uvedených v Závěrečné zprávě č. 6 také vyplývá, že pokud poskytovatelé uvádějí jako důvod ukončení služby úmrtí klienta (ve vysokém skóre 20% a 33% v obou uváděných letech), může to také signalizovat zaměňování cíle, smyslu a účelu služby s jinými druhy služeb (pečovatelská služba, osobní asistence). Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům sociálních služeb systematicky sledovat a vyhodnocovat informace spojené se zjišťováním a zaznamenáním nepříznivých sociálních situací jak v rámci jednání se zájemci, tak v průběhu poskytování služeb. Informace by měly obsahovat specifické a jasně stanovené důvody a potřeby spojené s využitím služeb osobní asistence v takové míře, aby tato služba nebyla zaměňována za pečovatelskou službu nebo terénní odlehčovací službu. Zadavatelům a zřizovatelům služeb terénních odlehčovacích služeb, osobní asistence a pečovatelské služby doporučujeme podporovat poskytovatele 22

23 v oblasti rozvoje kompetencí vedoucích pracovníků, zvláště v oblasti řízení a vedení služby, protože bez kompetentního vedení není možné zajistit všechny požadavky spojené s plněním parametrů efektivity, kvalitní lidské zdroje pro výkon sociální služby a validní výstupy ve formě vykazovaných dat, což potvrzuje i tento evaluační proces. Zadavatelům a účastníkům procesů komunitního plánování rozvoje sociálních služeb v jednotlivých obcích doporučujeme více informovat veřejnost o možnostech a účelu využívání služeb osobní asistence, včetně zahájení diskuze a následné revize o jejich dostupnosti v daném území. Součástí diskuze by měly být i jasné příklady rozdílu mezi mnohdy zaměňovanými druhy služeb, kterými jsou v tomto případě pečovatelská služba a terénní odlehčovací služba. Jedná se o velmi důležité téma, které souvisí, pokud je neřešeno, se zkreslováním informací o potřebnosti a dostupnosti tohoto druhu sociální služby a naopak. Doporučujeme všem odpovědným stranám zajišťovat průběžnou informovanost o službách osobní asistence, zvláště pak o jejich smyslu, účelu garantované nabídce a limitech, v celé síti sociálních služeb. Doporučujeme klást důraz na informování laické i odborné veřejnosti, ale i stávajících či potenciálních uživatelů služeb a jejich blízkých osob. Zadavatelům a poskytovatelům zapojeným v procesu plánování rozvoje sítě sociálních služeb doporučujeme akcentovat ve svých agendách potřebu podpory tohoto typu služby pro osoby, které chtějí řešit svoji nepříznivou sociální situaci v přirozeném domácím prostředí a umožnit jim v tomto prostředí setrvat co nejdéle, bez nutnosti využití rezidenční sociální služby z toho důvodu, že by podpora služeb osobní asistence nebyla v území dostupná (samozřejmě vždy na základě skutečně zjištěných oprávněných potřeb). Doporučujeme poskytovatelům a zřizovatelům pečovatelských služeb, aby průběžně sledovali nastavení provozní doby služby tak, aby služba reagovala pružně na požadavky klienta a zadání správce sítě sociálních služeb (zadavatelé). Zadavatelům a účastníkům procesů komunitního plánování rozvoje sociálních služeb v jednotlivých městech a obcích doporučujeme informovat veřejnost o možnostech využívání pečovatelských služeb, včetně zahájení diskuze a následné revize o jejich dostupnosti v daném území. Součástí diskuze by měly být i jasné příklady rozdílu mezi mnohdy zaměňovanými druhy služeb, kterými jsou v tomto případě pečovatelská služba a osobní asistence. Jedná se o velmi důležité téma, které souvisí, pokud je neřešeno, se zkreslováním informací o potřebnosti pečovatelské služby a naopak. Doporučujeme zajišťovat průběžnou osvětu o dané službě laické i odborné veřejnosti. Doporučujeme diskutovat o čase, kdy poskytovatel ukončuje smlouvu s uži- 23

24 vatelem pečovatelské služby, pokud tento službu dlouhodobě nevyužívá, tj. tzv. aktivní a neaktivní uživatelé a jejich poměr ve službě. Je nutné v rámci přehodnocování individuálních plánů (nepříznivých sociálních situací) sledovat, zda služba ještě plní svůj účel či nikoli. Uživatelé, kteří mají uzavřenou smlouvu a nevyužívají pečovatelskou službu, resp. služba již u nich neplní účel řešení jejich nepříznivé sociální situace, mohou výrazně zkreslovat výsledky zjišťování. Doporučení k financování: Doporučujeme zadavatelům ve spolupráci s poskytovateli (a dalšími dotčenými stranami) v rámci sítě služeb aktualizovat strukturu zdrojů validních a aktuálních informací pro vyhodnocování dostupnosti, potřebnosti a nákladovosti terénních služeb sociální péče, např. výstupy ze zjišťování potřeb na úrovni obcí a měst, kraje, analýza zájemců o tento druh služby (žadatelů), sledování období nárůstu poptávky (dovolené, prázdniny atd.), které může mít za následek potřebu flexibilního nárůstu personálního zajištění v těchto obdobích. Doporučujeme provést porovnání a stanovit nová pravidla pro závaznou spoluúčast obcí na financování služeb osobní asistence podle poměrového ukazatele výše finanční spoluúčastí obce na jednotku času (např. 1 hodinu přímého výkonu) poskytované péče na daném území pro jejich občany. Toto doporučení souvisí s výše uvedeným doporučením stanovit nákladovost na 1 hodinu přímého výkonu, která může být podkladem k určení standardní výše % spoluúčasti každé obce dle její velikosti / typu obce. Územní doporučení: Při vyhodnocování zjištěných potřeb na území kraje, které není danou službou pokryto (Opava, Vítkov, Rýmařov, Bruntál, Odry, Krnov, Frenštát pod Radhoštěm a Frýdlant nad Ostravicí), zjišťovat, jak je zajištěna podpora lidem, kteří by eventuálně službu potřebovali a jaká je REÁLNÁ dostupnost terénních odlehčovacích služeb. Do zjišťování potřeb v rámci komunitního plánování v daném území aktivně zapojit osoby pečující. Doporučujeme diskutovat se zástupci měst a obcí o dostupnosti pečovatelské služby na jejich území, společně s vysvětlením jejího účelu a významu v síti sociálních služeb. Vedou nás k tomu praktické zkušenosti, kdy některá města či obce sami nezřizují pečovatelskou službu, ani na ni nepřispívají a situace svých občanů řeší žádostmi do rezidenčních služeb, přestože řada těchto občanů v nepříznivé sociální situaci vůbec nepotřebuje 24 hodinovou péči, ale často sociální intervenci a souběh terénních, popř. ambulantních služeb. Při vyhodnocování zjištěných potřeb na území kraje, které není danou službou pokryto, zjišťovat, jak je zajištěna podpora lidem, kteří by eventuálně službu potřebovali a jaká je REÁLNÁ dostupnost pečovatelských služeb. Do zjišťování potřeb v rámci komunitního plánování v daném území aktivně zapojit osoby pečující. 24

25 V souvislosti s výše uvedeným doporučením dále uvádíme, že pro sběr kontinuálních potřeb je nezbytné zapojit sociální pracovníky na městech a obcích a další zainteresované strany (Ospod, ÚP, školy, zdravotnická zařízení atd.). V této souvislosti doporučujeme zpracovat podpůrnou síť pro sběr oprávněných potřeb a metodiku jeho aplikace v rámci Moravskoslezského kraje. Při vyhodnocování zjištěných potřeb na území kraje, které není pokryto službou osobní asistence (Vítkov, Bruntál, zejména okrajové části tohoto území, Bílovec, Odry a Staré Hamry), zjišťovat, jak je zajištěna podpora lidem, kteří by eventuálně službu potřebovali a jaké je REÁLNÁ dostupnost služby osobní asistence. Do zjišťování potřeb v rámci komunitního plánování v daném území aktivně zapojit i osoby pečující. Při poptávce uživatelů po službě osobní asistence v místech, kde služba momentálně nepůsobí, řešit tuto situaci vznikem nových služeb či vytvářením detašovaných pracovišť stávajících služeb až po zjištění skutečných oprávněných potřeb včetně kontinuity této potřebnosti na výše uvedeném území. Služby sociální prevence 10 V rámci realizace projektu byly na základě práce v pracovních skupinách, sdílením praxe poskytovatelů (mj. také obcí) a realizace diskusních fór směrem ke službám sociální prevence identifikovány následující problematické oblasti poskytování služeb sociální péče v MSK: Nejasné vymezení hranic a možností některých druhů služeb Nedostatečné pochopení charakteru služby, tj. komu a k čemu je služba určena Nabízení nadměrné péče na úkor kvalitní sociální práce, která pracuje především s POTENCIÁLEM KLIENTA, mj. využívá neformální podporu, má potenciál realizovat meziresortní spolupráci ad. Obecně nízká podpora službám prevence, nízká důvěra ze strany zadavatelů v to, že to má smysl, že služby sociální prevence plní preventivní funkci také směrem k veřejnosti Úskalí meziresortního přístupu a prolínání v některých oblastech, především 10 zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů je definuje takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodněné prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.. 25

26 na pomezí sociálně zdravotní péče a spolupráce se školstvím (například ve službách sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy atd ) Vysoká ekonomická náročnost provozování a rizika z toho plynoucí pro poskytovatele, zadavatele, systém (otázka pružnosti, možnosti změn) a především uživatele; mj. například otázka spolufinancování služby tzv. domovskou obcí uživatele (nastavení parametrů a vzájemných dohod) NÁROČNÉ JE NA- PŘÍKLAD PŘEDVÍDAT KAPACITY v případě služeb sociální prevence (a následně časová náročnost schvalovacích procesů na obcích pokud se jedná o dofinancování atd.) Otázka bezpečného poskytovaní sociálních služeb preventivního charakteru: zachování bezpečí ve vztahu k lidem, kteří mají významně snížené možnosti uplatňování svých práv a jejich faktické ochrany anonymita, podpůrná funkce sociální služby (pracuje s důvěrou a vztahem ke klientovi) vs. nařízený dohled a spolupráce všech zainteresovaných stran v těchto situacích, riziko narušení anonymity v zájmu klienta vs. oprávněné zájmy obce vědět a znát, kam jdou finanční toky a další otázky související s bezpečím klientů Nízká míra informovanosti občanů, ale i pracovníků státní správy, samospráv, odborníků o dostupnosti a skutečném, praktickém potenciálu služeb sociální prevence v daném území 2.1 Pobytové služby sociální prevence a další služby sociální prevence související s ubytováním (azylové domy, domy na půl cesty, noclehárny, služby následné péče pobytová forma, sociální rehabilitace pobytová forma, terapeutické komunity) Obecná doporučení: Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům v rámci jednání komunitního plánování vést diskusi o důvodech odmítnutí zájemců o služby nocleháren včetně sledování počtu a důvodu odmítnutých zájemců o službu. V návaznosti na zjištění spolupracovat při jednáních k možným změnám dostupných kapacit. o Důležitým aspektem pro možné využití těchto služeb je snižování architektonických barier, včetně snižování počtu lůžek na pokojích. Doporučujeme proto poskytovatelům ve spolupráci s donátory pracovat na změnách stávajícího stavu, aby mohl být zachován princip nízkoprahovosti služby pro cílovou skupinu uživatelů. 26

27 Doporučení k financování: Doporučujeme zadavatelům zabývat se případnou finanční spoluúčasti obcí aktuální spoluúčast na financování terapeutické komunity je omezena pouze na město Ostravu. Vzhledem k tomu, že byl provozovatel zřízen městem Ostrava, je také významně dotován program terapeutické komunity. Ostatní obce na provoz nepřispívají, přestože podíl uživatelů z Moravskoslezského kraje je 37%, z čehož z Ostravy bylo v roce 2012 jen 10% a v roce 2013 jen 13%. Vzhledem k tomu, že uživatelé služby přicházejí i z jiných obcí MSK viz. kapitola 4.7 Závěrečné zprávy PS č. 4, je na místě zvážit příspěvek i ostatních obcí MSK (vzhledem k celorepublikové působnosti i dalších obcí ve vztahu k terapeutickým komunitám v příslušných krajích). Doporučujeme zadavatelům a poskytovatelům v procesu plánování rozvoje sociálních služeb zohlednit následující parametry a okolnosti poskytování (především s ohledem na financování služeb): o Optimální varianta velikosti noclehárny je od 15 do 30 lůžek. Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, které se projevují v cílové skupině. o Současný stav nelze v současnosti pokládat za optimální variantu. o Případné snížení finančních prostředků ovlivní i služby propojené s touto službou (azylové domy a nízkoprahová denní centra). Územní doporučení: Doporučujeme poskytovatelům a zadavatelům v rámci jednání komunitního plánování sledovat a zjišťovat aktuální dostupnost služeb v návaznosti na zjištění k pokrytí území noclehárnami. Především v návaznosti na zjištění vztahující se k migraci uživatelů za službou sledovat a vzájemně se informovat o kapacitách využívání uživateli (potencionálními uživateli) z Bruntálu, Rýmařova, Vítkova, Oder, Bílovce, Kopřivnice, Hlučína, Kravař. 27