PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY"

Transkript

1 PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Studijní opora Ing. Josef Bulíček, Ph.D. 2011

2 Propustnost železniční dopravy OBSAH SEZNAM SYMBOLŮ A ZNAČEK ZÁKLADNÍ DEFINICE A TERMINOLOGIE Charakteristika propustné výkonnosti Dokumenty platné v oblasti propustnosti (Metodika ČSD, UIC 406) Definice propustnosti Definice kapacity pojmy ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ METOD Analytické metody Grafické metody Simulační modelování DRUHY PROPUSTNOSTI Provozní propustnost Deterministické a stochastické podmínky Teoretická propustnost Praktická propustnost Výsledná propustnost Výpočetní období Zařízení, pro která se propustnost zjišťuje PROPUSTNOST TRAŤOVÝCH KOLEJÍ Základní předpoklady Maximální propustnost traťové koleje Propustnost traťové koleje v rovnoběžném jízdním řádu Čas obsazení v rovnoběžném jízdním řádu Čas obsazení v rovnoběžném svazkovém jízdním řádu Čas obsazení v nepárových jízdních řádech Čas obsazení v jednosměrném rovnoběžném jízdním řádu Perioda jízdního řádu na jednokolejné trati s odbočkou Částečně dvoukolejný a částečně jednokolejný provoz (výluky) Propustnost traťové koleje v nerovnoběžném jízdním řádu Grafická metoda Analytická metoda PROPUSTNOST KOLIZNÍHO BODU Kolizní bod Doba obsazení kolizního bodu Rušení bez přednosti (v jízdě) Pravděpodobnost rušení Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

3 Seznam symbolů a značek Střední četnost případů rušení Celkový počet případů vzájemného rušení v kolizním bodě Zdržení v kolizním bodě Relativní doba rušení jízdní cesty Rušení s částečnou předností v jízdě Rušení s úplnou předností v jízdě Další ukazatele propustnosti kolizního bodu Stupeň obsazení Koeficient využití propustnosti STANOVENÍ PRAKTICKÉ PROPUSTNOSTI POMOCÍ MATEMATICKÉ STATISTIKY Předpoklady výpočtu Vstupy výpočtu Pravděpodobnost jízdy vlaků Pravděpodobnost jízdy sledu vlaků Ruční výpočet pomocí výpočetní tabulky Nejkratší časy obsazení mezistaničního úseku Celkový čas obsazení mezistaničního úseku Záložní časy Vlastní výpočet praktické propustnosti VKLÁDÁNÍ DODATEČNÝCH TRAS POMOCÍ TEORETICKÉ ČETNOSTI MEZER Rozdělení pravděpodobnosti záložních časů Princip metody vkládání tras Úprava pro větší počty vkládaných tras Posouzení propustnosti trati PROPUSTNOST DOPRAVNÍCH KOLEJÍ V ŽELEZNIČNÍCH STANICÍCH Časy obsazení při výpočtu propustnosti dopravních kolejí Výpočet propustnosti dopravních kolejí Výpočet potřebného počtu dopravních kolejí na základě koeficientu shlukovitosti PROPUSTNOST STANIČNÍHO ZHLAVÍ Úkony na zhlaví Čas obsazení zhlaví Výpočet propustnosti staničního zhlaví DŮVODY VEDOUCÍ KE ZMĚNĚ KAPACITY Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 3

4 Propustnost železniční dopravy SEZNAM SYMBOLŮ A ZNAČEK Cíle Časová náročnost, doba potřebná k prostudování dané látky nebo k vyřešení daného úkolu Definice (text v rámečku), pojmy k zapamatování (bez rámečku) Bližší objasnění problematiky, komentář, příklady z praxe Otázky k zamyšlení Příklady k procvičení Klíč k řešení úloh, výsledky cvičení Zopakujte si, možná témata u zkoušky Shrnutí Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Korespondenční úkol Základní literatura, povinná literatura k prostudování. Doporučená literatura 4 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

5 Seznam symbolů a značek Vaše cíle Vaším cílem při studiu předmětu Propustnost železniční dopravy je seznámit se s problematikou propustné výkonnosti v železniční dopravě a s využitím metod pro její zjišťování. Výuka předmětu je zajišťována formou tutoriálů a samostudia. Na tutoriálech proběhne praktické seznámení se základními výpočetními postupy používanými v rámci stanovování propustnosti železniční dopravní infrastruktury. Teoretické přístupy jsou k nastudování v základní literatuře (viz níže), jejíž samostudium je doporučeno v kombinaci s touto studijní oporou. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, 150 s. ISBN Pro bližší objasnění problematiky čtenáři doporučujeme prostudování uvedené základní literatury k tomuto předmětu. Uvedená monografie pochází z dílny kolektivu Katedry technologie a řízení dopravy, kterou je výuka předmětu zabezpečována. Zde se můžete detailně seznámit s jednotlivými výpočetními postupy, jak analytickými, tak založenými na simulačním modelování. Je zde též zmíněna otázka vztahu propustnosti a kvality dopravního provozu, zmiňována jsou i opatření na změnu kapacity a ilustrační případové studie. Tato studijní opora, kterou držíte v ruce, obsahuje jen nezbytně nutné a základní poznatky, neboť je koncipována jako pomoc při orientaci ve studiu předmětu a nikoli jako materiál k výkladu komplexních souvislostí. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 5

6 Propustnost železniční dopravy 1 ZÁKLADNÍ DEFINICE A TERMINOLOGIE Úvod Kapitola je zaměřena na úvod do problematiky s cílem podat definici základních pojmů a utvořit základní představu nutnou pro další studium problematiky propustnosti železniční dopravy. V kapitole jsou rovněž definovány stěžejní pojmy z oblasti propustnosti. Vaše cíle Na základě studia této kapitoly se zorientujete v problematice a poznáte definice základních pojmů. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitoly 2 3, s Literatura Směrnice SŽDC (ČD) D24 pro zjišťování kapacity železničních tratí. Praha: České dráhy, 40 s., účinnost od Kodex UIC 406 Kapacita. 1. vyd. Paris: UIC International Union of Railways, MOJŽÍŠ V., MOLKOVÁ T.: Technologie a řízení dopravy I: část železniční. vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. ISBN CHARAKTERISTIKA PROPUSTNÉ VÝKONNOSTI Určuje dopravní možnosti železniční infrastruktury, slouží k charakteristice využití této dopravní infrastruktury, umožňuje identifikaci úzkých nebo naopak naddimenzovaných míst. Propustnost je zároveň měřítkem (kritériem) adekvátnosti opatření na odstraňování uvedených nedostatků. Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Propustnost nebo kapacita? Pojmy: propustnost, propustná výkonnost a kapacita jsou synonyma. Jejich použití není nijak upraveno. Pojmu kapacita se využívá spíše u překladů zahraničních materiálů. Někdy se v českém jazykovém prostředí užívá pojem kapacita ve smyslu počtu vlakových tras nabídnutých a přidělených dopravcům manažerem infrastruktury a pojmu propustnost ve smyslu technické charakteristiky infrastruktury. Není to ale kodifikováno. 1.2 DOKUMENTY PLATNÉ V OBLASTI PROPUSTNOSTI (METODIKA ČSD, UIC 406) Směrnice SŽDC (ČD) D24 základní dokument používaný na české (a v jeho obdobě i na slovenské) železniční síti, Obsahuje základní zásady posuzování propustnosti železniční dopravní infrastruktury ve smyslu definice ukazatelů propustnosti a metod jejich stanovování. V základním tvaru platí od roku 1968 (tehdy označovaný jako Metodika ČSD) a jeho principy byly převzaty i jinými železničními organizacemi, vč. Mezinárodní železniční unie (UIC). 6 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

7 Základní definice a terminologie Kodex UIC 406 Kapacita dokument platný pro členy UIC od roku 2004, opírající se o podobné principy jako SŽDC (ČD) D24. Je zde ale snaha o přizpůsobení předpisu současným podmínkám železničního provozu (např. definice tzv. kapacitní bilance, nebo definice standardních hodnot využití kapacity tratí). 1.3 DEFINICE PROPUSTNOSTI Propustná výkonnost je ve smyslu směrnice SŽDC (ČD) D24 definována jako: Definice Propustnou výkonností nebo zkráceně též propustností železničního traťového úseku (trati) se rozumí takový rozsah vlakové dopravy, který za daného stavu a technického vybavení provozních zařízení tratí a při zachování řádu, platného pro jejich využívání, může být na zjišťované trati v určitém časovém období trvale a pravidelně zvládnut. Propustnost se tedy vyjadřuje počtem vlaků každého směru, který může být na dané trati trvale a plynule provážen zpravidla za 24 hodin. 1.4 DEFINICE KAPACITY Kapacita je definována Kodexem UIC 406 Kapacita. Definice Pod pojmem kapacita se rozumí - celkový počet možných tras vlaků v definovaném časovém rámci při zohlednění současného složení dopravy z hlediska rychlosti a druhu vlaků, popř. známého vývoje a vlastní hypotézy provozovatele infrastruktury, - v uzlech, na jednotlivých tratích nebo v části sítě s tržně orientovanou kvalitou. - přitom je třeba zohlednit vlastní požadavky provozovatele infrastruktury. 1.5 POJMY Pojmy k zapamatování Tato kapitola obsahuje vysvětlení pouze stěžejních pojmů. Pojmy, jejichž je znalost je vyžadována u zkoušky, jsou v potřebném rozsahu definovány v základní studijní literatuře na str Oficiální definici terminologie je pak možné najít přímo ve směrnici SŽDC (ČD) D24. Časová záloha je ukazatel, který vyjadřuje v procentech, kolik času zbývá do plného využití výpočetního času [%] [1]. Čistý čas obsazení zařízení nebo jeho prvku je součet časů obsazení jednotlivými vlaky (jejich sledy) nebo úkony [min] [1]. Dopravní infrastruktura je souhrn technických zařízení, potřebných pro provozování železniční dopravy. Dopravní provoz je souhrn všech činností k zabezpečení dopravních procesů. Následné mezidobí je nejkratší čas mezi odjezdem (průjezdem) prvního vlaku ze ŽST nebo odbočky a odjezdem (průjezdem) druhého vlaku z téže ŽST nebo odbočky po téže traťové Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 7

8 Propustnost železniční dopravy koleji do téhož prostorového oddílu při dodržení pravidelných jízdních dob a předepsaných pobytů. Následné mezidobí se stanoví do nejbližší ŽST, v níž je možné předjíždění, nebo k odbočce, na které se rozdělují jízdní cesty obou vlaků [min] [3]. Potřebný počet vlaků je počet vlaků, které je nutno provážet na základě předpokládaného (výhledového) počtu vlaků a pro který musí být zařízení dimenzováno. Musí být vždy menší nebo nejvýše roven potřebné propustnosti [vlaky/čas] [1]. Provozní interval je nejkratší čas mezi jízdami dvou po sobě jedoucích vlaků se zřetelem k jejich nemožným nebo nedovoleným současným jízdám. Je to tedy nejkratší čas mezi příjezdem nebo odjezdem resp. průjezdem prvního vlaku a příjezdem nebo odjezdem resp. průjezdem druhého vlaku [min] [3]. Jsou rozlišovány provozní intervaly staniční, traťové a nástupištní. Přetížená infrastruktura je část dopravní infrastruktury, pro kterou poptávka po kapacitě infrastruktury nemůže být uspokojena v určitých časových obdobích ani po koordinaci různých požadavků na kapacitu [9]. Součinitel využití propustnosti je poměr rozsahu pravidelné dopravy k provozní propustnosti. Označuje se jako využití propustnosti [%] [1]. Stupeň obsazení provozního zařízení je poměr celkového času obsazení tohoto zařízení pravidelnou vlakovou dopravou (pravidelnými úkony) k času provozu, sníženého o celkový čas údržby [-] [1]. Vlaková trasa je část kapacity dopravní infrastruktury, která je potřebná pro pohyb vlaku mezi dvěma místy v daném časovém období [9]. Výhledový počet vlaků je požadovaný počet pravidelných vlaků, stanovený s ohledem na předpokládané nerovnoměrnosti a výkyvy v dopravě [vlaky/čas] [1]. Výpočetní čas je čas, pro který se provádí stanovení propustnosti resp. kapacity. Je to čas provozu zařízení během 24 h nebo při výpočtu špičkového času jedné až čtyř hodin [1]. Záloha propustnosti je rozdíl mezi provozní propustností a rozsahem pravidelné vlakové dopravy [min] [1]. Promyslete si Charakterizujte podmínky železniční dopravy v době vzniku směrnice ČSD D24 v roce 1968 a v současnosti. V čem se liší? Jaký vliv to má na výpočet propustnosti? Zopakujte si Definice propustnosti a kapacity Platné dokumenty v oblasti propustnosti Základní pojmy. 8 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

9 Základní rozdělení metod 2 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ METOD Úvod Smyslem kapitoly je podat přehled o základních druzích metod využívaných v rámci posuzování propustnosti železniční dopravní infrastruktury o metodách analytických, grafických a simulačních. Vaše cíle V této kapitole se seznámíte s rozdělením základních metod využívaných při posuzování propustnosti železniční dopravní infrastruktury. Dozvíte se o stěžejních výhodách nebo nevýhodách jednotlivých typů metod. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitoly 6, 9; s , ANALYTICKÉ METODY Metody založené na matematických (statistických, pravděpodobnostních) výpočtech. Pracují s rovnoměrným a průměrným obsazením daného provozního zařízení nebo prvku. Jsou v rámci možností relativně snadné na výpočet, jsou relativně rychlé. Zpravidla se využívá multikritérium času. Analytické metody jsou nenáročné na konkrétní data o dopravním systému (infrastruktuře a vozidlech). U některých metod není nutno mít zkonstruovaný jízdní řád. 2.2 GRAFICKÉ METODY Grafické metody jsou založeny na analýze sestrojeného nákresného jízdního řádu a na práci s tímto jízdním řádem. Pro budoucí stav se jedná o výhledový jízdní řád (reálně neexistující, na úrovni studie). Problematickým místem je závislost na kvalitě zkonstruovaného jízdního řádu (může být do jisté míry subjektivní). Grafické metody se používají i v kombinaci s analytickými metodami. 2.3 SIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ Posouzení kapacity pomocí metod simulačního modelování poskytuje komplexní posouzení kapacitních charakteristik řešené dopravní infrastruktury, byť výsledek z hlediska obecného přístupu pouze suboptimální v závislosti na průběhu simulace. Jako problematické se zde jeví rozsah vstupních dat, která simulační model vyžaduje (detailní popis infrastruktury i dynamických vlastností vozidel), stejně jako časová náročnost simulačního posouzení. Na druhou stranu nové možnosti, které simulační modelování přináší, jsou předpokladem jeho úspěšné implementace v těch případech, kdy je to opodstatněné. Jako kritérium se zde používá především stabilita jízdního řádu (schopnost nezvyšovat, resp. redukovat zadané vstupní zpoždění). Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 9

10 Propustnost železniční dopravy Promyslete si V jakých případech může být efektivní přistoupit k časově náročnému posouzení pomocí simulačního modelování pro zvýšení rozsahu výsledků? Zopakujte si Analytické metody Grafické metody Simulační modelování. 10 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

11 Druhy propustnosti 3 DRUHY PROPUSTNOSTI Úvod Kapitola je věnována základnímu dělení ukazatelů a metod výpočtů propustnosti. Vaše cíle Poznáte, jaké se rozlišují druhy propustné výkonnosti, kdy a za jakým účelem se dané metody používají a u kterých prvků železničních dopravní infrastruktury se propustnost stanovuje. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitoly 1, s a 6.1.1, s Literatura VONKA J., MOLKOVÁ T., ŠIROKÝ J.: Technologie a řízení dopravy II: GVD. vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. ISBN Směrnice SŽDC (ČD) D24 pro zjišťování kapacity železničních tratí. Praha: České dráhy, 40 s., účinnost od PROVOZNÍ PROPUSTNOST Provozní propustná výkonnost udává kapacitní vlastnosti zkoumaného zařízení, ovšem s ohledem na vliv lidského činitele, provozních zásob, energetických zdrojů, sousedních zařízení (zohledňuje podmínky okolí). Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Propustnost (bez přívlastku) naproti tomu označuje pouze kapacitní vlastnosti daného zařízení obecně. U provozní propustnosti musí být ohled na provoz. 3.2 DETERMINISTICKÉ A STOCHASTICKÉ PODMÍNKY Deterministické metody jsou často úzce navázány na jízdní řád, jednotlivé technologické doby jsou považovány za konstantní. Stochastické metody se využívají zejm. u zařízení, jejichž činnost není na jízdní řád přímo vázána (např. seřaďovací stanice). Stochasticky ale lze posuzovat např. i železniční tratě v případech, kdy jízdní řád není znám nebo dochází k jeho častým změnám. 3.3 TEORETICKÁ PROPUSTNOST Teoretická propustnost je udána jako podíl výpočetního období a doby obsazení infrastruktury jedním vlakem nebo obecně technologickou operací, ve kterých se zjišťuje propustnost. Výpočet teoretické propustnosti je dán vztahem (3-1). Při výpočtu teoretické propustnosti se předpokládá, že zařízení slouží výlučně svému hlavnímu účelu. Neuvažují se časové ztráty, nevznikají mezery v obsazování zařízení. T N = max [ t.o. ] t (3-1) obs Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 11

12 Propustnost železniční dopravy kde: N max teoretická propustná výkonnost [technolog. operací], T výpočetní období [min], t obs časová norma [min]. 3.4 PRAKTICKÁ PROPUSTNOST Propustnost praktická (technická) udává největší rozsah vlakové dopravy, stanovený se zřetelem na čas potřebný k výkonu předepsaných kontrolních prohlídek, údržby provozních zařízení a dále se zřetelem na nutnost vyrovnávání zpoždění z nepravidelností a poruch ve vlakové dopravě [vlaky/výpočetní čas]. Vychází tedy z technických možností zařízení bez ohledu na personální obsazení a provozní prostředky, přitom ale zohledňuje požadavky na potřebnou kvalitu vlakové dopravy [1]. Je-li rozsah pravidelné nebo plánované dopravy větší než vypočítaná praktická propustnost, považuje se zařízení za přetížené. Výpočet praktické propustnosti se provádí podle vztahu (3-2). kde: ( T + T ) T výl stál n = [ t.o. ] (3-2) t + t + t obs n praktická propustnost [technolog. operací], T výpočetní období [min], t obs časová norma [min], T výl doba výluk [min]; T stál doba stálých operací [min]; t dod průměr. doba zálohy na 1 vlak [min]; truš doba rušení [min]. dod ruš 3.5 VÝSLEDNÁ PROPUSTNOST Železniční dopravní infrastruktura představuje sled technických zařízení: obsluhovací linky seřaďovací stanice, několik stanic a je spojujících mezist. úseků, několik traťových úseků. V deterministických podmínkách se výsledná propustnost určí podle nejméně výkonného zařízení. Ve stochastických podmínkách se postupuje podle teorie hromadné obsluhy, infrastrukturu pak lze popsat jako kaskádu obsluhovacích systémů. Výsledná provozní propustnost zjištěná stochasticky je pak ještě menší než kapacita nejméně výkonného zařízení. 3.6 VÝPOČETNÍ OBDOBÍ Nejčastěji se používá denní propustnost 1440 min, často i (dvou)hodinová propustnost (120) 60 min představující dopravní špičku. Nově se prosazují i tato výpočetní období: doba provozu osobní dopravy podle řeš. Úseku (cca 4 23 h.) nebo také perioda jízdního řádu podle periody integrovaného taktového jízdního řádu. 12 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

13 Druhy propustnosti 3.7 ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ SE PROPUSTNOST ZJIŠŤUJE Propustnost se zjišťuje zpravidla pro tyto prvky dopravní infrastruktury a zařízení: traťové koleje, mezistaniční úseky (následně tratě), dopravní koleje, staniční zhlaví, seřaďovací zařízení. Promyslete si Vysvětlete, jak se liší deterministické a stochastické metody? Jak se liší teoretická a praktická propustnost? Jaká výpočetní období jsou používána? Pro která zařízení železniční dopravní infrastruktury je propustnost zjišťována? Zopakujte si Teoretická propustnost, Praktická propustnost, Výpočetní období. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 13

14 Propustnost železniční dopravy 4 PROPUSTNOST TRAŤOVÝCH KOLEJÍ Úvod Traťové koleje jsou jedním ze základních prvků železniční dopravní infrastruktury, pro který je stanovována propustná výkonnost. Vaše cíle Seznámíte se se základními principy a přístupy ke stanovování propustnosti traťových kolejí. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitola 6.1.3, s Literatura VONKA J., MOLKOVÁ T., ŠIROKÝ J.: Technologie a řízení dopravy II: GVD. vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. ISBN DANĚK J., VONKA J.: Dopravní provoz železnic. vyd. 1. Bratislava: Alfa, s. 4.1 ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY Traťový úsek se skládá z řady obsluhovacích systémů s různou propustností. Propustnost závisí na provozních podmínkách a způsobu organizace jízdy vlaků. Je nutno provádět ekonomická hodnocení. Existují zde však značná úskalí, jednak zdali je k dispozici vlak kdykoli a jestli je omezující úsek skutečně omezující? Jako u ostatních provozních zařízení se určuje maximální a praktická propustnost. 4.2 MAXIMÁLNÍ PROPUSTNOST TRAŤOVÉ KOLEJE Maximální provozní propustnost traťové koleje je možné stanovit podle vztahu (4-1), který je analogický vztahu (3-1). T N = max [ vlaků] t (4-1) obs kde: N max teoretická propustná výkonnost [vlaků], T výpočetní období [min], t obs doba obsazení [min]. V případě dvoukolejných nebanalizovaných tratí lze postupovat podle modifikovaných vztahů (4-2). V tomto případě je čas obsazení nahrazen rozhodným následným mezidobím. T T N maxl = NmaxS = [vlaků] (4-2) I I L S kde: I rozhodné následné mezidobí v příslušeném směru [min]. 14 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

15 Propustnost traťových kolejí 4.3 PROPUSTNOST TRAŤOVÉ KOLEJE V ROVNOBĚŽNÉM JÍZDNÍM ŘÁDU V podmínkách rovnoběžného jízdního řádu každý vlak obsazuje úsek stejně dlouho. Tento stav lze jen v deterministických podmínkách v praxi se tak rovnoběžný jízdní řád uplatňuje zřídka. Typickou výjimkou jsou uzavřené systémy se stejnými vlaky (např. metro). Rovnoběžný jízdní řád je však ideálním příkladem pro výklad podstaty a principů výpočtů časů obsazení a následně principů stanovování propustnosti. Definice Perioda grafikonu představuje nejkratší dobu obsazení seskupením vlaků, charakteristickým pro daný typ jízdního řádu. Obsazení se periodicky opakuje. V případě obousměrně pojížděné koleje (jednokolejná trať nebo kolej banalizovaná) se propustnost stanoví ze vztahu (4-3). kde: N max N max teoretická propustná výkonnost [vlaků], T výpočetní období [min], T per délka periody jízdního řádu [min], k je počet vlaků v periodě jízdního řádu [vlaků]. T k = [ vlaků] (4-3) T per Propustnost praktická se pak pro traťovou kolej stanoví podle vztahu (4-4). ( T + T ) T výl stál n = [ vlaků] (4-4) t + t obs mez kde: n praktická propustnost [vlaků], T výpočetní období [min], t obs doba obsazení [min], T výl doba výluk [min]; T stál doba stálých operací [min]; T mez doba mezery [min]. U traťových kolejí se stanovuje i výhledová propustná výkonnost (kvalitativní a kvantitativní požadavky i na nerealizované koleje). Výpočet může probíhat jak v deterministických, tak v stochastických podmínkách. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 15

16 Propustnost železniční dopravy Čas obsazení v rovnoběžném jízdním řádu Následující obrázky 1 a 2 představují základní typy rovnoběžného jízdního řádu. Pojmy k zapamatování Jednokolejný jednoduchý párový jízdní řád Obr. 1 Jednokolejný jednoduchý párový jízdní řád Pojmy k zapamatování Jednokolejný párový skupinový jízdní řád Obr. 2 Jednokolejný párový skupinový jízdní řád 16 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

17 Propustnost traťových kolejí Čas obsazení v rovnoběžném svazkovém jízdním řádu Podmínkou tzv. svazkování vlaků je rozdělení mezistaničního úseku na více prostorových oddílů pomocí hlásek, hradel, automatických hradel nebo oddílových návěstidel automatického bloku. Namísto doby obsazení se pak používá rozhodné následné mezidobí. Základní typy svazkových jízdních řádů jsou na obr. 3 a 4. Pojmy k zapamatování Jednokolejný párový svazkový jízdní řád Obr. 3 Jednokolejný párový svazkový jízdní řád Pojmy k zapamatování Jednokolejný párový částečně svazkový jízdní řád Obr. 4 Jednokolejný párový částečně svazkový jízdní řád Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 17

18 Propustnost železniční dopravy Čas obsazení v nepárových jízdních řádech Nepárové částečně svazkové jízdní řády se vyznačují různým počtem vlaků v jednotlivých směrech v jedné periodě jízdního řádu. Ukázky jsou na obr. 5 a 6. Pojmy k zapamatování Jednokolejný nepárový, částečně skupinový jízdní řád (pouze 1 prostorový oddíl) Obr. 5 Jednokolejný nepárový, částečně skupinový jízdní řád Pojmy k zapamatování Jednokolejný nepárový, částečně svazkový jízdní řád (více prostorových oddílů) Obr. 6 Jednokolejný nepárový, částečně svazkový jízdní řád 18 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

19 Propustnost traťových kolejí Čas obsazení v jednosměrném rovnoběžném jízdním řádu Jednosměrný rovnoběžný jízdní řád (obr. 7) je typický pro dvoukolejné nebanalizované tratě (nebo tratě, kde se banalizace nevyužívá). Podmínkou je rovnoběžnosti jízdního řádu je obsazování úseku vlaky stejných kategorií i stejných dynamických a technických parametrů. Při rozdělení úseků do více prostorových oddílů se opět vychází z rozhodného následného mezidobí. Obr. 7 Jednosměrný rovnoběžný jízdní řád Perioda jízdního řádu na jednokolejné trati s odbočkou Perioda jízdního řádu je v tomto případě obzvlášť závislá na zvoleném způsobu provážení vlaků traťovým úsekem, vč. jízd na odbočku. Příklad je uveden na obr. 8 spolu s příslušným výpočtem času obsazení. Tento výpočet musí vždy odpovídat řešené situaci. Obr. 8 Příklad periody jízdního řádu jednokolejné trati s odbočkou Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 19

20 Propustnost železniční dopravy Částečně dvoukolejný a částečně jednokolejný provoz (výluky) Specifickým typem provozních situací je tzv. částečně dvoukolejný provoz, kdy část trati je dvoukolejná a část jednokolejná. Tato situace se může vyskytovat ve dvou podobách převažující úseky jsou jednokolejné, pak se jedná o tzv. dvoukolejné vložky pro letmé křižování nebo převažují úseky s dvoukolejným provozem, což je často případem dlouhodobých výluk jedné z traťových kolejí dvoukolejných tratí (kdy je konstruován výlukový jízdní řád). Obě tyto situace kladou zvýšená nároky na konstruktéra jízdního řádu, kdy pro docílení maximální propustnosti a kvality provozu musí být uvážen způsob provážení vlaků v kontextu celého traťového úseku (využití dvoukolejných úseků k letmému křižování vlaků). Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Známým příkladem jednokolejné trati s dvoukolejnými vložkami pro letmé křižování je trať č. 190 České Budějovice - Plzeň. Na tratích s tzv. dvoukolejnými vložkami nastává pozitivní vliv na propustnost, nebo naopak u dvoukolejných tratí s jednokolejnými úseky (zejm. při výlukách) je negativní vliv na propustnost. U dvoukolejných vložek lze pozitivní vliv podpořit letmým křižováním, u jednokolejných úseků dvoukolejných tratí lze negativní vliv zmírnit svazkováním. Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Problémem při modernizačních a rekonstrukčních pracích (např. modernizace tranzitních koridorů) dvoukolejných tratích je, že TZZ je v rekonstruovaných úsecích zpravidla odpojeno a trať je zabezpečována náhradním způsobem. Propustnost tohoto náhradního TZZ nebo způsobu zabezpečení je zpravidla nižší než zařízení původního (např. automatického bloku s oddílovými návěstidly). Eliminace negativních dopadů výluky na propustnost traťového úseku tak nemůže být kompenzována svazkováním v potřebném rozsahu. Pojmy k zapamatování Částečně jednokolejný provoz Obrázek 9 představuje situaci v podmínkách částečně jednokolejného provozu (často při výlukách), obr. 10 pak vliv svazkování na snížení negativních dopadů na propustnost jednokolejného úseku. 20 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

21 Propustnost traťových kolejí Obr. 9 Částečně jednokolejný provoz Obr. 10 Částečně jednokolejný provoz s využitím svazkování Pojmy k zapamatování Částečně dvoukolejný provoz Obr. 11 představuje situaci v rámci částečně dvoukolejného provozu. Jedná se o dvoukolejnou vložku pro letmé křižování vlaků. Na obrázku je uveden i způsobu výpočtu času obsazení při takové organizaci provozu. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 21

22 Propustnost železniční dopravy Obr. 11 Částečně dvoukolejný provoz (dvoukolejná vložka pro letmé křižování) 4.4 PROPUSTNOST TRAŤOVÉ KOLEJE V NEROVNOBĚŽNÉM JÍZDNÍM ŘÁDU Nerovnoběžný jízdní řád je v praxi častější, neboť na běžných železničních tratích jsou provozovány vlaky různých kategorií (osobní i nákladní dopravy), vedené různými soupravami odlišných technických a dynamických parametrů. Vlakové trasy v nákresném jízdním řádu tak nejsou rovnoběžné. Různé rychlosti vlaků mají za důsledek různé doby obsazení železniční dopravní infrastruktury a jejích prvků. Otázkou je, i v jak má být propustnost takové trati vyjádřena. Používá se vyjádření v tzv. průměrných vlacích. Těmito průměrnými vlakovými trasami je prováděna aproximace na rovnoběžný jízdní řád. V případě nerovnoběžného jízdního řádu se výhradně stanovuje pouze praktická propustnost. Propustnost takového jízdního řádu je možno stanovit grafickou nebo analytickou metodou Grafická metoda Je založena na zkonstruovaném jízdním řádu. Mezery mezi trasami vlaků vytvářejí předpoklad realizovatelnosti jízdního řádu v praxi. Do dostatečně velkých mezer jsou vkládány dodatečné trasy vlaků za účelem zjištění praktické propustnosti. Praktická propustnost se pak vyjádří jako součet zakreslených tras vlaků (pravidelných i dodatečných). 22 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

23 Propustnost traťových kolejí Výhodou metody je snadné určení propustnosti sečtením tras. Objevují se zde i tyto tři hlavní nevýhody: nutnost konstrukce jízdního řádu (pracnost), přístup konstruktéra může být při konstrukci jízdního řádu subjektivní, nutnost zohlednit předcházející a následující úseky na železniční trati Analytická metoda Analytická metoda nevyžaduje konstrukci jízdního řádu. Jako vstupní údaje se používají počty vlaků podle druhů a známé prvky jízdního řádu. Existují dva analytické přístupy: koeficient vylučování tras vlaků základní (rovnoběžné) sítě, výpočet s využitím prostředků teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Koeficient vylučování tras vlaků Pro danou trať se uvažuje (byť nemusí být zkonstruován) s jízdním řádem zaplněným rovnoběžnými průměrnými vlaky. Takový jízdní řád se nazývá základní sítí. V těchto vlacích jsou udávány údaje o propustnost. Nerovnoběžné vlaky pak vylučují vlaky základní sítě. Postup je víceméně orientační jízdní doby nemusejí být ani v rámci jednoho druhu vlaků stejné. Koeficienty vylučování tras vlaků jsou stanovovány empiricky, Výhodou je relativní nenáročnost metody metoda na výpočetní čas. Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Záměrně není používán pojem kategorie vlaku. V rámci jedné kategorie se může vyskytnout více druhů vlaků např. vlaky vedené různými typy vozidel, kdy tyto vlaky patří do jedné kategorie (např. Os). Použití prostředků teorie pravděpodobnosti a matematické statistky Vstupy tvoří: pravděpodobný sled jednotlivých druhů vlaků, znalost o technologických dob obsazení mezistaničního úseku. Výsledkem je pravděpodobná propustná výkonnost. Díky znalosti pravděpodobnosti výskytu sledu jednotlivých vlaků se metoda přibližuje rozložení vlaků ve skutečném jízdním řádu. Je zde tak předpoklad přesnějších výsledků oproti grafické metodě. Výpočet se opírá o tzv. zákon o rozložení velikosti mezer, což umožňuje stanovit pravděpodobnou praktickou propustnou výkonnost. Metoda je vhodné pro výhledový jízdní řád, který ještě není znám, resp. pro stochastické podmínky. Nevýhodou je pracnost metody v oblasti pravděpodobnostních a statistických výpočtů. Zopakujte si Praktická propustnost Propustnost traťové koleje (v různých provozních podmínkách) Rovnoběžný jízdní řád Párový jízdní řád Perioda jízdního řádu Svazkování Technologické doby obsazení (v různých provozních podmínkách) Nerovnoběžný jízdní řád Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 23

24 Propustnost železniční dopravy Grafická metoda Analytická metoda Koeficient vylučování tras vlaků základní sítě Promyslete si V jakých provozních podmínkách se lze v praxi setkat s rovnoběžným jízdním řádem? Jakými prostředky se posuzuje propustnost nerovnoběžných jízdních řádů a proč? Jaká nevýhody mají metody založené na analýze sestavených jízdních řádů? Vysvětlete provozní koncepty částečně jednokolejného a částečně dvoukolejného provozu. 24 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

25 Propustnost kolizního bodu 5 PROPUSTNOST KOLIZNÍHO BODU Úvod Problematika propustnosti kolizního bodu nesouvisí přímo se železniční dopravou (vyjma specifických případů (např. kolejová křižovatka). Na druhou stranu se ale jedná o teoretický základ k dalším výpočtům v oblasti propustnosti staničních zhlaví nebo pro posuzování železničních přejezdů. Princip posuzování kolizního bodu lze ale uplatit rovněž i mimo železniční dopravu v oblasti obecného posuzování sítí. Vaše cíle Seznámit se s problematikou posuzování propustnosti kolizního bodu, jakožto s teoretickou základnou pro další výpočty v oblasti propustnosti železniční dopravy. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitola 6.1.4c), s KOLIZNÍ BOD Kolizní bod obecně vzniká v uzlu dopravní sítě, který tvoří průsečík dvou a více jejích hran, je-li toto křížení úrovňové. V oblasti propustnosti železniční dopravy se jedná např. o kolejovou křižovatku. Schematické znázornění situace je na obr. 12. V teoretickém odvození v této kapitole je uvažována právě situace křížení 2 dopravních směrů (kolejí) A a B, jako je tomu právě na obr. 12. B Obr. 12 Kolizní bod Vstupními údaji pro posouzení kolizního bodu jsou: počty jízd (vlaků) v každém směru N A, N B, doby obsazení jízdou v každém směru t obsa, t obsb, výpočetní období T. Při posuzování kolizních bodů se zjišťuje: celková doba obsazení T obs celková doba rušení T ruš počet případů vzájemného rušení H propustnost kolizního bodu n stupeň obsazení S o koeficient využití propustnosti k vp Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 25

26 Propustnost železniční dopravy 5.2 DOBA OBSAZENÍ KOLIZNÍHO BODU Čistá celková doba obsazení kolizního bodu T obs se určí jako součet celkových dob obsazení technologickými operacemi ve všech (v obou) dopravních směrech. Celková doba obsazení technologickými operacemi v jednom dopravním směru (na jedné koleji) se určí jako součin počtu operací (jízd) a průměrnou dobou obsazení těmito operacemi. Tento výpočet lze zapsat ve formě vztahu (5-1). obs A obsa B obsb A A B B [ min] T = N t + N t = N t + N t (5-1) kde: T obs celková doba obsazení kolizního bodu [min], N A(B) počet technologických operací (jízd) v dopravním směru A (B) [operací] t obsa(b) t A(B) průměrná doba obsazení připadající na jednu technologickou operaci v dopravním směru A (B) [min]. Tato doba se dále zvyšuje díky době rušení T ruš, jak bude pojednáno v dalších podkapitolách. 5.3 RUŠENÍ BEZ PŘEDNOSTI (V JÍZDĚ) Definice Dobou rušení (vázanou na jednotlivé dopravní směry) je doba, kdy je kolizní bod obsazen technologickými operacemi (jízdami) spojenými s provozem v jiném (druhém) dopravním směru Pravděpodobnost rušení Díky definici rušení je možné stanovit pravděpodobnost dvou náhodných jevů vznikajících v kolizním bodě: A B jízda vlaku ve směru A ruší jízdu vlaku ve směru B, B A jízda vlaku ve směru B ruší jízdu vlaku ve směru A. Tyto pravděpodobnosti se stanovují ve smyslu klasické definice pravděpodobnosti jako poměr počtu příznivých jevů k počtu všech jevů. Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti V rovině pravděpodobnosti znamená pojem příznivý jev jinou situaci než v problematice propustnosti. Jelikož se zde jedná o výpočet pravděpodobnosti rušení příznivým jevem z hlediska pravděpodobnosti je situace, kdy k rušení dochází (jízda vlaku v jiném kolizním směru). Z hlediska posouzení propustnosti kolizního bodu je rušení jízdou vlaku jiného kolizního směru přirozeně jevem negativním. Pravděpodobnost jízdy vlaku daného směru (rušení jízd vlaků ve směru druhém) v kolizním bodě je dána vztahy (5-2) a (5-3). Pravděpodobnost jízdy vlaku ve směru A = rušení jízdy vlaku ve směru B: p N t B (5-2) T A A ( A ) = [ 100 %] 26 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

27 Propustnost kolizního bodu kde: p(a B) pravděpodobnost jízdy vlaku ve směru A = rušení směru B [ 100 %], N A počet jízd v dopravním směru A [jízd], t A průměrná doba obsazení připadající na jednu jízdu v dopravním směru A [min], T délka výpočetního období, za které je posuzována propustnost [min]. Pravděpodobnost jízdy vlaku ve směru B = rušení jízdy vlaku ve směru A: p N t A (5-3) T B B ( B ) = [ 100 %] kde: p(b A) pravděpodobnost jízdy vlaku ve směru B = rušení směru A [ 100 %], N B počet jízd v dopravním směru B [jízd], T B průměrná doba obsazení připadající na jednu jízdu v dopravním směru B [min], T délka výpočetního období, za které je posuzována propustnost [min] Střední četnost případů rušení Střední četnost případů rušení představuje vyjádření počtů vlaků, které budou rušeny jízdou vlaků druhého směru. Výpočet vychází opět z klasické definice pravděpodobnosti a na základě znalosti pravděpodobnosti rušení je možné stanovit střední počet rušených vlaků v daném směru podle vztahů (5-4), resp. (5-5). Počet rušených vlaků ve směru B (rušící směr A): h A A ( A ) N [ vlaků] B N t = B (5-4) T Počet rušených vlaků ve směru A (rušící směr B): kde: NB tb h( BA ) = NA [ vlaků] (5-5) T h(ab), h(ba) - střední četnost případů rušení [vlaků]. Význam ostatních veličin a symbolů je patrný z vysvětlivek vztahů (5-2) a (5-3) Celkový počet případů vzájemného rušení v kolizním bodě Celkový počet případů (počet vlaků obou směrů), u kterých dojde k rušení jejich jízdy jízdou vlaků druhého směru se stanoví jako součet středních četností případů rušení pro oba směry. Tato skutečnost lze vyjádřit pomocí vztahu (5-6): ( t + t ) N N = ( A ) h( BA ) [ vlaků] (5-6) T A B A B H = h B + kde: H celkový počet případů vzájemného rušení [vlaků]. Význam ostatních veličin a symbolů je patrný z vysvětlivek vztahů (5-2), (5-3) a (5-5). Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 27

28 Propustnost železniční dopravy Zdržení v kolizním bodě V kolizním bodě mohou nastat dvě extrémní situace: rušení je 0 min, neboť rušící vlak uvolní kolizní bod v okamžik příjezdu vlaku rušeného, rušení odpovídá době obsazení kolizního bodu rušícím vlakem, neboť rušený vlak přijel v okamžik obsazení kolizního bodu rušícím vlakem, z toho vyplývá, že průměrná doba rušení je aritmetický průměr, z čehož vyplývá vztah (5-7): tobsb t ruša = [min] (5-7) 2 (A rušený, B rušící analogicky to platí i pro opačný případ) Relativní doba rušení jízdní cesty Výpočet relativní doby rušení vychází z pravděpodobnosti rušení a průměrné doby rušení, výpočet je dán vztahy (5-8) (5-9). Relativní doba rušení jízdní cesty A směrem B NB tobsb Truš ( BA ) = h( BA ) truša = N T Relativní doba rušení jízdní cesty B směrem A T ruš ( A ) = h( A ) Celková doba rušení T ruš: B B t rušb N = A NB t 2 T 2 obsa A T ruš(b A): tobsb N = 2 T ruš(a B): A NB t 2 T 2 obsb [min] (5-8) [min] (5-9) 2 2 ( t + t ) NA NB obsa obsb Truš = Truš ( AB ) + Truš ( BA ) = [min] (5-10) 2T Poznámka: význam ostatních symbolů je zřejmý z předchozích vztahů. 5.4 RUŠENÍ S ČÁSTEČNOU PŘEDNOSTÍ V JÍZDĚ V praxi existuje řada kolizních bodů, kde existuje částečná přednost v jízdě, tj. jeden z dopravních směrů je preferován, ale přednost nemusí být zaručena vždy. Princip výpočtu propustnosti takového kolizního bodu je analogický jako v případě bodu bez přednosti v jízdě. Rozdíl spočívá ve způsobu vyjádření průměrné doby rušení, používá se přirážka r k době obsazení vlakem (technologickou operací) v upřednostňovaném směru. Průměrné doby rušení se pak stanoví podle vztahů (5-11) a (5-12). tobsa + r trušb = 2 [min] (5-11) tobsb r truša = 2 [min] (5-12) Poznámka: význam symbolů je zřejmý z předchozích vztahů. Celková doba rušení se pak v tomto případě stanoví podle vztahu (5-13): 28 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

29 ( t + 2rt + r + t 2rt + r ) Propustnost kolizního bodu NA NB obsa obsa obsb obsb Truš = [min] (5-13) 2T V případě přednosti druhého dopravního směru B je výpočet analogický. 5.5 RUŠENÍ S ÚPLNOU PŘEDNOSTÍ V JÍZDĚ V tomto případě má vždy jeden z dopravních směrů úplnou přednost v jízdě před směrem druhým. Příklady z praxe, komentář, názorné objasnění problematiky Typickým příkladem úplné přednosti v jízdě (i když ne zcela z oblasti propustnosti železniční dopravy) jsou železniční přejezdy. Drážní vozidla mají v tomto případě vždy úplnou přednost. Princip výpočtu je v tomto případě opět stejný. Jen v jednom směru je nulové průměrné rušení, v druhém směru je v celé výši doby obsazení. Z toho je odvozem vztah (5-14) pro výpočet celkové doby rušení. ( t + t ) 2 NA NB obsa obsb Truš = [min] (5-14) 2T Poznámka: význam symbolů je zřejmý z předchozích vztahů. 5.6 DALŠÍ UKAZATELE PROPUSTNOSTI KOLIZNÍHO BODU Podobně jako v případě propustnosti traťových kolejí (nebo železniční dopravní infrastruktury obecně) jsou i u kolizních bodů stanovovány stupeň obsazení S o a koeficient využití propustnosti k vp Stupeň obsazení Stupeň obsazení kolizního bodu se určí jako podíl součtu dob obsazení a rušení vůči celkové délce výpočetního období, vztah (5-15). Tobs + Truš S0 = [-] (5-15) T kde: S o stupeň obsazení kolizního bodu [-], Tobs celková doba obsazení kolizního bodu [min], T ruš celková doba rušení[min], T délka výpočetního období, za které je posuzována propustnost [min] Koeficient využití propustnosti Koeficient využití propustnosti se v případě kolizního bodu určí jako podíl součtu počtů vlaků v obou směrech ku praktické propustnosti bodu, viz vtah (5-16). N N K A B + = n [-] (5-16) V P Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 29

30 Propustnost železniční dopravy kde: K VP koeficient využití propustnosti [-], N A počet vlaků (technolog. operací) ve směru A [vlaků/výp. období], N B počet vlaků (technolog. operací) ve směru B [vlaků/výp. období], n praktická propustnost kolizního bodu [vlaků/výp. období]. Promyslete si Kde všude v dopravě (i mimo propustnost železniční dopravy) se je možné setkat s kolizními body? V jaké oblasti propustnosti železniční dopravy je možné teorii o výpočtu propustnosti kolizního bodu využít? Uveďte příklady kolizních bodů s částečnou a úplnou předností v jízdě. Pomocí jakých ukazatelů propustnosti se kolizní body posuzují? Jak se zohlední přednost v jízdě? Zopakujte si Kolizní bod, Doba obsazení, Střední četnost případů rušení, Doba rušení. 30 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

31 Stanovení praktické propustnosti pomocí matematické statistiky 6 STANOVENÍ PRAKTICKÉ PROPUSTNOSTI POMOCÍ MATEMATICKÉ STATISTIKY Úvod Metody matematické statistiky a počtu pravděpodobnosti se používají především pro stanovení praktické propustnosti tratí (dopravní infrastruktury) v budoucnosti, kde ještě není znám budoucí jízdní řád. Často se jedná i o pouze projektovanou dopravní infrastrukturu. Pro situaci v budoucích podmínkách se počítá praktická propustnost, nikoli teoretická. Vaše cíle Seznámit se s možnostmi stanovování praktické propustnosti v podmínkách budoucnosti ve výhledových jízdních řádech s využitím metod matematické statistiky a počtu pravděpodobnosti. Základní literatura, povinná literatura k prostudování MOLKOVÁ, T. a kol.: Kapacita železničních tratí. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2010, ISBN Kapitola 6.3.1, s PŘEDPOKLADY VÝPOČTU Pro výhledové podmínky a použití metod počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky není třeba mít vykonstruovaný jízdní řád. Výpočet se opírá o statistický rozbor existujících nákresných jízdních řádů pro tratě s podobnými infrastrukturními a provozními podmínkami. Využity jsou i obecné zákonitosti a poznatky teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. 6.2 VSTUPY VÝPOČTU Pro využití této metody stanovování praktické propustnosti musí být k dispozici: rozsah vlakové dopravy podle jednotlivých druhů, předpokládané jízdní doby, předpokládané provozní intervaly a následná mezidobí, minimální hodnotu záložního času - z, časovou hodnotu stálých manipulací, časovou hodnotou předpokládaných výluk. 6.3 PRAVDĚPODOBNOST JÍZDY VLAKŮ Vlaky se pro tento účel rozdělí podle kategorií (R, Os, ), přičemž N je celkový počet vlaků a N i jsou počty vlaků jednotlivých kategorií, např. N R je počet vlaků kategorie R. Pravděpodobnost jízdy vlaku dané kategorie (např. R) se pak určí ze vztahu (6-1): Ni p(i) = [ 100 %] (6-1) N kde: p(i) pravděpodobnost jízdy vlaku i. kategorie [ 100 %], N i počet vlaků i. kategorie [vlaků], N počet všech vlaků na úseku [vlaků]. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 31

32 Propustnost železniční dopravy 6.4 PRAVDĚPODOBNOST JÍZDY SLEDU VLAKŮ Pro zjišťování charakteristik výhledových jízdních řádů je nutné znát nejen pravděpodobnost jízdy vlaku, jakožto i pravděpodobnost jízdy daného sledu vlaků. Každá dvojice vlaků totiž obsazuje daný úsek jinak dlouho. Pravděpodobnost jízdy sledu vlaků se vypočítá podle vztahu (6-2): p(i, j) N N N.N i j i j =. = [ 100 %] (6-2) 2 N N N kde: p(i,j) pravděpodobnost jízdy sledu vlaků i. a j. kategorie [ 100 %], N i počet vlaků i. kategorie [vlaků], N j počet vlaků j. kategorie [vlaků], N počet všech vlaků na úseku [vlaků]. Z pravděpodobnosti jízdy sledu vlaků lze dovodit i četnost výskytu sledu vlaků. Vztah (6-3) je odvozen z klasické definice pravděpodobnosti. kde: h(i, j) = p(i,pj).n [výskytů] (6-3) h(i,j) četnost výskytu jízdy sledu vlaků i. a j. kategorie [výskytů], p(i,j) pravděpodobnost jízdy sledu vlaků i. a j. kategorie [ 100 %], N počet všech vlaků na úseku [vlaků]. 6.5 RUČNÍ VÝPOČET POMOCÍ VÝPOČETNÍ TABULKY Pro usnadnění těchto výpočtů prováděných ručně byly vytvořeny výpočetní tabulky. Tabulky se liší pro dvoukolejnou (obr. 13) a jednokolejnou trať (obr. 14). Vzor tabulky pro dvoukolejnou trať: Obr. 13 Vzor výpočetní tabulky pro dvoukolejnou trať (zdroj: ČSD D 24) 32 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

33 Stanovení praktické propustnosti pomocí matematické statistiky Vzor výpočetní tabulky pro jednokolejnou trať (záleží na směru jízdy): Obr. 14 Vzor výpočetní tabulky pro jednokolejnou trať (zdroj: ČSD D 24) 6.6 NEJKRATŠÍ ČASY OBSAZENÍ MEZISTANIČNÍHO ÚSEKU Nejkratší časy obsazení mezistaničního úseku se určují na základě: jízdních dob, provozních intervalů, následných mezidobí, popřípadě i přirážek na rozjezd a zastavení. Výsledkem je obdobná tabulka (jako na obr. 13 nebo 14), ale pro nejkratší časy obsazení. 6.7 CELKOVÝ ČAS OBSAZENÍ MEZISTANIČNÍHO ÚSEKU Celkový čas obsazení mezistaničního úseku všemi vlaky t obs se určí jako skalární součin tabulky četností a tabulky nejkratších časů obsazení, resp. sestavením tabulky celkových časů obsazení jednotlivými sledy a součtem jejích prvků. Poznámky, komentář, rozšiřující informace a zajímavosti Výpočetní tabulky je možné zjednodušit zaokrouhlením tabulky počtu sledů na celá čísla (podle běžných matematických zásad), ale tak aby součet tabulky zůstal stejný. Navíc lze vypustit nulové hodnoty. Dále lze využívat i zjednodušené tabulky ve tvaru jako na obr. 15. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 33

34 Propustnost železniční dopravy Obr. 15 Zjednodušené výpočetní tabulky 6.8 ZÁLOŽNÍ ČASY V případě postupu založeném na využití teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky hrají důležitou roli tzv. záložní časy. Právě tyto časy (ne)vytvářejí předpoklady pro možnost vložení dalších vlakových tras do jízdního řádu (zvýšení kapacity). Celkové záložní časy z, jsou získány jako odečtením celkového času obsazení a celkové doby stálých manipulací od výpočetního času. Průměrný čas obsazení se přitom zjistí ze vztahu (6-4). kde: tobs tobs = [min] (6-4) N t obs průměrný čas obsazení mezistaničního úseku [min], t obs součet dob obsazení úseku jednotlivými vlaky [min], N počet všech vlaků na úseku [vlaků]. Průměrný čas mezery (zálohy) se pak stanoví podle vztahu (6-5): kde: tmez tmez = [min] (6-5) N t mez průměrný čas mezery (zálohy) [min], t obs součet časů mezer (záloh) [min], N počet všech vlaků na úseku [vlaků]. O možnosti vložit další vlak se pak rozhodne podle porovnání průměrného času připadajícího na zálohu a minimální hodnoty záložního času. Je-li vypočtený průměrný čas na zálohu: větší, můžeme uvažovat o vložení tras tzv. průměrných (rovnoběžných) vlaků, pokud je menší (nebo roven) dodatečný vlak není možné vložit. 6.9 VLASTNÍ VÝPOČET PRAKTICKÉ PROPUSTNOSTI Vlastní praktickou propustnost lze získat ze vztahu (6-6): T ( tst + tvýl ) n = [průměrných vlaků] (6-6) t + z obs 34 Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera

35 Stanovení praktické propustnosti pomocí matematické statistiky kde: n praktická propustnost mezistaničního úseku [vlaků/výpočetní období], T výpočetní období [min], t st doba stálých manipulací [min], t výl doba výluk [min], t obs doba obsazení (průměrná) [min], z průměrná záloha připadající na jeden vlak [min]. Promyslete si O jaká data a o jaké podklady se metody založené na teorii pravděpodobnosti a matematické statistice opírají? Proč není nutné konstruovat jízdní řád pro (projektovanou) dopravní infrastrukturu? Vysvětlete princip využití metod teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky pro posuzování projektované (dosud neexistující) dopravní infrastruktury. Vysvětlete význam záložních časů v těchto posuzováních. Co rozumíte pod pojmem průměrný vlak. Proč jsou průměrné vlaky pro tyto výpočty důležité? Zopakujte si Pravděpodobnost jízdy vlaků, Pravděpodobnost jízdy sledu vlaků, Celkový čas obsazení mezistaničního úseku, Záložní čas. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera 35

OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC

OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC Ing. Martin Táborský SŽDC, s.o., Ředitelství, Odbor traťového hospodářství, Praha 1. Úvod Opotřebení kolejnic je problémem, který trápí železniční správy snad na celém

Více

Příloha 1 - Doporučený příděl návěstidel

Příloha 1 - Doporučený příděl návěstidel Příloha 1 k SŽDC D1 - Účinnost od 1. července 2013 Příloha 1 - Doporučený příděl návěstidel pracovní zařazení výpravčí výhybkář člen posunové čety staniční dozorce strážník oddílu závorář člen obsluhy

Více

Ministerstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. 173/1995 b. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/199 b., vyhlášky č. 174/2000 b., vyhlášky č. 133/2003 b., vyhlášky č. 57/2013 b. a vyhlášky č. 7/2015

Více

Ověření propustnosti žst. Praha Masarykovo n. pro výhledový rozsah dopravy

Ověření propustnosti žst. Praha Masarykovo n. pro výhledový rozsah dopravy Ověření propustnosti žst. Praha Masarykovo n. pro výhledový rozsah dopravy srpen 2011 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha Mas. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst.

Více

Vliv konstrukce GVD na propustnou výkonnost tratě Praha Libeň Kolín. ŽelAktuel 2014. Praha, 22. 5. 2014 Bc. Michal Komeštík

Vliv konstrukce GVD na propustnou výkonnost tratě Praha Libeň Kolín. ŽelAktuel 2014. Praha, 22. 5. 2014 Bc. Michal Komeštík Vliv konstrukce GVD na propustnou výkonnost tratě Praha Libeň Kolín ŽelAktuel 2014 Praha, 22. 5. 2014 Bc. Michal Komeštík Osnova prezentace Úvod 1) Popis tratě 2) Vývoj rozsahu dopravy 3) Analýza propustné

Více

Bezbariérová přeprava cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace na železnici

Bezbariérová přeprava cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace na železnici Soňa Čtvrtečková Jaroslav Matuška Bezbariérová přeprava cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace na železnici Klíčová slova: přístupnost, bezbariérová doprava, osoby s omezenou schopností pohybu

Více

Číslo 17/2012 Vyšlo 2.10.2012

Číslo 17/2012 Vyšlo 2.10.2012 INFORMAČNÍ ZPRAVODA Číslo 17/2012 Vyšlo 2.10.2012 Obsah Tramvajová výluka Želivského Vozovna Strašnice... 1 Trvalé změny od 24. 9. 2012... 1 Plná integrace železniční zastávky Stratov... 2 Trvalé změny

Více

Univerzita Pardubice. Modernizace trati Brno Přerov, I. etapa Blažovice Nezamyslice

Univerzita Pardubice. Modernizace trati Brno Přerov, I. etapa Blažovice Nezamyslice Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Modernizace trati Brno Přerov, I. etapa Blažovice Nezamyslice Jiří Pálka Diplomová práce 2011 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 Grafikon vlakové dopravy grafikon vlakové dopravy JÍZDNÍ ŘÁD určuje časovou polohu konkrétního vlaku na konkrétním úseku grafikon vlakové dopravy

Více

Název testu: V-08 D1 (varianta A)

Název testu: V-08 D1 (varianta A) Název testu: V-08 D1 (varianta A) 1. V-08 D1 60 Správný název návěsti je: [předpis SŽDC (ČD) D1 čl. 510, 511, 512] a. Jízda přímým směrem zleva doprava b. Jízda přímým směrem zprava doleva c. Jízda vedlejším

Více

Otázky a odpovědi z předpisu SŽDC (ČD) D1

Otázky a odpovědi z předpisu SŽDC (ČD) D1 Otázky a odpovědi z předpisu SŽDC (ČD) D1 Názvy návěstí jsou uvedeny velkými písmeny Článek 1 1 Předpis SŽDC (ČD) D1 je předpis: pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy. pro

Více

KRITICKÁ MÍSTA V TECHNOLOGICKÉM PROCESU PŘÍLEŽITOSTNÉ OSOBNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY

KRITICKÁ MÍSTA V TECHNOLOGICKÉM PROCESU PŘÍLEŽITOSTNÉ OSOBNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY KRITICKÁ MÍSTA V TECHNOLOGICKÉM PROCESU PŘÍLEŽITOSTNÉ OSOBNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY CRITICAL POINTS IN TECHNOLOGICAL PROCESS OF OCCASIONAL PASSENGER ROUTE TRANSPORT Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2 Anotace:

Více

0 - A 0 - A 0 - A B B B

0 - A 0 - A 0 - A B B B 0 - A 0 - A 0 - A 300 m před místem zastavení musí provozní operátor vzdálenost odhadovat v: a) vozech b) metrech c) nápravách Anulační stav je a) stav PZS v době od obsazení přejezdu železničním kolejovým

Více

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1. Vojenské přepravy

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1. Vojenské přepravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC D33 Vojenské přepravy Schváleno dne: 17.4.2012 č.j.: S 16766/2012-BEZ Účinnost od 1. června 2012 Počet listů :

Více

QUO VADIS, dopravní cesto? Tomáš Pospíšil Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita Brno

QUO VADIS, dopravní cesto? Tomáš Pospíšil Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita Brno cesto? Tomáš Pospíšil Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita Brno Struktura příspěvku 1. Současnost manažer infrastruktury a dopravce 2. Současný princip zpoplatnění použití dopravní cesty 3.

Více

Výluky na období 20.07.2015-26.07.2015 160 Výluka v úseku: Třemošná u Plzně - Plzeň hlavní nádraží Typ: Datum konání: Trať: Stanice:

Výluky na období 20.07.2015-26.07.2015 160 Výluka v úseku: Třemošná u Plzně - Plzeň hlavní nádraží Typ: Datum konání: Trať: Stanice: Výluky na období 20.07.2015-26.07.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Třemošná u Plzně - Plzeň hlavní nádraží Datum konání: 18.06.2015 00:00 hod. - 17.08.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň

Více

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH 7. 9. března 01 01 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Doc. Ing. Otto Plášek, Ph.D Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební 1. ÚVOD V současné době probíhá rozsáhlá odborná diskuze ke spolupůsobení ostní

Více

Staniční řád železniční stanice HORNÍ POLICE

Staniční řád železniční stanice HORNÍ POLICE České dráhy, a.s. Regionální centrum provozu Ústí nad Labem Staniční řád železniční stanice HORNÍ POLICE Dokument je uložen v elektronické podobě. Podepsaný originál tištěného dokumentu je řízeným dokumentem

Více

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový

Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový Manuál pro Model environmentálního vzdělávání Přírůstkový Model verze 17.0, 19.0 (XLIII., LXV. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená

Více

KVANTIFIKACE RIZIK VYBRANÝCH NEŽÁDOUCÍCH STAVŮ VE VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMECH

KVANTIFIKACE RIZIK VYBRANÝCH NEŽÁDOUCÍCH STAVŮ VE VODÁRENSKÝCH DISTRIBUČNÍCH SYSTÉMECH Citace Tuhovčák L., Ručka J., Papírník V., Kadlecová V., Vrba O.: Kvantifikace rizik vybraných nežádoucích stavů ve vodárenských distribučních systémech. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 267-272.

Více

KŽC, s.r.o. vydává Prohlášení o dráze regionální

KŽC, s.r.o. vydává Prohlášení o dráze regionální KŽC, s.r.o. vydává Prohlášení o dráze regionální Účinné od 09.12.2012. Společnost KŽC, s.r.o., IČ 2721 0481, se sídlem Meinlinova 336, 190 16 Praha 9 Koloděje, zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským

Více

České dráhy JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD ŽELEZNIČNÍ STANICE B R A N I C E. Účinnost od 01.07.2002

České dráhy JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD ŽELEZNIČNÍ STANICE B R A N I C E. Účinnost od 01.07.2002 České dráhy JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD ŽELEZNIČNÍ STANICE B R A N I C E Účinnost od 01.07.2002 VODÁK Milan PEKÁREK Petr...... přednosta stanice dopravní kontrolor Schválil: Č.j. 14/2002 - O

Více

Posouzení Plánu dopravní obslužnosti Libereckého kraje, Aktualizace pro období 2012-18

Posouzení Plánu dopravní obslužnosti Libereckého kraje, Aktualizace pro období 2012-18 Posouzení Plánu dopravní obslužnosti Libereckého kraje, Aktualizace pro období 2012-18 Zadavatel: KORID LK, spol. s r.o., U Jezu 642/2a, Liberec 2 Hodnotitel: doc. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D., Technická

Více

KCOD ČESKÉ BUDĚJOVICE KCOD PLZEŇ

KCOD ČESKÉ BUDĚJOVICE KCOD PLZEŇ České dráhy Generální ředitelství Odbor osobní dopravy a přepravy Čekací doby a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy KCOD ČESKÉ BUDĚJOVICE KCOD PLZEŇ Platí od 13. prosince 2009 Schváleno řediteli

Více

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Ing. Martin Jareš, Ph.D. FD ČVUT, Horská, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, 5. patro; jares@ropid.cz Přednášky umístěny na: ids.zastavka.net Témata přednášek Úvod Rozdělení

Více

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE

MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE MANUÁL MODEL PLOŠNÉ PLYNOFIKACE verze 16.0 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, dotazy@sfzp.cz Zelená linka pro zájemce o dotace: 800 260 500 www.sfzp.cz, www.mzp.cz

Více

Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Nedostatky ve výzkumu a vývoji. Klíčové problémy. Tyto nedostatky vznikají v následujících podmínkách:

Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Nedostatky ve výzkumu a vývoji. Klíčové problémy. Tyto nedostatky vznikají v následujících podmínkách: Podnik je konkurenčně schopný, když může novými výrobky a službami s vysokou hodnotou pro zákazníky dobýt vedoucí pozice v oboru a na trhu. Prof. Ing. Miloš Konečný, DrSc. Brno University of Technology

Více

TABULKA 1. k sešitovým jízdním řádům

TABULKA 1. k sešitovým jízdním řádům Správa železniční dopravní cesty, státní organizace TABULKA 1 k sešitovým jízdním řádům Vysvětlení zkratek a značek Jen pro služební potřebu T a b u l k a 1 3 Vysvětlení zkratek a značek 1) Zkratky a

Více

UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE

UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravního stavitelství DOPRAVNĚ TECHNICKÁ STUDIE TRUTNOV KRYBLICE TEXTOVÁ ČÁST Listopad 2014 Leden 2015 Č. KOPIE SEZNAM PŘÍLOH: Textová část

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Výluky na období 18.05.2015-24.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět)

Výluky na období 18.05.2015-24.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Plasy - Kaznějov Výluky na období 18.05.2015-24.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Datum konání: 01.05.2015 00:00 hod. - 07.06.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Stanice:

Více

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy říjen 2010 Bc. Marek Binko Bc. Marek Binko: Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy Kapacita žst. Praha hlavní

Více

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 25. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise:

Více

DC 007 SBP Consult prosinec 2009

DC 007 SBP Consult prosinec 2009 DC 007 SBP Consult prosinec 2009 Obsah 1 Úvod...3 1.1 Dílčí cíl DC 007-definice...3 1.2 Obsah aktivity-definice...3 1.3 Termíny řešení...3 1.4 Řešitelský postup...3 2 Zásady a filozofie řešení DC 007...4

Více

České dráhy ČD S 8. Předpis. pro provoz, údržbu a opravy. speciálních vozidel

České dráhy ČD S 8. Předpis. pro provoz, údržbu a opravy. speciálních vozidel České dráhy ČD S 8 Předpis pro provoz, údržbu a opravy speciálních vozidel České dráhy ČD S 8 Předpis pro provoz, údržbu a opravy speciálních vozidel Změna č. 1 Schváleno rozhodnutím generálního ředitele

Více

Automatizace řízení železniční dopravy

Automatizace řízení železniční dopravy Vlastimil Polach 1 Automatizace řízení železniční dopravy Klíčová slova: automatizace, řízení, telematika, automatické stavění vlakové cesty Úvod Moderní zabezpečovací zařízení zvyšují nejen bezpečnost

Více

SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU

SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU SIMPROKIM METODIKA PRO ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ K IZOVÉHO MANAGEMENTU SIMPROKIM Metodika pro školení pracovníků krizového managementu Kolektiv autorů Ostrava, 2014 Autorský kolektiv: doc. Ing. Vilém Adamec,

Více

VII. NÁVRH PRIORIT REKONSTRUKCE A DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ

VII. NÁVRH PRIORIT REKONSTRUKCE A DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ VII. NÁVRH PRIORIT REKONSTRUKCE A DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ VII.1. ZÁMĚRY DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ VYBRANÝCH OBCÍ Obsahem této kapitoly je shrnutí navrhované dostavby silnic II. a III.tříd na území vybraných

Více

KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY

KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY KONCEPCE PRAŽSKÉ PŘÍMĚSTSKÉ DOPRAVY Ing. Filip Drápal ROPID, Praha 1. REGIONÁLNÍ PLÁN PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY: ŽELEZNICE JAKO PÁTEŘ Dopravní opatření v oblasti železniční dopravy pro období jízdního

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt

Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Vlastimil Polach 1 Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Příspěvek v prezentaci Power Point zazněl na Výročním zasedání představitelů českého železničního průmyslu ACRI konaném v Mělníku

Více

Testování a spolehlivost. 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely

Testování a spolehlivost. 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely Testování a spolehlivost ZS 2011/2012 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely Martin Daňhel Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Příprava studijního programu Informatika

Více

5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí

5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí 5 Posouzení efektivnosti variant jízdního řádu a provozu dle svazků tratí V této, nejdelší ze všech kapitol, jsou souhrněé všechny informace, týkající se zvlášť jednotlivých svazků tratí: Výchozí předpoklady

Více

Budování informačních systémů pro komunitní plánování

Budování informačních systémů pro komunitní plánování Ústí nad Labem 1 Budování informačních systémů pro komunitní plánování Ústí nad Labem Zpracoval: MUDr.Miroslav Seiner Obsahová část materiálu vznikla za finanční podpory projektu Komunitní plánování jako

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající

Více

Prognóza poruchovosti vodovodních řadů pomocí aplikace Poissonova rozdělení náhodné veličiny

Prognóza poruchovosti vodovodních řadů pomocí aplikace Poissonova rozdělení náhodné veličiny Prognóza poruchovosti vodovodních řadů pomocí aplikace Poissonova rozdělení náhodné veličiny Ing. Jana Šenkapoulová VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Brno, Soběšická 156, 638 1 Brno ÚVOD Každé rekonstrukci

Více

ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD LUHAČOVICE

ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD LUHAČOVICE ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU STANIČNÍ ŘÁD ŽELEZNIČNÍ STANICE LUHAČOVICE Účinnost od : 15.2.2006...... dopravní kontrolor Schválil: č.j. 324 / 06 dne 27.1.2006...... vrchní přednosta UŽST Počet

Více

CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY

CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY 70% 3.1.8.A CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY Umístění Orientační rozměry Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové bezpečnostní prvky

Více

Dopravní Terminál Semily. Autobusové nádraží. Dokumentace pro územní řízení. Stavebník: Město Semily Husova 82, 513 13 Semily

Dopravní Terminál Semily. Autobusové nádraží. Dokumentace pro územní řízení. Stavebník: Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Autobusové nádraží Rozptylová studie Akce: Stavebník: Dopravní Terminál Semily Autobusové nádraží Dokumentace pro územní řízení Město Semily Husova 82, 513 13 Semily Projektant: Ing. arch. Ivan Lejčar

Více

Způsoby napájení trakční sítě

Způsoby napájení trakční sítě Způsoby napájení trakční sítě Trakční síť je napájená proudem z trakční napájecích stanic. Z důvodů omezení napájecích proudů a snadnější lokalizace poruch se síť dělí na jednotlivé napájecí úseky, které

Více

16. konference Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice 23.-25.3.2010

16. konference Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice 23.-25.3.2010 Pardubice 23.-25.3.2010 16. konference Železniční dopravní cesta 2010 ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA V PARDUBICKÉM KRAJI Jan Tichý náměstek hejtmana Pardubického kraje 1. Úvod Pardubický kraj má, vzhledem ke

Více

Pavel Krýže, René Amcha 1, Petr Veselý 2

Pavel Krýže, René Amcha 1, Petr Veselý 2 NOVÁ METODIKA VÝPOČTU PROPUSTNOSTI MEZISTANIČNÍHO ÚSEKU S ODBOČKOU NEW METHODOLOGY FOR CAPACITY CALCULATIONS IN THE LINE SECTION (BETWEEN TWO STATIONS) WITH AN INTERMEDIATE JUNCTION Pavel Krýže, René Amcha

Více

DOPRAVNÍ PŘEDPISY. Pomůcka pro provoz na kolejišti sekce N-scale

DOPRAVNÍ PŘEDPISY. Pomůcka pro provoz na kolejišti sekce N-scale DOPRAVNÍ PŘEDPISY Pomůcka pro provoz na kolejišti sekce N-scale Pomůcka vychází z předpisů ČSD D1, D2 a D3 zjednodušených pro provoz na modulovém kolejišti v epoše IIIc-IVb (1965-1985). Datum aktualizace:

Více

Provozní bezpečnost - Problematika vzniku, monitoringu a eliminace prašné frakce, stanovení prostředí a zón s nebezpečím výbuchu

Provozní bezpečnost - Problematika vzniku, monitoringu a eliminace prašné frakce, stanovení prostředí a zón s nebezpečím výbuchu Provozní bezpečnost - Problematika vzniku, monitoringu a eliminace prašné frakce, stanovení prostředí a zón s nebezpečím výbuchu Ing. Martin Kulich, Ph.D., VVUÚ, a.s., Ostrava Radvanice Jaromír Matějů,

Více

KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY. 1. Úvod. 2. Stav techniky, definice a zadání

KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY. 1. Úvod. 2. Stav techniky, definice a zadání KOLEJOVÉ ABSORBÉRY HLUKU A SMĚROVÉ CLONY Jan Eisenreich ředitel společnosti a předseda představenstva PROKOP RAIL, a.s. 1. Úvod Hluk a vibrace - civilizační produkt, který svojí každodenní přítomností

Více

je souhrnný název pro staniční řády, obsluhovací řády, prováděcí nařízení, přípojové provozní řády a provozní řády vleček

je souhrnný název pro staniční řády, obsluhovací řády, prováděcí nařízení, přípojové provozní řády a provozní řády vleček 1 2 3 4 5 6 7 Příklady testových otázek pro odvětví TH - mosty a tunely (část D) Příklady jsou informativního charakteru a nemusí plně korespondovat s otázkami v písemném testu. V případě opravy, změny

Více

TSI provoz a potvrzení bezpečnosti

TSI provoz a potvrzení bezpečnosti TSI provoz a potvrzení bezpečnosti Matthias Heidl 1 Uspořádání železničního provozu na transevropské železniční síti (TEN) je do budoucnosti předurčeno technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI).

Více

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4 Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4

Více

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI NA ÚZEMÍ MĚSTA KRÁLÍKY STUDIE PROVEDITELNOSTI Říjen 2011 O B S A H MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2. INFORMACE O ŘEŠENÉ LOKALITĚ... 6 2.1. Charakteristika

Více

Společná ustanovení pro všechny Etapy uvedené ve SROV A:

Společná ustanovení pro všechny Etapy uvedené ve SROV A: České dráhy, a. s. Jízdní řád 2005 / 2006 RCP Česká Třebová V České Třebové dne 10. ledna 2006 Č.j.: 55-06 11 / 11 3 VR Zpracovatel: Horský (hlavní zpracovatel) 9723 25089 : Horsky@gr.cd.cz Rotrekl (osobní

Více

Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem

Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem František Fiala, První SaZ Plzeň (část 1. a 2.) Ivan Konečný, ZČU Plzeň (část 3. a 4.) 1. Úvod V úvodu této přednášky dovolte,

Více

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou

Více

Číslo 17/2011 Vyšlo 3.10.2011

Číslo 17/2011 Vyšlo 3.10.2011 INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Číslo 17/2011 Vyšlo 3.10.2011 Obsah Trvalé změny PID od 1.10.2011... 1 Vlaková výluka na linkách S8 a S80... 1 Slevy na jízdném v Praze pro jednotlivé věkové kategorie... 2 Jízdenky

Více

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy Pražské stavební předpisy Pavel Hnilička OBSAH PŘEDNÁŠKY část 1: úvod a základní informace - koncepce předpisu - obsah a struktura nařízení, - předmět úpravy, účinnost,

Více

Technologie dopravy a logistika

Technologie dopravy a logistika Cvičení č. 4 Systematická tvorba jízdního řádu Oběhy vozidel/souprav Ing. Zdeněk Michl Ing. Michal Drábek, Ph.D. Ing. Jiří Pospíšil, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav logistiky a managementu dopravy

Více

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od TP 85 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD - OPK č.j.... s účinností od Nabytím účinnosti se ruší a nahrazují v celém rozsahu TP 85 Zpomalovací

Více

ODŮVODNĚNÍ. k návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Označení nový text vypuštěný text

ODŮVODNĚNÍ. k návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Označení nový text vypuštěný text ODŮVODNĚNÍ k návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky Označení nový text vypuštěný text Verze pro projednání upraveného návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR OBECNÁ

Více

Sp 1-1851 5201 R 1 R 951 R 951 R 3 5215/5217 1-5215 R 5 R 849. Sp 1851 1-5219 R R 953 R 9 R R 21 R R 853. R 853 Ex R 23 R 5606/7

Sp 1-1851 5201 R 1 R 951 R 951 R 3 5215/5217 1-5215 R 5 R 849. Sp 1851 1-5219 R R 953 R 9 R R 21 R R 853. R 853 Ex R 23 R 5606/7 platný od 22. srpna 2011, 12:20 hod. (od Os 5203 a R 855) nepřetržitě do 31. srpna 2011, 17:30 hod. 020 (Praha -) Velký Osek - Hradec Králové (- Choceň) km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 5600/1

Více

Na workshopu byly projednány základní tematické okruhy týkající se metodiky preference autobusů/trolejbusů.

Na workshopu byly projednány základní tematické okruhy týkající se metodiky preference autobusů/trolejbusů. Závěrečná zpráva z Workshopu k metodice preference BUS pořadatel: ČVUT v Praze Fakulta dopravní, Regionální organizátor Pražské integrované dopravy místo: ČVUT v Praze Fakulta dopravní, budova Florenc,

Více

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23)

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23) III. Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016 Strana 1 ( 23) OBSAH 1. ÚVOD 2. SYSTEMIZAČNÍ ÚDAJE 2.1. Služební a pracovní místa 2.2. Místa představených a vedoucích zaměstnanců

Více

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC Ing. arch. Pavel Andršt ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 České Budějovice, 8.-10. dubna 2014 Základní legislativa Zákon č. 266/1994

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel Metodický zpravodaj autoškol č. 83/2014 školení řidičů Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel Zdroj: BOZP info.cz (Státní zdravotní ústav) Zdravotní způsobilost řidiče motorových

Více

Příměstská železnice v pražské aglomeraci

Příměstská železnice v pražské aglomeraci Příměstská železnice v pražské aglomeraci foto www.trainweb.cz Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD, a.s., pro osobní dopravu Základní koncepce rozvoje pražské příměstské a městské železnice:

Více

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI

PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKT SNÍŽENÍ PRAŠNOSTI V OBCI PAŠINKA STUDIE PROVEDITELNOSTI Říjen 2011 O B S A H MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE... 5 2. INFORMACE O ŘEŠENÉ LOKALITĚ... 6 2.1. Charakteristika zdrojů,

Více

VEDOUCÍ REALIZAČNÍHO TÝMU POSKYTOVATELE:

VEDOUCÍ REALIZAČNÍHO TÝMU POSKYTOVATELE: Koncepce zpoplatnění silniční infrastruktury a rozvoje mýtného systému v ČR (technicko-ekonomická část) Dodatek zohledňující závěry z Ř konaného 5. 11. 212 Česká republika Ministerstvo dopravy PROJEKT:

Více

B3 Vazba strategie byznys

B3 Vazba strategie byznys Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B3 Vazba strategie byznys Toto téma vysvětluje vzájemný vztah mezi tzv. byznysem organizace (hlavním

Více

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy

Bakalářské studium. Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY. Povinný. Technologie a řízení dopravy Studium: Obor: Název předmětu státní závěrečné zkoušky: Předmět: Zahrnuje předměty: Akademický rok: 2014/2015 Počet otázek: 30 Bakalářské studium Technologie a řízení dopravy TECHNOLOGIE A ŘÍZENÍ DOPRAVY

Více

České dráhy ČD D0 PŘEDPIS VŠECH NESMYSLŮ POUŽÍVANÝCH PŘI ORGANIZOVÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY

České dráhy ČD D0 PŘEDPIS VŠECH NESMYSLŮ POUŽÍVANÝCH PŘI ORGANIZOVÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY České dráhy ČD D0 PŘEDPIS VŠECH NESMYSLŮ POUŽÍVANÝCH PŘI ORGANIZOVÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY Schváleno rozhodnutím genitálního ředitele Českých drah Účinnost od 1. 1. 2005 O B S A H Obsah 1 Záznam

Více

Možnosti zvyšování rychlostí

Možnosti zvyšování rychlostí Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Firemní cenová politika (N_FCP) Akademický rok 2009/10

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Firemní cenová politika (N_FCP) Akademický rok 2009/10 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Firemní cenová politika (N_FCP) Akademický rok 2009/10 Úvodní charakteristika předmětu: Jednosemestrální předmět Firemní cenová politika (N_FCP) je učebním

Více

Metodický pokyn. Ministerstva pro místní rozvoj

Metodický pokyn. Ministerstva pro místní rozvoj Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,

Více

DOPRAVNÍ PROVOZ. Soubor pomůcek pro provoz na kolejišti sekce N-scale

DOPRAVNÍ PROVOZ. Soubor pomůcek pro provoz na kolejišti sekce N-scale DOPRAVNÍ PROVOZ Soubor pomůcek pro provoz na kolejišti sekce N-scale Pomůcky vychází z předpisů ČSD D1, D2 a D3 zjednodušených pro provoz na modulovém kolejišti v epoše IIIc-IVb (1965-1985). Datum aktualizace:

Více

Úvod do dopravního inženýrství. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Úvod do dopravního inženýrství. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Úvod do dopravního inženýrství Ing. Michal Dorda, Ph.D. Pozemní komunikace Pozemní komunikace je liniová stavba sloužící především dopravě silničních dopravních prostředků, případně k pohybu chodců, cyklistů

Více

Základní provozní předpis IRC/Ú1

Základní provozní předpis IRC/Ú1 Základní provozní předpis IRC/Ú1 Stránka 1 z 6 1. Základní ustanovení 1.1. Společnost International Railways Corporation a.s. (dále jen IRC) zajišťuje železniční dopravu v Kunilhotském výběžku severně

Více

SIMULACE PRÁCE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA SIMULATION OF FREIGHT VILLAGE WORKING

SIMULACE PRÁCE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA SIMULATION OF FREIGHT VILLAGE WORKING SIMULACE PRÁCE VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA SIMULATION OF FREIGHT VILLAGE WORKING Jaromír Široký 1, Michal Dorda 2 Anotace: Článek popisuje simulační model práce veřejného logistického centra, který byl

Více

Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS

Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS Ing. František Kopecký, Ph.D. Stavební fórum - Bratislava 8.3.20 Kvalitní veřejná osobní doprava v regionu je základním

Více

Simulační podpora prověřování variantního uspořádání kolejišť v rámci železničních stanic

Simulační podpora prověřování variantního uspořádání kolejišť v rámci železničních stanic Simulační podpora prověřování variantního uspořádání kolejišť v rámci železničních stanic Případová simulační studie žst. Praha Masarykovo nádraží Bc. M. Binko, Ing. M. Zaťko 24.09. 2013 Cíl studie za

Více

I. ÚVOD. I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb.

I. ÚVOD. I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb. I. ÚVOD I.1. ÚP VÚC a jeho posouzení dle zákona č. 244/1992 Sb. Cílem hodnocené územně plánovací dokumentace je vymezení hlavních koridorů a ploch umožňujících umístění dopravní a technické infrastruktury

Více

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ PRO VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO SAMOSTATNÝ A BEZPEČNÝ POHYB ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH NA KOMUNIKACÍCH A PLOCHÁCH.

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ PRO VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO SAMOSTATNÝ A BEZPEČNÝ POHYB ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH NA KOMUNIKACÍCH A PLOCHÁCH. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ PRO VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO SAMOSTATNÝ A BEZPEČNÝ POHYB ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH NA KOMUNIKACÍCH A PLOCHÁCH. Petr Lněnička, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Metroprojekt

Více

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Týká se ustanovení článku, příloh

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Týká se ustanovení článku, příloh 3. změna účinnost od 1. 8. 2006 ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Číslo změny Č.j. Účinnost od Týká se ustanovení článku, příloh Opravil Dne Podpis 1 1.10.2004 2 1.12.2004 3 1.8.2006 1,4,28,32,54,55, 73 22,54,55,116,

Více

SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA

SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA Seminář Czech Raildays, Ostrava, 17.06. 2008 SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA Zdeněk MALKOVSKÝ 1, Abstrakt: Příspěvek je věnován problematice řešení pasivní bezpečnosti

Více

Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - doplněk

Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - doplněk Autor Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - doplněk Blok BK3 - Doprava a územní plánování Datum Červen 2001 Poznámka Text neprošel

Více

POŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE)

POŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE) Příloha A (Informativní) POŽADADAVKY NA ORGANIZACI SYSTÉMU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI (ZÁKLADNÍ INFORMACE) 1. MODEL SYSTÉMU MANAGEMENTU SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIRMY Současný pohled na problematiku společenské

Více

VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA...

VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA... Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 4 2 VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA... 5 2.1 OBECNÉ POŽADAVKY... 5 2.2 VYHODNOCENÍ NEDOVOLENÉHO PROJETÍ... 5 2.3 DETEKČNÍ MÍSTO PRO NEDOVOLENÉ PROJETÍ... 6 2.4 VYUŽITÍ

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ souhrnná textová část Zpracovatel:

Více

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k 1. 9. 2009)

Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k 1. 9. 2009) Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 1572/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Strojírenství (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje

Více

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

NÁVRHY ÚPRAV UZLŮ I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII.

NÁVRHY ÚPRAV UZLŮ I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. NÁVRHY ÚPRAV UZLŮ NÁVRHY ÚPRAV UZLŮ Návrhy úprav uzlů jako konkrétní aplikace navržené metodiky rekonstrukce uzlů VHD jsou zpracovány formou katalogových listů pro každou lokalitu: I. II. III. IV. V. VI.

Více

MDT 625. 1:528. 02 TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 9. 3. 1980. Traťové značky STANIČNÍKY A MEZNÍKY ČSD Tvary, rozměry a umístění

MDT 625. 1:528. 02 TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 9. 3. 1980. Traťové značky STANIČNÍKY A MEZNÍKY ČSD Tvary, rozměry a umístění MDT 625. 1:528. 02 TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Schválena: 9. 3. 1980 TNŽ 73 6395 Generální ředitelství Českých drah Traťové značky STANIČNÍKY A MEZNÍKY ČSD Tvary, rozměry a umístění TNŽ 73 6395 JK 824 Tato

Více