1. Identifikační údaje

Transkript

1 Obsah 1. Identifikační údaje 2. Název projektu 3. Účel projektu 4. Podklady pro zpracování studie 5. Vymezení území 6. Analýza stávajícího stavu území 7. Základní koncepční zásady pro rozvoj celé lokality 8. Urbanistické a architektonické řešení 9. Využití území, konfrontace s platným územním plánem 10. Kapacitní údaje 11. Koncepce zástavby 12. Koncepce zeleně a veřejných prostranství 13. Koncepce dopravy 14. Koncepce technické infrastruktury

2 1. Identifikační údaje název projektu lokalita stupeň dokumentace zadavatel zodpovědná osoba zpracovatel Desatero, územní studie prověření změn využití území v okolí kláštera v Nové Pace Nová Paka, k.ú. Nová Paka územní studie Město Nová Paka Dukelské náměstí Nová Paka Ing. Vítězslav Dufek vedoucí oddělení rozvoje tel dufek@munovapaka.cz Atakarchitekti Studentská 1109/ Liberec 1 zodpovědný projektant autorský tým architektonické a urbanistické řešení koncepce zeleně dopravní řešení Ing. arch. Jana Medlíková ČKA tel medlikova@atakarchitekti.com Ing. arch. Ing. Jiří Jandourek, Atakarchitekti Ing. arch. Jana Medlíková, Atakarchitekti Ing. Jitka Trevisan, Trevisan atelier+ Zahradní Mšeno tel atelier@trevisan.cz Jaroslav Pivrnec, JAP projekt Generála Svobody 45/ Liberec 13 tel projektjap@projektjap.cz datum zpracování leden - prosinec

3 2. Název projektu Desatero je název územní studie zadané městem Nová Paka pod oficiálním názvem Územní studie prověření změn využití území v okolí kláštera v Nové Pace. Proč nový název? V názvu studie Desatero je ukryt dvojsmysl. Na jedné straně název vychází z místního označení části řešeného územní, pojmenované podle seskupení deseti tkalcovských domů nad klášterem. Na druhé straně vyjadřuje dekalog, deset bodů - zásad - směrnic k dosažení ideálního stavu v okolí kláštera, pro vhodný rozvoj urbanisticky hodnotné lokality a udržení krajinného rázu. 3. Účel projektu Cílem územní studie je dle zadání prověřit možnosti a podmínky změn využití území v okolí kláštera v Nové Pace vymezeného pro tento účel Územním plánem Nová Paka. Na požadavku zpracovat územní studii se usneslo zastupitelstvo z důvodu zachování a rozvíjení architektonické a urbanistické koncepce včetně koncepce zeleně v okolí cenné památky a dominanty města zapsané do státního seznamu kulturních památek - klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Území je z hlediska urbanistického hodnotné a navrhované objekty, rekonstrukce a opravy stávajících objektů a plochy veřejných prostranství si plně zaslouží urbanistický a architektonický náhled na koncepci těchto změn a kompozici pohledových os na dominantu kláštera. Územní studie zajistí koordinaci rozvoje území, určí hranici zástavby v této lokalitě, navrhne veřejnou zeleň a plochy občanského vybavení - hřbitova se souvisejícími stavbami, vazby na veřejnou infrastrukturu a okolní zástavbu. Územní studie bude po schválení možnosti jejího využití pořizovatelem a vložení do evidence územně plánovací činnosti sloužit jako podklad pro rozhodování v daném území. Územní studie stanoví podmínky pro rozhodování v území, zejména jejich využití, umístění a prostorové uspořádání staveb, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, míru zastavění a řešení zeleně. Po obsahové stránce bude územní studie respektovat regulativy platného Územního plánu Nová Paka a jeho Změny č Podklady pro zpracování studie Územní plán Nová Paka, který nabyl účinnosti dne Změna č. 1 Územního plánu Nová Paka, která nabyla účinnosti dne Územní studie pro prověření změn využití území v okolí kláštera v Nové Pace část A Katastrální mapa města Nové Paky Polohopisné a výškopisné zaměření území vymezeného zadáním Orthofotomapa Nové Paky 5. Vymezení území Území, pro které se pořizuje územní studie, se nachází v k.ú. Nová Paka v severní části města Nová Paka v okolí kláštera Nanebevzetí Panny Marie. V Územním plánu Nová Paka je tato plocha vyznačena ve výkresu základního členění jako území pro zpracování územní studie - část B. Vymezené území územním plánem tvoří dle zadání města základní minimální část studie řešeného území. Vzhledem k tomu, že je zapotřebí řešit i potřebné urbanistické návaznosti a krajinné souvislosti, které od řešené lokality nelze oddělit, je území rozšířeno i o lokality navazující. Řešené území je vymezeno na jihovýchodě zahrádkářskou kolonií, na severovýchodě horizontem nad Desaterem vedoucím až k Balkám, na severozápadě ulicí Podlevínskou a na jihozápadě Rokytkou, ulicí Na Strži, Staropackou, Niederlovou a Jana Machytky. Zahrnuje bývalý klášterní komplex, část zastavěného území pod klášterem, osadu Desatero a nezastavěné kopce po stranách kláštera a nad klášterem. 3

4 6. Analýzy stávajícího stavu území Vzhledem k rozsahu území, objemu práce a obvyklému postupu při zpracovávání obdobných studií je studie rozdělena na dvě části, analytickou a návrhovou. Cílem analytické fáze je podrobně prozkoumat a pokud možno objektivně zanalyzovat stávající stav vymezeného území, odkrýt jeho slabé a silné stránky, které nejsou vždy na první pohled patrné, a určit potenciál místa, jeho hrozby a příležitosti. Pro zaručení objektivity průzkumů a rozborů byly informace získávány z rozdílných informačních zdrojů, z vlastních průzkumů území přímo na místě, z dostupných údajů v Městském muzeu, ve Státním okresním archivu v Jičíně, v Městské knihovně v Nové Pace. Velmi přínosné byly názory pamětníků a odborníků, ale také subjektivní názory občanů. Na základě všech těchto informací byly zpracovány celkové analýzy lokality, jež se obracejí k historii, vycházejí z kontextu regionu a republiky, z vazeb širšího okolí, které mapují aktuální stav území po jeho jednotlivých přírodních a urbánních složkách a v neposlední řadě odhalují slabé a silné části v jednotlivých lokalitách. Analytická část studie se stala velmi podstatným a nenahraditelným základním vstupem, na který navazuje a z nějž vychází návrhová část studie. Pro přehlednější zpracovávání analýz bylo řešené území rozděleno do pěti menších lokalit sektorů podle jejich odlišného urbanistického charakteru a krajinného rázu. Odlišnosti byly dány především rozdílným využitím jednotlivých lokalit, atmosférou, morfologií, jiným typem stávající zástavby, druhy zeleně, jinými vazbami ke krajině, jinými vazbami k městu, kulturními a historickými souvislostmi atd. Lokality: 1. KLÁŠTER 2. MĚSTO 3. DESATERO, BALKA 4. LÁNY SZ 5. LÁNY JV 7. Základní koncepční zásady pro rozvoj celé lokality Okolí dominanty města a památky zapsané do státního seznamu kulturních památek - klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie - je z hlediska urbanistického a krajinotvorného velmi hodnotné. Řešená plocha je součástí území zvýšené ochrany kulturních hodnot vymezené Územním plánem Nová Paka (vydaným ) pro zajištění ochrany území v okolí areálu kláštera a historicky cenné kompozice městského jádra. Nekoncepční rozvoj lokality vedl v posledních letech k poškozování těchto hodnot a krajinného rázu. Řešením je zamezení nekoncepční výstavby v okolí kláštera a obnova urbanizované lánové krajiny navazující na dochovanou městskou zástavbu, respektování a doplňování této autentické městské struktury, zvýraznění dominanty kláštera nejen v řešené lokalitě ale v celé kompozici města a podpora rozvoje a oživení klášterního komplexu. V dalším rozvoji v lokalitě je nutno postupovat podle několika následujících zásad, které vedou k zachování jejích kulturních a historických hodnot a krajinných souvislostí, obnově původního krajinného rázu a k postupnému zhodnocení území: 1. Obnovit a podpořit dominantu kláštera 2. Neporušit horizont 3. Zachovat přechod do volné krajiny 4. Definovat hranice zástavby 5. Definovat způsob zástavby 6. Zprovoznit a dotvořit funkční cestní síť 7. Vytvořit fungující klášterní komplex: kostel centrum služeb ŽBB smuteční síň 8. Zachovat a vytvářet mikroprostory 9. Koncipovat zeleň 10. Spolupracovat s architekty při návrhu nových staveb a tvorbě veřejného prostoru 4

5 8. Urbanistické a architektonické řešení Těžištěm řešeného územní je klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Celek kláštera působí jednak sám o sobě jako definice mnoha pohledových vztahů z okolí, jakož i sám co by výhledové místo. Návrh navrací klášteru jeho dominantní postavení, které musí respektovat celé jeho okolí. Klášter se opět stává dobře viditelnou krajinotvornou a městskou dominantou, která vytváří vizuální obraz města. Zachovány a obnoveny jsou pohledy a průhledy na klášter, ale i výhledy z kláštera a okolí. Ostatní stavby si od kláštera udržují dostatečný odstup, nesmějí mu hmotově konkurovat nebo svým charakterem narušovat krajinný ráz. V bezprostřední blízkosti klášterního areálu může stát jen Grohův hostinec č.p.154 a Desatero, urbanizovaný horizont s desetidomím, který klášteru kryje záda. Zástavba lánů v okolí kláštera není možná. Okolní nevhodné stavby jsou maskovány zelení. Město sahá jen po paty kláštera. Autentický způsob zástavby podklášteří je zachován a novou zástavbou, která stávající strukturu doplňuje, podporován. Na městskou zástavbu pod klášterem navazují zahrady se sady, ty přecházejí v louky a pole. Mezi loukami a háji je zakomponován i přírodní hřbitov. Barevné lány navrací krajině původní měřítko a spolu s lánovými cestami pronikajícími až k Rokytce připomínají původní urbanizovanou krajinu. Břehy Rokytky se stávají nábřežím přístupným občanům. Dokončení dopravní kostry zlepšuje dopravní obslužnost území a umožňuje téměř odstranit dopravu z blízkého okolí kláštera. Návrh počítá s rozšířením a oživením klášterního komplexu na otevřenou městskou atrakci, fungující kulturní a sociální zařízení, církevní instituci ale také pietní místo. Vedle sebe zde dokáže koexistovat kostel, centrum služeb pro osoby se zdravotním postižením a smuteční síň pro poslední rozloučení. Také veřejný prostor je adaptován pro nové využití. Celé území oživují obnovené stávající a nové veřejné mikroprostrory piazzetty, nádvoří, návsi, odpočinková a vyhlídková místa, nábřeží atd. Pro účel návrhu je řešené území rozděleno do následujících lokalit podle jejich navrhovaného charakteru: 1. KLÁŠTER 2. DESATERO 3. MĚSTO 4. HŘBITOV 5. DOMY V ZAHRADĚ 6. ULICE 7. LÁNY Lokalita 1- Klášter Prokácením a prořezáním vzrostlých stromů před kostelem a v bývalé klášterní zahradě pod klášterem dojde ke zvýraznění kláštera a jeho zpevnění v kompoziční hierarchii města. V panoramatu města a dálkových pohledech ve výseči od Husova Kopce až po železnice od Staré Paky se opět objeví celá silueta kláštera, který se nesmí znovu ztratit za přerostlou zelení nebo novými stavbami. Obnovení hlavního příjezdu a vstupu ke klášternímu areálu z ulice Jana Opolského a parkování pod Centrem bez bariér č.p.144 zklidní dopravu v ulici Biskupské a eliminuje na minimum průjezd kolem kostela. Díky těmto úpravám ale hlavně díky nové dopravní propojce vedoucí pod Centrem bez bariér z ulice Jana Opolského k ulici Na Strži bude moci být před klášterem a kostelem vytvořen adekvátní veřejný prostor bez automobilové dopravy pěší zóna. Mezi lánovými cestami a loukou nad klášterem bude vytvořen klášterní komplex zahrnující kostel, klášter a další objekty centra služeb pro občany se zdravotním postižením občanského sdružení Život bez bariér, smuteční síň s kolumbáriem a urnovým hájem. Nevhodné stavby v klášterním areálu budou odstraněny a klášter rekonstruován. Nové objekty, denní stacionář a smuteční síň, budou přirozeně zasazeny do svahu, tak, aby nenarušily charakter místa v bezprostřední blízkosti kostela a kláštera. 5

6 V areálu kláštera vznikne na svažitém terénu rozsáhlý veřejný prostor s terasovitou zahradou a nádvořím ve třech výškových úrovních bezbariérově propojených rampami. Spodní část nádvoří mezi klášterem a Centrem bez bariér č.p. 144 občanské společnosti Život bez bariér bude zakončena novým objektem již zmíněného denního stacionáře. Na nádvoří mohou být pořádány veřejné venkovní akce včetně koncertů a hudební produkce. Jako hlediště bude sloužit velké venkovní schodiště, pro aktivní terapii je určeno místo před stacionářem a za kostelem, pro meditaci zahrada s terasami. Celý klášterní areál ze severovýchodu uzavře smuteční rozlučková síň s kolumbáriem, dlouhou otevřenou stoou. Smuteční síň s kolumbáriem je zasazena do svahu v místě terénního zlomu nad úrovní denního stacionáře. Plochá střecha denního stacionáře vytváří před smuteční síní malou piazzettu s výhledem na Kumburk. Urnový háj situovaný nad smuteční síní s kolumbáriem přejde v upravovanou louku nad klášterem. Zpevněný povrch urnového háje je z mlatu, v mlatu jsou zasazeny skupiny stromů a solitéry poskytující pozůstalým příjemný stín. Urny jsou ukládány do míst k tomu určených v terénní ch kamenných zídkách orientovaných na jihozápad. Nové objekty v klášterním areálu musí respektovat charakter, měřítko a prostorové uspořádání a nesmí nenarušit pohled na klášter z města ani z Desatera. Díky zasazení nových objektů do svahu a urnového háje do terénních zídek bude z Desatera viditelná pouze klášterní louka se stromy, záda kostela a stávající objekt Centrum bez bariér. V původním stavu bude zachován Grohův hostinec č.p. 154 včetně plaňkového oplocení, předzahrádky a umístění sochy sv. Rodiny. Rekonstrukcí projde klášterní schodiště. Původní bylinková zahrada pod klášterem, dnes soukromá, by se měla po prokácení dřevin změnit v zahradu okrasno-užitkovou, ať již otevřenou pro širokou veřejnost nebo klášterní poloveřejnou nebo zahradu se specifickým typem provozu např. s funkcí gardetherapy. Jako zázemí zahrady bude sloužit altán s pergolou. Lokalita 2 - Desatero Ideálním řešením pro Desatero je obnova původní urbánně kvalitní osady desetidomí s hustou zástavbou na velmi úzkých parcelách. Vzhledem k současným požadavkům majitelů na bydlení se ale návrat do původního urbánního stavu zdá jako nemožný. Mementem desatera bude alespoň deset stromů vysázených pod dnešní prořídlou zástavbou sedmidomí, které budou doprovázet nejfrekventovanější procházkovou trasu vedoucí z Klášterní ulice na Desatero. Trasa bude doplněna chodníkem s vyhlídkovými a odpočinkovými místy nad loukou. Soukromé zahrady domů na Desateru budou mít charakter venkovských užitkových zahrad s plaňkovým uličním oplocením. Lokalita 3 - Město V podklášteří bude zachována a podpořena autentická historická zástavba. Jedná se o rostlou městskou strukturu mezi ulicí Jana Opolského a Biskupskou a roztříštěnou strukturu blížící se venkovské zástavbě, směřující od ulice Jana Opolského ke Staré Pace. V rostlé struktuře budou dostavovány proluky a objekt pro prodej produktů z užitkovo-okrasné klášterní zahrady a bude dokončena druhá strany městské ulice Kafkovy. Charakter městského prostředí by měly podpořit dlážděné kamenné povrchy a partery s obchody a službami. Nutností je revitalizace mikroprostoru před klášterním schodištěm, včetně vytvoření veřejného prostoru před bývalou bylinkovou zahradou. Roztříštěná struktura v druhé polovině podklášteří bude postupně zahušťována a doplňována rodinnými domy, malými provozovnami, komerčním objektem u parkoviště hřbitova nebo výraznějším městským domem na nároží ulice Na Strži a Lomnické. Vesnickému charakteru by měly pomoci mlatové cesty a zpevněné plochy (včetně parkoviště), mikronávsi a vymezení soukromého a veřejného prostoru plnými a živými ploty. Terasové parkoviště pod přírodním hřbitovem bude využíváno celým klášterním komplexem. Je v docházkové vzdálenosti od všech jeho částí. Parkoviště je doplněno stromy a malým objektem pro služby spojené s pohřby. Obnovené historické a nové lánové cesty zlepší prostupnost krajinou, bude možno po nich dojít až k Rokytce. Rokytka bude přístupná i z města z ulice Lomnické, odkud povede podél jejího toku revitalizované nábřeží s veřejnými mikroprostory, mostky a novými stromy. 6

7 Pro rozvoj a obslužnost celé lokality je nezbytná nová dopravní propojka spojující ulici Opolského s ulicí Na Strži. Dokončení dopravní kostry zlepší dopravní obslužnost, umožní dopravně napojit novou zástavbu a zklidní dopravu v okolí kláštera. Lokalita 4 Hřbitov V návaznosti na smuteční síň je na severozápad od klášterního areálu situována část nového hřbitovního areálu, konkrétně přírodní hřbitov. Hlavní vstup s rozptylovou plochou je umístěn naproti smuteční síni. Na její ose na poslední cestě vedoucí od místa rozloučení je také situován pietní objekt, vzpomínkové místo. Uvnitř areálu je vytvořena jednoduchá cestní síť s vedlejšími vstupy umožňujícími volný průchod skrz hřbitov do krajiny a k parkovišti. Přírodní hřbitov tvoří přechod mezi městem s klášterem a volnou krajinou, navazují na něj okolní louky a krajinářsky upravené plochy. Hřbitovní areál využívá stávající náletovou zeleň doplněnou novými stromy k vytvoření hájů pro lesní hřbitov a volné travnaté plochy pro rozptylovou louku. V lesním hřibově je preferováno jednoduché skromné pohřbívání, urny s popelem jsou ukládány pod prosté náhrobky nebo neopracované kameny. Vzhledem k rozsahu hřbitova jej lze dle požadavků rozdělit na různé typy např. hřbitov pro nenarozené životy, pro zvířata atd. Oplocením hřbitovního areálu je transparentní živý plot. Přírodní hřbitov včetně jeho zeleně je nízkoúdržbový. Lokalita 5 Domy v zahradě Lokalita 5 zahrnuje nevhodnou zástavbu rodinnými domy, nekoncepčně stavěnými v okolí kláštera. Jedná se o skupinu objektů na severozápad od osady Desatero, domy na jihovýchod od osady a solitéry nad Desaterem. Domy narušující v dálkových pohledech charakter krajiny a urbanizovaný horizont původního desetidomí, některé dokonce konkurují klášteru. Ideálním řešením by bylo zastavení stavební činnosti v této lokalitě a postupné vykupování pozemků s nevhodnými objekty a jejich odstraňování. Vzhledem k nereálnosti tohoto řešení je navrženo odclonění nevhodné zástavby zelení, humny, která tvoří přirozený přechod zástavby do krajiny. Stavební činnost je omezena na minimum. Vzhledem k tomu, že na pozemcích, které jsou územním plánem k zástavbě určeny, nelze zakázat novou zástavbu, je na těchto pozemcích zástavba za dodržení určitých podmínek povolena. Lokalita 6 Ulice V lánu podél ulice Podlevínské je navržena ulicová zástavba. Rodinné domy podélného charakteru jsou stavěny v polovině pozemku blíž ke komunikaci a mohou být stavěny i na jeho hranici. Soukromé zahrady budou mít charakter humen, venkovských užitkových zahrad. Lokalita 7 Lány Lokalitě 7 Lány by měl být navrácen charakter a měřítko historické urbanizované krajiny s lánovými cestami a barevnými lány členěnými na sady, louky a pole. Obnovenou historickou cestní síť doplní nové lánové cesty a na ně kolmé komunikace, které zlepší prostupnost krajiny do města. Lány budou vyčištěny od náletové zeleně. Nové aleje a solitérní stromu u křížení cest zvýrazní lánové cesty a zlepší orientaci v krajině. 9. Využití území, konfrontace s platným územním plánem Lokalita 1 Klášter Území v lokalitě 1 Klášter bude dle územní studie využito pro veřejnou infrastrukturu centrum služeb pro osoby se zdravotním postižením občanského sdružení Život bez bariér nebo jinou veřejnou vybavenost, stavbu smuteční síně s urnovým hájem a volnou krajinářskou úpravu veřejné zeleně a klášterní zahradu. Dle platného územního plánu jsou v lokalitě vymezeny stávající plochy pro funkční využití občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV) a bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) a návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV). 7

8 V lokalitě je třeba vymezit návrhovou plochu občanského vybavení hřbitov (OH) a plochu veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) pro klášterní zahradu. Lokalita 2 Desatero Územní studie nemění využití územní v části lokality 2 Desatero pro bydlení. Na obytnou kolonii navazuje sad a parkově upravená louka. Vymezení stávajících ploch pro bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) a ploch zemědělských (NZ) a návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) platným územním plánem je v souladu s územní studií. Lokalita 3 Město Území v lokalitě 2 Město bude dle územní studie využito pro bydlení a drobnou výrobu, pro stavbu polyfunkčních domů (bydlení, obchod, služby), pro stavbu nové komunikace a parkoviště a pro obnovu veřejné zahrady. Dle platného územního plánu jsou v lokalitě vymezeny stávající plochy pro funkční využití bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), stávající plochy smíšené obytné městské (SM), plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) a plochy smíšené výrobní smíšené výrobní (VS) a návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV), plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední (OM) a plochy dopravní infrastruktury silniční (DS). V lokalitě je třeba vymezit další návrhové plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) pro stavbu komunikací a parkovišť a plochy bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), plochu smíšenou obytnou městskou (SM) pro nárožní polyfunkční objekt a plochu smíšenou výrobní (VS) pro drobnou výrobu. Lokalita 4 Hřbitov V lokalitě 4 je navrhována část hřbitovního areálu. Dle platného územního plánu jsou v lokalitě vymezeny návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV) a plochy občanského vybavení hřbitov (OH.) V lokalitě je třeba vymezit větší podíl návrhových ploch občanského vybavení hřbitov (OH). Lokalita 5 Domy v zahradě Lokalita 5 Domy v zahradě označuje stabilizované plochy zastavěné rodinnými domy, které se již nebudou výrazně rozšiřovat. Dle platného územního plánu jsou v lokalitě vymezeny stávající a návrhové plochy pro funkční využití bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI), stávající plochy zemědělské (NZ) a návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV.) V lokalitě by bylo vhodné redukovat podíl návrhových ploch pro funkční využití bydlení v rodinných domech městské a příměstské (BI) a nahradit je zahradami a sady. Lokalita 6 Ulice Území v lokalitě 6 Podlevínská bude dle územní studie využito pro bydlení. V lokalitě není třeba vymezovat jiné návrhové plochy. Lokalita 7 Lány V lokalitě 7 Lány je navržena obnova historických lánů se sady, loukami a poli. Dle platného územního plánu jsou v lokalitě vymezeny stávající plochy zemědělské (NZ) a návrhové plochy veřejných prostranství veřejná zeleň (ZV). V lokalitě není třeba vymezovat jiné návrhové plochy. 8

9 10. Kapacitní údaje Plocha řešeného území m2 Plocha parcel rodinných domů m2 Zastavěná plocha rodinnými domy 4.499m2 Zastavěná plocha ostatními objekty m2 Komunikace živičné m2 Komunikace a zpevněné plochy dlážděné kamennými kostkami m2 Komunikace a zpevněné plochy z velkoformátové kamenné dlažby m2 Komunikace a zpevněné plochy z historické kamenné dlažby 1511 m2 Komunikace a zpevněné plochy z MZK m2 Komunikace a zpevněné plochy mlatové m2 Veřejná zeleň m2 Plocha přírodního hřbitova m2 Počet nových rodinných domů Koncepce zástavby Rozsah a typ zástavby Nová zástavba v řešené lokalitě musí respektovat charakter a měřítko dochované zástavby a její prostorové uspořádání, nesmí narušovat krajinný ráz a dominantu kláštera. Osazením objektů do terénu nesmí vznikat nepřirozené terénní úpravy viz Osazení staveb do terénu". Lokalita 1 Klášter Jedná se o dostavbu klášterního komplexu, nový objekt denního stacionáře a smuteční rozlučkovou síň s kolumbáriem, a stavbu částečně zastřešeného altánu s pergolou a s toaletami v užitkovo-okrasné klášterní zahradě. Objekty v klášterním komplexu musí být citlivě zasazeny do svažitého terénu tak, aby nenarušily kompoziční pohledy jak z města tak z Desatera viz Osazení staveb do terénu. Denní stacionář je jednopodlažní suterénní objekt s plochou střechou, zapuštěný do terénu. Plochá střecha objektu je pochozí a je součástí piazzetty u smuteční sítě. Smuteční síň s kolumbáriem je také jednopodlažní objekt s plochou nebo pultovou střechou, podlaha smuteční síně muže být pod úrovní terénu. Objekt je zapuštěn do svahu tak, aby jeho vegetační intenzivní střecha plynule přecházela v louku nad smuteční síní. Altán je zevnitř integrován do stěny klášterní zahrady, výška altánu nesmí překročit výšku stěny. Jiné stavby včetně vedlejších a drobných staveb ani změny dokončených staveb, jimiž se mění půdorysný tvar nebo výška objektu, nejsou přípustné. Lokalita 2 Desatero Nová zástavba na Desateru představuje zahušťování stávající prořídlé zástavby do původního urbánního stavu tj. desetidomí. Na Desateru musí být dodržena původní parcelace, nové rodinné domy musí dodržet stavební čáru, měřítko, podlažnost a charakter původních staveb tj. půdorysně podélné domy se sedlovou střechou, maximální počet podlaží je jedno nadzemní podlaží a podkroví. Vedlejší stavby a stavby do 25 m2 zastavěné plochy, které lze dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných podmínkách na využívání území umístit na pozemku rodinného domu (dále jen stavby do 25 m2),mohou být umísťovány pouze za rodinnými domy, a to na severovýchodní hranici pozemku. Přístavby dokončených staveb jsou přípustné, jen pokud budou splněny požadavky životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí viz vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, 25 odst. 1). Nástavby jsou nepřípustné. 9

10 Lokalita 3 Město Vesměs se jedná o doplňování stávající autentické struktury rodinnými domy městského a příměstského charakteru na volných parcelách a městského charakteru v prolukách, provozovnami drobného měřítka v ulici Na Strži, dostavbu ulice Kafkovy souvislou městskou zástavbou polyfunkčních domů. Výraznější polyfunkční dům by měl zpevnit ukončení nábřeží na křižovatce ulice Kotíkovy a Na Strži. Provozovnami drobného měřítka jsou myšleny provozovny pro drobnou výrobu, jejichž měřítko je dáno regulativy plošného a prostorového uspořádání viz Výkres regulativů. Nejedná se o výrobní haly a stavby pro skladování. Rodinné domy budou mít obdélníkové půdorysy nebo půdorysy ve tvaru písmene L, T, U s obdélníkovým tvarem hlavní hmoty domu. Jiné půdorysné tvary musí být individuálně posouzeny stavebním úřadem, případně ve spolupráci s autorizovaným architektem, nejlépe zpracovatelem územní studie. Lokalita 4 Hřbitov V lokalitě 4 je zástavba vyloučena vyjma stavby drobné architektury pietního místa objektu pro vzpomínky a meditaci event. jiných staveb drobné architektury. Meditační objekt bude kvalitní originální architektonické nebo výtvarné dílo, které bude umístěno na ose smuteční síně a nebude měřítkově konkurovat klášteru, nebude narušovat krajinný ráz a rušit exponované pohledy a výhledy. Výška a rozměry objektu nejsou přesně definovány. Lokalita 5 Domy v zahradě V lokalitě 5 je nová zástavba téměř vyloučena a to včetně změn dokončených staveb, jimiž se zvětšuje půdorysný tvar nebo zvyšuje výška objektu, dále včetně vedlejších staveb (garáže a stavby pro podnikatelskou činnost) a staveb dočasných. Zástavba je za určitých podmínek povolena pouze na pozemcích č. 356/2, 356/3 a 3014/3, které jsou dle platného územního plánu určeny k bydlení městskému a příměstskému. Povoleny jsou také změny dokončených staveb, jimiž se nezvětšuje půdorysný tvar nebo výška objektu a stavby do 25 m2. Lokalita 6 Ulice Nová zástavba představuje zástavbu ulicového charakteru rodinnými domy, kdy stavby jsou umisťovány podél ulice Podlevínské, tzn. pouze v polovině stavebního pozemku, která je blíž komunikaci viz hranice zástavby ve Výkresu regulativů. Stavby do 25 m2 mohou být umísťovány i v druhé polovině pozemku. Doporučuje se stavět vedlejší stavby a stavby do 25 m2 na hranici pozemku podle výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných podmínkách na využívání území, 25. Rodinné domy jsou podélného charakteru, tvar střech není určen, maximální počet podlaží jsou dvě nadzemní podlaží (viz Regulační prvky prostorového uspořádání). Rodinné domy budou mít obdélníkové půdorysy nebo půdorysy ve tvaru písmene L, T, U s obdélníkovým tvarem hlavní hmoty domu. Jiné půdorysné tvary musí být individuálně posouzeny stavebním úřadem, případně ve spolupráci s autorizovaným architektem, nejlépe zpracovatelem územní studie. Změny dokončených staveb, jimiž se mění výška objektu nad dvě nadzemní podlaží (viz Regulační prvky prostorového uspořádání), nejsou přípustné. Lokalita 7 Lány V lokalitě 7 je zástavba zcela vyloučena vyjma staveb do 25 m2 zastavěné plochy a výšky do 5 m pro údržbu zemědělských ploch (seník, včelín, sklad osiva a nářadí apod.). Osazení staveb do terénu Stavby musí být v celém řešeném území do terénu zasazovány přirozeně, tak aby nevznikaly nepřirozené terénní úpravy. Výškové rozdíly klesajícího terénu nebudou řešeny násypy, ale budou řešeny v rámci vlastní stavby a to zvýšenou podezdívkou staveb, nebo polozapuštěným podlažím. 10

11 Schéma osazení staveb do terénu Odstupy staveb od hranic, vzájemné odstupy staveb Stavby v řešeném území mohou být umisťovány na hranici pozemku podle výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných podmínkách na využívání území, 25. Musí být ale umístěny tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Z důvodu zachování stávajících hodnot zástavby a v souladu s nimi je možno v řešeném území umístit i rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Vzhledem ke stísněným podmínkám v území může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Navržené regulační prvky Regulační prvky plošného uspořádání Stavební čáry (hlavní stavby musí být umístěny na tuto čáru) pro jednotlivé objekty jsou vyznačeny ve Výkresu regulativů. 11

12 Hranice zástavby (nesmí být hlavní stavbou překročena, ale nemusí na ni být stavba umístěna) jednotlivých pozemků jsou vyznačeny ve Výkresu regulativů. Míra zastavění pozemku je určena koeficientem zastavěnosti kz. Koeficient zastavěnosti je maximální přípustný poměr zastavěné plochy (včetně stavby vedlejší) k ploše pozemku a je pro jednotlivé stavební pozemky vyznačen ve Výkresu regulativů. Regulační prvky prostorového uspořádání Typy staveb V řešeném území jsou povoleny jak stavby izolované (stojící na samostatném pozemku), tak objekty spojitelné (spojené s objekty na sousedním pozemku). Typy objektů pro jednotlivé stavební pozemky jsou vyznačeny ve Výkresu regulativů. Podlažnost Maximální podlažnost staveb je vyznačena ve Výkresu regulativů. Všechny objekty mohou mít i podzemní podlaží. Tvary střech V lokalitě 1 Klášter budou mít objekty smuteční síně a denního stacionáře střechy ploché V lokalitě 2 - Desatero musí být na stávajících objektech zachovány a na nových stavbách navrhovány pouze sedlové střechy s původním sklonem a orientací hřebene. Tvary střech ostatních objektů jsou vyznačeny ve Výkresu regulativů. V celém řešeném území nejsou povoleny na nových objektech ani na změnách dokončených staveb mansardové střechy, stanové střechy, valby a polovalby, vyjma rekonstrukce - navrácení stávající stavby do původní podoby. Původní podobou je myšlena podoba barokní, klasicistní, event. modernistická, charakteristická původními kvalitativními rysy, materiály a technologií. 12

13 Schéma podlažnosti a tvaru střech objektů 13

14 Materiálové a barevné pojetí staveb V celém řešeném území je vyloučeno použití srubové technologie z masivních dřevěných trámů. V lokalitě 2 - Desatero je určujícím fasádním materiálem omítka, event. dřevěné obložení bez lazury na štítu střechy a přírodní kámen na podezdívce. Používány mohou být pouze neutrální barvy fasád v odstínech lomené bílé, šedé, okrové a hnědé. V ostatních lokalitách se materiál výhradně neurčuje. Doporučují se však omítkové fasády a přírodní materiály (kámen, dřevo, beton). V případě omítkové fasády budou používány pouze neutrální barvy fasád v odstínech lomené bílé, šedé, okrové a hnědé nebo naopak syté odstíny např. antracitová, indická červeň, bordó, tmavě zelená, pařížská modř. V celém řešeném území se neakceptují výrazné a svítivé barvy obzvláště v odstínech žlutá, oranžová, hráškově zelená, fialová, meruňková, růžová, tyrkysová. V celém řešeném území bude na sedlových a pultových střechách u hlavních i vedlejších staveb střešní krytinou falcovaná krytina plechová nebo skládaná krytina z vláknocementových desek. Nevylučuje se použití skládané břidlicové, betonové nebo pálené krytiny. V takovém případě se doporučuje použít tašky s hladkým neprofilovaným povrchem. Nepovoluje se asfaltová šindel. Barva krytiny se neurčuje. V celém řešeném území se neakceptují výrazné a svítivé barvy střech. Na hlavních a vedlejších stavbách s plochou střechou nebo se střechou pultovou s malým sklonem se kvůli pohledům z kláštera doporučují zelené vegetační střechy nebo střechy přitížené kačírkem. Vedlejší stavby a stavby do 25 m2 Vedlejší stavby a stavby do 25 m2 se doporučuje stavět na hranici pozemku podle výjimky z vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných podmínkách na využívání území, 25. Vedlejší stavby musí mít menší měřítko než stavba hlavní. Doporučují se ploché a pultové střechy. V lokalitě 7 -Lány mohou být i střechy sedlové. Oplocení V lokalitě 1 Klášter bude rekonstruována kamenná zeď oplocující okrasno-užitnou klášterní zahradu pod klášterem.. Zachováno bude plaňkové oplocení bývalého Grohova hostince č.p. 154 s možností rozšíření oplocení podél celého pozemku a to transparentním dřevěným plaňkovým plotem bez podezdívky nebo přírodním živým plotem s treláží nebo pletivem výšky 1,2 1,8 m. Žádné jiné nové oplocení nebude v této lokalitě umisťováno. V lokalitě 2 Desatero budou u nových staveb a při výměně stávajícího oplocení orientovaného do ulice povolovány transparentní dřevěné plaňkové ploty bez podezdívky výšky 1,2 1,8 m. Mezi jednotlivými parcelami a směrem na humna mohou být ploty živé (s treláží nebo pletivem) výšky 1,2 1,8 m. Nové soukromé parcely v lokalitě 3 Město budou oploceny na hranici veřejného prostoru přírodními živými ploty (s treláží nebo pletivem) nebo pevnými (zděnými, betonovými, kamennými) ploty výšky 1,2-1,8 m. Jednotlivé parcely mezi sebou budou oploceny přírodními živými ploty (s treláží nebo pletivem) výšky 1,2-1,8 m. Lokalita 4 Hřbitov bude oplocena živým transparentním plotem - liniová výsadba keřů a stromů. V lokalitě 5 Domy v zahradě budou stavěny ploty živé (s treláží nebo pletivem) a transparentní dřevěné plaňkové ploty bez podezdívky do max. výšky 1,8m. Pozemky rodinných domů v lokalitě 6 Ulice budou oploceny na hranici veřejného prostoru pevnými (zděnými, betonovými, kamennými) ploty nebo přírodními živými ploty (s treláží nebo pletivem) výšky 1,2-1,8 m. Jednotlivé parcely mezi sebou budou oploceny přírodními živými ploty (s treláží nebo pletivem) výšky 1,2-1,8 m. V lokalitě 7 Lány nebude kvůli zajištění průchodnosti územím umísťováno žádné oplocení. Živé ploty budou v celém území vysazovány pouze z listnatých stromů a keřů nebo popínavých rostlin, jehličnany nejsou přípustné. Umístění a typy jednotlivých druhů plotů jsou vyznačeny ve Výkresu regulativů. 14

15 Hodnotné objekty Studie vymezuje následující stávající architektonicky a urbanisticky významné stavby a soubory, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt: objekt bývalého paulánského kláštera č.p. 144 včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie a klášterního schodiště bývalý Grohův hostinec v ulici Klášterní č.p. 154 bývalá Geisslerova lékárna v ulici Klášterní č.p. 153 bývalá Bachtíkova koželužna v ulici Na Strži č.p. 130 a 132 barokní dům v ulici Na Strži č.p. 125 rodinné domy v ulici na Desateru č.p. 1, 3, 5, 7, 8, 9 a 10 užitkovo-okrasná klášterní zahrada na p.č. 192/2 Dále studie vymezuje navrhované architektonicky a urbanisticky významné stavby a soubory, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace výhradně autorizovaný architekt: smuteční síň včetně kolumbária a urnového háje přírodní hřbitov denní stacionář meditační objekt na přírodním hřbitově hlavní objekty v ulici Klášterní na p.č. 225/1-225/12 a 218 a na p.č. 192/1 hlavní objekty v ulici Jana Machytky na p.č. 240/1 a na p.č. 242 a 243 hlavní objekt v ulici Niederleho na p.č. 187 hlavní objekty v ulici Jana Opolského na p.č. 178, na p.č. 179 a 180/1 hlavní objekty v ulici Na Strži na p.č. 151/1, na p.č. 156, na p.č. 180/1 a 180/12, na p.č. 2675, 2676 a 2677/1, na p.č. 2677/2, na p.č. 145 hlavní objekty na p.č. 180/5 a na p.č. 159 hlavní objekty podél nové komunikační spojky na p.č. 2677/2, na p.č. 2671/1, na p.č. 2669/6, na p. č. 161, na p.č. 163/1 a na p.č. 164 hlavní objekty v ulici Desatero na p.č a 3025/2, na p.č a 3029, na p.č a 3031/2, na p.č a 3038 pietní objekt na p.č. 2678/9 Studie doporučuje vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace i u ostatních novostaveb autorizovaným architektem 12. Koncepce zeleně a veřejných prostor Koncepce zeleně vychází z výsledků analytické části a je nedílnou součástí celkového koncepčního řešení území. Celkově koncepce zeleně ctí a vědomě pracuje s územím jako s celkem se silnými krajinnými vazbami, jak z pohledu vzácného a zachovalého krajinného rázu s mnoha atributy, tak s panoramatickými horizonty. Celek kláštěra působí jednak sám o sobě jako definice mnoha pohledových vztahů z okolí jakož i sám co by výhledové místo. Tyto hodnoty a vazby jsou výstižně, profesionálně a zcela správně popsány mimo jiné v převzatém podkladu Studii rozvoje zeleně Města Nové Paky. Koncepce řešení samozřejmě vychází z přírodních a stanovištních podmínek jakož i historie, významu a tradičného charakteru místní kulturní krajiny. Koncepce zeleně respektuje a spoludefinuje principy celkového řešení, tedy: - zachovat a rozšířit průchodnost krajiny - definovat místa hlavních pohledů, průhledů a výhledů jak při pohledech na území z okolí tak naopak - odclonit nevhodné pohledy 15

16 - rozčlenit území na jednotlivé lokality s vlastním charakterem který je spoluvytvářen prvky zeleně, cestní sítí, materiálovým řešením, charakterem mobiliáře atd. Územní studie obnovuje urbanizovanou krajinu s lány a lánovými cestami navazujícími na obytnou zástavbu, člení krajinu na vhodnější měřítko a doplnuje typické prvky místní kutlurní krajiny, tedy pole, louky, sady, lesy, hájky, aleje, soliterní stromy, cestní sít aj. Snahou územní studie je obnovit, zkultivovat a zpřístupnit co největší množství stávajících veřejných prostor a vytvářet prostory nové. Veřejné prostory budou doplněny prvky drobné architektury, jako zídky na sezení, dřevěné terasy, mostky, lavice, vodní prvky, městským mobiliářem a stabiliářem a uměleckými díly. Tyto parterové prvky budou z materiálů: kámen, pohledový beton, masivní dřevo (dub) a ocel s povrchovou úpravou kovářské černi. Parterové prvky budou navrženy a odsouhlaseny autorizovaným architektem. Lokalita 1 Klášter Součástí návrhu je i adaptace veřejného prostoru v klášterním areálu pro nové využití. Veřejný prostor bude mít podobu tříúrovňového nádvoří s vyrovnávacími rampami. Na nádvoří mohou být pořádány veřejné venkovní akce včetně koncertů a hudební produkce. Jako hlediště bude sloužit velké venkovní schodiště, pro aktivní terapii je určeno místo před stacionářem a za kostelem, pro meditaci zahrada se stávajícími vzrostlými stromy upravená do teras. Nevhodné jehličnany jsou navrženy k vykácení. Plocha nádvoří je vydlážděna z kamenných desek, část nádvoří má mlatový povrch. Piazzeta před smuteční rozlučkovou síní je dlážděna kamennými kostkami a doplněna solitérním stromem. V klášterní zahradě je nutno prokácet druhově nevhodné jehličnany a vzrostlé listnaté stromy zabraňující pohledu na klášter a navrátit jí charakter okrasno-užitkové zahrady. Návrh počítá se změnou provozu zahrady ze soukromé na zahradu otevřenou pro širokou veřejnost nebo klášterní poloveřejnou nebo zahradu se specifickým typem provozu např. s funkcí gardetherapy. Dva vzrostlé stromy přímo před kostelem je nutno z vizuálního důvodu také pokácet a nahradit je stromy mladšími a menšími. Jejich koruny je třeba spolu s korunami kaštanů vysazených podél schodů ke kostelu udržovat řezem tak nízko, aby do budoucna nebránily pohledu na kostel. Plocha za smuteční síní s kolumbáriem má charakter louky s drobnými parkovými úpravami se solitérními stromy a skupinami stromů podél pěší komunikace a v mlatové ploše urnového háje. Uvažovány jsou místní listnaté a ovocné stromy i větší např. hrušně, lípa, dub. Lokalita 2 - Desatero Zeleň na Desateru má charakter venkovských užitkových zahrad a sadů, s ovocnými stromy okrasnými venkovského typu, kvetoucími keři a květinami. Pod Desaterem bude vysázena řada deseti stromů, které by měly připomínat původní rytmus domů a zároveň budou doprovázet procházkovou a vyhlídkovou trasu vedoucí souběžně s komunikací. Mělo by se jednat o listnaté malokorunné stromy, které by nezakryly desetidomí a nebránily výhledu např. hloh. Lokalita 3 Město Vykácením nevhodných druhů dřevin např. cizokrajných jehličnanů na opticky vhodných místech dojde k uvolnění pohledů v lokalitě. Prokácení také zajistí přístupy k vodě, k potoku Rokytce. Dosadba stromů je navržena podél upraveného břehu potoka, kolem laviček pro vytvoření stínu a pro orientaci u můstků. Druhově se jedná o domácí listnaté stromy např. vrby, olše. Vzhledem k blízkosti říčky, kulturní krajiny a spíše venkovskému typu zástavby vychází zeleň na soukromých pozemcích z tradičního sortimentu venkovských zahrad, prostorově na ně navazují např. živé ploty z ptačího zobu, keře jako šeříky, stromy lípy, hlohy apod. 16

17 Lokalita 4 Hřbitov Pro vytvoření přírodního hřbitova je využito stávajícího porostu náletových dřevin (břízy apod.). Nutné je jejich cílení prokácení pro získání výhledu ze smuteční síně na pietní objekt a okolní kopce a dosadba do podoby hájků ze stejných druhů případně s příměsí dlouhověkých druhů např. dubů. Hájek se stává zároveň clonou pro nevhodnou zástavbu na severu a navazují na něj krajinářsky upravené plochy. Oplocení hřbitova je formou transparentní zeleně, tak aby nebylo zbráněno výhledům do okolí, nejedná se o stříhané živé ploty, ale spíše o liniovou výsadbu keřů a stromů. Přírodní hřbitov včetně jeho zeleně je nízkoúdržbový. Lokalita 5 Domy v zahradě Účelem zeleně v této lokalitě je zejména odclonit nevhodné pohledy, a to vytvořením zahrad a sadů kolem stávajících objektů, které poté přejdou do volné krajiny. Sortiment dle místních užitkových zahrad tj. ovocné stromy a kvetoucí keře. Lokalita 6 Ulice V lokalitách, kde stávající a navrhovaná zástavba rodinnými domy přechází do volné krajiny, tvoří zeleň zahrad přirozený přechod do krajiny tzv. humna. Jedná se o zahrady se sortimentem dle místních užitkových zahrad tj. ovocné stromy a kvetoucí keře a event. na ně navazující sady, které nebrání ve výhledech. Lokalita 7 Lány Obnovením a doplněním cestní sítě a rozdělením příliš velkých ploch zemědělské půdy na několik kultur sady, louky, pole dojde k návratu adekvátního měřítka krajiny. Plochy v přímé návaznosti na zástavbu přeměněné na zahrady a sady vytvoří přirozený přechod z trvalých travních porostů do zemědělské krajiny. Umožní usídlení dalších druhů rostlin a živočichů a zabrání půdní a větrné erozi směrem do zástavby. Nejstarší lánové cesty je vhodné podpořit výsadbou oboustranných alejí v zelených pruzích a pro lepší orientaci u každé cesty zvolit jiný typus. Užší lánové cesty podpořit alejemi jednostrannými po západní hraně, nebo jejich segmenty, příčné cesty jednotlivými stromy, které budou při chůzi po vrstevnici vytvářet občasný stín. Jedná se o jedno druhové či smíšené ale vždy listnaté domácí druhy např. javory a ovocné stromy z krajových odrůd. Křížení cest, významná vyhlídková místa a posezení je dobré zvýraznit většími solitéry nebo dvojicemi stromů např. lípy, buky, duby. 13. Koncepce dopravy Popis stávající dopravní situace v lokalitě Jedná se o dopravně zklidněnou lokalitu intravilánu Nové Paky. Stávající dopravní síť v lokalitě je limitována a ohraničena stálou vodotečí říčkou Rokytkou na jihozápadní straně se stávajícím napojením pomocí celkem 3 mostů + lávky pro pěší, na opačné straně lokalita volně navazuje na extravilánový prostor s částečnou roztroušenou rodinnou zástavbou za prostorem historicky cenného kostela. Dopravní napojení ze severovýchodní strany je minimální a prakticky nepodstatné co do kapacitního a funkčního návrhu. Terénní podmínky a výškový charakter lokality lze zařadit do rovinatého až mírně svažitého terénu (podél toku Rokytky) a mírně svažitého až svažitého (tok Rokytky tvoří přirozenou patu svahu v řešeném území). Jako hlavní páteřní dopravní komunikaci pro lokalitu lze považovat ulici Na Strži, vedoucí podél toku Rokytky v terénní patě řešeného prostoru. Tato ulice je z obou stran napojena s přemostěním Rokytky na stávající hlavní a dostatečně kapacitní komunikaci ulici Lomnickou a dále Kotíkovu. Na ulici Na Strži navazují místní obslužné a přístupové komunikace zajišťující dopravní napojení navazujícího prostoru při kostelu a dále do přechodu z intravilánu do 17

18 extravilánu. Jedná se o zejména obousměrné jednopruhové místní komunikace ulice Podlevínská, Opolského, Kafkova a Klášterní, případně Tovární. Východní strana prostoru je ohraničena a dopravně připojena ulicí Biskupskou, která navazuje dále u kostela na ulici Klášterní (dále Desatero) se severním výjezdem z lokality. Tyto komunikace jsou obousměrné, jednopruhové, zejména Biskupská z pohledu podélných parametrů mírně horského charakteru. Vyjma páteřní ulice Na Strži lze dopravní situaci z pohledu provozního hodnotit v současné době jako dostatečnou. Na stávajících komunikacích (vyjma ulici Na Strži se jedná o jednopruhové, obousměrné komunikace) lze konstatovat, že normová, limitní hodnota 500 vozidel v obou směrech / den není překračována. Obecně by bylo možné tuto lokalitu zařadit do kategorie zóny se sníženou maximální povolenou rychlostí (omezení dáno parametry stávajících komunikací) a smíšeným provozem motorové a bezmotorové dopravy. Z pohledu dopravně bezpečnostního se lokalita v současné době jeví jako částečně zklidněná, bez zjevných dopravně bezpečnostních závad. Návrh dopravního řešení Koncepční návrh Koncepčně je s ohledem na dispozici, stávající i navrhovanou zástavbu v lokalitě a terénní možnosti zachována jako páteřní komunikace ulice Na Strži, kopírující tok Rokytky. Tato komunikace bude pro lokalitu páteřní, dvoupruhová s navrhovanou šířkou pojížděného zpevněného pásu min. 5.5m. Napojení ulice na kapacitní ulici Lomnickou, resp. dále Kotíkovu bude dispozičně zachováno. Z ulice Na Strži je navrženo nové dopravní propojení prostoru u kostela s návazností na ulici Opolského (předpokládá se její prodloužení od křižovatky s ulicí Klášterní a ve spojení s ulicí Na Strži provedení dopravního zokruhování). Toto propojení bude obousměrné, pomocí dvoupruhové komunikace min. šířky 5.5m volného pojížděného zpevněného pásu. Podélný sklon komunikace je vyhovující. Navazující komunikace (Biskupská, Klášterní, Desatero, Podlevínská) budou s doplněním dopravně provozních prvků zajišťujících zvýšení bezpečnosti ponechány a využity. V rámci úprav komunikací a dopravního režimu, vč. doplnění dopravního napojení propojující komunikace mezi ulicí Na Strži a kostelem, budou provedena i doplnění chodníků pro pěší v rozsahu zajišťujícím dopravní síť vč. návazností pro pěší. Vyjma předpokladu průchozí ulice Na Strži se jedná o zajištění bezpečného pěšího přístupu na tuto komunikaci z navazujícího prostoru částečné zástavby za kostelem a od prostoru kostela. Zachovány a využity budou i stávající lávky přes Rokytku + zakryté schodiště propojující prostor nádvoří u kostela s prostorem podél paty svahu u Rokytky v návaznosti na veřejné komunikace. Řešení úprav jednotlivých komunikací v lokalitě Ulice Na Strži Od západního napojení na ulici Lomnickou až po napojení v křižovatce s ulicemi Lomnickou a Kotíkovou bude provedena úprava komunikace na obousměrnou, dvoupruhovou s minimálně jednostranným chodníkem pro pěší. Mostní objekt za napojením na ulici Lomnickou bude rekonstruován vč. částečné šířkové úpravy. Dispoziční a výškové řešení úpravy komunikace bude zcela vázáno na stávající stav a to vč. případných šířkových omezení v místě přímo přilehlé stávající zástavby. Ulice Podlevínská Jedná se o místní, přístupovou komunikaci k rodinné zástavbě přechod intravilánové části do extravilánu. Komunikace je jednopruhová, obousměrná s minimální dopravní intenzitou a je předpokládáno její provozní zachování s dopravně zklidněným režimem a sloučeným provozem. Ulice Opolského a propojení pod kostelem západně na ulici Na Strži Stávající úsek ulice Opolského od křižovatky s ulicí Na Strži k západní straně kostela bude dopravně zachován vč. ponechání obousměrného provozu. Dále od západní strany kostela je navrženo nové obousměrné dopravní propojení zpět na západní úsek ulice Na strži. Toto propojení zajistí dopravní napojení horního prostoru lokality a kostela s hlavní ulicí Na Strži a vznikne 18

19 lokální dopravní zokruhování. Samotná komunikace bude obousměrná, dvoupruhová s minimálně jednostranným samostatným chodníkem pro pěší. Stávající ukončení ulice Opolského u kostela a dopravní návaznost na ulici Klášterní, v prostoru před kostelem přes nádvoří bude dopravně omezena na bezmotorovou dopravu s možným pouze výjimečným pojezdem (vozy IZS a případné zajištění nutné obsluhy). Omezení tohoto původního dopravního napojení je dopravně kompenzováno provedením jednosměrného propojení z ulice Desatera od rozptylové loučky na nově provedené prodloužení ulice Opolského v místě nově vybudovaných ploch pro dopravu v klidu. Ulice Biskupská Jedná se o stávající obousměrnou jednopruhovou místní komunikaci s šířkou volného zpevněného pásu cca do 4m. V současné době nejsou v této ulici provedeny chodníky pro pěší a jedná režim dopravy je smíšený. V rámci návrhu řešení dopravy v lokalitě se jedná o zásadní komunikaci, avšak s dostatečnou kapacitou pro dané potřeby. V rámci návrhu je řešeno doplnění výhyben a uvedení stávající komunikace do normového stavu. Ulice Klášterní V současné době se jedná o obousměrnou jednopruhovou místní komunikaci přecházející z intravilánového prostoru do extravilánu. Komunikace plynně navazuje na ulici Biskupskou. V úseku po ulici Desatera se jedná o zásadní část komunikace pro danou lokalitu, která bude s ohledem na dostatečnou kapacitu upravena (vč. doplnění výhybny) s dobudováním jednostranného chodníku pro pěší. Ulice Desatero s navazujícím propojením k ulici Na Strži Stávající jednopruhová, obousměrná ulice Desatera bude obousměrně ponechána vč. doplnění o provedení jednostranného chodníku pro pěší. Z horního prostoru u rozptylové louky směrem ke kostelu a dále k ulici na Strži bude provedena částečně zpevněná komunikace (kopírující stávající stav) s jednosměrným dopravním režimem pro motorovou dopravu. Jedná se o kapacitně rezervní a z pohledu dopravního zatížení minimálně zatížené propojení (s vazbou na omezení průjezdu jižního nádvoří u kostela). Řešení dopravy v klidu V rámci lokality se jako hlavní potřebné parkoviště pro zejména osobní vozidla jeví při kostelu a navazující rozptylové loučce. V rámci návrhu je předpokládáno s provedení hlavního parkingu za propojením prodloužené nové ulice Opolského s křížícím jednosměrným propojením ulic Desatera a Na Strži (viz. Dopravní infrastruktura). Umístění této hlavní parkovací plochy je v docházkové vzdálenosti malé. Další parkovací plochy jsou navrženy jako přilehlé ke komunikacím v ulici Na Strži u navrhovaného propojení prostoru u kostela, dále pak přímo u kostela při jeho západní straně. Možný další parking je předpokládán ve spodní části východní části ulice Na Strži. Parkování, respektive zajištění parkovací plochy u rodinných domů v lokalitě je předpokládáno na pozemcích mimo veřejné komunikace při těchto objektech. Obecně lze konstatovat, že v rámci návrhu jsou zajištěna potřebná parkovací místa a to převážně mimo stávající i upravované komunikace. Dopravní režim Vyjma ulice Na Strži a Opolského vč. jejího prodloužení a zokruhování (obousměrné, jednopruhové místní komunikace) dopravu v lokalitě zajišťují převážně obousměrné, jednopruhové komunikace. Úprava spočívající ve zjednosměrnění s celkovým směrováním dopravy bude v propojení od ulice Desatera do ulice Na Strži po západní straně kostela (mimo ulici Klášterní). Koncepčně je předpokládáno s provedením Zóny 30 a to na všech komunikacích v lokalitě od hlavní ulice Na Strži. 19

20 14. Koncepce technické infrastruktury Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií z distribuční sítě ČEZ, a.s. Územím prochází podzemní trasa VN vedoucí od transformovny TR 110/35 kv Nová Paka do elektrorozvodny a podzemní trasa VN od elektrorozvodny k trafostanici JC_0204/Nová Paka\401281(JC) BONEX. Celé řešené území je zasíťováno nadzemními a podzemními trasami NN vedoucími z elektrorozvodny a trafostanicevn/nn JC_0204/Nová Paka\401281(JC) BONEX. Objekty jsou napojeny z těchto tras nadzemními a podzemními přípojkami NN. Nové objekty budou napojeny podzemními přípojkami NN ze stávajících stožárů nadzemního vedení NN nebo z podzemního vedení NN. Objekty v nové spojovací ulici budou napojeny z nové trasy podzemního vedení NN umístěného v komunikaci a napojeného ze stávajícího stožáru nadzemního vedení NN v ulici Na Strži. Přípojky budou zakončeny v rozvodnicích umístěných do pilířků na hranicích jednotlivých pozemků. Na pozemku č. 179 je třeba provést přeložku podzemního vedení VN. Telekomunikační vedení Řešené území je zasíťováno kabely sdělovacího vedení 02. Připojení na kabel sdělovacího vedení bude řešeno individuálně. Řešeným územím prochází komunikační vedení VUSS. Veřejné osvětlení Zastavěné plochy řešeného území jsou napojené na stávající síť městského veřejného osvětlení a osvětleny samostatnými kandelábry nebo osvětlovacími tělesy, která jsou součástí elektrických stožárů. Součástí je také nasvětlení kostela. Nové veřejné prostory a prostranství budou napojeny prodloužením na tuto stávající síť vo. Osvětlení v řešené lokalitě je voleno tak, aby nebylo narušeno hlavní nasvícení kostela. Ulice jsou osvětleny svítidly v. 6 m bez výložníků buď na stávajících sloupech nebo na nových kandelábrech, kromě rostlé struktury v lokalitě 3 Město, kde jsou navržena tyčová svítidla v. 5 m. Kolumbárium, smuteční síň, urnový háj a vyhlídky pod Desaterem budou osvětleny svítidly zabudovanými do stěn a zídek. V užitkovo-okrasné zahradě jsou navržena svítidla zabudovaná do zdi klášterního oplocení. Na přírodním hřbitově a parkovišti budou rozmístěna zemní svítidla osvětlující koruny stromů. Rovněž vzrostlé stromy uvnitř klášterního areálu budou osvětleny do korun zemními svítidly. Směrovatelnými zemními svítidly bude podpořeno nasvícení kostela a také jimi budou nasvíceny sochy sv. Rodiny, kamenný krucifix a bývalá lékárna. Zásobování plynem Řešené území je zásobováno STL plynovodem a NTL plynovodem, který je v majetku společnosti RWE, a.s. STL plynovod je přiveden do regulační stanice STL/NTL, odkud je veden NTL plynovod do části území lokalita 3- Město a lokalita 6 Ulice. Lokalita 1 Klášter, lokalita 2 Desatero a lokalita 5 Domy v zahradě jsou zásobovány STL plynovodem. Regulační stanice STL/NT je v současné době umístěna v Kafkově ulici v místě, kde je navržena spojitá městská zástavba. Vzhledem k tomu, že ve spojité zástavbě nelze dodržet bezpečnostní pásmo 4 m od regulační stanice STL/NTL, bude regulační stanice přemístěna do vnitřního dvora na témže pozemku č. 225/2, kde bude bezpečnostní pásmo dodrženo. Stavba smuteční síně s kolumbáriem a urnovým hájem umístěná v místě STL plynovodu si vyžaduje přeložku tohoto vedení. STL plynovod bude přeložen mezi objekt smuteční síně a denního stacionáře. 20