RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006. Ročník VIII. Vyšlo Cena 10 Kč. Poslední leto ní vítání dûtí se uskuteãnilo u vánoãního stromeãku

Transkript

1 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Čtrnáctideník regionu Rýmařovska Ročník VIII. Vyšlo Cena 10 Kč Poslední leto ní vítání dûtí se uskuteãnilo u vánoãního stromeãku Kam a kdy do specializovan ch zdravotnick ch ambulancí nejen v R mafiovû Nejvût í dfievûn betlém svûta v Pradûdovû galerii U HalouzkÛ v Jifiíkovû u R mafiova Galerie Octopus pfiedstavuje prosincovou expozici v tvarnic árky Lupeãkové a Kamily H Ïové Plavci si budou muset na otevfiení krytého bazénu v Bfiidliãné poãkat aï do jara

2 22/ roãník soutûïe MISS PRADùD 2006 vyvrcholil v sobotu 25. listopadu v Mûstském divadle v Bruntále slavnostním veãerem. Tento roãník se uskuteãnil pod zá titou hejtmana Olomouckého kraje RNDr. Ivana Kosatíka. My lenka na uspofiádaní soutûïe v místech Hrubého Jeseníku, která historicky souvisejí s prvními královsk mi mûsty rodu PfiemyslovcÛ a k nimï patfiila kolbi tû a mnoho rytífisk ch her, ale i skuteãn ch bitev nejen na hradû Sovinci, vze la od pofiadatelû soutû- Ïe - hotelového komplexu Avalanche v Dolní Moravici a spoleãnosti Infogold, s. r. o. SoutûÏ s titulem Pevnosti a krásy vlasti má podobu klání krásn ch dívek, které prostfiednictvím jednotliv ch soutûïních disciplín prezentují nejcennûj í kulturní a pfiírodní památky chránûné krajiny Hrubého Jeseníku a také stejnû v znamné historické a pfiírodní lokality svého rodného regionu ãi zemû. Hlavní pofiadatel soutû- Ïe, hotelov komplex Avalanche, vybral nûkolik desítek nejcennûj- ích míst této krajiny, ve kter ch budou v dal ích letech kaïdé roãní období probíhat soutûïní disciplíny. V závûru kaïdého roku pak soutûï vyvrcholí spoleãensk m veãerem, spojen m s volbou Miss Pradûd. Do soutûïe se pfiihlásilo více jak 100 dívek z celé âeské, Slovenské a také Polské republiky. V leto ním roce se soutûïní klání roz- ífiilo ze severní i na jiïní Moravu, konkrétnû do StráÏnice. Dívky se zúãastnily castingû, pro ly uï ím v bûrem a ty nejlep í se následnû utkaly ve ãtyfiech soutûïních disciplínách. V první disciplínû Vinn sklep se dívky v historick ch stráïnick ch sklepech prezentovaly v lidovém kroji a pak jako zku ené znalkynû vín pfiedstavily danou odrûdu vína s jejími charakteristick mi 2 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Jeseníky mají novou královnu krásy - Miss Pradûd 2006 vlastnostmi. Ve druhé disciplínû Bfiidliãná soutûïily dívky v bazénu v netradiãních vodních sportech: zdolávání vodního Ïivlu na ãemkoliv a v kuriózním plavání. Ve tfietí disciplínû Zámek Bruntál - sliãná prûvodkynû si kaïdá z dívek pfiipravila vystoupení na téma historie zámku a podzámãí a pfiedstavila unikátní historickou stavbu zámku. âtvrtá soutûïní disciplína s názvem Squash a bowling byla ryze sportovní a dívky mûly za úkol pfiiblíïit tyto dvû sportovní hry. V rámci regionu se jedná o vytvofiení nové tradice, která postupnû pfiedstaví cel region, ãímï vznikne unikátní kulturní pásmo o Hrubém Jeseníku ozdobené krásou soutûïících dívek. Tím také dojde k v znamnému zviditelnûní a popularizaci celého regionu. Tfiináct dívek se v závûru celého soutûïního maratónu pfiedstavilo na finálovém veãeru Miss Pradûd SoutûÏily v klasick ch disciplínách: rozhovoru s moderátorem, volné disciplínû, módní pfiehlídce a také promenádû v plavkách. Samotná volba miss je pomyslnou korunkou celé soutûïe a má pfiispût k popularizaci celého sportovnû-kulturního poãinu. Dívky, finalistky soutûïních pfiedkol, se v prûbûhu slavnostního veãera pfied zraky odborné poroty Jifií Pomeje pfii draïbû korunky zpovídal zleva: Agátu Hanychovou, Gabrielu Kofiínkovou a loàskou Miss Pradûd Lenku Olbertovou a divákû ucházely o získání titulu Miss Pradûd V porotû zasedly známé osobnosti: Miss âr 1995 a Miss Europe 1995 Monika Îídková, producent a herec Jifií Pomeje, modelka a druhá vicemiss âeské republiky 2005 Agáta Hanychová, sportovec Josef Zimovãák, Ladislav ustr, místopfiedseda kontrolního v boru poslanecké snûmovny, Ing. Michaela ojdrová, poslankynû Parlamentu âr, a fotograf Karel Peprn. Mezi ãestn mi hosty veãera byl Jifií Îák, senátor za Krnovsko, Bruntálsko a R mafiovsko, Ing. Petr Klouda, starosta R mafiova, Ladislav Velebn, starosta obce Dolní Moravice, Jarmila Pavlíková, starostka Václavova, a Ladislav ebesta, fieditel a majitel nejstar ích stráïnick ch sklepû. Na v eteãné otázky dívky odpovídaly moderátoru Petru Martinákovi. V tfiíhodinovém galaveãeru vystoupili Kamil Emanuel Gott, Duo Kamélie a mnoho dal- ích umûlcû. Hlavní ceny vítûzkám soutûïe vûnovali partnefii Miss Pradûd 2006 Peugeot, CK Atlantika, Litex, Memfis agency, Eurofit Trading. Miss Pradûd pro rok 2006 se stala dvacetiletá studentka módního návrháfiství Gabriela Kofiínková z Pfierova. První vicemiss byla zvolena Miroslava Peczová (20 let) z Doma ova (SK) a druhou vicemiss se stala Mariana edivcová (22 let) z Îarnovic (SK). Gabriela Kofiínková okouzlila porotu nejen sv mi pûvaby, ale také volnou disciplínou, ve které pfiedvedla taneãní sestavu ve stylu hip hop. Miroslava Peczová zase zaujala orientálním tancem a Mariana edivcová pfiedvedla latinskoamerick tanec. Na otázku, ãemu se novopeãená miss hodlá v budoucnu vûnovat, vítûzka odpovûdûla: Urãitû budu ãastûji nav tûvovat hotel Avalanche a chci dokonãit vysokou kolu módního návrháfiství, je tû mû ãekají tfii roky studia. Jak na sebe Miss Pradûd dále prozradila, nejtûï í disciplínou byl pro ni rozhovor s moderátorem, ale nakonec v e zvládla dobfie. Poté, co byla vyhlá ena královnou krásy, byla mladiãká studentka z Pfierova v mírném oku. I kdyï jsem se zúãastnila nûkolika soutûïí s rûzn mi v sledky, na jevi ti bruntálského divadla jsem se klepala do poslední chvíle. Ale jak uï to v Ïivotû chodí, pfiichází v hry i prohry, doplnila své bezprostfiední dojmy po vyhlá ení v sledkû Miss Pradûd 2006 Gabriela Kofiínková. Po vyhlá ení a dekorování vítûzek soutûïe se v hotelu Avalanche v Dolní Moravici uskuteãnil korunovaãní ples a spoleãensk banket s celou fiadou umûlcû, s barmanskou ohàovou show a dal ími vystoupeními. Korunka Miss Pradûd 2006 byla vydraïena za neuvûfiiteln ch Kã. V roli draïitele vystoupil Jifií Pomeje. Jeho zásluhou se podafiilo dosáhnout této ãástky, která bude vyuïita ve prospûch tûlesnû postiïen ch obãanû. JiKo

3 V pondûlí 13. listopadu se uskuteãnilo první zasedání novû zvolené Rady mûsta R mafiova pro volební období PfiipomeÀme, Ïe se v radû kromû staronov ch ãlenû Ing. Petra Kloudy, Ing. Jaroslava Kaly, Mgr. Vlastimila Barana, Ing. Tomá e Köhlera a Ivana Sigmunda objevil novû Ing. Boris Pavlásek a jediná Ïena Mgr. Jarmila Labounková. Radní pfiijali celkem tfiiadvacet usnesení, z nichï sedm mûlo charakter doporuãení pro jednání zastupitelstva mûsta. Rada mûsta zfiídila jako své iniciativní a poradní orgány komise a zároveà jmenovala pfiedsedy tûchto komisí. Pfiedsedou hospodáfiské komise byl jmenován Ivan Sigmund a komise bude pracovat ve sloïení Ing. Tomá Köhler, Ferdinand opík, Mgr. Jarmila Labounková, Roman Vepfiek, Ing. Josef ÎiÏka a Ing. Boris Pavlásek. Pfiedsedou komise Ïivotního prostfiedí a regionálního rozvoje byl jmenován Miroslav Vojáãek a komise bude pracovat ve sloïení Ing. Jaroslav Kala, Josef Pupík, Ing. SoÀa Kováfiíková, Roman Vepfiek, Ing. Josef ÎiÏka, Ing. Boris Pavlásek a Ferdinand opík. Mgr. Vlastimil Baran byl jmenován pfiedsedou komise pro v chovu a vzdûlávání, jejímiï dal ími ãleny jsou Ing. SoÀa Kováfiíková, RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Aktuálnû z mûsta Rada mûsta zasedla k prvnímu jednání Mgr. ZdeÀka Sedláãková, Mgr. Jarmila Labounková a Ing. Jaroslav Kala. Pro komisi vnitfiních vûcí byl pfiedsedou jmenován Josef Pupík a tato komise bude pracovat ve sloïení Franti ek Ziegler, Josef Bernátek, Ing. Petr Klouda a Ferdinand opík. Pfiedsedou komise sociálních vûcí a zdravotnictví byla jmenována Marcela StaÀková a v komisi jí budou pomáhat BoÏena Filipová, Ladislav Îilka, Ing. Jaroslav Kala a Mgr. ZdeÀka Sedláãková. BoÏena Filipová byla jmenována pfiedsedkyní komise kultury, cestovního ruchu a mezinárodních vztahû a spoleãnû s ní budou v komisi pracovat Mgr. Vlastimil Baran, Mgr. Kvûtoslava Sicová, Mgr. Jarmila Labounková, Ladislav Îilka, Mgr. Jifií Karel a Ivan Sigmund. Pfiedsedou bytové komise byl jmenován Franti ek Ziegler, kterému budou pomáhat ãlenové Marcela StaÀková, Josef Bernátek a Ing. Jaroslav Kala. Pfiedsedkyní komise pro obãanské záleïitosti byla jmenována Mgr. Kvûtoslava Sicová a její dal í ãlenkou je BoÏena Filipová. Komisi dopravy a silniãního hospodáfiství povede Josef Pupík a pomáhat mu budou ãlenové Franti ek Ziegler, Miroslav Vojáãek, Milan Ondra ík a Lumír Sedláãek. Pfiedsedou redakãní rady R mafiovského horizontu byl jmenován Mgr. Vlastimil Baran spolu se ãleny Mgr. Kvûtoslavou Sicovou, Bc. Leonou Pleskou a Ing. Miloslavem Markem. Rada mûsta uloïila pfiedsedûm komisí projednat návrh rozpoãtu na rok 2007 i s ohledem na celé volební období, stanovit priority arozsah investic a opatfiení na jejich finanãní zaji tûní. Radní dále zfiídili povodàovou komisi, jejíï pfiedsedou je Ing. Petr Klouda a ãleny Ing. Boris Pavlásek, Ferdinand opík, Miroslav Vojáãek, Ing. Jaroslav Koãandrle, CSc., a RNDr. Franti ek âermák. Rada mûsta stanovila dle 108 odst. 2 zákona ã. 128/2000 Sb., o obcích, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû právo uïívat závûsn odznak k v znamn m pfiíleïitostem a obãansk m obfiadûm ãlenûm zastupitelstva Ing. Jaroslavu Kalovi, Mgr. Kvûtoslavû Sicové, BoÏenû Filipové, a to ve stejném rozsahu, jako má starosta, a dále tajemníkovi mûstského úfiadu Ing. Jifiímu Furikovi pfii pfiíleïitosti skládání státoobãanského slibu. Z podkladû MûÚ JiKo Zastupitelé jednali o pracovní verzi mûstského rozpoãtu Ve ãtvrtek 23. listopadu se uskuteãnilo v pofiadí druhé jednání Zastupitelstva mûsta R mafiova. Na programu jednání bylo schválení jednacího fiádu zastupitelstva, zafiazení ãlenû zastupitelstva do pracovních orgánû mûsta ve volebním období , návrh rozpoãtu mûsta na rok 2007, majetkové záleïitosti a bod rûzné. Zastupitelé schválili jednací fiád zastupitelstva mûsta a zfiídili finanãní a kontrolní v bor. Pfiedsedou finanãního v boru jmenovalo zastupitelstvo Ing. Tomá e Köhlera a ãleny v boru Mgr. Jarmilu Labounkovou a Ing. Borise Pavláska. Pfiedsedou kontrolního v boru jmenovali zastupitelé Ladislava Îilku a ãleny Miroslava Vojáãka a Mgr. Jifiího Karla. Zastupitelstvo vzalo na vûdomí pracovní návrh rozpoãtu mûsta na rok Starosta mûsta Ing. Petr Klouda pfiitom informoval zastupitele o velmi pfiísném vymezení finanãních prostfiedkû a sdûlil, Ïe mûstsk rozpoãet bude v pfií tím roce zatíïen velk mi investiãními celky, jejichï financování pfiechází z roku 2006 na rok 2007, napfiíklad v stavbou domu s peãovatelskou sluïbou na Hornomûstské ulici, rekonstrukcí námûstí nebo pûdními vestavbami. Návrh rady mûsta doporuãuje v této souvislosti stanovit priority investic na rok 2007 a celé volební období, Ïádat dotace jen pro tyto akce a nerozmûlàovat finanãní zdroje do akcí s nízkou prioritou. Starosta doporuãil Ïádat o dotace na v echny vybrané akce od poãátku volebního období, protoïe je to podle nûj nejv hodnûj- í strategie postupu. Îádost mû- Ïe uspût aï na nûkolikát pokus a tím se zvy uje ance na zisk dotace. Z této strategie podle starosty mûïe vzniknout potfieba pfieklenutí nedostatku penûz úvûrem ãi pûjãkou. Rozpoãet a investice v nûm obsaïené nelze oddûlit od ãtyfiletého plánu investic, kter zastupitelé pravdûpodobnû pfiijmou na poãátku roku Starosta dále konstatoval, Ïe návrh rozpoãtu je velmi tvrd m návratem do reality. Ve keré pfiíjmy mûsta prakticky pokr vají jen provozní v daje mûsta a jeho organizací, a to je tû po razantním sníïení pûvodních návrhû odborû a komisí. Voln ch prostfiedkû zûstává pro pouïití mûsta jen minimum. Podle starosty Petra Kloudy bude potfieba posoudit v voj rozpoãtu a novû pfiipravovan ch investic z pohledu jejich trval ch budoucích nárokû na rozpoãet mûsta (zda je tû dál pofiizovat investice, které jsou z podstaty svého provozu nebo existence ztrátové) - dûm s peãovatelskou sluïbou a umûlá ledová plocha jsou jiï schváleny, v úvahu pfiipadá kryt bazén a dal í. Mûsto jiï financuje vzhledem ke sv m moïnostem dosti iroké spektrum kulturních, sportovních a dal ích zafiízení a ta svojí vlastní spotfiebou omezují moïnosti pofiízení jin ch potfiebn ch investic. Kupfiíkladu na zimní údrïbu by podle starosty mûsto potfiebovalo milionû korun, ov em v rámci velmi omezen ch finanãních moïností musí vyjít sãástkou 4 miliony Kã. K pracovnímu návrhu rozpoãtu mûsta probûhla mezi zastupiteli krátká diskuse, ve které vystoupil napfiíklad Mgr. Jifií Karel, kter konstatoval, Ïe by se ve keré sniïování jednotliv ch poloïek, zejména tûch, které se t kají kulturních organizací mûsta (knihovny, Stfiediska volného ãasu, muzea a dal ích), mûly projednávat za úãasti zástupcû zmínû- 3

4 22/2006 n ch organizací. Starosta fiekl, Ïe se jedná o ryze pracovní návrh rozpoãtu a pfiedpokládá, Ïe k jeho koneãné verzi se dospûje po velmi uváïlivé diskusi v jednotliv ch v borech a komisích, a to i za úãasti zástupcû jednotliv ch organizací. Zastupitelé dále povûfiili v souladu s 4 odst. 1 zákona ã. 94/1963 Sb., o rodinû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû pfiijímáním souhlasného prohlá ení snoubencû o uzavfiení manïelství zastupitelky Mgr. Kvûtoslavu Sicovou a BoÏenu Filipovou. V bodu rûzné zaznûla od zastupitele Jifiího Karla kritika na nedostateãné zabezpeãení mûstského vodojemu Na Stráni, poukázal RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT zejména na jeho oplocení. Zastupitel Miroslav Vojáãek upozornil na dûslednûj í provádûní evidence budov v Podhorské nemocnici R mafiov a dále na zmapování a vyãíslení kod zpûsoben ch minulou zimou. V souvislosti s prázdnou budovou b valého dûtského pavilonu v nemocnici vznesla zastupitelka BoÏena Filipová dotaz, zda nûkdo projevil zájem o jeho pronájem. Starosta konstatoval, Ïe tomu tak dosud není, i kdyï mûsto uãinilo patfiiãné kroky a nabídka pronájmu byla dostateãnû uvefiejnûna. Zastupitelka Kvûtoslava Sicová vznesla kritiku na vysílání mûstského rozhlasu a doporuãila vût í Ïánrovou rûznorodost. JiKo 4 Starosta zfiídil zvlá tní orgány Na základû pravomocí starosty mûsta byla zfiízena pfiestupková komise ( ), které pfiedsedá Ivana Pilatíková a jejímiï ãleny jsou Miroslav Vojáãek, Ing. Josef Lutz a náhradníkem Mgr. Marek Bernát. Pfiedsedou komise sociálnûprávní ochrany dûtí (zfiízena starostou ) byl zvolen Milan Ondra ík, dal ími ãleny jsou Mgr. Hana Mûráková, Marcela StaÀková, PhDr. Jitka Vaculová, CSc., abc. Iveta Podzemná. rozhovor Jak bude rozpoãet mûsta v roce 2007? Bude se razantnû krtat i tam, kde se to neoãekávalo? Na které investice bude mûsto Malé ohlédnutí za komunálními volbami. âekal jste, Ïe budete zvolen podruhé do funkce starosty mûsta R mafiova? Cítíte urãit závazek v dûvûfie voliãû na eho mûsta? Je pro mne obtíïné fiíci, zda jsem ãekal své znovuzvolení, nebo ne. Vûfiil jsem si. V sledek mû ale pfiíjemnû pfiekvapil, jsem moc rád a chtûl bych sv m voliãû touto cestou podûkovat. Cítím se vûãi voliãûm a také ostatním obãanûm mûsta sv m zvolením do funkce starosty zavázán a jejich dûvûru nechci zklamat. Práci pro mûsto jsem se snaïil vïdy vykonávat podle nejlep ího vûdomí a svûdomí a nejinak tomu bude i nyní. Pfied vámi jsou ãtyfii roky dal í práce. Jaké hlavní úkoly budete spoleãnû se zastupiteli mûsta plnit? Je v souãasné dobû stanoven rámcov plán investic pro pfií tí volební období? Budete pokraãovat v nedokonãen ch projektech a pfiipravovan ch akcích z minulého volebního období? Minulé zastupitelstvo pfiipravilo celou fiadu projektû, které jsou v nejrûznûj í fázi dokonãení, a vzhledem k tomu, Ïe se sloïení nového zastupitelstva proti pfiedchozímu v raznû nezmûnilo, oãekávám, Ïe se zámûry, které si zastupitelé sami zvolili v pfiedchozím volebním období, budou snaïit i postupnû realizovat. Ke konci volebního období byl zpracován Integrovan dokument, kter obsahuje nûkolik desítek investiãních akcí. Úkolem zastupitelû bude nyní hledat dotace a které se naopak odsunou do pozadí? Jaké bude nové volební období ? Otázky, na které hledala odpovûì na e redakce u prvního muïe radnice - starosty mûsta R mafiova Ing. Petra Kloudy. rozhodnout o prioritách i s ohledem na finanãní moïnosti mûsta a projektovou a stavební pfiipravenost. Jedná se o akce, na které budeme Ïádat nejen evropské, ale i státní dotace. Na e finanãní spoluúãast v tûchto investiãních akcích bude pravdûpodobnû patnáctiprocentní. Investice musí b t velmi peãlivû posouzeny vzhledem k tomu, Ïe se jedná o objem financí fiádovû ve stovkách milionû korun a nebudeme schopni v tomto volebním období realizovat v echny. Oãekávám, Ïe priority investic budou zastupiteli stanoveny nejpozdûji do jara pfií tího roku. Mezi hlavní zámûry patfií napfiíklad revitalizace sídli tû Dukelská, rekonstrukce námûstí, cyklostezky, rekonstrukce komunikací, zelenû a dal í. Mezi prvofiadé akce patfií ov em dokonãení rozestavûn ch staveb. Za v echny bych jmenoval dûm s peãovatelskou sluïbou na Hornomûstské - Lidické ulici a dvoje pûdní vestavby bytû na Hornomûstské ulici. Pfiipraven je rovnûï projekt opravy znaãnû kritizované komunikace na Havlíãkovû - Národní ulici. Zámûrem mûsta bylo, aby se tato komunikace opravila v leto ním roce, ale dotace na zámûr nebyla ministerstvem pfiiznána a nebylo moïné, aby byl financován pouze z mûstského rozpoãtu, protoïe jde o vysokou investici o objemu asi 17 milionû korun. Pokud by byly souãástí rekonstrukce i mosty, které jsou na Národní ulici, jen tyto by stály 4 miliony korun. Na posledním zasedání zastupitelstva mûsta jste se zmínil, Ïe pfií tí rok 2007 bude z hlediska rozpoãtu mûsta znaãnû, fieknûme, úsporn. Bude se nepopulárnû krtat a hledat úspory. MÛÏete pfiiblíïit obãanûm, proã bude pfií tí rok tak finanãnû vypjat? Nejvût í problémy nám zpûsobují daàové pfiíjmy. Poslanecká snûmovna odhlasovala sníïení daàov ch pfiíjmû a toto sníïení se t ká pfiedev ím pfiíjmû mûst a obcí. Stát si sníïení daàov ch pfiíjmû nahrazuje zdraïením cigaret, benzínu a dal ími druhy daàové zátûïe - spotfiební daní, která se nerozdûluje mezi obce. Dopady sníïeného v bûru daní na svûj rozpoãet si stát vïdy spolehlivû eliminuje. Mám dojem, Ïe politici, ktefií volají po sníïení vefiejn ch rozpoãtû, mají na mysli pfiedev ím rozpoãty mûst a obcí, ov em nikoli ten státní. V tom politici postupují pro mûsta a obce velmi fale nû, tu pro nás nepfiíznivou skuteãnost o sníïení pfiíjmû vïdy v následujícím roce se totiï moïná dozví jen starostû na nûjakém kolení o rozpoãtu. Ostatní obãané jen usly í pfiíjemné fieãi o ze- tíhleném státu a bohat ch obãanech a firmách. Pfiitom obce pofiizují a zaji Èují pro obãany bezpoãet sluïeb a potfieb. JiÏ letos se oproti loàsku citelnû sníïily daàové pfiíjmy mûsta a od nového roku ãekáváme dal í sníïení. Náklady mûsta pfiitom narûstají v souvislosti s inflací a dal- ími potfiebami, ale pfiíjmy se nezvy ují. R mafiov také jako obec III. typu vykonává sluïby pro obãany a instituce v okolních obcích - jako státní úfiad - a stát si tuto sluïbu platí pouze asi ze 75 %. To znamená, Ïe nám stát roãnû dluïí za tyto sluïby pfiibliïnû osm milionû korun. Pomyslné nûïky mezi tím, co si stát platí, a tím, kolik mûsta k zaji tûní tûchto sluïeb vynakládají, se neustále rozevírají. Stát nám ãástku roãnû valorizuje 2 %, ale náklady napfiíklad na mzdy, energii a podobnû rostou o 5-10 %. Mûsto se tak postupnû dostává do pozice, kdy zaãíná konzumovat svoje pfiíjmy pouze pro vlastní potfiebu a prostor pro investice se postupnû velmi zuïuje. My musíme drïet takovou finanãní strategii, Ïe budeme na e finance pouïívat v maximální mífie jen ke spoluúãasti na programech a finance pro investice tak maximálnû pov íme. Na vlastní chod mûsta se ale bohuïel stejnû dostane jen záchovné mnoïství finanãních prostfiedkû. Mûsto ãasto platí i sv m obãa-

5 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 nûm náklady, které jsou souãástí nákladû jejich bydlení. KdyÏ budu konkrétní, zmíním se napfiíklad o odpadech. Pro pfií tí rok se opût nav í poplatky za uloïení odpadû. Mûsto ale nemûïe na základû zákona finanãní limit na obãana ve v i 500 Kã uï nûkolik let zmûnit. Mûsto tak doplácelo v leto ním roce na odvoz odpadu 3,5 milionu korun a po zv ení to bude dal ích 400 tisíc korun navíc. TotéÏ platí napfiíklad o nájemném z bytû, které stále nedosahuje ani potfieb na opravy (tfii roky stagnovalo), natoï renty pro vlastníka. Mûsto pouïívá k v stavbû bytû jen svoje vlastní finance. SnaÏíme se v daje mûsta maximálnû omezit, v diskusi o rozpoãtu na pfií tí rok probíráme fiadu témat na ozdravûní rozpoãtu. Jsou to ale vûci vïdy alespoà pro urãitou skupinu lidí ve mûstû velmi nepopulární a nejsou to zároveà moïnosti nevyãerpatelné. O na em chudém regionu to platí dvojnásob. To v e navíc pfiichází v období let , kdy má republika, kraj a obce zajistit svoji spoluúãast na neopakovatelném pfiílivu financí z EU. Pokud nebudeme mít svoje vlastní finanãní prostfiedky, tuto moïnost promarníme. Existuje v souãasné dobû nûjak program, kter by mûstu umoïnil financovat opravy bytového fondu? V rámci regionálního operaãního programu a v rámci finanãních prostfiedkû, které by mûl stát obdrïet v letech , je pamatováno i na tuto problematiku. Mûsto je ve spolupráci se správcem bytového fondu pfiíspûvkovou organizací Byterm R mafiov pfiipraveno reagovat a provést fiadu oprav v rámci tûchto dotovan ch programû. Rozpoãet mûsta se bude podle va eho vyjádfiení krátit. MÛÏete fiíci, kter ch odvûtví se bude pfiípadné nepopulární finanãní ze- tíhlení t kat? Nedá se fiíci, Ïe se jedná o pau- ální krty v rozpoãtu. Jde v podstatû o limitovanou valorizaci v dajû na chod mûsta a jeho slo- Ïek a o selekci investiãních zámûrû podle zvolen ch priorit. NemÛÏeme v ak zajistit, pokud to není nezbytnû nutné a odûvodnûné, nav ení v dajû na nûkteré oblasti o desítky procent podle pfiání kaïdého fieditele kolky nebo jiné instituce, nebo kolik by si napfiíklad vyïadoval stav nûkterého majetku mûsta. Musíme nyní zajistit pfiedev ím finance na zimní údrïbu a dal í sluïby spojené se zimou. Také uï dnes víme, Ïe na opravy komunikací v pfií tím roce nebude tolik, kolik jejich neutû en stav vyïaduje, a Ïe musíme fie it pfiedev ím havarijní stavy. Dûkuji za rozhovor a pfieji vám hodnû úspûchû ve va í práci, mnoho zdárnû vyfie en ch problémû t kajících se chodu mûsta a tûstí v pfiidûlování dotací. JiKo Registraãní pokladny Cestovní agentury - cestovní kanceláfie Od 1. srpna 2006 nabyl úãinnosti zák. ã. 214/2006 Sb., kter m se zmûnil zákon ã. 455/1991 Sb., o Ïivnostenském podnikání, a dále zák. ã. 159/1999 Sb., o nûkter ch podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Uvedenou novelizací se podstatnû zmûnila ãinnost cestovních agentur, které od nesmí nadále prodávat kombinace sluïeb sestavené na základû individuální objednávky, neboè ty jsou podle pfiedmûtné novely povaïovány za zájezd, kter smí prodávat pouze cestovní kanceláfi. Z toho vypl vá, Ïe cestovní agentury mohou prodej zájezdu pouze zprostfiedkovávat a jsou povinny v propagaãních, nabídkov ch ãi jin ch materiálech, vãetnû jejich elektronick ch Odbory informují Îivnostensk odbor MûÚ R mafiov Odbor dopravy a silniãního hospodáfiství idiãák musí do konce pfií tího roku vymûnit tisíce motoristû Velká ãást fiidiãû z R mafiovska - asi dva a pûl tisíce - musí do konce roku 2007 vymûnit pûvodní fiidiãské prûkazy za nové, nafiizuje jim to zákon o provozu na pozemních komunikacích. Aã se rok mûïe zdát jako dostateãnû dlouhá doba na v mûnu fiidiãákû, kter ch se tato povinnost t ká, praxe fiíká opak. Podle 134 odst. 2 písm. a) zákona ã. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmûnách nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû musí b t do 31. prosince roku 2007 provedena v mûna Upozornûní pro podnikatele Zákon ã. 215/2005 Sb., o registraãních pokladnách, stanoví zpûsob evidence plateb veden ch fyzick mi a právnick mi osobami pfii provozování maloobchodu nebo hostinské ãinnosti na základû Ïivnostenského oprávnûní a upravuje dal í povinnosti související s evidencí plateb, a to pro úãely správného a úplného zji tûní a stanovení daàov ch povinností pfii v konu správy daní. forem, vïdy informovat, pro kterou cestovní kanceláfi je prodej zájezdu zprostfiedkováván ( 3 odst. 5 písm. a zák. ã. 159/1999 Sb.). Pfied zahájením zprostfiedkování prodeje pro cestovní kanceláfi se sídlem na území jiného státu je cestovní agentura povinna bezodkladnû informovat o této skuteãnosti ministerstvo pro místní rozvoj, a to vãetnû údajû o rozsahu poji tûní záruky pro pfiípad úpadku cestovní kanceláfie nebo jiné formy zaji tûní tûchto zájezdû ( 3 odst. 5 písm. c) cit. zákona). Transformace vázané Ïivnosti Provozování cestovní agentury na koncesovanou Ïivnost Provozování cestovní kanceláfie je osvobozena od správního poplatku. Podmínkou k vydání je splnûní v eobecn ch a zvlá tních podmínek Úãinnost zákona ã. 215/2005 Sb., o registraãních pokladnách a o zmûnû nûkter ch zákonû, (zákon o registraãních pokladnách) byla dne 2. listopadu 2006 parlamentem republiky zmûnûna na 1. ledna provozování Ïivnosti, zejména uzavfiení pojistné smlouvy proti úpadku. Prodej tzv. individuálních objednávek bez platné koncese je povaïován za neoprávnûné podnikání ve smyslu 61 Ïivnostenského zákona. Fyzické osobû, která neoprávnûnû podniká v koncesované Ïivnosti, uloïí Ïivnostensk úfiad pokutu aï do v e Kã, právnické osobû aï do v e Kã. Nákup cizí mûny (bankovek, mincí, ekû) za bankovky, mince nebo eky v ãeské mûnû podléhá reïimu Ïivnostenského zákona a lze jej provozovat jen za pfiedpokladu, Ïe podnikatel získal koncesi Smûnárenská ãinnost. Jana PoÏárová, vedoucí Ïivnostenského odboru MûÚ R mafiov v ech fiidiãsk ch prûkazû, které byly vydány v období od 1. ãervence 1964 do 31. prosince 1993, za nové fiidiãské prûkazy. Aãkoliv informace o povinné v mûnû fiidiãákû jiï nûjakou dobu probíhají sdûlovacími prostfiedky, fiidiãsk ch prûkazû, které budou muset b t vymûnûny, je stále velmi mnoho. Z minul ch zku eností vypl vá, Ïe mnozí Ïadatelé nechávají v mûnu aï na posledních chvíli a situaci pak znepfiíjemàují sobû i úfiadu neúmûrnou koncentrací Ïádostí v závûru roku. idiãi evidovaní v R mafiovû mohou provést v mûnu fiidiãsk ch prûkazû na odboru dopravy a silniãního hospodáfiství Mûstského úfiadu v R mafiovû na ulici 8. kvûtna ãíslo 48 (II. patro, ã. dvefií 310). Îadatel vyplní Ïádost a pfiedloïí jednu barevnou prûkazovou fotografii (35 x 45 mm). V mûna je osvobozena od správního poplatku (nedochází-li souãasnû ke zmûnû údajû zapisovan ch do fiidiãského prûkazu). Podrobné informace o povinné v mûnû fiidiãsk ch prûkazû jsou k dispozici na internetov ch stránkách ministerstva dopravy nebo na webov ch stránkách mûsta R mafiova JiKo 5

6 22/2006 V poslední dobû muselo vedení Mûstského úfiadu R mafiov fie it zaji tûní chodu stavebního úfiadu. âtyfii z pûti tamních úfiedníkû podali totiï v povûì. Byla vyhlá ena v bûrová fiízení a od 1. ledna by mûli chod stavebního úfiadu zaji Èovat noví pracovníci, ktefií byli vybráni právû na základû v bûrového fiízení. Jsem si dobfie vûdom toho, Ïe úfiedníci stavebního úfiadu jsou vystaveni obrovskému tlaku ze strany obãanû a organizací, pfiicházejících za úãelem vyfiízení nejrûznûj ích Ïádostí a stavebních formalit nutn ch k jejich stavebním zámûrûm. Pfiitom stavebník chce mít Ïádost vyfiízenu v co nejkrat ím termínu a s co nejmen ím úsilím. âasto mi taky pfiipadá, Ïe se ke stavbû rozhodl pfies noc a ráno by jiï chtûl kopat základy. Vyfiízení potfiebn ch povolení je ov em zdlouhavá, zákonem urãená procedura s fiadou nemûnn ch termínû a lhût. Asi první rozzáfien stromeãek mûly dûti - na i noví obãánkové. Rozsvítil se v sobotu 2. prosince v sále ZU v R mafiovû. Konalo se zde tradiãní vítání dûtí do Ïivota a souãástí tohoto slavnostního aktu je vïdy zápis dûtí do pamûtní knihy. V pfiedvánoãním období, kdy se chystáme oslavit svátky rodiny - Vánoce, byla atmosféra jímavá a srdeãná. VÏdyÈ to jsou první svátky pro Du ana, Vojtí ka, tûpánka, Michálka, Mat ska, ale také pro Viktorku a Sárinku a dal í pozvané dûti. Tentokrát pfievládali RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Odchod úfiedníkû neohrozí provoz stavebního úfiadu Stromeãek pro Mat ska i Sárinku v naprosté vût inû chlapeãci. Dûti i s jejich rodiãi pozdravila ãlenka zastupitelstva mûsta paní BoÏena Filipová a jménem starosty mûsta radní Mgr. Jarmila Labounková. Kvûtinky, hraãky a pamûtní fotografie miminek v kolébce. Za rok se na i obãánci uï do kolébky nevejdou, spí ji obûhnou. Pfiejeme jim hodnû zdraví a aè dûlají sv m rodiãûm a celému okolí jenom radost. Dal í vítání pfiipravujeme na zaãátek mûsíce bfiezna. To se v ak bude psát rok (Si) Máme informace o tom, Ïe na jednoho pracovníka na eho stavebního úfiadu pfiipadá nadprûmûrné mnoïství vydan ch rozhodnutí a jejich vytíïení je skuteãnû velké. Naproti tomu stavební úfiad v Krnovû nebo Bruntále má jen o dva a pûl úfiedníka více, má mnohem vût í a ekonomicky aktivnûj í spádovou oblast, a práce se jim dafií zvládat. Pfii rozhodování o poãtu a obsazení stavebního úfiadu vycházíme pfiedev ím z tûchto vzájemn ch srovnání mezi mûsty a regiony. Cílem je mít v konn a s ohledy na náklady i pokud moïno co nejmen í úfiad, kde budou zamûstnanci dobfie vyuïiti a práci pfiitom budou zvládat. âtyfii stávající zamûstnanci se rozhodli odejít a já budu jejich rozhodnutí respektovat. MoÏná v jejich rozhodování sehrálo roli i zavedení nového stavebního zákona od r. 2007, kter narozdíl od tvrzení politikû práci úfiedníkû i stavitelû je tû více komplikuje a nejsou k nûmu doposud vydány potfiebné vyhlá ky. Ve v bûrovém fiízení jiï byli vybráni noví pracovníci, ti nastoupí v termínu od ledna do února pfií tího roku. Jde jiï vût inou o zapracované pracovníky, ktefií navíc dobfie znají místní podmínky, mûsto a region. Vûfiím, Ïe se stavebníkû tyto personální zmûny dotknou jen minimálnû, uvedl k danému problému starosta Petr Klouda. Stavební úfiad tedy bude fungovat tak, aby obãané bez problémû vyfiídili potfiebné Ïádosti ãi formality t kající se napfiíklad stavebního povolení. K odchodu ze stavebního úfiadu se zamûstnanci odmítli vyjádfiit. Podle sdûlení jedné z úfiednic se jedná o ryze osobní dûvody a také o to, Ïe kaïdému mohou jednou dojít síly. K dal ím okolnostem odmítla úfiednice podat jak koliv komentáfi. JiKo 6

7 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Zdravotnictví Kam a kdy na specializovaná zdravotnická pracovi tû Na základû nesãetn ch dotazû t kajících se ordinaãní doby, kontaktû a umístûní uvádíme struãn pfiehled specializovan ch zdravotnick ch pracovi È, a to nejen v R mafiovû, ale také v Bruntále. Specializovaná zdravotnická pracovi tû v R mafiovû Oãní ambulance DÛm zdraví MUDr. Jana TvrdoÀová úter a ãtvrtek Nutno se objednat! ( ) Tel.: Urologická ambulance DÛm zdraví MUDr. Jan Poles úter pátek Nutno se objednat! Tel.: Onkologická ambulance DÛm zdraví MUDr. Jifií upík první úter v mûsíci KoÏní ambulance DÛm zdraví MUDr. Iva Bernatíková ãtvrtek Nutno se objednat! Tel.: Ortopedická ambulance DÛm zdraví MUDr. Mojmír Svoboda pondûlí , mimo Bez objednání Pokud není bezprostfiednû ohroïen Ïivot ani se nejedná o závaïn stav (v tom pfiípadû je nutno volat pfiímo záchrannou sluïbu), lze mimo ordinaãní dobu praktick ch lékafiû nav tívit Lékafiskou sluïbu první Alergologická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Iveta Hudcová úter a ãtvrtek Nutno se objednat! Tel.: ORL ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Tomá Rybnikár pondûlí a ãtvrtek Bez objednání Neurologická ambulance Havlíãkova ulice MUDr. Ivo Krãmáfi stfieda Nutno se objednat! Tel.: Ambulance léãby bolesti a rehabilitace Podhorská nemocnice MUDr. Stanislav Horák dennû a Bez objednání Tel.: Chirurgická ambulance Podhorská nemocnice Prim. MUDr. Arnold Pavlík, MUDr. Oldfiich Pitor, MUDr. Ladislav Morvay pondûlí - pátek sobota a nedûle Kontrolní vy etfiení a poradny Mammologická, cévní a proktologická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Oldfiich Pitor pondûlí - pátek Logopedická ambulance Havlíãkova ulice PaedDr. Olga Havelková Nutno se objednat! Tel.: Psychiatrická ambulance Havlíãkova ulice MUDr. Jifií Míãenec úter Bez objednání a bez doporuãení Interní ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Dagmar Linhartová dennû a Nutno se objednat! (od do 14.00) Diabetologická poradna dennû Tel.: Endokrinologická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Jifií Ambroz stfieda Lékafiská sluïba první pomoci Bruntál pomoci v Bruntále (jak pro dospûlé, tak i pro dûti a dorost), která funguje v prostorách Záchranné sluïby Bruntál na Zeyerovû ulici 13 v pracovních dnech od do 22.00, o sobotách, nedûlích Nutno se objednat! (od 10.00) Gastroenterologická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Petr Opletal úter a pátek Tel.: Gynekologická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Romana Hance Pondûlí, stfieda, pátek úter (MUDr. Marián Olejník) ãtvrtek Tel.: Psychologická ambulance DÛm zdraví Mgr. Ilona Servusová úter a pátek a Tel.: Rentgenologické pracovi tû Podhorská nemocnice dennû sobota a nedûle Ortopedická ambulance Podhorská nemocnice MUDr. Libor Psotka kaïdé úter Tel.: a svátcích od 7.00 do V pfiípadû akutních stomatologick ch problémû je toto pracovi tû schopno sdûlit pohotovost zubního lékafie (pohotovost jednotliv ch lékafiû se mûní). Neurologická ambulance hotel Slezan MUDr. Eva Spáãilová dennû Nutno se objednat! Tel.: ORL Bruntál R mafiovská ulice (naproti závodu Seliko) MUDr. Petr Vocelka dennû Nutno se objednat! Tel.: Specializovaná pracovi tû v Bruntále Revmatologická a interní ambulance OkruÏní ulice 287 (u divadla) MUDr. Ondfiej Filipczyk Nutno se objednat! Tel.: Ambulance chronické bolesti, homeopatie, akupunktura Kavalcova ulice (do konce r. 2006), od tfi. Ed. Bene e (budova Telecomu) MUDr. Hana Jurajdová pondûlí , úter , stfieda , pátek Nutno se objednat! Tel.: Ambulance tuberkulózy a respiraãních nemocí NádraÏní 44 (u komínu kotelny) MUDr. Miroslava Krupková pondûlí, úter, ãtvrtek , stfieda , pátek (tel. domluva jen po 13.00) snímky plic jen do Tel.: Sonodensitometrie poliklinika Bruntál úter stfieda a pátek Ve spolupráci s ordinací MUDr. Vûry picerové, MUDr. Jany Strnadelové a Podhorské nemocnice pfiipravil JiKo 7

8 22/2006 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Management chirurgického oddûlení v Bruntále V souãasné dobû je práce chirurgie organizována na chirurgickém oddûlení, na sále a na chirurgické ambulanci. Na chirurgii pracuje devût lékafiû a pût z nich je dvouatestovan ch. Jsou to lékafii s vysokou odbornou erudicí a dlouhodob mi zku enostmi i z jin ch pracovi È. Provádûjí se zde klasické i laparoskopické operace. Operace Ïluãníku, apendixu a tfiíselné k ly se provádí v 90 % laparoskopicky. Z dal ích operací jsou Ambulance pro traumatologii Ordinaãní hodiny jsou kaïdé úter od 8.30 do Odborn m traumatologem je MUDr. Penjak, CSc., a MUDr. Mahel. V této ambulanci se o etfiují zlomeniny, poranûní mûkk ch tkání a lach. Návaznost je na neurologa, rehabilitaci a ortopeda. Ambulance pro onemocnûní prsu (mammologie) Provoz této ambulance je kaïdou stfiedu od 9.00 do Poradnu vede prim. Jifií Sedláãek. Poradna se zab vá onemocnûním prsu jak u dûtí, tak muïû a Ïen. Provádí preventivní vy etfiení nádorov ch onemocnûní Ïen od 40 let. Léãí se zde bolesti prsní Ïlázy, v toky z bradavek a hmatná zdufiení. Provádí léãbu jak konzervativní, tak i operaãní. Spolupracuje s RTG pracovi tûm, endokrinologem, odborníkem pro nádorová onemocnûní (onkologem). Ambulance pro onemocnûní koneãníku a tlustého stfieva Je kaïd ãtvrtek od 8.30 do 11.00, poradnu vede MUDr. Peter Ziman, CSc. Poradna se zab vá onemocnûním hemeroidû, trhlin, pí - tûlí a nádorov mi onemocnûními. Provádí jak konzervativní terapii, tak operaãní. Operace hemeroidû lze provádût staplerem (podle Longa), hospitalizace je pak 1-2 dny. Spolupracuje s endoskopick m centrem v Bruntále a s onkologem. Ambulance pro onemocnûní cév Ordinaãní hodiny jsou kaïd ãtvrtek od do 15.00, poradnu vede MUDr. Jana Brázdová. V této poradnû se provádí vy etfiení pro onemocnûní Ïil a tepen. Léãba mûïe b t jak konzervativní, tak chirurgická. Nemoci Ïil se léãí skleroterapií (obstfiiky) a chirurgick m odstranûním. U tepenn ch onemocnûní spolupracuje s nemocnicí ve Vítkovicích. Pfied operací Ïil provádí vy etfiení ultrazvukem a eventuálnû spolupracuje s RTG oddûlením. Ambulance chronické rány Ordinaãní doba je dvakrát v t dnu od do Poradnu vede MUDr. Mahel. Poradna se zab vá nehojícími se defekty kû- Ïe, jako jsou bércové vfiedy, proleïeniny Podûkování to v kony na Ïluãov ch cestách, Ïaludku, prsu, títné Ïláze, operace Ïil na dolních konãetinách, operace koneãníku, tlustého a tenkého stfieva. Na chirurgické ambulanci byly vytvofieny speciální odborné ambulance, které vede jeden specializovan odborn lékafi. TakÏe pacient s urãitou chorobou má pfii kaïdé náv tûvû svého odborného lékafie. Jsou to tyto odborné ambulance: a odumfielá tkáà na konãetinách u diabetikû. Ambulance plastické chirurgie Je kaïdou stfiedu od do (od kaïdé úter od do 15.00). Poradnu vede prim. MUDr. Pavel Hartl, CSc., z Fakultní nemocnice Olomouc. Ambulance se zab vá koïními nádory, vrozen mi vadami obliãeje, krku, konãetin a genitálu, poúrazov mi komplikacemi, rekonstrukãní chirurgií ruky, plastikou prsu, estetickou chirurgií. Mimo jiné vyuïívá i laserovou techniku. V echny odborné ambulance spolupracují s klinick mi pracovi ti ve Fakultní nemocnici v Olomouci, Ostravû, s onkologick m pracovi tûm Masarykovy nemocnice v Brnû a onkologick m pracovi tûm v Novém Jiãínû. Pacientu, kter pfiichází na tato specializovaná pracovi tû, je poskytnuta péãe jak standardní, tak i nadstandardní ve spolupráci s uveden mi klinikami. Do poraden se lze objednat telefonicky na ãísle Prim. MUDr. Jifií Sedláãek, pfiednosta chirurgického oddûlení Bruntál Velice ráda dûkuji panu MUDr. Alimu Faisalovi a sestfiiãkám Blance Krajãové a Marii Spi iakové z interního oddûlení r mafiovské nemocnice za záchranu svého Ïivota. Pfieji jim z celého srdce hodnû tûstí, radosti z práce a spokojenosti. ZároveÀ jim pfieji Èastné a veselé Vánoce, v e nejlep í v novém roce, hodnû zdraví, lásky a BoÏího poïehnání. Pavla Hynãicová kolství Novû vybudované komunitní centrum, které vzniklo v suterénu budovy Gymnázia R mafiov, jiï zvolna zaãíná plnit svou funkci. Centrum bylo o prázdninách zkolaudováno, postupnû se doplnilo jeho vybavení a jiï od listopadu v nûm pracuje koordinátorka Irena Tyl arová. K neformální prohlídce bylo pro zájemce otevfieno pfii oslavách 60. v roãí zaloïení ãeského gymnázia ( ) a znovu ve ãtvrtek 30. listopadu u pfiíleïitosti autogramiády Jindfiicha treita. Studenti koly, ale i iroká vefiejnost, pfiicházeli do studovny komunitního centra, aby 8 V komunitní kole probûhla autogramiáda Jindfiicha treita si nechali podepsat kalendáfi na rok 2007 s fotografiemi, jeï Jindfiich treit vytvofiil bûhem kvûtna a ãervna pro cyklus Îivot gymnázia. Celoroãní expozice ãernobíl ch snímkû je k vidûní v galerii gymnázia. Oficiální otevfiení centra, jehoï pfiesn název zní Komunitní kola - Vzdûlávací a kulturní centrum, je naplánováno na 1. bfiezen V tento den probûhne tisková konference v Ostravû i na v ech osmi partnersk ch kolách, které se do projektu Moravskoslezského kraje zapojily (projekt je spolufinancován z prostfiedkû Evropské unie

9 a z prostfiedkû státního rozpoãtu âeské republiky). Souãástí slavnostního otevfiení komunitní koly v R mafiovû bude v stava dal ího proslulého absolventa gymnázia, akademického sochafie Bofika Zemana. Bofiek Zeman se v souãasnosti vûnuje malbû a rozhodl se gymnáziu zapûjãit do stálé expozice své obrazy, které by mûly vyzdobit právû prostory komunitní koly. Aãkoliv oficiální otevfiení komunitního centra pfii Gymnáziu VáÏná hudba má mezi posluchaãi pevné místo. Nûkdo se jejímu poslechu vûnuje témûfi s pravidelnou pfiesností, jiní pfii váïné R mafiov nastane aï za tfii mûsíce, jiï nyní se zde pofiádá nûkolik kurzû. Od listopadu ve kole probíhají jazykové kurzy pro vefiejnost, zamûfiené na v uku angliãtiny a nûmãiny, a poãítaãov kurz pro pedagogické pracovníky. Aktuálnû byl otevfien také poãítaãov kurz pro vefiejnost. Pfiipravuje se i kurz francouz tiny, dopolední jazykové kurzy pro podnikatele ãi maminky a tatínky na matefiské dovolené (s hlídáním dûtí bûhem v uky), RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 v nabídce vyuãovan ch jazykû nechybí ani ru tina. R mafiovské gymnázium se zapojilo i do souvisejícího projektu s názvem Evropská kola, financovaného z fondû EU, díky nûmuï mohlo ve spolupráci s autorem projektu Obchodní akademií a Stfiední zemûdûlskou kolou Bruntál uï v fiíjnu zahájit dvoulet intenzivní kurz angliãtiny pro mírnû pokroãilé, urãen pedagogûm gymnázia a nûkolika dal ích kol. Na Primû studuje Miss sympatie aneb R mafiovsk úspûch v soutûïi Region Regina 2007 JiÏ podesáté se letos v Brnû konala soutûï Region Regina, v níï mûlo i mûsto R mafiov své Ïelízko v ohni - studentku SSO Prima, s. r. o., Petru Jandovou. Letos se soutûïilo v tûchto disciplínách: 1. pfiedem pfiipravená pozvánka do regionu, doplnûná otázkami o znalosti regionu s moïností vyuïití digitálního projektoru; 2. pfiedvedení typického krajového prvku; 3. volná disciplína - prezentace osobního armu a elegance libovoln m zpûsobem; 4. prezentace originálního receptu na krajové jídlo - písemnou formou s ukázkou krajového jídla ãi nápoje. Celkem se zúãastnilo 16 soutûïících a v echny chtûly vyhrát. Na e soutûïící pfiedvedla pozvánku do regionu velmi vtipnû a zároveà profesionálnû. Malebné mûsto R mafiov znají i ve Vatikánu a z reklam televize. Teì i díky této soutûïi. Typick prvek byl pro nás velmi tûïk, protoïe jiné regiony mají kroje, tance, ale my máme sníh a hory. PÛvodnû jsme chtûli vzít sníh a hodit jej na porotu, ale protoïe letos se opozdil, zvolili jsme hory - na e krásné Jeseníky a zvlá tû Pradûd. Turisti, které na- e soutûïící pfiedstavovaly, se po roce opût vrátili do na ich hor a na zahfiátí si pfied v stupem museli dát Pradûda a pak uï hurá. Volnou disciplínou na í soutûïící byl návrat k padesát m letûm. Petra pfiedvedla charleston s babiãkou, která byla opravdu kouzelná (díky divadelnímu souboru Mahen, kter na tuto disciplínu zapûjãil úïasn kost m). Krajové jídlo bylo pfiipraveno pod dozorem paní NadûÏdy Neherové a Pradûdovy ko íãky zmizely v porotû velmi rychle, protoïe jí velmi chutnaly. Jakby ne, kdyï je porotci zapíjeli Pradûdem. A co nás nejvíce potû ilo? Vyhlá- ení v sledkû - Petra Jandová vyhrála titul Miss Sympatie Region Regina Zatím to je nejvût í úspûch na eho mûsta v této soutûïi. Dûkujeme realizaãnímu t mu za pfiípravu a podporu soutûïící, Nadûjní umûlci se rádi vracejí hudbû obãas relaxují, nabírají du evní sílu a energii po mnohdy vyãerpávajícím pracovním shonu a stresu. Vítûzky soutûïe - Petra Jandová vlevo Tím ov em není plánovaná náplà komunitní koly zdaleka vyãerpána. V bfieznu pfií tího roku bude komunitní kola pfiijímat pfiihlá ky do Univerzity tfietího vûku. âtyfisemestrální studijní program je urãen zájemcûm o vzdûlání star ím 55 let. Univerzita vznikne pod zá titou Vysoké koly podnikání, a. s., Ostrava a nabídne zejména základy práce na PC, kurzy cizích jazykû nebo napfi. regionální zemûpis. ZN zvlá tû paní Ludmile Axmanové, a mûstu R mafiov za vytvofiení podmínek k soutûïi, jmenovitû místostarostovi Ing. Jaroslavu Kalovi, a Petfie Jandové blahopfiejeme k úspû né reprezentaci mûsta a koly. Soukromá stfiední odborná kola Prima, s. r. o. Foto: archiv SSO Prima A právû pro chvíle oddechu i pfiíjemné relaxace pfiipravila 21. listopadu Základní umûlecká kola R mafiov klavírní koncert své b valé Ïákynû Heleny Chlebcové, kterou pro dal í studia peãlivû pfiipravila profesorka Eva Hradilová. V souãasné dobû studuje Helena Chlebcová hru na klavír ve druhém roãníku brnûnské konzervatofie a k úãinkování na koncertu si pozvala svou spoluïaãku Krist nu Korãákovou. V témûfi hodinovém procítûném vystoupení zaznûly v podání obou studentek skladby velk ch mistrû Wolfganga Amadea Mozarta, Josefa Suka a Fryderyka Chopina. I kdyï byl umûleck pfiednes zejména u Krist ny Korãákové zfiejmû poznamenán trémou a vliv mûlo nepochybnû i nedomácí prostfiedí, obû konzervatoristky pod vedením profesorû Kristy Stfiítecké a Radima Panãochy prokázaly, Ïe mají velké pfiedpoklady stát se v budoucnu nadûjn mi klavíristkami. Koncert opût potvrdil nezastupitelné místo r mafiovské základní umûlecké koly v pfiípravû mlad ch talentû pro jejich budoucí dráhu, aè jiï v oblasti hudební, herecké ãi v tvarné. R mafiovsk ch talentû pomalu pfiib vá. Odcházejí z rodného mûsta, aby se po nûjakém ãase zase rádi vrátili a pfiedvedli, co se ve svûtû nauãili. Ostatnû spokojenost odcházejících posluchaãû z koncertu brnûnsk ch konzervatoristek Heleny Chlebcové a Krist ny Korãákové byla toho nespornû v mluvn m dûkazem. JiKo 9

10 22/2006 V pátek 10. listopadu se v pozdních odpoledních hodinách objevil svat Martin se sv m bíl m konûm v matefiské kole na ulici 1. máje 11. Dûti jej pfiivítaly písniãkami i básniãkami a s jeho pomocí uzamkly kolní zahradu k zimnímu spánku. Na cestu Martinovi posvítily lucerniãkami, aby se za nimi mohl zase po roce vrátit. Kolektiv M 10 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT V matefiské kole slavili Martina SSO Prima odváïnû obsadila celostátní soutûï talentû pro cestovní ruch v Brnû. Posíleni sebedûvûrou z pfiedchozího mistrovství republiky ( ) jsme si chtûli znovu potvrdit svou vlastní profesionalitu i v dal í soutûïi. Pfiihlásili jsme dva studenty 4. roãníku Zuzanu Janou kovou a Pavla DoleÏala do prestiïní soutûïe mlad ch talentû - prûvodcû v cestovním ruchu. SoutûÏ nese název PRO- FI GO a TOP GUIDE junior a je urãena studentûm stfiedních a vysok ch kol. V pondûlí 20. listopadu se v Brnû sjelo pfies Máme talenty pro cestovní ruch 80 studentû z celé republiky. Uspût mohli jenom nejlep í. Jenom ti, ktefií si dokázali poradit v první disciplínû s obsáhl m znalostním testem z oboru zemûpisu, historie, kultury a literatury. Ve druhé disciplínû, ve videotestu, museli prokázat v bornou znalost turistick ch regionû âr a svûta. Poslední, parádní disciplínou byl cizojazyãn v klad prûvodce na pfiedem neznámé téma. Oba na i reprezentanti byli skuteãnû dobfie pfiipraveni. Zuzana provázela nûmecké turisty regionem Hrubého Jeseníku. Pavel uchvátil R mafiovské matefiské koly vás zvou na pfiedvánoãní zpívání urozsvíceného vánoãního stromu na námûstí ve stfiedu v15hodin P EJEME VESELÉ VÁNOCE anglickou porotu svou orientací v turistickém labyrintu na í zemû. VÏdyÈ také cestovní ruch je pro oba skuteãnû koníãkem. PrÛvodcovské praxi se vûnují uï nûkolik let. Zuzanu jsme napfiíklad mohli sledovat v akci po celé prázdniny na hradû Sovinci. Pavel své poslední prázdniny opakovanû vyuïil k poznání Anglie. Jejich dobr v sledek v soutûïi není proto náhodn. Osmé a estnácté místo jim urãitû udûlalo radost a dnes uï pfiem lí, jak tento dobr v sledek zúroãit. Ing. Eva Sovi ová, SSO Prima, s. r. o., R mafiov Zajímavost U HalouzkÛ v Jifiíkovû rozsvítili dvoumetrovou hvûzdu Pradûdova galerie jifiíkovského fiezbáfie Jifiího Halouzky je první fungující souãástí vznikajícího zábavního parku, kter by mûl b t vybudován v okolí hradu Sovince. Otevfiena je od dubna aï do konce roku kaïd den kromû pondûlí. Prohlídková trasa Halouzkovy galerie mûfií pfies kilometr, náv tûvníci zde uvidí stádo ãtyfiiceti daàkû a dvû stû dfievûn ch soch. Jsou mezi nimi nejvût í ãeská vyfiezávaná socha Pradûda, nejvût í betlém a nejvût í vyfiezávan obraz, kter má rozmûry pût krát dva metry. V echny tyto dfievûné monumenty jsou zapsány do ãeské Guinessovy knihy rekordû a kuriozit. Jifií Halouzka v ak zaãal pracovat na je tû vût ím obraze, o rozmûrech 2 x 36 metrû, s osmnácti v jevy z ãesk ch dûjin, kter jiï nyní mohou diváci spatfiit. Pfied lety zaãal fiezbáfi pracovat na kopii sto let starého dfievûného obrazu, kter kdysi b val v kamenné rozhlednû na Pradûdu. KdyÏ se vûï zfiítila, obraz vzal za své a zbylo z nûj jen torzo. Jifiíkovskému fiezbáfii se jej v ak podafiilo zhotovit podle fotografií a vzpomínek pamûtníkû znovu. Hlavní obraz je hotov, na dokonãení ãeká jen rám, mám dostat je tû nûjaké fotografie, podle nichï jej budu dodûlávat, fiekl Jifií Halouzka. Je to vyznání rodné zemi, zachycuji v nûm v voj âech od pfiíchodu SlovanÛ aï po rok Ten obraz má velk ohlas u náv tûvníkû a vlastnû vznikl tak trochu z jejich popudu, podotkl Halouzka.Vedle sebe jsou tu mimo jiné v jevy Sáma, Pfiemysla Oráãe, knûïny Foto: archiv M 1. máje Libu e, Konstantina a Metodûje, Svaté Ludmily a svatého Vojtûcha, nemûïe chybût Karel IV. a PraÏsk hrad, je zde Jan Hus a Jan Ámos Komensk, zachycen je Sovinec za tfiicetileté války a posledním zobrazen m je T. G. Masaryk. Lidé se budou moci v prosinci také potû it pohledem na nejvût- í betlém v Evropû a podle autora i na svûtû. Po cel rok jej vystavuje fiezbáfi Jifií Halouzka ve Betlém s postavami v Ïivotní velikosti si mohou náv tûvníci prohlédnout v Jifiíkovû, od prosince i za zvuku koled. své galerii v Jifiíkovû a stále pracuje na dal ích postavách. Sochy postav jsou v Ïivotní velikosti. A jen slon váïí pfies jednu tunu. Lidé, ktefií pfiijedou teì na náv tûvu, se mohou podívat i do ateliéru, mám tu rozpracováno pûtatfiicet soch, nûkteré pfiijdou do betlému, dal í do galerie. Nedûlám sochu tak, Ïe zaãnu atesám, aï je hotová, ale pfiem lím o postavách, o tom, co mi materiál umoïní, fiekl Jifií Halouzka. Cel betlém v souãasné dobû putuje do Brna, kde se stane souãástí vánoãní v zdoby na Moravském námûstí (od 14. do ), dal í dfievûná díla Halouzka zapûjãil na charitativní akci v hotelu VoronûÏ, jejíï v tûïek pûjde na dûtskou onkologii. Neopakovatelné kouzlo ale má prohlídka betlému pfiímo v Pradûdovû galerii u HalouzkÛ v Jifiíkovû. Nad ní se 1. prosince rozsvítila obrovská dvoumetrová hvûzda, viditelná z dalekého okolí, a i betlému se dostalo sváteãní v zdoby a osvûtlení. Atmosféru doplnil celodenní hudební doprovod koled. Galerie U HalouzkÛ je pfiístupná dennû od 10 do 16 hodin. (ot, JiKo)

11 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Odhaduje se, Ïe celosvûtovû tvofií lidé se smyslov m, tûlesn m, mentálním ãi jin m handicapem rûzného rozsahu témûfi desetinu populace. Odhad z roku 2000 ãinil 580 milionû lidí s nûjak m typem vrozené ãi získané vady. Znamená to, Ïe kaïd desát ãlovûk potfiebuje urãitou zdravotní a sociální pomoc. Nutnost hájit práva handicapovan ch pfiipomíná i Mezinárodní den zdravotnû postiïen ch (slaví se 3. prosince), kter v roce 1993 vyhlásilo Valné shromáïdûní OSN. Postavení zdravotnû postiïen ch se ve vyspûl ch zemích trvale zlep uje. Zatímco dfiíve byli lidé se zdravotní vadou odsouzeni k Ïivofiení na pokraji existenãní bídy, pfiípadnû k izolaci v ústavech, v posledních letech se projevuje opaãn trend integrace. Postavení zdravotnû postiïen ch se postupnû pfiibliïuje k rovnoprávnosti s majoritní spoleãností. NejenÏe se rozvíjí sociální systém, kter handicapované zabezpeãuje prostfiednictvím dávek a pfiíspûvkû, a také lékafiská a terapeutická péãe, ale i technologie vyvíjející speciální pomûcky, které dokáïou nûkteré vady kompenzovat. Pracovní právo obsahuje apel na pfiednostní zamûstnávání handicapovan ch, pravidla silniãního provozu na nû myslí jako na rovnocenné úãastníky dopravy, vefiejnû pfiístupná místa ve mûstech jsou postupnû zbavována bariér, vznikají sdruïení a speciální stacionáfie zamûfiené na práci a volnoãasové aktivity zdravotnû postiïen ch. Trend hájící lidská práva zdravotnû postiïen ch je typick pro rozvinutou západní spoleãnost. Míra, v níï se dokáïe kaïdá národní spoleãnost postarat o své znev hodnûné ãleny, je jedním z ukazatelû její vyspûlosti. Na jaké úrovni je v tomto smûru âeská republika, resp. ná region? Pfiesn poãet handicapovan ch obyvatel regionu R mafiovska lze urãit velmi tûïko. Odbor sociálních vûcí a zdravotnictví MûÚ R mafiov eviduje 691 obãanû obce s roz ífienou pûsobností (zahrnuje mûsto R mafiov a pfiilehlé obce) se zdravotním postiïením, ktefií poïívají tzv. mimofiádn ch v hod. Toto ãíslo zahrnuje tûlesnû, smyslovû a mentálnû postiïené obãany, ale Jak se Ïije v R mafiovû... i lidi s váïn mi, napfi. onkologick mi, onemocnûními. AlespoÀ pfiibliïnou pfiedstavu o tom, jak velkou skupinu tvofií v tomto celku tûlesnû postiïení, jimï zvlá tû se chceme tentokrát vûnovat, dává poãet ãlenû místní organizace Svazu tûlesnû postiïen ch (76). Znaãnou ãást tûlesnû handicapovan ch obyvatel regionu v ak tvofií lidé, ktefií nejsou nijak organizováni, jejich skuteãn poãet je tedy vy í. Problematikou zdravotnû, mezi nimi i tûlesnû, postiïen ch v R mafiovû se v souãasnosti zab vá program komunitního plánování sociálních sluïeb. Aktuálnû probíhá anketa, která oslovuje irokou vefiejnost s dotazem, jaké sociální sluïby ve mûstû postrádá a co by vedlo ke zkvalitnûní Ïivota znev hodnûn ch skupin obyvatel, mezi nimiï jsou zdravotnû postiïení, ale také seniofii, Romové, maminky s mal mi dûtmi ad. V pokraãování na eho seriálu sond do Ïivota rûzn ch komunit v R mafiovû jsme oslovili nûkolik zástupcû skupiny tûlesnû postiïen ch obyvatel s otázkou, jak se právû jim v R mafiovû Ïije, na jaké obtíïe nejãastûji naráïejí a jaké moïnosti fie ení ãi zlep ení své nezávidûníhodné situace sami spatfiují. tûlesnû postiïen m Zdenûk Doãkálek (50 let) pracuje v závodû Hedva jako opraváfi karet. Prodûlal dûtskou obrnu, která zasáhla pfiedev ím dolní konãetiny, takïe pfii chûzi potfiebuje oporu hole. Pfies svûj handicap od dûtství intenzivnû sportuje a v nûkter ch disciplínách dosáhl znaãn ch úspûchû, díky nimï patfií k regionálním celebritám. Jak fiíká, handicap, kter ho provází od dûtství, nikdy nemûl vliv na vztahy s dal ími lidmi. Ani dnes nenaráïí na nûjaké negativní reakce okolí a v R mafiovû, kde Ïije od narození, se cítí velice dobfie. Pfiesto se dá fiíct, Ïe postiïení jeho Ïivot dost ovlivnilo. Do sv ch 15 let pob val pfieváïnû v lázních, kde se moc neuãilo, a mohl tedy absolvovat jen základní vzdûlání. Aãkoliv Zdenûk Doãkálek sám nemá s reakcemi okolí problémy, domnívá se, Ïe spoleãnost se v celkovém pfiístupu k tûlesnû postiïen m pfiíli kupfiedu neposunula a v akceptování potfieb handicapovan ch má stále co dohánût. Urãitou zmûnou situace podle nûj bude pfiipravovaná reforma sociálního systému, která má vstoupit v platnost v lednu Jak uï bylo fieãeno, Zdenûk Doãkálek se v R mafiovû cítí dobfie a má pocit, Ïe mûsto je k tûlesnû postiïen m relativnû pfiátelské. Pfiesto vnímá i pfietrvávající nedostatky. V bûïném Ïivotû naráïí na rûzné bariéry, napfi. pfii nástupu do vlaku. Za velmi patnou povaïuje zdravotní péãi o handicapované obãany. Osobnû ho napfi. mrzí, Ïe mu nebylo umoïnûno absolvovat lázeàské léãení. Tûlesnû postiïení podle jeho názoru mají v R mafiovû i málo pracovních pfiíleïitostí ãi moïností, jak trávit voln ãas. Snad s v jimkou sportu, kter je zde rozvinut o nûco lépe. Sport je ostatnû podstatnou náplní i jeho Ïivota. Je ãlenem âeského svazu tûlesnû postiïen ch sportovcû TJ Jiskra R mafiov, aktivním sportovcem a organizátorem turnajû handicapovan ch sportovcû. Mnoho lidí bralo zápas se mnou jako jisté vítûzství, ale vût inou tomu tak nebylo, fiíká o svém sportování Zdenûk Doãkálek. AngaÏuje se pfiedev ím v kuïelkáfiském sportu, v nûmï sám trvale dosahuje úspûchû na republikové úrovni. Nûkolik klání absolvoval i v zahraniãí. Jedenáctkrát se stal mistrem âeské republiky, tfiináctkrát zvítûzil v závodu Grand prix, sedmkrát byl vyhlá en nejlep ím sportovcem okresu Bruntál, estkrát nejlep ím kuïelkáfiem âeské republiky. Vûnuje se i dal ím sportûm, hrál kopanou, stolní tenis (dvakrát vyhrál krajsk pfiebor) a achy, v souãasnosti v ak podle jeho slov nemají r mafiov tí tûlesnû postiïení sportovci na dal í sporty kromû kuïelek zájemce ani finance. A jak se podle ZdeÀka Doãkálka Ïije tûlesnû postiïen m v R mafiovû? Mohu fiíct, Ïe jako obãan jsem s Ïivotem v R mafiovû spokojen, lidé se mi snaïí vyhovût a pomoci. Michaela Boudová (11 let) je od narození postiïena mozkovou obrnou, navíc trpí epilepsií. Je nepohyblivá, ve v ech základních tûlesn ch potfiebách odkázaná na pomoc maminky Zdeny, která o ni peãuje víceménû sama. Aãkoliv má Mí a potíïe s mluvením, je velmi komunikativní a spoleãenská. Chodí do ãtvrtého roãníku Základní koly, R mafiov, kolní námûstí (dfiívûj í zvlá tní koly) a v kolektivu ostatních dûtí se podle slov maminky cítí velmi dobfie. Ráda pracuje na poãítaãi a tráví voln ãas mezi lidmi, procházkami po mûstû. Mí a Ïije s maminkou v bytû, kter je vybaven stropním závûsn m systémem a plo inou usnadàujícími její pohyb. K dopravû po mûstû vyuïívají speciální koãárek. V echny tyto pomûcky znamenaly znaãné náklady a byly pofiízeny s pomocí pfiíspûvku Mûstského úfiadu R mafiov, sponzora a zdravotní poji Èovny. Mí a potfiebuje vzhledem k rozsahu svého postiïení nepfietrïitou péãi druhé osoby. Dosud ji zaji Èuje pfiedev ím její matka. Ta by velmi ocenila pomoc odbornû koleného asistenta, s jeho 11

12 22/2006 zaji tûním má ov em potíïe. Chystané zmûny v systému sociálních dávek, které mají platit od ledna pfií tího roku, zatím nedokáïe posoudit, ani to, zda jí umoïní asistenta zaplatit. Zdena Boudová má v R mafiovû problémy nejen se zaji tûním odborné asistence, ale i s nedostatkem dal ích sluïeb. Chybí zde rehabilitaãní péãe zamûfiená na Vojtovu ãi Bobathovu metodu, jeï jsou vhodné právû pro dûti s mozkovou obrnou. patnû dostupné jsou pro ni i dal í formy terapie, napfi. hipoterapie. Rok dojíïdûla s dcerou do Dolní Moravice na soukromé jízdy na koni, speciální kurz pro postiïené dûti zde v ak není. Vzhledem k tomu, Ïe v R mafiovû neexistuje Ïádn stacionáfi, kde by mohla její dcera odpoledne pob vat a vûnovat se nûjaké ãinnosti, snaïí se jí maminka zajistit program sama. Ráda by zaãala s Mí ou nav tûvovat keramickou dílnu; práce s hlínou by pro její dceru byla zábavou a souãasnû by jí pomohla rozvíjet jemnou motoriku rukou. Skvûl m rozpt lením a terapií zároveà by pro Mí u mohlo b t i plavání, v dosahu v ak není Ïádné zafiízení, které by bylo pfiizpûsobeno handicapovan m lidem. Velk m problémem je pro Zdenu Boudovou samotn pohyb s dcerou upoutanou na vozíãku po mûstû. Pfii kaïdodenních procházkách zápolí na dla- Ïebních kostkách a rozbit ch chodnících bez nájezdû s padesátikilov m koãárkem. Naprostá katastrofa pro ni nastává v zimním období. Stejnû tak kdyï potfiebuje vyfiídit nutné pochûzky po úfiadech, zajít na po tu, do banky nebo jen nakoupit do obchodu, naráïí na nepfiekonatelné 12 Foto: archiv Zdeny Boudové bariéry v podobû schodi È a úzk ch prûchodû. Bezbariérové vstupy jsou v R mafiovû dosud jen na nûkolika místech, napfi. na úfiadu sociálních vûcí. Dal í sluïba, která by jí péãi o dceru usnadnila, je bezbariérové vefiejné WC s pfiebalovacím koutem, kde by mohla Mí u bûhem pochûzek po mûstû v klidu pfievléknout (to je mimochodem zafiízení, které by ocenily i maminky zdrav ch dûtí). Technicky je tedy R mafiov pro potfieby tûlesnû postiïen ch vybaven pomûrnû málo, v bûïném spoleãenském pfiístupu k handicapovan m lidem uï na tûstí tolik zaostal není. Zdena Boudová podle sv ch slov dosud nemûla negativní zku enosti s reakcemi okolí. Urãit m problémem bylo prosadit, aby mohla Mí a absolvovat klasickou matefiskou kolu. V kontaktu s dûtmi v ak Ïádné komplikace nenastaly, dûti si na Mí inu odli nost rychle zvykly a pfiijaly ji mezi sebe. Podobnû bezproblémov zatím byl pro malou Mí u a její ma- RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT minku i kontakt s dospûl mi. A jak se podle Zdeny Boudové Ïije tûlesnû postiïen m v R mafiovû? V rámci moïností. Nedostatky tu jsou, a ne malé. Nûkdy je to dost tûïké, zvlá È kdyï je na to ãlovûk sám. Franti ek Urbaník (68) pracoval pûtadvacet let v Kovohutích Bfiidliãná, nejprve jako dûlník a poté jako mistr. Po úrazu musel podstoupit operaci pátefie a v jednapadesáti letech ode el do invalidního dûchodu. Posléze se k jeho zdravotním problémûm pfiidruïila mozková mrtvice, která ochromila dolní konãetiny. Dnes se pohybuje jen s pomocí berlí. Absolvoval také operaci srdce. V dûchodu se zaãal angaïovat ve sdruïení tûlesnû postiïen ch, v souãasnosti je pfiedsedou okresní organizace Svazu tûlesnû postiïen ch. Hlavní náplní stanov svazu je zabezpeãovat práva v ech zdravotnû postiïen ch obãanû, nejen organizovan ch. R mafiovské stfiedisko Svazu tûlesnû postiïen ch v âr sídlí na Revoluãní ulici 30A (v budovû domu s peãovatelskou sluïbou). Zde je dvakrát mûsíãnû k dispozici odborn pracovník z centra sluïeb, mimofiádnou poradenskou schûzku lze domluvit telefonicky (mobil Fr. Urbaníka: ). KdyÏ má Franti ek Urbaník srovnat situaci tûlesnû postiïen ch v R mafiovû s jin mi mûsty, fiíká, Ïe rozdíly jsou samozfiejmû znaãné, ale pochopitelné. Kopcovit terén malého mûsta bez MHD je pro tûlesnû postiïené mnohem nároãnûj í. K problémûm, které by se v ak podle jeho názoru daly a mûly odstranit, patfií bariéry - vstupy do prodejen, bank, úfiadû a dal- ích vefiejn ch budov. Ru ení bariér patfií mezi priority, které jako zástupce zdravotnû postiïen ch prosazuje i v programu komunitního plánování sociálních sluïeb v R mafiovû a Bruntále. Spolupráce svazu s r mafiovsk m mûstsk m úfiadem je v tomto ohledu podle slov Franti ka Urbaníka dobrá. O nûco hor í je v ak praxe. Sám byl nûkolikrát svûdkem obtíïí, které mají zvlá tû vozíãkáfii pfii pohybu po mûstû. Zásadní problémy lidem na vozíãku i o berlích pfiiná í nedostateãná zimní údrïba chodníkû a parkovacích míst pro tûlesnû postiïené. Franti ek Urbaník tvrdí, Ïe ve srovnání s jin mi mûsty vr mafiovû stále pfietrvává jakási lhostejnost k handicapovan m lidem, která se projevuje v kaïdodenním Ïivotû, v bûïném mezilidském kontaktu. Zlep ení situace zdravotnû posti- Ïen ch podle jeho názoru pfiinese pfiipravovaná zmûna v systému sociálních dávek, která umo- Ïní handicapovan m volit si sociální sluïby a jejich poskytovatele. Je také pfiesvûdãen, Ïe zaãne fungovat pfiísnûj í kontrola kvality péãe o nesobûstaãné pacienty. Organizace tûlesnû posti- Ïen ch se nyní snaïí informovat ty, kter ch se zmûna t ká, o zpûsobu pfiechodu na nov systém, aby nedocházelo ke zbyteãn m zmatkûm. Docela spokojen je Franti ek Urbaník se zdravotní a rehabilitaãní péãí o tûlesnû postiïené v R mafiovû. Pfiesto mu zde v raznû chybí bazén. V R mafiovû vhodné zafiízení není, bazén v Bfiidliãné je doãasnû uzavfien, takïe je nutno dojíïdût aï do Bruntálu. Podle názoru pana Urbaníka to v ak pro zdravotnû postiïené alespoà z finanãního hlediska není aï takov problém, protoïe mohou uplatnit slevu jízdného a díky dotaci mají vstup na bazén zdarma. Pfiipravuje se jednání o slevû na vstup do balneoprovozu v r mafiovské nemocnici nebo do aquacentra. PostiÏen m podle slov Franti ka Urbaníka ve mûstû citelnû chybí moïnosti volnoãasového vyïití. Místní organizace sama pfiipravuje pro své ãleny nûkolik akcí roãnû. Kromû pravideln ch schûzí, pfiedná ek, rekondiãních a rehabilitaãních pobytû se spoleãnû s hornomûstskou organizací podílí na pofiádání závodû v kuïelkách a úãastní se okresních dnû zdravotnû postiïen ch. Pfií tí rok se bude Den zdravotnû postiïen ch konat právû v R mafiovû. A jak se podle Franti ka Urbaníka Ïije tûlesnû postiïen m vr mafiovû? Relativnû dobfie - se v emi klady a zápory. O zlep- ení na í situace se musíme starat i my sami. V em dotázan m za odpovûdi dûkuje ZN

13 Kulturní okénko mûsta R mafiova Citát: Dobr pfiítel pfiinese topení, kdyï svût zapadne snûhem. ãínské pfiísloví INFOSERVIS Stfiediska volného ãasu R mafiov - prosinec SVâ Literární odpoledne - vyhlá ení v sledkû SoutûÏe Marie Kodovské kino Vánoãní diamant - divadlo Genus Brno (pro M ) ZU Valá ek - dûtsk folklorní soubor - vánoãní koncert pro vefiejnost SVâ Taneãní kolona S SVâ Vánoãní v prava - zdobíme stromeãek pro zvífiátka SVâ Semináfi sebeobrany a zkou ky Jiu-Jitsu tûlocv. na Vánoãní laèka - soutûï ve skoku vyso- Národní ulici kém tfiíd Z okrsku kino Kytice - Divadlo pílberg (SSO Prima, S, gymnázium) SVâ Vánoãní dílna pro dûti SVâ Bigbeatové Vánoce - rockov koncert SVâ Stfiílí celá rodina - soutûï tfiíãlenn ch rodinn ch druïstev ve stfielbû ze vzduchovky SVâ Taneãní Silvestr Stfiedisko volného ãasu R mafiov zve vefiejnost na vánoãní koncert, kter se uskuteãní ve stfiedu v v sále ZU Tû it se mûïete na Dûtsk folklorní soubor Valá ek z Kozlovic a jejich cimbálovou muziku Vstupenky zakoupíte v pfiedprodeji v Infoservisu pfii Mûstském muzeu na nám. Míru Dospûlí zaplatí 80 Kã, mládeï a seniofii 40 Kã Srdeãnû zveme Stfiedisko volného ãasu R mafiov zve na divadelní pfiedstavení pro dûti Vánoãní diamant Námût, v prava a kost my: Ludmila Císafiová Hudební spolupráce: Roman Chlup, Jan V. Kováfiík Scénáfi a reïie: Darina Martinovská 13. prosince v 9.30 v sále kina Vstupné 30 Kã Pfiedstavení mohou nav tívit i dûti, které nechodí do matefiské koly! Andílek ztratí pfii vánoãních pfiípravách vzácn drahokam, kter pouze o Vánocích plní ta nejtajnûj í pfiání. âert si toho v imne a chce ho ukrást pro sebe. Drahokam v ak najde tulák Ka par. Nechá si ho, nebo ho vrátí andílkovi, aby se mohlo vyplnit jedno velké pfiání? RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Známá i neznámá v roãí nar. Franti ek Xaver Du ek, skladatel (zemfi ) v roãí narození zemfi. Anthonius van Dyck, vlámsk malífi (nar ) v roãí úmrtí zemfi. Josef Mánes, malífi (nar ) v r. úm nar. Jan Kfiesadlo, vl. jm. Václav Pinkava, spisovatel (zemfi ) v roãí narození Den lidsk ch práv, v roãí pfiijetí V eobecné deklarace lidsk ch práv Valn m shromáïdûním OSN v roce 1948, slaví se od roku ve v roãní den úmrtí Alfreda Nobela udûlena poprvé Nobelova cena za literaturu v roãí zemfi. Luigi Pirandello, italsk spisovatel, nositel Nobelovy ceny (nar ) v roãí úmrtí Svûtov den dûtství, v roãí zaloïení UNICEF v roce nar. Jaroslav Marvan, herec (zemfi ) v roãí narození zemfi. Karel Konrád, prozaik (nar ) v roãí úmrtí nar. Gustave Flaubert, francouzsk prozaik (zemfi ) v roãí narození zemfi. Franti ek Venclovsk, první ãeskoslovensk obãan, kter pfieplaval kanál La Manche z Francie do Anglie v roce 1971 (nar ) v roãí úmrtí nar. Tycho Brahe, dánsk astronom ve sluïbách císafie Rudolfa II. (zemfi ) v roãí narození zemfi. Gotthold Ephraim Lessing, nûmeck spisovatel a divadelní teoretik (nar ) v r. úmrtí nar. Evald Schorm, reïisér a scenárista (zemfi ) v roãí narození zemfi. Walt Disney, americk prûkopník kresleného filmu (nar ) v roãí úmrtí nar. Marie RosÛlková, hereãka (zemfi ) v roãí narození Mezinárodní den vystûhovalcû, od roku 2000 (OSN) zemfi. Kilián Ingnác Dientzenhofer, barokní architekt a stavitel (nar ) v roãí úmrtí nar. Eva Bosáková, gymnastka, olympijská vítûzka ve cviãení na kladinû roku 1960 (zemfi ) v roãí narození zemfi. v koncentraãním tábofie Mauthausen Karel Ha ler, skladatel, scenárista a spisovatel (nar ) v r. úm. Spoleãenská kronika Narodili se noví obãánci Matûj Hejsek... R mafiov Petra Janská... R mafiov Eli ka Horká... R mafiov Blahopfiejeme jubilantûm, ktefií od pfiedcházejícího vydání oslavili 80 let a více Vincenc Sigmund - R mafiov let Klára Peková - R mafiov let Marie Semelová - R mafiov let Maria Pavlátová - R mafiov let Rozlouãili jsme se Vlasta Tomanová - Ruda Bohumil evãík - R mafiov Juraj Barvirãák - R mafiov Matrika MûÚ R mafiov 13

14 22/2006 Mûstská knihovna Pozvánka na prodejní v stavu Monika Danyiová - malba such m pastelem Monika Danyiová vystudovala Stfiední prûmyslovou kolu textilní v Brnû, obor textilní v tvarnice. Tento obor zahrnuje navrhování designu textilních materiálû, napfi. kravat, átkû, látek atd. Po vystudování SP T nastoupila do textilního závodu Hedva R mafiov, kde se zab vala návrhy kravat. Tato práce ji ale nenaplàovala natolik, aby se mohla více realizovat. V roce 1999 se zaãala zajímat o malbu such m pastelem. Zaãala tvofiit obrazy, které pfiipomínají její vnitfiní pocity. KaÏd obraz nabízí trochu jejího vnitfiního já a kaïd si v obraze mû- Ïe najít cokoliv. Proto název VNIT NÍ POCITY. PÛjãovní doba knihovny: Po 9-17, Út 9-17, St zavfieno, ât 9-17, Pá 9-17, So 8-11 Mûstská knihovna oznamuje Od do bude zavfieno RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT sobota 9. prosince Klik - Ïivot na dálkové ovládání Komedie (USA 2006) Michael má krásnou Ïenu a dvû skvûlé dûti, na nûï v ak kvûli práci nemá ãas. Jeho uspûchan a frustrující Ïivot náhle zmûní experimentální dálkov ovladaã, kter se Michaelovi náhodou dostane do ruky a jímï mûïe ovládat v echny elektronické pfiístroje ve svém okolí. Ovladaã má v ak i jiné, pfiekvapivûj í funkce, dokáïe totiï ztlumit i tûkot psa ãi pfietáãet Michaelovy hádky s manïelkou. Fascinující a zároveà dûsivá hraãka nakonec zaãne ovládat i samotného Michaela... V hl. roli: A. Sandler. MládeÏi pfiístupn Sobota 16. prosince Hrdinové z fií e Gaya Animovan (Nûmecko 2004) Pohádková fií e Gaya je v ohroïení. Má v tom prsty Ïárliv profesor Suchar. Sv m transformaãním strojem niãí krásu pohádkové fií e a krystal, kter je jejím srdcem, pfiemístil do lidské dimenze. Ale Zino a Boo to tak nenechají. Nalézt ztracen krystal je pro nû pfiíle- Ïitostí ukázat, Ïe jsou praví hrdinové. Vydají se tedy do na eho svûta, aby krystal pfiinesli zpût... Od tvûrcû filmû Îivot brouka a Herkules. MládeÏi pfiístupn Kino R mafiov v sobotu 23. a 30. prosince NEHRAJE!!! 14

15 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Ve stfiedu 29. listopadu byla v r mafiovském muzeu otevfiena nová v stava. Stejnû jako poslední v stava loàského roku Andûlé mezi nebem a zemí souvisí i tato sv m zpûsobem s r mafiovskou základní umûleckou kolou. Tentokrát v ak nenabízí ke zhlédnutí v tvory ÏákÛ koly, ale jejich uãitelek - árky Lupeãkové a Kamily H Ïové. Aã by to mûlo b t pfiirozeností, ne v ichni pedagogové umûleck ch oborû se své fieholi sami vûnují. Odtud i okfiídlené Kdo umí, umí, kdo neumí, uãí. A skuteãnû ne kaïd uãitel hudby je sám virtuózem a kaïd profesor literatury spisovatelem. O to vût í respekt nejen u ÏákÛ budí uãitel, kter je nejen pedagogem, ale souãasnû i mistrem, aktivním umûlcem. Prosincová v stava v Galerii Octopus nese struãn název Obû dvû, jenï vystihuje nejen profesní spfiíznûnost autorek, ale i koncepci celé v stavy. Je to v stava v pravém slova smyslu spoleãná, vzájemnû propojená, a pfiesto nestírající osobitost obou tvûrkyà. Mûstskémuzeum a Galerie Octopus V muzeu vystavují Obû dvû V malém sále jsou instalovány pfieváïnû práce árky Lupeãkové. Tato v tvarnice, pûsobící kromû R mafiova hlavnû v bruntálské Galerii V Kapli, vystavuje své lepty s figurálními námûty, ãasto inspirovan mi literaturou (napfi. quijotovsk triptych ãi dílo dedikované Vladimíru Holanovi). Velká ãást vystaven ch prací pfiedstavuje ilustrace k básnick m sbírkám, napfi. Bohuslava Reynka ãi r mafiovského básníka Ivo Janou ka. Naopak k hudební inspiraci se hlásí lept vystaven ve velkém sále, vûnovan trumpetistovi Lacu Dezcimu. árka Lupeãková kromû leptû men ího rozmûru vystavuje i nûkolik rozmûrnûj ích voskov ch batik, opût s figurálními námûty, znichï na první pohled zaujmou zvlá tû Tlou tíci v malém sále. Náv tûvníci by nemûli pfiehlédnout ani nûkolik leptû, které visí na chodbû v blízkosti vstupu do velkého sálu. Kamila H Ïová, mlad í z autorek, pûvodem z Olomouce, prezentuje svá díla pfiedev ím ve Servis sluïeb velkém sále. Její práce uï sv m rozmûrem vyïadují více prostoru. Jedná se o rozmûrnûj í v kresy zachycující v pestr ch odstínech jesenickou krajinu ãi podobnû barvitû, ale i ponufie ãernobíle zdevastovan kostel Nejsvûtûj í Trojice v Albrechticích u R mafiova. Tato památka je centrem pozornosti mladé v tvarnice, která v chrámu pofiádá kaïdoroãní kulturní akce a aktivnû se zasazuje o postupnou rekonstrukci stavby. Narozdíl od subtilnûj ích a koncentrovanûj- ích umûleck ch v povûdí árky Lupeãkové je styl Kamily H Ïové rozmáchlej í, se sklonem k experimentování a objevování netradiãních postupû a materiálû. V této souvislosti zaujmou zvlá tû perky a nádoby vytvofiené z lidsk ch vlasû ãi tfii rozmûrné práce, které najdeme v malém sále, vytvofiené technikou body artu, konkrétnû otisky nahého bfiicha. V stava Obû dvû v Galerii Octopus nabízí srovnání dvou originálních v tvarnic, které na R mafiovsku pûsobí nejen jednorázov m v stavním poãinem, ale i trvalej í pedagogickou a organizátorskou ãinností. V situaci, kdy znaãná ãást místních talentû v ech oborû ze svého rodi tû houfnû odchází, pfiedstavuje v stava doklad kvalit, které byly naopak importovány z okolních center. Podobnû cenn m náhledem do umûleckého svûta za hranicemi na eho regionu je i putovní v stava z cyklu Moravskoslezského fotografického mapového okruhu v novû otevfiené Galerii Pran fi (ve vestibulu muzea), která kaïd ch ãtrnáct dní nabízí kolekci soutûïních snímkû nûkterého z úãastnick ch fotoklubû. V souãasnosti zde vystavují autofii z Jihlavy. ZN AQUACENTRUM R MA OV na Jesenické ulici OTEVÍRACÍ DOBA Po - Pá , So - Ne + svátky Aquacentrum Slunce vychází vstfiíc v em vyznavaãûm naturismu a obnovilo plavání bez plavek. V leto ním roce je tû v termínu: v dobû od 19 do 21 hodin. (Ve v e uvedeném termínu a hodinách vstup povolen pouze star ím 18 let) Kryt bazén v Bfiidliãné DO ODVOLÁNÍ JE KRYT BAZÉN ZCELA UZAV EN Z DÒVODU ROZSÁHLÉ REKONSTRUKCE Pondûlí Úter Stfieda âtvrtek Bruslení pro vefiejnost Pátek Sobota Nedûle Upevnûte své zdraví - pryã s r mou a ka lem, jiï Ïádné angíny. TJ Bfiidliãná, oddíl dálkového a zimního plavání, roz ifiuje základnu o nové ãleny - otuïilce. Kontakt: telefon - celodennû , po 20. hodinû

16 22/2006 V e jsme vzpomenuli, Ïe dfiíve zanedbané lesy ohroïovala pfii rûstu poãtu obyvatel zvy ující se spotfieba dfiíví na otop v domácnostech, nové stavby i jejich nutné opravy, ale v neposlední fiadû téï zvy ující se uïívání dfievûného uhlí, tfiebaïe je pálili uhlífii v ãetn ch milífiích na okraji lesû i na Skfiítku z odpadového a jinak nevyuïitelného dfieva pfiedev ím pro hutû, ov em i pro dal í obory lidské ãinnosti. Milífie z horské zóny zásobovaly dfievûn m uhlím ãtyfii rozmûrné hutû a pût Ïelezn ch hamrû panství. Snaha najít náhradní a stejnû ãi více v hfievnou hmotu místo dfieva souvisela úzce s uveden m stavem, jenï hrozil ve sv ch dûsledcích úpln m vyãerpáním lesních porostû panství, jiï tak profiídl ch po jejich úpadku v 17. a na poãátku 18. století. Také zde se nechal hrabû inspirovat belgick mi i na imi vzory. Nejpozdûji roku 1763 nafiídil hledat na panství pfiípadná loïiska kamenného uhlí a pfiizval k prospekci v znamného odborníka Franti ka Riedla, kterého zároveà pfiipoutal k regionu jako dobfie placeného janovického hospodáfiského správce. Leã pfies v echnu snahu je najít se zde uhlí nikdy nevyskytovalo, a tak Riedlova ãinnost pfii la vniveã. Geolog záhy po nezdaru na R mafiovsku zahájil jiï úspû né pûsobení v Oslavanech. Na tûstí jen nedostatek vhodn ch lokalit zabránil jiï tehdy vyuïití ra eliny jako hutního paliva - jejich koncem se mohlo stát vládní doporuãení z padesát ch let 20. století, kdy se uvaïovalo o borkování v dnes jiï chránûn ch lokalitách, ba i na unikátním Skalském ra elini ti. Uhlí tedy jinak bohaté panství poskytnout nemohlo, muselo se zaãít dováïet. Ferdinand Bonaventura se v ak nenechal odradit a dál systémem promy len ch opatfiení a zákazû úspû nû bránil vyãerpávání jesenick ch lesních porostû, jeï Harrachové od svého pfiíchodu s velk m nasazením postupnû obnovovali a chránili. Náznak fiídk ch lesû, jejichï úbytek zpûsobila intenzivní, tfiebaïe nevyrovnaná tûïba kovû i provoz hutí a hamrû na obzoru veduty R mafiova z roku 1693, zhruba odpovídá mapû janovického panství z r. 1747, kde se souvisl les v okolí mûsta skr vá jen na prudk ch stráních Stráleckého údolí. Lesy janovického panství mûly podle urbáfie z roku 1667 relativní nadbytek jedlov ch, smrkov ch a bukov ch porostû. K vûdãím dfievinám nutno pfiipoãíst téï javor zatím bez v znamnûj í pfiímûsi modfiínu, kter rostl více na Bruntálsku. Dokonal a ztepil jesenick modfiín, dorûstající aï fascinující v ky 30 m, popisuje jako léãiv v 16. století Pietro Angelo Mathioli, vynikající botanik a medikus Maxmiliánova praïského dvora. Podle stejného zdroje se tehdy dováïel do Prahy z JeseníkÛ ve znaãném mnoïství. Chybûly v ak Ïádan dub a borovice, a proto byl odbyt dfieva kupodivu nevaln. Sáh jinak velmi hodnotného bukového dfieva se tedy prodával za pouh ch 15 krejcarû a sáh mûkkého dokonce jen za 12 kr. V roce 1812 fiíká janovick lesmistr Grohman, Ïe plochu kolem skaliska Ebenstein asi 200 m 16 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Z historie Krásné harrachovské lesy v 18. století od Ferdinandova je tû v 18. století pokr valo rozsáhlé spoleãenství velmi krásn ch tisû a dal- í rozsáhlá lokalita leïela asi o 600 m dál na Mazancích. Roku 1792 zde uï zûstaly jen ohnilé pafiezy, jeï se je tû daly pouïít k v robû nábytku. V dobû kácení musely b t tisové porosty staré od 350 do 500 let, a tvofiily tedy podstatnou ãást pûvodního porostu. Je trochu pikantní a mnohem více tragické, Ïe je souãasníci neumûli poznat a ocenit, neboè je omylem povaïovali za podfiadnou jedli a podle star ích hoffmannsk ch instrukcí se tisy uïívaly na pálení popele pro bûlidlo janovické plátenické manufaktury. OtuÏilé lesní porosty narozdíl od dne ního stavu dosahovaly v horské oblasti panství aï na vrcholy jesenick ch hfiebenû. Z celkov ch 3030,28 ha pfiipadlo na odlesnûné prostory níïe poloïené pouh ch 390,2 ha ha lesa nejvy ích a nejodlehlej ích oblastí se kácelo jen zpûle, zbytek tvofiil v podstatû nepfiístupn divok prales a v jimeãnû pokácené kmeny nebylo jak svézt k pilám, jejich bohatství nemohlo b t tehdy nijak vyuïito. Mnohdy vysoce hodnotné dfieviny tak bez uïitku shnily, ale dne ní ekologové by se nejspí e právem radovali. Janovickému ani sousednímu sovineckému panství nelze upfiít, Ïe v století patfiila péãe o lesy pfies v echny uvedené problémy k naprosto nejvyspûlej ím v zemích Koruny ãeské a zvlá tû janovická vrchnost uchovala pro budoucnost znaãn díl lesû ve vysok ch horsk ch polohách, neboè hutní a báàské podnikání vyïadovalo dostatek reprodukovatelného dfieva v niï ích polohách. Zajímavá dietrichsteinská instrukce z roku 1705, tj. nafiízení Filipa Sigmunda hrabûte Dietrichsteina, manïela Marie AlÏbûty Hoffmannové z Grünbüchlu, hovofií v intencích vídeàské vlády o nutnosti etfiit janovické lesy téï z vojensk ch dûvodû, neboè mnoho porostû ní- Ïe jiï bylo vykáceno. Jednalo se totiï o tzv. strategické lesy, jeï mûly poskytovat pfiekáïku proti útoku pruského nepfiítele. Neãetné prûchody mohly b t dokonale zataraseny vojensky bránûn mi zásekami, jeï muselo v pfiípadû války zajistit místní obyvatelstvo, a zároveà mohly poskytovat v znamnou oporu a nespornou v hodu pfiekvapení skryt m císafisk m oddílûm. ZároveÀ se pfiikazuje uïívat v janovick ch lesích ke kácení z úsporn ch dûvodû dvojruãní pilu, nikoli sekeru, jeï pfii práci drtí dfievní hmotu, a ãást kmenû se tak rozpadne na nepouïitelné tfiísky. Janovické nafiízení bylo narozdíl od jin ch zatím zcela v jimeãné a pokusy vynutit uïívání pily na jin ch panstvích dokonce vedly k houïevnatému odporu, coï není jedinou ukázkou stupidního odmítání modernizace. Za uveden mi dûvody sice stála zv ená potfieba dodávky dfieva do místních Ïelezáren, ale svûdãí téï o dal ím varujícím aspektu. V dobû oslabeného vlivu vrchnosti na panství nejspí e do lo k tak nebezpeãnému zv ení tûïby dfieva a zmen ení lesních ploch, Ïe zaãalo docházet na nûkter ch místech ke zmûnû vodního reïimu, ubylo sráïek, vodní toky se zmûnily v potûãky a docházelo k hrozivému vysychání pûdy díky severov chodním vûtrûm i splachûm uï tak vcelku nepfiíli úrodné pûdy. Zpráva z roku 1749 dokonce fiíká, Ïe lesy pod Pradûdem jsou v natolik Ïalostném stavu, Ïe se do sta let nevzpamatují. Hrozivou situaci v ak témûfi zázrakem zvrátilo harrachovské lesní podnikání podstatnû dfiíve, neï mohlo dojít k tragédii. Mohlo ov em jiï jen stûïí vrátit tehdej í stav beze zbytku k dobû nádhern ch renesanãních hvozdû, podafiilo se v ak usilovnou péãí navrátit a uchovat dodnes aspoà jejich v znamnou ãást. O janovické lesy harrachovská správa dobfie peãovala a roku 1750 se znovu pfiipomínají pfiedev ím pfievaïující lesy jedlo-smrkové s pfiímûsí buku a klenu. Podle tzv. systematick ch elaborátû z let 1811/12, jeï zachycují stav pûstování dfievin od konce 17. století, rostly na janovickém panství smrky staré aï 120 let, vãetnû jedle a buku. Naprosto nerozumné vykácení lesních porostû na sousedním bruntálském panství uhranice janovického nejen ohrozilo provoz fiádov ch hutí, ale vedlo nakonec aï k jejich zru- ení, v Malé Morávce jiï v druhé polovinû 17. stol., aãkoli se spolu s fr dlantsk mi proslavily obrovskou produkcí je tû v prûbûhu tfiicetileté války. Roku 1743 komise pfii vizitaci uï jen konstatovala, Ïe morávecké Ïelezárny zcela zniãily okolní lesy. K nejvût ímu poklesu hranice dfievin a jejich úbytku do lo u sousedû v oblasti Pradûdu a Vysoké hole. Dfievo se vyuïívalo kromû hutí i jinak. Ménû jiï je známo, Ïe Ferdinand Bonaventura Harrach kromû starobylého lnáfiství vyuïil 1750 téï místních dobytkáfisk ch tradic a v robu tfiísla k zfiízení manufaktury koïafiské. KoÏeluÏna produkovala juchtovinu a spodkové usnû. Vedoucí Jan Koch si k tomu vyrábûl téï speciální olej na mazání koïí. Juchta byla u nás neobyãejnû vzácn m a drah m zboïím, jeï se obvykle dováïelo aï z Ruska a slouïilo k hotovení domácích trepek a jin ch koïen ch v robkû. Závûrem kapitoly tfieba zdûraznit, Ïe podíl hrabat HarrachÛ na znovuzalesàování a citlivé ochranû lesa, jenï se ocitl v dobû jejich nástupu daleko za sv m zenitem, byl obrovsk a mûl zásadní podíl na zachování dne ních lesû R mafiovska, posledního pfiírodního bohatství na eho regionu. Mgr. Jifií Karel

17 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 Studentsk klub R mafiovsk horizont a Studentsk klub Stfiediska volného ãasu uzavfiely Literární a v tvarnou soutûï Marie Kodovské V tûchto kategoriích: poezie próza ilustrace Literární a v tvarná soutûï Marie Kodovské, kterou v lednu vyhlásily redakce R mafiovského horizontu a Studentsk klub SVâ, se 31. srpna uzavfiela. Závûreãn literární veãer, na kterém budou vyhlá eni vítûzové v ech tfií kategorií, se bude konat v sobotu 9. prosince v v malém sále SVâ R mafiov. V leto ním roãníku se v redakci R mafiovského horizontu se lo poezie Stra ák Není to jen o tobû, má milá Stravenky za peníze - kup si za nû kocoura (v konzervû; obalu; nehybnosti) Tak sama s lidmi s drah m bytem Takhle plná napûl drahá jiná velká blbá patné kosti: nikdy (!) nezemfie Milost Jeden ocas a dva pohledy V hvûzdû na ãele kapiãka Sama A krev stéká po jazyku na obnaïená kopyta Vrahoslav Klesá klesá klesá ti e zmûna Slunce opustilo klepeta - Uvolnûnû pláãe (A auto odjelo!) Vraha nechytili. Poznáte ho podle jména? Hana ustková pfiekvapivé mnoïství soutûïních pfiíspûvkû, z nichï jsme v prûbûhu soutûïe mohli otisknout pouze zlomek. Z nepfieberného mnoïství textû a v tvarn ch prací budeme proto ãerpat i nadále. Na i ãtenáfii tak budou mít moïnost seznamovat se s tûmi nejzajímavûj ími pfiíspûvky i po ukonãení soutûïe. Pfií tí roãník Literární a v tvarné soutûïe Marie Kodovské bude vyhlá en v lednu ZN Tichochod A Lidu Prázdná Kapka Vod Ne ãest Nos tí Aber! \ Ich habe / Dich angebot-t-t-t-t-t O(d)pu tûní Bdûlá oblaka Nablízku bude mi brzo Nanebezpeãí Slun(ml)eãná Tráva zachutnala. A nebe modré Co lep ího by mohlo b t? Není bledá (byla bílá) Sama tomu nevûfiila Naplnûná mûsícem Pozor: podojte ji kaïd den! (Jinak koza nemá klid) Marta Gärtnerová, Akce V nedûli od 18 hodin se v obfiadní místnosti janovického zámku uskuteãní 5. adventní koncert pûveckého sdruïení VARIACE z R mafiova Osadní v bor v Janovicích, kter tuto kulturní akci pofiádá, zve na koncert irokou vefiejnost a pfieje v em pûkn kulturní záïitek. 17

18 22/2006 Zájem turistû o R mafiov se zvy uje. Pomalu, ale jistû. Dokladem toho mohou b t ãísla náv tûvnosti Mûstského informaãního centra (MIC) R mafiov. Bûhem leto ní turistické sezóny, tedy od RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT Zájem turistû o R mafiov roste ãervna do konce záfií, MIC nav tívilo témûfi pût a pûl tisíce turistû. V porovnání s letní sezónou roku 2005 je to o tisícovku více. Z celkov ch turistû jich letos nejvíce bylo z tuzemska, zahraniãní tvofiili asi jednu desetinu, pfiitom nejvíce jich tradiãnû pocházelo z Nûmecka a Polska. Nejsilnûj ím mûsícem co se t ãe náv tûvnosti informaãního centra a moïná R mafiova i celé oblasti v rámci letní sezóny byl srpen a stejnû tak tomu bylo i vloni. Nejen, Ïe turistû-náv tûvníkû informaãního centra letos pfiibylo, nechali zde také více penûz. Nejprodávanûj ím artiklem byly turistické známky a nejïádanûj í z nich byla v roãní známka Nejstar í dochované mûstské listiny R mafiov, k níï dávalo MIC vstupenku do mûstského muzea zdarma. Hojnû prodávané byly praktické mapy JeseníkÛ, turistick prûvodce JeseníkÛ, pohlednice R mafiovska, publikace R mafiov, dárkové zboïí a dal í. Zájem byl standardnû o turistické a cykloturistické mapy JeseníkÛ. JiKo Dá se fiíct, Ïe v echno na svûtû se musí umût? Ano, znám sleãnu, která pfii uklízení bere smeták takov m zpûsobem, Ïe si mimodûk opakuji ãíslo záchranné sluïby. Pfii mytí schodû se tváfií otrávenû a blazeovanû a zaãíná dole, pokraãujíc smûrem vzhûru. Ale, ostatnû i v politice, schody se um vají shora. Nedávno provádûla kosmetickou úpravu podlahy. Zaãala hezky u dvefií a skonãila v koutû. Potom si podkládala pod nohy noviny, aby se dostala ke vchodu, aniï by na ãerstvû setfiené Úsmûvnû To jsou mi ale vûci... plovoucí podlaze zûstaly lápoty. Adepti kuchafiského umûní se podivují, Ïe paprika, rajãata a ostatní zelenina se musí pfied zpracováním um t!? Pfii pokynu éfa kuchynû: Teì musíte namastit plechy. Ale pofiádnû! je vskutku pofiádnû namastili. Z obou stran!! Dal í povel: Sceìte v var. V duchu si fiekli, Ïe to není problém. UÏ mockrát cedili brambory. Siln hovûzí v var tedy zmizel v útrobách kanalizace a na sítu zûstaly vyvafiené kosti a zelenina. O éfkuchafiku se pokou ely mdloby, ale rychle se vrhla na pfiípravu ãesneãky. StrávníkÛm chutnala a netu ili, Ïe paní vedoucí krátce pfiedtím pfiekonala srdeãní kolaps. Mohla bych pokraãovat: Dejte tam petku kmínu. Víte, jaká je muïská petka? Îenská hrst. TotéÏ u soli. PÛjdeme radûji do KFC nebo k McDonald s? Ne, ãeská kuchynû je ãeská kuchynû. Îe se nûkdy nezadafií? Pfií tû to vyjde. (Si) Organizace a spolky Informace pro ãleny Místní organizace âeského rybáfiského svazu R mafiov Od 4. prosince mohou v ichni ãlenové místní organizace odevzdávat fiádnû vyplnûné povolenky vãetnû sumáfiû na novém vydávacím místû v novû otevfiené prodejnû Kofiení a zdravá v Ïiva paní V sobotu 14. fiíjna se uskuteãnil klubov závod O Pohár mûsta R mafiova. Závod posuzoval rozhodãí Karel Pavlík z Bruntálu. Figuroval Libor Kostera z Nového Dvora. ZávodÛ se zúãastnilo celkem dvanáct psovodû s rûzn mi plemeny psû. SoutûÏilo se v kategorii A pro mladé a zaãínající psy a nároãnûj í kategorii B podle národní zkou - ky ZVV2 (zkou ka v estranného v cviku 2. stupnû) pro star í, zku enûj í psy. 18 Janáãové na námûstí Míru (Centrum) - povolenky za rok 2006 musí b t odevzdány nejpozdûji do 15. ledna Zde se budou vydávat i ãlenské známky a povolenky na rok MO ârs R mafiov Ohlédnutí za klubov m závodem psû v R mafiovû V kategorii A se hodnotila vlastní stopa (sto krokû dlouhá, 15 minut stará s jedním lomem a jedním pfiedmûtem na konci stopy) a posléze poslu nost, která se skládala z ovladatelnosti na vodítku, pfiivolání, cvikû sedni-lehnivstaà u nohy psovoda, odloïení za pochodu vleïe, klid psa pfii stfielbû, tûkání na povel, aport voln, skok vysok 50 cm, kladina nízká s nábûhov mi prkny a dlouhodobé odloïení, kdy byl psovod od psa vzdálen na 15 krokû a pes musel leïet na urãeném místû po dobu cviãení druhého psa. Maximální hodnocení v této kategorii bylo 200 bodû. Kategorie B - ZVV2 byla sloïena ze tfií disciplín: stopa, poslu nost a obrana. Stopa byla cizí, 500 krokû dlouhá, dvakrát lomená, hodinu stará se dvûma pfiedmûty. V poslu - nosti se posuzovala chûze psa u nohy psovoda bez vodítka, tzv. ovladatelnost, sedni-lehni-vstaà jeden krok pfied psovodem, odloïe-

19 ní za pochodu ve stoje, tûkání ve stoje jeden krok pfied psovodem, plíïení psa u nohy psovoda na vzdálenost deset krokû, aport skokem (ãinka 1 kg tûïká, pfiekáïka pro skok 1 m vysoká), klid psa pfii stfielbû, kladina vysoká 2 metry s nábûhov mi Ïebfiíky, vysílání psa vpfied na vzdálenost 30 krokû s odloïením vleïe a s pfiivoláním a odloïení dlouhodobé na 50 krokû. V obranû pes musí obûhnout 6 maket (úkrytû) a najít figuranta, kter stojí za poslední maketou. Figuranta nesmí napadat, ale trvale vy tûkávat aï do pfiíchodu kategorie A 1. místo: Hana Cisáriková + Tango (mal kníraã) 99,90 = 189 bodû 2. místo: Radek Hejsek + Anavi (nûmec. ovãák) 99,89 = 188 bodû 3. místo: Alena Ovãaãíková + Enny (labrador) 90,94 = 184 bodû RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT 22/2006 psovoda. Ten si psa odvolá na povel rozhodãího k noze a vyzve figuranta k opu tûní úkrytu. Následuje prohlídka a odzbrojení figuranta. Pfii prohlídce figurant napadne psovoda a pes ho musí bez povelu zadrïet. Po dokonãení prohlídky a v slechu je figurant psovodem a jeho psem odveden zadním doprovodem k rozhodãímu. Nakonec probûhne zadrïení figuranta na 100 krokû a pak následuje pfiezkou ení odolnosti psa, kter dostává od figuranta po zákusu do rukávu dva údery obu kem. V sledky: Za kaïdou disciplínu je sto bodû, maximum v kategorii B je tedy 300 bodû. Poãasí akci pfiálo a mezi závodníky panovala pfiátelská atmosféra. Obãerstvení bylo bohaté. Velké podûkování patfií kuchafice Dá i Koufiilové a pochopitelnû MûÚ R mafiov, hlavnímu sponzorovi závodu. Pozvání pfiijal také starosta mûsta Ing. Petr Klouda i starostka Horního Mûsta paní Eva Machová, která na závûr soutûïe zastoupila Ing. Kloudu a pfiedala poháry a ceny závodníkûm. kategorie B ZVV2 1. místo: Jifiina Koudelová + Frost (nûmec. ovãák) 95,96,94 = 285 bodû 2. místo: Jifií Koudela + Freia (nûmec. ovãák) 86,93,95 = 274 bodû 3. místo: Dagmar Koufiilová + Argo (nûmec. ovãák) 91,85,78 = 254 bodû Jifiina Koudelová, ZKO R mafiov Plamínek z Betléma doputuje do R mafiova To svûtlo ve tmû svítí a tma je nepohltila. (Jan 1,5) UÏ od roku 1989 se skauti spolu s Ïelezniãními spoleãnostmi podílejí na rozváïení tajemného svûtla, které bylo zapáleno nûkolik t dnû pfied Vánoci v rodi ti JeÏí e Krista, v Betlémû. Nûkolik posledních let se na této tradiãní akci podílejí i ãe tí skauti, a proto si mûïete Betlémské svûtlo pfiinést domû i vy. Do Brna svûtlo pfiivezou rakou tí skauti z Vídnû 16. prosince, pfievezmou je skauti ãe tí a o den pozdûji je rozvezou jako tiché poselství po celé na í zemi. Mal plamínek z Betléma, znamení usmífiení a pokoje, dokáïe lidem prozáfiit vánoãní svátky víc neï nejpompéznûj í stromeãek nebo ohàostroj, mûïe b t pfiipomínkou toho, proã vlastnû Vánoce slavíme a odkud onen dávn pfiíbûh o narození Jezulátka pochází. Záfie Betlémského svûtla putuje do r mafiovsk ch domovû, kostela, nemocnice, zkrátka v ude tam, kde o nûj lidé projeví zájem, díky skautûm z junácké chaty Na Stráni. Letos Betlémské svûtlo pfiivezou na i skauti jiï v nedûli 17. prosince, pfiedají je duchovním v kostele arch. Michaela a na tûdr den 24. prosince je budou pfiedávat dále lidem na r mafiovské trïnici od 7.00 do V kostele arch. Michaela pak bude Betlémské svûtlo k dispozici po m i svaté u vánoãního betlému. JiKo Osadní v bory informují Podûkování Obãané obce Ondfiejova dûkují svému rodákovi Josefu Pipovi za oplechování stfiechy Koliby bez nároku na odmûnu, v rámci sponzorského daru. Podûkování také patfií jeho zamûstnancûm, ktefií se na této práci podíleli. Za obec dûkuje AneÏka Továrková 19

20 22/2006 RÝMAŘOVSKÝ HORIZONT PoÏár po kodil kontejnery na tfiídûn odpad Na ulici Pfiíkopy v R mafiovû 19. listopadu hofielo. Vzplanuly kartony od krabic, které byly odlo- Ïené u kontejnerû na tfiídûn odpad. Pfii zahofiení papíru byl po- kozen lak dvou kontejnerû, ãímï vznikla koda za 500 Kã. Pfiíãina 20 Policie âr Ïádá o pomoc pfii pátrání Hledan : Domansk Julius, nar , trvale bytem Bruntál, Kvûtná 34. Popis osoby: stáfií 35 let, stfiední postava, krátké vlnité blond vlasy s pû inkou uprostfied. Na tohoto muïe byl Okresním soudem v Bruntále vydán pfiíkaz k zatãení. NezdrÏuje se v místû svého trvalého pobytu a jeho pobyt není znám. Proto mu není moïno doruãit trestní pfiíkaz. Hledan je stíhán pro trestn ãin mafiení v konu Bohuslav Joná, nar. 6. ledna 1972, bytem Krnov, ulice Revoluãní ã. 50. Popis osoby: 34 let, hubené postavy, v ka cm, hnûdoãerné krátce stfiiïené vlasy, hnûdé oãi, svûtlá pleè. úfiedního rozhodnutí, kdyï fiídil motorové vozidlo v dobû, kdy mûl fiízení zakázáno. Julius Domansk by se mohl zdrïovat v Ostravû a okolí. V bûry finanãní hotovosti provádí v bankomatech v Ostravû. Pátrání po Juliu Domanském bylo vyhlá eno jiï , ale do souãasné doby se jej nepodafiilo zadrïet. Hledan se nechává zamûstnávat jako Ïivnostník na rûzné práce, v poslední dobû pracoval v bezpeãnostní firmû. Zde se v ak jiï od kvûtna 2006 neukázal. Stejnû tak se nekontaktuje ani se sv mi rodinn mi pfiíslu níky. Poznatky k souãasnému pobytu hledaného Domanského pfiijme kterákoliv policejní sluïebna, pfiípadnû je moïno telefonovat na linku 158 nebo pfiímo na SluÏbu kriminální policie a vy etfiování Bruntál, tel npor. Mgr. Lucie Zgarbová Na jmenovaného byl Okresním soudem Bruntál, poboãka Krnov, vydán pfiíkaz (souhlas) k zatãení. Jmenovan je stíhán pro trestn ãin zanedbání povinné v Ïivy dle ustanovení 213 odst. 2, 3 tr. zákona, protoïe od kvûtna 2004 niãím nepfiispívá na v Ïivu své dcery (r. 1993), a dluïí tak na v Ïivném nejménû Kã. Pátrání po Bohuslavu Joná ovi bylo vyhlá eno jiï dne 9. ledna 2006, ale do souãasné doby se jej nepodafiilo zadrïet. Poznatky k souãasnému pobytu Bohuslava Joná e pfiijme kterákoliv policejní sluïebna, pfiípadnû je moïno telefonovat na linku 158. nstrïm. Pavla Tu ková poïáru nebyla dosud zji tûna. Na místû zasahoval Hasiãsk záchrann sbor R mafiov. Ze stodoly zmizela motorka Mezi 17. a 19. listopadem se do stodoly domu v Jifiíkovû vloupal neznám zlodûj a odcizil 33letému majiteli motocykl zn. Jawa 350. Motorka byla pfiestavûna na Jawu 640 a mûla cenu asi Kã. Po motocyklu bylo vyhlá eno pátrání. Pohfie ovan muï byl nalezen mrtev Dne 22. listopadu oznámila 51letá Ïena na linku 158, Ïe od 19. listopadu pohfie uje svého 56letého druha, kter ode el na horskou túru po Jeseníkách. Policisté vyhlásili po pohfie ovaném pátrání, do kterého se zapojila i Horská sluïba âr. Ve ãtvrtek 23. listopadu byl muï nalezen mrtev v oblasti Velkého kotle. Pfiivolaná lékafika urãila jako pravdûpodobnou pfiíãinu smrti pád z v ky. Z novostavby odcizil mûdûné vodiãe Neznám pachatel se v dobû od 23. do 24. listopadu vloupal do rozestavûného rodinného domu v obci Velká táhle. Odcizil odtud mûdûné vodiãe v celkové délce 442 metrû a plastovou skfiíà na elektrické rozvody. Majiteli zpûsobil kodu ve v i pfies 10 tisíc Kã. Z rybníka ve Velké táhli zmizeli kapfiíci Soukrom chovatel z Velké táhle oznámil v úter 21. listopadu policistûm v Bfiidliãné, Ïe mu nûkdo z jeho soukromého rybníãku odcizil 27 ãtyfikilov ch kaprû. Kapry mûl majitel pfiichystány k pfiedvánoãnímu prodeji v dfievûné bednû ponofiené pod hladinou rybníãku. kodu vyãíslil na cca Kã. Neplatil splátky na auto Dne 27. listopadu zahájil policejní komisafi SKPV trestní stíhání 20letého mladíka pro trestn ãin úvûrového podvodu. Toho se mûl dopustit, kdyï letos v kvûtnu uzavfiel v R mafiovû s obchodní spoleãností smlouvu o úvûru na koupi vozidla koda Octavia. Pfii sjednávání úvûru uvedl nepravdivé údaje o zamûstnavateli a v i sv ch pfiíjmû. Do souãasné doby uhradil pouze jednu splátku. Spoleãnosti dluïí bezmála 254 tisíc Kã. Lekl se zajíce a vjel do protismûru V pondûlí 27. listopadu veãer se mezi Starou Vsí a hranicí okresu umperk 20let mladík za volantem Volkswagnu lekl zfiejmû zajíce, kter pfiebíhal cestu. Strhl fiízení vlevo a pfiejel do protismûru, kde se boãnû stfietl s protijedoucím vozidlem BMW. Pfii sráïce nebyl nikdo zranûn, koda na vozidlech ãiní asi 90 tisíc Kã. Zlodûj si odnesl lyïafiské boty V dobû od 24. do 28. listopadu se vloupal zlodûj do bufetu u vleku v Karlovû. Rozbil sklenûnou v plà dvefií, vnikl dovnitfi a ze stolû, na nichï byly uloïené lyïafiské boty, odcizil dva páry star ích snowboardov ch bot a dva páry sjezdov ch lyïafisk ch bot. Majiteli zpûsobil kodu za pfiibliïnû Kã. Narazila do svodidel Ve ãtvrtek 23. listopadu mezi Horním Mûstem a R mafiovem projíïdûla 68letá Ïena levotoãivou zatáãkou, vyjela mimo komunikaci a narazila do svodidel a poté do stromû. idiãka nebyla zranûna, zpûsobená koda ãiní 30 tisíc Kã. Po kodil telefonní automat v Karlovû V úter 28. listopadu na parkovi ti pfied restaurací v Karlovû vytrhl neznám pachatel otoãnou stfiední ãást zámku na telefonním vefiejném automatu a odcizil kasiãku s finanãní hotovostí asi Kã. Telefonní spoleãnosti zpûsobil celkovou kodu ve v i Kã. Pfii hraní rulety mu odcizil 200 tisíc Ve stfiedu 29. listopadu nahlásil 40let muï odcizení finanãní hotovosti ve v i 200 tisíc Kã. R mafiov tí policisté je tû ten den vypátrali 41letého pachatele a policejní komisafi SKPV zahájil jeho trestní stíhání pro trestn ãin krádeïe. Toho se mûl dopustit tím, Ïe pfiedchozí noci v baru na Ml nské ulici vyuïil krátkodobé nepfiítomnosti po kozeného, kter mu svûfiil svûj kuffiík s finanãní hotovostí 471 tisíc Kã. Bûhem této doby mu z kuffiíku odcizil ãástku ve v i 200 tisíc Kã. Z odcizené ãástky obvinûn policistûm vydal pouze 57 tisíc. Zpracovala redakce na základû podkladû tisk. mluvãí PâR Bruntál