OSOBNÍ ZPRÁVY RÒZNÉ. Vzpomínka na profesora Miroslava Ba eho. Zdenûk Wirth a soupisy památek

Transkript

1 OSOBNÍ ZPRÁVY Vzpomínka na profesora Miroslava Ba eho V sobotu 2. února 2008 ode el náhle a neãekanû prof. Ing. arch. Miroslav Ba e, neobyãejnû vzácn ãlovûk, talentovan architekt, erudovan urbanista a kultivovan památkáfi. Narodil se 16. záfií 1933 na Slovensku. Pfied jednapadesáti lety ukonãil s vyznamenáním Fakultu architektury a pozemního stavitelství âvut vpraze. Byl jedním z nejlep ích absolventû tohoto roãníku. Na tehdej í umístûnku povinnû nastoupil do Studijního a typizaãního ústavu v Praze. KdyÏ se oïenil, získal zamûstnání se sluïebním bytem ve Stavoprojektu vmariánsk ch Lázních, kde se brzy podílel na fiadû realizací. Po esti letech se vrátil zpût do Prahy do ateliéru Jifiího Goãára a spolu s Jindfiichem Malátkem a Ivo Loosem se vûnovali návrhûm rodinn ch domû vrûzn ch variantách, tradiãních technologiích i vsystémech kovov ch tenkostûnn ch konstrukcí. Na jafie 1968 se Miroslav Ba e velice v znamnû podílel na ozdravování Svazu architektû (s Milo em Reichertem, ZdeÀkem Vávrou a dal ími), které vyvrcholilo nezapomenuteln m sjezdem Svazu architektû v Brnû. V prvních pohnut ch dnech potupné okupace neohroïenû a neúnavnû diskutoval s okupanty, snaïil se je pfiesvûdãit o tragice jejich konání. Namaloval plakáty, které vylepil na podnoïi sochy sv. Václava, a jejich televizní zábûry byly vysílány v zahraniãí jako symbol odporu. GoãárÛv ateliér se zmûnil ve firmu RODAS, v níï Ba- e nevidûl dal í perspektivu, proto 16. záfií 1968, vden sv ch narozenin, nastoupil do ateliéru 05 Státního ústavu pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû (SÚRPMO). Zaãal spolupracovat s architekty Jaroslavem Láchou, Franti kem Ka iãkou a Milanem Pavlíkem na dokumentaci regenerace jednotliv ch domû Michalsko-Havelského bloku. Koncem roku 1968 se mu naskytla moïnost získat pozvání na mûsíãní semináfi Fordovy nadace v rakouském Salzburgu. Díky pochopení a vydatné podpofie tehdej ího moudrého fieditele SÚRPMO, Jifiího Vohrny, do semináfie nastoupil. Byl velmi dobfie jazykovû vybaven, zafiadil se mezi nejlep í frekventanty, a tím získal jednoroãní stipendium na Wayne State University v Detroitu, kam mohl odjet s celou rodinou. Zpracoval tam územní plán historického jádra Detroitu. Po jeho návratu v roce 1970 jsme spoleãnû v SÚRPMO zpracovávali první studii úprav Thunovského paláce pro konstituující se âeskou národní radu. Za aktivity v roce 1968 se Miroslav Ba e dostal na ãernou listinu Svazu architektû. Nesmûl b t nikde publikován, proto byla tato studie uvefiejnûna v ãasopisu Architektura âsr anonymnû, jako dílo kolektivu SÚRPMO. Po skonãení prací na studii pfie el do studijního kabinetu SÚRPMO, kde spolupracoval na metodick ch a studijních pracích urbanistické regenerace. V 80. letech byl urbanistick m expertem OSN vpakistánu a Srí Lance. Vybaven zahraniãními zku enostmi, poznatky a vûdomostmi, vyprovokoval a následnû zahájil ve spolupráci s kolegy ze SÚRPMO a v souãinnosti s útvarem hlavního architekta a památkov mi orgány systematické práce na konceptu Prognózy PraÏské památkové rezervace. Obsáhl materiál byl pfiipraven k projednávání, av ak situace se z fiady dûvodû komplikovala a protahovala. Po del í prodlevû vyuïil Ba e pozvání k ãinnosti v ateliéru ãeskoslovensk ch expertû v Kuvajtu a po návratu se vrátil do funkce fieditele urbanistického a umûleckohistorického pracovi tû SÚRPMO vjindfii ské ulici vpraze. Ve spolupráci se SÚRPMO se Miroslav Ba e pfiiãinil o to, Ïe 21. konference postgraduantû územního plánování Ústavu pro politická studia Univerzity Johna Hopkinse vbaltimoru a detroitské univerzity se ãervence 1991 konala v Praze. Ba e celou konferenci obûtavû pfiipravoval, organizoval, získával sponzory a zaji Èoval v e potfiebné. Sjeli se sedmdesát dva odborníci z jednadvaceti zemí celého svûta. Vrcholn m záïitkem bylo pfiijetí panem prezidentem Václavem Havlem na PraÏském hradû, umocnûné tím, Ïe jim prezident jako prvním zahraniãním úãastníkûm oznámil konec posledního zasedání Var avského paktu, kter byl rozpu tûn. V závûru konference byl vypracován soubor klíãov ch zásad a doporuãení pro reformní proces místních orgánû do takzvané PraÏské deklarace, která obsahovala obecné zásady pfiechodu z centrálnû fiízen ch na trïnû orientované systémy v zemích stfiední a v chodní Evropy. Deklarace byla slavnostnû vyhlá ena na praïské radnici za úãasti primátora a poslancû. Následnû byla pfiedána pfiedsednictvûm obou vlád a v em pfiíslu n m ministerstvûm. V znam této konference v ak nebyl nikdy docenûn a pochopen, i kdyï se dot kal Ïivotního prostfiedí, památkové péãe, bytové politiky a podobnû. Jako jeden z prvních architektû získal Miroslav Ba- e autorizaci vâeské komofie architektû. V roce 1992 se osamostatnil, zaloïil ateliér VEGA a krátce nato byl povolán na Fakultu architektury âvut v Praze na Ústav územního plánování, kter potom vedl, získal docenturu a byl jmenován profesorem. Zpracoval mnoho územních plánû, projektû regenerace i novostaveb. Jako pedagog s obrovskou autoritou a osobním charismatem ovlivnil v chovu a odborn rûst fiady mlad ch architektû. Neúnavná a nesmírnû altruistická byla jeho ãinnost vodborn ch poradních sborech. Silnû se angaïoval ve prospûch vytvofiení úãinn ch nástrojû uchování hodnot kulturního dûdictví v komisi Komory architektû pro tvorbu zásad nového památkového zákona. Ve Sboru expertû pfii Magistrátu hlavního mûsta Prahy vïdy spojoval pfii projednávání v znamn ch novostaveb, pfiestaveb ãi jin ch zásahû do území praïské památkové rezervace a jejího ochranného pásma postoj erudovaného znalce historické architektury a v voje mûst s realismem a obrovsk mi zku enostmi tvûrãího architekta a urbanisty. Neménû angaïovaná úãast v odborné památkové komisi pro novostavbu Národní knihovny v Praze na Letné byla bohuïel jeho poslední v znamnou aktivitou. Karel FIRBAS RÒZNÉ Zdenûk Wirth a soupisy památek 1. díl Zapojení Z. Wirtha do soupisového projektu Archeologické komise v období pfied 1. svûtovou válkou Následující text se zab vá jednou z nejv znamnûj ích osobností ãeské historie umûní a památkové péãe minulého století, Z. Wirthem, a jeho aktivitami souvisejícími se soupisem památkového fondu ãesk ch zemí. Aã nemûl plnohodnotné vzdûlání v oboru dûjin umûní, 1 dokázal si Wirth velmi rychle získat znaãnou erudici vtéto oblasti, pfiiãemï se zorientoval i vjejích nejmodernûj ích tendencích vycházejících z VídeÀské koly. Vzhledem ke svému v raznému organizaãnímu talentu a znaãnû pragmatickému pfiístupu k fie ení fiady situací (bezpochyby znaãnû prohloubenému pedagogickou praxí na gymnáziích) se stal záhy hlavním koordinátorem u nás se stále je tû teprve konstituujícího umûleckohistorického vûdního oboru i s ním související ochrany památek. V této roli vrûzn ch funkcích vystupoval aï do poãátku 50. let 20. století. Pocit odpovûdnosti za v estrann rozvoj oboru, kter souvisel s pfiijmutím zmiàované role, u nûj vedl k jistému odklonu od samostatné vûdecké ãinnosti a k zamûfiení na zaji tûní pevn ch základû oboru, mezi nimiï vût inou na prvním místû jmenoval kvalitní umûleckohistorickou topografii. 2 Její pfiípravû se pfies rûzné zmûny projektu i krat í pfieru ení vûnoval více neï 50 let. Poznámky 1 Z. Wirth ( ) vystudoval Filozofickou fakultu PraÏské univerzity s aprobací ãe tina, nûmãina. K tûmto oborûm pfiipojil externí studium dûjin umûní a estetiky. Po krátké uãitelské praxi nastoupil na místo asistenta knihovníka vumûleckoprûmyslovém muzeu vpraze, kde pracoval aï do roku svûtovou válku v ak strávil z vût- í ãásti na frontû. Po vzniku âeskoslovenské republiky se stal pfiednostou osvûtového odboru Ministerstva kolství a národní osvûty. V této vysoké funkci, sv mi kompetencemi prakticky odpovídající dne nímu ministru kultury, pûsobil aï do konce roku 1938, kdy ode el z vefiejného Ïivota a zaãal se vûnovat se pfiedev ím svému bádání. V revoluãních dnech na konci 2. svûtové války se stal ãlenem âeské národní rady a záhy se zamûfiil na záchranu zestátnûn ch nemovit ch i movit ch památek. V této ãinnosti pokraãoval také v letech jako pfiedseda Národní kulturní komise. Roku 1952 byl jmenován místopfiedsedou novû zakládané âeskoslovenské akademie vûd a souãasnû pfiedsedou její VI. sekce (spoleãenskovûdní). 2 Chtûl jsem slouïit, proto cestu jinou neï piplat se vproblémech, analyse, profilech. Proto obrat k ochranû /podtrïeno voriginále/ památek, mûstu, umûleckému fiemeslu, soupisûm památek. Poznámky pro vlastní biografii kolem roku 1953 (OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton IL, sv. 2, f. 37). OSOBNÍ ZPRÁVY DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE 145

2 1 2 Nûkteré otazníky kolem takzvané Wirthovy pozûstalosti V poslední dobû je patrn stále rostoucí badatelsk zájem o studium pfiípravn ch materiálû pro soupisy památek ãesk ch okresû vydávan ch v první polovinû 20. století Archeologickou komisí âeské akademie vûd a umûní (âavu). ada poznámek, excerpt z literatury i archivních pramenû, fotografií a plánû, které byly shromáïdûny za úãelem pfiípravy jednotliv ch dílû zmiàované topografie, je dnes uloïena v oddûlení dokumentace Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âeské republiky (OD ÚDU AV âr). Ohromn konvolut písemností a velké mnoïství obrazového materiálu ãítající pûvodnû cca 500 krabic a balíkû rûzné velikosti daroval Z. Wirth ústavu krátce pfied svou smrtí v roce Postupnû z nûj byly vyfiazeny plány a grafické listy tvofiící dnes zvlá tní sbírky a písemnosti nûkolika dal ích historikû umûní vybrané do samostatn ch fondû. Zb vající materiál dále figuroval pod pojmem osobní pozûstalost Z. Wirtha. AÏ vnedávné dobû pfii podrobnûj ím studiu charakteru uloïen ch materiálû v ak vy lo najevo, Ïe za skuteãnou Wirthovu pozûstalost mûïeme oznaãit pouze men í díl fondu, pfiiãemï zb vající ãást pochází jistû z archivu budovaného od poãátku první republiky Státním fotomûfiick m ústavem. Tento archiv byl vytvofien jednak vlastní ãinností zamûstnancû této instituce fotografû a kresliãû, jednak nákupy a dary v znamn ch sbírek fotografií, plánû i písemn ch pozûstalostí historikû umûní ãi ochráncû památek. Charakterem uloïeného materiálu v ak jiï tehdy jistû z vût í ãásti souvisel s realizovan mi ãi pfiipravovan mi topografick mi publikacemi. Koordinátorem rozvoje archivu byl po celé období jeho existence Z. Wirth, kter preferoval právû toto zamûfiení. Dodnes není zcela jasné, proã a podle jakého klíãe si Wirth z tohoto archivu vybral materiály, jeï si po roce 1948 nechal rezervovány pro svoji osobu, a které tak nebyly na poãátku 50. let pfii vãlenûní Fotomûfiického ústavu do Státní památkové správy pfiedány této instituci. MÛÏeme v ak pfiedpokládat, Ïe se jednalo právû o obrazové a písemné podklady, které mohly b t vyuïity pfii pokraãování soupisového projektu, kter m byl tehdej í Kabinet pro teorii a dûjiny umûní âsav jiï pfii svém vzniku v roce 1953 povûfien. Nezbytn m krokem k pochopení, jak materiál konvolut na poãátku 60. let pfievzat jako Wirthova pozûstalost obsahuje, je zmapování jeho aktivit souvisejících se soupisov m projektem Archeologické komise a pozdûji i s edicí struãnûj ích svazkû po vzoru nûmeckého Dehia, jejichï vydání bylo pfiipravováno právû Státním fotomûfiick m ústavem. Do konce roku by mûl b t voddûlení dokumentace pro pfiípadné zájemce k dispozici soupis materiálu, kter byl ãi u nevydan ch dílû mûl b t Wirthovi podkladem pro pfiípravu jednotliv ch svazkû a jenï je dnes ãasto uloïen na nûkolika místech fondu Z. Wirtha ãi sbírky Staré plánové dokumentace. ada tûchto písemn ch poznámek, ale pfiedev ím star ch fotografií a plánû vzhledem k tomu, Ïe mapují stav památek je tû pfied vypuknutím 2. svûtové války, a tedy pfied následn mi radikálními zásahy do na eho památkového fondu, se tak stává unikátním dokumentem. Klíãem k dal ím materiálûm pocházejícím z pûvodního konvolutu mûïe b t sledování Wirthovy organizátorské ãinnosti v roli koordinátora soupisov ch projektû, k níï se pozdûji ve funkci vedoucího Státního fotomûfiického ústavu pfiipojilo postavení sbûratele pomûcek, které by mohly b t k tomuto úãelu vyuïity. Bez zajímavosti není ani sledování metod práce tehdej ích odborníkû, zakladatelû na eho oboru, prakticky pfied sto lety. Zapojení Z. Wirtha do soupisového projektu Archeologické komise v období pfied 1. svûtovou válkou Archeologická komise (AK) byla zaloïena jako nová sekce âeské akademie vûd a umûní (âavu) 3 roku Byla fiízena pfiímo prezidentem Akademie Josefem Hlávkou a jejím hlavním úkolem se stal soupis památek v zemích Království ãeského. 4 Pfiípravné práce na projektu byly zahájeny vroce 1895, redakãní v bor tehdy tvofiili Josef Ladislav Píã, Franti ek Xaver Borovsk, Karel Boromejsk Mádl a Bohumil Matûjka. Autorem celkové koncepce, vycházející pfiedev ím z nûmeck ch vzorû, se stal vûdce celé této zakladatelské generace ãesk ch dûjin umûní Karel Chytil, kter Obr. 1. Vysoké M to (okres Ústí nad Orlicí), námûstí a restaurovan chrám sv. Vavfiince pfiibliïnû z místa, kde mûli Wirthovi dûm. (Foto Krejãí) Obr. 2. Dopis, v nûmï Z. Wirth Ïádá zadání soupisu památek vysokom tského okresu, b. d. (cca leden 1900). Viz A AV âr v. v. i., fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. program vysvûtlil ve svém ãlánku v ãasopise Osvûta vroce Z nûho vycházející pravidla byla potom vti tûné formû k dispozici budoucím autorûm. Vzorem pro zpracování jednotliv ch okresû se mûl stát první svazek vydan v roce 1897 K. B. Mádlem, zahrnující kolínsk politick okres. 6 Soupis mûl postupnû obsáhnout celé âeské království, tedy devadesát tfii politické okresy, kter m mûly odpovídat samostatné svazky. Pro nûkterá mûsta a dal í v znamné lokality byly plánovány samostatné díly (pfiedev ím Praha, PlzeÀ, Kutná Hora, Karl tejn, zámek Roudnice nad Labem a pozdûji i dal í). Celkovû tedy tento velkorys projekt poãítal s vydáním více neï sta publikací v ãeském jazyce a stejného poãtu jejich nûmeck ch mutací. 7 Poznámky 3 Oficiální název byl âeská akademie císafie Franti ka Josefa pro vûdy, slovesnost a umûní. V textu je uvádûna zkrácená forma, ãasto pouïívaná i v tehdej í literatufie. 4 O historii umûleckohistorické soupisové literatury v na- ich zemích viz pfiedev ím Emanuel POCHE: Úvod, in: Umûlecké památky âech, ã. 1, Praha 1977, s ; Václav Karel VENDL: Edice nedokonãeného soupisu umûleck ch památek politického okresu pardubicko-holicko-pfielouãského (ed. Jana Mare ová), Artefactum, Praha 2007, s Karel CHYTIL: O inventáfii umûleck ch památek, in: Osvûta 24, 1894, s Karel B. MÁDL: Politick okres Kolínsk, Soupis památek historick ch a umûleck ch od pravûku do poãátku 19. století, ã. 1, âavu, Praha První nûmeck díl vy el jiï v roce 1898 a byl pfiekladem Mádlova soupisu kolínského okresu, cit. v pozn DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE

3 3 4 Obr. 3. Jedna stránka A5 notesu, kter Wirth pouïíval pfii práci v terénu. Viz OD ÚDU AV âr v. v. i., fond Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2. Zaznamenával si struãn popis objektû ãi pfiedmûtû, kter doplàovaly jednoduché nákresy pûdorysû, tvarû mobilií s rozmûry a opisy nápisû. V tomto pfiípadû se jedná o úvodní stránku k soupisu okresu Stfiíbro, kterou napsal 14. srpna 1907 dopoledne v budovû gymnázia. Obr. 4. Mapa okresu Stfiíbro, kterou Wirth pouïíval pfii popisování památek tohoto okresu. Viz OD ÚDU AV âr v. v. i., fond Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2. Z. Wirth patrnû povaïoval své zapojení do tohoto vydavatelského podniku za v born poãátek své umûleckohistorické praxe, zpûsob, jak získat zku enosti s popisem a tfiídûním velmi rûznorodého materiálu, vyhledáváním odborné literatury a obeznámením se s velk m mnoïstvím umûleck ch dûl. Navíc koncepce soupisu vyhovovala jeho jiï zmiàovanému pojetí vlastní ãinnosti pfiedev ím jako sluïby oboru. Topografii pfiitom povaïoval za neodmyslitelné v chodisko jak dûjin umûní, 8 tak i památkové péãe. 9 Na poãátku ledna roku 1900, tedy vdobû, kdy vyuãoval na reálce na Malé Stranû, Wirth sám nabídl, patrnû na popud svého vysoko kolského uãitele B. Matûjky, Archeologické komisi napsání soupisu památek vpolitickém okrese Vysoké M to. 10 Tam se pfiestûhoval s rodinou v dûtství, takïe mûsto, které povaïoval za svûj domov, i jeho okolí dûkladnû znal. Pro posouzení své zpûsobilosti pro tento úkol pfiiloïil popis v znamné stfiedovûké památky, vysokom tského dûkanského kostela, kter, jak sám napsal, pfiipravil bûhem uplynul ch vánoãních prázdnin. I kdyï musíme pfiedpokládat, Ïe se touto stavbou zab val jiï dfiíve bûhem sv ch studií, kdy k tomu mûl jedineãnou pfiíleïitost, protoïe kostel procházel zásadní rekonstrukcí, je pfiekvapující, za jak krátkou dobu byl schopen napsat tak erudovan (a dodnes moderní) text nejen o jeho komplikované stavební historii, ale i o vnitfiním vybavení, zvlá È bereme-li v úvahu, Ïe se jednalo o autorovu první vût í odbornou studii. PfiedloÏená ukázka byla pfiijata a 31. kvûtna téhoï roku Archeologická komise jménem Josefa Hlávky svûfiila Wirthovi soupis památek okresu. 11 Jak sám napsal, jeho kompletní koncept mûl pfiipraven jiï na konci záfií tohoto roku, 12 pfiíprava na závûreãné státní zkou ky v ak oddálila jeho pfiepsání do ãistopisu, takïe jej nakonec odeslal aï vdubnu následujícího roku. 13 V doprovodném dopise tehdy uvedl: PfiedloÏen rukopis jest má první vût í literární práce vtomto oboru, doufám v ak, Ïe kdyï nedostihuje svazky dosavad vydané aspoà hluboko pod nimi nestojí. 14 Garantem textové ãásti soupisû byl po celé pfiedváleãné období K. Chytil, kter také tento i v echny následující Wirthovy soupisy schvaloval. Koordinátorem celé redakce byla kanceláfi Komise, která vyfiizovala vût inu jednání s autory. Pfii vlastním provádûní soupisu se Wirth fiídil jiï zmi- Àovan mi obecn mi redakãními pravidly vydan mi Archeologickou komisí. Podrobnû svûj postup práce na pfiípravû rukopisu popsal v ãlánku pro âeskoslovanské letopisy musejní v roce 1904, 15 kter je nám dnes jedineãn m zdrojem informací o metodách tehdej ích autorû soupisû. K posudku odevzdan rukopis 16 vysokom tského okresu K. Chytil zhodnotil jako peãlivû zpracovan a zcela vyhovující zásadám, dle nichï soupisy se fiídí. 17 Jedinou v hradou byla nevyváïenost rozsahu popisû u v znamn ch a ménû hodnotn ch pfiedmûtû. Wirth pozdûji po pfiímé domluvû s Chytilem nûkteré texty zkrátil. Tím v ak jeho odpovûdnost za dokonãen text nekonãila, vnásledujícím období se na doporuãení Komise pokou el zajistit pro jeho vydání finanãní podporu u místních úfiadû, obecních zastupitelstev i rûzn ch zájmov ch spolkû. Instituce, které pomoc pfiislíbily, obdrïely oficiální dopis podepsan Josefem Hlávkou, kter kromû formální Ïádosti o podporu obsahoval i krátké vysvûtlení koncepce celého projektu. První Wirthova publikace byla nakonec i díky tûmto sponzorsk m darûm vydána roku JiÏ v prûvodním dopise k odevzdávanému rukopisu vysokom tského okresu Wirth nabízel, pokud bude jeho první text pfiijat, provedení soupisû v dal ích okresech: poliãském, chotûbofiském, nûmeckobrodském, Poznámky 8 Soupis Má pfiedev ím objeviti a zaznamenati, ponûkud i utfiíditi materiál pro soustavné dûjiny umûní v království, viz Z. Wirth: Umûlecká topografie Království ãeského, in: Nová ãeská revue 1, , ã. 6, s Druh úkol Soupisu je praktick ; má b t pokud moïno zevrubn m inventáfiem v ech zachovan ch umûleck ch pfiedmûtû v ech dob, v ech slohû a v ech odvûtví umûlecké ãinnosti. TamtéÏ, s Podepsan nabízí se slu nû k sepsání: Soupisu památek historick ch a umûleck ch vpolitickém okresu Vysoko-M tském. Z dopisu Z. Wirtha AK âavu, b. d., leden 1900, Archiv Akademie vûd âeské republiky v. v. i. (A AV âr), fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. 11 Koncept dopisu AK âavu Z. Wirthovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. 12 Dopis Z. Wirtha fiediteli kanceláfie AK Josefu J. Kofiánovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. 13 Dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. Pouze ãást t kající se archeologick ch památek byla doplnûna pozdûji J. Píãem. 14 TamtéÏ. 15 Zdenûk WIRTH: Soupis památek umûleck ch a historick ch. Nûkolik poznámek o praxi a technice díla, in: âeskoslovanské letopisy musejní 2, 1904, s Vût ina rukopisû vydan ch svazkû soupisu je uloïena vpozûstalosti Z. Wirtha vliterárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (LA PNP). 17 K. CHYTIL: Zpráva o Soupisu v politickém okresu Vysokom tském od Zd. Wirtha, A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Vysoké M to. DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE 147

4 Obr. 5. Náchod, kostel sv. Vavfiince, interiér. (Foto J. Bárta, 1909, OD ÚDU AV âr v. v. i.) Fotografie pfiipravená pro WirthÛv soupis náchodského okresu; autor sám pfiipravil seznam objektû pro fotografování, ãasto také zajistil místního fotografa, s nímï Archeologická komise po posouzení kvality ukázek a nabízené ceny uzavfiela smlouvu. Autor a v tvarn redaktor projektu po obdrïení hotov ch fotografií doporuãili jejich úpravu (ofiíznutí, retu ování ru iv ch motivû viz Wirthovy pfiípisky svícen pryã, lampu pryã ). 5 pozdûji vprachatickém a strakonickém, protoïe právû tyto regiony nejlépe zná. Îádal o vãasné rozhodnutí o jejich pfiípadném pfiidûlení, aby mohl dlouhodobûji sledovat literaturu. Na Chytilovo doporuãení 18 mu Komise svûfiila na poãátku ãervence roku 1901 prozatím soupisy dvou okresû sousedících s vysokom tsk m, Poliãky a Chotûbofie. Je tû bûhem prázdnin roku 1901 se Wirthovi podafiilo dokonãit koncept soupisu poliãského okresu 19 a zaãal patrnû pracovat i na druhém svazku. Na jafie následujícího roku Ïádal Komisi o pfiidûlení soupisu vokrese Nûmeck Brod se zdûvodnûním, Ïe s chotûbofisk m úzce souvisí a je jednodu í pracovat na nich soubûïnû. 20 V ãervenci mu Komise vyhovûla. 21 Na poãátku roku 1903 jiï Ïádal vyplacení zálohy na honoráfi za odevzdané rukopisy soupisû okresû Poliãka a Chotûbofi. 22 Posudek K. Chytila na chotûbofisk okres je v ak datován aï do záfií roku 1906, druh se bohuïel nezachoval. Vydávání soupisû muselo b t v této dobû v raznû zpomaleno kvûli finanãním potíïím Komise, zpûsoben m pfiedev ím vy ími náklady na jednotlivé díly ve srovnání s pfiedpokládan m rozpoãtem a také velk m mnoïstvím odevzdan ch rukopisû. 23 Oba uvedené soupisy nakonec vy ly aï roku Bûhem prázdnin vletech pracoval Wirth také na jiï zmiàovaném soupisu okresu Nûmeck Brod. Tento region v ak byl velmi rozsáhl a i zde se nacházela fiada v znamn ch, a tedy na zpracování nároãnûj ích památek. Do roku 1904, podle dopisû Archeologické komisi, zpracoval koncept soupisu ve tfiech (Nûmeck Brod, Humpolec a toky) ze ãtyfi soudních okresû a zb val okres Polná. Dál v ak patrnû nepokroãil ani vnásledujících letech, i kdyï vmeziváleãném období sám uvedl tento svazek jako pfiipraven rukopis a tuto informaci pfievzali autofii pozdûj ích ÏivotopisÛ a bibliografií. Ve Wirthovû pozûstalosti se zachovaly pfiípravné materiály k soudním okresûm Humpolec a Nûmeck Brod. 25 Podobnû jako vpfiípadû podkladû k dal ím nevydan m soupisûm se jedná pfiedev ím o struãné poznámky, popisující stavby ãi pfiedmûty, pofiízené vût inou pfiímo bûhem cest, dále citace z pramenû ãi literatury, v stfiiïky z novin a fotografie. Tyto materiály jsou pfieváïnû sefiazeny v souladu se strukturou plánované publikace, tedy abecednû podle obcí. JiÏ na poãátku své uãitelské praxe v Kladnû, v fiíjnu 1903, navrhl Wirth Archeologické komisi vypracování soupisu tohoto okresu se zdûvodnûním, Ïe na nûm mûïe, na rozdíl od jin ch, kter m se mohl vûnovat pouze o prázdninách, pracovat v prûbûhu celého roku. 26 Do konce kolního roku se mu skuteãnû podafiilo sepsat památky ve mûstû a bûhem letních mûsícû 1904 a 1905 ve zb vajících obcích okresu. 27 K rukopisu soupisu se opût vyjadfioval K. Chytil, kter jiï v ak s Wirthem jakoïto sv m podfiízen m (K. Chytil byl fieditelem UmûleckoprÛmyslového muzea, kde Wirth zaãal pracovat) probral pfiipomínky pfiedbûïnû a opraven text poté doporuãil k vydání. 28 Svazek vy el v roce V témïe roce Wirth pfievzal od tehdy jiï váïnû nemocného B. Matûjky dokonãení revize soupisu okresu Litomy l, pûvodnû napsaného stfiedo kolsk m profesorem Josefem tûpánkem. 30 Wirth upravil text t kající se obcí okresu a ãást vûnovanou mûstu zcela pfiepsal. Publikace vy la v následujícím roce. 31 Pod vlivem svého stále se prohlubujícího zájmu o v voj urbanismu historick ch mûst, odpovídajícího aktuálním tendencím zahraniãního vûdeckého bádání, Wirth v textu vûnovaném Litomy li právû tento aspekt v raznû zohlednil. Mimo to roz ífiil inventáfi objektû posunutím hranice doby jejich vzniku aï do poloviny 19. století, aby tak mohl zachovat kontinuitu v voje mûsta aï do konce empiru, slohu, kter byl pro dochovan charakter jeho centra do znaãné míry urãující. Tûmito inovacemi, zpfiesnûním popisû, ale i pfiehledností medailonû jednotliv ch lokalit se Wirthovy díly staly nejkvalitnûj ími svazky celé této ediãní fiady Archeologické komise vydan mi do 1. svûtové války. V roce 1907 byl vydán je tû soupis okresu Stfiíbro, 32 kter Wirth napsal spoleãnû s Jaroslavem Kamperem. 33 Podle Wirthovy biografie z roku 1953 od J. JavÛrkové, jeï vycházela z jeho vzpomínek, jej mûl o napsání tohoto soupisu poïádat osobnû Josef Hláv- Poznámky 18 TamtéÏ. 19 Dopis Z. Wirtha J. J. Kofiánovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Poliãka. 20 Dopis Z. Wirtha J. J. Kofiánovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Poliãka. 21 Koncept dopisu J. J. Kofiána Z. Wirthovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Chotûbofi. 22 První z nich byl pfiedloïen vúnoru 1902, druh vprosinci téhoï roku. Dopisy Z. Wirtha AK âavu, a , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Chotûbofi. 23 Wirth byl tehdy poïádán, aby vdal ích soupisech pfiísnû dodrïoval vydané redakãní zásady a nepfiekroãil stanoven rozsah. Viz koncept dopisu J. J. Kofiána Z. Wirthovi, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Chotûbofi. 24 Zdenûk WIRTH: Politick okres poliãsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 22, âavu, Praha T Ï: Politick okres chotûbofisk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 23, âavu, Praha Okres Humpolec, OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton XXIIIb, sv. 9; okres Nûmeck Brod, tamtéï, sv Dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Chotûbofi. 27 Dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Chotûbofi. 28 Dopis K. Chytila AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Kladno. 29 Zdenûk WIRTH: Politick okres kladensk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 26, âavu, Praha Dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sloïka okres Litomy l. 31 Bohumil MATùJKA, Josef TùPÁNEK, Zdenûk WIRTH: Politick okres litomy lsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 29, âavu, Praha Jaroslav KAMPER, Zdenûk WIRTH: Politick okres stfiíbrsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 30, âavu, Praha Spisovatel a novináfi, jenï se vûnoval literární, divadelní a v tvarné kritice. 148 DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE

5 6 Obr. 6. Náchod, kostel sv. Vavfiince, opis nápisu na zvonu pofiízen patrnû v roce 1909 (OD ÚDU AV âr v. v. i.). Kresba pfiipravená pro WirthÛv soupis náchodského okresu seznam v kresû pûdorysû, fiezû a podobnû spoleãnû s opisy nápisû pfiipravoval sám autor. Na jeho posouzení ãasto závisel také v bûr kresliãe, v tomto pfiípadû jím byl praïsk stavební inïen r Antonín Chmelík. ka. 34 Pfiedstavitelé sudetsk ch NûmcÛ tehdy Ïádali od zemské pokladny dotaci na zahájení vlastního topografického projektu, kter by se zamûfioval na okresy s pfievahou nûmeckého obyvatelstva. âesk rukopis mûl b t pfiipraven bûhem krátkého období od kvûtna do prosince 1907, aby mohl b t pouïit jako dûkaz, Ïe Archeologická komise ani tyto okresy nevynechává ze svého konceptu. Pro tuto informaci v ak pochopitelnû nebyla nalezena jiná pramenná opora. Do bfiezna roku 1907 je datována Wirthova Ïádost o pfiidûlení soupisû dal ích tfií okresû. Od nemocného B. Matûjky chtûl pfievzít smíchovsk okres, dále prosil o zadání okresû Náchod a Ledeã nad Sázavou. 35 Komise mu vyhovûla v pfiípadû Smíchova a Náchoda, do tisku v ak byl nakonec pfiedán pouze druh z nich. Vy el vroce 1910 a byl posledním vydan m 36 a souãasnû nejkvalitnûj ím Wirthov m soupisem. 37 Po zku- enostech získan ch pfii redakci Dvofiákova a Matûjkova roudnického svazku (viz dále) se v nûm Wirth dûkladnû zab val stavbou i vnitfiním zafiízením obou nejv znamnûj ích zámkû (náchodského a ratibofiického). Pfiípravné materiály ke smíchovskému okresu zûstaly zachovány v pozûstalosti 38 vpodobné formû jako vpfiípadû okresu Nûmeck Brod. S onemocnûním a úmrtím B. Matûjky rovnûï souviselo pfievzetí koneãné redakce soupisu Roudnického zámku pfiipraveného Wirthov m profesorem spoleãnû s Maxem Dvofiákem. Svazek vy el v roce V roce 1909 uvefiejnil Wirth ve Voln ch smûrech recenzi 40 tohoto soupisu, v níï jako první objektivnû zhodnotil velk vûdeck pfiínos Dvofiákova podílu i v jimeãnost svazku v rámci topografické fiady Archeologické komise. V opozici proti v hradám K. Chytila uveden m v posudku rukopisu napsal, Ïe podle nûj text psan Dvofiákem pfievy uje dosud vydané díly o nûkolik tfiíd. V této souvislosti napsal ãasto citovanou vûtu: Trochu evropského vzduchu vane z této publikace, z její formální i obsahové ceny. 41 V té dobû byl Wirth jiï jako právoplatn ãlen Archeologické komise ãasto povûfiován závûreãnou redakcí, pfiedev ím u svazkû, k jejichï rukopisûm byly jisté odborné v hrady. Tak provedl dûkladnou revizi textu soupisu okresu Jáchymov od Richarda Schmidta a závûreãnou redakci soupisû mladoboleslavského 42 apíseckého okresu. 43 Období mûïeme oznaãit za etapu nejintenzivnûj í a souãasnû nejv estrannûj í Wirthovy ãinnosti. Byl ãlenem fiady spolkû, redigoval ãasopisy, psal velké mnoïství ãlánkû. I kdyï zamûstnání v UmûleckoprÛmyslovém muzeu neposkytovalo tolik volného ãasu jako pfiedchozí uãitelská praxe, a nemohl se tedy jiï v takovém rozsahu vûnovat pfiípravû dal ích svûfien ch dílû topografie, pfiesto se z tûchto let zachovala fiada pfiípravn ch materiálû k umûleckohistoricky velmi dûleïit m soupisûm. Nejrozsáhlej í konvolut z nich patfií praïskému Novému Mûstu, povûfiení k jeho soupisu pfievzal od B. Matûjky. 44 Wirth v ak povaïoval za velmi dûleïitou i otázku celkové koncepce praïského soupisu pfiipravovaného jiï od roku 1897 Archeologickou komisí jako zvlá tní ãást celého topografického projektu. O této problematice uvefiejnil v roce 1910 velmi zajímav ãlánek v âeském ãasopise historickém. 45 Nejprve v nûm sledoval v voj celého projektu 46 poãínaje ustanovením první redakãní komise (1897), která plánovala vydat soupis do osmi let. Na poãátku nového století, po prvním pfiedbûïném studiu, zaãalo b t zjevné, Ïe je tento termín nereáln. Pro zjednodu ení postupu byl tedy pûvodní projekt rozdûlen podle jednotliv ch ãtvrtí vnitfiní Prahy na Hradãany, Malou Stranu, Staré Mûsto a Nové Mûsto a kaïdá ãást byla pfiidûlena jednomu ãi dvûma redaktorûm (Antonín Podlaha a Eduard ittler, K. Chytil, K. B. Mádl, B. Matûjka). První svazky, jejichï autory byli A. Podlaha, E. ittler a Kamil Hilbert, se t kaly PraÏského hradu a vy ly v letech a V dal ích letech se projekt prakticky zastavil, patrnû z dûvodû velké nároãnosti a rozsáhlosti jednotliv ch úsekû, vytíïenosti jejich redaktorû a finanãní krize Archeologické komise, která, jak jiï bylo zmínûno, se v této dobû negativnû projevovala i u soupisû venkovsk ch okresû. Subvenci poskytnutou mûstem prakticky vyãerpaly první vydané díly, které byly mnohem rozsáhlej í, neï se pûvodnû pfiedpokládalo. Podle názorû Wirtha, tehdy aktivního ãlena domácí rady Klubu Za starou Prahu, i dal ích zúãastnûn ch pfii la stagnace právû ve velmi nevhodné dobû, za rychlého odstraàování starého rázu mûsta. 49 Wirth se tedy snaïil pfiispût ke koordinaci a rychlej ímu postupu dal í ãinnosti tím, Ïe navrhl pfiesnou koncepci projektu. Ta vycházela z nejmodernûj í topografické literatury, pfiedev ím z úvodu M. Dvofiáka k prvnímu dílu ra- Poznámky 34 Jifiina JAVÒRKOVÁ: Akademik Zdenûk Wirth, ada dokumentací âsav, ã. 264, Praha 1953, s Dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 256, i. ã Nûkteré díly v ak vy ly také v nûmeck ch mutacích: vroce 1909 Poliãka, vroce 1911 Stfiíbro (Mies), vroce 1913 Náchod a vroce 1928 Kladno. 37 Zdenûk WIRTH: Politick okres Náchodsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském, 34, âavu, Praha OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton XXIIa, sv Max DVO ÁK, Bohumil MATùJKA: Politick okres roudnick II, Zámek roudnick. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském, 27, âavu, Praha Z. WIRTH: Roudnick zámek, in: Volné smûry 13, 1909, s TamtéÏ, s Franti ek BARE : Politick okres mladoboleslavsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském, 21, âavu, Praha 1905 (autor vpfiedmluvû Z. Wirthovi dûkuje). 43 Josef SOUKUP: Politick okres píseck. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském, Praha 1910 (v pfiedmluvû autor uvedl: Upravení celého rukopisu k tisku, doplnûní literatury, vyobrazení a tak dále i korekturu pfievzal pan PhDr. Zd. Wirth v Praze. ). 44 Dopis Z. Wirtha AK, , A AV âr, fond âavu, karton 256, i. ã Zdenûk WIRTH: Soupis památek historick ch a umûleck ch královského hlavního mûsta Prahy, in: ââh 16, 1910, s âlánek vycházel z pfiedná ky v Historickém klubu dne Opût se zde projevil Wirth historik, snaïící se charakterizovat dûjinné zákulisí celé problematiky, jehoï byl tehdej í stav v sledkem. 47 Antonín PODLAHA, Eduard ITTLER: Chrámov poklad u sv. Víta v Praze. Jeho dûjiny a popis. Dûdictví sv. Prokopa. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském od pravûku do poãátku 19. století, in: Soupis památek Královského hlavního mûsta Praha: Hradãany, Praha Kamil HILBERT, Antonín PODLAHA: Chrám sv. Víta. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království âeském od pravûku do poãátku 19. století, in: Soupis památek Královského hlavního mûsta Praha: Hradãany I, Praha Z. WIRTH, cit. vpozn. 45, s DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE 149

6 Obr. 7. Úvodní stránka textu o Vysokém M tû ze svazku vûnovaného tomuto okresu. Viz Z. WIRTH: Politick okres poliãsk. Soupis památek historick ch a umûleck ch v Království ãeském, 22, âavu, Praha 1902, s Obr. 8. Zdenûk Wirth s pfiítelem Karlem Guthem pfii terénní práci na soupisu patrnû v okolí Prahy. (OD ÚDU AV âr v. v. i.) Wirth drïí v ruce nezbytné pomûcky: notes velikosti A5 a skládací metr, Guth nese posuvn metr. kousk ch soupisû, 50 ze soupisu norimbersk ch mû - Èansk ch domû redigovaného Fritzem Traugottem Schulzem 51 a z projektu vídeàského soupisu, o nûmï byl informován pfiímo Hansem Tietzem. Pfiedpokládal, Ïe kaïdá ãtvrè bude zpracovávána samostatnû, bez souborné úvodní ãásti t kající se celého mûsta. S touto pfiedstavou pfiedloïil vzorovou osnovu t kající se jemu pfiidûleného Nového Mûsta. Její struktura do znaãné míry vycházela z projektu vídeàského soupisu. Jak naznaãují v pozûstalosti zachované podklady ke v em kapitolám, 52 pokroãil Wirth v pfiípravû novomûstského soupisu relativnû daleko. Podobnû nároãn m a rozsáhl m projektem mûl b t soupis mûsta Plznû, kterému byla vcelkovém programu Komise pfiiznána v sada samostatného svazku. PÛvodnû byl v roce 1897 pfiidûlen v znamn m místním odborníkûm Josefu Strnadovi, Josefu korpilovi a Franti ku Francovi, ktefií se v ak roku 1911 jeho provádûní vzdali, a byl tedy novû zadán K. Hilbertovi a Z. Wirthovi. Osnovu budoucího soupisu Wirth vysvûtlil v ãlánku uvefiejnûném jiï vsrpnu roku 1911 vplzeàsk ch listech. 53 Vzhledem k podobnému charakteru i velikosti souboru památek se odvolával na koncepci svazkû praïského Nového Mûsta, která mûla b t vzorem i pro tento soupis. Místní ãinitelé zfiejmû pfiípravné práce bedlivû sledovali, neboè u rychle prûmyslovû se rozvíjející Plznû byla snaha podrobnû zaznamenat mizející ráz starého mûsta. Wirth, kter vduchu sv ch tehdej- ích názorû nepovaïoval za moïné, aby památky brzdily rozvoj mûsta, napsal: Není ãasu pfii tom na sentimentální vzdechy a obchodní a prûmyslov rozvoj jich také nemiluje. Nezb vá tedy neï starati se tam, kde je bitva s duchem dne ní doby ztracena, o zachování pamûti na b val stav. Soupis mûl b t epilogem staré Plznû, zrcadlem staré její slávy. 54 V roce 1913 jiï Wirth psal vãlánku ve Vûstníku KrouÏku pfiátel staroïitností vplzni o pfiipraveném rukopise tohoto svazku, kter mûl v uvedeném roce za 7 8 v razné finanãní podpory mûsta vyjít. Cel projekt poté pfieru ila válka a s ní spojené v raznû omezené finanãní kapacity i Wirthovo povolání do armády. I tak je v ak nutné pochybovat, Ïe soupis v této dobû uï byl pfiipraven k vydání (viz dále). Wirth soubûïnû pracoval také na topografii Jiãínského okresu, o jejíï pfievzetí byl poïádán pfiímo Archeologickou komisí na jafie roku Tûsnû pfied zaãátkem 1. svûtové války Ïádala Komise místní pfiedstavitele o subvence na vydání tohoto soupisu. V konceptu Ïádosti jej Wirth uvedl jiï jako pfiipraven k vydání a malá ãást obsahující nûkolik hesel, která zfiejmû mûla b t pouïita pfiedev ím pfii zmiàovan ch Ïádostech o finanãní podporu, byla také skuteãnû vyti - tûna. Válka zfiejmû opût cel projekt pfieru ila. Koncept soupisu je zachován ve Wirthovû pozûstalosti. 56 Patrnû bez pfiedbûïné domluvy s redakcí Komise zaãal Wirth je tû pfied válkou soustfieìovat podklady pro soupis hradu Karl tejna, kter byl plánován jako samostatn svazek v rámci hofiovického okresu. Pfiedpokládal zfiejmû, Ïe by po smrti Jana Heraina, kterému byl pûvodnû pfiidûlen, soupis pfievzal. Komise jej v ak v roce 1916 pfiifikla K. Chytilovi. 57 Wirth mu je - tû bûhem tohoto roku své podklady, obsahující pfiedev ím bibliografii a ikonografii hradu, ochotnû pfiedal. 58 Jak dokazují ãetné sloïky vpozûstalosti, podobnû vpfiedstihu prûbûïnû shromaïìoval podklady pro soupisy fiady dal ích regionû. 59 Takto pfiipravoval topografie okresû Hofiovice, 60 Jilemnice, 61 Kutná Hora, 62 Rychnov nad KnûÏnou, 63 Tábor, 64 Trutnov 65 a Zbraslav. 66 V prûbûhu celého období pfied 1. svûtovou válkou se Wirth zab val projektem Archeologické komise i vfiadû ãlánkû a recenzí. Kromû jiï zmiàovaného praktického návodu k napsání kvalitního rukopisu 67 se v nûkolika textech vûnoval i hodnocení celého projektu. První z nich vy el v roce 1901, tedy je tû pfied vydáním Wirthova prvního svazku, v Paedagogick ch roz- Poznámky 50 Max DVO ÁK: Einleitung, in: Die Denkmale des politischen Bezirkes Krems in Niederösterreich, Österreichische Kunsttopographie 1, Wien 1907, s Fritz Traugott SCHULZ: Nürnbergs Bürgerhäuser und ihre Ausstattung, Leipzig OD ÚDU A AV âr, fond Z. Wirth, karton XXIIa, sv. 3 (Stavby církevní), sv. 5 (Prameny), sv. 7 (Vefiejné stavby profánní), karton XXIIb, sv. 9 (Soukromé domy). 53 Zdenûk WIRTH: Soupis plzeàsk ch památek, in: PlzeÀské listy 47, , ã. 178, s TamtéÏ, s Zdenûk WIRTH: Soupis památek mûsta Plznû, in: Vûstník KrouÏku pfiátel staroïitností vplzni 1, , ã. 3, s OD ÚDU A AV âr, fond Z. Wirth, karton XXIIIa, sv. 2, sv. 7 (Jiãín mûsto), sv. 8 (Jiãín okres). 57 Koncept dopisu AK c. k. místodrïitelství v Praze, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sv. Karl tejn. 58 Pokládaje za neuïiteãné mrhání pracovní energií, zaãínati ab ovo sbûr materiálu, kdyï jiï jsem v nûm dospûl dosti daleko, pfiedávám jej slavné Archeologické komisi k disposici, resp. panu autorovi k uïití. Viz dopis Z. Wirtha AK âavu, , A AV âr, fond âavu, karton 257, i. ã. 627, sv. Karl tejn. Jak naznaãuje jeho bibliografie, Wirth se v ak hradem zab val i pozdûji, své podklady, zachované dodnes v pozûstalosti OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton LVIII, jistû i tak vyuïil. 59 Jak vzpomíná V. V. tech, Wirth v kavárnû Union z levé kapsy tahal papírky, které ukládal do pravé popsané v pisky o památkách s topografick mi údaji. Viz V. V. TECH: V zamlïeném zrcadle. Vzpomínky, Praha 1967, s OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv. 13 (okres Kutná Hora mimo mûsto). 63 OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv OD ÚDU AV âr, fond Z. Wirth, karton I, sv TamtéÏ. 67 Z. Wirth, cit. vpozn DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE

7 hledech 68 a mûl spí e informativní, a tedy propagaãní úãel. Druh ãlánek z roku 1903 v Nové ãeské revui 69 uï mûïeme povaïovat za fundovan rozbor a kritiku celé koncepce i doposud vydan ch svazkû, obsahující samozfiejmû pro Wirtha 70 nezbytn historick úvod o zaloïení a v voji projektu. Lze fiíci, Ïe ãlánek byl objektivní, ale nekompromisní kritikou celého projektu. Patrnû i proto jej Wirth uvefiejnil pod pro nûj tehdy neobvyklou signaturou S. H.. Po roce 1907, kdy byl Maxem Dvofiákem publikován znám úvod k prvnímu dílu rakouské topografie, 71 si fiada aktérû ãeského soupisu zaãala uvûdomovat nutnost zmûny jeho koncepce. Mezi nimi byl i Wirth, kter pfii své pfiedná ce na prvním sjezdu na ochranu památek vroce zdûraznil poïadavek koncepãních zmûn. Argumentoval nízkou úrovní nûkolika posledních svazkû a pfiedev ím neobyãejn m pokrokem vumûleckohistorické vûdû vposledních patnácti letech pod vlivem VídeÀské koly i nov m obsahem pojmu památka. Moderní soupis by mûl b t po odborné stránce mnohem nároãnûj í, nemûl by b t jen mechanick m inventáfiem, ale naopak vûdeck m roztfiídûním a zhodnocením památkového souboru na daném území a jeho zasazením do kontinuity umûleckého v voje vzemi, pfiípadnû i vzahraniãí. Nov pfiístup k hodnocení památek by mûl vylouãit subjektivní zájem o urãité historické období a posunout hranici pro kvalifikaci umûleckého díla jako památky do poloviny 19. století. Wirth pfiedpokládal, Ïe pfii úpravû redakãních pravidel, která bude spojena s pfiísnûj ími nároky na autory dal- ích svazkû, bude moïné pokraãovat v zahájené edici. Z následující diskuse vyplynulo, Ïe jednání o reformû topografie bylo jiï ve vedení Archeologické komise zahájeno, a to pfiedev ím na popud M. Dvofiáka, jenï se ho osobnû úãastnil. Dvofiák pfiitom podmínil moïnost pfiiznání státní dotace projektu právû zmûnou jeho koncepce. 73 K vydání nového redakãního fiádu skuteãnû do lo, 74 i kdyï aï vroce JiÏ vjeho prvních dvou paragrafech, t kajících se rozsahu soupisu, jsou zahrnuty dva ze tfií hlavních poïadavkû reformátorû: posunutí ãasového vymezení registrace umûleck ch dûl aï do poloviny 19. století a zahrnutí objektû v ech umûleck ch oborû a slohû. Paragraf 6 t kající se mûst zdûrazàuje mimo jiné ir í zamûfiení na stavební v voj urbanistického celku. I kdyï Wirth nemûl pfiíleïitost tento nov fiád ve sv ch svazcích uplatnit, protoïe jeho poslední zcela dokonãen rukopis byl redakci odevzdán je tû pfied vydáním, fiídil se poïadavky vy í vûdecké úrovnû od poãátku své práce na soupisech. Jak napsala Vlasta Dvofiáková: Wirthovy Soupisy se v ak svou koncepcí radikálnû li í od dosavadních. Znamenají pokrok vpracovním postupu, a to nejen uplatnûním empiricky zpfiesnûné metody stylové anal zy, podepfiené silou konkrétních faktû, n brï také nov m zamûfiením na svázanost kaïdého jednotlivého objektu s prostfiedím, prostû uplatnûním roz ífien ch hledisek. 76 Intenzivní ãinnost pfii pfiípravû a vydávání soupisû byla u Wirtha doprovázena, jak jiï bylo zmínûno, i velmi aktivní podporou celého projektu v tehdej ím odborném tisku. Kromû statí vûnovan ch celkové koncepci sem patfií i recenze vycházejících svazkû. Jeho hodnocení bylo vïdy objektivní, vûcné a nevyh bající se ani ostré kritice. Kristina UHLÍKOVÁ Poznámky 68 Z : Soupis památek historick ch a umûleck ch v království âeském od pravûku do poãátku 19. století, Archeologická komise pfii âeské akademii, sv. I -XIII., in: Paedagogické rozhledy 15, 1901, se it 3, s S. H. (Z. Wirth): Umûlecká topografie Království ãeského, in: Nová ãeská revue 1, , ã. 6, s Wirth vtûchto pfiípadech vsobû nikdy nezapfiel pûvodní vzdûlání historika. 71 M. Dvofiák, cit. v pozn Pfieti tûno Zdenûk WIRTH: Preventivní ochrana památek, in: âeskoslovanské letopisy musejní 2, 1909, s O státní subvenci psal Z. WIRTH: Nutnost státní subvence na soupis, in: Den 1, , s Byl pfiijat na schûzi AK , viz A AV âr, fond âavu, i. ã. 557, sign. III. C ád v pfiíãinû soupisu památek v království âeském, A AV âr, fond âavu, karton 255, i. ã Vlasta DVO ÁKOVÁ: Zdenûk Wirth a potfiebnost dûjin v tvarného umûní, in: Umûní 27, 1979, s. 1. Památková péãe ve v carsku Pro lep í odhad situace a reflexi vlastní ãinnosti je vût inou nezbytné porovnání s prací jin ch. Právû v dobû ãastûj ího uvaïování o v hodách a nev hodách rûzn ch moïn ch modelû fungování památkové péãe vsouvislosti se zmûnûn mi (a neustále se mûnícími) podmínkami vna í památkové praxi permanentními organizaãními zmûnami vodborné sloïce, postupujícími zmûnami role krajû vsystému ochrany kulturního dûdictví a pfiípravami legislativních zmûn je dobré nahlédnout za hranice a do urãité míry se, navzdory odli n m okolnostem, i pouãit. Tato snaha o roz ífiení rozhledu pracovníkû památkové péãe i vefiejnosti vedla brnûnské pracovi tû Národního památkového ústavu k rozhodnutí uspofiádat 18. kvûtna 2007 v pfiedná kovém sále UmûleckoprÛmyslového muzea v Brnû spolu s Památkov m úfiadem Slovenské republiky semináfi na téma Památková péãe ve v carsku, v jehoï rámci zaznûly dva pfiíspûvky pfiedních v carsk ch odborníkû. 1 První, Památková péãe ve v carsku kantonální organizace a aktuální otázky, pfiednesen panem Eduardem Müllerem, lic. phil., byl vûnován zejména otázkám organizaãním, právním a institucionálním. Pan Müller je ãlenem v carské komise pro památkovou péãi (Eidgenossische Kommission für Denkmalpflege) s celostátní pûsobností, jiï zfiizuje Spolkov úfiad pro kulturu (Bundesamt für Kultur, dále jen BAK), pozicí odpovídající zhruba odborûm na eho ministerstva kultury. ZároveÀ je jako památkáfi aktivní v rámci Justiãního fieditelství kantonu Uri, tedy na regionální úrovni. E. Müller pfiedná í na vysoké kole v Bernu (Berner Fachhochschule) pfiedmût praktická památková péãe a praktickou péãi o památky téï provádí: byl kupfiíkladu koordinátorem záchrann ch prací na budovách a inventáfii klá tera benediktinek St. Andreas vsarnen. Zde vroce 2005 povodnû postihly stfiedovûk soubor staveb, poniãily kostel, kapitulní síà a dal í souãásti areálu vãetnû podzemních depozitáfiû, v nichï byla uloïena díla z esti století stûïí vyãíslitelné hodnoty. Pod vodou a na hladinû zûstala více neï 72 hodin Pfiíspûvek pana Müllera se v ak nezab val pouze otázkami souvisejícími s institucionalizovan m systémem; poodhalil zároveà my lenková v chodiska souãasné v carské ochrany památek (dodnes vyuïívající ponûkud archaicky znûjící pojem Heimatschutz) a pfiedstavil úãinnou památkovou péãi bez tuhé centralizace s kantonální legislativou a samostatn mi pracovi ti ve vût ích mûstech. V poslední ãásti pfiedná ky byly zmínûny aktuální v zvy i hrozby a následovala diskuse. Druh m pfiedná ejícím byl Heinz Pantli, historik umûní, jehoï specializací jsou stavebnû-historické prûzkumy, dokumentace a inventarizace památek. Jako nezávisl odborník se pohybuje ve v carsku a Nûmecku a pracuje ve spoleãnosti, jeï vze la z Institutu pro stavebnû-historick prûzkum, inventarizaci a dokumentaci (IBID) ve Winterthuru, zaloïeného v roce Je autorem studií k teorii stavebnû-historick ch prûzkumû (Stavebnû-historické prûzkumy jako pfiedpoklad památkové obnovy, 1994) a vypracoval téï metodiku pro zkrácenou dokumentaci budov (Gebäudekurzdokumentation, 2003) pro úãely ochrany kulturních statkû, tedy civilní ochranu, jeï ve v carsku hraje i v oblasti kulturního dûdictví neporovnatelnû v znamnûj í roli neï u nás. Publikoval fiadu studií k stavebním dûjinám památek ve v carsku. Pfiedná ka Heinze Pantliho Stavebnû-historické prûzkumy ve v carsku obsahovala fiadu paralel v metodick ch pfiístupech ve v carsku a v na ich zemích, byè oboustranné kontakty po dlouhou dobu prakticky neexistovaly a ani v posledních letech patrnû nebyly pfiíli úzké. Následná diskuse se dot kala pfiedev ím legislativy (kdo je povinen prûzkumy a pasporty objednávat, zaji Èovat ãi provádût?), otázek financování prûzkumû i podmínek a cenov ch relací. Pfiíspûvky jsou podkladem pro texty, z nichï první nyní na stránkách Zpráv památkové péãe pfiedkládáme. Zdenûk VÁCHA Poznámky 1 Zevrubnûj í referát o obou pfiedná kách od Víta Jesenského byl oti tûn v13. ãísle bulletinu NPÚ ÚOP vbrnû Památková péãe na Moravû (s ). DùJINY PAMÁTKOVÉ PÉâE RÒZNÉ 151

8 Obr. 1. Vzhledem ke své historii není v carsko zemí s ãetn mi reprezentativními feudálními stavbami a velk mi katedrálami. Jeho památkov fond zahrnuje spí e mnoïství vysoce cenn ch men ích staveb, jako je napfiíklad obytn dûm bratra Klause z 15. století, kter si svûtec sám postavil. Autorem v ech fotografií je E. Müller. Obr. 2. v carsko charakterizuje mnohotvárnost neporu- en ch kulturních krajin ve v ech ãástech zemû. Pfiíkladem jsou tyto kapliãky v Ranftu. 1 2 Památková péãe ve v carsku Eduard MÜLLER V následujícím textu se bude ãasto vyskytovat termín ochrana domoviny (Heimatschutz). V Nûmecku a v Rakousku byl tento pojem v dûsledku zneuïívání za dob tfietí fií e zprofanován, nikoli v ak ve v carsku, kde si ochrana domoviny dodnes uchovala dlouhou tradici a kde jde o pojem niãím nezatíïen, a tudíï nezávadn. 1. Organizace Právní základy V ãlánku 78 pfiená í v carská spolková ústava odpovûdnost za ochranu pfiírody a domoviny na kantony. Tento pojem zahrnuje ochranu krajiny, vzhledu obcí, historick ch lokalit a pfiírodních a kulturních památek, tedy rovnûï úkoly archeologie a památkové péãe. Základní úkoly a postupy jsou vymezeny ve v carském zákonû o ochranû pfiírody a domoviny (Natur- und Heimatschutzgesetz, zkrácenû NHG) a vjeho provádûcím nafiízení, známém pod zkratkou NHV. Politické souvislosti, vnitfiní organizace a zaji tûní lidsk mi i finanãními zdroji se vrûzn ch kantonech li í. Kantony upravují oblasti ochrany domoviny, památkové péãe a archeologie sv m kantonálním zákonodárstvím, a to vydáváním vlastních zákonû nebo zapracováním ustanovení do stavebního zákona daného kantonu. Kromû toho se k tûmto úkolûm ãasto pfiihlíïí také na úrovni obcí v obecních stavebních fiádech a rozdûlení na zóny. Vût í mûsta mají vlastní úfiady památkové péãe. Kantony jsou subsidiárnû podporovány spolkov mi orgány. Tyto orgány aktivnû zasahují v ude, kde urãit problém pfiesahuje z politick ch, odborn ch nebo finanãních dûvodû moïnosti samostatného fie ení kantonem. Podle NHG je navíc nutné patfiiãnû pfiihlíïet k potfiebám ochrany pfiírody a domoviny také pfii plnûní federálních úkolû (automatické zapojení federace). Sekce ochrany domoviny a památkové péãe Spolkového úfiadu pro kulturu Spolkov úfiad pro kulturu (Bundesamt für Kultur, BAK) je odborn m orgánem federace pro památkovou péãi, archeologii a ochranu vzhledu obcí. Je souãástí spolkového ministerstva vnitra (v souãasné dobû ho vede spolkov rada Pascal Couchepin). Pfii plnûní úkolû federace úfiad odpovídá za respektování aspektû památkové péãe v rámci právních ustanovení. Federace podporuje ochranu domoviny a památkovou péãi pfiidûlováním finanãních pfiíspûvkû na péãi o historické lokality nebo kulturní památky a na zkoumání a dokumentaci vzhledu obcí vyïadujícího ochranu. MÛÏe podporovat organizace celonárodního v znamu a v zkum, vzdûlávání a vefiejnou osvûtu. Z povûfiení kantonû BAK jmenuje expertky a experty, ktefií na základû sv ch mandátû pomáhají odborn m úfiadûm kantonû radou a mají dozor nad jejich prací. BAK mûïe osoby se speciálními odborn mi znalostmi jmenovat konzultantkami a konzultanty, ti potom pfiispívají sv mi radami k práci Spolkové komise památkové péãe nebo samotného spolkového úfiadu (napfiíklad konzultant pro péãi o památkovû chránûné varhany). Spolková komise pro památkovou péãi Spolková komise pro památkovou péãi (Eidgenössische Kommission für Denkmalpflege, známá pod zkratkou EKD) je pûtiãlenná konzultativní odborná komise spolkové vlády. Poskytuje konzultace v carskému ministerstvu vnitra v zásadních otázkách archeologie, památkové péãe a ochrany vzhledu obcí. Sv mi konzultacemi pomáhá pfii naplàování zákona o ochranû pfiírody a domoviny a pfii pfiípravû a provádûní inventarizace objektû celonárodního v znamu na spolkové úrovni (napfiíklad Inventar der schützenswerten Ortsbilder der Schweiz, ISOS inventáfi v carsk ch obcí, jejichï vzhled je tfieba chránit, nebo Inventar der historischen Verkehrswege der Schweiz, IVS inventáfi historick ch dopravních komunikací ve v carsku). Komise také posuzuje otázky archeologie, památkové péãe a ochrany vzhledu obcí pro potfieby spolkov ch úfiadû zejména pokud by pfii plnûní úkolû spolkov ch orgánû mohlo dojít k naru ení nûkterého objektu. (Vûc je je tû trochu sloïitûj í, neboè uchování vzhledu obcí není jen úkolem Spolkové komise pro památkovou péãi, ale taktéï Spolkové komise ochrany pfiírody a domoviny, jeï je pfiiãlenûna ke Spolkovému ministerstvu Ïivotního prostfiedí, dopravy, energie a komunikace. Tato komise se zab vá otázkami ochrany pfiírody a krajiny. ProtoÏe pojem krajina zahrnuje vna í dobû také vzhled obcí, ba dokonce i mûst, je jasné, Ïe ochrana vzhledu obcí je úkolem také této komise. Posudky vypracovávají obû komise ãasto spoleãnû. Zajistit nezbytnou v mûnu informací je zejména úkolem mluvãího, jenï je jako jedin souãasnû ãlenem obou komisí.) Spolková komise pro památkovou péãi mûïe vypracovávat posudky z vlastní iniciativy nebo na Ïádost tfietích osob. (K dûleïit m tématûm zpracovává zásadní dokumentaci, napfiíklad k podzemním stavbám v historick ch centrech, k ãemuï se je tû vrátíme.) Na Ïádost BAK pak zaujímá stanovisko k Ïádostem o finanãní pomoc. Kantonální úfiady památkové péãe Zdaleka nejvût í ãást práce v oblasti památkové péãe odvádûjí ve v carsku kantonální odborné orgány: zákonn podklad pro jejich práci poskytuje zákon o ochranû pfiírody a domoviny. Kantony odpovídají za inventarizaci a identifikaci památek, vyhla ování jejich ochrany, provádûní odborn ch restaurátorsk ch prací a pfiidûlování subvencí. Spolkové subvence lze uvolnit pouze tehdy, jestliïe kanton sám pfiidûlil subvenci a je zaji tûn odborn dozor nad akcí, na niï je subvence urãena. Je moïná specifikem v carského federalismu, Ïe kaïd kanton má vlastní zákony, podle nichï zaji Èuje památkovou péãi, Ïe památková péãe je pfiiãlenûna k naprosto rozdíln m fieditelstvím ãi ministerstvûm, Ïe podle rûzné finanãní síly kantonû jsou také k dispozici rûzné finanãní prostfiedky a Ïe v e subvencí se v jednotliv ch kantonech v raznû li í. Pfiesto existuje dalekosáhl konsenzus vtom, která opatfiení si zaslouïí b t finanãnû podporována a podle jak ch kritérií se mají památky obnovovat. Zástupci úfiadû v ech kantonû a mûst, jeï zaji Èují vlastní památkovou péãi, jsou spojeni ve SdruÏení v carsk ch orgánû památkové péãe (Vereinigung der Denkmalpfleger in der Schweiz), kde se diskutuje o v ech dûleïit ch tématech a hledají se fie ení pfiesahující hranice jednoho kantonu. Z hlediska kantonu se osvûdãilo zaji Èovat památkovou péãi spoleãnû s odborn m orgánem federace, byè v souvislosti s realizací nového finanãního narovnání mezi federací a kantony hrozilo, Ïe tento systém zanikne. Federace by se pak zab vala pouze objekty celonárodního v znamu a také by pouze na obnovu takov ch objektû pfiispívala. To by mûlo pro památky ve v carsk ch podmínkách katastrofální následky, protoïe zdej í kulturní krajinu zpravidla charakterizují památky místního ãi regionálního v znamu. Vzhledem k historickému v voji tvofií katedrály, rozsáhlé zámky a jiné monumentální stavby v bohatém v carském fondu památek jen malou men inu. Díky zásahûm na politické úrovni se podafiilo hrozící nebezpeãí odvrátit a památková péãe zûstává ve v carsku i do budoucna spoleãn m úkolem federace a kantonû. 152 RÒZNÉ

9 Obr. 3. Díky své topografii je v carsko zemí mostû. Nejv znamnûj í z nich, jako Teufelsbrücken (âertovy mosty) v Schöllenenu, jsou chránûné a jejich substance by mûla b t zachována. V nejbliï í dobû má zaãít platit spolkov inventáfi historick ch dopravních komunikací. Obr. 4. Gotthardská dráha otevfiená v roce 1882 se vine smyãkov mi tunely v Alpách. Kostel ve Wassenu se proslavil tím, Ïe je z okna vlaku vidût tfiikrát z rûzné perspektivy. Zachování trati, technické a dopravnû historické památky evropského v znamu, patfií k velk m v zvám památkové péãe ve v carsku. Památková péãe na úrovni obcí Nûkterá vût í mûsta mají vlastní úfiady památkové péãe. To je tfieba uvítat, protoïe potfieby památkové péãe mohou mít pfiím vliv na urbanistické plánování. V nûkter ch kantonech jsou stavby lokálního v znamu zásadnû podfiízeny obecním úfiadûm, coï má tu v hodu, Ïe se v obci posiluje povûdomí o stavebním dûdictví (nebo by se alespoà posilovat mûlo). Pokud obec pfiesto nevyãlení Ïádné personální a finanãní zdroje k uchování jí svûfien ch památek, hrozí v místním památkovém fondu velké ztráty. Soukromoprávní organizace v carskou zvlá tností jsou ãetné soukromoprávní organizace, jeï na národní, regionální ãi místní úrovni v znamnû pfiispívají k naplnûní potfieb památkové péãe, archeologie a ochrany vzhledu obcí a napomáhají ífiit povûdomí o památkové péãi mezi obyvatelstvem. Jsou také v znamn mi nositeli bádání v oblasti historie umûní a architektury. Tyto organizace jsou politicky nezávislé a navíc mohou za urãit ch okolností podávat námitky proti rozhodnutím úfiadû. Dále jsou oprávnûny napfiíklad vzná et dotazy ohlednû rozhodnutí státních orgánû a dávat je pfiezkoumávat soudními instancemi. Vysoká úspû nost takov ch námitek dokazuje nezbytnost a úãinnost této formy kontroly. (Právo tûchto sdruïení vzná et námitky je v poslední dobû cílem fiady politick ch útokû a je usilováno o jeho zru ení nebo omezení. Organizace s právem námitek jsou prezentovány jako ãinitelé zdrïující a protahující stavební fiízení. Zatím v ak je tû není nic definitivnû rozhodnuto.) Dvû organizace uvedeme jmenovitû, protoïe mimofiádnû úãinnû pfiispívají k udrïení v carského stavebního dûdictví: Ochranu v carské domoviny (Schweizer Heimatschutz) a Spoleãnost pro dûjiny v carského umûní (Gesellschaft für schweizerische Kunstgeschichte). Ochrana v carské domoviny je soukromoprávní organizace s právem podávat stíïnosti a námitky, jeï na v ech úrovních prosazuje potfieby ochrany krajiny, památkové péãe a ochrany vzhledu obcí. Nejznámûj ím v sledkem její ãinnosti je Wakkerova cena, která se kaïdoroãnû udílí za mimofiádné úsilí na poli uchování vzhledu nûkteré v carské obce. Jako organizace s právem námitek Ochrana v carské domoviny mûïe prosazovat zájmy památkové péãe i v pfiípadech, kdy mají úfiední místa z politick ch dûvodû svázané ruce. Spoleãnost pro dûjiny v carského umûní zase odpovídá za vydávání takzvan ch âern ch svazkû (soupi- 3 4 sû památek), jeï jsou známy i za v carsk mi hranicemi. Inventarizace umûleck ch památek ve v carsku tedy i pro archeologická nalezi tû. Smûrnice se t kají kulturní statky ze v ech dob spjaté s urãit m místem, je tû není zdaleka uzavfiena, aãkoli má tato fiada jiï více neï sto svazkû. Obsahují definici památky, upravují zacházení s ní i dal ích oborû, jako je konzervování a restaurování. a ãinnosti na ní. Navíc formulují cíle a meze pfii plánování a provádûní opatfiení a zab vají se pfiitom také 2. Spolkové inventáfie V uplynul ch letech zadala federace voblasti ochrany pfiírody, ale i památkové péãe fiadu inventarizaãních Smûrnice jsou urãeny pfiedev ím v carsk m od- otázkami péãe o archeologické památky vzemi. prací, jeï po dokonãení nabyly oficiální platnosti. Pro borníkûm zamûfien m na památkovou péãi a v echny ochranu pfiírody má napfiíklad celonárodní v znam inventáfi oblastí rozmnoïování obojïivelníkû nebo inven- pfii vnímání památek a provádûní opatfiení nezbytn ch související obory. Mají v ak b t podnûtem a pomocí táfi baïinat ch území. Z hlediska památkové péãe mají k jejich dlouhodobému uchování také pro investory velk pfiínos zejména Spolkov inventáfi krajin národního v znamu (Bundesinventar der Landschaften von na- a architekty, politiky a zainteresované laiky. tionaler Bedeutung, BLN), Inventáfi v carsk ch obcí, v carské stanovisko v debatû o autenticitû jejichï vzhled je tfieba chránit (Inventar der Schützenswerten Ortsbilder, tedy ISOS) a Inventáfi historick ch mofiádn v znam dochované historické substanci jako Na rozdíl od jin ch zemí se ve v carsku pfiisuzuje mi- komunikací národního v znamu (Inventar der historischen Verkehrswege von nationaler Bedeutung). ãl. 1.3 Smûrnic jsou památky urãovány svou dochova- nenahraditelné souãásti hodnoty památky. Podle Zatímco poslední uveden inventáfi je sice hotov, nou materií; doslova se zde praví: Autenticita památky, av ak dosud nenabyl platnosti, materiální, ale i právní tedy existence památky v její co nejúplnûji dochované vliv BLN i ISOS je znaãn. K obûma inventáfiûm je nezbytnû tfieba pfiihlíïet pfii plnûní úkolû federálního v zna- dne ní, ale i budoucí generace mohly poznat a inter- hmotû se v emi stopami ãasu, je pfiedpokladem, aby ji mu. Prostfiednictvím rûzné kantonální legislativy mají pretovat v celém bohatství jejích vrstev. V takovém poznání a interpretaci spoãívá ance porozumût památce navíc tyto inventáfie vût í nebo men í dûleïitost na kantonální úrovni. V právních sporech je patrné, jak ãasto do hloubky a vïdy nov m zpûsobem. v carsk nejvy í soud a spolkov soudní dvûr v Lausanne ve sv ch rozhodnutích chrání zájmy tûchto inven- se pfiisuzuje urãitá hodnota, tedy její substance, naru- Pouze tehdy, není-li historická materie památky, jíï táfiû. BLN zahrnuje zhruba 150 chránûn ch krajin, ISOS ena, lze památku interpretovat jako vyjádfiení urãit ch historick ch podmínek a takovou interpretaci pfie- asi 1000 obcí, jejichï vzhled má celonárodní v znam. zkoumávat. 3. Zásadní dokumenty Pokud je objekt o dochovanou substanci pfiipraven, Hlavní smûrnice památkové péãe ve v carsku pak svûj charakter památky nenávratnû ztratil. Spolková komise památkové péãe v roce 2004 povûfiila pracovní skupinu úkolem vytvofiit návrh Smûrnic památky fiíká: Památku je tfieba zachovat tak, aby ne- A na jiném místû (ãl. 4.6) se k historické substanci památkové péãe ve v carsku (Leitsätze zur Denkmalpflege in der Schweiz). Poslední dokument tohoto vání autentické památky, nikoli krásn a podle dne - zmizely stopy jejího stáfií. Cílem restaurování je zacho- druhu byl zvefiejnûn jiï pfied více neï padesáti lety. Po ních hledisek bezchybn vzhled. Proto má b t její stáfií diskusi s konzultanty a redakãních úpravách uvnitfi komise byly Smûrnice 22. bfiezna 2006 vydány. Platí pro bûhu ãasu a z i nadále patrné z prasklin a po kození vznikl ch v prû- patiny. RÒZNÉ 153

10 5 6 Je nutné zachovat i mlad í vrstvy památky. Smûjí se odstranit pouze tehdy, jestliïe jejich odstranûní v podstatné mífie nepfiipraví památku o její biografii a jestliïe se více odborníkû shodne v názoru, Ïe mají jen podfiadnou hodnotu. Zásadní dokument k podzemním stavbám v historick ch zónách V roce 2001 vydala Spolková komise pro památkovou péãi zásadní dokument, jenï vzbudil pozornost nejen ve v carsku, ale také v sousedních zemích. Jeho pfiedmûtem je vysoce aktuální problém, a to stavební práce pod památkami a historick mi voln mi plochami ãi zahradami. Ve v carsku mûl dokument znaãn dopad na stavby podzemních garáïí v historick ch centrech mûst a parcích. Na jedné stranû zv il u vût iny odborníkû vûnujících se otázkám památkové péãe vnímavost k tomuto problému, na druhé stranû vytvofiil vodítko pro v echna dobrozdání, která od té doby Spolková komise k tûmto otázkám vypracovala. Citovan dokument zásadnû odmítá stavební práce pod architektonick mi památkami a pod historick mi voln mi plochami ãi zahradami. Doslova je v nûm uvedeno: Pro materiální existenci památky, její dûvûryhodnost, a tedy i pro její ance na pfieïití nebude dlouhodobû mít hlavní v znam její vnûj í vzhled, ale skuteãná shoda s jejím duchovním a materiálním základem. 4. V zvy pro souãasnost a budoucnost Finanãní situace K souãasn m problémûm památkové péãe ve v carsku patfií pfiedev ím pokraãující krácení finanãních prostfiedkû, které mají úfiady památkové péãe k dispozici. Na jedné stranû byly vposledních letech drasticky sníïeny prostfiedky federace, coï je proces, kter dosud neskonãil, na stranû druhé trpí rozpoãet fiady odborn ch pracovi È památkové péãe úsporn mi opatfieními kantonû. DÛsledkem je, Ïe peníze nezbytné na restaurování chránûn ch objektû jiï nejsou k dispozici v potfiebném rozsahu. Je proto nutné vyvíjet politickou aktivitu s cílem zabránit jejich dal í redukci a zároveà je tfieba zkou et nalézt alternativní nástroje, kter mi by bylo moïné finanãní nároky restaurování chránûn ch staveb zajistit. Autor ãlánku má velmi dobré zku enosti s postupem, jemuï se fiíká fundraising. Dobfie situovaní soukromníci, úspû né firmy a nadace zakládané ke kulturním úãelûm vystupují rádi jako velkorysí sponzofii pfii restaurování chránûn ch objektû, které by zpravidla mûly b t vefiejnû pfiístupné. Tento systém partnerství vefiejn ch a soukrom ch institucí (Public-Privat-Partnership, tedy PPP) se zrodil ve Spojen ch státech a ve v carsku je jiï dlouho úspû nû praktikován v oblasti umûní a hudby a pravdûpodobnû se v iroké mífie prosadí i voblasti památkové péãe. Odborná místa památkové péãe v kantonech se v ak mohou spolehnout také na jednoho tûdrého mecená e. v carsk loterijní fond vydává na kulturní úãely pravidelnû znaãné penûïní ãástky, aãkoli ho k tomu nenutí Ïádn zákon. Památková péãe k tûmto úãelûm pfiísnû vzato nepatfií, ale ve vût inû kantonû je obvyklé, Ïe tyto peníze lze vyuïívat i k obnovû památek. Zahu Èování zástavby a demolice Stavební v voj ve v carsku charakterizují dvû protikladné tendence: demolice a zahu Èování zástavby. Obû pfiedstavují pro památkovou péãi hrozbu. Ve venkovsk ch centrech se fiada urbanisticky a architektonicky v znamn ch domû jiï nedá prodat ani pronajmout, stavby b vají dlouhodobû prázdné, aï jsou nakonec strïeny, ale nové stavby místo nich jiï nevzniknou. ZÛstávají po nich pusté plochy, které pak slouïí k odstavování automobilû. Vedle ztráty substance je dal ím negativním jevem vznik nepûkn ch proluk kazících vzhled historick ch center obcí. Vysok hospodáfisk tlak ve vût ích mûstech v hlavních sídelních oblastech v carska naopak vede k zahu Èování zástavby. To b vá ãasto spojeno s nebezpeãím, Ïe historicky cenné stavební struktury buì musejí ustupovat novostavbám, nebo je pfiístavbami, nástavbami a stavební ãinností v podzemí ochuzována jejich historicky relevantní podstata a jsou citelnû naru ovány jejich urbanistické vazby. Nové vyuïití prûmyslov ch celkû Velkou v zvu pro urbanistické plánování a v carskou památkovou péãi pfiedstavují prázdná prûmyslová zafiízení, jeï hledají nové vyuïití. Ve v carsku bychom tûïko hledali nûjaké vût í mûsto, kde nebyl revitalizován vût í prûmyslov komplex nebo kde bude nutné fie it tento úkol vblízké budoucnosti. Napfiíklad ve Wintherturu se jiï léta v bezprostfiední blízkosti nádraïí a stfiedovûkého starého mûsta mûní budovy nûkdej ích strojíren Sulzer na novou, vitální mûstskou ãtvrè. (Firma Sulzer dnes na jiném místû vyrábí umûlé kyãelní klouby.) Vznikly zde obchodní pro- Obr. 5. Areál Sulzer ve Winterthuru, nûkdej í rozsáhl prûmyslov komplex, dostává postupnû nové vyuïití, pfiiãemï je zachována jeho architektonicky cenná substance, v znamná z hlediska dûjin prûmyslu. Proces bude trvat je tû mnoho let a pfiedstavuje z hlediska památkové péãe i urbanismu nároãn úkol. Obr. 6. K v znamn m inventarizaãním dílûm ve v carsku patfií Umûlecké památky v carska (svazek Mûsto Curych III.I, vlevo), Inventáfi v carsk ch obcí, jejichï vzhled vyïaduje ochranu (publikace o kantonu Wallis, uprostfied) a Selské domy ve v carsku (napfiíklad svazek o selsk ch usedlostech kantonû Obwalden a Nidwalden, vpravo). story, ateliéry a divadlo, plánují se kroky k v stavbû dvou obchodních center a multikina. Nejv znamnûj í budovy areálu Sulzer jsou dnes památkovû chránûné a v zónách, kde je moïné budovat novostavby, platí pfiísné pfiedpisy pro projektování i celkové ztvárnûní. KaÏd projekt posuzuje komise pro památkovou péãi. Dozor bûhem projektování a realizace pfiejímá mûstská památková péãe. Budoucnost horského úseku dráhy pfies Gotthard Za zhruba deset let bude Ïelezniãní traè pfies Gotthardsk prûsmyk, otevfiená v roce 1882, nahrazena novou alpskou transverzálou. Co se pak stane se starou hfiebenovou tratí a jejím jádrem, gotthardsk m tunelem mezi Göschenenem a Airolem, není jasné. V ichni odborníci se v ak shodují, Ïe v znam trati z hlediska historie techniky je s jejími smyãkov mi tunely, mosty, viadukty, nádraïími, skladi ti, depy, domky traèov ch hlídaãû a elektrárnami vskutku vysok a Ïe stavba trati pfiedstavovala pro historick v voj Evropy nemal pfiínos. TraÈ je dnes srovnávána s dráhou na Semmering a vsouãasné dobû si kantony spolu se v carskou Ïeleznicí (SBB) ujasàují, zda by se tato jedineãná památka dala zafiadit do Seznamu svûtového kulturního dûdictví. Inventarizace hlavních souãástí trati provedená samotnou SBB má slouïit jako základ pro dal í kroky k její ochranû a budoucímu vyuïití. 154 RÒZNÉ

11 Pfiehled závûreãn ch prací posluchaãû dvouletého studia památkové péãe ( ) V záfií 2005 zaãalo studium nav tûvovat edesát osm posluchaãû. Do druhého roãníku postoupilo padesát devût posluchaãû, ale v prûbûhu roku jich tfiináct odstoupilo. Závûreãné zkou ky v ãervnu 2007 úspû nû vykonali tfiicet dva absolventi a v podzimním termínu dal ích deset. Témata jejich závûreãn ch prací uvádíme v seznamu a v echny práce budou pfiedány do knihovny ústfiedního pracovi tû Národního památkového ústavu. Nûktefií z posluchaãû poïádali o pfieru- ení studia a závûreãnou práci i zkou ky vykonají s dal ím roãníkem vroce Seznam prací dvanáctého studijního bûhu : AMBROÎOVÁ Jelena: Zmizel Smíchov / BAJER Rudolf: âesk Tû ín kandidát na MPZ / BALSK Jifií: Pustá Proseã. Urbanisticko-architektonick v voj a památkové hodnocení / BERÁNKOVÁ Barbora: Kry tofovo údolí / BITTNEROVÁ Monika: Liebingova vila / BLAÎKOVÁ Ivana: Ochrana archeologick ch památek na plo e mezi ulicemi Spálená, PurkyÀova, Vladislavova a Charvátova / DOUBRAVA David: Pevnost Josefov / DU KOVÁ Markéta: Lysice historie a souãasnost / FOJTÍKOVÁ Markéta: Bejt ha-chajim. Fotodokumentace náhrobkû Ïidovského hfibitova v Hofiicích / FRANZEOVÁ Dana: Hrádek nad Nisou mûsto v srdci Trojmezí / HAJZLEROVÁ Blanka: Obec Dolní âermná / HALA TOVÁ Helena: Du an Jurkoviã jeho pûsobení na Vala sku / HAVRLANTOVÁ Vladimíra: Farní kostel Neposkvrnûného poãetí Panny Marie v Ostravû-Pfiívoze / HRDINOVÁ Petra: âeská Kamenice. Urbanisticko-architektonick v voj, zhodnocení sídla / JANKÒ PA ÍKOVÁ Dana: Zámeck park na Sychrovû prûvodcovsk text / JONâEVOVÁ Marcela: Mûsto Dubá a okolí / JUKLÍâKOVÁ Jaroslava: Benediktini v âechách / KNÖBLOVÁ Hana: Kulturní a pfiírodní památky mûstské ãásti Praha 12-Modfiany / KORTANO- VÁ Mariana Galina: Zámek Bor tak el ãas / KRÁL Tomá : Kutná Hora, PobfieÏní 8 restaurování vchodov ch dvefií / KUNÍKOVÁ Lucie: Nebílovy prûvodcovsk text / LEBEDOVÁ Mariana: Zmûny v voje osídlení Smeãenska / MACHOVÁ Marie: Brána hradu otevfiena. Pracovní listy pro Vodní hrad vihov / MACHUROVÁ Lea: Kostel sv. Anny v Jablonci nad Nisou / MÖLLESTAMOVÁ Karla: Beãov mûsto, hrad, zámek / MOLZER Franti- ek: Ladronka prûbûh opravy / NÁMùSTEK Jaromír: Státní zámek Sychrov, 2. patro v chodního kfiídla / NOVOTNÁ Zuzana: Prezentace kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostû / PETROVÁ Krist na: âerno ická nauãná stezka / POLÍVKOVÁ Markéta: Zpfiístupnûní zámku Slabce / POSPÍ IL Martin: V kladov slovníãek pro statiku historick ch konstrukcí anglicko-ãesk, ãesko-anglick / PROCHÁZKOVÁ árka: Lemberk historie a souãasnost / RAFL Ondfiej: Mûsto Hustopeãe historick v voj / EDINA Libor: Bechynû / VIHLOVÁ Vanda: Zámecké knihovny na zámku Orlík / TREGL Vladimír: Zámek Zákupy minulost, souãasnost a budoucnost zámecké instalace / VOKOUNOVÁ Libu e: Stavební úpravy na hradû Kfiivoklátû v 19. století / ZÁVODN Bofiivoj: Ú tûk mûsto a jeho památky / ZELEN Karel: Rekonstrukce rozvodn ch sítí v objektech 19. a 20. století / ZEMÁNKOVÁ Hana: PrÛbûh zpfiístupnûní památek hradû Îebrák a Toãník / ZEMANOVÁ Iveta: Dûlnické, hornické a jiné ostravské kolonie / ZEZULA David: Smíchov historick v voj Zpracovala: Hana EZNÍâKOVÁ DISKUSE Mezi exponátem a rekvizitou, mezi osvûtou a byznysem Lze ãelit se ctí nárokûm záïitkové turistiky?, k ãlánku Katefiiny Beãkové in: Zprávy památkové péãe 6/2007 Milá paní doktorko Beãková, první ãtyfii ãlánky loàského estého ãísla Zpráv památkové péãe, tedy dobré a potfiebné texty vztahující se k aktuální prezentaci památek fiízen ch Národním památkov m ústavem, mû naplnily uspokojením, Vá úvodní pfiíspûvek mû v ak témûfi nadchl. Koneãnû, fiekl jsem si a umínil si, Ïe musím reagovat. Pfiesnû totiï oznaãuje a známkuje jeden z chmurn ch projevû vyuïívajících hodnot na í hmotné kultury. íkám pfiesnû, pfiestoïe mû bûhem toho, jak jsem se vnûm probíral, napadalo, Ïe bych byl vnûkter ch hodnotících soudech na Va em místû moïná ménû laskav a ménû diplomatick. Ano, pokud jde o hrady a zámky vmajetku státu, lze ãelit nárokûm takzvané záïitkové turistiky podle mého pfiesvûdãení se ctí, ale jen s obtíïemi a spojen mi silami. AspoÀ prozatím; uvidíme, kter m smûrem se bude v voj ubírat. Ekonomické, a nûkdy i politizující a jiné tlaky jsou prostû v ude silné a jsou do jisté míry i logické neïijeme ve vzduchoprázdnu. A je notoricky známou vûcí, Ïe ne vïdy je dokáïí usmûrnit osvícení lidé disponující mocí. VÏdycky jsme na na em památkovém objektu dost neústupnû odmítali poïadavky vefiejnosti na noãní prohlídky, na kost mované vyprávûnky prûvodcû, na hry na stra idla a podobné dûje, do nichï by byli obãas zatahováni i pfiihlíïející diváci. Nikdy jsme do prohlídek nezafiazovali více ãi ménû smy lené a hloupé scénické v lety do historie. Z v kladû jsme se snaïili dûslednû vym tat infekci lidové tvofiivosti prûvodcû, odmítali nabídky na ermífiská vystoupení na nádvofiích zámku bûhem prohlídek, na vybírání do klobouku pfii hudebních vystoupeních, na vyuïívání sponzorû poïadujících nepfiimûfiené protihodnoty a tak dále. Tím samozfiejmû nechci vyjádfiit, jací jsme odli ní a skvûlí proti ostatním, to ani náhodou, v jimeãnû si také musíme trochu kousnout do kyselého jablka. Pouze tím ukazuji na e letité pfiesvûdãení a postoj, kter je, vûfiím pevnû, u pracovníkû zaji Èujících prezentaci na ich památek vût inov, a zdûrazàuji svûj smutek nad tím, Ïe ne v ude se lze objektivnû postavit proti zmínûn m snahám smûfiujícím k jejich dehonestaci. K tomu, abych mohl situaci opravdu objektivnû posoudit, mi chybí dostatek informací. Znám ale fiadu pfiíkladû neakceptovatelného kulturního byznysu nebo i docela naivních aktivit na na ich hradech a zámcích. S tímto vymezením snad mohu prohlásit, Ïe nûkde za situaci mohou sami kasteláni, ktefií tak ãiní buì vdobré vífie, nebo i ve stresu z nerozumn ch poïadavkû na permanentní zvy ování plánû v nosové ãásti provozních rozpoãtû. Vinna a odpovûdna jsou ale i územní pracovi tû, pfiesnûji fieãeno ta z nich, která buì neãinnû pfiihlíïejí, nebo tyto aktivity i podporují. Vrchol pomyslné pyramidy dovolte mi prosím bez kodolibosti vyjádfiit vlastní kritické pfiesvûdãení pak zaujímá na e ústfiední pracovi tû, které, vidûno zdola (!), se v tomto smyslu pfiíli neprojevuje. Ponûkud eufemisticky fieãeno. Extrémní loketsk pfiípad je jen piãkou ledovce. MoÏností, jak po urãitou mez (sic!) a pfiijateln m zpûsobem zvy ovat náv tûvnost a nûkdy s pfiivfiením jednoho oka ekonomicky aktivovat památkov objekt, je pfiitom dostatek, jsou pomûrnû známé, nutné a uïívané i kdyï se samozfiejmû nedají uplatnit ve v ech pfiípadech a ve stejné mífie. Uvedu dva pfiíklady z mnoha pronájem nebytov ch prostor filmov m tábûm nebo pofiádání spoleãensk ch akcí za úplatu. Patfií sem ale i sezonní v stavnická ãinnost prezentující mobilie z depozitáfiû, organizace veãerních kulturních pofiadû, inovace interiérov ch instalací zahrnující i restaurování a podobnû. A samozfiejmû mediální propagace v irokém slova smyslu vãetnû expandující a kvalifikované prezentace internetové. Prostû v e, co postupnû umen uje chaos, zavádí fiád v tvofiivé rozmanitosti respektující rozdílné místní podmínky; v e, co je ale souãasnû nesterilní a nepodbízivé, co je dûstojné, co nejen nesmûfiuje proti pravidlûm Ïivé prezentace památky, ale co je naopak vyjadfiuje. Jaká to v ak jsou pravidla? DokáÏeme to beze zbytku urãit? Oceán problémû vtéto oblasti, aspoà jak ho aktuálnû vnímám, je totiï pfievelik a kontaminace narûstá. Mám na mysli nejen v e zmínûné excesy, ale napfiíklad i potíïe související s provozní bezpeãností mobiliáfie, s cenovou politikou, s uplatnûním technick ch prezentaãních prvkû a samozfiejmû i rûzné svízele související s publikaãními aktivitami. K zamy lení v ak zûstává prûvodcovská ãinnost a úroveà péãe o ni vãetnû prûvodcovsk ch textû, coï lehce naznaãila i dr. KfiíÏová v podnûtném ãlánku Památkové interiérové instalace. V tomto smûru mûïe podle mého názoru podstatnû pfiispût i ústfiední pracovi tû, a to odváïnou (!), rozhodnou (!) a koncepãní metodickou ãinností. Myslím metodickou ãinností s konkrétními ediãními v stupy. Milá paní doktorko, pfieji upfiímnû Vám i Va im kolegûm z útvaru hradû a zámkû ústfiedního pracovi tû hodnû zdraví a sil k pfiekonávání pfiekáïek pracovního Ïivota. Je to v této nelehké a komplikované dobû a vna em oboru dosti zapotfiebí. A dûkuji za Vá ãlánek, kter uhodil hfiebík na hlaviãku, za ãlánek s velmi rozumnou závûreãnou vizí zdûrazàující i existenãní jistotu péãe o památky. Se srdeãn m pozdravem Karel JANÍâEK, státní zámek Vranov nad Dyjí RÒZNÉ DISKUSE 155

12 Autorem fotografií je M. Jirou ek. Obr. 1. Kunûtická hora (okres Pardubice), hrad, festival fiemesel. Obr. 2. Kunûtická hora (okres Pardubice), hrad, projekt Faber Mezi exponátem a rekvizitou, prostého zaji tûní jejich fungování. Jedním ze základních zdrojû jsou dnes pro nás pfiíjmy ze vstupného, mezi osvûtou a byznysem Lze ãelit se ctí nárokûm záïitkové turistiky?, k ãlánku Katefiiny Beãkové uvefiejnûnému v ãasopise Zprázuje, Ïe objekty, které na aktivity ozvlá tàující bûïn z prohlídek, kulturních a komerãních akcí. Praxe ukavy památkové péãe 6/2007 provoz nepfiistoupily, se velmi rychle ocitají na okraji zájmu vefiejnosti. To se v dne ním systému záhy neblaze odráïí i vjejich ekonomické situaci. V znamnou âlánek Katefiiny Beãkové vût inou velmi trefnû postihuje téma a problémy spojené s aktivní neboli zá- roli v tom sehrává i bídná kulturní úroveà médií, která Ïitkovou turistikou na na ich nemovit ch kulturních se vûnují pfiedev ím popkultufie. památkách. Ná stát se kaïdoroãnû chlubí mnohamilionov mi S touto problematikou se coby správce objektu pfiíjmy voblasti cestovního ruchu. Do památek, které z kategorie národních kulturních památek pot kám jiï jsou hlavním dûvodem turismu v âeské republice, nûkolik let a rád bych tedy pfiipojil nûkolik poznámek. v ak peníze v potfiebné mífie nevrací. Nedostateãné V úvodu svého ãlánku Katefiina Beãková správnû prostfiedky nejen na velké opravy hradû, zámkû, církevních a dal ích památek vedou ke zhor ování jejich konstatuje, Ïe vût ina náv tûvníkû 21. století nevyhledává hrady, zámky, muzea a dal í podobné instituce, aby roz ífiili obzor sv ch vûdomostí asistovan m hodnoty. Stagnující pfiíspûvky státu jsou léta znehod- stavebnû-technického stavu a sniïování autentické samostudiem statick ch interiérû s jejich instalacemi. nocovány mnohonásobn m zdraïováním vstupû, inflací, zmûnou DPH a vfiadû pfiípadû dnes jiï nestaãí ani DÛleÏité jsou pro nû emocionální proïitky. Hlavní je pobavit se. Optimisticky musím konstatovat, Ïe vedle této vût iny se na na ich objektech stále je tû vyskytují V této souvislosti si vïdy vzpomenu na v rok Johna na fiádnou údrïbu památek. lidé, ktefií sem pfiicházejí za poznáním a organizované Ruskina: Pofiádnû se starejte o své památky a nebude tfieba je opravovat. Vûta, jeï pochází ze vzdáleného proïitky urãené poãetnûj í skupinû spolunáv tûvníkû jsou pro nû ãasto ru iv m, nepfiíjemn m doprovodn m 19. století, by mûla viset ve v ech kanceláfiích, z nichï jevem. Vût ina je ale vût ina. je moïné ovlivnit osud byè jen jedné jediné památky. Pro ãást náv tûvníkû je náv tûva památkového objektu ãi sbírkové instituce víkendov m, pfiípadnû prázdpasu vedeném proti zubu ãasu je ve stávajících pod- Správce takové památky ve svém donkichotském záninov m rituálem pfiedávan m z generace na generaci. mínkách nucen líãit na kaïdého kolemjdoucího v emoïn mi zpûsoby. Îe si pfii tom poãínáme mnohdy Totalitní neprody né ohraniãení republiky neposkytovalo pfiíli jin ch moïností k turistick m aktivitám. Rodiãe neobratnû a vûãi vrcholné kategorii kulturního dûdictví s námi objíïdûli hrady a zámky a k témuï, ãasto bez nûkdy i nevhodnû, si obãas uvûdomujeme sami. Navíc hlub ích vazeb, nutíme dnes my své dûti. Dal í poãetnou skupinu pak tvofií v ãlánku zmiàovaní lovci emoci- ãasto obrací proti nám. Není totiï v jimeãné, Ïe o ko- je nutné pfiiznat, Ïe i ekonomika záïitkové turistiky se onálních záïitkû a lidé prostû ubíjející voln ãas. Poslednû jmenované a lovce je tfieba oslovit upoutat, tû do rozpoãtu dostane. Je v ak velmi uïiteãné, kdyï lik více si objekt sám za rok vydûlá, o tolik ménû pfií - aby urãité místo nav tívili. Proã o takové náv tûvníky nás k zamy lení pfiivede i nûkdo dal í. Tento úkol ãlánek Katefiiny Beãkové, alespoà u mne, splnil. usilujeme? Prostû pro peníze! Jádro polemiky na toto téma tkví skuteãnû zase a jen v penûzích. Ponechám stranou rozbory toho ãi onoho konkrétního poãínání vzáïitkové turistice. Zmíním jen obecnou DÛvodem k ozvlá tàování prohlídek objektû a pofiádání rûzn ch atrakcí není, jak Katefiina Beãková ve úvahu, Ïe i toto poãínání, které je od nás dnes jiï z ekonomick ch dûvodû vlastnû nadfiízen mi vyïadováno a je svém ãlánku pí e, touha provozovatele b t IN. Jeho (na e) snaha je prostû vydûlat peníze. Nedostateãné jedním z hlavních kritérií úspû nosti vedení objektu, je a stále se sniïující prostfiedky (pfiíspûvky) na opravy urãit m zaãarovan m kruhem. V emoïné komerãní aktivity, které mají své hranice, stávající finanãní problé- a údrïbu historick ch nemovitostí (vezmu si za cíl pfiedev ím na e národní kulturní památky) nás nutí si tyto my vdlouhodobém mûfiítku stejnû nefie í. Úspû ná obstarávat v emoïn mi zpûsoby. To v e vût inou snaha odli it se a pfiitáhnout vefiejnost záhy upoutá pozornost sousedních objektû. Zakrátko pak na rûzné v upfiímné snaze nedopustit rychlé zhor ování stavu historick ch areálû a vposlední dobû uï i ve jménu ermífie a trhovce narazíte na kaïdém hradû. V dal ím období jsou pak plo nû vystfiídáni kejklífii, muzikanty ãi kost movan mi prûvodci. Snaha se odli it pak stejnû pfiejde vtonutí vdavu a vede jen ke strojení je tû dûmyslnûj ích a o to zrádnûj ích vábidel. Jaké je fie ení? Myslím, Ïe fiada aktivit provozovan ch na na ich objektech vykazuje známky kvality a plní svûj didaktick úkol ve smyslu zaujetí ir ího poãtu náv tûvníkû, jejich pouãení a snad i du evního obohacení. Soustfieìme se v hradnû na kvalitní projekty. Dojde tak pfiirozenû k rapidnímu omezení rizikov ch aktivit a ke zv ení úrovnû prezentace spravovaného kulturního dûdictví. K tomu je nezbytné odbourat stávající ekonomickou závislost a finanãnû zajistit fiádnou údrïbu, opravy a provoz objektû. PfiipomeÀme si, Ïe na fiadû zrestituovan ch objektû se hlavní podnikatelské (v dûleãné) aktivity slouïící i pro zaji tûní historick ch areálû (neboè ze vstupného to na vût inû míst prostû nejde) odehrávají v jin ch odvûtvích. Na tûchto objektech se v e zmiàované atrakce pro vefiejnost vûbec nenabízejí! Kdo jin neï organizace Ministerstva kultury, v tomto pfiípadû Národní památkov ústav, by mûl b t v kladní skfiíní kvality a vysoké kulturní úrovnû? Je tfieba zákonn mi a daàov mi úpravami zajistit navracení ãásti pfiíjmû z cestovního ruchu zpût k památkám vterénu. VÏdyÈ do kaïdého motoru je nezbytné dolévat palivo a olej, jinak se motor zadfie. Pokud Ïádná ze stfiídajících se vlád není ochotna zajistit prostfiedky ze státního rozpoãtu, je tfieba urychlenû odstranit bariéru, která znemoïàuje památkám jako státní organizaci vyuïít prostfiedky z Evropsk ch fondû standardními cestami. Nepodléhejme ekonomick m tlakûm a snaïme se o zmûny systému. Zmûny, jejichï cílem není objekt jakoïto ekonomická jednotka, ale objekt jakoïto vzor kulturní úrovnû, ostrov klidu v mofii nákupních provozoven a dal ích zafiízení urãen ch k odebírání platidel v mûnou za uspokojování domnûl ch potfieb. Co kdyï budou lidé bez nabídky pouèov ch atrakcí památky, muzea ãi galerie ménû nav tûvovat? Inspirujme se tfieba ve Francii a hledejme cesty, jak skuteãnou kulturu nabídnout k pouãení a obohacení ducha tfieba vstupem zdarma. Soustfieìme se skuteãnû, jak autorka ãlánku vzávûru vybízí, na ochranu památky a její zachování pro budoucnost. Tfieba pfií tí generace ocení, Ïe jsme vzápalu uïívání si vymoïeností kapitalismu z hradû a zámkû nenadûlali hospody, hotely a Disneylandy. Zachování jejich, v Evropû mimofiádné autenticity a ãistoty stejnû jako snaïení se o jejich dobr stav je vizitkou kulturní úrovnû na í dne ní spoleãnosti, nás v ech. Milo JIROU EK státní hrad Kunûtická hora 156 DISKUSE

13 SEMINÁ E KONFERENCE AKCE Pracovní dílna na hradû Houska Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Liberci, které vzniklo na jafie 2006, se rozhodlo v roce 2007 uspofiádat svou první pracovní dílnu. V poãátku jsme stáli pfied dilematem, jaké téma zvolit, abychom pfiitáhli pozornost a pfiedev ím neopakovali tematické zamûfiení pracovních dílen jin ch pracovi È památkového ústavu nebo organizací zab vajících se obnovou kulturního dûdictví. Po zváïení moïností jsme zvolili téma pro na e pracovi tû velmi aktuální, a to restaurování gotick ch nástûnn ch maleb vkapli hradu Houska. V roce 2007 zde totiï za finanãní podpory krajského úfiadu Libereckého kraje po dlouhém pfieru ení opût zaãaly restaurátorské práce na malbách, které byly odkryty ve 20. letech 20. století. Specifikem na í pracovní dílny bylo, Ïe hrad Houska nepatfií mezi hrady státní, ale je od zaãátku 90. let vsoukrom ch rukou potomkû posledního majitele hradu, senátora Josefa imonka, ktefií získali objekt spoleãnû s dal ími (zámek Stránov, dvûr Lobeã) v restituci. Po znárodnûní ve 40. letech objekt slouïil jako depozitáfi Národní knihovny. Prostory hradu v ak jako depozitáfi nebyly zvoleny vhodnû; jednalo se o fie ení, které nevyhovovalo ani knihám, ani historickému objektu. Hrad zûstal pro vefiejnost nepfiístupn, a to i pfiesto Ïe v druhé polovinû 50. let 20. století navrhoval konzervátor státní památkové péãe pro okres Doksy v dopise adresovaném Státnímu ústavu památkové péãe vpraze zpfiístupnûní ãásti objektu, pfiedev ím zámecké kaple a takzvané zelené komnaty v prvním patfie, kde se nacházejí renesanãní nástûnné malby vãetnû nejstar ího vyobrazení hradu z 16. století, z doby, kdy vlastníkem hradu byl rod HrzánÛ z Harasova. 1 Objekt se v ak nedoãkal ani omezeného zpfiístupnûní, pfiestoïe i fieditel Krajského stfiediska památkové péãe a ochrany pfiírody vliberci po Národní knihovnû vlistopadu 1959 poïadoval moïnost vytvofiení malého náv tûvního okruhu. 2 V prûbûhu 50. a 60. let probíhaly na objektu pouze stavební udrïovací práce, které v ak nezahrnovaly restaurování. To se pfiipravovalo aï na konci 60. let. V srpnu 1973 konstatovali pracovníci krajského stfiediska památkové péãe, Ïe gotické fresky jsou váïnû ohroïeny zprá kovatûlé a na mnoha místech je jejich omítka tak popraskaná, Ïe hrozí opadávání (a) je nutno neprodlenû zajistit restaurátorem fixování fresek, mají-li zûstat zachovány. 3 Na základû tohoto sdûlení mûly b t vroce 1974 provedeny sondy. K restaurování v ak nedo lo, a to i z dûvodu, Ïe objekt zmûnil majitele, kter m se stala Spolana Neratovice, n. p., jeï plánovala v objektu vybudovat takzvané noãní sanatorium pro své zamûstnance. Projekt mûl b t realizován v 80. letech, ale na tûstí se tak nestalo. V roce 1982 provádûl ak. mal. Jan Îivn v hradní kapli restaurátorsk prûzkum, ov em v raznûj í restaurátorské zásahy na malbách uãinûny nebyly. Po restituci v90. letech 20. století se prioritou vlastníkû stala postupná obnova chátrajícího objektu, jeho zaji tûní a následnû zpfiístupnûní vefiejnosti. Pracovníci památkové péãe poukazovali zejména na hodnoty nástûnn ch maleb vkapli i vzelené komnatû. V návaznosti na stavební práce se tedy vlastník hradu rozhodl provést restaurátorské práce na malbách v zelené komnatû, jejichï první, zaji Èovací etapa byla ukonãena na podzim roku Stavební obnova neudrïovaného objektu a restaurátorské ãinnosti vyïadují pfiísun v razn ch finanãních prostfiedkû. Vût inu prací, které byly od poãátku 90. let na hradû Houska provedeny, platil jeho souãasn vlastník bez státních pfiíspûvkû. Opakovanû sice podával Ïádost o zafiazení obnovy hradu do Programu záchrany architektonického dûdictví, ale ani pfies v znam objektu a nástûnn ch maleb nebyl hrad do programu zafiazen. V roce 2007 získal vlastník pfiíspûvek na nejnutnûj í konzervátorské a restaurátorské práce na gotick ch nástûnn ch malbách vhradní kapli ve v i Kã od krajského úfiadu Libereckého kraje. Restaurování zapoãalo na jafie roku Provedením byl povûfien restaurátor ak. mal. Jan Îivn, kter problematiku uveden ch maleb sleduje jiï od druhé poloviny 60. let 20. století a aktivnû se v minulosti podílel na prûzkumech i restaurování maleb v zelené komnatû. Ve své práci byl limitován tím, Ïe nejvhodnûj í doba pro provádûní restaurátorsk ch prací se pfiekr vala s náv tûvnickou sezonou a vzhledem k tomu, Ïe kaple je jedním z nejvût ích lákadel pro náv tûvníky objektu, nebylo moïné ji v prûbûhu prací uzavfiít. Práce tedy probíhaly za plného náv tûvnického provozu. Jaké malby se vlastnû na stûnách kaple nacházejí? Za prvé si musíme pov imnout, Ïe se jedná o nûkolik vrstev maleb. Odborná literatura zaznamenává dvû z nich, s nejvût í pravdûpodobností se v ak jedná o vrstvy tfii. Ve stavebnû-historickém prûzkumu z konce 80. let byla kaple datována do období kolem roku 1270, ov em její v zdoba zde bohuïel není zmínûna! 4 Nejstar í vrstva maleb, které se nacházejí na vût inû obvodu kaple, je datována do první poloviny 14. století; díky lineárnímu pojetí je nûkdy pfiesnûji kladena do jeho 30. let (Menclová). âestné místo zaujímá motiv UkfiiÏování (ve dvou vrstvách), provázeného po stranách postavami apo tolû (nádherné je zejména zpracování apo tola Bartolomûje nesoucího vlastní kû- Ïi). Tyto fiady apo tolû na boãních stûnách byly pozdûji pfiemalovány v jevy ze Ïivota Panny Marie a scénami utrpení Krista. Jako pendanty jsou umístûny dva v jevy znázoràující archandûla Michaela na jedné stranû je zobrazen pfii váïení du í u posledního soudu, na druhé stranû jako rytífisk svûtec bojující s drakem. Nad b valou tribunou se nacházejí postavy sv. Kry tofa a svûtic. Na schodi ti jsou pak tûïko identifikovatelné Autorem v ech fotografií je Milo Krãmáfi, Obr. 1. Houska (okres âeská Lípa), hrad, apo tol Jan ve spodním pásu maleb na jiïní stûnû kaple. postavy, které b vají prezentovány jako souboj dobra a zla. Tato scéna je zajímavá vyobrazením bojovníka s obrovsk m lukem. Po ukonãení konzervátorsko-restaurátorského zásahu, jehoï cílem byla stabilizace prasklin ve zdivu a omítkové vrstvû, zpevnûní podkladu, fixace malby i její oãi tûní a díky kterému do lo ke zãitelnûní malby jednotliv ch vrstev, probûhla dne 19. fiíjna 2007 pracovní dílna, které se zúãastnili jak pracovníci jednotliv ch pracovi È památkového ústavu a zástupci státní památkové péãe, tak restaurátofii, studenti vysok ch kol i odborníci Akademické laboratofie materiálového prûzkumu malífisk ch dûl (ALMA). Cílem setkání bylo jednak upozornit na unikátní gotické malby, které vregionu nemají obdoby, ale také odbornû diskutovat na téma, jak vrestaurátorském zásahu pokraãovat a jak na nûj získávat finanãní prostfiedky. Jako první vystoupila zástupkynû vlastníka Ing. Zuzana Pavlíková, která seznámila pfiítomné se vztahem souãasn ch majitelû k objektu hradu, s koncepcí jeho obnovy po restituci a s problémem získávání financí na obnovu takto v znamné kulturní památky. Mgr. Milo Krãmáfi z oddûlení péãe o movité památky NPÚ ÚOP vliberci pfiedstavil posluchaãûm nejprve historii hradu a ikonografické prameny a posléze kroky, které podnikali pracovníci památkové péãe od 50. let 20. století Poznámky 1 Archiv NPÚ ÚOP v Liberci, Dopis konzervátora SPP pro okres Doksy ze dne 24. ãervence Archiv NPÚ ÚOP v Liberci, Dopis fieditele KSPPOP ze dne 3. listopadu Archiv NPÚ ÚOP v Liberci, Dopis fieditele KSPPOP ze dne 13. srpna Stavebnû-historick prûzkum zpracovali Dobroslav Líbal, Petr Macek a Olga Novosadová v roce SEMINÁ E, KKONFERENCE, AKCE 157

14 Obr. 2. Houska (okres âeská Lípa), hrad, akad. mal. Jan Îivn pfiedná í v rámci workshopu. (Foto 2007) pro záchranu nástûnn ch maleb, i pohled památkáfie na souãasn restaurátorsk zásah. Hlavním bodem programu v ak byl pfiíspûvek ak. mal. Jana Îivného o historii a pfiípravû restaurátorsk ch zásahû vkapli a následná prezentace v sledkû jeho práce na jednotliv ch ãástech gotick ch maleb. V roce 2007 restaurátor provedl fixaci omítkov ch i barevn ch vrstev a zbavil povrch maleb nejhrub ích neãistot. Odpadávající omítky byly zaji tûny pod úrovní povrchu vápenn mi tmely, v rozsáhl ch trhlinách ve formû bordur. UpevÀování bylo provádûno i povrchovû fixáïemi (podkladové vrstvy a vrstvy maleb). V rozsahu tohoto minimálního restaurátorského zásahu byla provedena také konzervace nástûnn ch maleb vãetnû o etfiení proti plísním a dal ím mikroorganismûm. Nevhodné, ru ící novodobé tmely nebyly nicménû vymûàovány a nebyla provádûna ani jakákoli retu. Toto o etfiení mûlo zásadnû konzervaãní charakter. 5 Úãastníci dílny mohli porovnávat stav maleb pfied zapoãetím první etapy restaurátorského zásahu, v jeho prûbûhu i po skonãení prací z roku Následnû se rozproudila diskuse. Hlavním tématem byly otázky, jak pokraãovat v restaurování a jakou míru retu í a rekonstrukcí zvolit. To byl také hlavní smysl celého pracovního setkání zapojit ir í odbornou vefiejnost do debaty o dal ím prûbûhu prací. Sám restaurátor upozornil, Ïe malby potfiebují dal í komplexní restaurátorské o etfiení, které by se skládalo z upevàovacích prací a z vyjmutí ru iv ch novodob ch tmelû. Novodobé tmely, které neru í strukturou, ale barevností, je moïné upravit. Tyto práce je v ak moïné provádût jen v tûch pfiípadech, kdy nehrozí riziko po kození originálních omítek a maleb. V pfiípadû i malého rizika by mûly b t stávající nevhodné tmely jen povrchovû upraveny. Odstranûním tmav ch skvrn, které tyto tmely v plochách maleb vytváfiejí, bude originální malba ãitelnûj í. Tím vynikne originální lineární (kaligrafická) kresba nástûnn ch maleb, aniï by musela b t retu ována. 6 Restaurátorské práce provedené v roce 2007 zabránily dal í degradaci nástûnn ch maleb. Na následující etapû jejich záchrany se ov em musejí v raznou mûrou podílet technologové, a to anal zou pouïit ch dochovan ch maleb a urãením jejich stability i pfiípadn ch moïností záchrany. Památkáfii a restaurátor jsou postaveni pfied rozhodnutí najít pfiípustné hranice obnovy maleb, tak aby zûstala zachována jejich podstata a zároveà byly i nadále ãitelné pro odbornou i laickou vefiejnost. A vlastník je postaven moïná pfied nejtûï í úkol: zajistit pro dal í etapu restaurátorsk ch prací finanãní prostfiedky. Milo KRâMÁ Poznámky 5 Archiv restaurátorsk ch zpráv NPÚ ÚOP v Liberci, ã. 569, Jan ÎIVN : Provedení základních konzervaãních upevàovacích prací pro zabránûní stále více postupujícící destrukce vzácn ch gotick ch maleb v kapli na hradû Houska, s TamtéÏ, s. 4. RECENZE BIBLIOGRAFIE Sborník Královsk Vy ehrad Sborník Královsk Vy ehrad III., Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Kostelní Vydfií, Královská kolegiální kapitula sv. Petra a Pavla na Vy ehradû vydala v roce 2007 uï tfietí svazek sborníku o Vy ehradû. Jeho základem je souhrn referátû na ich pfiedních badatelû ze semináfie Vy ehrad a Pfiemyslovci, konaného 26. záfií Soubor jednadvaceti rûznû zamûfien ch pfiíspûvkû je ve sborníku, redigovaném PhDr. Bofiivojem Nechvátalem, CSc., ve spolupráci s prof. ThDr. Jifiím Huberem a JUDr. Janem Kotousem, rozdûlen na tfii ãásti ãtrnáct hlavních referátû o Pfiemyslovcích a pfiemyslovském Vy ehradu, pût o kapitule vãásti Z dûjin Vy ehradu a voddíle Kronika dva pfiíspûvky o zdej ím areálu v 19. a 20. století. Pfiedmluvu VratislavÛv odkaz napsal ke sborníku olomouck arcibiskup Jan Graubner, kter pfiipomíná zakladatelskou ãinnost Vratislavov ch pfiedchûdcû i souãasníkû a velmi oceàuje pokraãování Vy ehradské kapituly v její kulturní ãinnosti. Rozsáhlou úvodní staè první ãásti sborníku Promûny role PfiemyslovcÛ ve vztahu ãeské státnosti a postavení Vy ehradu vûnoval její autor Vratislav Vaníãek v voji sakrality panovnické hodnosti PfiemyslovcÛ. KníÏe Václav pfiedstavuje panovnick vzor pro dal í generace. V razn vzestup PfiemyslovcÛ jako prvofiad ch kfiesèansk ch panovníkû dokládá udûlení královského titulu od 11. do 12. století, jejich pov ení na kurfifity jako jedny z volitelû císafie a volba posledních PfiemyslovcÛ za panovníky v sousedních zemích. Pfiíspûvek Pavla âerného Zobrazení sv. Václava v Kodexu vy ehradském rozebírá zdej í ikonografii miniatur. V podobû Majestas je zobrazen i kníïe Václav, ale jako men- í v rámci iniciály, s pokr vkou hlavy, kopím a Ïehnající pravou rukou. Na díle spásy se má podílet i svûtsk vladafi, zachycen na místû jinde situovaného Krista v uzavfiené bránû, kterou otevírá vûfiícím, s korunou, Ïezlem a berlou pfiedstavuje krále Vratislava II. Velmi v znamná je i dal í staè Jarmily Hláskové Vy ehrad ve v povûdi nejstar ích pfiemyslovsk ch mincí. Mince z 10. a 11. století mají pro dobu, o níï nemáme dostatek písemn ch zpráv, velkou vypovídací hodnotu. Pfiemyslovci je zaãali razit nûkdy po roce 995, vy ehradská mincovna vznikla na poãátku 90. let za vlády Boleslava II. ( ). J. Hlásková rozebírá vy ehradské mince tehdej ích kníïat, jejich nápisy i zkratky. Karel Mal hodnotí vpfiíspûvku K poãátkûm Crimen laese maiestatis v âechách Vy ehradsk proces z roku 1130 tehdej í vefiejn soud s atentátníky údajnû pfiipravujícími zavraïdûní Sobûslava I. Îalobcem tu byl panovník a soudci, snûm ãesk ch velmoïû a bojovníkû, v poãtu asi 3000 osob. Ivo Kofián se ve své stati Svat Prokop, Vy ehrad a svûtcovy legendy ze 14. století zab vá první vlnou národního cítûní po vymfiení PfiemyslovcÛ jako reakcí proti zpupnosti bohatého nûmeckého patriciátu a nûmeck ch Ïebrav ch fiádû. Poukazuje na poãe Èovací snahy biskupa Jana IV. z DraÏic a rozvíjení kultu ãesk ch svat ch. Zdenka Hledíková ve svém pfiíspûvku posuzuje ZávûÈ Eli ky Pfiemyslovny. Dcera krále Václava II. a poslední korunovaná pfiíslu nice pfiemyslovského rodu proïila zbytek svého Ïivota na Vy ehradû. V závûti odkázala svou sbírku relikvií cisterciáckému klá teru ve Waldsassích. ZávaÏn byl referát Heleny Soukupové K interpretaci kostelû sv. Klimenta a sv. Vavfiince. Autorka publikovala své názory jiï dfiíve v ãasopise PrÛzkumy památek XI, 2005, ã. 2, s Podle ní je otonsk kostel, zji - tûn B. Nechvátalem pod bazilikou sv. Vavfiince, hledan m kostelem sv. Klimenta; zmínûná bazilika byla pak zasvûcena dvûma svûtcûm, sv. Klimentu a Vavfiinci. Oba kostely byly souãástí panovnického sídla a bazilika dle H. Soukupové plnila funkci palácového kostela krále Vratislava II. Existenci kostela tohoto zasvûcení v století na Vy ehradû se pokou í prokázat vy- ehradsk m denárem Boleslava III. ( ; jasn nápis CHEV vkaplici interpretuje jako CLEV, Clemens). Severní loì vy ehradské baziliky sv. Vavfiince mûla emporu a severní ãást pfiíãné lodi je dosud dvoupodlaïní s apsidou vklenutém pfiízemí i prvním patfie; vpfiízemí snad byla sakristie a vpatfie autorka shledává pfiípadnou kníïecí komoru (camera ducis), v níï mohly b t pfiechovávány pfiemyslovské l kové stfievíce a VratislavÛv kodex. Také dal í stati se vztahují k dobû románské. Milena Borská-Urbánková fie í v pfiíspûvku Kanovník vy ehradsk a jeho kronika nûkolik dosud rûznû zodpovídan ch otázek. Autor kroniky byl zfiejmû knûz a nepochybnû âech, se vztahem k Vy ehradu a kníïeti Sobûslavovi. Autorky Dana Stehlíková, Vendulka Otavská a Alena Filipová vyhodnotily ve svém referátu Fragmenty tkanin a kûïe z hlavního oltáfie vy ehradské baziliky nálezy vyzvednuté z menzy oltáfie 30. ãervna 1885 u pfiíleïitosti bofiení starého a budování nového závûru chrámu podle Mockerova návrhu. Do oltáfie je vloïil po roce 1369 Karel IV. Podle tradice jsou to zbytky odûvu a obuvi Vratislava II., sestávající z textilních fragmentû a zlomkû z koïeného stfievíce. Textilní zbytky pfiedstavují luxusní 158 SEMINÁ E, KONFERENCE, AKCE RECENZE, BIBLIOGRAFIE

15 1 2 V echny fotografie pfievzaty z publikace Královsk Vy ehrad. Obr. 1. Vy ehradsk kodex, iniciála D svat Václav, poloïka 68. Obr. 2. Pamûtní deska PfiemyslovcÛ ve vy ehradském chrámu, návrh Lumír indeláfi, Obr. 3. PÛdorys pfiedrománské otonské stavby s kfiíïovou dispozicí pod základy románské baziliky sv. Vavfiince podle B. Nechvátala. Obr. 4. Vy ehrad, bazilika sv. Petra a Pavla, LonginÛv sarkofág, konec 11. století (?). (Foto A. Kleibl) tkaninu, ale zbytky reprezentaãního stfievíce, protkané stfiíbrn mi a zlat mi lamelkami, jsou nepochybnû panovnické. Do sborníku je zafiazena i studie zemfielého Emanuela Vlãka Antropologicko-lékafiská expertíza o kosterních pozûstatcích pfiipisovan ch králi Vratislavovi II. Rozbor ukázal, Ïe patfií dvûma jedincûm; první pozûstatky ( Vy ehrad 1 ), pfiipisované Vratislavovi II., E. Vlãek porovnal s pozûstatky jeho otce Bfietislava I. a bratra Spytihnûva II. Lebky Bfietislava I. a Spytihnûva II., zobrazené na mincích, vykazují shody rodinného utváfiení, s nímï lebka Vy ehrad 1 není ve souladu. Proto ji s nejvût í pravdûpodobností nelze povaïovat za pozûstatky Vratislava II. Název rozsáhlé kapitoly Zuzany V eteãkové Sarkofág krále Vratislava II. v kostele sv. Petra a Pavla na Vy ehradû? pfiedem naznaãuje autorãin názor pfii hodnocení úãelu takzvané tumby sv. Longina, k nûmuï se naposled vyjádfiil Denko âumplinski ve prospûch jejího urãení pro Sobûslava I. Z. V eteãková dospívá k závûru, Ïe tento v na ich zemích nejstar í sarkofág slouïil pro uloïení ostatkû zakladatele kapituly i chrámu. Jedním z nejzávaïnûj ích pfiíspûvkû ve sborníku je studie B. Nechvátala K archeologickému poznání baziliky sv. Vavfiince na Vy ehradû. Autor vnûm sleduje dobové objevy a v zkumy na Vy ehradû v minulosti. K jednomu z nejv znamnûj ích objevû do lo pfii systematickém tfietím v zkumu ( ), kdy byly pod základy románské baziliky sv. Vavfiince zji tûny pozûstatky star í sakrální budovy otonského charakteru s centrální kfiíïovou dispozicí. Její hlavní osa je proti bazilice severov chodnû naklonûna, závûr v ak není zatím ovûfien mohl b t rovn i s apsidou. B. Nechvátal zmiàuje nedávno publikované názory H. Soukupové o interpretaci baziliky sv. Vavfiince jako palácového kostela Vratislava II. Vyjadfiuje se také k písemné zprávû z roku 1267 o plebánu Arnoldovi, správci u sv. Klimenta a Vavfiince; podle nûj to v ak není dûkaz o dvojím zasvûcení baziliky, ale o existenci dvou kostelû, které Arnold spravoval. Autor dále hodnotí osobitou skupinu románsk ch dlaïeb (Sázava, Ostrov, Star Plzenec, Îatec, Sezimovo Ústí, Hradec Králové, âáslav, Malá Strana rotunda sv. Václava), kterou nazval skupinou vy ehradského typu. Na Nechvátalovu studii navazující pfiíspûvek Petry Stránské Antropologie pohfiebi tû u baziliky sv. Vavfiince na Vy ehradû jednak konstatuje, Ïe v zkum z let nebyl vyhodnocen z hlediska antropologického, jednak posuzuje z tohoto pohledu v sledky Nechvátalova v zkumu asi dvaceti dvou jedincû a tfiinácti skeletû v roce První ãást sborníku konãí pfiíspûvkem Ladislava Varadzina Vyhodnocení archeologického v zkumu v okolí rotundy sv. Martina na Vy ehradû, vníï hodnotí poznatky ze star ího v zkumu ( ). Situace pfii rotundû byla zmûnûna pfieloïením ulice Táborská (dnes V Pevnosti) na západ od ní, a tak byl terén z velké ãásti poniãen. Sedm zlomkû ranû stfiedovûké keramiky ze zmínûného v zkumu, zabarven ch tavbou stfiíbra, cínu a mûdi, svûdãí o specializované ãinnosti vblízkosti rotundy, snad vnedalekém dvorci. První pfiíspûvek druhé ãásti sborníku v stiïnû nazval Jan Kotous Franti ek Zapletal ( ). Vychovatel, organizátor, biskup. Popisuje zde pozoruhodné osudy chlapce pocházejícího ze Seniãky u Olomouce, studujícího Slovanské gymnázium v Olomouci a pak Arcibiskupsk semináfi spolu s Teologickou fakultou vpraze. Od roku 1882 studoval v ímû, kde se stal vicerektorem v roce 1884 otevfiené âeské koleje. UÏ roku 1904 byl zvolen vy ehradsk m kanovníkem, zûstal v ak v ímû, kde se pozdûji zaslouïil o zaloïení Nepomucena. F. Zapletal zemfiel vsedmdesáti ãtyfiech letech a je pohfiben ve vy ehradské kapitulní hrobce. Ludmila olcová popsala v pfiíspûvku Zmûna vyuïití, stavební úpravy a pfiístavba starého purkrabství ãp. 95 v kníïecí a královské akropoli na Vy ehradû rekonstrukci této palácové budovy z doby Karla IV., roz ífiené o pfiístavbu do hradního valu podle návrhu architekta Vladimíra Faktora a autorky ãlánku. U odkryté jiïní stûny historické budovy byl proveden petrografick rozbor zdiva, kter popsal Jan Zavfiel ve svém ãlánku Petrografick rozbor jiïní stûny budovy 3 4 RECENZE, BIBLIOGRAFIE 159

16 5 Obr. 5. PÛdorysné fie ení pfiízemí budovy starého purkrabství s vestavbou a pfiístavbou pfii barokní portifikaci. tzv. purkrabství na Vy ehradû. Franti ek Ka iãka se ve svém pfiíspûvku Tfii poznámky k podobû pfiemyslovského Vy ehradu vyjadfiuje ke tfiem problémûm ranû stfiedovûkého Vy ehradu k opevnûní královského areálu, podobû pfiemyslovské Curia regis a baziliky sv. Petra a Pavla. Nejstar í podoba opevnûní kníïecího hradu s mincovnou na Vy ehradû byla nepochybnû shodná s opevnûním PraÏského hradu sypan val byl prolo- Ïen nûkolika vrstvami dfievûn ch ro tû a opatfien vnûj- í plentou z nasucho kladeného kamene. Dosavadní názor, Ïe kníïe Bfietislav I. vymûnil valové opevnûní PraÏského hradu za hradební zdi z opukov ch kvádfiíkû, opravili J. Frolík s J. Boháãovou k celistvému kamennému opevnûní hradu do lo aï za Sobûslava I. ( ). F. Ka iãka proto uzavírá, Ïe za Vratislava II. mûl Vy ehrad nadále jen valové opevnûní. U rekonstrukce pfiedrománské stavby pod bazilikou sv. Vavfiince s kfiíïovou dispozicí autor nyní pfiipou tí i stavbu rozmûrnûj í. U baziliky sv. Petra a Pavla pfiedpokládá dvû vûïe pfii chóru. Krátk pfiíspûvek Dvû pfiemyslovské pamûtní desky uvnitfi a vnû baziliky sv. Petra a Pavla na Vy ehradû napsal jejich autor Lumír indeláfi. První deska vznikla u pfiíleïitosti 900. v roãí smrti Vratislava II. v roce 1992, druhá, pamûtní deska Eli ky Pfiemyslovny, pochází z roku Ve tfietí, závûreãné ãásti sborníku je zafiazena Kronika nejdûleïitûj ích událostí Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vy ehradû ( ), kterou zasvûcenû napsal fieditel kanceláfie kapituly Jan Kotous. Zprvu sleduje postupné navracení velkého majetku kapituly, zcizeného vroce 1948 a pozdûji. Byly to jednak objekty na Vy ehradû, jednak probo tsk zámek v Îitenicích a b val kustodsk velkostatek vkosofii u Prahy. S tím souvisela jejich pozdûj í nároãná obnova. Kapitula kaïdoroãnû pofiádala v stavy zamûfiené k vy ehradské problematice pfieváïnû v Lobkovickém paláci na PraÏském hradû, nûkdy pfiímo na Vy ehradû. V roce 1999 zaãala kapitula vydávat Teologické texty, vy ly sborníky Vy ehrad I., Vy ehrad II. a Královsk Vy ehrad III. Roku 2003 byl kapitulní chrám prohlá en za papeïskou baziliku minor, vjejí severní vûïi byla v roce 2005 zfiízena chrámová pokladnice a dokonãena oprava kapitulní hrobky a kaple. V roce 2006 byla do provozu uvedena nová zasedací síà kapituly s portréty jejích dûkanû z 18. století. V roce 2007 vy la publikace Jana Kotouze Portréty Vy ehradské kapituly. âlánek uzavírá zhodnocení kanovníkû zemfiel ch v uplynulém období. Závûreãn pfiíspûvek Karla Lojky Zpráva o rekonstrukci hfibitovní kaple, kapitulní hrobky, exhumaci a novém uloïení pozûstatkû ãlenû Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vy ehradû dokládá tento velmi nároãn a zásluïn poãin kapituly. Sborník uzavírá seznam autorû s jejich pûsobi tûm a adresami. U v ech pfiíspûvkû je tfieba ocenit vysokou odbornou úroveà, tematickou rozmanitost a bohatou barevnou i ãernobílou dokumentaci. V celém sborníku si autofii ovûfiovali údaje v ãetn ch poznámkách, aby se vyvarovali chyb v datování (myln rok smrti manïelky Vratislava II. Svatavy /1226/ na stranû 203 je moïné povaïovat za v jimku potvrzující pravidlo). Ke kaïdému ãlánku jsou pfiipojena resumé vangliãtinû i nûmãinû. Roztfiídûní statí je redakãnû Èastné, kapitula vûnovala publikaci, vydané na kfiídovém papíru s grafickou úpravou podle návrhu Milo e Novotného, velkou pozornost. Velmi pûsobivá je i obálka s iniciálou D s trûnícím sv. Václavem z Vy ehradského kodexu. Sborník je tak v znamn m pfiíspûvkem nejen k vy ehradské problematice, ale i k dal ímu poznání poãátkû ãeského státu. Karel KIBIC Encyklopedie mûstsk ch bran v âechách, na Moravû a ve Slezsku Zdenûk FI ERA: Encyklopedie mûstsk ch bran v âechách, na Moravû a ve Slezsku, Libri, Praha 2007, 303 stran. Autor Zdenûk Fi era zpracoval v roce 2007 Encyklopedii mûstsk ch bran v âechách, na Moravû a ve Slezsku, která navázala na obdobnû koncipovanou publikaci téhoï nakladatelství, Encyklopedii mûstsk ch vûïí v âechách, na Moravû a ve Slezsku, jeï se objevila na kniïních pultech vroce Je tfieba alespoà struãnû podotknout, Ïe vnûkter ch aspektech sledované problematiky se tyto dvû publikace prolínají. Kniha o mûstsk ch branách je opatfiena rovnûï fiadou rytin, kreseb, ale i zamûfieními bran, dále plány mûst a dal- ími ãetn mi pfiekreslen mi ikonografick mi prameny. V úvodních pasáïích, pfiedcházejících vlastnímu katalogu mûstsk ch bran, které mimo jiné mapují historick v voj a stavební rozbor mûstsk ch bran, se Z. Fi era pokusil tento stavební útvar vymezit a v podstatû podává v klad, které z prezentovan ch objektû lze do kategorie mûstsk ch bran zahrnout, a které ne. K terminologickému vymezení bran patfií je tû pfiesné rozli- ení branek a forten. Autor se zab vá také úpravou a vyuïitím bran v dobû jejich klesajícího v znamu. Snahu o komplexnost zpracované problematiky dokládá kapitola vûnovaná Ïivotu v branách (zejména povinnostem a Ïivotu brann ch), coï lze hodnotit v kontextu pfiedloïeného tematického zábûru knihy velmi kladnû. Publikace s obdobnou problematikou byly totiï dfiíve zamûfieny zpravidla jen na stavebnû-historick rozbor ãi umûleckohistorick v voj zkouman ch staveb. Z. Fi era se opût snaïil (vrámci shromáïdûného materiálu) maximálnû vyãerpat téma sledované nejen v úvodní textové (v kladové) ãásti, ale i v katalogu, kde u kaïdé lokality uvádí v echny existující brány i branky. V této souvislosti je tfieba upozornit, Ïe i nûkterá neopevnûná mûsteãka mûla mûstské brány (napfiíklad âelákovice, okres Praha-v chod). Autor zafiadil do katalogu i takzvané sporné lokality, kde se mûstské brány snad mohly nacházet (napfiíklad vbfieznici, okres Pfiíbram). RovnûÏ jsou pfiipomenuta opevnûní nûkter ch men ích mûst (napfiíklad Jirkova, okres Chomutov), která byla dokonãena aï ke konci 16. století. Autor pfii rekonstrukci star ích podob bran vychází z fiady archivních pramenû a upozoràuje na zajímavé a nûkdy málo pouïívané konstrukce, jako napfiíklad u Bene ovské brány v Dûãínû, kde pfiilehlá boãní vûï na severní stranû byla v úrovni prvního patra hrázdûná. Problematika bran je mnohdy úzce spojena s tematikou vûïí (jak uï bylo v úvodu zmínûno); napfiíklad ve mûstû Fry tátu (dnes Karviné) je horní brána znázornûna jako ãtyfipodlaïní hranolová vûï zakonãená cimbufiím. Autor uvádí u vûïí nûkter ch mûstsk ch bran jejich ãásti, doloïené pouze v sledky archeologick ch v zkumû. Zajímavé z hlediska v voje bran jsou takzvané pfiedmûstské brány obklopující ohrazená pfiedmûstí v Chrudimi (autor u nich uvádí první zmínku jiï k roku 1461). Na závûr publikace je pfiipojen velmi struãn slovníãek odborn ch termínû a pomûrnû rozsáhl soupis pramenû a literatury. Zpracována je rovnûï orientaãní mapa mûst s mûstsk mi branami spolu se seznamem 311 lokalit. Autor se snaïil shromáïdit k sledované tematice maximum dostupn ch informací (vknize pfiiná í údaje celkem o 1150 branách, brankách a fortnách), dále provedl rozsáhlou heuristickou práci a pfiedev ím terénní prûzkum, kdy nejobtíïnûj ím úkolem bylo zjistit, kde tyto brány skuteãnû stály (autor se pfiirozenû nemohl vyvarovat nûkter ch hypotetick ch tvrzení). Z. Fi era se pfii zpracování sledované problematiky pot kal i s terminologickou nevyjasnûností. Práce, jak uvádí v úvodu, není vûdeck m dílem, nicménû pfiiná í zajímavé a cenné údaje pro dal í bádání v oboru památkové péãe, pro historické studium i archeologii. Lubomír PROCHÁZKA 160 RECENZE, BIBLIOGRAFIE

17 Publikace 100 technick ch a industriálních staveb Stfiedoãeského kraje Eva DVO ÁKOVÁ, árka JIROU KOVÁ, Jan PE TA: 100 technick ch a industriálních staveb Stfiedoãeského kraje. Pro Stfiedoãesk kraj vydalo Nakladatelství Titanic, spol. s r. o., Praha 2008, 221 stran. Barevné fotografie Pavel Friã. Ke knize vy el kapesní PrÛvodce po technick ch a industriálních památkách Stfiedoãeského kraje. Na rozdíl od klasick ch památek dochází k oblibû tûch technick ch aï vposlední dobû. V souãasnosti je z této oblasti památkovû chránûno 2800 objektû, coï je v ak stále málo v porovnání s poãtem industriálních památek, kter mi se na e republika mûïe pochlubit. Recenzovaná kniha pfiedstavuje rovn ch sto stfiedoãesk ch objektû nejrûznûj ího druhu mosty Ïelezniãní i silniãní, vodárenské stavby (vodárny, vûïové vodojemy, vodní ml ny), pivovary, vápenky, cukrovary, dûlní achty a hutû, elektrárny, ale napfiíklad i základnovou stanici GSM sítû, dálnici D1 a dal í. Nûkteré jsou zapsané vseznamu kulturních památek, jiné na tento status teprve ãekají. Kniha popisuje stavby soukromé (restituované) i státní a mnohé z nich dodnes funkãní a provozované. Jsou fiazeny abecednû, ãíslovány a u kaïdého je znázornûno umístûní na mapce a popis, kter si v ímá pfiedev ím architektonick ch, ale i jin ch pfiedností a ãasto zabrousí hloubûji do historie. KaÏd objekt doplàují jedna aï dvû fotografie. Uveìme si nûkolik pfiíkladû: Kdysi nejvût í vodní ml n v âechách byl v Brand se nad Labem, v sousedství pivovaru. Autofii upozoràují na deset kol, která se dochovala dodnes. Nejvíce vûïov ch vodojemû se u nás nachází v okolí Mladé Boleslavi, ale památky tohoto druhu stojí samozfiejmû i jinde, napfiíklad dosud funkãní vûïov vodojem v Nymburku. Architekt Osvald Polívka (podílel se mimo jiné na stavbû Obecního domu v Praze) propûjãil stavbû hrav secesní vzhled. Je zdobená vtipn mi dekoracemi: mloci slouïí jako madlo dvefií, okfiídlení démoni symbolizují stfiedovûké chrliãe a podobnû. Vodovodní systém s akvaduktem v Kutné Hofie vyfie- il dlouhodob nedostatek vody v tomto horním mûstû. Jeho souãástí je i tamûj í kamenná ka na, patrnû od slavného Matûje Rejska z let , která pûvodnû zfiejmû mûla bohat í v zdobu neï v souãasnosti. Jedná se o jeden z nejstar ích dokladû vodárenství. Vodárna v Káraném, vybudovaná s pomocí zahraniãních expertû vletech na soutoku fiek Jizery a Labe, zásobuje Prahu skuteãnû kvalitní pitnou vodou jiï od roku Voda z fieky Jizery zde pfiirozenou cestou infiltruje do tûrkopískové pûdy a následnû je jímána do studen. Cel areál je vdokonalém souladu s okolní pfiírodou, takïe neznal pozorovatel by ani netu il, jak technick systém je skryt pod zemí. Vodárna v Rynholci dodávala vodu do zámku v Lánech. Zfiízena byla firmou Ing. B. Hlavy poãátkem 20. let, kdyï se obec stala sídlem T. G. Masaryka, kter dal í úpravy svûfiil svému hradnímu architektovi Josipu Pleãnikovi. Komplex je dnes mimo provoz. V Kolínû se zastavíme hned u dvou v jimeãn ch elektráren: Za vrchol funkcionalismu lze právem pova- Ïovat tepelnou elektrárnu, která se kdysi py nila nejvy ím komínem ve stfiední Evropû. Architekt Jaroslav Fragner ji projektoval za první republiky a po 2. svûtové válce byla podle jeho návrhû je tû doplàována. Kolínská vodní elektrárna je souãástí Ïelezobetonového (pûvodnû v ak ocelového) mostu a zdymadla. Propojení v ech tûchto funkcí si vyïádalo unikátní fie ení. PÛvodní projekt Antonína Engela nakonec nebyl realizován a pfiijat byl návrh Franti ka Rotha. Mezi obcemi Korno a Srbsko vokrese Beroun se nalézá typick pfiíklad vápenky. Nejprve se zde pouze tûïil vápenec pro Ïelezárny, ale v dobû nejvût ího rozkvûtu na pfielomu 19. a 20. století vyrábûla vápenka tûrk, rûzné druhy stavebního vápna a drtí, mlet vápenec i umûlé omítky. Po válce byl prosperující závod odebrán pûvodním majitelûm, rodinû Tomá kû, a znárodnûn; fungoval pak do konce 60. let. Autofii knihy navrhují promûnit tento u nás zcela v jimeãn areál ve skanzen. Jeden podobn skanzen, Solvayovy lomy u obce Svat Jan pod Skalou, provozuje od roku 1993 spoleãnost Barbora. Je moïné prohlédnout si zde expozici o lomové a dûlní tûïbû vápence (z nûho a ze solanky se tzv. Solvayov m procesem vyrábûla u Ústí nad Labem soda), nebo se dokonce povozit na úzkorozchodné lomové dráze. TûÏba zde probíhala v letech Bohatou historii tûïby zlata vjílovém u Prahy dodnes pfiipomíná tamní zlatorudn revír. Nauãná stezka provede náv tûvníky chodbami toly sv. Josefa v Kocourském Ïilném pásmu. V knize se v ak lze doãíst i o objektech, které jsou v provozu dodnes, napfiíklad o sladovnû (pûvodnû i pivovaru) v Kounicích. První zmínky o této nároãné barokní stavbû pocházejí z konce 16. století. Liechtensteinsk pivovar odkoupili roku 1885 bratfii Klusáãkové, ktefií pozdûji vyrábûli uï pouze slad a závod provozují i vsouãasnosti. Z mnoha Ïelezniãních mostû zmínûn ch vpublikaci (âelákovice, âervené Peãky, M eno, Okofi, Strachovice, Îampach a jiné) lze stûïí vybrat ten nejlep í. Most vkrnsku je ojedinûl stavebnû i konstrukãnû slouïí od roku Dne ní podobu dostal pfii rekonstrukci v roce 1924, provedené podle Stanislava Bechynûho práce trvaly jen pûl roku a doprava na mostû byla pfieru ena na pouh ch ãtyfiicet dní! (PÛvodní mostovka byla totiï odstranûna aï nakonec.) Vûtrné ml ny holandského typu se u nás zfiizovaly nejvíce v 19. století, mezi obcemi Dublovice a Pfiíãovy na Sedlãansku se v ak nachází ml n asi z 18. století. S prûmûrem zhruba 14 m patfií nejen k nejstar ím, ale i k nejvût ím u nás. Krbeãek ve stûnû byl zfiejmû pouïíván k osvûtlení, coï nebylo vzhledem k riziku po- Ïáru vml nech obvyklé. Ve Zruãi nad Sázavou otevfiela firma BaÈa v roce 1939 jednu ze tfií poboãek (Zruã, Sezimovo Ústí, Partyzánské), kde se obuv vyrábûla aï do 90. let 20. století a kde podobnû jako ve Zlínû nechybí obytná ãtvrè. V knize najdeme i zcela novodobé objekty, napfiíklad 50 m vysok vysílací stoïár základnové stanice digitální rádiové sítû GSM v Hrubém Jeseníku na Nymbursku. PfiestoÏe instalace stoïáru na tomto místû byla zpoãátku sporná, vroce 2002 za nûj získali autofii Oldfiich Hájek, Jaroslav afer, Laco Fescu a Tomá Pavlík ocenûní varchitektonické soutûïi Grand Prix. AutorÛm se podafiilo vyváïit pomûr objektû nejrûznûj ího typu, publikace si proto zcela jistû získá své pfiíznivce, a to nejen ve stfiedních âechách. Turisté jistû uvítají kapesního prûvodce, jenï vychází spoleãnû s knihou a vhodnû ji tak doplàuje. Alena VRBOVÁ EN SCIENTIFIC BULLETIN 60, 2006 Fortified churches and monasteries églises et monastòres fortifiés. Europa Nostra, The Hague 2006, 152 stran s obrázky. Vûdecká rada organizace Europa Nostra pofiádá vkaïdém roce tematická zasedání s pfiedná kami sv ch ãlenû. Ty jsou pak vydávány formou sborníku EN Bulletin (EN scientific bulletin, pûvodnû IBI Bulletin). Jeho edesát svazek je sborníkem referátû z XLI. zasedání konaného ve dnech v rumunském Sibiu a vûnovaného otázkám opevnûn ch kostelû a klá terû. Vût ina pfiíspûvkû je opatfiena souhrnem ve francouz tinû (angliãtinû) bez nadpisu. Obsah (mimo úvod): Victor Dan KISILEVICZ: Fortified Monasteries in the North-East of Romania, s Pojednání o opevnûn ch klá terech v Moldávii, které pocházejí z století. âlánek je pojat jako konvolut medailonkû doplnûn o shrnutí dosavadních vûdomostí o obrann ch zafiízeních. Daniela ENESCU: Fortified Monasteries and Churches in Walachia, s Autorka nejprve nastiàuje po hlavních v vojov ch periodách Vala ska (do 17. století) v skyt opevnûn ch kostelû a klá terû, po nûmï následuje struãné shrnutí vûdomostí o jejich poloze, funkci, organizaci a obranném vybavení. Hermann FABINI: The Fortified Churches in Southern Transylvania. Means of Preserving Them in Present State, s Aktuální informace o komplikované problematice uchování a prezentace znám ch sedmihradsk ch stfiedovûk ch opevnûn ch kostelû, které vsouãasné dobû proïívají nelehkou periodu své existence. Autor je vsouãasné dobû klasikem jejich studia. RECENZE, BIBLIOGRAFIE 161

18 Gianni PERBELLINI: From the St. Zeno Monastery in Verona to the Calmadolite Hermitages and to the Certosa of Florence, s UÏívání klá terû k obrann m úãelûm, a tedy ani jejich reálné opevàování nebylo ve stfiedovûké Itálii bûïnou praxí. Autor proto hradby zejména klá terû eremitsk ch fiádû chápe spí e jako prostfiedek k zaji tûní klidu a separace klá terní komunity od ostatního svûta. Vybrané ukázky, s nimiï v rámci textu pracuje, pak prezentuje formou struãn ch monografií. Conleth MANNING: Defensive Features of Irish Medieval Churches, s V ãlánku jsou rozebírány tfii charakteristické aspekty irsk ch stfiedovûk ch opevnûn ch kostelû a klá terû: ranû stfiedovûká církevní opevnûní, která byla typická pro témûfi v echny církevní lokality této epochy, dále volnû stojící okrouhlé vûïe stavûné jako kostelní zvonice cca v letech (které ov em nebyly stavûny jako obranné stavby, aã se mohly doãkat uïití jako refugium) a koneãnû mlad í stfiedovûká obranná zafiízení kostelû a klá terû. Etienne PONCELET: ª ñvêché fortifié de Beauvais, s Opevnûn biskupsk palác v Beauvais prodûlal sloïit stavební v voj od sv ch poãátkû v 11. století pfies pfiestavby ve 12. a 14. století (jejichï v sledkem je napfiíklad i silnû opevnûn vstup). Stfiedovûká podoba s okrouhlou vûïí, palácem a opevnûn m dvouvûïov m vstupem, která je ve Francii v jimeãná tím, Ïe palác byl silnû opevnûn i proti mûstu, pfietrvala v renesanãní úpravû aï do 18. vûku. V souãasné dobû z nûj stále stojí podstatná ãást. Ioanna STERIOTOU: The Defensive Character of the Monasteries of Crete: a Traveloque Based on the Evidence Presented by Vasiliev Grigorovitz Barschi (c ) and Giuseppe Gerola ( ), s Obranné vyuïití, a tedy i opevàování klá terû bylo v ecku obecnû bûïnou praxí. Na Krétû zaznamenal monastick Ïivot i stavba klá terû v raznou renesanci v prûbûhu 16. století a vnásledující dobû aï do pádu Candie vroce 1669 vsouvislosti s tureck m ohroïením. Kromû krétsk ch klá terû (zejména z oblasti Chanie, u níï autorka vychází zejména z informací V. G. Barschiho a G. Geroly) ãlánek prezentuje i nûkteré známé opevnûné klá tery mimo Krétu (Mt. Athos, Meteora). Isik AYDEMIR: Les Premiéres Eglises de ª Anatolie centrale suivent º extension du Christianisme vers ª Ouest, s Pro nejstar í kfiesèanské kostely vcentrální Anatolii (napfiíklad vkapadocii) je typická mimo jiné i patnû pfiístupná, pro obranu vyuïitelná poloha. Geoffrey STELL: Fortified Churches and Protected Places in Medieval Scotland: Some Problems of Definition, s Na skotsk ch církevních stavbách bylo doposud mnoïství prvkû interpretováno povût inû jako obranné zafiízení. Autor upozoràuje, Ïe znaãná ãást z nich mûïe b t jistû chápána jako aplikace konvenãních forem architektury. Mimo vlastní církevní fortifikace autor pojednává i o chránûn ch místech s refugiální funkcí. Jedná se buì o svatynû, ãi znaãnû rozsáhlá území (oznaãovaná termínem girth), která jsou skotsk m specifikem. Fernando COBOS-GUERRA: Studies Regarding Montearagon Castle-convent (Conservation Master Plan for Montearagon Castle-convent in Huesca), s Pfiedstavení podrobného a zodpovûdnû zpracovaného projektu vûnovaného konzervaci prominentního panûlského klá terního hradu, jehoï dne - ní podoba je v sledkem sloïitého stavebního v voje. Antonio SÁNCHEZ-GIJÓN: Calatrava the Old and Calatrava the New: Two Castles of the Spanish Warior Knights, s Struãné pojednání o dvou v znamn ch a rozsáhl ch hradech calatravského rytífiského fiádu. Star í z nich je jiï arabského pûvodu z 9. století; vrukách fiádu, kter do jeho podoby pfiíli nezasáhl, byl od roku Mlad í hrad, vystavûn v 13. vûku, zaujímá dominantní polohu. Joachim ZEUNE: Fortified Churches and Churchyards in Bavaria: Some Critical Remarks, s Kritické zamy lení, jehoï v sledkem je konstatování, Ïe pouze zhruba tfietina lokalit oznaãovan ch ve v chodním Bavorsku tradiãnû jako opevnûné kostely a kostelní hrady naplàuje jejich charakteristiku. OpevÀování kostelû v Bavorsku není doloïeno pfied 14. stoletím. Rozmach pfiinesla aï doba husitsk ch válek a druhou vlnu je moïné spojovat s tureck m nebezpeãím. Obrannou funkci bavorské kostely plnily do konce 16. století. V jejich vnûj ím opevnûní ãasto registrujeme flankovací vûïe, nezfiídka velmi subtilní. Autor odmítá uïívání termínu Kirchenburg a místo nûj zavádí pojem Kirchhofburg (v pfiípadû, Ïe obranné prvky vykazuje pouze kostel, a ne vnûj í ohrazení, klasifikuje ho jako Wehrkirche). Michael LOSSE: Fortified Churches and Cemeteries in the Hegau, a Landscape at Lake Constance, s Autor zdûrazàuje skuteãnost, Ïe ne v echny stavby oznaãované jako opevnûné kostely skuteãnû opevnûné byly. Pro oblast Hegau pak vymezuje opevnûné kostely a hfibitovy na venkovû, opevnûné kostely ve mûstech (známy jsou pouze dva pfiípady), dále kostely a hfibitovy s doãasnou nebo improvizovanou fortifikací a nakonec jako zvlá tní pfiípad kostel v pevnosti Hohentviel. Tomá DURDÍK: Monastery Castle in Broumov, s Struãné shrnutí vûdomostí o jediném klá terním hradu vâechách. Stanis aw MOSSAKOWSKI: Fortress-monastery on the White Mountain (Jasna Góra) at Cz stochowa, s Struãn pfiehled vojenské funkce a osudû známého polského klá tera opatfieného bastionov m opevnûním. Johanna KARMOWSKA: Fortified Churches and Monasteries: Transformation of Functions in Social Context, s Text, kter bohuïel vpodstatû pouze opakuje kolské sociologické pouãky, se zab vá klá tery vokolí Krakova a moïnostmi jejich funkãní transformace vsouãasné dobû. Niels-Knud LIEBGOTT: Some Examples of Danish Fortified Churches, s âlánek pfiedstavuje v bûr dánsk ch opevnûn ch kostelû zejména z 12. století, ãasto okrouhl ch centrál. Jonathan COAD: Matching the Treath? Some Defences in Southern England During the Hundred Years War, s Zajímavá studie je vûnována intenzivnímu opevàování jiïní Anglie, respektive jejího pobfieïí, proti nájezdûm vdobû stoleté války a fie í i otázku praktické efektivity tûchto opatfiení. Tomá DURDÍK Publikace Poliãka. Moderní architektura Rostislav VÁCHA, David JUNEK: Poliãka. Moderní architektura , vydalo Mûstské muzeum a galerie Poliãka, Poliãka 2007, 48 stran s fotografiemi. Pfiedkládaná publikace byla vydána jako 5. svazek edice PAMÁTKY a 94. tisk Mûstského muzea a galerie Poliãka. Vychází z pera na eho pfiedního znalce moderní architektury prof. Rostislava váchy, kter zde ve struãnosti pfiedstavuje architektonick v voj Poliãky vletech a upozoràuje na nejv znamnûj í stavby dané doby i jejich tvûrce. Kniha je rozdûlena do ãtyfi ãástí podle jednotliv ch architektonick ch smûrû, které v prûbûhu let promûàovaly podobu tohoto v chodoãeského mûsta. 1. OpoÏdûn historismus a secese ( ): V této ãásti autor nastiàuje atmosféru pfielomu 19. a 20. století, kdy nikoho ani nenapadlo, Ïe by Poliãka mohla zaïít jak koli architektonick rozmach. Pfiedev ím z dûvodu, Ïe ji minuly v echny hlavní Ïelezniãní trati a teprve v roce 1896 mûsto protnula lokální dráha ze Svitav do Skutãe. Proto se zde usadilo jen málo velk ch prûmyslov ch podnikû. Pfiirozen rozvoj mûsta rovnûï omezovaly zvlá tnosti jeho samosprávy, která byla rozdûlena na takzvanou osadu mûsta Poliãky uvnitfi hradeb, bohatou a velmi spofiivou, a na politickou obec, jeï zabírala celé území mûsta a mûla velkorysej í pfiedstavy o jeho budoucnosti, k jejich naplnûní v ak nemûla dostatek penûz. Po niãivém poïáru v roce 1845 muselo b t mûsto vystavûno znovu. Autor v ak s politováním konstatuje, Ïe s v jimkou novogotického chrámu sv. Jakuba ( ) od Antona Wacha z Pardubic a novorenesanãní budovy nemocnice ( ) od praïského architekta Mayera ve mûstû vzniklo jen málo monumentálních staveb, které by místní publikum podnûcovaly debatovat o jejich kvalitû a stylu. Kritizuje místní vzdûlance a publicisty, pfiispívající do ãtrnáctideníku Jitfienka, ktefií se nenauãili posuzovat architekturu jako autorsk v kon, neznali jména pfiedních ãesk ch architektû a nedovedli odli it kvalitu jejich tvorby od produkce místních stavitelû. Staãilo pr, kdyï budova vyhovûla konvenãním nárokûm na architektonickou krásu a slouïila svému úãelu. Takov postoj byl pro venkovská mûsta bûïn a zûstává takov dodnes. R. vácha dále uvádí jednotlivé stavby, vystavûné v duchu secese a nûkter ch historizujících slohû, spolu s jejich dobov mi vyobrazeními. Seznamuje ãtenáfie také s podobou mûstské zástavby roku 1912 a Novoklasicismus, rondokubismus, expresionismus ( ): Poliãka se zaãala mûnit po vzniku âeskoslovenské republiky v fiíjnu 1918, k ãemuï pfiispûlo zaloïení muniãní továrny na jih od mûsta, a tudíï rychl nárûst obyvatel. Bytovou krizi, jeï propukla po celé zemi, se nov stát snaïil odvrátit daàov mi úlevami, pûjãkami a podporou bytového druïstevnictví. Tato kapitola tedy pfiedstavuje pfiedev ím stavby z fiady rodinn ch i vût ích domû vyprojektovan ch Jindfiichem Machem, Oldfiichem Liskou, Václavem Fleglem, Jose- 162 RECENZE, BIBLIOGRAFIE

19 fem Machem ãi návrh úpravy nové ãtvrti za Synsk m rybníkem od Oldfiicha Lisky a Vladimíra Zákrejse. Zmi- Àuje i ojedinûl soubor rondokubistick ch domû, vznikl ch v letech , a v stavbu grandiózního chrámu boïstev umûní poliãského divadla ãili Tylova domu (Antonín Mendl a Václav antrûãek) moderní architektury, která se po stylové stránce pohybuje na rozhraní pfieváleãného jehlancového kubismu a pováleãného expresionismu. 3. Purismus a funkcionalismus ( ): Jednalo se o období, kdy mladí architekti zaãali útoãit proti vzne enosti v architektufie. Stavby vytvofiené s pfiedstavou paláce ãi chrámu i budovy pfiíli bohatû zdobené se dostávaly do rozporu s civilní atmosférou demokratické republiky, protoïe pr pl tvaly prostfiedky celé spoleãnosti. Místo toho ãeská avantgarda prosazovala architekturu, která se oãistí od neekonomické nabubfielosti a zdobnosti a bude kaïdou svou formu zdûvodàovat úãelem ãi funkcí. Nejv znamnûj ím poliãsk m architektem z doby první republiky byl Bohuslav míd, kter mûsto na Vysoãinû obohatil budovou Masarykov ch kol ( ), vlastní vilou ( ) vulici E. Bene e, fasádou starostenského úfiadu a dal ími v razn mi stavbami. 4. Pozdní funkcionalismus ( ): Poslední kapitola publikace pfiedstavuje mídovu vilu jako prototyp tfiiceti dvou dal ích funkcionalistick ch domû, jimiï chtûl její autor obestavût cel pfiilehl blok, zámûr v ak nebyl realizován. BlíÏe popisuje evangelick kostel na nábfieïí Svobody od praïského architekta Bohumíra Kozáka a poliãského stavitele Josefa Macha ( ), novou mûstskou spofiitelnu od Jindfiicha Freiwalda ( ), okresní nemocenskou poji Èovnu navrïenou Rudolfem Krasem ( ) a nûkteré dal í. V echny uvedené stavby mají strohé fasády a kryjí je tradiãní sedlové ãi valbové stfiechy. Jejich objemy jsou v raznû ãlenûné, jak autor knihy konstatuje, nepochybnû proto, aby co nejvíce zapadly do svého prostfiedí. V stavba Poliãky od roku 1950 do souãasnosti zatím ãeká na podrobnûj í v zkum. Profesor vácha v ak nicménû pokládá za jisté, Ïe vtomto dlouhém období nevznikla ve mûstû Ïádná stavba, která by se svou hodnotou rovnala poliãské architektufie z doby první republiky, jeï po sobû zanechala nejcennûj í památky v druhém mûstském panoramatu za Synsk m rybníkem, v Tylovû domû, ve mídovû vile a spofiitelnû od Jindfiicha Freiwalda. Podle jeho slov se aï mlad m místním architektûm Davidovi Jifiíãkovi a Karlu rámkovi podafiilo s jejich rodinn mi domy vmodfiecké ulici znovu dosáhnout prvorepublikové kvalitní úrovnû. Publikace pfiedstavuje pro ãtenáfie v znamn zdroj poznání o moderní architektufie Poliãky. Jedná se sice o na pohled útlou broïuru, která v ak pfiesto nabízí mnoho hodnotn ch informací, map a fotografií. Publikace je v závûru je tû doplnûna adresáfiem staveb, prameny, literaturou a mapou Poliãky s vyznaãením objektû uveden ch v adresáfii. Lucie ERNSTOVÁ Publikace Broumovská skupina kostelû Bohumír PROKOP, Jifií T. KOTALÍK, Pavel SÒVA: Broumovská skupina kostelû. PrÛvodce kolou ãeského baroka v kraji pískovcov ch skal, vydalo nakladatelství Modr andûl, Vernéfiovice 2007, 37 stran s barevn mi fotografiemi, anglick m a nûmeck m pfiekladem. V minulém roce vydalo nakladatelství Modr andûl velice cenného prûvodce kolou ãeského baroka na Broumovsku. Drobná kniha nám na nûkolika stranách pfiedstavuje hodnotn soubor venkovsk ch farních kostelû, jenï vytvofiil v ãeském prostfiedí pozoruhodn obraz na í duchovní minulosti. ZhmotÀuje se v nûm odkaz pfiedkû, ktefií nám zde zanechali malebnou krajinu jako jedineãné místo k zamy lení, vnímání krásy, snûní, zkrátka k povznesení du e i dne ního uspûchaného ãlovûka. Úvodní kapitola ãtenáfii osvûtlí geografické souvislosti pûvabného a romantického Broumovska, severov chodního v bûïku Královéhradeckého kraje vklínûného do Polska. Jeho vodografii, charakter klimatu, zvífiata a rostliny, které zde mûïeme potkat, i struãnou historii osidlování celé krajiny. V e je doprovázeno pûsobiv mi fotografiemi. Zásadní zlom v dûjinách osidlování i obrazu krajiny Broumovska pfiinesla mohutná kolonizaãní vlna v polovinû 13. století, kdy pfieváïnû nûmeãtí kolonisté zakládali vesnice na základû zákupního (emfyteutického) práva. Dal í kapitola vysvûtluje jiï zmínûn pojem broumovská skupina kostelû, jenï oznaãuje poãetn soubor farních venkovsk ch kostelû, které vznikly na území patfiícímu bfievnovsko-broumovskému klá teru, honosícímu se titulem opatství. Vût inou byly vybudovány v relativnû krátkém ãasovém období první ãtvrtiny 18. století jako dílo opata Otmara Zinkeho a stavitelské rodiny DientzenhoferÛ. Motivem tohoto v znamného poãinu byla obnova jiï nevyhovující sítû doïívajících mal ch dfievûn ch kostelíkû. Jejich periodické opravy byly stále nároãnûj í, proto dospûl opat Zinke k zásadnímu rozhodnutí, nahradit v echny existující kostely novostavbami. Pfiedpokladem tohoto kroku v ak byla v první fiadû obnova ekonomického potenciálu klá tera, v znamnû postiïeného husitsk mi válkami, reformací a událostmi tfiicetileté války. Ke zlep ení finanãních podmínek do lo zásluhou opatû Tomá e Sartoria a Otmara Zinkeho na pfielomu 17. a 18. století. Tento poãin je nutné chápat také v ir ím kontextu dlouhodobého procesu velkolepé barokní obnovy v ech klá terû, probo tství, rezidencí, hospodáfisk ch dvorû i poddansk ch mûsteãek a vesnic a jejich ekonomické situace. Do broumovské skupiny kostelû patfií vedle pfiestavûného broumovského klá tera a klá tera v Polici nad Metují novû postaven kostel sv. Jifií a sv. Martina vmartínkovicích ( ) od architekta Jana Kfititele Allia. V stavbou dal ích kostelû byli povûfieni jiï zmínûní Kry tof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, díky nimï byla zavr ena finální promûna kraje v zemi zaslíbenou vrcholnému baroku. Na základû plánû Kry tofa Dientzenhofera vznikly kostely: sv. Archandûla Michaela ve Vernéfiovicích ( ), sv. Jakuba Vût ího vruprechticích ( ) a sv. Barbory votovicích ( ). V plné reïii jeho syna Kiliána Ignáce pak byly postaveny kostely: V ech Svat ch v Hefimanovicích ( ), sv. Anny ve ViÏÀovû ( ), sv. Prokopa v Bezdûkovû nad Metují ( ), sv. Markéty v onovû (1726) a rovnûï kostel sv. Mafií Magdaleny v BoÏanovû ( ). K této skupinû kostelû lze také volnû pfiiradit dal í stavby. V první fiadû ojedinûlou kapli Hvûzda ( ), vybudovanou Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na horském hfiebeni nad Kfiinicemi. Topografická literatura zmiàuje vsouvislosti s opatem Zinkem je tû kapli Bolestné Panny Marie volivûtínû (1701?), estibokou kapli na vrchu Osta ( ?), ãtvercové knûïi tû z roku 1725 pfii dnes uï zbofieném poutním kostele vjanoviãkách. Do období pûsobnosti Zinkeho následovníka Binno Löbla patfií kaple sv. Floriana v RoÏmitálu (1747). V echny chrámy broumovské skupiny nespojují jenom osobnosti objednavatele a stavitele, ale pfiedev ím uplatnûní specifického typu venkovského kostela. Takov typologick pfiíklad musel primárnû naplnit poïadavky na jednoduché a pfiehledné fie ení v zásadû jednolodní svatynû se zvonicí, která musela b t levná a rychle realizovatelná bez pfiíli sloïit ch technick ch prvkû a bohat í dekorativní v zdoby. Stavební solidnost tak dominovala nad umûleck mi ambicemi. DÛvodem byla logicky jednak niï í úroveà provádûjících lokálních zedníkû, jednak fakt, Ïe tyto kostely byly vzásadû budovány na náklad samotn ch farností a dobroãinn ch sbírek.... V pfiípadû vût iny kostelû bylo uïito fale n ch dfievûn ch stropû s ploch m zrcadlem, pobit ch rákosem a omítan ch... Broumovskou skupinu charakterizují i v razné siluety relativnû strm ch valbov ch stfiech, které svojí v kou konkurují vûïím. 1 Text dále popisuje nejrûznûj í charakteristi- Poznámky 1 Bohumír PROKOP, Jifií T. KOTALÍK, Pavel SÒVA: Broumovská skupina kostelû. PrÛvodce kolou ãeského baroka v kraji pískovcov ch skal, Modr andûl, Vernéfiovice 2007, s. 6. RECENZE, BIBLIOGRAFIE 163

20 ky a specifika pfiedstavované skupiny venkovsk ch kostelû, jakoï i atmosféru, vníï byly budovány. V následujících kapitolách jsou ve struãnosti pfiedstaveny jednotlivé kostely spolu s jejich pûdorysem, základními daty a pfiedev ím pûsobiv mi fotografiemi Pavla SÛvy a Bohumíra Prokopa. Publikace je je tû doplnûna kapitolami Stavitelé broumovské skupiny kostelû, která se podrobnûji vûnuje jednotliv m architektûm podílejícím se na vzniku tohoto souboru, a konãí krátk m pojednáním o barokní stavitelské praxi, jeï nám umoïàuje nahlédnout pod pokliãku tehdej í architektonické kuchynû. Druhá ãást knihy obsahuje její anglick a nûmeck pfieklad, tentokrát uï bez obrazového doprovodu. Publikace je napsána velmi srozumitelnû i pro laickou vefiejnost a bezpochyby pfiedstavuje hodnotn poãin voblasti populárnû-nauãné literatury. Pfiiná í mnoïství uïiteãn ch informací a mûïe se tak stát praktickou pfiíruãkou pro kaïdého obdivovatele barokní architektury. Její souãástí je rovnûï oboustranná pfiíloha. Z jedné strany se jedná o historickou genealogickou tabulku z roku 1943, která pfiedstavuje Ïivot a tvorbu pûti bratrû DientzenhoferÛ a jejich synû, vedoucích stavebních mistrû raného baroka ve Frankách a âechách, sestavenou v souvislostech historického v voje a jejich souãasníkû. Z druhé strany je to praktická mapa broumovské skupiny kostelû, která bude jistû vhodn m pomocníkem kaïdému, kdo by chtûl tento pozoruhodn kraj nav tívit. Broumovská skupina barokních kostelû pfiedstavuje mimofiádnû jednotn celek charakterizovan slohovou ãistotou a úplností realizace. Její autofii v ní dosáhli zam leného krajinného úãinku a propojení staveb se sídelní strukturou a pfiírodním rámcem. Poznání hodnot tohoto souboru broumovského baroka, jeï jsou vkontextu kulturní krajiny i vrámci Evropy ojedinûlé, je dûleïitou podmínkou pro jejich úãinnou záchranu i smyslupln v voj celého regionu. Lucie ERNSTOVÁ Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò Architekt 2008/1 Jifií PLOS: Hlavní architekti mûst a místní správa, s. 2. Autor vúvodníku zmiàuje rûzné pfiístupy k funkci hlavního architekta a pfiiklání se k pojetí, kdy jde o kvalifikovaného konzultanta, schopného pfiesnû formulovat zájmy mûsta, aniï by bránil vzniku kvalitního urbanismu a architektury. Následují úvahy o právním postavení tûchto architektû. Pfiedností je podle autora taková pozice, která spoãívá dûslednû na osobní odpovûdnosti. Jifií SCHMIDT: Hotel Metropol. Národní tfiída, Praha, s První pfiíspûvek nové rubriky Top realizace, která si klade za cíl pfiedstavovat vybrané stavby zevrubnû od tvûrãího procesu aï po realizaci. Osmipatrov hotel vznikl pfiestavbou b valé administrativní budovy Sportturist z let Novostavba navazuje na prvorepublikovou regulaci; díky prûhledné sklenûné fasádû mûïe vnitfiek domu v bornû komunikovat s ulicí. Na stfie e je terasa s panoramatick m v hledem. Pfiízemí zabírá voln prostor s recepcí hotelu a vefiejnû pfiístupnou restaurací a kavárnou. V létû je moïné otevfiením fasády propojit tato zafiízení s ulicí. V ãlánku je dokumentována pûvodní stavba Sportturistu, publikovány fotografie a plány nové stavby a rozhovory o ní s investorem Janem Dubsk m, vedoucím technick m dozorem investora Tomá em Svobodou, stavitelem Martinem Hájkem, fieditelem praïského Národního památkového ústavu Michaelem Zachafiem, autorem vizuálního stylu Petrem Babákem, architekty Markem Chalupou, Tomá- em Havlíãkem, Martinem Rusinou a tûpánem Chalupou a také s autorem pûvodního objektu Sportturistu Jifiím Siegelem. Na ãlánek navazují recenze Moniky MITÁ OVÉ Stavba = konstrukce + na stranách 22 23, podle které je koda, Ïe se autofii obracejí k nejlep ím konvencím moderny a nijak nepolemizují se souãasn m stavem architektury a hotelov ch slu- Ïeb u nás, a komentáfi ke stavbû od Jakuba Ciglera. Simona FI EROVÁ, Adéla ST EDOVÁ: Regenerace centra mûsta Svûtlá nad Sázavou, s V sledky soutûïe Cena Petra Parléfie, jejímï posláním je vrátit krásu vefiejn m prostranstvím mûst. SoutûÏe se zúãastnilo jednadevadesát architektû, hlavní cenu získaly S. Fi erová a A. Stfiedová za studii rekonstrukce námûstí TrãkÛ z Lípy a pfiilehl ch prostor. âlánek obsahuje vizualizace a plány. Chybí hlavní architekti?, s Na otázku: Mûla by mít vût í mûsta hlavního architekta? Pokud soudíte, Ïe ano, s jak m statusem a jak mi pravomocemi? odpovídají Petr Malinsk, Jan épka, Alexandr Skalick, Pavel Li ka, Pavel Hniliãka, Bofiek Votava, Zdenûk Zavfiel, Zdenûk Luke a Alena rámková. AÏ na Z. Luke e, kter navrhuje, aby si tento problém mûsta fie ila kaïdé po svém, se v ichni shodují na kladné odpovûdi. Oskar a Elly Oehlerovi, s. 73. âlánek k v stavû v Galerii architektury v Brnû, vûnované v jimeãnému architektonickému páru, jehoï tvorba pfiedstavuje jeden z vrcholû meziváleãné funkcionalisticky orientované tvorby na stfiední a severní Moravû. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Slavné praïské vily tfietí vydání knihy a expozice v NG, s. 74. âlánek k v stavû v praïském VeletrÏním paláci a recenze publikace, která u pfiíleïitosti v stavy vy la ve tfietím, roz ífieném vydání. Architekt 2008/2 Zdenûk LUKE : Evropská tfiída v zva pro diskusi, s. 2. Úvodní zamy lení nad v vojem prostoru mezi Evropskou tfiídou a ulicemi Kafkovou, Gymnazijní a Banskobystrickou v Praze 6. PÛvodní EngelÛv urbanistick koncept zde byl realizován jen torzálnû, prostor byl dlouho vyplnûn provizorními stavbami a následnû stavbami pûvodní ideu nerespektujícími. Nov objekt E-Gate správnû vyplàuje nároïí, na druhé stranû jde o dal í solitér, na nûjï se bude opût tûïko navazovat. Jifií SCHMIDT, Vûra KONEâNÁ: E-Gate. Evropská ulice, Praha, s Zevrubné pojednání v rubrice Top realizace o nové kanceláfiské budovû autorû 4A architekti / Jan Schindler, Petr Ek tein, doplnûno fotografiemi a plány. Na krátkou autorskou zprávu navazuje rozhovor J. SCHMIDTA s Radkem Pokorn m Nûktefií developefii nevnímají svûj vliv na okolí (s ) o historickém kontextu místa prostoru jako vstupní bránû do mûsta, o pûvodním zadání, v bûru architektû a zodpovûdnosti developerû za prostfiedí mûst. Následuje rozhovor Vûry KONEâNÉ se statikem stavby Ivanem Nûmcem Motivací návrhu je etfiit investice (s. 15) a rozhovor s autory projektu Janem Schindlerem a Petrem Ek teinem Ve fázi návrhu stavby lo o permanentní workshop (s ). Navazuje recenze Jifiího SCHMIDTA Nová stavba = platn ãlen struktury mûsta (s. 25), podle které stavba vhodnû upozadila hmotu hotelu Diplomat a vlastní neutrální estetikou obohatila prostfiedí Dejvic. Autorem komentáfie ke stavbû na s. 26 je coby dejvick rodák dirigent Libor PE EK. Inovaãní centrum a podnikatelsk inkubátor, Praha 9, s Autorská zpráva (Jifií De l, Boris Dral, Michal Zláman / Cubis Architecture) o rekonstrukci b val ch továrních hal âkd kompresory a jejich konverzi na vhodné prostfiedí pro práci a odbornou osvûtu firem zamûfien ch na oblast obnoviteln ch zdrojû energie. Pavel HALÍK: Max Berg Hala století, s. 73. Recenze v stavy o stûïejním díle nûmeckého architekta, která probûhla na podzim loàského roku vgalerii mûsta Brna. 164 RECENZE, BIBLIOGRAFIE Z OBSAHU ODBORN CH âasopisò