VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Magdalena Kotálová

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Magdalena Kotálová

2 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta financí a účetnictví Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Finance KOMODITY JAKO INVESTIČNÍ NÁSTROJ Autor bakalářské práce: Magdalena Kotálová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Naděžda Blahová, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komodity jako investiční nástroj vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne Podpis:

4 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Naděždě Blahové, Ph.D. za vstřícnost, cenné rady a připomínky při zpracování této práce.

5 Název bakalářské práce: Komodity jako investiční nástroj ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je představit komodity jako instrumenty konkurující ostatním formám investic s ohledem na ropu jako energetickou komoditu. Práce podává komplexní obraz o trzích komoditních a v rámci nich i trzích ropných. Úvod teoretické části je zaměřen obecně na komodity obchodované na světových trzích. V komoditních trzích je popsána komoditní burza a možnosti investic se zaměřením na komoditní deriváty. Zbývající teoretická část pokryje problematiku ropy, která představuje jedno z největších současných rizik pro růst celosvětových ekonomik. V praktické části je provedena analýza ceny ropy s charakteristikou tvorby ceny ropy a rozborem faktorů i důsledků růstu ceny ropy. Klíčová slova: komodity, komoditní trh, energetická komodita, ropa, cena ropy.

6 Title of the Bachelor Thesis: Commodities as an investment instrument ABSTRACT The aim of this bachelor thesis is to introduce commodities as instruments competing with other forms of investments with respect to oil as an energy commodity. The thesis gives a comprehensive picture of commodity markets including the oil ones. The introduction of theoretical part is generally focused on commodities traded in the world markets. In the commodity market there is described a commodity exchange and investment opportunities with a focus on commodity derivatives. The remaining theoretical part covers the issue of oil which is one of the greatest current risks for global economies growth. In the practical part there is an analysis of oil prices with the characteristics of making oil prices and an analysis of the factors and effects of oil price growth. Key words: commodities, commodity market, energy commodity, oil, oil price.

7 OBSAH Úvod Komodity a komoditní trh Komodity Komodity obchodované na světových trzích Důvody pro investování do komodit Komoditní trh Komoditní burzy Možnosti investic na komoditních trzích Regulace komoditních obchodů Ropa jako energetická komodita Historický vývoj trhu s ropou Význam ropy Ropa obchodovaná na světových trzích Ropné zásoby a dostupnost ropy Těžba ropy, její vývoz a dovoz Petrodolary a vliv ropy na geopolitiku Ropný zlom neboli Peak oil Analýza ceny ropy Cena ropy Faktory růstu cen ropy Růst poptávky po ropě Pokles hodnoty amerického dolaru Spekulace Nákladná produkce Nestabilita dodávek ropy Přírodní a ekologické vlivy

8 3.3. Analýza ceny ropy na konkrétních příkladech Cena ropy Brent Futures kontrakty na ropu Brent Cena ropy Brent v porovnání s cenou ropy WTI Důsledky růstu cen ropy Zhodnocení investic Zpomalení ekonomického růstu Růst inflace tvořený růstem cen pohonných hmot a dalších produktů Politické důsledky Zvýšený zájem o alternativní zdroje energie Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů

9 ÚVOD Tématem mé bakalářské práce jsou Komodity jako investiční nástroj. Impulsem ke zvolení tohoto tématu byl nedávný rostoucí zájem řady investorů o tato reálná aktiva, jež se po vypuknutí finanční krize v roce 2008 stávala stále atraktivnějšími alternativními investičními instrumenty. Představovala vhodný způsob ochrany peněžních prostředků proti inflaci, možnost diverzifikace portfolia nebo jen lákavou představu potenciálních astronomických zisků. Právě i vidina rychlého zhodnocení příjmů na komoditních trzích spolu s ostatními jmenovanými faktory měla za následek odstartování komoditního boomu. Začaly se vydávat příručky, jak snadno a rychle vydělat miliony, nebo průvodce komoditním obchodováním i pro úplné začátečníky. Objevovaly se zprávy upozorňující na nejaktuálnější žhavé komodity, ale i články odhalující tajemství komodit. Svět zahrnuly nejrůznější rady, jak správně analyzovat trh a stát se tak úspěšným investorem. Pod pojmem komodity si lze představit zemědělské produkty jako kukuřici, oves, bavlnu, ale i maso a dobytek, průmyslové kovy typu měď, hliník, olovo, ale zejména pak do popředí se dostávající vzácné kovy v čele se zlatem a také energetické komodity zastoupené zejména ropou. Rokem komodit se stal rok Hlavním favoritem byly tehdy zemědělské komodity. Rostoucí ceny vzbudily zájem investorů, ale i spekulantů. Až v roce 2011 se objevila první varování, že se nevyplácí naskakovat do rozjetého vlaku. Komodity už nebyly tak levné, což potvrdila dnes již jedna z nejsledovanějších světových komodit, a to ropa. V loňském roce na sebe strhla velkou pozornost médií ať už v důsledku nepokojů v Libyi, rostoucímu napětí v blízkovýchodních státech nebo zpomalení americké ekonomiky. Letos už je adeptem na jedno z nejčastěji skloňovaných slov. Proto i já budu v této práci věnovat téměř veškerou pozornost právě ropě. Cílem této práce je představit komodity jako instrumenty, jež se staly plnohodnotným konkurentem ostatních forem investic (např. akcií, dluhopisů či nemovitostí), se speciálním zaměřením na ropu jako energetickou komoditu. Pokusím se podat komplexní obraz o trzích komoditních a v rámci nich i trzích ropných. Jelikož shledávám cenu ropy za jedno z největších rizik pro růst celosvětových trhů, bude cílem práce v praktické části analyzovat právě ji. Cena ropy je pro svou vysokou kolísavost v popředí mediálního zájmu již nepřetržitě několik měsíců, a proto nejprve určím, čím je tvořena, a v dalším kroku se zaměřím na faktory a důsledky jejího růstu. 8

10 Ve své práci budu vycházet jak z tištěných zdrojů, tak ze zdrojů elektronických. V teoretické části budu čerpat ze zdrojů knižních věnujících se problematice komoditních, pak i konkrétně ropných, trhů. Příkladem může být kniha autora Josefa Cílka (Finanční a komoditní deriváty v praxi), Jana Dědiče (Burza cenných papírů a komoditní burza), Jima Rogerse (Žhavé komodity), Václava Cílka (Nejistý plamen) nebo Thomase Friedmana (Horký, zploštělý a přelidněný). Internetových stránek (např. databáze České národní banky, peníze.cz, aktuálně.cz, kurzy.cz atd.) využiji při analýze ceny ropy s ohledem na vyhledání nejaktuálnějších zpráv. V úvodu teoretické části se budu zabývat obecně komoditami. Od rozdělení obchodovatelných komodit a důvodů pro jejich výběr při investování přejdu ke komoditnímu trhu. V této kapitole se budu věnovat komoditním burzám a možnostem investic na komoditních trzích. Detailněji se zaměřím na druhy komoditních derivátů, mezi které patří komoditní forwardy, futures, swapy a opce, a na jejich regulaci. Zbývající teoretická část pokryje problematiku trhu s ropou. Ačkoli popíši i její historický vývoj, budu se ve zbytku práce soustředit na současnou situaci. Jelikož představuje ropa základní surovinu petrochemického průmyslu, zmíním její hlavní využití a zpracování. Po následné charakteristice ropy obchodované na světových trzích přesunu pozornost na ropné zásoby, jež jsou na naší zemi značně omezené, a na její dostupnost. V rámci této kapitoly budou poskytnuty informace o těžbě ropy, ale i kontroverzní teorii ropného zlomu. Ta poukazuje na éru konce levné ropy v důsledku vyvrcholení světové těžby. Třetí část mé práce bude věnována analytickému rozboru faktorů růstu ceny ropy. Hlavní příčiny by měly odhalit důvody vysoké volatility ceny ropy. Zkoumat budu též možné důsledky, které nárůst ceny ropy může zapříčinit. Stranou nezůstanou ani alternativní zdroje energie, které představují potenciální možnost náhrady ropy v budoucnosti. 9

11 1. KOMODITY A KOMODITNÍ TRH 1.1. Komodity Dle Nařízení komise (ES) č.1287/2006 ze dne 10. srpna 2006 se komoditou rozumí jakékoli zboží zaměnitelné povahy, které lze dodat, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských výrobků a energie, např. elektřiny. Pojem komodity by neměl zahrnovat služby ani jiné položky, které nejsou zbožím, například měny nebo práva k nemovitostem, nebo které jsou zcela nehmotné povahy. Komodity, patřící mezi reálná aktiva, jsou charakteristické vysoce volatilními cenami. Obchodováním na světových trzích, speciálně termínovým obchodováním (angl. futures trading), lze výkyvy jejich cen zmírnit. Avšak v případě obchodů spekulativních se může dosáhnout efektu opačného. V posledních letech se staly komodity atraktivními investičními instrumenty pro zhodnocování peněžních prostředků. Jejich ceny mohou růst navzdory poklesu ekonomiky. Komodity jako věci hmotné, na rozdíl od akcií společností, nikdy neklesnou na nulu. Zjednodušeně jsou to suroviny. Není dne, kdy by se s nimi člověk nesetkal, nepoužíval je, nekonzumoval nebo je nenakoupil. Jedná se i o tak časté věci jako je benzín, nafta, maso, mléko, zlato, dřevo a mnoho dalších. Jsou základem pro současný život celého lidstva. 1 S komoditním obchodováním je spojeno komoditní riziko. To se řadí mezi tržní finanční rizika. Změní-li se cena komodity, vztah mezi spotovými a forwardovými cenami, jejich volatilita či cenové rozpětí mezi různými komoditami, hrozí riziko ztráty. 2 Může se projevit i na akciových trzích, ne však nijak zásadně. Historicky se má za to, že ceny komodit jsou negativně závislé na cenách finančních aktiv, jako jsou právě akcie nebo dluhopisy. Tuto inverzní závislost je možné sledovat např. u zlata. Opakem by měla být energetická komodita ropa. Při poklesu ceny akcií by i cena ropy měla poklesnout. V době nedávné finanční krize však došlo k nejednoznačnému vývoji ceny ropy. Ta i přes celosvětovou krizi ve finančnictví nadále rostla. Právě u ropy existuje riziko, že její ceny budou vysoce volatilní. V případě, že s komoditami obchodují banky, vztahují se na ně pravidla kapitálové přiměřenosti BASEL II, jejíž součástí je i kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku. 1 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 40. ISBN JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 16. ISBN

12 Komodity obchodované na světových trzích Mezi hlavní skupiny komodit obchodovaných na světových trzích patří: zemědělské komodity (např. kukuřice, oves, sója, rýže, řepka, pšenice, mléko, kakao, káva, cukr, bavlna, mladý hovězí dobytek, živý skot, vepři); drahé kovy (např. zlato, stříbro, platina); základní kovy (např. měď, hliník, zinek, olovo, nikl, cín); energetické komodity (např. ropa, topný olej, benzin, zemní plyn, elektřina) Důvody pro investování do komodit Mezi hlavní důvody pro investování do komodit 4 patří: Ochrana proti inflaci. Ceny komodit, na rozdíl od hotových peněz, jsou vázány na materiální, fyzická aktiva, a dokážou vliv inflace přibrzdit. 5 V případě růstu inflace dochází zpravidla i k růstu cen komodit, a tím je do jisté míry chráněna reálná hodnota investic. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že se ceny komodit vyvíjí obdobně jako inflace také díky tomu, že ji samy vyvolávají. V současnosti jsou takovým příkladem zejména ceny ropy a dalších energií, které působí proinflačně ve všech státech. Rostoucí poptávka po komoditách. Poptávka roste zejména díky Číně a Indii, kde se nachází téměř 60% světové populace. Strategie investiční diverzifikace. Komodity by měly být součástí každého diverzifikovaného obchodního portfolia. Při vhodném výběru mohou přispět k rozložení rizik tak, že se celkově sníží kolísavost portfolia. 6 Světový obchod. Jde o zavedený systém, kdy se v komoditách odehrává až 25% světového obchodu. Drobní investoři. Obchodování s komoditami se stává dostupné doslova pro všechny. Stačí si jen vhodně zvolit instrument, do kterého investovat. 3 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s Finance (Grada). ISBN MELLON, Jim. 10 nejlepších investic na příštích 10 let: [spořte, investujte, prosperujte]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, s ISBN Jim Rogers ve své knize Žhavé komodity píše: Kdyby inflace byla pochodující kapela, vyšší komoditní ceny by byly mažoretky, které vedou hudebníky ulicí. A investováním do komodit můžete porazit kapelu. 6 Jediný investor, který nemusí diverzifikovat, je ten, který investuje vždy stoprocentně správně. John Templeton 11

13 1.2. Komoditní trh Komoditní trh je jedním z největších trhů na světě. 7 Umožňuje nákup i prodej komodit dokonce i dříve, než je sama komodita vyrobena nebo vypěstována. Nejčastěji se komodity obchodují prostřednictvím komoditních burz. V současnosti převládají derivátové obchody, ve kterých právě komodita tvoří podkladové aktivum. Tyto obchody mají své počátky již ve středověku. Rolníci si většinou snažili nějakým způsobem zajistit odkup budoucí úrody. Kupci si tak mohli být jisti, že obdrží smluvené množství úrody, a zemědělci zase svým příjmem. Při nákupu může docházet k fyzickému vypořádání, jak je tomu např. u zlata. Avšak častější je dnes finanční vypořádání, kdy klient nekoupí přímo danou komoditu, ale investiční produkt, který se na tuto komoditu váže. Komoditní obchodování již není tak složité, náročné nebo nedostupné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dokonce může být i mnohem úspěšnější než obchodování akciové. Nezávisí zde na věku, povolání ani vzdělání. Klíčem k úspěchu je komodity pořádně nastudovat, mít vše promyšlené, chovat se disciplinovaně a nebát se riskovat Komoditní burzy V České republice je komoditní burza upravena v zákoně č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Jedná se o nevýdělečnou instituci organizující burzovní obchody, která nemá formu obchodní společnosti. Sama se burzovních obchodů neúčastní. Hlavním cílem není tvorba zisku. Proto se její případný zisk nerozděluje mezi členy burzy, ale slouží k zajištění jejího dalšího rozvoje. Předmětem komoditní burzy nejsou cenné papíry jako u burzy cenných papírů, ale jakékoliv ostatní zboží, které je způsobilé k burzovnímu obchodu a je označeno jako komodita. 9 Burzovní obchody na komoditních trzích Burzovním obchodem na komoditní burze se rozumí nákup či prodej komodit, nikoli jejich zprostředkování. Za burzovní obchod se navíc považují i tzv. pomocné obchody, 7 Ve skutečnosti jde o největší nefinanční trh na světě. Ve srovnání se všemi akciovými burzami v USA je objem obchodů v dolarech na komoditních burzách až několikanásobný. ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 18. ISBN NESNÍDAL, Tomáš. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 2. rozš. vyd. /. Praha: Grada, 2007, s ISBN DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, s ISBN

14 např. pojistné smlouvy, smlouvy o uskladnění, smlouvy o přepravě věcí a další. Cena z obchodu musí být vždy zaznamenána. Existuje i možnost uzavřít burzovní obchod mimo burzu. 10 Fyzické zboží obchodované na burze buď reálně existuje v době obchodu, nebo teprve bude vyprodukováno. V této závislosti se zboží rozděluje na promptní a termínové. Dále se rozlišuje, zda je zboží v době uzavření obchodu na burze fyzicky přítomné či nikoli. U termínového zboží se stanovuje minimální množství, které je vždy obsažené ve smlouvě. 11 Jako příklad významné komoditní burzy 12 lze uvést: obilnou burzu CBOT (Chicago Board of Trade); největší americkou derivátovou burzu CME (Chicago Mercantile Exchange); burzu s kávou, cukrem a kakaem NYCSCE (New York Coffee, Sugar and Cocoa Exchange); burzu s bavlnou NYCE (New York Cotton Exchange); v České republice Komoditní burzu Praha pro obchody se zemědělskými komoditami Možnosti investic na komoditních trzích Nebere-li se v úvahu fyzický nákup komodit, je způsobů, jak investovat do nejrůznějších komoditních titulů, hned několik. Mezi investiční produkty lze zařadit ETF 13, investiční certifikáty 14, akciové tituly 15 nebo komoditní deriváty. Většina produktů je obchodována v amerických dolarech (USD), popř. eurech (EUR). Tím je investor vystaven i měnovému riziku. Původní investice by tak mohla být díky nepříznivému vývoji měny znehodnocena. Navíc u investičních certifikátů hrozí riziko možného nesplacení od banky, která ho vydává. Dostat se na komoditní trhy přímo umožňují komoditní deriváty. Těm v této kapitole bude věnován největší prostor. Tradiční deriváty jsou považovány za nástroje řízení tržního rizika. 10 DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992, s ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s Exchange Traded Funds neboli burzovně obchodovatelné fondy, se kterými lze obchodovat stejně jako s běžnými akciemi. Spekuluje se buď na růst, nebo pokles podkladového aktiva, kterým je vybraná komodita, komoditní index nebo koš komodit. 14 Dlužní úpisy, prostřednictvím kterých se dlužník zaváže splatit hodnotu certifikátu, která je závislá na vývoji podkladového aktiva. 15 Akcie společností, jejichž podnikání souvisí s danou komoditou (její těžbou, zpracováním atd.) 13

15 Dají se definovat jako kontrakty, jejichž reálná hodnota se odvozuje od hodnoty podkladového nástroje. Tržní riziko se člení na úrokové, akciové, měnové a komoditní. V souvislosti s prvními třemi riziky se mluví o finančních derivátech, u posledního zmíněného rizika o derivátech komoditních. Příkladem podkladového nástroje může být vklad, úvěr, akciový nebo dluhový cenný papír, měna nebo právě cena komodity. 16 Druhy derivátů Klasické komoditní deriváty lze dělit na pevné termínové operace a opční operace. Pevné termínové operace se týkají komoditních forwardů, futures a swapů, opční operace zase komoditních opcí. Druhý způsob dělení komoditních derivátů je na standardizované burzovní a nestandardizované mimoburzovní (OTC) deriváty. Na burzách se obchoduje s komoditními futures a opcemi. Naopak na OTC trzích s komoditními forwardy a swapy, v některých případech i s opcemi. V následujících kapitolách jsou popsány komoditní forwardy, futures, swapy a opce Komoditní forwardy Komoditní forward je cenný papír, kterým se držitel zavazuje koupit či prodat podkladový instrument (komoditu), v dohodnutém čase za dohodnutou cenu. Zásadní je povinnost závazek dodržet. Tím se liší od opce, u které má naopak držitel právo obchod uskutečnit. 17 Komoditní forward se řadí mezi OTC deriváty. V určitém stanoveném budoucím termínu dochází k vypořádání dvou podkladových nástrojů. Vypořádání bývá finanční. Vymění se pevná částka hotovosti za komoditní nástroj. Pak lze tento kontrakt také označit jako forwardovou koupi nebo prodej podkladového nástroje. 18 Forwardová cena určuje očekávanou spotovou (v té době aktuální) cenu komodity. V okamžiku uzavření obchodu nedochází k žádnému přesunu peněžních prostředků. Strana prodávající komoditu je v krátké pozici, strana odebírající komoditu je v pozici dlouhé. Zajišťovatelé preferují nižší riziko a spokojí se s nižším výnosem. Spekulanti požadují vyšší výnos, ale jsou ochotni převzít i větší riziko. Existují dvě situace: 16 JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s ISBN MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 19. ISBN X 18 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 87. Finance (Grada). ISBN

16 První z nich se nazývá tzv. normal backwardation, kdy jsou zajišťovatelé v krátkých pozicích a spekulanti v dlouhých pozicích. Forwardová cena bude nižší než očekávaná spotová cena. Druhá situace je tzv. contango, kdy jsou naopak zajišťovatelé v dlouhých pozicích a spekulanti v krátkých pozicích. Forwardová cena bude vyšší než cena očekávaná. Tento stav, kdy budoucí kontrakt je dražší než současný, má souvislost s náklady na uskladnění a se správou komodit. 19 Forwardová cena pro skladovatelnou komoditu U komoditních forwardů se při určení ceny berou v úvahu i skladovací náklady či pojištění. Zlato či stříbro bývá drženo pro investiční účely a lze ho bezplatně prodávat nakrátko. Zemědělské plodiny, základní kovy či energie jsou ale drženy pro účely spotřební. Chce-li investor prodat tyto komodity nakrátko, musí držitele odškodnit určitou částkou nazývanou výhoda pohotovosti (angl. convenience yield). Je-li momentálně relativní nedostatek komodity a v budoucnu se očekává růst nabídky, např. zemědělské plodiny před sklizní, výhoda z pohotovosti sníží forwardovou cenu a ta může být dokonce nižší než spotová. Je-li ale momentálně relativní dostatek komodity a v budoucnu se očekává pokles nabídky, forwardová cena může být naopak vyšší než cena spotová. 20 Forwardová cena pro neskladovatelnou komoditu U komodit, které nelze skladovat vůbec (např. elektřina) nebo jen krátkou dobu (např. některé zemědělské plodiny), nelze najít jednoznačný vztah mezi spotovou a forwardovou cenou. Tyto ceny jsou navzájem odděleny a nijak se neovlivňují. 21 S komoditními forwardy je spojeno riziko ztráty, kterou může způsobit pohyb ceny komodity. Je-li forward sjednán za účelem zajištění, neměla by být tato ztráta chápána příliš negativně. Jedná se o náklad za zajištění. Finanční problémy by mohla způsobit jen výrazná a neočekávaná změna ceny komodity Komoditní futures Za nejčastější komoditní kontrakty se považují komoditní futures. Jsou burzovním ekvivalentem forwardů s tím, že se liší standardizací u množství a splatnosti. To vede k jejich 19 Obě situace jsou jen stručně popsány a více prostoru jim v této bakalářské práci věnováno není. MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 24. ISBN X 20 Tamtéž, s Tamtéž, s

17 vyšší likviditě. Dále jsou charakteristické denním vypořádáním s clearingovým centrem. Jestliže se futures cena během dne zvýší, platí držitel futures v krátké pozici částku ve výši této denní změny. Jestliže se futures cena sníží, držitel částku obdrží. U držitele futures v dlouhé pozici je to přesně naopak. Využívá se tzv. margin, hotovost složená u clearingového centra, ke které se částky přičítají či odečítají. 22 Vypořádání u komoditních futures, obchodovaných na komoditních burzách, již není finanční, ale fyzické. Cílem je zabezpečit určité množství dané komodity k danému budoucímu datu. Obchoduje se zejména se zemědělskými plodinami, drahými i základními kovy, energetickými komoditami. Nejvyvinutějším derivátovým trhem je trh s energetickými komoditami a kovy. Svými vlastnostmi se nejvíce podobá trhům s finančními deriváty. 23 Cena futures Rozdíl kotace futures a spotové ceny se odvíjí od rozdílných transakčních nákladů, dodávek komodity, její skladovatelnosti, výrobního a spotřebního cyklu a možnosti krátkého prodeje. Obchodníci ochotněji přistupují ke krátkému prodeji v případě stabilní dodávky komodity. S tím je spojena nižší výhoda pohotovosti (convenience yield), než jaká by byla u dodávek nestabilních. 24 V tabulce je shrnuto možné rozdělení komodit. Následně je vše podrobněji vysvětleno na jednotlivých konkrétních komoditách. Tabulka 1: Rozdělení komodit podle skladovatelnosti a množství dodávky Malá dodávka Střední dodávka Vysoká dodávka Vysoká skladovatelnost drahé kovy Středně vysoká skladovatelnost měď ropa, topný olej, benzin a zemní plyn zrniny a olejniny Střední skladovatelnost kakao a káva cukr a bavlna Středně nízká skladovatelnost Nízká skladovatelnost pomerančová šťáva maso živá zvířata Pramen: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s Finance (Grada). ISBN MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 19, 26. ISBN X 23 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s Finance (Grada). ISBN Mezi obecná pravidla patří: Jestliže je produkce komodity rovnoměrná, potom existuje menší pravděpodobnost výpadku v dodávce komodity. Podobně jestliže spotřeba komodity je rovnoměrná, potom existuje menší pravděpodobnost neobyčejně vysoké poptávky. Tamtéž, s

18 Zemědělské plodiny Jsou dobře skladovatelné. V případě, že se rychle nekazí, nemusí být jejich skladování ani drahé. Ale jejich dodávky závisí na sezónním cyklu. Při vysoké sklizni může dojít k silnému poklesu cen. Naopak neúroda způsobuje růst jejich cen. Živá zvířata Jsou velmi obtížně skladovatelná. Ve většině případů se musí kontrolovat jejich váha. Drahé kovy Mají stabilní výrobu, jelikož jejich těžba nezávisí na počasí. Stejně je stabilní i spotřeba probíhající po celý rok. Drahé kovy se nekazí, a proto je jejich nutné skladování poměrně levné. Energetické komodity Jsou charakteristické spíše vyšší skladovatelností. Zásoby ale závisí na sezónní potřebě. Příkladem může být benzin, nejvíce spotřebovávaný v létě, či topný olej, naopak nejvíce spotřebovávaný v zimě. Všechny ropné produkty mají výhodu, že se ropa dá těžit průběžně, prozatím. Důvodem skladování ropy může být ochrana proti možným výpadkům v dodávce. V případě ropné krize by zásoba ropy umožnila pokračovat ve výrobě. Futures cena ropy není ovlivněna skladováním, ale proměnlivou spotřebou ropy Komoditní swapy Komoditní swap patří mezi OTC deriváty. V tomto případě dochází k výměně pevných částek hotovosti (nebo i částek dosud neznámých) za komoditní nástroj v určitých okamžicích v budoucnosti. Toto vypořádání je finanční. Prakticky se jedná o větší počet forwardů s postupnou výměnou podkladových instrumentů. 26 Jestliže se cena komodity zvýší, platí komoditní plátce komoditnímu příjemci rozdíl mezi zvýšenou cenou a pevnou částkou. A naopak při snížení ceny komodity zaplatí tento rozdíl komoditní příjemce komoditnímu plátci. Částka, kterou musí ať už plátce nebo příjemce zaplatit, může být pevná, eventuálně proměnlivá. Částky proměnlivé se odvozují, např. od referenční úrokové míry LIBOR, PRIBOR atd. Je jasné, že v případě zvýšení ceny komodity se zvýší i hodnota dlouhé pozice, ale sníží se hodnota pozice krátké. V případě snížení ceny komodity tomu bude přesně naopak. Mezi komoditní swapy patří i swap na komoditní index. V této situaci platí plátce příjemci (nebo naopak) úměrné zvýšení (nebo snížení) komoditního indexu JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. upr. vyd. Praha: Grada, 2010, s Finance (Grada). ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s

19 Komoditní opce Komoditní opce je cenný papír, se kterým má držitel právo (ne však povinnost jako u komoditního forwardu či futures) koupit či prodat podkladový instrument (v tomto případě komoditu), v dohodnutém čase za dohodnutou cenu. Investoři využívají k obchodování specifické informace a mohou tak transformovat riziko mezi vypisovatelem opce neboli prodávajícím a držitelem opce neboli kupujícím. Opce lze rozdělit na: kupní (call) opce a prodejní (put) opce Kupní opce je charakteristická svým právem komoditu nakoupit, prodejní opce zase svým právem komoditu prodat. opce evropského nebo amerického typu Prodej či nákup americké opce lze provést kdykoli od vypsání opce až doby její expirace. U evropské opce je to možné až v době expirace. burzovní a mimoburzovní (OTC) Burzovní opce jsou více standardizovány. Mimoburzovní opce jsou flexibilnější ke konkrétním požadavkům zákazníků. Nejsou ale tak likvidní jako opce burzovní. 28 Za nejobvyklejší opční kontrakty na komoditních trzích se považují opce na futures. Tyto opce jsou relativně velmi likvidní. Podkladovými futures mohou být drahé i základní kovy, zahraniční měny, zemědělské i ropné produkty a akciové indexy. Životnost této podkladové futures nikdy nesmí být kratší, než je samotná životnost opce Regulace komoditních obchodů Součástí komoditních obchodů by měla být regulace i dohled zajišťující, aby obchody probíhaly dle pravidel a nedocházelo k nepoctivým obchodům. Na základě vyhlášky č. 123/2007 Sb. o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry se v České republice stanovuje kapitálový požadavek ke komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia v rámci kapitálového požadavku k tržnímu riziku. V důsledku rostoucí vzájemné závislosti komoditních a finančních trhů a nárůstu spekulativních operací je vyvíjen tlak na regulační opatření, která poskytnou vyšší integritu i transparentnost trhů s komoditními deriváty MÁLEK, Jiří. Opce a futures. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2003, s. 34. ISBN X 29 Tamtéž, s. 36, V roce 2013 by v ČR měla vstoupit v účinnost směrnice MiFID II. Změny nastanou i v silnějším dohledu nad trhy s komoditními deriváty, který může radikálně ovlivnit nejen obchodníky s cennými papíry a finanční instituce, ale i energetické společnosti. MiFID II: Novinky v regulaci. Konference.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 18

20 2. ROPA JAKO ENERGETICKÁ KOMODITA Život ropného světa je takové povahy, že morálka v něm nikdy nebude mít své místo. Loïk Le Floch-Prigent 31 V centru mezinárodního dění již dlouhou dobu stojí globální energetické zdroje. Klíčovým prvkem pro rozvoj ekonomik vyspělých států a všech odvětví jejich hospodářství je zejména energetický průmysl. Ten zahrnuje těžbu, zpracování i distribuci. Energetický rozvoj je způsoben rostoucí celosvětovou poptávkou po energii, v posledních letech výrazně ve východní Evropě, jihovýchodní Asii, Indii, Číně a Latinské Americe. Světové hospodářství je tak ovlivněno hlavně pohybem cen ropy a zemního plynu. Ložiska obou energetických zdrojů však bývají nerovnoměrně rozložena. Až tři čtvrtiny ropných zásob je v rukou zemí organizace OPEC. 32 Tato organizace je blíže popsána v následující kapitole. Energie je všude kolem nás, je základem, stojí za vším. Za těžbou surovin, výrobou materiálu, vývojem nových technologií, stavbou nových strojů atd. Ropa, měřená na sudy či barely, se označuje jako surovina, nafta zase jako produkt, vzniklý po zpracování v ropné rafinerii Historický vývoj trhu s ropou Ropa vznikla před miliony let rozkladem malých vodních organismů. V její léčivé vlastnosti věřila spousta starověkých národů. Používala se ke stavbě lodí, výrobě zbraní, šperků. Samotná Babylonská věž či egyptské pyramidy drží pohromadě díky ropě. Řada ropných objevů se stala neúspěšná až do roku 1854, kdy byla vynalezena petrolejová lampa. V průběhu 20. století se pohled na ropu změnil. Přispěla k tomu zejména průmyslová revoluce. Dnes už nikoho nepřekvapí, že se jedná o jeden z nejžádanějších produktů na světovém trhu KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s. 13. Knihovnicka.cz. ISBN VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s. 9. ISBN CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 12, 20, 21. ISBN SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, s. 94. ISBN

21 19. století 35 První barely ropy vytěžil kapitán Edwin Drake v Pensylvánii 27. srpna 1859 a to za účelem získání nafty pro komerční využití. Tento den odstartoval ropný věk. Barel stál tehdejších 75 amerických centů. Po Drakově bankrotu se stal úspěšným John D. Rockefeller a se svou firmou Standard Oil získal světový monopol. Jak sám říkal: Tajemství úspěchu je dělat obvyklé věci neobvykle dobře. Na konci 19. století začaly ropné války. Těžba se rozvíjela už i v Indonésii. Poptávka po ropě rostla. Naftou se poháněly parní stroje a spalovací motory. Nejenom že sloužila ke svícení, ale začala se využívat i k výrobě automobilů, později i leteckého benzinu. Význam elektrické energie a těžby uhlí tak výrazně vzrostl. 20. století 36 Počátkem 20. století se začala dodávat první ropa z Blízkého východu. Vznikla energetická společnost British Petroleum, později zkrácena na BP, která je dnes jedním z největších ropných a petrochemických koncernů na světě. 37 Do roku 1950 ovládaly světovou cenu ropy Spojené státy. Avšak po zásahu antimonopolního úřadu na společnost Standard Oil vznikla skupina Sedmi sester - Exxon, Mobil, Chevron, Glf, Texaco, BP, Shell, která vlastnila 80% všech zásob ropy mimo USA. Světový obchod i s většinou ropovodů a rafinérií byl pod její kontrolou. V podstatě šlo o kartel. Ropa se stala po druhé světové válce hlavní energetickou surovinou. V 60. letech se začala těžit v arabských státech. A byla založena Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries). 38 Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížil těžbu ropy, vyhlásil embargo na její export do zemí podporující Izrael během Jomkipurské války. Zvýšil tak cenu ropy o 70%. Odstartoval tím první a prozatím největší ropný šok. Koncem sedmdesátých let došlo k druhému ropnému šoku a to po Íránské 35 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 34, 36. ISBN Tamtéž, s. 36, 38, Dne 22. dubna 2010 došlo k největší ropné havárii v dějinách USA. Ropná plošina Deepwater Horizon postavená společností BP se potopila v důsledku exploze při vrtání v Mexickém zálivu. Za škody způsobené ropnou skvrnou zaplatila společnost BP až 6 miliard dolarů. Akcie společnosti klesly z AA na BBB. 38 Dnes je to mezivládní organizace o 12 zemích exportujících ropu. Založena byla 14. září Sídlo se nachází ve Vídni. OPEC zajišťuje jednu třetinu veškeré ropné produkce. Zakládající členové, Irák, Írán, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela, vytvořily kartel, který určuje objem a cenu vyvážené ropy a to zejména pomocí zavedených těžebních kvót. 20

22 revoluci v roce Írán tehdy začal vyvážet méně ropy. Cena ropy dosáhla maxima a to devadesáti dolarů za barel (v přepočtu na dnešní ceny). Po objevení nových ropných nalezišť v Severním moři klesla cena i k dvanácti dolarům za barel a to v roce Ke snížení poptávky přispěla i ekonomická krize v Asii. 21. století Trvalo nám 125 let, než jsme spotřebovali první bilion barelů ropy. Další bilion spotřebujeme za 30 let. David J. O'Reilly 39 Cena ropy začala v jednadvacátém století růst. Díky hurikánu Katrina v roce 2005 překročila 70 dolarů za barel. Tato událost vyvolala obrovské výkyvy v ceně ropy. Dnešní ceny už se pohybují nad stodolarovou hranicí, což bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. 40 Současné globální energetické hospodářství je charakteristické velkou disproporcí. Nad nabídkou ropy trvale převažuje poptávka. Energetické zdroje jsou nabízeny v závislosti na plynulosti dodávek ropy. Pro velké spotřebitele se stává ropa stále nedostupnější. Země vynakládají více energie na zajištění potřebných zdrojů, kontrolu nalezišť těžby, dopravy a v neposlední řadě mezinárodního obchodu. 41 Ropa tak zůstává jedním z hlavních zdrojů energie. Stále rychlejší spotřeba v jakékoli oblasti lidského života způsobuje příliš velkou závislost na ropě. Vyspělé státy potřebují arabskou ropu. Tím získává arabský svět určitou nadvládu. Stejně tak ale i on potřebuje na západní trhy přístup, jinak svou ropu nebude mít kam vyvézt. Ke snížení závislosti na dovozu ropy mohou přispět snad jen stále diskutovanější alternativní zdroje energie KALOUS, Jindřich. Ropa: Ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy. Britské listy [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: 40 Více se současnou situací na ropném trhu bude zabývat praktická část této bakalářské práce. 41 VOŠTA, Milan, Josef BIČ a Jan STUCHLÍK. Energetická náročnost: determinanta změn toků fosilních paliv a implikace pro EU a ČR. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008, s ISBN CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 95. ISBN

23 2.2. Význam ropy Ropa, také nazývaná mezi ostatními komoditami černé zlato, je základní surovinou petrochemického průmyslu. Jedná se o neobnovitelný zdroj energie. Mezi hlavní využití ropy 43 patří: palivo pro dopravu; surovina pro výrobu plastu; výroba některých léků, hnojiv, pesticidů; výroba elektřiny. Jako jeden z nejpřístupnějších energetických zdrojů je ropa potřebná k 95 % výroby veškerého zboží. Na celkové světové spotřebě paliv se podílí 43 %, na celkové energii spotřebované v dopravě až 95 %. Bez přispění ropy by se nevypěstovalo enormních 95 % veškerých potravin. Z ropy pochází okolo 40 % celosvětové spotřeby energie. Základem zpracování ropy 44 je tzv. frakční destilace, ze které se získají: uhlovodíky, které jsou součástí paliva LPG; benzin; petrolej sloužící k výrobě leteckého paliva pro trysková letadla; plynový olej, ze kterého se získává nafta a lehký topný olej; mazací oleje. Cenou ropy je ovlivněna cena přepravy i samotná cena spotřebního zboží. Její růst souvisí s rostoucí mírou inflace i sníženou kupní silou domácností. Znamená to, že dražší ropou bude zasažen i konečný spotřebitel Ropa obchodovaná na světových trzích Ropa je běžně vyjadřována v USD. Její cena představuje hodnotu jednoho barelu v USD (1 barel = 159,6 litrů). Tyto ceny reagují na objem zásob, které pravidelně uveřejňuje OPEC. Následně vyjmenované hlavní druhy ropy představují regionální ropný standard (benchmark) sloužící ke stanovení cen. Ostatní vytěžená ropa se od těchto benchmarků odvíjí Ropa. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: 44 Tamtéž. 45 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 22. ISBN

24 Mezi čtyři hlavní, na ropných burzách obchodované, druhy ropy (benchmarky) patří: Brent ropa ze Severního moře; WTI (angl. West Texas Intermediate; západotexaský průměr) americká ropa; Dubai ropa z oblasti Perského zálivu; Koš OPEC. 46 Za hlavní ropné burzy, na kterých se obchoduje jak s ropnými produkty, tak s dalšími energetickými komoditami, se považují: NYMEX (New York Mercantile Exchange) v New Yorku; IPE (International Petroleum Exchange) v Londýně; ICE (IntercontinentalExchange) v Atlantě; IOB (Iranian Oil Bourse) v Perském zálivu. 47 Ropa Brent, obchodovaná na burze IPE, je směsí patnácti druhů ropy ze Severního moře. Za její cenu se nejčastěji prodává ropa z Evropy a Afriky. Je určena ke spotřebě na Západě. Za cenu WTI se prodává severoamerická ropa a to konkrétně na burze NYMEX. Na Blízkém východě je prodávána ropa Dubai určená pro asijskou oblast. Koš OPEC je složen z více druhů ropy, např. ze Saúdské Arábie, Nigérie, Spojených arabských emirátů či Venezuely. Kvalitu různých druhů ropy lze posuzovat hlavně podle hustoty a obsahu síry. Čím je větší hustota nebo obsah síry, tím horší je kvalita. Konkrétní rozdělení je v následující tabulce. Tabulka 2: Dělení ropy dle hustoty a obsahu síry Dělení: Nejkvalitnější ropa Méně kvalitní ropa Nejméně kvalitní ropa Dle hustoty lehká (light) střední (intermediate) těžká (heavy) Dle obsahu síry malý obsah vysoký obsah střední obsah = sladká (sweet) = kyselá (sour) Pramen: Ropa. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava. Z lehké ropy se získává převážně benzin, z těžké spíše asfalt. Síra, způsobující korozi, je považována za nežádoucí a bývá odstraňována. Nejsladší a nejlehčí je ropa WTI. Ropa Brent již tak sladká ani lehká jako WTI není. Koš OPEC se skládá z lehkých i těžkých druhů ropy. Ve srovnání s ropou Brent a WTI má vyšší hustotu i objem síry BLAŽEK, Josef a Vratislav RÁBL. Základy zpracování a využití ropy. 2., přepr. vyd. Praha: VŠCHT, 2006, s. 26. ISBN Ropná burza. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: Ropn%C3%A1_burza 48 Ropa. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: 23

25 2.4. Ropné zásoby a dostupnost ropy V současné době nikdo s jistotou neví, jaké ropné zásoby jednotlivé státy mají. Kontrola nezávislými auditory nikdy dovolena nebyla. Členové organizace OPEC svá čísla rádi nadhodnocují, jelikož se ropa rozděluje podle velikosti ropných rezerv. 49 Samotná výše ropných zásob tedy přináší řadu otazníků. Není jisté, kolik barelů ropy na světě je; kolik ropy se ještě najde; zda se vyvinou nové a účinné technologie, které zvýší produktivitu těžby. 50 Mezi hlavní trendy v dnešním světě jednoznačně patří vyšší spotřeba ropy, stále více nestabilní a nepřátelští dodavatelé, vyšší riziko vojenských konfliktů i intenzivnější mezinárodní soutěž o zdroje ropy. Evropská politika bývá považována z mezinárodního pohledu za méně konkurenční a účinnou. Může to způsobovat i skutečnost, že evropské vlády jsou přesvědčené, že se přeci jenom nějak s vývozci ropy nakonec domluví. 51 Na jedné straně stojí ropné zásoby, ale na straně druhé jejich dostupnost. Jedná se o schopnost dopravit ropu k samotnému spotřebiteli. A ta ročně klesá v průměru až o dvě procenta Těžba ropy, její vývoz a dovoz Těžba ropy je považována za velmi kapitálově náročnou. Prozkoumat nová naleziště, vystavit infrastrukturu a následně dosahovat zisku představuje dlouhodobé působení v oblastech těžby. Ropný průmysl neklade důraz na velké množství pracovníků, ale na jejich příslušnou kvalifikaci. Takových lidí je ale v místě těžby nedostatečně málo. 53 Těžařské společnosti provádí průzkum, těžbu ropy a někdy i další aktivity s tímto spojené. Některé z nich lze označit jako tzv. majors. V globálním měřítku jde o nejvýznamnější ropné 49 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s ISBN CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 69. ISBN Tamtéž, s Tamtéž, s KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s Knihovnicka.cz. ISBN

26 společnosti s charakterem nadnárodních společností, např. Shell, British Petroleum či Chevron. Další společnosti lze pojmenovat tzv. independents. Jedná se o menší nezávislé soukromé společnosti, nijak kapitálově svázané s majors. Nakonec lze jmenovat ostatní společnosti působící v zemích dovážejících ropu, nejčastěji státní, popř. polostátní čínské, indické nebo jihoafrické společnosti. 54 Mezi světové producenty ropy patří Saúdská Arábie, Rusko, Spojené státy, Írán, Čína, Mexiko, Venezuela a Indonésie. Zajímavostí je, že Čína, Spojené státy a Indonésie spotřebovávají v současnosti více ropy, než jsou samy schopny vyrobit. Ropu tak musí zajišťovat dovozem. 55 Z toho vyplývá, že ne každý producent ropy je zároveň i vývozcem ropy. Za největší dovozce ropy se považují Spojené státy, Japonsko a státy eurozóny. Do budoucna se díky výraznému nárůstu poptávky po ropě předpokládá, že se největším dovozcem stane Čína Petrodolary a vliv ropy na geopolitiku Petrodolary představují americké dolary, které země vydělají prodejem ropy. Tento termín zavedl americký profesor ekonomie Ibrahim Oweiss v roce Skutečnost, že je americký dolar ropou kryt, přinesla v sedmdesátých letech větší stabilitu a zájem o obchodování na světových trzích. 56 Petrodolary ve státech bohatých na ropu přispívají jak k pozitivním, tak negativním trendům. Pozitivní trendy modernizace států, vyšší dosažené vzdělání nejen na církevních školách a to i pro ženy, příležitost studovat v zahraničí, vyšší příspěvky na charitu, fungování nezávislých televizních stanic či novin, pořádání mezinárodních konferencí. Negativní trendy nákup zbraní a napomáhání terorismu v Perském zálivu KVÁČA, Vladimír, Vladimíra KNOTKOVÁ a Jan KOCHAN. Ropné zásoby v subsaharské Africe: a jejich vliv na utváření světové politiky. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, s. 26. Knihovnicka.cz. ISBN SHIPMAN, Mark. Komodity: jak investovat a vydělat. Vyd. 1. Brno: Computer Press, c2007, s. 94. ISBN Petrodolar. Wikipedie [online] [cit ]. Dostupné z: Petrodolar 57 Většina bohatých Saúdů, kteří sponzorují charitativní a vzdělávací nadace, kde se káže náboženská nesnášenlivost a nenávist vůči západním hodnotám, vydělala peníze v ropném průmyslu nebo v jeho filiálkách. Bohatství Usámy bin Ládina pochází ze stavební společnosti jeho rodiny, která vydělala na vládních zakázkách financovaných petrodolary. FRIEDMAN, Thomas L. Horký, zploštělý a přelidněný: proč potřebujeme zelenou revoluci. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, s XXI. století, sv. 11. ISBN

27 Ropný zlom neboli Peak oil Peak oil neboli vrchol těžby ropy či ropný zlom znamená, že v určitém bodě těžba začíná klesat, přestože jsou zásoby na další desítky let. 58 Marion King Hubbert, americký odborník na fosilní paliva a geofyziku, jako první předpověděl ropný zlom. Jedná se o bod zlomu produkce ropy. Vyvrcholení světové těžby ropy. Nejde o konec ropy, ale konec levné ropy. Od tohoto zlomu nebude možné opětovně navýšit světovou produkci ropy. Nejdostupnější a nejlevnější ropa již bude vytěžena. Hubbert tak potvrdil, že je ropa konečným, či jinak řečeno neobnovitelným, energetickým zdrojem. Zasažena budou ropná pole, ropné oblasti i státy, které ropu produkují. Čerpání ropy má svůj časový průběh, který se dá předpovědět. Jedná se o křivku, nazývanou Hubbertova křivka, a lze ji přirovnat ke Gaussově funkci. Nejdříve dochází ke strmému nárůstu, následně křivka dospěje vrcholu a pokračuje strmý neodvratitelný pokles. 59 Že se Hubbert nemýlil, bylo zřejmé již v sedmdesátých letech. V roce 1956 předpověděl vrchol těžby ropy v Americe na období A ten skutečně nastal mezi lety , započal energetickou krizi a přispěl k největšímu ropnému šoku. Graf 1: Ropný zlom v Americe Pozn.: Hubbertův odhad z roku 1956 je zvýrazněn modrou plnou čárou. Skutečná produkce surové ropy v kontinentální části Spojených států je vyznačena černou přerušovanou čárou. Pramen: S. FOUCHER. Soubor:Hubbert US high.svg. Wikipedie [online]. 7. března 2007 [cit ]. Dostupné z: 58 CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s ISBN Tamtéž, s

28 Jak pro všechny ropné společnosti, tak pro státní ekonomiky, je důležité, aby se na tento zlom připravily. Neočekává se, že v nejbližších letech po ropném zlomu dojde k extrémně zhoršenému vývoji. Ekonomiky však zpomalí a nastanou přetrvávající potíže, a to v oblastech válek a geopolitiky, dále v oblastech zdravotnictví, kultury, dopravy, obchodu, ekonomické stability i výroby potravin. Tento globální ropný šok by byl již trvalý. Zasaženy by byly všechny země včetně USA jako jednoho z hlavních celosvětových spotřebitelů ropy. Hubbert viděl problém v případné rostoucí agresivitě států. Může docházet k násilí v důsledku nedostatku levnějších zdrojů energie ve spojení se závislostí na ropě. 60 Graf 2: Atlas vyčerpání ropy Pozn.: Země vyznačené červenou barvou již mají ropný zlom za sebou. Naopak země vyznačené zelenou barvou jsou ještě před ropným zlomem. Pramen: Interactive Oil Depletion Atlas. David Strahan [online] [cit ]. Dostupné z: Hubbertova teorie ropného vrcholu má i své odpůrce. Ti tvrdí, že: zásoby, o kterých se ví, nejsou konečné a stále rostou; pokud zásoby už nerostou, existují ale moderní technologie schopné získat ze země další ropu; pokud by ropa došla, stále jsou zásoby dalších zdrojů, jako je uhlí, ropné písky, alternativní zdroje energie; existuje řada nikdy netěžených ložisek, která nebyla využívána díky své malé velikosti, lokaci v nebezpečné zemi či velké vzdálenosti od transportních tras CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 81, 83. ISBN Tamtéž, s

29 Za příznak krize se považuje i centralizace ropných společností. Menší ropné společnosti fúzují a již se nezabývají hledáním malých ložisek. V době krize přežívají jen ty nejsilnější a největší společnosti. Jelikož jsou jejich akcie závislé na velikosti ropných zásob, které vlastní, není jejich jedinou prioritou těžba ropy, ale i udržení si vysokých cen akcií. 62 Naopak zastáncem ropného zlomu byl texaský investiční bankéř ropného průmyslu Matthew Simmons. Navázal na Hubberta a propagoval jeho teorii o ropném zlomu. Ve své knize 63 představil přes dvě stě technicky perfektně propracovaných analýz ověřující výroky Saúdské Arábie o rozsáhlých ropných zásobách. Dospěl ke zjištění, že byly jejich zásoby opakovaně nadhodnocovány. Odhalil pravdu o původu válečných konfliktů po celé naší Zemi. 64 Saúdská Arábie, klíčová země organizace OPEC, představovala po náhlém objevení ropného bohatství naději pro dostatek ropných zásob na příštích několik desítek let. Již v roce 2004 Matthew Simmons prohlásil, že svět čelí obrovské krizi. Na Saúdy už se spoléhat nemůže. A lze to dokázat na následujících příkladech: Těžba na pěti ropných polích, která tvoří 90 % saúdské ropy, právě vrcholí. Největší ropné naleziště na světě Ghawar je z 90 % vyčerpáno. Žádné saúdské pole nebylo roky prozkoumáno žádným nezávislým inspektorem z třetí strany. Těžba vyžaduje stále vyšší náklady a hrozí riziko, že se při ní vyskytnou překážky ve formě nežádoucích písků, vody, nízkého tlaku apod. 65 Kdy se svět dočká globálního ropného zlomu a jak bude probíhat, to závisí na mnoha okolnostech. Matthew Simmons však při jedné prezentaci o ropném zlomu pro zaměstnance Pentagonu v roce 2006 řekl: Možná nevíme, kdo je nepřítelem. Možná tím nepřítelem jsme my sami." CÍLEK, Václav, Martin KAŠÍK a Tomáš RULLER. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Dokořán, 2008, s. 90. ISBN Soumrak v poušti: Blížící se saudský ropný šok a světové hospodářství (angl. Twilight in the Desert: The Coming Saudi Oil Shock and the World Economy ) 64 SVĚT V KOLIZI. CHVÁTAL, Jaroslav. Matrix 2001 [online] [cit ]. Dostupné z: 65 ROGERS, Jim. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s ISBN LUNDBERG, Jan. Mluvme o nepříteli. Energy Bulletin [online] [cit ]. Dostupné z: 28