Sport a ekonomie v Evropě

Transkript

1 Projektová zpráva Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Studie zadaná Úřadem spolkového kancléře, Obor sport Březen 2006 B. Felderer, C. Helmenstein, A. Kleissner, B. Moser, J. Schindler, R. Treitler

2 Kontakt: Bernhard Felderer SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/ Christian Helmenstein SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ christian.helmenstein@spea.at Anna Kleissner SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ anna.kleissner@spea.at Bernhard Moser SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ bernhard.moser@spea.at Julia Schindler SportsEconAustria (SpEA) Schottenfeldgasse 29, 1070 Vídeň : +43/67684/ julia.schindler@spea.at Roland Treitler ExAqua Research Reckentragstrasse 20, 3300 Amstetten : +43/67684/ roland.treitler@exaqua.at

3 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 1 Obsah 1 Úvod 4 2 Dopady sportu na zaměstnanost Definice sportovní branže Sektor sportu (definice v užším smyslu) Profesionální sport, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Sport ve sportovních oddílech Volnočasový sport Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu) Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě Práce dobrovolníků Dobrovolnictví v Rakousku Dobrovolnictví v Německu Dobrovolnictví v Anglii Dobrovolnictví v Kanadě Dobrovolnictví ve Finsku Dobrovolnictví ve Švédsku Dobrovolnictví v Dánsku Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost Ekonomické efekty velkých sportovních akcí Definice velké sportovní akce Makroekonomické efekty velkých sportovních podniků Kvantifikace ekonomických efektů velkých sportovních akcí Přehled nejdůležitějších velkých sportovních akcí v Evropě Olympijské hry Mezinárodní příklady olympijských her Zimní olympijské hry v Lillehammeru v roce Zimní olympijské hry v Turíně v roce Letní olympijské hry v Londýně v roce Zimní olympijské hry v roce 2014 v Salcburku Mistrovství Evropy ve fotbale a mistrovství světa ve fotbale pořádaná v Evropě Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 v Německu Mistrovství světa ve fotbale v roce 2008 Rakousko / Švýcarsko Mistrovství Evropy ve fotbale v Portugalsku v roce Mistrovství Evropy ve fotbale v Nizozemí a Belgii v roce Mistrovství Evropy ve fotbale v Anglii v roce Mistrovství světa ve fotbale ve Francii Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2005 v Rakousku Velká cena Evropy vozů formule Mistrovství světa v lehké atletice Helsinky Vybrané velké sportovní akce ve Švýcarsku... 51

4 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Světový pohár v lyžování ve Sv. Mořici Engadinský lyžařský maraton CSIO v St. Gallen Mezinárodní volejbalový turnaj žen v Montreux Athletissima Lausanne Mistrovství světa ve veslování v Lucernu Závody Světového poháru Lauberhorn ve Wengenu Ekonomické efekty vybraných velkých sportovních událostí ve VB Shrnutí analyzovaných velkých sportovních akcí v Evropě Velké sportovní akce ponaučení pro příště Sport a cestovní ruch Perspektivní trh turistika motivovaná sportem Sport jako motiv cestování poptávka po turistice motivované sportem v Rakousku a Evropě Sport jako způsob trávení volného času Sport motiv cestování v budoucnosti? Rakousko v evropském srovnání země sportu? Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Evropě Sportovně relevantní podíl evropského cestovního ruchu Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Evropě Ekonomické efekty turistiky motivované sportem v Rakousku Efekty přidané hodnoty generované turistikou motivovanou sportem Dopady turistiky motivované sportem na zaměstnanost v Rakousku Rakousko v evropském srovnání 85 5 Sport a zdraví Výhody tělesné aktivity a náklady tělesné pasivity Ischemické choroby srdeční a mrtvice Obezita Cukrovka Rakovina Svaly a kosti Mentální kondice Sport a zdraví Sport a pohyb v Rakousku Sport a pohyb v Německu Sport a pohyb ve Švýcarsku Sport a pohyb ve Finsku Sport a pohyb v Evropské unii Přínos zdravotního efektu tělesné aktivity pro národní hospodářství Příklad Rakousko Příklad Švýcarsko Příklad Velká Británie se zaměřením na Anglii Příklad Nizozemí Příklad Finsko

5 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Příklad Norsko Další příklady z jiných evropských zemí Celosvětové náklady způsobené nedostatečnou fyzickou aktivitou Firemní programy preventivní zdravotní péče Zdraví a svět práce Makro- a mikroekonomický užitek firemních programů preventivní zdravotní péče Kvantifikace ekonomických efektů firemních programů preventivní zdravotní péče Příklad Rakousko Evropské příklady Evropské iniciativy v oblasti firemních programů preventivní péče o zdraví Sport a stárnutí Demografický vývoj v Evropě Ekonomické efekty demografického vývoje Dopady na starobní důchody Dopady na zdravotnictví Zdravotní konsekvence stárnutí a vliv sportu Sportovní aktivity a proces stárnutí Význam sportovních aktivit pro osoby nad 65 let Osvěta mezi obyvatelstvem Dopady sportovních aktivit na jednotlivá pohlaví Sport zábava a/nebo zdravotní prevence? Disease management Soukromé zdravotní služby Firma jako zařízení preventivní péče o zdraví Zdravotní prevence interdisciplinární oblast Příležitost pro potravinový průmysl Trend budoucnosti: zdravotní turistika Shrnutí Seznam grafických znázornění Seznam tabulek Seznam použité literatury 148

6 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 4 1 Úvod Na sport se stále častěji nahlíží nejen jako na příležitost k provozování tělesné aktivity a k utkávání se na závodech, ale také jako na ekonomický faktor. Tato studie se zabývá značným počtem oblastí, v nichž má sport přímo či nepřímo dopad na ekonomický život. Zaměstnanost a růst jsou dvěma nejdůležitějšími cíli sledovanými v rámci Lisabonské strategie, pomocí nichž by se z Evropy v dalších letech měl stát celosvětově nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomický region. Pro dosažení těchto cílů bylo na evropské úrovni iniciováno mnoho reforem a na národních úrovních pak byla přijata četná opatření, byly definovány priority a klíčové oblasti a schváleny nejrůznější programy. Politika však ve sportu dosud nespatřovala potenciální motor, který by mohl nastartovat růst ekonomiky a zvýšit zaměstnanost, resp. tuto oblast v diskuzích zcela opomíjela. Způsobeno je to především skutečností, že odvětví sportu je v Evropě co do svého významu pro ekonomiku jako celek, stejně jako s ohledem na jeho prorůstový a zaměstnanostní potenciál stále ještě enormně podceňováno. Přitom jsou dopady sportu velmi rozmanité, sahají od přímého a multiplikačního vlivu na vznik přidané hodnoty a kupní sílu, přes dopady běžných aktivit na zaměstnanost, kvantitativní a kvalitativní ekonomické impulzy vyvolané jednotlivými rozsáhlými sportovními akcemi, až po impulzy pro cestovní ruch nebo zdravotně-ekonomické efekty, které nelze v žádném případě ignorovat. Pomocí následujících příkladů mají být doloženy na straně jedné makroekonomické a na straně druhé zdravotně-ekonomické efekty sportu v Evropě, aby tak bylo možné konečně přiznat sportu politický význam, který mu s ohledem na rozmanité ekonomické efekty, které vyvolává, také náleží. Rakouské a německé studie ukazují, že sport má v závislosti na zvolené definici (tj. sport v nejužším slova smyslu, v užším nebo širším pojetí) na svědomí hospodářské aktivity až ve výši 7,5 procent hrubého domácího produktu (Dachs et al., 2000, Helmenstein et al., 2006 a Meyer a Ahlert, 2000). Zmíněné studie odhadují dopady sportu na jím ovlivňovaná průmyslová odvětví, neberou však v potaz, jaké další ekonomicky rovněž relevantní dopady sport může mít např. na zdraví. Celá řada studií dokládá, že nedostatečná fyzická aktivita a obezita způsobují velký procentuální podíl výdajů na zdraví. Důležitým efektem tělesné aktivity je skutečnost, že snižuje pravděpodobnost onemocnění mnoha chorobami. Sport může ulevit zdravotnictví a snížit počet pracovních výpadků podmíněných nemocemi. Také starší lidé mohou sportem udělat něco pro své zdraví a vyhnout se nemocem. Vzhledem ke stále více stárnoucí populaci hraje tento aspekt také velkou roli jak v souvislosti s kvalitou života starších lidí, tak také v souvislosti s výdaji na zdraví a péči. Dalším aspektem ekonomických dopadů sportu jsou velké sportovní akce. Pořádání olympijských her nebo mistrovství světa ve fotbale s sebou přináší velké investice jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru. Pořádání velkých sportovních akcí stimuluje

7 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 5 především cestovní ruch, gastronomii a stavební činnost. Některá místa a některé regiony z uspořádání velkého sportovního podniku dlouhodobě profitovaly, příkladem může být Barcelona a letní olympijské hry v roce Přínos pro region je největší tehdy, pokud je vytvořená infrastruktura dlouhodobě využitelná a pokud se povede do regionu trvale přilákat více turistů. Nejenom pasivní sportovní zážitek (tj. návštěva sportovní akce), ale i aktivní provozování sportu je stále častěji hlavním motivem dovolené. Zatímco zimní sport je v Rakousku již tradičně považován za důležitý ekonomický faktor, letní sportovně zaměřené dovolené představují velmi dynamicky se rozvíjející trh. Aktivní sportování má pozitivní dopad na ubytovací sektor, gastronomii, lanové dráhy, sportovní školy, sportovní trenéry i na dopravu (např. poptávka po leteckých cestách do daného regionu). A to vše podporuje zaměstnanost a ekonomický růst cílového regionu. V dalších kapitolách je na základě evropských studií zkoumán ekonomický význam sportu ve vztahu ke všem zmíněným kanálům působení. Druhá kapitola se zaměřuje na to, jaké dopady má sport na zaměstnanost a jaký potenciál pro zvýšení zaměstnanosti je se sportem spojený, přičemž pozornost je věnována nejen vytvoření placených pracovních míst, ale i neplacené práci dobrovolníků a jejímu zvláštnímu významu pro sport. Jak se projeví uspořádání velké sportovní akce na vzniku přidané hodnoty, kupní síle a zaměstnanosti, popisuje třetí kapitola. V této souvislosti jsou zohledněny akce různého rozsahu a trvání. Jaké dopady sportu na cestovní ruch můžeme očekávat, to je otázka, které se věnuje čtvrtá kapitola. Pátá kapitola se soustředí na zdravotně-ekonomické aspekty, přičemž podnikovému sportu je věnována samostatná kapitola. S tím úzce souvisí vnímání sportu na pozadí vyskytujících se demografických změn a stárnoucího obyvatelstva, jemuž se věnuje šestá kapitola. Tato studie se pomocí co možná největšího počtu konkrétních evropských příkladů snaží doložit a argumentačně zdůvodnit teoretické souvislosti. Kromě příkladů, výsledků, dat a studií z členských států Evropské unie byly použity také obdobné údaje ze Švýcarska, především proto že jsou zde díky pracím a studiím provedeným v rámci rezortního výzkumu Spolkového institutu pro sport (BASPO) v oblasti sportovní ekonomie k dispozici aktuální data a výsledky s velkou vypovídací hodnotou.

8 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 6 2 Dopady sportu na zaměstnanost 2.1 Definice sportovní branže Pokud chceme srovnávat současnou situaci zaměstnanosti ve sportu v Evropě, je nápadné, že v této oblasti nejsou k dispozici žádná, resp. žádná srovnatelná data. To souvisí s faktem, že neexistuje obecně platná, a tudíž jednotná definice pojmu sport, takže publikovaná čísla nelze bezprostředně vzájemně srovnávat. Vymezení tohoto pojmu sahá od definice sportu v nejužším smyslu (Kapitola 2.1.1), tj. pojmu výlučně spojeného s provozem sportovišť a ostatních činností v oblasti sportu až k definici sportovní ekonomiky v širším smyslu (Kapitola 2.1.2), do níž jsou zahrnuty nejen bezprostřední sportovní aktivity, ale také činnosti se sportem nepřímo spojené, jako například cestovní ruch motivovaný sportem nebo oblast zdraví Sektor sportu (definice v užším smyslu) Předpokladem pro obecné hodnocení sportu je v první řadě vymezení pojmu sport. Podle oficiální statistiky Evropské komise se rozlišují tyto podskupiny: 1 profesionální sport a sport jako služba poskytovaná pro zábavu, sport provozovaný ve sportovních oddílech (spolcích, resp. sdruženích), volnočasový sport Profesionální sport, resp. pasivní konzum sportu jako zábava Tato oblast zaznamenala enormní míru růstu zejména v posledních dvou desetiletích. Jako nejdůležitější motor rozvoje této části sportovního sektoru se krystalizuje mediální oblast, přesněji řečeno přenosy rozličných sportovních akcí v nejrůznějších médiích, jako je televize, rádio nebo internet. Rostoucí význam sportu ve společnosti jako služby zaměřené na zábavu je patrný na základě rychle narůstajícího počtu diváků a stoupající sledovanosti sportovních přenosů. Podle výzkumu provedeného v Nizozemí, Itálii, Rakousku a ve Francii v roce 1999 sledovalo více než 70 procent obyvatel během čtyř měsíců před uskutečněním ankety živě nebo před televizní obrazovkou minimálně jeden sportovní přenos. 2 Dalším indikátorem rostoucího významu sportovní zábavy je nárůst cen za přenosová práva ke sportovním soutěžím. Přičemž lze vysledovat, že k navýšení cen na dvojnásobek dochází každých pět let. 3 Tyto trendy je možné odvozovat také od změny způsobu organizování sportovních akcí. Ty jsou organizovány ve stále větší míře komerčně, v popředí proto už nestojí společenský aspekt, ale snaha dosáhnout co největšího zisku. 1 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str Andreff W., Economie du sport, 1997

9 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Sport ve sportovních oddílech Tyto sportovní aktivity jsou po celé Evropě organizovány celkem ve více než sportovních oddílech a spolcích. V evropském průměru působí zhruba 8 procent všech obyvatel v nějaké z nejrůznějších oblastí sportovního oddílu. 4 Od 90. let však fáze rozmachu přechází do fáze stagnace, resp. až do fáze mírného poklesu. Obecně lze konstatovat, že v Evropské unii má v oddílové struktuře dominantní postavení, viděno z kvantitativního pohledu, fotbal. 20 procent z celkového počtu lidí působících ve sportovních oddílech reprezentuje tento druh sportu Volnočasový sport Tato třetí kategorie sportu zahrnuje mimo jiné aktivity jako plavání, cyklistiku, fitness nebo běhání pro zdraví. Také zde jsou v celoevropském srovnání patrné podobné trendy. Obecně roste poptávka evropského obyvatelstva po individuálně přizpůsobených volnočasových (tím pádem také sportovních) aktivitách. 5 V Evropě můžeme rozlišovat tři různé modely organizace sportu: Skandinávský model, kdy se do sportu zapojují více než dvě třetiny celkové populace, Anglosaský model, s mírou zapojení obyvatel ve výši jedné třetiny, Středozemní model, s mírou zapojení nižší než jedna třetina celkové populace Sportovní ekonomika (definice v širším smyslu) Chceme-li kompletně prozkoumat, jaké dopady má sportovní ekonomika na zaměstnanost, musíme brát v potaz kromě samotných sportovních aktivit také oblasti, které na sport navazují nebo s ním jsou nějak propojeny. Přehled celkové hodnototvorné sítě sportovní ekonomiky poskytuje následující grafické znázornění (Grafické znázornění 1). Jaké oblasti tedy přímo či nepřímo na výše popsaných sportovních aktivitách evropské společnosti staví? 6 Jednak je na tomto místě nutné zmínit firmy specializující se na výstavbu sportovišť, sportovních stadionů, plaveckých bazénů atd. Tyto firmy jednak přijímají velkou část veřejných zakázek na vytvoření veřejností využívané sportovní infrastruktury. V posledních letech zde však je možné zaznamenat rostoucí privatizaci zadavatelů a uživatelů těchto služeb. 4 European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str J.P. Clement, J. Defrance, C. Pociello, European Commission, Sport and Employment in Europe, 1999, str. 17

10 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 8 Opomenuty nesmějí zůstat ani takové firmy, jejichž hlavní činností je výroba nejrůznějšího sportovního nářadí, náčiní a sportovního zboží. Z aktivit obyvatelstva nějak souvisejících se sportem profitují divize mediálních firem specializující se na oblast sportu i sektor sportovního výcviku a tréninku. Grafické znázornění 1: Hodnototvorná síť ve sportu SOUKROMÉ DOMÁCNOSTI individuální sportovní aktivity Výdaje na sport Soukromí sponzoři Trh práce Neplacená práce v oblasti sportu nepřímá rentabilita ZAHRANIČÍ????? NAVAZUJÍCÍ OBLASTI STÁT Rádio & Televize Tisk Zdravotnictví??? Fiskální efekty Sportovní trhy Sportovní akce Sport ve školách Předřazené a navazující oblasti v užším významu Sport lidí s postižením a seniorský sport Sportovní kurzy & vzdělání Speciální & přesahující oblasti? SPORTOVNÍ ODVĚTVÍ A JEHO DÍLČÍ OBLASTI?? Provozování Sportovní spolky & organizace sportovních zařízení.... Sportní administrativa Podpora sportu a výdaje na sport Výdaje na sport?? Fiskální efekty Stát, podniky, domácnosti Pramen: SpEA Výroba sportovního zboží Prodej sportovního zboží Sportovní infrastruktura????? Reklama, atd. PŘEDŘAZENÉ OBLASTI Podpora sportu a sponzování PODNIKY Předem vykonané práce a investice Nepřímá rentabilita

11 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru Dopady sportu (v nejužším smyslu) na zaměstnanost v Evropě Díváme-li se nyní na situaci zaměstnanosti ve sportu (sport v nejužším slova smyslu, tj. statisticky evidovaný sport), ukazuje srovnání na evropské úrovni, že Velká Británie s více než zaměstnanci v Evropě zaujímá jednoznačně čelní pozici. S velkým odstupem následuje Německo ( zaměstnanců) a Francie ( zaměstnanců). Na dolním konci tohoto pomyslného žebříčku najdeme přirozeně (měřeno počtem obyvatel) menší státy jako Lucembursko (240 zaměstnanců), Finsko (7 000 zaměstnanců) a Rakousko (7 800 zaměstnanců). Grafické znázornění 2: Zaměstnanci ve sportu v evropských státech (1998, v tisících) Beschäftigte im Sektor Sport ,5 Beschäftigte (in 1000) ,7 56, , ,3 14,5 12,6 7,8 7 0,24 Großbritannien Deutschland Frankreich Spanien Italien Schweden Niederlande Portugal Belgien Dänemark Österreich Finnland Luxemburg Pramen: Evropská komise Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport 1998 Osa y: Zaměstnanci (v tisících) Osa x: Velká Británie Německo Francie Španělsko Itálie Švédsko Nizozemí Portugalsko Belgie Dánsko Rakousko Finsko Lucembursko

12 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 10 I z relativního pohledu se Rakousko s podílem obyvatelstva zaměstnaného ve sportovním sektoru vyčísleným na pouhých 0,1 procent z celkového počtu obyvatelstva nachází společně s Německem a Itálií na předposledním místě před Lucemburskem s pouhými 0,05 procenty. Zajímavé na tomto srovnání je, že na čele ani na konci tohoto žebříčku nedochází k žádným významným změnám. Velká Británie se v tomto výzkumu i z relativního hlediska umísťuje s 0,38 procenty na čele evropských států. Nápadně vysoký je v porovnání s počtem obyvatel podíl lidí zaměstnaných ve sportu ve Finsku a Švédsku. Švédsko se s 0,29 procenty nachází na druhém místě, Finsko je s 0,14 procenty na místě šestém. Ve srovnání s Velkou Británií (0,38 procent), Švédskem (0,29 procent) a Dánskem (0,24 procent) má Rakousko co dohánět. Zároveň se zde rýsuje i velký potenciál růstu. Grafické znázornění 3: Zaměstnanci ve sportu (1998, v % z celkového počtu obyvatel) Beschäftigte (in % der Gesamtbevölkerung) Beschäftigte im Sektor Sport im Jahr ,4 0,35 0,38 0,29 0,3 0,24 0,25 0,2 0,15 0,16 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,11 0,1 0,1 0,1 0,05 0,05 0 Großbritannien Schweden Dänemark Frankreich Niederlande Finnland Portugal Spanien Belgien Deutschland Österreich Italien Luxemburg Pramen: Evropská komise Překlad popisků: Zaměstnanci v sektoru sport v roce 1998 Osa y: Zaměstnanci (v % z celkového počtu obyvatel) Osa x: Velká Británie Švédsko Dánsko Francie Nizozemí Finsko Portugalsko Španělsko Belgie Německo Rakousko Itálie Lucembursko

13 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 11 Dalším zajímavým aspektem, na který se tento výzkum zaměřil, je podíl žen na celkové zaměstnanosti v sektoru sport. Oproti obecně rozšířenému názoru, že tato oblast je čistě mužskou záležitostí, dokládají čísla pravý opak a podtrhují velký význam tohoto sektoru jako obecného motoru zaměstnanosti. Níže uvedená tabulka (Tabulka 1) ukazuje absolutní a relativní podíly žen pracujících ve sportu v roce 1990 a 1998 na příkladu některých vybraných států EU. Na základě těchto čísel lze usoudit, že význam sportovního sektoru pro ženy na pracovním trhu postupem času dokonce ještě vzrostl. V celoevropském průměru podíl žen na celkovém počtu lidí zaměstnaných v sektoru sport mezi lety 1990 a 1998 dokonce mírně vzrostl z 39,1 na 44,2 procent. V evropském srovnání zaujímá Rakousko s podílem žen ve výši 44 procent středovou pozici. Na čele je Finsko (54,8 procent), Švédsko (47,5 procent) a Nizozemí (45,8 procent), na posledních místech najdeme Španělsko (34,5 procent), Francii (38,2 procent) a Portugalsko (40,6 procent). Tabulka 1: Procentuální podíl žen z celkového počtu lidí zaměstnaných ve sportu (1990, 1998, absolutní údaje a v %) Pramen: Evropská komise Ženy zaměstnané ve sportovním sektoru absolutně v % absolutně v % Německo ,7 Rakousko Belgie Dánsko Finsko ,8 Francie , ,2 Španělsko ,5 Irsko Itálie , Lucembursko 80 42, ,5 Nizozemí , ,8 Portugalsko , ,6 Švédsko ,5 Průměr EU , ,2 2.3 Dopady sportovního odvětví na zaměstnanost v Evropě Pokud se chceme dobrat k počtu zaměstnanců v celé hodnototvorné síti sportovního odvětví, potřebujeme k tomu tzv. satelitní účet sportu, který by byl s to obsáhnout veškeré efekty vycházející z této hodnototvorné sítě a kvantifikoval multiplikační efekty vyvolané jejími bezprostředními dopady na zaměstnanost. V současnosti se na vytvoření takového satelitního účtu sportu, který by mapoval situaci v Rakousku, pracuje. Základní práce budou dokončené začátkem roku 2006.

14 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 12 Na evropské úrovni již byly odstartovány jednotlivé národní iniciativy, jejichž cílem je monitorovat význam sportu pro celkovou ekonomiku. V Německu byly práce zaměřené na zmapování ekonomického významu sportu uskutečněny již v 90. letech. Na zmapování významu sportu pro celkové hospodářství (v rámci rezortního výzkumu BASPO) se momentálně pracuje také ve Švýcarsku (za projekt zodpovídá: Rütter & Partner). Problematické však je, že jednotlivé iniciativy probíhají nezávisle na sobě a že neexistují žádné obecné pokyny pro vytvoření satelitních účtů sportu, takže aplikované metody a postupy, zejména také vymezení sportu, resp. jeho definice nejsou identické, a tudíž ani bezprostředně srovnatelné. Proto by bylo zapotřebí dosáhnout v této oblasti alespoň celoevropského sjednocení a harmonizace. 2.4 Práce dobrovolníků Kromě lidí oficiálně zaměstnaných ve sportovním odvětví existuje však ještě nespočet dalších osob pracujících ve sportu, které se však neobjevují v žádné oficiální statistice trhu práce. Jsou jimi dobrovolníci a dobrovolnice. Práce dobrovolníků (níže definovaná jako pracovní výkon ve prospěch druhých odvedený bez nároku na monetární plnění 7 ) může zahrnovat nejrůznější činnosti počínaje sociálními službami, přes vzdělání, kulturu a zábavu, až po církevní služby, sousedskou výpomoc nebo právě třeba sport. Práce dobrovolníků ve sportu není novým fenoménem, dobrovolníci se mohou pochlubit mnohem delší historií než placení zaměstnanci. Práce dobrovolníků ve sportu je dnes naprostou nezbytností. Dokládá to několik mezinárodních příkladů Dobrovolnictví v Rakousku Empirický výzkum provedený Prof. Badeltem (Ekonomická univerzita Vídeň) ve spolupráci s ústavem Österreichisches Spendeninstitut (v létě a na podzim roku 2000) v rámci projektu Dobrovolnická práce a finanční dary v Rakousku přináší aktuální poznatky o dobrovolnictví v Rakousku, a poskytuje tak informace o této statistikou jinak téměř nepodchycené oblasti. Níže jsou v kostce blíže prezentovány výsledky této studie relevantní pro sportovní odvětví. V první řadě se ukazuje, že dobrovolnická činnost je ve sportu ve srovnání s ostatními oblastmi (např. církevní nebo sociální služby) stále ještě klasickou doménou mužů (srov. Tabulka 2). 7 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 2

15 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 13 Tabulka 2: Dobrovolnické činnosti v závislosti na pohlaví (2000) Oblast činnosti muži ženy Sociální služby 38,5 % 61,5 % Vzdělání 51,6 % 48,4 % Kultura, zábava 57,8 % 42,2 % Ochrana životního prostředí, přírody a zvířat 64,9 % 35,1 % Sport 73,1 % 26,9 % Pomoc při katastrofách 81,7 % 18,3 % Církevní služby 28,0 % 72,0 % Politická práce, zájmové zastoupení 67,0 % 33,0 % Sousedská výpomoc 47,2 % 52,8 % Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 30 Z pohledu věkových kategorií se ukazuje, že podíl obyvatelstva, které se zapojuje v rámci dobrovolnických činností, je největší u 20 až 24letých, a to 61,6 procent. Je nesporné, že jak vrcholový sport tak sport pro všechny by bez tak velkého počtu dobrovolníků vůbec nebyl myslitelný. Dobrovolnictví má přitom, jak potvrzují výsledky jedné studie zaměřené na rakouský fotbal 8, velký význam zejména v amatérském sportu. Zhruba 98,2 procent dobrovolnických činností v rakouském fotbale lze připsat amatérskému fotbalu, profesionálnímu pouhých 1,8 procent. 8 Felderer B. / Grozea-Helmenstein D. / Helmenstein C. / Kleissner A. / Schnabl A. / Treitler R. (2005) str. 63 nn.

16 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 14 Grafické znázornění 4: Průměrný počet dobrovolníků na klub a výkonnostní třídu Leistungsstufe Ehrenamtliche MitarbeiterInnen Pramen: IHS, ESCE, ExAqua Překlad popisků: Osa y: Výkonnostní stupeň Osa x: Dobrovolníci Souvisí to mimo jiné s tím, že dobrovolnictví je přikládán velký význam zejména na venkově a v malých městech do obyvatel. 10 S ohledem na čas věnovaný dobrovolnické práci 11 se ukazuje, že průměrný počet hodin věnovaný týdně na tuto práci činí 5,07 hodin, konkrétní časová náročnost však může velmi silně kolísat mezi 0 a 88 hodinami. To lze zdůvodnit jednak osobními možnostmi a preferencemi a jednak ostatními povinnostmi související s povoláním, prací pro rodinu a volnočasovými aktivitami. Požadavky na dobrovolnickou práci se oblast od oblasti liší. Na poli sociálních služeb je tak zapotřebí nadprůměrné časové nasazení, zatímco například v oblasti vzdělání je třeba vynaložit méně než polovinu tohoto času. Poznatky získané v rámci studie provedené Prof. Badeltem ukazují, že ve sportu se vynakládá v průměru 2,95 hodin týdně. 9 Profesionální fotbal reprezentován výkonnostními stupni 1 a 2 (T-Mobile Bundesliga a Red Zack Erste Liga), amatérský fotbal výkonnostními třídami 3 až To potvrzuje mimo jiné studie Německého sportovního svazu (Deutscher Sportbund) provedená v Německu, srov. Deutscher Sportbund (2001). 11 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 10

17 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 15 Hodnotu celkové dobrovolnické činnosti ve sportu můžeme proto kvantifikovat minimální variantou a maximální variantou ekvivalentů plných pracovních úvazků (dále také FTE ). 12 Tabulka 3: Extrapolace dobrovolnické práce (maximální varianta) Oblast činnosti Počet dobrovolníků Práce odvedená za týden Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 15 FTE Tabulka 4: Extrapolace dobrovolnické práce (minimální varianta) Oblast činnosti Počet dobrovolníků Práce odvedená za týden FTE Sociální služby Vzdělání Kultura, zábava Ochrana životního prostředí, přírody, zvířat Sport Pomoc při katastrofách Církevní služby Politická práce, zájmové zastoupení Sousedská výpomoc Pramen: Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 18 Také v oblasti dobrovolnické práce se tedy ukazuje velký potenciál zaměstnanosti, kterého by mělo být s ohledem na rostoucí profesionalizaci ve sportu využito Dobrovolnictví v Německu V Německu byl v rámci rozsáhlé a široce pojaté studie Německého sportovního svazu 13 prověřován význam dobrovolnictví ve sportovních spolcích a oddílech. 12 Badelt C. / Hollerweger E. (2001): str. 15 nn. 13 Deutscher Sportbund / Veltins Brauerei (2001) VELTINS-Sportstudie 2001, Frankfrut/Main

18 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 16 Studie dospěla k závěru, že ze zhruba 12,3 mil. osob mezi 16 a 69 lety, které jsou v Německu registrovány jako aktivní členové sportovních spolků, se přibližně 4,44 mil. kromě sportování věnuje také dobrovolnickým činnostem, přičemž velká část dobrovolníků (87 procent) investuje na práci v rámci aktivit spolku až pět hodin týdně. Nicméně 6 procent respondentů udalo, že dobrovolnickou prací pro spolek tráví minimálně 11 hodin týdně. Grafické znázornění 5: Týdenní časová náročnost dobrovolnické činnosti ve sportu > 15 Stunden 3,00% Zeitaufwand Stunden 6-10 Stunden 3-5 Stunden 3,00% 7,00% 30,00% < 2 Stunden 57,00% 0,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% in % Pramen: Deutscher Sportbund. Překlad popisků: Osa y: Časová náročnost v hodinách Osa x: v % Také v německých sportovních oddílech představují většinu dobrovolníků muži (61 procent), přičemž v případě typického dobrovolníka jde o muže ve věku 40 let, v závislém pracovním poměru, absolventa reálné školy nebo se vzděláním ukončeným maturitou. Průměrný příjem rodinného rozpočtu byl vyčíslen na téměř eur netto (4 600 DM) měsíčně, což představuje v celoněmeckém srovnání více než nadprůměr. Typicky se dobrovolnická činnost provozuje na venkově a v malých městech s méně než obyvateli Dobrovolnictví v Anglii Počet dobrovolníků ve sportu v Anglii činí více než 5,8 mil. osob, přičemž téměř čtvrtina všech anglických dobrovolnických pomocníků pracuje právě pro sportovní odvětví. Dobrovolníci ve sportu působí ve klubových sportovních spolcích v Anglii, které vykazují celkem 8 mil. členů. Dobrovolníci ve sportu přispívají pracovní silou v rozsahu 1,2 mld. hodin. Vyjádřeno ekvivalenty plného pracovního úvazku to odpovídá přibližně zaměstnancům.

19 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 17 Ekonomický přínos dobrovolnické práce ve sportu se na základě investované pracovní doby odhaduje na zhruba 20 mld. eur (14 mld. liber 14 ) ročně Dobrovolnictví v Kanadě Téměř 18 procent dospělé kanadské populace to odpovídá 4,57 mil. lidí se dobrovolnicky zapojuje v odvětví sportu. Nejvyšší počet dobrovolníků v Kanadě připadá na disciplíny jako lední hokej (4,7 procent dospělých), fotbal (4,1 procent dospělých), basketbal (2,5 procent dospělých) a volejbal (2 procenta dospělých). Lední hokej je v Kanadě ve srovnání s ostatními sporty zároveň nejpopulárnějším aktivně provozovaným sportem. Dobrovolníci jsou většinou také aktivními sportovci i diváky sportovních utkání. Dobrovolní pomocníci vydali v roce 2004 na sport v průměru eur (3 367 CAD). Dobrovolníci tak na sport vydali více než lidé, kteří byli výlučně aktivními sportovci. Aktivní sportovci vydali v roce 2004 v průměru 816 eur (1 357 CAD) 16. Zatímco aktivní sportovci investují velkou část svých sportovních výdajů do oblečení, vybavení a členství, vydávají dobrovolníci a diváci velkou část svých výdajů na jídlo a nápoje během sportovních utkání a po nich Dobrovolnictví ve Finsku Dobrovolní pomocníci jsou základem finské sportovní kultury. V odvětví sportu pracuje dobrovolníků, z toho jsou ženy. To znamená, že přibližně 10 procent obyvatelstva pracuje na dobrovolnické bázi ve sportu 17. Hodnota dobrovolnické práce je odhadována na 1,5 mld. eur ročně 18. Velký podíl dobrovolníků ve finských sportovních organizacích je mimo jiné způsoben tím, že finské sportovní spolky a kluby jsou výrazně orientované na sport pro všechny. Méně než 3 procenta sportovních klubů má profesionální sportovce. Kromě toho je členství ve sportovních spolcích silně rozšířené. Více než pětina obyvatelstva je členem nějakého sportovního spolku. Sportovní organizace ve velké míře využívají také děti a mládež, přičemž jejich rodiče v nich pak často pomáhají jako dobrovolníci. Málo rozvinutá profesionalizace sportovních spolků se projevuje také tím, že převážná část finančních prostředků pochází od členů tohoto spolku a od rodičů (v posledním jmenovaném případě k tomu dochází tehdy, pokud rodiče svým dětem chtějí umožnit sportovní aktivity ve spolku). Tato struktura přispívá k tomu, že dobrovolnická práce je ve finských sportovních organizacích velmi rozšířená Dobrovolnictví ve Švédsku Více než půl milionu Švédů pracuje ve sportovních organizacích jako dobrovolníci. To je přibližně 6 procent obyvatelstva. Odhaduje se, že tato činnost odpovídá hodnotě ve výši 1, euro = 0, liber (stav k ) 15 Sports v Anglii (2004) 16 The Conference Board of Canada (2005) 17 Finské obyvatelstvo dosahovalo v roce 2004 počtu 5,2 mil. 18 Finnish Sports Federation (2005)

20 Sport a ekonomie v Evropě Rozhlédnutí po obzoru 18 mld. eur ročně 19. Bez ohledu na neplacenou práci dobrovolných pomocníků dostávají sportovní organizace často také finanční podporu od obcí. Dobrovolníci pocházejí velmi často z řad rodičů dětí provozujících sport. Více než dvě třetiny všech chlapců a přibližně polovina všech dívek ve věku mezi 7 a 15 lety ve Švédsku navštěvuje nějakou sportovní organizaci. Provozování sportu ve sportovních organizacích je ve Švédsku velmi rozšířené. Asi polovina z 9 mil. Švédů je členem sportovních organizací. Počet sportovních organizací je rovněž opravdu vysoký Dobrovolnictví v Dánsku V Dánsku existuje přibližně sportovních organizací. Největší se zaměřují na sportovní kondiční disciplíny (gymnastika, plavání a golf) a počet jejich členů se pohybuje přibližně mezi 400 až 500 členy na jednu organizaci. Dobrovolná a neplacená práce je v dánských organizacích velmi rozšířená. Ve sportovních klubech a oddílech aktivně působí více než dobrovolníků. To odpovídá přibližně 4 procentům z celkového počtu obyvatel Dánska. Stejně tak jako v ostatních severských zemích opírají se sportovní organizace v Dánsku o sportovní nadšence a jsou jimi také vedeny. Mnozí dobrovolníci pracují v dětských a mládežnických organizacích 21. Až do 60. let se sportovní organizace v Dánsku financovaly samy, teprve od konce 60. let jim obce poskytují také veřejné finance. Obce financují sportovní organizace jak přímo, tak také nepřímo (poskytnutím infrastruktury), velká část spolků je totiž ve vlastnictví obcí. Spolky se financují převážně z členských příspěvků, finančních darů a loterií. Sponzorské dary představují významné příjmy pouze pro profesionální nebo poloprofesionální organizace v disciplínách jako fotbal, házená a lední hokej. 2.5 Budoucí potenciál s ohledem na zaměstnanost Obecně platí, že rostoucí profesionalizace ve sportu a zvýšený zájem lidí o zdraví a tělo přispějí v dalších letech k tomu, že v oblasti sportu bude zapotřebí stále více pracovní síly a že se tato oblast bude dynamicky rozvíjet. To souvisí v neposlední řadě s tím, že sportovní branže je velmi náročná na práci a pracovní sílu. V tomto dynamickém prostředí je proto třeba proniknout do oblastí, které nebyly z pohledu zaměstnanosti dosud využité, a vyvinout nové profese odpovídající potřebám, a tak vytvořit dodatečné efekty pro zaměstnanost. 19 Swedish Sports Confederation (2005) Voluntary Leadership (staženo 1. února 2006: 20 Swedish Institute (2005) Sports in Sweden. 21 National Olympic Committee and Sports Confederation of Denmark (2005) (staženo 1. února 2006: