Sport a ekonomie v Evropě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sport a ekonomie v Evropě"

Transkript

1 Projektová zpráva Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Studie zadaná Úřadem spolkového kancléře, Obor sport Březen 2006 B. Felderer, C. Helmenstein, A. Kleissner, B. Moser, J. Schindler, R. Treitler

2 Kontakt: Bernhard Felderer SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/ Christian Helmenstein SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ Anna Kleissner SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ Bernhard Moser SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ Julia Schindler SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ Roland Treitler ExAqua Research Reckentragstrasse 20, 3300 Amstetten : +43/67684/

3 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 1 Obsah 1 Úvod 4 2 Dopady sportu na zaměstnanost Definice sportovní branže Sektor sportu (definice v užším smyslu) Profesionální sport, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Sport ve sportovních oddílech Volnočasový sport Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu) Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě Práce dobrovolníků Dobrovolnictví v Rakousku Dobrovolnictví v Německu Dobrovolnictví v Anglii Dobrovolnictví v Kanadě Dobrovolnictví ve Finsku Dobrovolnictví ve Švédsku Dobrovolnictví v Dánsku Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost Ekonomické efekty velkých sportovních akcí Definice velké sportovní akce Makroekonomické efekty velkých sportovních podniků Kvantifikace ekonomických efektů velkých sportovních akcí Přehled nejdůležitějších velkých sportovních akcí v Evropě Olympijské hry Mezinárodní příklady olympijských her Zimní olympijské hry v Lillehammeru v roce Zimní olympijské hry v Turíně v roce Letní olympijské hry v Londýně v roce Zimní olympijské hry v roce 2014 v Salcburku Mistrovství Evropy ve fotbale a mistrovství světa ve fotbale pořádaná v Evropě Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu Mistrovství světa ve fotbale v roce 2008 Rakousko / Švýcarsko Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku v roce Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii v roce Mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii v roce Mistrovství světa ve fotbale ve Francii Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku Velká cena Evropy vozů formule Mistrovství světa v lehké atletice Helsinky Vybrané velké sportovní akce ve Švýcarsku... 51

4 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Světový pohár v lyžování ve Sv. Mořici Engadinský lyžařský maraton CSIO v St. Gallen Mezinárodní volejbalový turnaj žen v Montreux Athletissima Lausanne Mistrovství světa ve veslování v Lucernu Závody Světového poháru Lauberhorn ve Wengenu Ekonomické efekty vybraných velkých sportovních událostí ve VB Shrnutí analyzovaných velkých sportovních akcí v Evropě Velké sportovní akce ponaučení pro příště Sport a cestovní ruch Perspektivní trh turistika motivovaná sportem Sport jako motiv cestování poptávka po turistice motivované sportem v Rakousku a Evropě Sport jako způsob trávení volného času Sport motiv cestování v budoucnosti? Rakousko v evropském srovnání země sportu? Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Evropě Sportovně relevantní podíl evropského cestovního ruchu Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Evropě Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Rakousku Efekty přidané hodnoty generované turistikou motivovanou sportem Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku Rakousko v evropském srovnání 85 5 Sport a zdraví Výhody tělesné aktivity a náklady tělesné pasivity Ischemické choroby srdeční a mrtvice Obezita Cukrovka Rakovina Svaly a kosti Mentální kondice Sport a zdraví Sport a pohyb v Rakousku Sport a pohyb v Německu Sport a pohyb ve Švýcarsku Sport a pohyb ve Finsku Sport a pohyb v Evropské unii Přínos zdravotního efektu tělesné aktivity pro národní hospodářství Příklad Rakousko Příklad Švýcarsko Příklad Velká Británie se zaměřením na Anglii Příklad Nizozemí Příklad Finsko

5 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Příklad Norsko Další příklady z jiných evropských zemí Celosvětové náklady způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou Firemní programy preventivní zdravotní péče Zdraví a svět práce Makro- a mikroekonomický užitek firemních programů preventivní zdravotní péče Kvantifikace ekonomických efektů firemních programů preventivní zdravotní péče Příklad Rakousko Evropské příklady Evropské iniciativy v oblasti firemních programů preventivní péče o zdraví Sport a stárnutí Demografický vývoj v Evropě Ekonomické efekty demografického vývoje Dopady na starobní důchody Dopady na zdravotnictví Zdravotní konsekvence stárnutí a vliv sportu Sportovní aktivity a proces stárnutí Význam sportovních aktivit pro osoby nad 65 let Osvěta mezi obyvatelstvem Dopady sportovních aktivit na jednotlivá pohlaví Sport zábava a/nebo zdravotní prevence? Disease management Soukromé zdravotní služby Firma jako zařízení preventivní péče o zdraví Zdravotní prevence interdisciplinární oblast Příležitost pro potravinový průmysl Trend budoucnosti: zdravotní turistika Shrnutí Seznam grafických znázornění Seznam tabulek Seznam použité literatury 148

6 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 4 1 Úvod Na sport se stále častěji nahlíží nejen jako na příležitost k provozování tělesné aktivity a k utkávání se na závodech, ale také jako na ekonomický faktor. Tato studie se zabývá značným počtem oblastí, v nichž má sport přímo či nepřímo dopad na ekonomický život. Zaměstnanost a růst jsou dvěma nejdůležitějšími cíli sledovanými v rámci Lisabonské strategie, pomocí nichž by se z Evropy v dalších letech měl stát celosvětově nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomický region. Pro dosažení těchto cílů bylo na evropské úrovni iniciováno mnoho reforem a na národních úrovních pak byla přijata četná opatření, byly definovány priority a klíčové oblasti a schváleny nejrůznější programy. Politika však ve sportu dosud nespatřovala potenciální motor, který by mohl nastartovat růst ekonomiky a zvýšit zaměstnanost, resp. tuto oblast v diskuzích zcela opomíjela. Způsobeno je to především skutečností, že odvětví sportu je v Evropě co do svého významu pro ekonomiku jako celek, stejně jako s ohledem na jeho prorůstový a zaměstnanostní potenciál stále ještě enormně podceňováno. Přitom jsou dopady sportu velmi rozmanité, sahají od přímého a multiplikačního vlivu na vznik přidané hodnoty a kupní sílu, přes dopady běžných aktivit na zaměstnanost, kvantitativní a kvalitativní ekonomické impulzy vyvolané jednotlivými rozsáhlými sportovními akcemi, až po impulzy pro cestovní ruch nebo zdravotně-ekonomické efekty, které nelze v žádném případě ignorovat. Pomocí následujících příkladů mají být doloženy na straně jedné makroekonomické a na straně druhé zdravotně-ekonomické efekty sportu v Evropě, aby tak bylo možné konečně přiznat sportu politický význam, který mu s ohledem na rozmanité ekonomické efekty, které vyvolává, také náleží. Rakouské a německé studie ukazují, že sport má v závislosti na zvolené definici (tj. sport v nejužším slova smyslu, v užším nebo širším pojetí) na svědomí hospodářské aktivity až ve výši 7,5 procent hrubého domácího produktu (Dachs et al., 2000, Helmenstein et al., 2006 a Meyer a Ahlert, 2000). Zmíněné studie odhadují dopady sportu na jím ovlivňovaná průmyslová odvětví, neberou však v potaz, jaké další ekonomicky rovněž relevantní dopady sport může mít např. na zdraví. Celá řada studií dokládá, že nedostatečná fyzická aktivita a obezita způsobují velký procentuální podíl výdajů na zdraví. Důležitým efektem tělesné aktivity je skutečnost, že snižuje pravděpodobnost onemocnění mnoha chorobami. Sport může ulevit zdravotnictví a snížit počet pracovních výpadků podmíněných nemocemi. Také starší lidé mohou sportem udělat něco pro své zdraví a vyhnout se nemocem. Vzhledem ke stále více stárnoucí populaci hraje tento aspekt také velkou roli jak v souvislosti s kvalitou života starších lidí, tak také v souvislosti s výdaji na zdraví a péči. Dalším aspektem ekonomických dopadů sportu jsou velké sportovní akce. Pořádání olympijských her nebo mistrovství světa ve fotbale s sebou přináší velké investice jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru. Pořádání velkých sportovních akcí stimuluje

7 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 5 především cestovní ruch, gastronomii a stavební činnost. Některá místa a některé regiony z uspořádání velkého sportovního podniku dlouhodobě profitovaly, příkladem může být Barcelona a letní olympijské hry v roce Přínos pro region je největší tehdy, pokud je vytvořená infrastruktura dlouhodobě využitelná a pokud se povede do regionu trvale přilákat více turistů. Nejenom pasivní sportovní zážitek (tj. návštěva sportovní akce), ale i aktivní provozování sportu je stále častěji hlavním motivem dovolené. Zatímco zimní sport je v Rakousku již tradičně považován za důležitý ekonomický faktor, letní sportovně zaměřené dovolené představují velmi dynamicky se rozvíjející trh. Aktivní sportování má pozitivní dopad na ubytovací sektor, gastronomii, lanové dráhy, sportovní školy, sportovní trenéry i na dopravu (např. poptávka po leteckých cestách do daného regionu). A to vše podporuje zaměstnanost a ekonomický růst cílového regionu. V dalších kapitolách je na základě evropských studií zkoumán ekonomický význam sportu ve vztahu ke všem zmíněným kanálům působení. Druhá kapitola se zaměřuje na to, jaké dopady má sport na zaměstnanost a jaký potenciál pro zvýšení zaměstnanosti je se sportem spojený, přičemž pozornost je věnována nejen vytvoření placených pracovních míst, ale i neplacené práci dobrovolníků a jejímu zvláštnímu významu pro sport. Jak se projeví uspořádání velké sportovní akce na vzniku přidané hodnoty, kupní síle a zaměstnanosti, popisuje třetí kapitola. V této souvislosti jsou zohledněny akce různého rozsahu a trvání. Jaké dopady sportu na cestovní ruch můžeme očekávat, to je otázka, které se věnuje čtvrtá kapitola. Pátá kapitola se soustředí na zdravotně-ekonomické aspekty, přičemž podnikovému sportu je věnována samostatná kapitola. S tím úzce souvisí vnímání sportu na pozadí vyskytujících se demografických změn a stárnoucího obyvatelstva, jemuž se věnuje šestá kapitola. Tato studie se pomocí co možná největšího počtu konkrétních evropských příkladů snaží doložit a argumentačně zdůvodnit teoretické souvislosti. Kromě příkladů, výsledků, dat a studií z členských států Evropské unie byly použity také obdobné údaje ze Švýcarska, především proto že jsou zde díky pracím a studiím provedeným v rámci rezortního výzkumu Spolkového institutu pro sport (BASPO) v oblasti sportovní ekonomie k dispozici aktuální data a výsledky s velkou vypovídací hodnotou.

8 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 6 2 Dopady sportu na zaměstnanost 2.1 Definice sportovní branže Pokud chceme srovnávat současnou situaci zaměstnanosti ve sportu v Evropě, je nápadné, že v této oblasti nejsou k dispozici žádná, resp. žádná srovnatelná data. To souvisí s faktem, že neexistuje obecně platná, a tudíž jednotná definice pojmu sport, takže publikovaná čísla nelze bezprostředně vzájemně srovnávat. Vymezení tohoto pojmu sahá od definice sportu v nejužším smyslu (Kapitola 2.1.1), tj. pojmu výlučně spojeného s provozem sportovišť a ostatních činností v oblasti sportu až k definici sportovní ekonomiky v širším smyslu (Kapitola 2.1.2), do níž jsou zahrnuty nejen bezprostřední sportovní aktivity, ale také činnosti se sportem nepřímo spojené, jako například cestovní ruch motivovaný sportem nebo oblast zdraví Sektor sportu (definice v užším smyslu) Předpokladem pro obecné hodnocení sportu je v první řadě vymezení pojmu sport. Podle oficiální statistiky Evropské komise se rozlišují tyto podskupiny: 1 profesionální sport a sport jako služba poskytovaná pro zábavu, sport provozovaný ve sportovních oddílech (spolcích, resp. sdruženích), volnočasový sport Profesionální sport, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Tato oblast zaznamenala enormní míru růstu zejména v posledních dvou desetiletích. Jako nejdůležitější motor rozvoje této části sportovního sektoru se krystalizuje mediální oblast, přesněji řečeno přenosy rozličných sportovních akcí v nejrůznějších médiích, jako je televize, rádio nebo internet. Rostoucí význam sportu ve společnosti jako služby zaměřené na zábavu je patrný na základě rychle narůstajícího počtu diváků a stoupající sledovanosti sportovních přenosů. Podle výzkumu provedeného v Nizozemí, Itálii, Rakousku a ve Francii v roce 1999 sledovalo více než 70 procent obyvatel během čtyř měsíců před uskutečněním ankety živě nebo před televizní obrazovkou minimálně jeden sportovní přenos. 2 Dalším indikátorem rostoucího významu sportovní zábavy je nárůst cen za přenosová práva ke sportovním soutěžím. Přičemž lze vysledovat, že k navýšení cen na dvojnásobek dochází každých pět let. 3 Tyto trendy je možné odvozovat také od změny způsobu organizování sportovních akcí. Ty jsou organizovány ve stále větší míře komerčně, v popředí proto už nestojí společenský aspekt, ale snaha dosáhnout co největšího zisku. 1 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str Andreff W., Economie du sport, 1997

9 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Sport ve sportovních oddílech Tyto sportovní aktivity jsou po celé Evropě organizovány celkem ve více než sportovních oddílech a spolcích. V evropském průměru působí zhruba 8 procent všech obyvatel v nějaké z nejrůznějších oblastí sportovního oddílu. 4 Od 90. let však fáze rozmachu přechází do fáze stagnace, resp. až do fáze mírného poklesu. Obecně lze konstatovat, že v Evropské unii má v oddílové struktuře dominantní postavení, viděno z kvantitativního pohledu, fotbal. 20 procent z celkového počtu lidí působících ve sportovních oddílech reprezentuje tento druh sportu Volnočasový sport Tato třetí kategorie sportu zahrnuje mimo jiné aktivity jako plavání, cyklistiku, fitness nebo běhání pro zdraví. Také zde jsou v celoevropském srovnání patrné podobné trendy. Obecně roste poptávka evropského obyvatelstva po individuálně přizpůsobených volnočasových (tím pádem také sportovních) aktivitách. 5 V Evropě můžeme rozlišovat tři různé modely organizace sportu: Skandinávský model, kdy se do sportu zapojují více než dvě třetiny celkové populace, Anglosaský model, s mírou zapojení obyvatel ve výši jedné třetiny, Středozemní model, s mírou zapojení nižší než jedna třetina celkové populace Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu) Chceme-li kompletně prozkoumat, jaké dopady má sportovní ekonomika na zaměstnanost, musíme brát v potaz kromě samotných sportovních aktivit také oblasti, které na sport navazují nebo s ním jsou nějak propojeny. Přehled celkové hodnototvorné sítě sportovní ekonomiky poskytuje následující grafické znázornění (Grafické znázornění 1). Jaké oblasti tedy přímo či nepřímo na výše popsaných sportovních aktivitách evropské společnosti staví? 6 Jednak je na tomto místě nutné zmínit firmy specializující se na výstavbu sportovišť, sportovních stadionů, plaveckých bazénů atd. Tyto firmy jednak přijímají velkou část veřejných zakázek na vytvoření veřejností využívané sportovní infrastruktury. V posledních letech zde však je možné zaznamenat rostoucí privatizaci zadavatelů a uživatelů těchto služeb. 4 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str J.P. Clement, J. Defrance, C. Pociello, European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 17

10 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 8 Opomenuty nesmějí zůstat ani takové firmy, jejichž hlavní činností je výroba nejrůznějšího sportovního nářadí, náčiní a sportovního zboží. Z aktivit obyvatelstva nějak souvisejících se sportem profitují divize mediálních firem specializující se na oblast sportu i sektor sportovního výcviku a tréninku. Grafické znázornění 1: Hodnototvorná síť ve sportu SOUKROMÉ DOMÁCNOSTI individuální sportovní aktivity Výdaje na sport Soukromí sponzoři Trh práce Neplacená práce v oblasti sportu nepřímá rentabilita ZAHRANIČÍ????? NAVAZUJÍCÍ OBLASTI STÁT Rádio & Televize Tisk Zdravotnictví??? Fiskální efekty Sportovní trhy Sportovní akce Sport ve školách Předřazené a navazující oblasti v užším významu Sport lidí s postižením a seniorský sport Sportovní kurzy & vzdělání Speciální & přesahující oblasti? SPORTOVNÍ ODVĚTVÍ A JEHO DÍLČÍ OBLASTI?? Provozování Sportovní spolky & organizace sportovních zařízení.... Sportní administrativa Podpora sportu a výdaje na sport Výdaje na sport?? Fiskální efekty Stát, podniky, domácnosti Pramen: SpEA Výroba sportovního zboží Prodej sportovního zboží Sportovní infrastruktura????? Reklama, atd. PŘEDŘAZENÉ OBLASTI Podpora sportu a sponzování PODNIKY Předem vykonané práce a investice Nepřímá rentabilita

11 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě Díváme-li se nyní na situaci zaměstnanosti ve sportu (sport v nejužším slova smyslu, tj. statisticky evidovaný sport), ukazuje srovnání na evropské úrovni, že Velká Británie s více než zaměstnanci v Evropě zaujímá jednoznačně čelní pozici. S velkým odstupem následuje Německo ( zaměstnanců) a Francie ( zaměstnanců). Na dolním konci tohoto pomyslného žebříčku najdeme přirozeně (měřeno počtem obyvatel) menší státy jako Lucembursko (240 zaměstnanců), Finsko (7 000 zaměstnanců) a Rakousko (7 800 zaměstnanců). Grafické znázornění 2: Zaměstnanci ve sportu v evropských státech (1998, v tisících) Beschäftigte im Sektor Sport ,5 Beschäftigte (in 1000) ,7 56, , ,3 14,5 12,6 7,8 7 0,24 Großbritannien Deutschland Frankreich Spanien Italien Schweden Niederlande Portugal Belgien Dänemark Österreich Finnland Luxemburg Pramen: Evropská komise Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport 1998 Osa y: Zaměstnanci (v tisících) Osa x: Velká Británie Německo Francie Španělsko Itálie Švédsko Nizozemí Portugalsko Belgie Dánsko Rakousko Finsko Lucembursko

12 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 10 I z relativního pohledu se Rakousko s podílem obyvatelstva zaměstnaného ve sportovním sektoru vyčísleným na pouhých 0,1 procent z celkového počtu obyvatelstva nachází společně s Německem a Itálií na předposledním místě před Lucemburskem s pouhými 0,05 procenty. Zajímavé na tomto srovnání je, že na čele ani na konci tohoto žebříčku nedochází k žádným významným změnám. Velká Británie se v tomto výzkumu i z relativního hlediska umísťuje s 0,38 procenty na čele evropských států. Nápadně vysoký je v porovnání s počtem obyvatel podíl lidí zaměstnaných ve sportu ve Finsku a Švédsku. Švédsko se s 0,29 procenty nachází na druhém místě, Finsko je s 0,14 procenty na místě šestém. Ve srovnání s Velkou Británií (0,38 procent), Švédskem (0,29 procent) a Dánskem (0,24 procent) má Rakousko co dohánět. Zároveň se zde rýsuje i velký potenciál růstu. Grafické znázornění 3: Zaměstnanci ve sportu (1998, v % z celkového počtu obyvatel) Beschäftigte (in % der Gesamtbevölkerung) Beschäftigte im Sektor Sport im Jahr ,4 0,35 0,38 0,29 0,3 0,24 0,25 0,2 0,15 0,16 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,11 0,1 0,1 0,1 0,05 0,05 0 Großbritannien Schweden Dänemark Frankreich Niederlande Finnland Portugal Spanien Belgien Deutschland Österreich Italien Luxemburg Pramen: Evropská komise Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport v roce 1998 Osa y: Zaměstnanci (v % z celkového počtu obyvatel) Osa x: Velká Británie Švédsko Dánsko Francie Nizozemí Finsko Portugalsko Španělsko Belgie Německo Rakousko Itálie Lucembursko

13 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 11 Dalším zajímavým aspektem, na který se tento výzkum zaměřil, je podíl žen na celkové zaměstnanosti v sektoru sport. Oproti obecně rozšířenému názoru, že tato oblast je čistě mužskou záležitostí, dokládají čísla pravý opak a podtrhují velký význam tohoto sektoru jako obecného motoru zaměstnanosti. Níže uvedená tabulka (Tabulka 1) ukazuje absolutní a relativní podíly žen pracujících ve sportu v roce 1990 a 1998 na příkladu některých vybraných států EU. Na základě těchto čísel lze usoudit, že význam sportovního sektoru pro ženy na pracovním trhu postupem času dokonce ještě vzrostl. V celoevropském průměru podíl žen na celkovém počtu lidí zaměstnaných v sektoru sport mezi lety 1990 a 1998 dokonce mírně vzrostl z 39,1 na 44,2 procent. V evropském srovnání zaujímá Rakousko s podílem žen ve výši 44 procent středovou pozici. Na čele je Finsko (54,8 procent), Švédsko (47,5 procent) a Nizozemí (45,8 procent), na posledních místech najdeme Španělsko (34,5 procent), Francii (38,2 procent) a Portugalsko (40,6 procent). Tabulka 1: Procentuální podíl žen z celkového počtu lidí zaměstnaných ve sportu (1990, 1998, absolutní údaje a v %) Pramen: Evropská komise Ženy zaměstnané ve sportovním sektoru absolutně v % absolutně v % Německo ,7 Rakousko Belgie Dánsko Finsko ,8 Francie , ,2 Španělsko ,5 Irsko Itálie , Lucembursko 80 42, ,5 Nizozemí , ,8 Portugalsko , ,6 Švédsko ,5 Průměr EU , ,2 2.3 Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě Pokud se chceme dobrat k počtu zaměstnanců v celé hodnototvorné síti sportovního odvětví, potřebujeme k tomu tzv. satelitní účet sportu, který by byl s to obsáhnout veškeré efekty vycházející z této hodnototvorné sítě a kvantifikoval multiplikační efekty vyvolané jejími bezprostředními dopady na zaměstnanost. V současnosti se na vytvoření takového satelitního účtu sportu, který by mapoval situaci v Rakousku, pracuje. Základní práce budou dokončené začátkem roku 2006.

14 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 12 Na evropské úrovni již byly odstartovány jednotlivé národní iniciativy, jejichž cílem je monitorovat význam sportu pro celkovou ekonomiku. V Německu byly práce zaměřené na zmapování ekonomického významu sportu uskutečněny již v 90. letech. Na zmapování významu sportu pro celkové hospodářství (v rámci rezortního výzkumu BASPO) se momentálně pracuje také ve Švýcarsku (za projekt zodpovídá: Rütter & Partner). Problematické však je, že jednotlivé iniciativy probíhají nezávisle na sobě a že neexistují žádné obecné pokyny pro vytvoření satelitních účtů sportu, takže aplikované metody a postupy, zejména také vymezení sportu, resp. jeho definice nejsou identické, a tudíž ani bezprostředně srovnatelné. Proto by bylo zapotřebí dosáhnout v této oblasti alespoň celoevropského sjednocení a harmonizace. 2.4 Práce dobrovolníků Kromě lidí oficiálně zaměstnaných ve sportovním odvětví existuje však ještě nespočet dalších osob pracujících ve sportu, které se však neobjevují v žádné oficiální statistice trhu práce. Jsou jimi dobrovolníci a dobrovolnice. Práce dobrovolníků (níže definovaná jako pracovní výkon ve prospěch druhých odvedený bez nároku na monetární plnění 7 ) může zahrnovat nejrůznější činnosti počínaje sociálními službami, přes vzdělání, kulturu a zábavu, až po církevní služby, sousedskou výpomoc nebo právě třeba sport. Práce dobrovolníků ve sportu není novým fenoménem, dobrovolníci se mohou pochlubit mnohem delší historií než placení zaměstnanci. Práce dobrovolníků ve sportu je dnes naprostou nezbytností. Dokládá to několik mezinárodních příkladů Dobrovolnictví v Rakousku Empirický výzkum provedený Prof. Badeltem (Ekonomická univerzita Vídeň) ve spolupráci s ústavem Österreichisches Spendeninstitut (v létě a na podzim roku 2000) v rámci projektu Dobrovolnická práce a finanční dary v Rakousku přináší aktuální poznatky o dobrovolnictví v Rakousku, a poskytuje tak informace o této statistikou jinak téměř nepodchycené oblasti. Níže jsou v kostce blíže prezentovány výsledky této studie relevantní pro sportovní odvětví. V první řadě se ukazuje, že dobrovolnická činnost je ve sportu ve srovnání s ostatními oblastmi (např. církevní nebo sociální služby) stále ještě klasickou doménou mužů (srov. Tabulka 2). 7 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 2

15 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 13 Tabulka 2: Dobrovolnické činnosti v závislosti na pohlaví (2000) Oblast činnosti muži ženy Sociální služby 38,5 % 61,5 % Vzdělání 51,6 % 48,4 % Kultura, zábava 57,8 % 42,2 % Ochrana životního prostředí, přírody a zvířat 64,9 % 35,1 % Sport 73,1 % 26,9 % Pomoc při katastrofách 81,7 % 18,3 % Církevní služby 28,0 % 72,0 % Politická práce, zájmové zastoupení 67,0 % 33,0 % Sousedská výpomoc 47,2 % 52,8 % Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 30 Z pohledu věkových kategorií se ukazuje, že podíl obyvatelstva, které se zapojuje v rámci dobrovolnických činností, je největší u 20 až 24letých, a to 61,6 procent. Je nesporné, že jak vrcholový sport tak sport pro všechny by bez tak velkého počtu dobrovolníků vůbec nebyl myslitelný. Dobrovolnictví má přitom, jak potvrzují výsledky jedné studie zaměřené na rakouský fotbal 8, velký význam zejména v amatérském sportu. Zhruba 98,2 procent dobrovolnických činností v rakouském fotbale lze připsat amatérskému fotbalu, profesionálnímu pouhých 1,8 procent. 8 Felderer B. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. / Treitler R. (2005) str. 63 nn.

16 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 14 Grafické znázornění 4: Průměrný počet dobrovolníků na klub a výkonnostní třídu Leistungsstufe Ehrenamtliche MitarbeiterInnen Pramen: IHS, ESCE, ExAqua Překlad popisků: Osa y: Výkonnostní stupeň Osa x: Dobrovolníci Souvisí to mimo jiné s tím, že dobrovolnictví je přikládán velký význam zejména na venkově a v malých městech do obyvatel. 10 S ohledem na čas věnovaný dobrovolnické práci 11 se ukazuje, že průměrný počet hodin věnovaný týdně na tuto práci činí 5,07 hodin, konkrétní časová náročnost však může velmi silně kolísat mezi 0 a 88 hodinami. To lze zdůvodnit jednak osobními možnostmi a preferencemi a jednak ostatními povinnostmi související s povoláním, prací pro rodinu a volnočasovými aktivitami. Požadavky na dobrovolnickou práci se oblast od oblasti liší. Na poli sociálních služeb je tak zapotřebí nadprůměrné časové nasazení, zatímco například v oblasti vzdělání je třeba vynaložit méně než polovinu tohoto času. Poznatky získané v rámci studie provedené Prof. Badeltem ukazují, že ve sportu se vynakládá v průměru 2,95 hodin týdně. 9 Profesionální fotbal reprezentován výkonnostními stupni 1 a 2 (T-Mobile Bundesliga a Red Zack Erste Liga), amatérský fotbal výkonnostními třídami 3 až To potvrzuje mimo jiné studie Německého sportovního svazu (Deutscher Sportbund) provedená v Německu, srov. Deutscher Sportbund (2001). 11 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 10

17 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 15 Hodnotu celkové dobrovolnické činnosti ve sportu můžeme proto kvantifikovat minimální variantou a maximální variantou ekvivalentů plných pracovních úvazků (dále také FTE ). 12 Tabulka 3: Extrapolace dobrovolnické práce (maximální varianta) Oblast činnosti Počet dobrovolníků Práce odvedená za týden Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 15 FTE Tabulka 4: Extrapolace dobrovolnické práce (minimální varianta) Oblast činnosti Počet dobrovolníků Práce odvedená za týden FTE Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 18 Také v oblasti dobrovolnické práce se tedy ukazuje velký potenciál zaměstnanosti, kterého by mělo být s ohledem na rostoucí profesionalizaci ve sportu využito Dobrovolnictví v Německu V Německu byl v rámci rozsáhlé a široce pojaté studie Německého sportovního svazu 13 prověřován význam dobrovolnictví ve sportovních spolcích a oddílech. 12 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 15 nn. 13 Deutscher Sportbund / Veltins Brauerei (2001) VELTINS-Sportstudie 2001, Frankfrut/Main

18 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 16 Studie dospěla k závěru, že ze zhruba 12,3 mil. osob mezi 16 a 69 lety, které jsou v Německu registrovány jako aktivní členové sportovních spolků, se přibližně 4,44 mil. kromě sportování věnuje také dobrovolnickým činnostem, přičemž velká část dobrovolníků (87 procent) investuje na práci v rámci aktivit spolku až pět hodin týdně. Nicméně 6 procent respondentů udalo, že dobrovolnickou prací pro spolek tráví minimálně 11 hodin týdně. Grafické znázornění 5: Týdenní časová náročnost dobrovolnické činnosti ve sportu > 15 Stunden 3,00% Zeitaufwand Stunden 6-10 Stunden 3-5 Stunden 3,00% 7,00% 30,00% < 2 Stunden 57,00% 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% in % Pramen: Deutscher Sportbund. Překlad popisků: Osa y: Časová náročnost v hodinách Osa x: v % Také v německých sportovních oddílech představují většinu dobrovolníků muži (61 procent), přičemž v případě typického dobrovolníka jde o muže ve věku 40 let, v závislém pracovním poměru, absolventa reálné školy nebo se vzděláním ukončeným maturitou. Průměrný příjem rodinného rozpočtu byl vyčíslen na téměř eur netto (4 600 DM) měsíčně, což představuje v celoněmeckém srovnání více než nadprůměr. Typicky se dobrovolnická činnost provozuje na venkově a v malých městech s méně než obyvateli Dobrovolnictví v Anglii Počet dobrovolníků ve sportu v Anglii činí více než 5,8 mil. osob, přičemž téměř čtvrtina všech anglických dobrovolnických pomocníků pracuje právě pro sportovní odvětví. Dobrovolníci ve sportu působí ve klubových sportovních spolcích v Anglii, které vykazují celkem 8 mil. členů. Dobrovolníci ve sportu přispívají pracovní silou v rozsahu 1,2 mld. hodin. Vyjádřeno ekvivalenty plného pracovního úvazku to odpovídá přibližně zaměstnancům.

19 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 17 Ekonomický přínos dobrovolnické práce ve sportu se na základě investované pracovní doby odhaduje na zhruba 20 mld. eur (14 mld. liber 14 ) ročně Dobrovolnictví v Kanadě Téměř 18 procent dospělé kanadské populace to odpovídá 4,57 mil. lidí se dobrovolnicky zapojuje v odvětví sportu. Nejvyšší počet dobrovolníků v Kanadě připadá na disciplíny jako lední hokej (4,7 procent dospělých), fotbal (4,1 procent dospělých), basketbal (2,5 procent dospělých) a volejbal (2 procenta dospělých). Lední hokej je v Kanadě ve srovnání s ostatními sporty zároveň nejpopulárnějším aktivně provozovaným sportem. Dobrovolníci jsou většinou také aktivními sportovci i diváky sportovních utkání. Dobrovolní pomocníci vydali v roce 2004 na sport v průměru eur (3 367 CAD). Dobrovolníci tak na sport vydali více než lidé, kteří byli výlučně aktivními sportovci. Aktivní sportovci vydali v roce 2004 v průměru 816 eur (1 357 CAD) 16. Zatímco aktivní sportovci investují velkou část svých sportovních výdajů do oblečení, vybavení a členství, vydávají dobrovolníci a diváci velkou část svých výdajů na jídlo a nápoje během sportovních utkání a po nich Dobrovolnictví ve Finsku Dobrovolní pomocníci jsou základem finské sportovní kultury. V odvětví sportu pracuje dobrovolníků, z toho jsou ženy. To znamená, že přibližně 10 procent obyvatelstva pracuje na dobrovolnické bázi ve sportu 17. Hodnota dobrovolnické práce je odhadována na 1,5 mld. eur ročně 18. Velký podíl dobrovolníků ve finských sportovních organizacích je mimo jiné způsoben tím, že finské sportovní spolky a kluby jsou výrazně orientované na sport pro všechny. Méně než 3 procenta sportovních klubů má profesionální sportovce. Kromě toho je členství ve sportovních spolcích silně rozšířené. Více než pětina obyvatelstva je členem nějakého sportovního spolku. Sportovní organizace ve velké míře využívají také děti a mládež, přičemž jejich rodiče v nich pak často pomáhají jako dobrovolníci. Málo rozvinutá profesionalizace sportovních spolků se projevuje také tím, že převážná část finančních prostředků pochází od členů tohoto spolku a od rodičů (v posledním jmenovaném případě k tomu dochází tehdy, pokud rodiče svým dětem chtějí umožnit sportovní aktivity ve spolku). Tato struktura přispívá k tomu, že dobrovolnická práce je ve finských sportovních organizacích velmi rozšířená Dobrovolnictví ve Švédsku Více než půl milionu Švédů pracuje ve sportovních organizacích jako dobrovolníci. To je přibližně 6 procent obyvatelstva. Odhaduje se, že tato činnost odpovídá hodnotě ve výši 1, euro = 0, liber (stav k ) 15 Sports v Anglii (2004) 16 The Conference Board of Canada (2005) 17 Finské obyvatelstvo dosahovalo v roce 2004 počtu 5,2 mil. 18 Finnish Sports Federation (2005)

20 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 18 mld. eur ročně 19. Bez ohledu na neplacenou práci dobrovolných pomocníků dostávají sportovní organizace často také finanční podporu od obcí. Dobrovolníci pocházejí velmi často z řad rodičů dětí provozujících sport. Více než dvě třetiny všech chlapců a přibližně polovina všech dívek ve věku mezi 7 a 15 lety ve Švédsku navštěvuje nějakou sportovní organizaci. Provozování sportu ve sportovních organizacích je ve Švédsku velmi rozšířené. Asi polovina z 9 mil. Švédů je členem sportovních organizací. Počet sportovních organizací je rovněž opravdu vysoký Dobrovolnictví v Dánsku V Dánsku existuje přibližně sportovních organizací. Největší se zaměřují na sportovní kondiční disciplíny (gymnastika, plavání a golf) a počet jejich členů se pohybuje přibližně mezi 400 až 500 členy na jednu organizaci. Dobrovolná a neplacená práce je v dánských organizacích velmi rozšířená. Ve sportovních klubech a oddílech aktivně působí více než dobrovolníků. To odpovídá přibližně 4 procentům z celkového počtu obyvatel Dánska. Stejně tak jako v ostatních severských zemích opírají se sportovní organizace v Dánsku o sportovní nadšence a jsou jimi také vedeny. Mnozí dobrovolníci pracují v dětských a mládežnických organizacích 21. Až do 60. let se sportovní organizace v Dánsku financovaly samy, teprve od konce 60. let jim obce poskytují také veřejné finance. Obce financují sportovní organizace jak přímo, tak také nepřímo (poskytnutím infrastruktury), velká část spolků je totiž ve vlastnictví obcí. Spolky se financují převážně z členských příspěvků, finančních darů a loterií. Sponzorské dary představují významné příjmy pouze pro profesionální nebo poloprofesionální organizace v disciplínách jako fotbal, házená a lední hokej. 2.5 Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost Obecně platí, že rostoucí profesionalizace ve sportu a zvýšený zájem lidí o zdraví a tělo přispějí v dalších letech k tomu, že v oblasti sportu bude zapotřebí stále více pracovní síly a že se tato oblast bude dynamicky rozvíjet. To souvisí v neposlední řadě s tím, že sportovní branže je velmi náročná na práci a pracovní sílu. V tomto dynamickém prostředí je proto třeba proniknout do oblastí, které nebyly z pohledu zaměstnanosti dosud využité, a vyvinout nové profese odpovídající potřebám, a tak vytvořit dodatečné efekty pro zaměstnanost. 19 Swedish Sports Confederation (2005) Voluntary Leadership (staženo 1. února 2006: 20 Swedish Institute (2005) Sports in Sweden. 21 National Olympic Committee and Sports Confederation of Denmark (2005) (staženo 1. února 2006:

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY -

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY - Zdeněk Lejsek Hotel Holiday Inn, 19. března 2013, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/13 SYSTÉM TSA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Český svaz plážového tenisu

Český svaz plážového tenisu Český svaz plážového tenisu Co je plážový tenis? Plážový tenis je nejčastěji popisován jako směsice tenisu, badmintonu a také plážového volejbalu. Hraje se na dvorci, který je rozměrem identický s dvorcem

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Oranžová kniha sportu. Praha, leden březen 2010

Oranžová kniha sportu. Praha, leden březen 2010 Oranžová kniha sportu Praha, leden březen 2010 Společnost, která sportuje a žije aktivně, je silnější Sport je socializačním fenoménem ve všech společnostech, a to bez ohledu na jejich ekonomickou sílu.

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Jak intenzivně v televizi sledujete sportovní pořady (přímé přenosy, záznamy, magazíny)?

Jak intenzivně v televizi sledujete sportovní pořady (přímé přenosy, záznamy, magazíny)? VPA - oddělení sociologického výzkumu 140 70 Praha 4 Kavčí hory tel: 261 137 197 fax: 261 215 069 email: marek.prorok@czech-tv.cz Použité otázky 1. Jak intenzivně v televizi sledujete sportovní pořady

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček

Změny na trhu práce v r. 2013. Jiří Dvořáček Změny na trhu práce v r. 2013 Jiří Dvořáček Nezaměstnanost Zaměstnání na dobu určitou Jak se ve statistikách zaměstnanosti projeví, když skončí pracovní poměr na dobu určitou (pracovníci nejsou propuštěni

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

EVROPSKÝ LETNÍ BAROMETER SKUPINY FERRATUM 2015

EVROPSKÝ LETNÍ BAROMETER SKUPINY FERRATUM 2015 page 1 EVROPSKÝ LETNÍ BAROMETER SKUPINY FERRATUM 2015 Letní prázdninové výdaje v poměru k disponibilnímu příjmu domácnosti Za co Evropané v létě utrácejí? VÝDAJE VE SROVNÁNÍ S JINÝMI ZEMĚMI ESTONSKO 60.2

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky -

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2012 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 212 25 26 27 28 29 21 211 212 213* 214* Dovolujeme si Vám nabídnout zprávu týkající se stavu na pražském rezidenčním trhu v roce 212.

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více