ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV

Transkript

1 J UNDROV ROČNÍK26/Č.1/2016www.jundrov.info ZDARMA ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-JUNDROV Pouze na krátké období se v plné síle zatím ozvala leto ní zima. Po letech alespoà na pár dní zamrzlo koryto Svratky a stromy pokryl popra ek snûhu. Foto: Ladislav Jelínek ZPRÁVA O âinnosti SAMOSPRÁVY MùSTSKÉ âásti BRNO-JUNDROV V ROCE 2015 Z OBSAHU VYBÍRÁME: KaÏd den, t den ãi mûsíc bûïí na radnici tak zbûsile, Ïe ani nestíháme od krtávat splnûné úkoly. Zaãátek nového roku je pak tím nejvhodnûj ím ãasem se na malou chvíli zastavit a zrekapitulovat rok jiï patfiící minulosti. Vyhodnotit nabyté zku enosti, pouãit se z chyb a poplácat se alespoà na okamïik po ramenou a fiíci si udûlali jsme kus práce a s pokorou upfiít v echny síly a energii k dosaïení dal ích cílû a plnûní nov ch úkolû. Dokonãení sportovního hfii tû za Z Jasanová do podoby, jakou má dnes, trvalo témûfi tfii volební období. 1. etapu zrealizovali na i pfiedchûdci, ktefií je tû stihli poïádat i o dotaci z evropsk ch strukturálních fondû na realizaci etapy ã. 2. BohuÏel neúspû nû. Nám se pak podafiilo popostrãit neúspû nou Ïádost mezi úspû né a v roce 2015 tak mohlo b t hfii tû dokonãeno a otevfieno vefiejnosti. Se Ïádostí o dotaci na rekonstrukci hfii È za ulicí Dubovou jsme na tûstí uspûli ihned. PfiestoÏe realizace tohoto zámûru provázely nemalé komplikace, dospûla rekonstrukce v mûsíci fiíjnu ke konci. U obou akcí jsme investorství ponechali Investi - ãnímu odboru Magistrátu mûsta Brna, kter má s ãerpáním evropsk ch dotací, na rozdíl od na eho úfiadu, velké zku enosti. Aby se v tûchto pfiípadech plány staly skuteãností, museli jsme z rozpoãtu mûstské ãásti na obû akce v celkové hodnotû 17 mil. Kã pfiispût ãástkou 1,9 mil. Kã. Jako nejzdafiilej í poãin minulého roku se zdá b t vybudování pfiírodní pláïe u fieky Svratky v lokalitû zvané Pra nice. Zatímco nezvykle horké a dlouhé léto pfiilákalo na Pra nice milovníky pfiírodního koupání, novû upravenému prostranství mezi ulicemi efiíková a Sosnová tento zpûsob léta pfiíli neprospûl. Vysazené stromy Ïivofiily a zasetá tráva nemûla anci vzklíãit. Zato plevelu se dafiilo náramnû. Na podzim jsme proti nûmu razantnû zasáhli a budeme s napûtím ãekat, v jaké kondici se trávník i stromy na jafie probudí. Nainstalovan mobiliáfi laviãky a odpadkov ko dosud pfieïívají bez úhony. Bûhem letních prázdnin bylo ru no i ve kolce. Na í Ïádosti o finanãní pfiíspûvek ve v i 3 mil. Kã na zateplení stfiechy budovy kolky a na rekonstrukci vytápûní, mûsto vyhovûlo, a díky otevfienému v bûrovému fiízení na zhotovitele stavby jsme obû investice pokryli pouze z dotace a z vlastního rozpoãtu jsme nemuseli dát ani korunu. Postupnû fini ujeme i s revitalizací obecního bytového fondu. Spravujeme tfii mûstské bytové domy jeden dûm na ulici Dubová, jeden na ulici Jasanová a posledním obecním domem je první kostka na ulici Sosnová. Po rekonstrukci bytov ch jader jsme v uplynulém roce v bytech poslednû jmenovaného domu zrekonstruovali zastaralé elektrické rozvody. TotéÏ se chystáme provést letos v domû na Jasanové a v pfií tím roce dokonãíme cel zámûr v mûnou elektrorozvodû v domû na ulici Dubová. Smûle jsme se obrátili na mûsto i s prosbou o dotaci na vybudování bezbariérového nájezdu do budovy úfiadu a na rekonstrukci ohyzdn ch Ïelezobetonov ch kontejnerov ch stání na ulici Dubová. Úãelová dotace v celkové v i 1 mil. Kã nám byla pfievedena ke konci roku na úãet, ov em museli jsme, kvûli nezájmu uchazeãû o tyto zakázky, pfiesunout realizaci na leto ní rok. V uplynulém roce jsme pokraãovali v roz- ifiování parkovacích míst kolem panelové zástavby na ulici Dubová. Toãnu MHD na koneãné zastávce autobusové linky ã.67 jsme nechali upravit tak, aby zde mohlo vzniknout o 5 parkovacích míst více neï bylo pûvodnû a je tû se nám podafiilo vtûsnat sem nov chodník pro pû í a dva 2 Rozvoj Jundrova v oblasti Dubová 7 Společenská kronika, kultura a sport 10 Rozhovor 4 Z úřadu 5 Škola 8 Knihovna Jiřího Mahena v Brně 9 Poezie 11 Z historie Jundrova 13 Napsali jste nám

2 2 zelené ostrûvky. Dal í nová parkovací místa a chodníky hodláme vybudovat v leto ním roce. Dal ím dûkazem toho, Ïe Program rozvoje mûstské ãásti Brno-Jundrov pro období (mûïete si pfieãíst na webov ch stránkách Mâ - info/samosprava/zastupitelstvo-mestskecasti/program-rozvoje/), není jen slibem na papífie, jsou také na e aktivity kolem pokraãující v stavby v lokalitû pod ulicí Dubovou. V minulém roce jsme zapoãali dialog s developerem, kter by mûl letos vyústit v balík smluv, jimiï mûstská ãást uhájí v tomto území dûleïité vefiejné zájmy. Tyto zájmy byly prezentovány na J UNDROV vefiejné besedû v KC Svratka, které se zúãastnila více jak stovka obãanû (podrobnûji k lokalitû pod ulicí Dubovou v ãlánku O. Èastníka). RovnûÏ probûhly v minulém roce 4 vefiejné besedy na rûzná témata, dvakrát jsem vítala na radnici nové obãánky, uskuteãnila se 3 setkání starostky s témûfi 80 jundrovsk mi jubilanty, adventní veãer spojen s rozsvûcováním vánoãního stromu, dûtsk den, jundrovsk ples a dal í spoleãenské akce, které pofiádala mûstská ãást. Co napsat závûrem Velké podûkování v em, ktefií nám v na í práci pomáhají. KolegÛm z komisí, ktefií pfiicházejí s radami, nápady ãi podnûty a nûktefií dokonce ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 i s osobním nasazením pfiímo v terénu pfii realizaci zámûrû. Mnozí z nich vûnují Jundrovu hodnû ze svého volného ãasu a odmûnou je jim pouze dobr pocit, Ïe pro své okolí nûco udûlali. Velké díky také obãanûm, ktefií na i práci sledují a mají názor, o kter se neváhají s námi podûlit. A v neposlední fiadû musím podûkovat pracovnicím úfiadu, bez nichï by nebylo moïno tolik zámûrû zrealizovat. Jen proto, Ïe jsme skvûl t m, Jundrov mûïe vzkvétat. KaÏd, kdo jakkoliv pfiiloïil ruku k dílu, má moji úctu a velké podûkování. Ivana Fajnorová, starostka Mâ Brno-Jundrov P EHLED PLÁNOVAN CH INVESTIC V ROCE 2016 Uskuteãnûní plánovan ch investic je vïdy závislé pfiedev ím na dostatku financí. Investice, u nichï jiï existuje rozpoãet nákladû na její realizaci a je moïno je pokr t z vlastních zdrojû, automaticky zafiazujeme do návrhu rozpoãtu Mâ, kter zastupitelé schvalují na prosincovém zasedání. Ty, jenï jsou závislé na cizích zdrojích (dotace z mûsta, evropské ãi státní dotace apod.) anebo vzniknou bûhem roku, b vají do rozpoãtu zafiazovány dodateãnû. Existuje i moïnost, Ïe investorství na sebe pfievezme mûsto ãi u nûkter ch dopravních staveb spoleãnost Brnûnské komunikace. V takovém pfiípadû jdou ve - keré finanãní náklady na vrub investora, pfiípadnû se Mâ na realizaci podle sv ch moïností finanãnû podílí. Nesmím také opomenout, Ïe poãet realizovan ch investic je limitován ãasov mi a personálními moïnostmi úfiadu, neboè se jedná o agendu pouze jedné úfiednice, a jako je tomu v ude jinde, i v Jundrovû má den pouh ch 24 hodin. Z podobn ch anebo rûzn ch jin ch dûvodû se mûïe stát, Ïe se plánovaná investice pfiesune na rok následující. V tomto roce máme tedy v plánu zab vat se tûmito ideov mi ãi projektov mi pfiípravami a realizacemi: Bûhem tohoto roku probûhne architektonická soutûï o návrh na úpravu vefiejného prostranství za panelov mi domy Jasa - nová a Dubová. Pokud díky soutûïi získáme neotfiel a zajímav návrh, pfiedpokládáme, Ïe by mohlo dojít k jeho realizaci v letech Právû probíhající v bûrové fiízení na zhotovitele nov ch kontejnerov ch stání v ulici Dubová slibuje uskuteãnûní tohoto zámûru v první polovinû roku. Ve stejné lokalitû plánujeme na tuto úpravu navázat v stavbou 17 nov ch parkovacích míst vãetnû vybudování chybûjících chodníkû, nového povrchu parkovi tû na konci Lelkovy ulice (za prodejnou firmy Holoubek) a revitalizaci travnatého ostrûvku mezi zmínûn m parkovi tûm a matefiskou kolou. Reali - zaci plánujeme na druhou polovinu tohoto roku. V souãasné dobû je zadáno zpracování studie na parkovací dûm na konci ulice Dubová. O letních prázdninách by mûlo také dojít k rekonstrukci parkovi tû na ulici Jasanová. V pfiípadû, Ïe získáme finanãní pfiíspûvek od statutárního mûsta Brna, plánujeme taktéï o letních prázdninách pfiistavit jednu tfiídu Z Jasanová, která bude slouïit jako pfiípravná tfiída pro pfied koláky s odkladem kolní docházky. Uvolní se tím 15 nov ch míst v matefiské kole a pfiitom budou mít dûti moïnost nasávat po cel rok kolní atmosféru, aniï by byly zatíïeny povinnostmi, které je v 1. tfiídû neminou. Bûhem prvního ãtvrtletí tohoto roku bude zpracována projektová dokumentace na rekonstrukci elektrorozvodû v bytov ch jednotkách BD Jasanová. Rekonstrukce by mûla zapoãít na pfielomu prvního a druhého pololetí. V jarních mûsících probûhnou opravy b valé prodejny v ulici Pod Holednou tak, aby zde mohly vzniknout vhodné prostory pro spolkové vyuïití. Nejpozdûji v kvûtnu bude patfiit jundrovsk úfiad díky v stavbû bezbariérového nájezdu mezi 16 brnûnsk ch radnic s bezbariérov m vstupem (Brno je ãlenûno na 29 Mâ). Nabídka Dopravního podniku mûsta Brna na v mûnu zastávkového pfiístfie ku na koneãné MHD nás pfiimûla k zamy lení nad cel m prostorem. Vznikla tak studie se zajímav m bezbariérov m fie ením. V souãasné dobû pracujeme na investiãním zámûru tak, aby mohlo dojít k úpravû tohoto prostoru nejpozdûji v roce Podle aktuálnosti vás budeme prû - bûïnû o jednotliv ch akcích podrobnû informovat. Ivana Fajnorová ROZVOJ JUNDROVA V OBLASTI DUBOVÁ V rámci dotazû obãanû stále vznikají pochybnosti, jak se pfiesnû bude vyvíjet v souãasnosti nejvût í rozvojová lokalita mûstské ãásti pod ulicí Dubovou. Dovolte tedy pár shrnujících informací. Existují zde hned tfii zámûry v stavby rodinn ch domû. Nejvût í z nich na 45 domkû navazuje na dokonãené rodinné domy na ulicích Pra nice, Lelkova a Ke KáãatÛm. Druh zámûr na nûkolik domkû navazuje na tento plán v prostoru tûsnû za kotelnou na Dubové 23a. Posledním zámûrem na nûkolik rodinn ch domû je svah nad kotelnou Bfiezová 68a. Ve v ech tûchto pfiípadech se jedná o soukromé zámûry na soukrom ch pozemcích dne ních zahrádek. Zaãátek stavby v ichni zmínûní avizují jiï na leto ní rok, ale podle dosavadní rychlosti, se kterou pfiistupují k povolování staveb, oãekávám, Ïe letos nezaãne stavût Ïádn z nich. Mûstská ãást zde jiï realizovala nûkolik úprav vefiejného prostoru, poslední byl nov chodník na toãnû autobusu a s ním 5 nov ch parkovacích míst. Tûsnû pfied realizací je úprava kontejnerov ch stání pod ul. Dubová, stavba je povolena a probíhá v bûr dodavatele. V rámci této stavby dojde téï k pfiesunu v ech kontejnerû na tfiídûn odpad ke kontejnerûm smûsn m pod Dubovou 15. Tímto vznikne jedno parkovací místo dnes zabrané kontejnery na sklo a textil. Kontejnery pod Dubovou 11 se posunou smûrem k Dubové 13 podél chodníku spojujícího zastávku MHD a Dubovou. Tím se umoïní následné úpravy parkování pod Dubovou 11. Dal í stavbou, na niï se nyní chystá projektová dokumentace, je roz ífiení parkovacích míst v této oblasti o 17 míst. Tato vzniknou pod Dubovou 11, kde místo souãasn ch dvou podéln ch míst a prostoru pro kontejnery bude 10 míst a dále pak na parkovi ti za firmou Holoubek, kde na úkor trávníkû vznikne 9 míst. V rámci této stavby je tû dojde k pokraãování chodníku od ordinace praktického lékafie na Lelkovû ulici podél parkovi È aï ke schodûm na Dubové 15, coï nahradí dne ní v trávû vy lapanou pû inu. Dal ím pfiipravovan m projektem je úprava koneãné zastávky linky 67 a chodníku a schodû u ní. Projekt je nyní ve fázi dokonãování studie a nás - lednû bude otázkou financování projektu, pfiedbûïn odhad celkov ch nákladû je cca 4 mil. Kã BohuÏel ne v e jde k lep ímu. Na kfiiïovatce Lelkova-Dubová vznikla hrubá stavba, která fiadu obãanû zarazila. V tomto prostoru je fiádné povolení na stavbu dvou

3 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 3 rodinn ch domû. Jedná se o poslední souãást projektu na domy, které vznikly okolo. Uvedené dva rodinné domy byly nejvût ími z povolen ch. Hrubá stavba v tuto chvíli nepokraãuje, a to nikoliv z dûvodu poãasí, ale protoïe po upozornûní obãanû do lo k porovnání s povolením a stavba, kterou vidíte, tomuto povolení neodpovídá. Zabírá pravdûpodobnû shodn pûdorys jako povolené dva RD (nebylo mûfieno), ale neodpovídá sv m vzhledem ani v - Ilustraãní foto: Ladislav Jelínek kou stavby. Stavební úfiad provedl na stavbû v prosinci kontrolu a na místû dal í stavební ãinnost zakázal. Nyní probíhají dal í fiízení v této vûci, jeï mohou skonãit buì nafiízením odstranûní stavby, nebo dodateãn m povolením, pfiípadnû jakoukoliv variantou mezi. AÈ to jiï dopadne jakkoliv, lze pfiedpokládat, Ïe se stavbou se letos nic nestane a nezb vá neï doufat, Ïe se na ni v souãasném stavu nebudeme dívat následujících 20 let, jak je tomu s hrub mi stavbami na Veslafiské ãi Bfiezové. Z dlouhodob ch plánû mûstské ãásti jsou dûleïité zejména dva. Jednak pfiemûnit okolí fieky na odpoãinkovou oblast. BohuÏel zde se naráïí na vlastnictví pozemkû. Obecním pozemkem jsou Prachejle, jeï upraveny jiï byly, a ostatní jsou soukromé (dokonce i ãást pozemkû pod asfaltov m chodníkem do Komína je soukromá). MoÏnost roz ífiení se jeví v souvislosti se zmínûnou dal í v stavbou domkû, ale rozhodnû se nejedná o nic jistého ani rychlého. Dal ím dlouhodob m zámûrem je zlep it kritick nedostatek parkovacích míst v této oblasti. Kromû jiï zmiàovan ch pfiipravovan ch ãi dokonãen ch staveb se hledají dal í moïnosti, jak poãet míst roz- ífiit. Uvítáme jakékoliv dal í nápady a podnûty v této oblasti. O parkování v ak podrobnûji v nûkterém z dal ích ãísel. V razn m mementem do budoucna je nová ulice Pra nice. KdyÏ se pokusíte jít po chodníku od Optátovy po jedné stranû tam a druhé zpût, nejspí byste projektantovi dali, lidovû fieãeno, pûtadvacet na holou, a poslali ho vrátit diplom. Pouãení, jeï si z toho mûstská ãást vzala, je v raznû více se zab vat otázkou vefiejného prostoru (chodníkû a silnic), jenï vzniká pfii povolování soukrom ch staveb. Ondfiej Èasník ROZ Í ENÍ ÎABOV ESKÉ SE DÁL ODKLÁDÁ Dlouho odkládaná stavba ãásti brnûnského velkého mûstského okruhu v úseku Îabovfieská, která se v znamnû dotkne i dopravy v Jundrovû, by mohla zaãít letos v posledním ãtvrtletí. editelství silnic a dálnic oãekává, Ïe stavba za dvû miliardy korun, bude trvat 40 mûsícû. Dokon - ãení by se tak fiidiãi mûli doãkat v roce 2019, pfiípadnû Jak bude doprava v okolí Svratky fungovat V stavba tzv. Hitlerovy dálnice Brno- Vratislav se plánuje od roku Nûktefií si v její blízkosti kupovali z toho dûvodu levnûj í stavební pozemky a najednou se stali ochránci Ïivotního prostfiedí a bojovníky proti dálnici, ãímï kamuflují vlastní zájmy po klidu na svém dvorku, o které od poãátku vûdûli, Ïe má b t u dálnice. VÛbec jim nevadí niãení prostfiedí v LipÛvce, Letovicích a dal ích obcích na trase pfietí- Ïené staré silnice na Svitavy. Dokladem je a jaké problémy fiidiãe konkrétnû ãekají, zatím není jasné. Stavba se nûkolikrát posouvala. Naposledy se mluvilo o polovinû leto ního roku a stavba mûla navázat na ukonãení oprav ulic Minské a Horovy, které budou ãásteãnû slouïit jako objízdná trasa. Jedním z dûvodû odkladu je v kup pozemkû. První viditelnou stavební prací v místû je tak stále jen demolice nevyuïívan ch objektû b valé textilky v oblasti HLAS OPOZICE: Jundrov a Hitlerova dálnice rostoucí poãet pomníãkû obûtí nehod na pfietíïené silnici. Proto jundrovská sociální demokracie podporuje stavbu dálnice Brno-Svitavy. Dálnice pomûïe Jundrovu, bude-li vybudována v historicky plánované trase. MÛÏe totiï slouïit jako severozápadní dálniãní obchvat Brna. Bude-li, dle takzvan ch ochráncû Ïivotního prostfiedí, ktefií stavbû dálnice brání, odsunuta trasa dálnice od Brna, nebude ji vyuïívat znaãná ãást obyvatel v pfiímûstsk ch obcí Brna, Kamenného ml na. Úsek Îabovfieská je poslední ãástí mûstského okruhu v západní ãásti mûsta. Od dokonãení Královopolsk ch tunelû v srpnu 2012 funguje jako punt, fiada fiidiãû tak volí cestu pfies Veslafiskou. Lidem odboãujícím do Jundrova ãásteãnû ulevilo vybudování semaforû na obou pfiíjezdov ch trasách do mûstské ãásti. Filip Vrána vãetnû zásobování nákladními auty. Pfii cestû na dálnice D1 a D2 vyuïijí radûji prûjezd Brnem po velkém mûstském okruhu na trase Îabovfiesky-Pisárky po levém bfiehu Svratky. Jundrov tak bude zasaïen zplodinami, neboè jej oddûluje jen fieka, a v pfiípadû nehod a oprav bude extrémnû zatíïena Veslafiská. Zdenûk Koudelka (âssd) T ÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2016 V BRNù-JUNDROVù V rámci sbírky pofiádané Charitou âr procházely Jundrovem v sobotu 9. ledna 2016 tfii kolednické skupinky. Díky jedné skupince navíc oproti minul m roãníkûm se podafiilo projít nové ulice napfi. ulici Veslafiskou. To se odrazilo i v krásné v sledné ãástce Kã, coï je zhruba o 7 tisíc Kã více neï loni. Na území brnûnské diecéze (jiïní Moravy) se letos vykoledovalo Kã, coï je témûfi o 1,3 mil. Kã více neï v loàském roce, pfiiãemï v mûstû Brnû a blízk ch obcích dárci darovali Kã. To je oproti loàskému roku nav ení o 20 tisíc. Z v tûïku chce v roce 2016 Charita v Brnû podpofiit sluïby pro lidi bez domova na ulici Bratislavské, odborné sociální poradenství pro osoby v krizové situaci na tfiídû Kpt. Jaro e, nákup kompenzaãních a zdravotnick ch pomûcek nebo klienty s lehk m mentálním postiïením, ktefií se uãí pracovní a sociální návyky v Kavárnû Andûl na ulici Gorkého. Dûkujeme tûdr m dárcûm a také koledníkûm ze skautského stfiediska Dvojka Brno! LoÀské v sledky, podpofiené projekty a pfiehled zámûrû na rok 2016 naleznete na: http: //brno.charita.cz/trikralova-sbirka-v-brne/

4 4 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 Z Ú ADU P EDSTAVUJEME ZASTUPITELE Mâ Ivana Fajnorová Narodila jsem se v roce 1967, jsem ãlenkou Strany zelen ch, v Zastupitelstvu mûstské ãásti jsem od roku 2006, starostkou jsem druhé volební období, tedy od roku V roce 2014 jsem se stala také ãlenkou Zastupitelstva mûsta Brna. Vystudovala jsem chemickou prûmyslovku, do funkce starostky jsem byla uvolnûna z jedné zahraniãní personální spoleãnosti, kde jsem pracovala jako konzultantka. M m nejvût ím koníãkem jsou knihy, provází mû úplnû v ude. Kromû ãervené knihovny a fantazy, ãtu v echno. Ov em nejradûji mám psychologické a spoleãenské romány. Miluji divadlo ãinohru, balet i operu. Velk m záïitkem je pro mû dobrá v stava, aè se jedná o moderní umûní ãi staré mistry. Jako b valá závodní atletka si fyzickou kondici a zdrav rozum udrïuji kondiãním bûháním. âím si myslíte, Ïe mûïete Jundrovu prospût? Îiji v Jundrovû od svého narození, coï je urãitá v hoda. Jsem Jundrovaãka tûlem i du í a Jundrov je jako moje dítû, o které je tfieba peãovat, rozvíjet ho a bojovat za nûho. A dokud budu na to v e mít dostatek energie, mohu b t pro Jundrov pfiínosem. Co Vás v Jundrovû pálí? Kromû zl ch a závistiv ch lidí, mû hroznû tvou vandalové zniãené truhlíky na mostû, posprejované budovy ãi mûstsk mobiliáfi, rozbitá skla v zastávkách a mnoho dal ích kod mû rozãílí k nepfiíãetnosti. Kdybych vûdûla, jak s nimi zatoãit, neváhala bych jít s nimi do boje. Va e oblíbené místo v Jundrovû? Mám moc ráda fieku i les. V létû si chodím brzo ráno do lesa zabûhat, potkávám tam celá stáda daàkû a muflonû a nesmírnû mû to na cel den nabije. A jak jsme vloni upravili vstup do fieky na Pra nicích, objevila jsem zapomenuté kouzlo plavání v pfiírodû. Oblíbené jídlo? Nejsem vybíravá, kromû kandovaného ovoce jím v echno. Ov em nejvût í poku- ení jsou pro mû sladké koláãe a krémové dezerty. Ty miluju. Oblíbená barva? Svût je pln barev. Mám ráda modrou oblohu, Ïluté slunce, zelen trávník, podzimní listí, tyrkysové mofie, ranní ãervánky. Mému typu slu í bílá a rubínovû ãervená. Umím spí e fiíci, kterou barvu nemám moc ráda hnûdou. Oblíben vtip nebo rãení? Co mû nezabije, to mû posílí. O EZY P EVISL CH VùTVÍ STROMÒ A KE Ò Vyz váme zahrádkáfie a majitele zahrádek k odstranûní pfievisl ch vûtví dfievin do profilû cest. Vûtve stromû a kefiû znemoïàují bezpeãn prûchod pro pû í a prûjezd vozidel. Marta Trávníãková, ÎP POZOR ZMùNA Dle obecnû závazné vyhlá ky ã. 9/2015, kterou se mûní a doplàuje OZV ã. 21/2011, kterou se stanovují podmínky pro spalování such ch rostlinn ch materiálû ve statutárním mûstû Brnû, ve znûní OZV ã. 2/2013 a 12/2013 je moïné spalování such ch rostlinn ch materiálû na území Mâ Brno-Jundrov v období od a , ve ãtvrtek, pozor zmûna od 10:00 do 16:00 hod.! Jeden z alternativních zpûsobû likvidace zahradního odpadu viz níïe. DRUH ROK MOBILNÍHO KONTEJNERU VáÏení spoluobãané, tak je pfied námi druhé období jízd MOBILNÍHO KONTEJNERU. Obdobnû jako loni bude svoz probíhat na dvou trasách. Zaãínáme v lich t den trasou A a konãíme v sud t den na trase B. Kontejner bude v prûbûhu stanoveného termínu popojíïdût mezi pfiedem urãen mi stanovi ti, kde mûïete svûj zahradní odpad vysypávat. POZOR ZMùNA! Letos je dnem svozu SOBOTA. To jistû mnozí zahrádkáfii ocení a rádi vyuïijí. Trasa A: Veslafiská most u lodûnice VUT Nálepkova Nálepkova u Mediformu Nálepkova x Tyr ovo návr í efiíková Sosnová Osiková Osiková Sosnová x Mu kátová efiíková parãík za domem Jasanová 4 UPOZORNùNÍ Gellnerova Lelkova. Termíny: (liché t dny) , 2. 4., , , , , , , 9. 7., , 6. 8., , 3. 9., , , , , Trasa B: Bfiezová Bfiezová u M Dubová Lelkova za Kuprem Optátova parkovi tû Plemenáfii most Komín Optátova Jasanová x Kopretinová Veslafiská Veslafiská Veslafiská V ina. Termíny: (sudé t dny) , 9. 4., , 7. 5., , 4. 6., , 2. 7., , , , , , , , , , S ohledem na míru vytíïenosti jednotliv ch stanovi È se mohou ãasy v prûbûhu dne posunout. Zatím stále zûstává moïnost dvakrát roãnû v urãen ch ãasech odloïit velkoobjemov odpad na tfiech místech (Lelkovakoneãná BUS, Nálepkova 54 a parkovi tû Jasanová). Dal í moïností je odvoz do Sbûrného stfiediska odpadu. Dûkujeme, Ïe pfii likvidaci va eho zahradního odpadu nezamofiujete své okolí koufiem! V pfiípadû potfieby nás kontaktujte na: mistostarostka@jundrov.brno.cz zp@jundrov.brno.cz starostka@jundrov.brno.cz Krásné dny s ãist m vzduchem po cel leto ní rok Irena Koláãná, místostarostka a pfiedsedkynû Komise pro kulturu, sport a Ïivotní prostfiedí Dovolte, abychom Vás informovali o zmûnû adresy Kontaktního pracovi tû Úfiadu práce âr Brno-mûsto, Mojmírovo námûstí 67/10, Brno (dávky pro osoby zdravotnû postiïené, hmotná nouze, sociální sluïby, pfiíspûvek na péãi), ke které dojde s platností od Tímto dnem bude dané pracovi tû pfiesunuto z adresy Mojmírovo námûstí 67/10, Brno na novou adresu Kfienová 111/25, Brno, kde budou pro klienty zaji tûny zmínûné sluïby. Ing. Josef Bürger, fieditel Krajské poboãky Úfiadu práce âr v Brnû,

5 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 5 SDùLENÍ DRÎITELÒM PSÒ Splatnost místního poplatku ze psa pro rok 2016 je do DrÏitelé psû mohou tento poplatek zaplatit na pokladnû ÚMâ Brno-Jundrov nebo pfiímo na bankovní úãet ã /0100 Var. symbol i v i poplatku Vám sdûlíme na tel Souãasnû k místnímu poplatku ze psa pfiipomínáme: Poplatek se platí za psa star ího 3 mûsíce. Povinnost platit místní poplatek ze psa má drïitel psa tj. fyzická nebo právnická osoba, která má trval pobyt nebo sídlo na území Mâ Brno-Jundrov. Tento je povinen podat ohlá ení k poplatku a rovnûï oznámit kaïdou skuteãnost, která má vliv na jeho trvání a v i, a to do 15-ti dnû od doby, kdy skuteãnost nastala. Podrobnûj í informace k poplatkové povinnosti, sazbám poplatkû, osvobození, ohla- ovací povinnosti a splatnosti místního poplatku ze psa Vám sdûlíme na ÚMâ Brno-Jundrov v kanceláfii ã. 7, tel Jarmila Cardová, místní poplatky MÍSTNÍ POPLATEK ZA PROVOZ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM Rok 2016 pfiinesl v oblasti placení místní danû za komunální odpad mnoho zmûn. Ve struãné rekapitulaci se jedná o zavedení nové úlevy pro dûti do tfií let vûku a seniory od 70 let vûku (500 Kã) zavedení nov ch osvobození od poplatku pro osoby umístûné v zákonem specifikovan ch zafiízeních (souãasnû zûstávají zachována dosavadní osvo - bození) opûtovné osvobození v ech vlastníkû z titulu vlastnictví staveb k rekreaci bez ohledu na jejich místo trvalého pobytu pfienos nedoplatku z nezletilce na zákonného zástupce roz ífiení ohla ovací povinnosti daàov ch subjektû spojen ch s osvobozením. Základní sazba poplatku zûstává i letos 670 Kã, pfii bezhotovostní platbû se i nadále uvádí jako variabilní symbol rodné ãíslo poplatníka, mûní se v ak ãíslo úãtu správce danû, které je /0800. Správce danû apeluje na v echny dotãené osoby, aby fiádnû plnili své povinnosti jak penûïité, tak nepenûïité povahy, a to vãetnû cizincû, ktefií se na území Brna zdrïují za úãelem studia, zamûstnání, z osobního rozhodnutí po dobu del í neï tfii mûsíce. Správcem danû pro celé mûsto Brno je Odbor Ïivotního prostfiedí Magistrátu mûsta Brna, Oddûlení správy poplatku za komunální odpad, pracovi tû umavská 33. Poplatek za komunální odpad Splatnost do základní sazba 670 Kã sníïená sazba 500 Kã více k sazbám na MoÏnosti úhrady poplatku 1. bezhotovostním pfievodem: ãíslo úãtu: /0800 variabilní symbol: rodné ãíslo poplatníka konstantní symbol: v hotovosti: a) pokladna na umavské ulici ã. 33, budova A, po cel rok b) od bfiezna do kvûtna pokladna MMB, Malinovského nám. 3, pfiízemí pokladní hodiny Po Út St ât Pá po tovní poukázkou variabilní symbol: rodné ãíslo poplatníka SloÏenky moïno vyzvednout na podatelnách úfiadû mûstsk ch ãástí nebo na kontaktních místech MMB. Za domácnost mûïe odvádût poplatky spoleãn zástupce. Tento je povinen správci poplatku písemnû oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádí (lze i elektronicky na webové stránce Telefony: , odpady@brno.cz Informace o systému odpadového hospodáfiství ve mûstû Brnû sbûru a svozu komunálního odpadu, sbûru a svozu vyuïiteln ch sloïek komunálního odpadu a obsluhu sbûrn ch stfiedisek, najdete na umístûní nádob na vyuïitelné sloïky komunálního odpadu najdete na KOLA CO SE DùJE NA Z JASANOVÁ Zaãal nám nov kalendáfiní rok a v nûm plno úkolû. Máme za sebou lyïafisk kurz v OstruÏné, kde jsme se zdokonalovali v lyïafisk ch i snowboardov ch dovednostech. PfiestoÏe snûhu bylo pomálu, lyïovali jsme kaïd den. ZaÏili jsme plno legrace a v ech 33 ÏákÛ si pobyt plnû uïilo. V polovinû ledna jsme mûli ve kole zápis, kter letos poprvé probíhal elektronickou formou a zapsali jsme pfii nûm 80 budoucích prvàákû. Chtûli bychom otevfiít 2 bûïné první tfiídy a jednu logopedickou. Uvidíme, kolik bude Ïádostí o odklad (Ïádosti se podávají do ) a kolik rodiãû se nakonec pro na i kolu rozhodne. Ukonãili jsme realizaci dvou projektû OPVK âtení, psaní a jazyky v pohodû a Zlep ení pracovních a jazykov ch kompetencí. Z projektû jsme nakoupili 250 knih do Ïákovské knihovny, 30 do uãitelské knihovny, 20 digitálních ãteãek, do nich titulû, vybavení pro 20 Ïákovsk ch míst ve kolních dílnách a nové stroje do kolní dílny. V rámci tûchto projektû vycestovaly 3 uãitelky na zahraniãní jazykové kurzy, 15 ÏákÛ vyjelo do Lond na a 4 uãitelé nav tívili na t den chorvatskou kolu na Rabu. V roba 10 krmítek pro jundrovské ptactvo a pro kolení 40 ÏákÛ 4. roãníku v angliãtinû byly dal ími aktivitami vyvolan mi tûmito projekty. Práce na projektech byla zajímavá, ale nároãná a já dûkuji v em, ktefií se na nich podíleli. Oba projekty byly velmi pfiínosné pro Ïáky i pro kolu. Co nás ãeká? V únoru probûhne Ïákovsk ples, v bfieznu Noc s Andersenem, Velikonoãní dílniãky a náv tûvy vzdûlávacích programû. V kvûtnu otestuje z matematiky âeská kolní inspekce Ïáky 6. tfiíd. âeká nás náv tûva dopravního hfii tû a rûzné soutû- Ïe. V bfieznu a v dubnu absolvují na i Ïáci pfiíjímací fiízení na stfiední koly. DrÏme jim palce! Pfieji krásné zimní dny. Mgr. Pfiemysl Jefiábek, fieditel koly

6 6 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 V mûsíci lednu se na na í kole konaly dvû olympiády matematická a zemûpisná. Ze kolního kola Matematické olympiády postoupili do okresního kola dva Ïáci Vojtûch Jedliãka a Mojmír Vlach, oba z 5. tfiídy. Okresní kolo Matematické olympiády se konalo 19. ledna na Z Kfiídlovická. Oba Ïáci se ukázali jako vynikající fie itelé, Vojtûch Jedliãka se umístil na 7. místû ZPRÁVY Z M DUBOVÁ Od zaãal zápis do matefisk ch kol v Brnû, a to s elektronickou podporou, stejnû jako tomu bylo i v minul ch letech. Letos nabízíme 35 voln ch míst, pár míst rezer vujeme pro odklady kolní docházky. Podrobnosti k zápisu naleznete na Dne 25. a bude v M sbûr a Mojmír Vlach na 8. místû. K pûknému umístûní v této nároãné matematické soutûïi blahopfiejeme. kolního kola Zemûpisné olympiády se Ïáci zúãastnili 25. ledna. SoutûÏící byli rozdûleni do tfií kategorií podle roãníkû, pfiiãemï vítûz kaïdé kategorie postupuje do okresního kola, které se bude konat 16. února na Z Milénova. Do okresního JAZYKOVÉ PROJEKTY NA Z JASANOVÁ V leto ním kolním roce se na e kola zapojila do nûkolika projektû, podporujících cizojazyãné vzdûlávání ÏákÛ. Jedním z nich byla v uka jazykû pomocí tzv. blended learningu, tedy kombinovaného uãení s podporou digitálních technologií. Îáci 1. stupnû Z mûli v rámci projektu jedineãnou pfiíleïitost vyzkou et si inter - aktivní v ukov program, zamûfien na rozvoj individuálních komunikaãních dovedností v anglickém jazyce. Îáci 8. a 9. tfiíd se zapojili do celoroãního jazykového projektu se zahraniãní kolou Rab. Cílem pokraãujícího projektu je vzájemná v mûna zku eností a zdokonalení konverzaãních dovedností ÏákÛ v anglickém a nûmeckém jazyce. Aplikace jiï nabyt ch komunikaãních dovedností je pro Ïáky velkou v zvou, stejnû jako hlavní my lenka projektu s názvem Kulturní dûdictví Brno versus Rab. V neposlední fiadû pfiispûla realizace projektu k prohloubení spolupráce mezi na í a chorvatskou kolou. Snad nejvût ímu ohlasu ze strany ÏákÛ se dostalo zahraniãnímu jazykovû-vzdûlávacímu pobytu, na kter na e kola získala finanãní prostfiedky z operaãního programu Vzdûlávání pro konkurenceschopnost. Patnáct vybran ch ÏákÛ za úãasti pedagogického dozoru tak mûlo moïnost po dobu jednoho t dne obdivovat krásy Lond na, poznat historii mûsta, nasát pfiedvánoãní atmosféru, typick britsk pfiízvuk a zároveà vypilovat jazykové dovednosti. Zahra - niãní pobyt rovnûï pfiiblíïil ÏákÛm pravou vyplnûn ch pfiihlá ek nezapomeàte na potvrzení pediatra a nutnost oãkování dítûte. JiÏ po by mûli rodiãe vûdût, jak zápis probûhl. Na e M se zúãastní oblastního kola festivalu Matefiinky, které se koná 15. bfiezna od hod. v sále B. Bakaly, kam vás srdeãnû zveme na vystoupení dûtí ze tfiídy MedvídkÛ. kola postoupili z kategorie A Radim Îbánek (6. B), z kategorie B Václav Tesafiík (7. A) a z kategorie C árka Vyskoãilová (9. tfi.). Postupujícím pfiejeme mnoho úspûchû v dal ím kole. Petra Kabourková, Jakub Raisigl podstatu anglického jazyka a sice, Ïe anglick jazyk není pouh m vyuãovacím pfiedmûtem ve kole, n brï nástrojem komunikace pfii kontaktu s lidmi z rûzn ch ãástí svûta. Jaroslava Kunstová, vyuãující AJ Dále zveme v echny milovníky dûtského folkloru do KC Svratka ve stfiedu 6. dubna 2016 od hod. na 5. roãník pfiehlídky dûtsk ch folklorních souborû z Brna a okolí - Jundrovská voniãka. Mgr. Anna Bal ínková, fieditelka M Dubová FLORBALOVÁ KOLKA BYSTRC NOVù OTEVÍRÁME FLORBALOVOU KOLKU PRO P ED KOLÁKY Kde: U sokolovny 3, Brno-Bystrc Kdy: stfieda hod. zaãneme Cviãení zaji Èují trenéfii prvoligového FB Hattrick Brno. Cena 1200 Kã. Dûti se budou uãit v eobecn m pohybov m dovednostem a základy práce s florbalkou. Návaznost v dal- ích kategoriích je zaji tûna pfiípravka, elév, mlad í Ïák atd., které trénují v Komínû, Kr. Poli a Lesné, kam také nabíráme hráãe na 2. pololetí. Pfiihlá ky a info: Mgr. Robert Válek , rob.valek@gmail.com

7 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 7 SPOLEâENSKÁ KRONIKA, KULTURA A SPORT SETKÁNÍ JUBILANTÒ SE STAROSTKOU LEDEN 2016 foto: Ladislav Jelínek JUBILANTI V LEDNU A ÚNORU OSLAVILI SVÁ JUBILEA TITO JUNDROV TÍ OBâANÉ: Olga O lej ková let Milada Vlãková let Franti ka Koãová let Marie Pokorná let Franti ek Kirchner let Ladislav Zbofiil let Hana Îáková let Milo PetrÛ let Olga Kucínová let Libu e Fertigová let Jifií Otradovec let BoÏena Procházková let Ludmila Musilová let âestmír TvarÛÏek let Helena Sedláková let Miroslav Jordánek let Jifiina paãková let Marie PavlÛ let V em oslavencûm pfiejeme pfiedev ím mnoho zdraví, tûstí a spokojenosti! Zlatá svatba Pfii pfiíleïitosti obdivuhodného jubilea padesáti let spoleãného souïití, jsem koncem roku s velk m potû ením pfiivítala na jundrovské radnici zlatomanïele Alici a Bohuslava Dlouh ch, ktefií si své ano fiekli na brnûnské Nové radnici 29. prosince Slíbili si tehdy, Ïe spolu setrvají v dobrém i zlém a snili o dlouhé spoleãné cestû Ïivotem stejnû, jak o tom bezpochyby sní v ichni novomanïelé. Ne kaïdému se ov em jejich pfiání vyplní. Ne kaïd takovému slibu dostojí, ne kaïd má tu vûli, moïnost nebo tûstí proïít cel Ïivot po boku jediného partnera. Jak léta pfiib vala, pro Alici a Bohuslava se jejich sen stával skuteãností. A tak jednoho prosincového odpoledne pfiede mnou stanuli sváteãnû odûni (pfiedev ím nevûstû to náramnû slu elo), abychom si mohli spoleãnû pfiipít na jejich zdraví a pfiedev ím na dal í roky jejich spoleãného Ïivota. Ivana Fajnorová, starostka Mâ BENIAâOVÁ MÁ T ETÍ TITUL V EXTRÉMNÍM ZÁVODù Potfietí za sebou vyhrála mistrovství republiky ve ãtyfiiadvacetihodinovce na Lysé hofie jundrovská bûïkynû Linda Benia - ãová. Extrémní traè zvládla zdolat jedenáctkrát, v celkovém pofiadí tedy i mezi muïi byla patnáctá. Absolutní vítûz Petr Îákovsk z Fr dlantu nad Ostravicí vybûhl na Lysou horu tfiináctkrát. V kon jundrovské bûïkynû znamená v pfiepoãtu 126 kilometrû za jedin den a v kov ch metrû. NejtûÏ í bylo první a druhé kolo, obû byla pfiíli rychlá a soutûïivá. Pak uï jsem se zklidnila a nasadila si svoje vlastní tempo. Poãasí nám docela pfiálo, bylo hodnû snûhu, mûkk terén, teplota pfies den kolem nuly a v noci minus osm stupàû, uvedla Beniaãová. Podle ní jí pomohly pfiedev ím zku enosti z minul ch roãníkû a podpûrn t m. Filip Vrána Foto: archiv Lindy Beniaãové

8 8 KdyÏ jsem loni do tohoto zpravodaje pfiipravovala krátké shrnutí roku 2014, s radostí jsem uvádûla, Ïe poãet registrovan ch uïivatelû se zv il na 707. To jsem ale netu ila, Ïe v roce 2015 se pfiihlásí do knihovny celkem 752 ãtenáfiû, ktefií si vypûjãí celkem knih a ãasopisû! To je v jundrovské poboãce rekordní poãet. Takov nárûst ãtenáfiû pfiiãítám nejen tomu, Ïe se do Jundrova stûhují noví obyvatelé, ãi náv tûvníkûm z jin ch mûstsk ch ãtvrtí, ale hlavnû zv enému pfiísunu nov ch knih. V loàském roce jich do knihovny pfiibylo 1286 (pro srovnání: v roce 2014 to bylo 776 svazkû). Z tohoto poãtu bylo 53 zakoupeno z dotace mûstského úfiadu. Takto získané knihy jsou pro knihovnu velmi pfiínosné proto, Ïe se snaïím je nakupovat podle celoroãnû J UNDROV vedeného seznamu titulû, o které mají jundrov tí ãtenáfii nejvût í zájem, po kter ch se nejãastûji ptají. Letos jsem napfiíklad dokoupila knihy nedávno zesnulého Terryho Pratchetta z jeho stále velice populární série Zemûplocha, pro nejmen í dûti Krkono ské pohádky, nûkolik dílû Harryho Pottera, jimiï jsem nahradila po kozené a rozbité svazky, historické detektivky i souãasné romány. K nejïádanûj ím titulûm patfiily i loni knihy ãesk ch autorû, velice oblíbené byly historické detektivnû dobrodruïné knihy Vlastimila Vondru ky a Jana Bauera, od Václava Erbena Trapn konec rytífie Bartolomûje, ze souãasn ch spoleãensk ch románû díla Táni Kubátové, Lenky Lanczové, Aleny Jakoubkové a samozfiejmû oba díly humoristické Aristokratky ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 KNIHOVNA JI ÍHO MAHENA V BRNù - poboãka Jundrov OHLÉDNUTÍ ZA LO SK M ROKEM POBOâKA JUNDROV INFORMUJE VáÏení ãtenáfii, v lednu tohoto roku pfiibylo do místní poboãky KJM 94 nov ch knih. Ráda bych zvlá È upozornila na nûkteré zajímavé novinky: KNIHY PRO MALÉ âtená E Jacqueline Wilson: Mot lí klub pfiíbûhy sester - trojãat, urãené sedmi aï devítilet m ãtenáfikám Nathalie Choux: Objevujeme svût! Barvy leporelo vhodné pro nejmen í ãtenáfie Thomas Brezina: Metro v fií i duchû dal í z oblíben ch dobrodruïství edice âtyfii kamarádi v akci POPULÁRNù NAUâNÁ LITERATURA Katia Chapoutier: Tajnosti PafiíÏe Roman Cílek: Útûky z pekla Zdena Herfortová: Jízda pfies koãiãí hlavy DETEKTIVKY A THRILLERY James Patterson: Èastné a veselé Mel Starr: Neklidné kosti Jarmila Pospí ilová: amansk bubínek EvÏena Boãka, které jsou jiï nûkolik let na vrcholu popularity. Stejnû jako Stolet stafiík, kter vylezl z okna a zmizel od védského spisovatele Jonasse Jonassona. Zajímavé je, Ïe z ÏivotopisÛ slavn ch osobností nebyla nejoblíbenûj í biografie herce nebo zpûváka, ale kniha MÛj Ïivot a Adolf Loos, kterou napsala manïelka tohoto proslulého ãeského architekta. Ze zahraniãních autorek zûstává nejpopulárnûj í Nora Robertsová, velmi plodná spisovatelka mnoha ÏánrÛ. U dûtsk ch ãtenáfiû jsou i nadále v nejvût- í oblibû knihy o Harry Potterovi, dal í série HraniãáfiÛv uãeà Johna Flanagana, ti nejmen í zûstávají vûrní leporelûm o zvífiátkách a ma inkách, stejnû jako pfiíbûhûm âtyfilístku a moulû. Velmi si váïím i spolupráce se základní kolou na Jasanové ulici. Paní uãitelky dûti pravidelnû pfiivádûjí na besedy do knihovny a mezi ãtenáfii knihovny jsou populární i pravidelné v stavy z v tvarn ch prací ÏákÛ. Pod zá titou paní starostky byli v fiíjnu Ïáci prvních tfiíd kol na Jasanové i Rozmar nové ulici slavnostnû pasováni na rytífie knih a v ãervnu prvàáãkûm královna z fií e knih pfiedala symbolické klíãe ke své fií i, v dubnu pak probûhlo pro Ïáky druïiny Odpoledne s Andersenem. Tû ím se, Ïe i v leto ním roce bude tato spo - lupráce knihovny a koly pokraãovat, i z toho, Ïe do knihovny si nachází cestu ãím dál víc mal ch i velk ch ãtenáfiû. D. Priesnitzová, knihovnice HISTORICKÉ ROMÁNY Hana Whitton: Královna Kunhuta a Závi Naìa Horáková: Jepti ka pro markrabûte Vlastimil Vondru ka: Husitská epopej III. ROMÁNY PRO ÎENY Halina Pawlowská: Manuál zralé Ïeny Sabrina Jeffries: Zvraty osudu Nora Roberts: Ostrovy splnûn ch snû D. Priesnitzová, knihovnice POZVÁNKA NA V STAVU V jundrovské poboãce probûhla v lednu velmi úspû - ná v stava z prací ÏákÛ Z Jasanová Silvestrovské ohàostroje, do konce února máte je tû pfiíleïitost pfiijít obdivovat v kresy na téma âarovná zima a v bfieznu se jako kaïd rok mûïete tû it na fotografie RNDr. Milady Kozlovské, letos na téma Pfiíroda pod lupou. V stavy jsou pfiístupné vïdy v pûjãovní dobû knihovny.

9 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 9 POEZIE Leo Janáãek se narodil 3. ãervence 1854 v Hukvaldech. Od roku 1865 nav- tûvoval obecnou kolu a reálku na Starém Brnû. V Brnû také absolvoval c. k. Slovansk ústav ku vzdûlávání uãitelû a studoval ãesk jazyk a literaturu na Moravské zemské akademii. Hudební vzdûlání poté získal v Praze, Lipsku a ve Vídni. V Brnû se stal pozdûji fieditelem varhanické koly. Umírá náhle 12. srpna 1928 na zápal plic. Leo Janáãek je dnes povaïován za jednoho z nejv znamnûj- ích svûtov ch skladatelû. Je cenûn pfiedev ím pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravsk ch regionû, zejména Slovácka a La ska. Od sv ch studentsk ch let se Janáãek vyjadfioval také psan m slovem a jeho literární tvorba se stala pfiirozen m doprovodem tvorby skladatelské. Do na í rubriky zafiazujeme ukázku nápadnou sv m básnick m jazykem a vztahem k Brnu. Pfiipravil Petr Vesel Leo Janáãek MOJE MùSTO (kráceno) Roku 1865 pfiijali mne za zpûváãka v Brnû i v KromûfiíÏi; otec se rozhodl pro Brno. S matkou ve strachu nocujeme v jakési tmavé komûrce bylo to na Kapucínském námûstí. Já oãi otevfiené. Pfii prvním svítání ven, jen ven! Na námûstí klá tera Králové matka mi od - chází tûïk m krokem. Já v slzách, ona téï. Sami. Cizí lidé, cizí kola, tvrdé lûïko, tvrd í chléb. Modráãci! Tak se nám hochûm fundace Thurn-Vallesessina pfiezdívalo v celém Brnû po svûtlomodrém, bíle obroubeném obleku. Od sv. Anny, nemocnice na Pekafiské ulici, do Králové klá tera bylo pochûzky sem a tam. ádila cholera, pohfibû mnoho a my zpûváãci pfii nich. Strouha ml nská od brány klá terní lenivû a pinavû tekla a vbíhala pod mûstek. Z Pekafiské lo se po mûstku na KfiíÏovou. U mûstku kfiíï. Bylo tehdy mûsto neveliké. Na okrajinû byly jiï mûstsk hfibitov i hfibitov sv. Václava i zábrdovick kostel i nemocnice Milosrdn ch. Do Pisárek a na Îlut kopec chodilo se jako na v let. âlovûk staãil schodit celé mûsto. Napfiíã jím, od dlouhého mostu, pfies Svratku na VídeÀku se klenul, skrz nádvofií Ypsilanti, pfiezdívali tak domu, na jehoï bránû vytesán v kameni Turek se zkfií- Ïen ma nohama, podél koïeluïny k hadí studánce pod Franti kovem, do ponuré a tmavé svûtnice v ãísle 7 Starobrnûnské ulice bûhal jsem den co den, kdyï jsem jiï drïel varhanickou kolu. Zbûhat jak zbûhat, ale zamilovat si to tehdej í mûsto? A tu jednou zfiel jsem mûsto v zázraãné pfiemûnû. Nad mûstem vykouzlena záfi svobody, znovuzrození 28. fiíjna 1918! VzhlíÏel jsem se v nûm, patfiil jsem jemu. A tfiesk vítûzn ch trubek, svát klid zalehlého v Úvozu Králové klá tera, noãní stíny a dech zelené hory a vidûní rozmachu a velikosti mûsta rodil se v mé Sinfoniettû z toho poznání, z mého mûsta Brna! K ESËANSKÉ SPOLEâENSTVÍ ZVE A INFORMUJE Akce nedávno minulé: Vánoãní posezení, vyrábûní a slavnost Na tradiãním pfiedvánoãním posezení si lidé u kávy, ãaje ãi punãe a vánoãního cukroví spoleãnû popovídali, dûti si je tû na poslední chvíli vyrobily drobné dárkové pfiedmûty. Samotná vánoãní slavnost mûla tentokrát název Svûtlo. A spoleãnû jsme si na ní nejdfiíve pfiipomnûli stará biblická proroctví o narození Mesiá e. Za kaïdé takové proroctví se nám rozsvítil jeden fietûz na vánoãním stromeãku. A v jeho svitu jsme si opût pfiipomnûli tu vzácnou vánoãní událost, narození Krista. Tentokrát oãima dûtí, Ïijících v té dobû v Betlémû, stateãn ch past fiû, ktefií nám nezapomnûli pfiedvést svûj bojov tanec, a hostinského, kter poslal Marii s Jose - fem do chléva. V e pak zavr ili nad ení, i kdyï malinko popletení mudrcové, ktefií nakonec Èastni pfii li do Betléma. V e prûbûïnû doplnil tanec a zpûv dûtí i dospûl ch. Pfii závûreãném tanci se ke svût lkûm tanãících dûtí pfiidali i diváci v sále a spoleãnû se nám podafiilo navodit krásnou vánoãní atmosféru. Zakonãili jsme tradiãním zpûvem koledy Narodil se Kristus Pán. Vûfiíme, Ïe jste spoleãnû s námi zaïili pfiíjemné pfiedvánoãní chvíle. Karneval tentokrát s po Èákem Patem probûhl bohuïel krátce po uzávûrce zpravodaje. Vûfiím, Ïe jste si ho uïili a Ïe vítûzové soutûïe o nejlep í masku si pochutnali na sv ch dortech. Akce pfiipravované: Velikonoãní posezení s vyrábûním a slavnost Pokud se vám líbila slavnost vánoãní, jste srdeãnû zváni i na oslavu Velikonoc. A jste samozfiejmû zváni, i kdyï jste na Ïádné z na ich slavností je tû nebyli. Od do hod. si mûïete pfiijít posedût a popovídat s pfiáteli. U toho si mûïete nûco pûkného vytvofiit. Tvofiení bude tentokrát pfieváïnû kulináfiské. V hod. pak zaãne samotná velikonoãní slavnost. Velikonoãní události si tentokrát pfiipomeneme trochu netradiãním zpûsobem. Spoleãnû se totiï vydáme na Velikonoãní plavbu. Jako vïdy se mûïete tû it na krátké velikonoãní zamy lení, scénky, taneãky a zpûv. Pfiijìte si mezi nás pfiipomenout velikonoãní události v nedûli 20. bfiezna v KC Svratka, Veslafiská 56. Fotografie z loàské velikonoãní slavnosti najdete zde Velikonocni-slavnost-2015/ ifrovaãka SoutûÏ pro ty, ktefií si rádi provûtrají své mozkové závity, se sice bude konat aï 30. dubna, ale vzhledem k tomu, Ïe roznos dal ího ãísla zpravodaje bude aï krátce pfied touto akcí, rádi bychom vás informovali uï teì. Hra je urãena pro v echny od 10 do 99 let. SoutûÏí se ve dvou kategoriích, do 15 a od 15 let, ve dvou aï tfiíãlenn ch t mech. Na tuto hru je potfieba se zaregistrovat nejpozdûji t den pfiedem. Hra vás zavede do nejrûznûj ích jundrovsk ch zákoutí, v nichï budete hledat a lu - tit pfiipravené úkoly. Pokud rádi lu títe nejrûznûj í ifry a rébusy a pfiitom se probûhnete po venku, je tato hra urãena pfiesnû pro vás. Neváhejte a urãitû pfiijìte. Podrobnûj í informace naleznete na Pro jakékoliv pfiípadné zmûny sledujte prosím ná web Za KfiesÈanské spoleãenství Jana Kvasniãková

10 10 ROZHOVOR Dne 7. ledna 2016 jsme si pfiipomnûli první v roãí útokû na redakci satiristického ãasopisu Charlie Hebdo v PafiíÏi, které mû inspirovalo k na emu dal ímu rozhovoru. Pozvala jsem si tentokrát Jundrováka, kter se narodil ve mûstû nad Seinou a proïil v nûm zatím velkou ãást svého Ïivota. Jmenuje se Simon Aubry. âeho jsme byli v loàském roce svûdky ve Francii? Zmûnily události PafiíÏ a potaïmo celou Francii? Lze teroristick m útokûm pfiedcházet? Co na dûní francouzská kultura? O tom v em je ná dne ní rozhovor. Co je podle tebe pûvodní pfiíãinou událostí, kter ch jsme byli svûdky v loàském roce? J UNDROV Tuto situaci lze tûïko vystihnout nûkolika slovy, ale mohu nabídnout fakta, která pomohou utvofiit si vlastní názor. Do Francie jiï dlouhodobû pfiicházejí lidé z celého svûta pfiedev ím z jejích b val ch kolonií a území, protoïe v uplynul ch 160 letech bylo AlÏírsko francouzsk m územím. Mûli jsme navzájem hluboké vazby a totéï lze fiíci i o dal ích státech v severní Africe. V urãitém období Francie potfiebovala levnou pracovní sílu, aby mohla rychle vybudovat své hospodáfiství a dále se rozvíjet, a lidé z b val ch kolonií byli tehdy ve Francii velice vítaní; pfiicházeli sem a my jsme jim nabídli domov na pfiedmûstích na ich vût ích mûst. BohuÏel na tûchto pfiedmûstích v ak vûbec neexistovala vefiejná doprava, koly, po ty a úfiady nebo lidé, ktefií mûli tuto problematiku na starost, nebyli dostateãnû kvalifikovaní a nemûli Ïádnou praxi. A jestliïe máte patn vztah k nûjakému státu, cítíte se uvnitfi tohoto státu izolovaní, sdruïujete se do skupin, ze kter ch postupnû vzniká urãitá komunita. Pokud navíc dochází ke zpomalení ekonomiky, vede to k nezamûstnanosti a mladí lidé se ocitají v tûïké situaci; nemají práci, nenacházejí své místo ve spoleãnosti a nemají k ní témûfi Ïádn vztah, coï vede k tomu, Ïe se tito lidé snaïí pfieïít za kaïdou cenu. KdyÏ vás vût inová spoleãnost odmítá, vytvofiíte si prostû svou vlastní. A kdyï pfii lo arabské jaro, do lo podle mého názoru k tomu, Ïe si tito lidé v kladném slova smyslu uvûdomili své arabské kofieny. Prostû si najednou uvûdomili svou druhou identitu. Poté ISIS zapûsobil údernou propagandou v hollywoodském stylu a v ichni ti, ktefií dosud je tû váhali, byli strïeni nûkolika videi na Youtube. A zbytek uï v ichni známe. V S rii vypukla válka, teroristé se zde vy kolili v teroristick ch technikách, poté se vrátili zpût do Francie a po urãitém vyãkávání se dali do akce. Dojde ve Francii ke zmûnám a pfiedev ím dojde k nim v PafiíÏi? Francie bojuje proti terorismu a bude bojovat i nadále a to mnoha zpûsoby. Opakuji Francie bojuje a bude bojovat a chránit svûj národ, po posledních událostech pfiijala dal í opatfiení. Po stfielbû v PafiíÏi vláda zavedla reïim nouzového stavu, roz ífiila pravomoci policie, zaãala kontrolovat ve kerou dopravu a aby zamezila dal ím problémûm, bûhem konference OSN o ochranû klimatu, známé jako COP 21 vymezila ekologick m aktivistûm místa pobytu. Pro PafiíÏ je to ãásteãnû nová situace, i kdyï já jako PafiíÏan mohu potvrdit, Ïe jsem Ïil v obavách z atentátû jiï od devadesát ch let k prvním atentátûm do lo dokonce jiï v osmdesát ch letech. Proto je nám tato atmosféra uï známá sv m zpûsobem jsme na ni jiï zvyklí a musíme v ní Ïít. Já jsem napfiíklad bûhem základní vojenské sluïby urãitou dobu slouïil na jednom z pafiíïsk ch nádraïí a asistoval policii pfii v konu sluïby. Riziko je tudíï souãástí na eho Ïivota, ãímï v ak rozhodnû nechci fiíci, Ïe jsme necitelní k tomu, Ïe v na ich ulicích umírají lidé. A co je podle tvého názoru nutné udûlat, aby nedocházelo k dal ím teroristick m útokûm? Na tuto otázku lze dát dvû odpovûdi. Jedna se bude t kat krátkodob ch opatfiení a jedna dlouhodob ch. Nejsem odborník na geopolitické otázky a ani jedna odpovûì není jednoduchá; v zásadû je v ak tfieba zastat se muslimû, ktefií u nás Ïijí a pracují. Teroristé to nejsou muslimové, teroristé jsou jedinci, ktefií náboïenství pouze vyuïívají k ífiení teroru. K tomu v ak docházelo jiï od pradávna náboïenství se zneuïívalo k zabíjení, muãení a vyvolávání válek (kfiíïové v pravy, bitva na Bílé Hofie, ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 inkvizice ). Dlouhodobû se musíme nauãit pfiijímat odli nosti, otevfiít se vûãi jin m kulturám a vidût v kaïdém z nás pfiedev ím ãlovûka. DÛleÏité je pfiedev ím vzdûlání pro místní i ty novû pfiíchozí, aè uï jsou to lidé z vesnice nebo z mûsta, stafií nebo mladí. B t tolerantní k druh m je tûïké, velice tûïké, ale je to jedin zpûsob, jak zvítûzit. KaÏdá tolerance má v ak své meze nemûïeme pfiece pfiijímat netolerantní jedince i celé komunity a pfiesnû toto se dûlo a dûje ve Francii, kde stále pfiijímáme radikální kazatele a umoïàujeme fanatikûm Ïít v na í zemi. KaÏdá spoleãnost má své v razné okamïiky zachyceny ve své kultufie v literatufie, ve filmech, v hudbû. Co to znamená v tomto pfiípadû? Ve spoleãnosti zanechává urãité stopy kaïdá událost a zlomové události, kter ch jsme byli svûdky, jsou je tû v raznûj í. Zaãnu kinematografií konkrétnû filmem Vefiejn nepfiítel ã. 1 o Jacquesi Mesrinovi. Je to dlouh dvojdíln film, ve kterém se hovofií o svérázném typu terorismu tento terorista se sv mi ãiny v raznû zapsal do dûjin kriminalistiky a to nejen ve Francii. Dal ím filmem s touto tématikou je Útok ; tento film je o teroristickém únosu letadla v roce 1994 a GIGN v nûm zaútoãil pfiímo pfied kamerou. A posledním filmem, ve kterém realita bohuïel pfiekonává fikci, jsou události z listopadu. Tento film by bylo moïno nazvat Událo se ve Francii. Po atentátech, které otfiásly Francií, sloïil Frederic Fromet posmû nou píseà o teroristovi Amedy Coulibaly. Ve v tvarném umûní je tfieba se zmínit o pouliãním kreslífii sprejerovi Combo, kter ífií znamení CoeXisT (nápad Piotra Mlodozeniece). Toto znamení sluãuje tfii symboly nejroz ífienûj ích monoteistick ch náboïenství: C - symbol pro islámsk pûlmûsíc X - symbol pro DavidÛv kfiíï T - symbol pro kfiesèansk kfiíï Pierre Combo kreslil a kreslí toto znamení na ulicích PafiíÏe a to i poté, co mu pfiikázali ho smazat. Neuposlechl a byl za to krutû zbit. Pfiesto v ak dále kreslí na vefiejná místa muslima líbajícího se s Ïidem a své kresby doprovází vûtou Láska je slepá a náboïenství nás mûïe zaslepit. Je toho v ak daleko víc jsem si jist, Ïe jsem toho je tû hodnû vynechal Dûkuji za rozhovor a tû ím se, Ïe si o Francii znovu v na em zpravodaji popovídáme. Alena Krestová, z francouz tiny pfieloïila Marcela Dokulilová

11 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 11 Z HISTORIE JUNDROVA HISTORIE JUNDROVSKÉHO SIROTâINCE, 3. DÍL Dûti ze sirotãince V minul ch dílech jsme zmapovali historii dívãího sirotãince do poãátku 20. století. Ústav v roce 1913 oslavil 60. v roãí od svého zaloïení a bylo v nûm kolem 120 chovanek. Podle dochovan ch tfiídních knih do koly nechodily pouze dívky z Jundrova nebo Kamenného Ml na, ale i ze vzdálenûj ích lokalit, kter mi jsou Bystfiice, VídeÀ nebo umperk. Instituce byla stále je tû v dluzích. Byla to zajisté velká úloha vydrïovati ze skrovn ch pfiíjmû asi 120 chud ch opu tûn ch a osifiel ch dívek a kromû toho spláceti znaãn dluh na ústavní budovû váznoucí, psal za první republiky fieditel charity na Moravû a ve Slezsku Leander Brejcha. Podle nûj se hosté a dobrodinci, ktefií ústav nav tûvovali nemohli dosti nadiviti ãistotû a pofiádku, kter v budovû panoval a dobrému duchu. Stejn autor ale zmiàoval také, Ïe fiada v ústavû vychovan ch dítek po odchodu klesla a pobloudila, jsouc vydána nákaze svûta, ale pozdûji poznaly svûj omyl a vrátily se na cestu pravou a staly se zase fiádn mi a dobfie vychovan mi dívkami. Pokud byla v Ïiva dívek vzhledem k dluhu instituce problém pfied první svûtovou válkou, tak svûtov konflikt tuto skuteãnost je tû znásobil. Ceny potravin stouply a nastávaly problémy, jak opatfiit dûtem chleba a v e potfiebné. Poãet problémû zvy oval také odchod odborníkû spojen ch s ústavem na vojnu. Tam skonãil i lékafi Otakar Jirka, pfiitom uï na podzim 1914 vypukla v sirotãinci spála, kterou snad do Jundrova zavlekla jedna z dívek po náv tûvû pfiíbuzn ch. Z chovanek nakonec nezemfiela Ïádná, místnosti byly dezinfikovány a ústav znovu otevfien. Tradiãní slavnost vánoãního stromku se konala jen v úzkém kruhu, dûti dostaly gramofon od jednoho muïe, kter musel na frontu. V ústavu bylo 110 chovanek a také dûti uprchlíkû z jiïních Tyrol. Dûti mûly nedostatek obuvi, musely proto nosit dfieváky, protoïe na kûïi nebylo. Pro mouku na chléb chovanky chodily kaïdé dva t dny s mal m ruãním vozíkem do ml nû, které urãilo hejtmanství, konkrétnû aï do Komárova a Cacovic. âasto dítky vezly aï 5 metrákû mouky tfii hodiny cesty. Ústav koupil stroj na hnûtení chleba a jedna ze sester pekla kolem stovky bochníkû kaïd t den. Na drahotu vzpomíná i v roãní zpráva Nadace Aloisie Braunové z let , která ústav provozovala. VÏdy vzrûstající kromobyãejné stoupání cen v ech potfiebn ch Ïivotních, zvlá tû pak potravin a tûïké jejich opatfiení zpûsobují ústavu vût í a vût í nesnáze subsistenãní. Roku 1917 pfii la krutá zima. RtuÈ teplomûru klesla aï na minus 25 stupàû Reaumura, coï znamená minus 31 stupàû Celsia. Nebylo co jíst a ãím topit, roury od vodovodu a záchodu zamrzaly a praskaly. Po kruté zimû následovalo velké sucho v létû. Ústav mûl tfii krávy, nemûl ale pro nû krmivo, protoïe tráva na jeho kopci, kter v Jundrovû vlastnil, byla úplnû vypálena a uschlo nûkolik mlad ch stromkû. Sirotãinci chybûla také voda. Studna byla zcela vyãerpána a bylo nutné chodit pro vodu do sousedství, stromové listí pro dobytek chovanky sbíraly v lese. Chudoba a hlad v ústavu rostly v roce 1917, kdy pût dní nebylo na chleba, pfii poãtu 105 dûtí v ústavu. MÛÏe si kaïd pfiedstaviti na i radost, kdyï koneãnû ozvalo se radostné: mouka, mouka, mouka, 9 pytlû mouky nám dovezli! S jakou dychtivostí vrhly se dûti na chléb narychlo upeãen, vzpomínal jeden z pamûtníkû na válku. Válka ale je tû nekonãila, takïe zrekvírován byl zvonek z vûïe, na váleãné úãely el dokonce mûdûn drát z bleskosvodu. Do toho rostl poãet krádeïí. Zlodûji byli podle kroniky Jundrova v sirotãinci dokonce dvakrát. Poprvé ukradli 20 slepic, podruhé byli na tûstí odehnáni. K tomu musíme pfiipomenout, Ïe tûïké pomûry doléhaly obecnû na BrÀany. V Jundrovû v té dobû do lo navíc k málo vídanému jevu - mordu. V polovinû záfií 1917 byl na silnici vedoucí do Jundrova z Pisárek u jedné z ledáren zavraïdûn zednick mistr Franti ek Brychta z Jundrova. Brychta byl zastfielen, lo patrnû o loupeïnou vraïdu. Otec tfií dûtí mûl u sebe zfiejmû vût í obnos penûz, kdyï se vracel z Hodonína, kde fiídil pfiístavbu tabákové továrny. O mordu referovaly s velkou chutí Lidové noviny, prakticky na úrovni dne - ních podání obdobn ch situací z pera bulváru. Nuzné váleãné pomûry se promítaly také na stavu dítek, která do sirotãince za války pfiicházela. Napfiíklad u Terezie Flaksové, která byla nalezencem pûvodnû z Vídnû, je v tfiídní knize poznámka neposlechne, odmlouvá a pracuje, jen kdyï se jí právû chce. Dívka mûla vût inou trojky. Dal í dívenka pfii la do sirotãince slabomyslná a zanedbaná, protoïe pfies pûl roku nechodila do koly. Mladá chovanka Augusta Poislová, která byla roãník 1904, byla následkem pfiíli ného poïívání alkoholu du evnû otupûlá. Údajnû navíc lhala a kradla, z tohoto dûvodu byla v roce 1918 z ústavu propu tûna. Filip Vrána Sirotãinec na arch. fotografii

12 12 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 NOVOROâNÍ V STUP NA HORU HOLEDNÁ Skupinová fotografie z novoroãního v stupu na Holednou, kter se uï stává tradiãní akcí. Foto: Lubomír Ho ek K EST KNIHY O JEDNÉ Z JUNDROVSK CH V JIMEâNOSTÍ příběh zaniklého oboru na podkladě historie jundrovských ledáren statutární město brno / archiv města brna / 2015 První únorov den se v prostorách b valého kina Svratka konala neobvyklá slavnost. Za pfiítomnosti necelé stovky pfiítomn ch se zde odehrál kfiest knihy Filipa Vrány. Povoláním novináfi, av ak vystudovan historik a mimo jiné i éfredaktor zpravodaje, kter nyní drïíte v rukou zde vefiejnosti pfiedstavil plody svého dlouholetého zájmu o dûjiny a v voj pivovarnictví. Kniha s názvem Ledování v Brnû ãtenáfie uvádí do prostfiedí dnes jiï zaniklého oboru lidské ãinnosti, kter s v robou piva úzce souvisel a bez nûhoï by tento âechy tolik oblíben nápoj nebylo moïné pfiipravit. Bez chlazení, tedy pfiítomnosti ledu, to zkrátka ne lo a nejde. A proã se kfiest ode- ledování v brně / Filip Vrána hrával právû u nás? Pfiíbûh ledafiû je vyprávûn na pfiíkladu jundrovsk ch ledáren. NeÏ se v polovinû minulého století pfie lo na v robu umûlého ledu, plnil zdej- í podnik po bezmála sto let roli zásobárny ledu pro pivovary, a nejen je. Ledárny byly nejvût í firmou v oboru v rámci celé brnûnské aglomerace a zároveà jedin m jundrovsk m prûmyslov m odvûtvím. Více se v ak dozvíte v knize samé. Je moïné ji koupit pfiímo na úfiadu, k dostání je i u vydavatele, kter m byl Archiv mûsta Brna ( Jeho fieditel, dr. Libor BlaÏek, a spolu s ním také starostka Ivana Fajnorová a dva zástupci odborn ch kruhû - emeritní sládek pivovaru Starobrno Bohuslav Kandrnál a vedoucí Sladafiského ústavu v Brnû Vratislav Psota - se stali kmotry této knihy. Setkání se odehrávalo v pfiíjemné atmosféfie, k neformálnímu prûbûhu pfiispûla svou produkcí kapela ACHA. Pfiítomní mimojundrov tí si pfii této pfiíleïitosti pochvalovali nejen samotn prûbûh akce, ale téï fungování na í místní pestré obãanské mikrokomunity. Té do budoucna pfiejme její udrïení, a knize samé, nechè si najde své ãtenáfie. A tû me se na dal í kfity knih vázan ch sv m obsahem na na i obec. Ale Vyskoãil Fotografie z kfiestu: zleva konferenciér veãera Josef MachÛ (s ledafisk m hákem), autor knihy Filip Vrána, emeritní obchodní sládek pivovar Starobrno Bohuslav Kandrnál a starostka Mâ Jundrov Ivana Fajnorová. Nádoba na snímku je plovák na led. Foto: Ladislav Jelínek

13 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 13 JAR OD 7.30 DO HOD /,, BRNO hod. do , : irena.kolacna@lipka.cz, LIPKA, rozmarynek@lipka.cz LIPKA KOLSKÉ ZA ÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDùLÁVÁNÍ PRACOVI Tù ROZMAR NEK ROZMAR NOVÁ BRNO pofiádá o velikonoãních prázdninách v termínu bfiezna 2016 pfiírodovûdnûpohybov a tvofiiv pfiímûstsk tábor pro dûti ve vûku 7-12 let. Pfiihlá ku a bliï í informace najdete na -tabory. NAPSALI JSTE NÁM JUNDROVSKÉ VENâENÍ Mám ráda psy, v mém Ïivotû mû nûkolikrát doprovázeli, vím, Ïe láska psí ke ãlovûku je jedineãná. Znám kaïdodenní vstávání, venãení za zimních veãerû, psí pohled i jeho vûrnost. Jsem ráda, Ïe Ïijeme ve spoleãnosti, která má kladn vztah k nûmé tváfii, sama své dûti vedu k lásce ke zvífiatûm. Pokud si v ak pejska pofiídíme, pofiizujeme si k nûmu i zodpovûdnost za jeho ãiny. Mám na mysli zejména venãení na vefiejn ch prostranstvích a následné odklízení psích bobkû. Nechci házet v echny pejskafie do jednoho pytle, vím, Ïe je spousta z nich zodpovûdn ch. Zdá se ale, Ïe pár lidí bere ulice Jundrova, zejména pak stezku Ke KáãatÛm, jako svobodné psí prostranství, kde není tfieba uklízet. Je nechutné drandit s koãárkem po chodníku a jako zku en slalomáfi se vyh bat psím v kalûm. Probûhne-li se dítû v trávû, je témûfi jisté, Ïe pfiijde s páchnoucí nadílkou na botû. Jsem pfiesvûdãena, Ïe s podobn mi problémy se setkáváte také, jak napovídá nedávná básnická kampaà kolem Optátovy ulice, ze které pfiikládám ukázku. A jak stohoven? Nebuìme lhostejní k tomu, co se v Jundro - vû dûje. Je to ná spoleãn prostor pejskafiû i nepejskafiû, kter by mûl b t ãist a bezpeãn i pro ty nejmen í. Pokud se tedy nûkdy setkáte s lidmi, ktefií nerespektují na i svobodu, najdûte odvahu jim to fiíct. Adéla Janíková

14 14 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 JUNDROVSKÉ KONTRASTY Vyrostl jsem na vesnici, a po létech Ïití v centru Brna jsem skonãil na stejnû velké vesnici. Tak srovnávám. Jsem rád, kdyï se po ránu na ulici zdravím se sousedy, jsem rád, Ïe se pofiád nûco dûje a kdyï se nûco povede, tak vás nûkdo na ulici s úsmûvem poplácá, pfiípadnû pfiidá radu, jak lépe. Jundrov bezesporu patfií mezi nekrásnûj í brnûnské ãtvrti, máme zde nejkrásnûj í úsek Svratky, vyhlá ené hody, témûfi nejãist í chodníky, a témûfi nejménû posprejované stûny. Hody u nás doma nebyly zdaleka tak velké a v pravné, ale lidé na nû byli zváni osobnû pfii prûvodu mûsteãkem a v ichni uklízeli kolem domû více neï pfied Vánocemi. Prostû hody, to byla v stavní síà pro pfiíbuzné, dûdina jen svítila. I na to jsem si vzpomnûl, kdyï jsem chodil o hodech kolem neposeãen ch trávníkû a posprejovan ch budov v centru. Nûkdy mám pocit, Ïe na nûkteré vûci jsme si tak nûjak zvykli na vysoké kopfiivy kolem fieky (kde se ztratí nûjaké to koleãko trávy ãi staré kolo), na barvou pocákan úfiad ãi vûãnû rozbité sklo na zastávce, na zdevastovanou cestu v lese nebo na nevzhledn satelit, vyrûstající smûrem k Jurance. Nûjak jsme si zvykli na popelnice pfied baráky a na kliãkování s koãárkem ãi vozíkem mezi nimi. Znám jednu cizí firmu, kterou nemám rád, ale líbí se mi jedno její heslo pofiádek a ãistota v okruhu 100 metrû od na í provozovny je pofiád vizitkou na í firmy a to platí i o domû, domku ãi zahradû a vût ina z nás si to uvûdomila pfii jarním ãi tûní fieky. Ano, Ïijeme v témûfi nejhezãí ãásti Brna, obklopeni fiekou a lesem, je zde témûfi nejãistûji a témûfi za a pfied kaïd m domem a zahradou je pofiádek. To ov em nesmí ãlovûk vyjet pár desítek kilometrû ani na jih, ani na západ, pak si najednou uvûdomí, jak vypadá skuteãnû Ïijící ãisté a malebné mûsto. Jundrov má obrovsk potenciál b t v kladní skfiíní Brna, ale bez nás v ech, ktefií men ím ãi vût ím drobn m pfiíspûvkem nepfiispûjeme k zvelebení svého nejbliï ího okolí, se to nepovede. Nechci si zvyknout na posprejované zábradlí, nechci si zvyknout na vûãnû rozbité sklo na zastávce, nechci si zvyknout na obãany moãící za pomníkem padl ch hrdinû. Chci se pozdravit se stráïníkem v pátek veãer v parku a ne pfii nesmyslném mûfiení rychlosti u vozovny, chci potkávat Jundrovany u fieky ãi na hfii ti. VÏdyÈ Ïit Jundrov je nakonec docela fajné. Lubomír Ho ek -Jundrov ho hod - mobil: dewburry@seznam.cz SBùR ATSTVA PRO CHARITNÍ ATNÍK DIECÉZNÍ CHARITA BRNO Máte doma obleãení, boty ãi doplàky, které jiï nenosíte, ale jsou v dobrém stavu, takïe by mohly je tû nûkomu slouïit? Máte nepotfiebné lûïkoviny, zbytky látek apod. a nevíte co s nimi? Doneste je v pátek 8. dubna 2016 do pfiedsálí KC Svratka, Veslafiská 56 od do hod. Va e vûci poslouïí lidem v nouzi. Dûkujeme. Co mûïete darovat? letní a zimní obleãení a obuv - pánské, dámské, dûtské lûïkoviny, prostûradla, utûrky, ruãníky, záclony látky minimálnû 1m (prosíme, nedávejte nám odstfiiïky a zbytky) domácí potfieby nádobí bílé i ãerné, skleniãky (v e nepo kozené) pol táfie, deky, batûïky a ledvinky, pánské opasky, tkaniãky do bot potfieby osobní hygieny, ãistící prostfiedky funkãní ruãní náfiadí Co bohuïel pfiijmout nemûïeme? Nábytek, ledniãky a dal í elektrospotfiebiãe urãené ke zpûtnému odbûru, zneãi tûné nebo vlhké prádlo a odûvy, zmaãkané prádlo. âerná KRONIKA Policejní potápûãi vytáhli 25. ledna ze Svratky v Jundrovû mrtvého muïe. Policii mrtvolu ohlásil svûdek. Na místo vyjela hlídka, která potvrdila, Ïe je ve vodû tûlo. Policejní potápûãi ho vyprostili a vytáhli na bfieh, uvedl policejní mluvãí Pavel váb. Podle nûj nic nenasvûdãovalo cizímu zavinûní. Policie následnû zji Èovala totoïnost zemfielého. Do uzávûrky zpravodaje ji ale neznala. Nezvefiejnila ani pfiíãinu úmrtí. Filip Vrána

15 ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 J UNDROV 15 V stava Pohádkové krajinky ze sukulentních rostlin se koná v Brnû, ve Stfiedisku volného ãasu LuÏán ky, Lidická 50, park LuÏánky, a to od 19. do 27. bfiezna 2016, dennû od do hod. Více viz Aqualand Cup III aneb Trochu v tom plaveme Diagnostick ústav pro mládeï, stfiedisko v chovné péãe a kolní jídelna v Brnû na Veslafiské ulici pod vedením fieditelky Mgr. Renaty JeÏkové, organizovaly jiï potfietí AQUALAND CUP aneb Trochu v tom plaveme, kter je souãásti na eho dlouhodobého projektu zamûfieného na propojování dûtí s handicapem a piãkov ch sportovcû. Projekt je zamûfien na dûti a mládeï, ktefií se ãasto pohybují na okraji spoleãnosti. Tfietího roãníku se zúãastnilo celkem 17 t mû z v chovn ch ústavû, dûtsk ch domovû a dal ích zafiízení, která peãují jak o dûti s poruchami chování, tak o dûti ze sociálnû znev hodnûného prostfiedí. Vûkov rozdíl mezi sportovci a na imi dûtmi není velk, proto jsou sportovci pro dûti pfiirozenûj ím vzorem v jejich dal ím Ïivotním smûfiování. Dûti si tak ãasto odná ejí pozitivní záïitek ze zábavy, ale také poznání, Ïe mají se sportovci mnohem více spoleãného, neï se pûvodnû domnívaly. Dlouhodob m cílem projektu je také vedle moïnosti socializace a konfrontace se zdravûj ím Ïivotním stylem i posilování ve velké vût inû sníïeného sebehodnocení dûtí, zpûsobeného mnohdy neoprávnûn mi pfiedsudky a stigmatizací. Z na í praxe vypl vá, Ïe dlouhodobûj í podpora a smûfiování dûtí bez opory v rodinû, mûïe pfiinést v raznû pozitivní efekt. Peãující v chovn pfiístup, harmonické vztahy dítû - dospûl s akcentem na velmi ãasto absentující strukturu dne a nutného penza pravidel, je pro vût inu nov m záïitkem, kter dokáïí mnohdy ocenit aï zpûtnû. Kooperace sportovcû je v tomto programu CVIâENÍ PRO DùTI V ESTRANNOST nanejv vítan m doplàkem a my si této nezi tné pomoci velmi váïíme, vãetnû partnerû, ktefií nám s organizací akce pomáhají. Velké podûkování patfií v em zúãastnûn m zafiízením za jejich obrovsk zájem o tuto akci, v em na im partnerûm, ktefií na e snaïení podpofiili nejen finanãnû, ale i materiálnû, skvûl m sportovcûm, dobrovolníkûm a Aqualandu Moravia v Pasohlávkách za zázemí a prostory, které nám nabídli pro v echny tfii roãníky a za jejich piãkovou spolupráci pfii organizaci. Za organizaci Aqualand Cupu a t m DÚM Brno, PhDr. Ale Koãvara, vedoucí vychovatel Zahájili jsme cviãení pro dûti ve vûku od 4 do 8 let, pro dûti, které mají rády pohyb, hry, opiãí dráhy, cviãení na náfiadí. Pfiijìte si s námi zacviãit ve ãtvrtek od do hod. v tûlocviãnû ve sportovním areálu Hroch na Veslafiské ulici u baseballového hfii tû, kousek od vozovny Komín. Od bfiezna 2016 bude také zahájeno cviãení Rodiãe s dûtmi básniãky, fiíkanky, hry, cviãení na náfiadí pro dûti ve vûku od 1 roku do 4 let. Cviãení bude probíhat kaïd ãtvrtek do do hod. v tûlocviãnû ve sportovním areálu Hroch na Veslafiské ulici v Brnû. CVIâENÍ PRO ÎENY Pfiijìte si zacviãit kalanetiku, streãink, zaposilovat si, zacviãit step a vyuïít zdravotní cviãení s overbaly, protáhnout se pfii dobré muzice. Cviãení je urãeno pro v echny vûkové kategorie a probíhá kaïd ãtvrtek od do hod. INZERCE ELEKTRIKÁ : montáï, opravy, revize vã. SO a NE. Tel Rodil mluvãí s témûfi dokonalou znalostí âj nabízí v uku ANG pro ve keré pokroãilosti. Cena dle dohody. Tel SiSALON, Nálepkova 1a, Jundrov nabízí nov dietní program na zdravé a rychlé hubnutí aï 5 kg tuku t dnû pfii zachování svalû díky KETÓZE. Nyní zdarma mûfiení PROFI pfiístrojem IN BODY. V bûr z rûzn ch druhû jídel = Ïádné hladovûní. INFO na tel Hledám ke koupi byt v Jundrovû, 2 nebo 3+1. Cena do 4 mil. max. RK nevolat, dûkuji za nabídku. Tel Koupím dûm, buìto hor í stav nebo po rekonstrukci a v cenû do 9 mil. Prosím nabídnûte. Tel MALBY 14 Kã/m2, NÁTùRY DVE Í: 350 Kã/kus, RADIÁTORÒ, OKEN, FASÁD, NÁBYTKU, PLOTÒ, R N, ST ECH, AJ., TAPETOVÁNÍ, ZEDNICKÉ PRÁCE NA P ÁNÍ S ÚKLIDEM. Tel , , JUNDROV A OKOLÍ, PLATBA HOTOVù = SLEVA 250 Kã! Koupím dûm v dobrém stavu. Brno-venkov. Spoj do Brna v hodou. Dûkuji. Tel ÎALUZIE, V MùNY, OPRAVY, SÍTù PROTI HMYZU. Tel HANÁK, zaluzie.hanak@seznam.cz

16 J UNDROV ROâNÍK 26 / ã. 1 / 2016 Koupím vûci tohoto typu. Stav nerozhoduje. Tel.: s.petra@ .cz Základní kola a matefiská kola Basic, o.p.s. pofiádá ples á la 30. léta v hod. v Dûlnickém domû v Îidenicích. Pfiedprodej na recepci koly ámalova 10, tel Hrát bude Meteor z Prahy! JUNDROV, roãník 26, ãíslo 1 Vydává: statutární mûsto Brno, mûstská ãást Brno-Jundrov, Iâ Vychází 6x roãnû Místo vydávání: Brno Den vydání: Náklad tohoto ãísla je v tiskû Registrováno pod ãíslem: MK âr E Administrace ÚMâ Brno-Jundrov, Veslafiská 56, Brno, tel Mediální komise: pfiedsedkynû: Ing. Alena Krestová, místopfiedseda: Mgr. Ale Vyskoãil, Ph.D., ãlenové: Mgr. Radana Dungelová, Ing. Zuzana Kameníková, Ladislav Jelínek. éfredaktor: Mgr. Filip Vrána. Redakãní po ta a inzerce: poplatky@jundrov.brno.cz. Tisk: Tiskárna DIDOT, spol. s r.o.