Mendelova zemdlská a lesnická univerzita v Brn Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy

Transkript

1 Mendelova zemdlská a lesnická univerzita v Brn Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Experimentální hodnocení vzork povrchové ochrany nádrží na siláž Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Marta Šerbejová, CSc. Vypracoval: Bc. Jií Horák Brno 2009

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Experimentální hodnocení vzork povrchové ochrany nádrží na siláž vypracoval samostatn a použil jen pramen, které cituji a uvádím v piloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a mže být použita ke komerním úelm jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a dkana AF MZLU v Brn. dne podpis autora.

3 Podkování Dkuji doc. Ing. Mart Šerbejové, CSc., doc. Ing. Michalu ernému za vedení pi zpracování diplomové práce, za konzultace a ochotu pi poskytování rad a pipomínek. Dkuji rodim za umožnní studia, za pomoc a podporu pi studiu a zpracování diplomové práce.

4 Abstrakt: Tato diplomová práce na téma Experimentální hodnocení vzork povrchové ochrany nádrží na siláž se zabývá volbou vhodné protikorozní ochrany silážních vží s prostedím s kyselinou mlénou. Práce má teoretickou a praktickou ást. V teoretické ásti je pojednáno o korozi a zpsob ochrany proti korozi. Dále jsou v této ásti rozebrány zkoušky nátrových hmot proti korozi. V praktické ásti je samotný experiment a charakteristika zkoušených nátrových hmot. Bylo odzkoušeno 21 rzných vzork v kondenzaní komoe s namáením do 34% roztoku kyseliny mléné. Následn byly vyhodnoceny jejich antikorozních vlastnosti (podkorodování, zmna vzhledu, pilnavost mížkovou a odtrhovou metodou) a vybrány a doporueny nejvhodnjší nátrové hmoty. V potaz bylo bráno také ekonomické hledisko jednotlivých nátrových hmot. Nejlépe dopadly vzorky se základní epoxidovou nátrovou hmotou a vrchní epoxifenolickou nátrovou hmotou. Klíová slova: koroze, kyselina mléná, nátrový systém This thesis on the theme Experimental valuation of samples of silage tower surface protection is engaged in a choice of a suitable anticorrosive protection of silage towers with lactic acid environment. The paper has a theoretical and a practical part. The theoretical part described corrosion and methods of corrosion protection. There is also a description of methods for coating substances testing in this part of the thesis. In practical part there is the experiment and a characteristic of tested coating compositions. 21 different samples were tested in condensation chamber with dipping in 34% solution of lactic acid. Then their anticorrosive features were evaluated and optimal coating compositions were chosen and recommended. There was also the economic aspect of view of each coating composition taken into account. The best results were for samples with epoxy basic coating composition and epoxyphenolic upper coating composition. Key words: corrosion, lactic acid, coating composition

5 Obsah ÚVOD... 7 SOUASNÝ STAV EŠENÉ PROBLEMATIKY Definice koroze Ochrana proti korozi Rozdlení ochrany proti korozi Ochrana proti korozi nátrovými hmotami Složení nátrových hmot Ekologické aspekty a bezpenost nátrových hmot Ochrana proti korozi silážních prostor Metodika hodnocení ochranné úinnosti nátrových hmot Zkoušky normalizované Zkouška v mlze NaCl Zkouška za pítomnosti SO Zkouška v kondenzaní komoe Zkoušky nenormalizované Zkouška v kondenzaní komoe pro specifická zemdlská prostedí27 CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Charakteristika zkoušených nátrových hmot Technické a bezpenostní vlastnosti dodaných nátrových hmot Charakteristika firmy Kohimex s.r.o Produkty firmy Kohimex s.r.o Prbh a podmínky zkoušky VÝSLEDKY PRÁCE Hodnocení vzhledu Hodnocení podkorodování Hodnocení pilnavosti mížkovou metodou Hodnocení pilnavosti odtrhem Vyhodnocení Doporuené nátrové hmoty Ekonomické porovnání doporuených nátrových hmot Nedoporuené nátrové hmoty... 59

6 6 ZÁVR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH NOREM SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM OBRÁZK SEZNAM TABULEK... 65

7 1 ÚVOD Velká ást strojírenských výrobk je vyrobena z konstrukních uhlíkových ocelí. Tyto materiály podléhají korozi. Je to pirozený pírodní proces. Bohužel však zhoršuje užitné vlastnosti daného materiálu. Koroze kov zpsobuje každoron nemalé škody ve všech prmyslových odvtvích všech zemí svta. Ztráty se poítají zejména díky nákladm na protikorozní ochranu a její udržování, na opravy zaízení a stroj pedasn vyazených z innosti práv díky korozi. Nemalé jsou také nepímé škody zpsobeny práv odstávkou porušených stroj a zaízení. Vzhledem k tomu, že stále rostou požadavky na jakost a bezporuchovost výrobk, která je ovlivnna také práv korozí, musí výrobci vnovat ešení problému antikorozní ochrany dostatek asu a také finanních zdroj. Protikorozní ochrany používané v souasnosti nejsou zdaleka ješt dokonalé, ale jejich úinnost se každým rokem zvyšuje. Abychom mohli bojovat s korozí, je teba znát mechanismus korozních dj, initele ovliv ující prbh koroze a chování kov v rzných korozních podmínkách, abychom mohli korozní ztráty snížit správnou volbou materiálu a správn volenou ochranou pro dané prostedí. asto je z finanního hlediska lepší použít levnjší variantu protikorozní ochrany s tím, že bude po urité dob obnovena, než použít velmi nákladnou a 100% ochranu, ale z hlediska životnosti výrobku naprosto zbytenou. 85 až 90 % povrchových ochran je v praxi realizováno nátrovými hmotami. Za tak vysoké procento vdí nátrové hmoty své relativn píznivé cen oproti jiným druhm povrchových ochran, jako jsou napíklad kovové povlaky. Mezi další výhody patí relativn jednoduchá aplikace nátr a univerzální použití pro ochranu nejrznjších konstrukních materiál. Nevýhodou tchto nátr je jejich malá životnost v prostedích s agresivními škodlivinami. S tím souvisí také moje diplomová práce, ve které jsem se zabýval experimentálním hodnocením nkolika vzork nátrových hmot v prostedí s kyselinou mlénou. Toto prostedí se vyskytuje v nádržích na siláž. Zamil jsem se na jejich odolnost a v závru také na finanní aspekty rzných typ tchto nátr. 7

8 2 SOUASNÝ STAV EŠENÉ PROBLEMATIKY 2.1 Definice koroze Pojem koroze je známý již nkolik tisíciletí, pedevším ve své typické form projevu a tím je rezavní železa. Tém všechny materiály vystavené styku s okolním prostedím podléhají rozrušování chemickými, elektrochemickými nebo biologickými vlivy. Rzné materiály více i mén rychle. Nejen kovy podléhají korozi. Také další materiály jsou korozí ovlivnny. Jsou to napíklad plastické hmoty, silikátové stavební materiály, pírodní materiály, textil aj. Korozi lze také definovat jako znehodnocení materiálu zpsobené chemickým nebo fyzikáln chemickým psobením prostedí. Prostedí zpsobující korozi je velmi rozliné. Nejrozšíenjším korozním prostedím je zemská atmosféra. Tomuto prostedí je vystavena drtivá vtšina všech výrobk. V pírod se vyskytují také jiná, technicky velmi významná korozní prostedí. Jde pedevším o pdy a pírodní vody. V pdách jsou uložena rzná zaízení jako napíklad dálkovody, kabely, základy budov apod. Mezi pírodní vody adíme pedevším vody íní a hlavn moské, které psobí velmi agresivn na plavidla, pístavní a pehradní zaízení apod. V energetickém, potravináském a chemickém prmyslu se vyskytují prostedí s velmi vysokou korozní agresivitou. Jedná se zejména o kyseliny, zásady solí, organické suroviny, dále pak plynná prostedí, psobící za vysokých teplot a tlak, vodní páry, roztavené kovy atd. Mechanismus a intenzita psobení jednotlivých korozních prostedí se od sebe svými korozními úinky liší. (Bartoníek, 1966) Korozní poškození mže zpsobit: zmny mechanických vlastností (pevnosti, pružnosti) zmny fyzikálních vlastností (magnetické, elektrické, teplotní) zmny geometrie povrchu, aj. Z hlediska mechanismu korozních dj existuje koroze: chemická elektrochemická biologická 8

9 Podle druhu korozního poškození rozdlujeme korozi na: rovnomrnou nerovnomrnou dlkovou štrbinovou skvrnitou bodovou mezikrystalovou transkrystalovou selektivní extrakní (Šerbejová, 1993) Podle prostedí, ve kterém koroze psobí, dlíme korozi: - Atmosférická koroze je nejrozšíenjší formou koroze (cca 60 % ztrát). Jedná se o elektrochemickou korozi probíhající s kyslíkovou depolarizací. Základním faktorem urujícím rychlost tohoto dje je stupe ovlhení kovového povrchu, který je daný tlouškou kondenzované vlhkosti a periodiností dosažení rosného bodu v podmínkách atmosféry. Rychlost atmosférické koroze je v rozhodující míe dále závislá na pítomnosti plynných nebo rozpustných tuhých neistot. K nejvýznamnjším a nejagresivnjším složkám zneistní atmosféry patí pedevším SO 2, NaCl, H 2 S, HCl, Cl 2, prach, popílek a další látky vznikající adou výrob (NO 2, NH 3, CO 2 apod.). Velmi dležitým faktorem atmosférické koroze je kyslík, nebo tenké vrstvy vlhkosti kladou minimální pekážky jeho difúzi do zkondenzované vlhkosti. Pro prbh elektrochemické reakce není nutné, aby bylo dosaženo rosného bodu. Již pi nižší vlhkosti, která bývá oznaována jako kritická korozní vlhkost (okolo 60 % relativní), vzniká na povrchu kovu velmi slabá vrstvika roztoku elektrolytu (0,005 až 0,150 mm). Píinou jsou nerovnosti povrchu a pítomnost usazených tuhých ástic. Rozbor klimatických faktor, které ídí kinetiku atmosférické koroze, umož uje pedem urit pibližn agresivitu rzných typ atmosfér (SN ). - Koroze ve vodách je nejastjší z pípad koroze v kapalinách. V technické praxi se setkáváme pevážn s vodou, ve které jsou rozpuštny rzné chemické lát- 9

10 ky kyselého i zásaditého charakteru, které pímo ovliv ují intenzitu koroze. Koroze kov ve vodách je elektrochemický dj, jehož rychlost mže být ovlivnna adou neelektrochemických initel, které se mohou projevovat samostatn jako nap. chemické dje v roztoku, vliv mechanických neistot, kavitace, vliv mikroorganism apod. O tom svdí i skutenost, že rovnž nekovové materiály, jako jsou nap. plasty, mohou být ve vod napadány korozí, piemž nemže jít o elektrochemický dj. Jako pi atmosférické korozi nejvýznamnjší význam na rychlost koroze má pítomnost a obsah kyslíku ve vod. - Koroze v pdách patí mezi zvláštní pípady koroze v roztocích elektrolyt, nebo pda je tvoena fází tuhou, plynnou i kapalnou. Z korozního hlediska má základní význam kapalná fáze pedstavovaná vodným roztokem elektrolyt s rzným množstvím rozpuštných plyn. Koncentrace vodíkových iont je velmi promnná (bahnité od ph = 3, kamenité až ph = 9,5), stejn tak koncentrace solí se pohybuje od zlomk procent do 3 až 4 %. Plynnou fázi pdní struktury tvoí kyslík, dusík a oxid uhliitý. - Koroze v plynech se projevuje psobením plynného prostedí na kovový materiál za vzniku chemických slouenin. Jedná se pevážn o chemické dje vzhledem k tomu, že jde o korozi v nevodivých prostedích. Z hlediska technické praxe je nejdležitjší problematika koroze v plynech za vysokých teplot. Krom vlivu chemického složení plynného prostedí má na proces koroze v plynech pedevším vliv teplota a hodnota tlaku plynu (resp. parciálního tlaku oxidaní složky). (Kraus, 2006) - Ve specifických prostedích jako je teba zemdlství. Zde se setkáváme s korozí v prostedí prmyslových hnojiv a chemikálií, v prostedí živoišné výroby a v motorech s vnitním spalováním. (Šerbejová, 1993) 2.2 Ochrana proti korozi Otázka antikorozní ochrany konstrukních materiál je stále velmi aktuální téma. Má technologický, ale i hospodáský význam. Aplikacemi poznatk o mechanismech a kinetice poškozování povrch lze vhodnými zpsoby zabránit jednotlivým formám po- 10

11 škozování povrch nebo je omezit na pijatelnou mez. Vzhledem k rzným podmínkám, kterými jsou konstrukní materiály vystaveny, nelze použít jednotného, univerzálního systému ochrany a je nutno volit pípad od pípadu podle charakteru kovu a podmínek jeho namáhání nejúelnjší zpsob ochrany. Pi návrhu je velmi dležité vzájemné sladní a kombinace jednotlivých zpsob provádní ochrany pi souasném zvážení hlediska ekonomické efektivnosti a ekologického psobení. V podstat lze požadované ochrany proti korozi dosáhnout dvojím zpsobem: 1. použitím uspoádané soustavy uspoádání pedmtu a prostedí, založené na zmenšení termodynamické nestability soustavy 2. ovlivnním rychlosti prbhu reakcí První opatení mže spoívat ve volb termodynamicky stabilnjšího konstrukního materiálu nebo povlaku, ve volb prostedí s menším degradaním úinkem, v oddlení reagujících ástí izolaní vrstvou apod. Druhá opatení ovliv ují rychlost reakcí použitím materiál a povlak s pomalejším prbhem reakcí, úpravu prostedí pídavkem látek vytváejících bariéry brzdící korozi a opotebení, pevedením kovu do oblasti pasivity apod. (Kraus, 2006) Dležitým technickým hlediskem je sladní požadavk na fyzikáln mechanické vlastnosti materiálu a jeho korozní odolnost. Zde je asto výhodné úinn využívat rzných forem povrchových úprav, jež umož ují kombinovat dobré mechanické vlastnosti korozn málo odolných materiál s vynikající odolností relativn tenkých ochranných povlak z drahých a pitom nepíliš pevných materiál (též nekovových). astým požadavkem, zejména v chemickém, potravináském a farmaceutickém prmyslu, je nepípustnost zneištní výrobního média korozními zplodinami. V takových pípadech bývá nutné volit materiály a ochrany ješt podstatn obezetnji. Mimo technická hlediska ochrany proti korozi, které vyplývají ze znalosti zákonitostí korozních dj, je nutné pi návrhu protikorozních opatení brát ohled i na další initele. Z nich nejdležitjší je ekonomická efektivnost navrhované ochrany. Pojem ekonomická úinnost je v oblasti ochrany proti korozi znan komplexní a zahrnuje jednotlivé initele jako: 1. Poizovací náklady na protikorozní ochranu vetn náklad na její pípravu (vývoj, projekn konstrukní podklady apod.) 2. Náklady na provoz a údržbu ochrany po dobu pedpokládané životnosti zaízení, proveditelnost (obtížnost) údržbových prací. 11

12 3. Záruku bezporuchového provozu zaízení v co nejdelších cyklech mezi jednotlivými opravami všech stup. 4. Provozní bezpenost zaízení, proveditelnost ochrany a její údržby s ohledem na tvar, velikost a provozní podmínky zaízení. (Bartoníek, 1966) Pro korozní ochranu objekt, jako jsou ocelové konstrukce, mosty, lodní konstrukce, strojní ásti apod. se pouze zídka používají korozní ochrany, jako jsou pochromování i použití nerezových materiál, a to pedevším z ekonomických dvod. Nejbžnjší metodou antikorozní ochrany v tchto pípadech je tedy použití organického ochranného povlaku, tedy nátrové hmoty. (Pohl, 2006) Správný výbr protikorozní ochrany souástí a výrobních celk, který plyne z vyhodnocení všech technických a ekonomických hledisek, je velmi složitý problém, který vyžaduje vasné ešení již v raných stádiích pípravy výroby. Souástí každého projektu by mlo být úplné vyešení protikorozní ochrany. (Bartoníek, 1966) Rozdlení ochrany proti korozi Pokud jde o technická hlediska ochrany proti korozi, lze metody ochrany rozdlit následovn: 1. Zvolit takový konstrukní materiál, který v daných podmínkách bude korodovat technicky únosným zpsobem, pípadn upravit jeho složení tak, aby daným podmínkám vyhovoval. Zárove musí být materiál schopen plnit funkní požadavky, a také se musí zvážit všechny ekonomické aspekty. 2. Zmnit vlastnosti korozního prostedí anebo ostatní technologické podmínky tak, aby byla koroze snížena na pípustnou míru. Mezi n patí: a) eliminování korozi stimulující souásti korozního prostedí b) úprava korozního prostedí písadou vhodného inhibitoru c) zmna fyzikálních parametr, pi nichž prostedí psobí (rychlost proudní, teplota, tlak aj.) 3. Vhodn upravit konstrukci zaízení tak, aby nezpsobovala zhoršení korozních podmínek. Toto konstrukní ešení mže ovlivnit rozvoj koroze omezením ploch a míst, kde se zachycuje kapalina a neistoty z daného prostedí (hladké 12

13 plochy, omezení úzkých štrbin, spár a kapes) a vzájemnou izolací kov s rzným elektrochemickým potenciálem tak, aby nevznikl korozní makrolánek. 4. V nkterých pípadech koroze v elektrolytech využít zpsobu elektrochemické ochrany: a) katodickou ochranou (katodickou polarizací na potenciály, pi nichž je koroze siln potlaena) b) anodickou ochranou (anodickou polarizací na potenciály, pi nichž je kov pasivní) c) elektrickými drenážemi, jimiž se snižují korozní vlivy bludných proud, zejména v pd. 5. Konstrukní materiál opatit ochranným povlakem dostatené korozní odolnosti i tloušky, aby zaruoval požadovanou životnost zaízení nebo jeho souástí. Pi tom je možno využívat povlak kovových, anorganických nekovových (nap. silikátových, oxidových aj.), organických, nanášených adou rzných technologií. (Šerbejová, 1993; Bartoníek, 1966) K ochran proti korozi ochrannými povlaky zahrnujeme: - úpravu povrchu souásti ped povrchovou ochranou zabezpeující odstranní neistot a dobrou pilnavost ochranného povlaku - ochranné povlaky dlouhodobého charakteru z rzných materiál, nanášené rznými technologiemi a zabezpeující ochranu proti korozi nejlépe po celou dobu životnosti souásti - ochranné povlaky doasné zabezpeující ochranu proti korozi bhem skladování a pepravy (Šerbejová, 1993) Ochrana proti korozi nátrovými hmotami Ochranný úinek organických povlak je založen pedevším na bariérovém zpsobu. V nkterých pípadech je tento úinek dopl ován inhibiním psobením látek v nich obsažených. Organické nátrové hmoty jsou nejstarším, nejbžnjším a stále nejekonomitjším prostedkem ve všech prmyslových oborech. Tvoí asi 80 až 90 % všech povlak. Je to dáno nejen pomrn vysokým ochranným úinkem nátrových systém, ale i snadností 13

14 a dostupností zpsob vytváení tchto povlak. Aplikace nevyžaduje složitá a komplikovaná zaízení, nejsou omezená tvarem a velikostí výrobku, nátry jsou pomrn dobe opravitelné. Hlavním použitím nátrových hmot je ochranný úinek (proti povtrnosti, moské vod, olejuvzdorný, ohnivzdorný, antivibraní apod.), dležité jsou však i další specifické úely jako nap. dekorativní, signální, maskovací, fungicidní, baktericidní, svítící, matovací, elektrovodivý a jiné. Nátr je definován jako souvislý povlak požadovaných vlastností vzniklý nanesením a zaschnutím jedné nebo nkolika nátrových vrstev na upravovaném povrchu. Podle potu nanesených vrstev se rozeznávají nátry jedno a vícevrstvé, které se dlí do skupin podle vlastností a úelu, vzhledu a poadí v nátrovém systému. Jsou to nap. napouštcí nátry, základní barvy, tmely, podkladové barvy, vrchní barvy, y apod. Nátrovými hmotami nazýváme všechny výrobky používané k provádní nátr. Jsou to organické látky rzných druh, které nanášeny v tekutém nebo tstovitém stavu vytvoí na pedmtu souvislý film požadovaných vlastností. Vedle nátrových hmot se pro zhotovení organických povlak používají i práškové makromolekulární látky. Jejich využití je však spojeno s náronjší technologií a v souvislosti s tím se používají termíny práškové nátrové hmoty a práškové plasty. Základními složkami nátrových hmot jsou pojidla, pigmenty, plnidla a aditiva. (Kraus, 2006) Složení nátrových hmot Pojidla jsou nejdležitjší souástí každé nátrové hmoty. Udluje jí charakteristické fyzikální vlastnosti. Pojidlo se skládá z filmotvorných látek a rozpouštdel. Filmotvorné látky jsou pevážn netkavé organické látky, které mohou po zaschnutí vytváet tuhý souvislý film rzné tloušky. Patí k nim: - vysychavé oleje (rostlinné, živoišné, syntetické) - pírodní pryskyice (kalafuna, šelak) - deriváty celulózy (nitrát celulózy, acetát celulózy) - deriváty kauuku (chlorovaný kauuk, cyklizovaný kauuk) - asfalty (pírodní a získané zpracováním ropy) - syntetické pryskyice (alkydy, epoxidy, vinylové polymery, polyadiní pryskyice aj.) 14

15 Vlastnosti filmotvorných látek mají rozhodující vliv na ochrannou úinnost a životnost nátr. Chemické vazby obsažené ve filmotvorné látce urují, zda nátr bude odolávat kyselinám, hydroxidm a povtrnostním vlivm. Polární skupiny filmotvorných látek urují svou chemickou a fyzikální povahou pilnavost a další vlastnosti nátru. Do skupiny filmotvorných látek zaazujeme též zmkovadla (dibutylftalát, chlorovaný parafin, chlorovaný difenyl aj.). Zmkovadla jsou viskózní až tuhé látky prakticky netkavé, které samotné nezasychají a nevytváí tuhý film vhodných vlastností, ale které bu nabobtnávají, nebo rozpouštjí filmotvorné složky a pitom upravují jejich píliš vysokou kehkost a tvrdost tak, aby nátry získaly požadované vlastnosti, zejména vlánost a pružnost. Používá se jich hlavn u nátrových hmot celulózových, na bázi derivát kauuku, nátrových hmot polymerátových aj. Rozpouštdla jsou tkavé látky, v nichž jsou filmotvorné látky rozpuštny. Upravují viskozitu (konzistenci) nátrové hmoty a umož ují tedy její nanesení na chránný povrch. Není žádoucí, aby zbytky tkavých složek zstaly v nátrovém povlaku. Pítomnost i nepatrného množství tkavých složek v nátrech znan zhoršuje jejich odolnost, zejména v pípadech, kdy nátry jsou po zhotovení vystaveny psobení kapalného agresivního prostedí. Rozpouštdla se volí podle rozpustnosti filmotvorných složek. Podle rychlosti odpaování se dlí na lehká, stední a tžká. Nejbžnjší rozpouštdla jsou nap. lehký benzín, alkoholy, toluen, xylen. S ohledem na negativní úinky rozpouštdel pro životní prostedí a zdraví lidí, kteí s nimi pracují, je snaha, co nejvíce je omezit. Proto se doporuují vodou editelné nátrové hmoty, práškové nátrové hmoty a nátrové hmoty s vysokým obsahem sušiny (nad 80 %). Pigmenty dodávají zbarvení a zárove psobí jako inhibitory koroze u základních barev. Jsou organické a anorganické povahy. Jsou to nap.: - bloba oxid titaniitý (TiO 2 ) - rumlka oxid železitý (Fe 2 O 3 ) - žlutá chroman olovnatý (PbCrO 4 ) - modrá ferrokyanid železnatý (Fe 3 [Fe(CN) 6 ] 2 ) - antikorozní základ suík, dvojoloviitan olovnatý (Pb 3 O 4 ), fosforenan zinenatý (Zn 3 (PO 4 ) 2 ) 15

16 Pigmenty jednotlivých skupin se ve styku s chránným kovem chovají za pítomnosti vody a kyslíku, pípadn jiných látek, rozdíln. Inhibiní pigmenty korozi zpomalují (vlivem katodické reakce - zinek, píp. ovlivnní prbhu anodické reakce - chromany). Neutrální pigmenty nemají na prbh koroze vliv a stimulující pigmenty korozi zrychlují. Pigmenty destikové struktury zlepšují mechanické vlastnosti nátru. Pigmenty jsou astou píinou zdravotní závadnosti nátrových systém, protože obsahují olovo a šestimocný chrom. To se projevuje zejména u odstín vznikajících kombinací se žlutou barvou (oranžová, žlutá, zelená) a u podkladových barev obsahujících suík a zinkovou žlu. Ze zdravotního hlediska je doporuován jako antikorozní pigment fosforenan zinenatý. Plnidla jsou obvykle jemn rozemleté minerální látky (tživec, mastek, kída aj.) nerozpustné v pojivech, které vhodn upravují technologické vlastnosti nátrových hmot (nap. zabra ují smrštní filmu po zaschnutí apod.). Aditiva jsou pomocné písady, které obdobn jako plniva vhodn upravují technologické a fyzikální vlastnosti nátrových hmot. Jedná se pedevším o sušidla, emulgátory, stabilizátory, zvlá ovadla a jiné. Pro snadnjší orientaci pi práci s nátrovými hmotami je vytvoen jednotný systém. Tento systém rozdluje nátrové hmoty nejen podle druhu a barevných odstín, ale zárove znaí nátrové hmoty dle jednotné klasifikace (oborového íselníku) prmyslových výrobk. Na oznaení nátrové hmoty se rozlišuje: - druh pojidla (filmotvorné složky) - typ hmoty (lak, barva, atd.) - barevný odstín podle SN (Šerbejová, 1993; Kraus, 2006) 16

17 Tabulka 1: Skupinové oznaení nátrových hmot A B C E H K L O S U V P Asfaltové Polyesterové Celulózové Práškové Chlorkauukové Silikonové Lihové Olejové Syntetické Polyuretanové Vodou editelné Pomocné pípravky Tabulka 2: Druhy nátrových hmot 1000 Fermeže, transparentní laky 2000 Pigmentové barvy a y 3000 Pasty 4000 Nástikové hmoty 5000 Tmely 6000 edidla 7000 Sušidla, tužidla, katalyzátory 8000 Pomocné pípravky Tabulka 3: Barevné odstíny nátrových hmot bílá, odstíny šedé, erná odstíny hndé odstíny fialové odstíny modré odstíny zelené odstíny žluté odstíny oranžové odstíny ervené metalýza Al 17

18 2.2.3 Ekologické aspekty a bezpenost nátrových hmot Ekologické aspekty nátrových hmot jsou velmi dležité a jejich význam se stále zvyšuje. Nejedná se pouze o samotné nátrové hmoty, ale také o jejich aplikaci, která mže mít vliv na ekologii a zdraví lovka. Nátrové hmoty mohou obsahovat nebezpené látky typu organických rozpouštdel, pigmenty na bázi tžkých kov a zdraví škodlivé písady. Proto se doporuuje používat nátrové hmoty, které jsou ekologické. Tzn., že jsou bezrozpouštdlové, vysokosušinové a bez tžkých kov. V tomto smru má iniciativu Ministerstvo životního prostedí, které vydává certifikát Ekologicky šetrný výrobek. Vydávání tohoto certifikátu pro vodou editelné nátrové hmoty se ídí podle smrnice Tato smrnice udává limitní hodnoty nkterých látek. Píklad limitních hodnot: - max. 10 mg volného formaldehydu v 1 kg NH - max. 0,1 % hm. halogenových rozpouštdel - max. 0,1 % hm. aromatických uhlovodík - max. 60 mg Hg, 150 mg Pb, 120 mg Cd, 800 mg Ba, 100 mg Cr VI ve vodném výluhu 1 kg zaschlého nátru - max. 20 % hm. tkavých organických látek u transp. NH - max. 15 % hm. tkavých organických látek u pigment. NH Ekologické aktivity podporují také zákony. Pro píklad uvádím nkolik z nich. - Zákon 86/2002 Sb. o ochran ovzduší - Zákon 185/2001 Sb. o odpadech - Zákon 258/2000 Sb. o veejném zdraví - NV 178/2001 Sb. o podmínkách ochrany zamstnanc pi práci - Vyhláška MŽP 355/2001 Sb. o emisních limitech - Vyhláška MZ 6/2003 Sb. o hygienických limitech chemických, fyzikálních a biologických látek v pracovním prostedí - Vyhláška MZ 37/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky, picházející do pímého styku s pitnou vodou 18

19 Každá nátrová hmota musí mít svj bezpenostní list, ve kterém jsou uvedeny všechny nezbytné údaje jako teba informace o složení, o nebezpených složkách, pokyny pi první pomoci apod. Dalo by se íct, že se jedná o takový rodný list každé nátrové hmoty. Jako píklad uvádím bezpenostní list polymerátové vrchní barvy AXAL firmy Colorlak. Obrázek 1: Bezpenostní list nátrové hmoty AXAL 19

20 Také nanášení nátrových hmot má vliv na ekologii a zdraví lidí pracujících s nátrovými hmotami. Technologie nanášení má vliv na množství vzniklých plynných a pevných odpad. Množství vzniklých plynných odpad je dáno požadavkem technologie na konzistenci (na obsahu edidla). Konzistence se udává jako doba výtoku 100 cm 3 nátrové hmoty. Pro rzné technologie nanášení se liší. - nanášení šttcem: s - nanášení máením: s - nanášení stíkáním: vzduchové s, vysokotlaké s atd. Množství vzniklých pevných odpad je ovlivnno ztrátami nátrových hmot pestikem a odrazem (prostikem). Pro píklad uvádím ztráty rznými metodami nanášení: - nanášení šttcem: 5% - nanášení máením: 10% - nanášení stíkáním: vzduchové 50-80%, vysokotlaké 20 50% - nanášení elektrochemické: 5 10% - nanášení elektrostatické: 0 % - nanášení fluidní: 0 % Mezi ekologické nátrové hmoty adíme pedevším práškové a vodou editelné nátrové hmoty. Práškové nátrové hmoty neobsahují organická rozpouštdla a nanášejí se bezodpadovými technologiemi (elektrostaticky, elektrokineticky, fluidn) Ochrana proti korozi silážních prostor V prostedí siláží se vyskytuje elektrochemická koroze, která probíhá bez pítomnosti kyslíku bez vodíkové depolarizace v dsledku znané koncentrace vodíkových iont. Rychlost koroze závisí zejména na ph, zastoupení kyselin a vlhkosti. ph bývá 3,5 4,5 a závisí na výchozím materiálu a na kvašení (rozvoj bakterií mléného kvašení je pi ph 3 4). Je ovliv ováno v první fázi pidáním anorganických nebo organických kyselin (kyselina mravení) a pozdji rozvojem bakterií mléného kvašení a vznikem nežádoucí kyseliny octové a máselné. Anorganické kyseliny okyselují prostedí a jsou zdrojem vodíkových iont H +, specificky psobí pouze krátce po aplikaci. Organické kyseliny rozpouštjí kovové soli a urychlují korozi. Netvoí s kovy nerozpustné sloueniny, proto nemohou vytvoit na povrchu ochrannou vrstvu. Jsou velmi agresivní. Nejagresivnjší je kyselina mravení a octová. (Jára, Havrland, 1983) 20

21 Stejn jako v ostatních odvtvích jsou i v zemdlství nejrozšíenjší protikorozní ochranou organické nátrové povlaky. Pi volb nátrového systému je nutné pedem zvážit korozní agresivitu prostedí a pedpokládanou životnost nátru vzhledem k dob technického života silážních vží. Z hlediska specifiky prostedí doporuuje typy nátrových systém a jejich tloušku pro stroje a konstrukce v zemdlských prostedích norma SN (Nátry zemdlských stroj, zaízení a traktor) a norma SN (Volba nátr pro ochranu kovových technických výrobk proti korozi). Poslední uvedená norma se zabývá i životností nátr vzhledem k dob technického života výrobk. (Šerbejová, 1993) Všeobecn firma Kohimex s.r.o. používá k antikorozní ochran silážních vží následující nátrový systém: - 1. vrstva: žárové pozinkování - 2. vrstva: fosfátování - 3. vrstva: základní nástik vypalovací nátrovou hmotou - 4. vrstva: vrchní nástik vypalovací nátrovou hmotou Konkrétní typy nátrových hmot závisí na konkrétním použití silážní vže a také na tom, jaké dají výrobci nátrových hmot garance. 2.3 Metodika hodnocení ochranné úinnosti nátrových hmot V 18. století se používaly pro ochranu ocelových konstrukcí a strojírenských výrobk proti korozi pevážn olejové nátrové systémy tvoené základním antikorozním lnnoolejovým suíkovým nátrem a vrchními olejovými barvami a y. Pro nkteré výrobky jako jsou šicí stroje, jízdní kola apod. se aplikovaly hlavn asfaltové vypalovací barvy a laky. Tento pomrn úzký sortiment používaných a v praxi ovených nátrových hmot nevyžadoval zvláštní zkušební metody pro hodnocení ochranných vlastností nátr. Pozdji nkteí výrobci nátrových hmot vystavovali vzorky na kovech a devných podkladech úinkm atmosféry. Souviselo to s rozvojem využívání tvrdých pírodních a posléze i upravených syntetických pryskyic ve výrob lak a . Výsledky tchto zkoušek byly využívány pi úpravách receptur nátrových hmot. Podobný význam mly i ponorové zkoušky nátr ve vod. Nevýhody atmosférických zkoušek a ponorových zkoušek ve vod souvisí s jejich dlouhodobým charakterem. (Kubátová, 1994) Samotné zkoušky ochranné úinnosti nátrových hmot lze rozdlit na zkoušky 21

22 dlouhodobé a zkoušky zrychlené laboratorní. Dlouhodobé zkoušky mžeme dále rozdlit na zkoušky v atmosfée (dle normy SN ISO 8565), ve vod, v pd a ve specifických provozních podmínkách. U zkoušek zrychlených laboratorních je zesílen nkterý z korozních initel. Tyto zkoušky jsou bu normalizované, nebo nenormalizované Zkoušky normalizované Mezi normalizované zkoušky adíme nap. zkoušku odolnosti v neutrální solné mlze dle SN EN ISO 7253 (SN ), zkoušku odolnosti ve vlhké atmosfée s obsahem SO 2 dle SN EN ISO 3231(SN ) a korozní zkoušky v kondenzaní komoe (SN ). Tyto zkoušky mohou být cyklické a neperušované. U neperušovaných zkoušek jsou vzorky vystaveny psobení agresivnímu prostedí kondenzaní komory nepetržit po pedem stanovenou dobu. U cyklických jsou vzorky stídav vystaveny agresivnímu prostedí kondenzaní komory a následn vyjmuty na uritou pesn stanovanou dobu do laboratorního prostedí Zkouška v mlze NaCl Jedná se o nepetržitou zkoušku. Naléhavost urychlení zkoušek ochranných vlastností nátr vyvstala zejména zaátkem minulého století, byla vyvolaná prudkým rozvojem surovinové pojivové základny pro výrobu nátrových hmot. Dále to byly požadavky vojenského a civilního námonictva na zabezpeení dlouhodobé ochrany lodních trup, a to jejich podponorové i nadponorové ásti vystavené psobení vodní tíšt, zejména moské vody. Toto vyústilo ve vývoj zkušebního zaízení, jímž je známá, doposud používaná solná mlha. Vzhledem k tomu, že pevládající solí v moské vod je chlorid sodný a celková koncentrace soli se pohybuje kolem 3 %, byla pro zkušební metody v prvé fázi zvolena koncentrace 3% chloridu sodného. Snahy urychlit korozní zkoušky kov a nátr zvýšením koncentrace chloridu sodného nebyly v plné šíi úspšné. Experimentáln bylo prokázáno, že zvyšování koncentrace chloridu sodného nelze uskute ovat libovoln. Koroze oceli se zvyšuje se zvýšením koncentrace NaCl až asi do 6 %. Její další zvyšování má už za následek pouze snížení rychlosti koroze oceli. Toto souvisí s rozpustností kyslíku v závislosti na koncentraci soli v roztoku. Kyslík je rozhodující složkou potebnou pro prbh koroze kov v neutrálním prostedí. Dalším faktorem, který mže mít vliv na rychlost koroze a vyvolávat urychlení 22

23 tchto zkoušek je teplota. V daném pípad však se zvýšením teploty klesá rozpustnost kyslíku a z tohoto dvodu nelze teploty zkušebních prostedí zvyšovat libovoln. Zde se pedpokládají pouze pípady, kdy má dojít k urychlení zkoušek imitujících podmínky atmosféry, nezkoumající vliv teploty na degradaci nap. pojiv nebo vysokoteplotní korozi. Chloridové ionty jsou, jak je známo, význaným stimulátorem koroze uhlíkové oceli a nkterých jiných technických kov. Proniknou-li nátrem k povrchu kovu, dojde k jeho intenzivní korozi a tím i k poškození nátru. Chloridové ionty však nátrem znateln nedifundují, a proto zkouška v solné mlze u nepórovitého a dobrého nátru není zvláš úelná, a proto není možno brát získané výsledky jako významné. Má-li nátr dobrou pilnavost, pak ani difúze vody a kyslíku nátrem nemže výrazn ovlivnit jeho ochranné vlastnosti. Z uvedeného by se dalo usuzovat, že zkoušky nátr solnou mlhou nejsou úelné a jsou tedy zbytené. Opak je pravdou. Nebo nátry, které jsou pórovité pi zkoušce solnou mlhou prokorodují velmi rychle. Význam zkoušky ochranné úinnosti nátr v solné mlze spoívá v urení jejich schopnosti bránit šíení a pronikání koroze pod nátry od místa jejich mechanického poškození. Zkoušejí se proto nátry s ezem až k základnímu kovu. Touto zkouškou lze srovnat schopnost fosfátových vrstev bránit podkorodování nátrového filmu. (Kubátová, 1994) Souhrnné informace o zkoušce: Zkouška probíhá dle normy SN EN ISO 7253 (SN ) - teplota: 35 ± 2 C - mlha NaCl o koncentraci: 50 ± 5g dm 3 - relativní vlhkost: 100% - doba zkoušky: 2, 6, 24, 48, 96, 168, 240, 480, 720, 1000h 23

24 Obrázek 2: Solná komora Obrázek 3: Ovládací pult solné komory 24

25 Zkouška za pítomnosti SO 2 Jedná se o cyklickou zkoušku. NaCl jako složka korozního prostedí se vyskytuje zejména v pímoském prostedí. Ve vnitrozemí se korozní vliv NaCl projevuje zejména v zimním období, kdy se místní komunikace pro udržení sjízdnosti posypávají solankou. Nejvíce jsou tedy ohroženy podvozky všech automobil. Korozní zatížení NaCl je v eské Republice tedy spíše sezonní. Z tohoto dvodu se hledaly jiné látky, které lépe charakterizují v urychlené zkoušce pírodní podmínky ve vnitrozemí. Z ady navržených a zkoušených slouenin praktický význam u nás dosáhly zkoušky v kondenzaní komoe s obsahem SO 2. Oxid siiitý je v prmyslových oblastech u nás hlavní složkou atmosféry, která stimuluje korozi kov. Zkušební metoda a postup zkoušení je obsažen v normách. Molekuly SO 2 snadno difundují do nátru a to až k rozhraní kovového povrchu a nátru. Tam podporují podkorodování nátru. Zásadní rozdíl mezi zkouškou v kondenzaní komoe s SO 2 a v solné mlze je práv ve snadné difúzi molekul oxidu k podkladu. Zkouškami bylo oveno, že nepetržitá zkouška v kondenzaní komoe s SO 2 vede ke zvýšené tvorb puchýk u zkoušených nátr, než je tomu v pírodních podmínkách. Z tohoto dvodu se asto používají cyklové zkoušky, pi nichž se vzorky ponechají 8 hodin v prostedí kondenzaní komory a SO 2 a 16 hodin v prostedí laboratoe. Výpovdní schopnost této zkušební metody pro naše podmínky je vyšší než zkoušky v solné mlze. Ani u této zkoušky však nelze jednoznan tvrdit, že nátr, který pi zkouškách vykázal nejlepší výsledky, bude mít též i nejvyšší ochrannou úinnost v praktických pírodních podmínkách, už i proto, že píprava zkušebních vzork a provedení praktických nátrových systém je ponkud odlišné. Kombinace psobících vliv a charakter mikroklimatu je závislý nejen na lokalit expozice, ale mže být ovlivnn i charakterem poasí v uritém roce. U nátr vystavených úinkm atmosféry má na jejich ochrannou úinnost a životnost znaný vliv slunení záení. Pi urychlených laboratorních zkouškách nátr je vhodné uvažovat o uplatnní všech vliv, které se vyskytují v pírodních podmínkách a které lze v laboratoi napodobit. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že krom sluneního záení, vody a kyslíku, které v minulosti psobily jako rozhodující faktory ovliv ující životnost nátr, máme 25

26 v souasné dob atmosférické podmínky mnohem komplikovanjší s ohledem na rzné stupn a druhy zneištní (SO 2, NO x, sírany, popílek, saze a další). (Kubátová, 1994) Souhrnné informace o zkoušce: Zkouška probíhá dle normy SN EN ISO 3231(SN ) - teplota: 40 ± 3 C - koncentrace SO 2 : 2 ± 0,2 mg dm 3 - relativní vlhkost: 100% - cyklus: 8h ve zkušební komoe a 16 hodin v prostoru laboratoe Obrázek 4: Komora SO Zkouška v kondenzaní komoe Tato zkouška je nepetržitá. Metoda je použitelná jak pro povlaky na pórovitých podkladech jako je devo, tak na nepórovitých podkladech jako je kov. Poskytuje údaje o pravdpodobném chování nátru vystaveného ztíženým podmínkám, kdy na povrchu dochází k trvalé kondenzaci. Postup mže odhalit vady a poškození nátru (vetn puchýování, rezavní, mknutí, vrásnní a kehnutí) a poškození podkladu. 26

27 Souhrnné informace o zkoušce: Zkouška probíhá dle normy SN teplota: 35 ± 2 C - relativní vlhkost: 100% Obrázek 5: Kondenzaní komora Zkoušky nenormalizované Tyto zkoušky nevychází z žádných konkrétních norem, pouze se opírají o urité zásady, které se dají použít z norem. U nenormalizovaných zkoušek se ped zahájením zkoušky musí pesn dohodnout zkušební podmínky, jako jsou koncentrace látek ve zkušebním prostedí, doba zkoušky, závrené hodnocení apod. Stejn tak jako po všech normalizovaných zkouškách je poteba i po nenormalizované zkoušce vypracovat zkušební protokol se všemi nezbytnými údaji Zkouška v kondenzaní komoe pro specifická zemdlská prostedí Prostedí živoišné výroby je z hlediska korozní agresivity zaazováno do stupn 4-5 (siln agresivní až velmi siln agresivní). K zvlášt agresivním prostedím patí stájové prostedí a prostedí silážních vží a jam. (Šerbejová, 1993) Mezi velmi agresivní látky patí v tchto prostedích sirovodík (H 2 S), oxid uhliitý (CO 2 ), oxid siiitý (SO 2 ), pavek (NH 3 ) apod. 27

28 Tato mnou použitá zkouška není normalizovaná. Proto jsem vycházel pouze z normy SN ISO 7384 Korozní zkoušky v umlé atmosfée Všeobecné podmínky. Tuto normu jsem rozšíil o podmínky pro specifická zemdlská prostedí. Tyto zkoušky se na Ústavu techniky a automobilové dopravy na MZLU provádjí již delší dobu. Výše uvedená norma stanovuje všeobecné požadavky na vzorky, zkušební zaízení a postupy korozních zkoušek v umlých atmosférách. Používá se pro kovy i slitiny s trvalou nebo doasnou protikorozní ochranou i bez ochrany. Norma neuvádí složení prostedí, ve kterém zkouška probíhá. To by mlo mít takové složení, na kterém se pedem dohodnou zainteresované strany. Zrychlení proces mžeme dosáhnout zesílením psobení nkterých initel, nap. teploty, relativní vlhkosti atmosféry, kondenzace vlhkosti a korozních inidel (chlorid, kyselin, amoniaku, sirovodíku atd.). Celková doba zkoušení pro každé specifické zemdlské prostedí se mže lišit. Proto je potebné, aby se celková doba zkoušky pedem dohodnula. Doporuené doby expozice vzork dle normy SN ISO 7384 jsou: 1, 2, 4, 10, 20, 30 a 84 dn. Doba zkoušky se mí od chvíle, kdy jsme vzorky vložili do komory, a byly splnny všechny pedepsané podmínky. Pi prohlížení vzork pi periodických prohlídkách musíme dbát na to, aby se vzorky nepoškodily. Vzorky po zkoušce mžeme hodnotit podle nkolika kritérií: a) zmna vzhledu vzorku bhem zkoušky b) doba, za kterou se objeví první ohniska koroze podkladového kovu nebo povlaku c) poet korozních vad a jejich rozmístní d) zmna hmotnosti (podle normy ISO 8407) e) zmna rozmr (zejména tloušky) f) zmna mechanických, elektrických, optických a jiných vlastností 28

29 3 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo navrhnout metodiku hodnocení vzork povrchové ochrany nádrží na siláž. Dále podle této metodiky zadané vzorky odzkoušet a na základn výsledk zkoušek trvanlivosti povrchových ochran stanovit jejich pedpokládanou ochrannou úinnost. Charakterizovat jednotlivé typy hodnocených povrchových ochran z hlediska jejich složení a z hlediska bezpenosti pro dané použití a provést analýzu výsledk a výbr nejvhodnjší povrchové ochrany pro dané použití. 29

30 4 MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Experiment trvanlivosti povrchových ochran nádrží na siláž si do naší univerzitní zkušební laboratoe zadala firma Kohimex s.r.o. V rámci své diplomové práce jsem provedl experiment a následné vyhodnocení vzork povrchových ochran, které dodala samotná firma Kohimex s.r.o. 4.1 Charakteristika zkoušených nátrových hmot Firma Kohimex s.r.o. dodala 21 vzork. Jednalo se o ocelové plechy, s již nanesenou povrchovou ochranou. U 8 vzork byly dodány také etalony vzorky, které sloužily k porovnání a nebyly vystaveny koroznímu prostedí. Tyto vzorky jsou v tabulce oznaeny modrou barvou. Etalony sloužily k porovnání zmny lesku, barevného odstínu a pilnavosti. Z komerního hlediska neuvádím u nátrových hmot komerní název a výrobce, ale pouze základní filmotvornou složku. Vzorky jsou oznaeny íslem. Vstupní charakteristiku zkoušených vzork uvádím v tabulce. Tabulka 4: Charakteristika nátrových hmot (ást 1.) íslo vzorku Pedúprava Základní vrstva Vrchní vrstva Tlouška vrstvy m 1 epoxid epoxid 140,5 2 epoxid 100m epoxipolyester 236,2 3 epoxid 60m epoxipolyester 147,1 4 fosfát a pasivace epoxid 60m epoxipolyester 204,9 5 zinek epoxid 60m epoxipolyester 210,4 6 epoxid akrylát 100,3 7 fosfát a pasivace epoxid akrylát 140,7 8 zinek epoxid akrylát epoxid epoxifenol 157,7 10 fosfát a pasivace epoxid epoxifenol 164,8 30

31 Tabulka 5: Charakteristika nátrových hmot (ást 2.) íslo vzorku Pedúprava Základní vrstva Vrchní vrstva Tlouška vrstvy m 11 zinek epoxid epoxifenol 172,6 12 epoxid epoxipolyester 182,9 13 fosfát a pasivace epoxid epoxipolyester 219,4 14 zinek epoxid epoxipolyester 210,7 15 epoxid polyuretan 219,3 16 fosfát a pasivace epoxid polyuretan zinek epoxid polyuretan 254,7 18 zinkový epoxid epoxipolyester 197,8 19 HP lak HP lak 214,1 20 fosfát a pasivace HP lak HP lak 218,2 21 neznámo neznámo 173, Technické a bezpenostní vlastnosti dodaných nátrových hmot V této kapitole charakterizuji jednotlivé zkoušené nátrové hmoty. Použil jsem k tomu technické a bezpenostní listy výrobc. Opt nebudu z komerního hlediska uvádt konkrétní výrobce a typy nátrových hmot. Nátrová hmota (dále jen NH) íslo 1: Základní nátr: - Rychleschnoucí antistatický epoxidový základní nátr. - Typické použití pro skladovací nádrže pro pohonné hmoty. - Obsah sušiny 50 % (obj.) - Tkavé organické látky Zpracovatelnost 8 hodin. 3 g dm - Doba schnutí pro zcela vytvrzený povrch pi teplot 23 C je 7 dní. 31

32 - Aplikace stíkacím zaízením, šttcem nebo válekem Teoretická vydatnost 5 m dm. 3 - Hustota 1,33 g cm. - Zdraví škodlivý, škodlivý pro vodní organismy, mže vyvolat dlouhodob nepíznivé úinky ve vodním prostedí. Vrchní nátr: - Vysokosušinový epoxidový nátr. - Typické použití pro nádrže na skladování rzných paliv, benzinu, nafty, mazutu a surové ropy. Vhodné pro technologické nádrže a potrubí. - Obsah sušiny 78 % (obj.) - Tkavé organické látky Zpracovatelnost 45 minut. 3 g dm - Doba schnutí pro zcela vytvrzený povrch pi teplot 23 C je 7 dní. - Aplikace vysokotlakým stíkáním. 3 - Hustota 1,33 g cm. - Zdraví škodlivý, škodlivý pro vodní organismy, mže vyvolat dlouhodob nepíznivé úinky ve vodním prostedí. - Tento vrchní nátr nemá žádný atest pro styk s potravinami, proto jeho použití pro nádrže na siláž nedoporuuji. NH íslo 2: Základní nátr: - epoxidový Z dvod nedodání konkrétnjšího typu této základní nátrové hmoty zadavatelem ji nemohu blíže charakterizovat. Vrchní nátr: - fasádní epoxipolyesterový - Z dvod nedodání konkrétnjšího typu této vrchní nátrové hmoty zadavatelem ji nemohu blíže charakterizovat. NH íslo 3: Stejné jako u NH 2, ale vrstva základu je 60 µ m. 32

33 NH íslo 4: Stejné jako NH 3. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. NH íslo 5: Stejné jako NH 2. Plech byl ped nanesením NH pozinkován. NH íslo 6: Základní nátr: - Práškový epoxidový základní nátr. - Typické použití na tryskané, zinkofosfátované, nebo zinkované ocelové podklady. - Pevné ástice cca 99 %. - Hustota: 1,5 1,6 3 kg dm - Teplota skladování: < 25 C - Nanášení elektrostaticky nebo elektrokineticky. - Vypalování: 190 C 8 10 minut, 180 C minut, 170 C minut - Teoretická vydatnost záleží na ztrátách pi aplikaci práškové nátrové hmoty. Pi ztrát 20 % a tloušce nátru 50 µ m vydatnost 10,6 m 2 z 1 kg. - Chemicky bezpené. Vrchní nátr: - Systém na bázi karboxylových skupin obsahující akrypolymery s odpovídajícími tvrdidly a pigmenty. - Typické použití na silnostnné díly jako nap. píslušenství k zaízení v chemickém prmyslu, obrábcí a tiskaské stroje. - Pevné ástice cca 99 %. - Hustota: 1,3 1,6 3 kg dm - Teplota skladování: < 25 C - Nanášení elektrostatické. - Vypalování: 180 C minut, 190 C minut, 200 C 8 15 minut - Odolnost vi rozpouštdlm: odolné po 1 minut psobení aceton, etanol, etylacetát, cyklohexanol, metyletylketon, toluen. - Chemicky bezpené. Nemá atest pro styk s potravinami. 33

34 NH íslo 7: Stejné jako NH 6. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. NH íslo 8: Stejné jako NH 6. Plech byl ped nanesením NH pozinkován. NH íslo 9: Základní nátr: Stejné jako u NH 6. Vrchní nátr: - Termosetická prášková barva na bázi vysokomolekulárních epoxidových pryskyic a fenolických pryskyic jako tvrdidel. - Typické použití na lakování kontejner a nádrží na pevné i tekuté potraviny, a také pro pitnou vodu až do teploty 90 C. - Hustota: 1,2 1,6 3 g cm - Nanášení run nebo automaticky elektrokinetickým zpsobem. - Teplota skladování: < 30 C - Vytvrzování pi 200 C - 20 minut. - Vydatnost závisí pedevším na síle nanášené vrstvy, mrné hmotnosti prášku ve vytvrzeném stavu, a úinnosti nanášení (aplikaního zaízení), respektive ztrátách. - Neobsahuje žádné látky, které by byly v souladu se smrnicemi EU toxické, nebezpené, ohrožovaly životní prostedí nebo ohrožovaly zdraví. - Vhodné pro kontakt s tekutými i pevnými potravinami. NH íslo 10: Stejné jako NH 9. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. NH íslo 11: Stejné jako NH 6. Plech byl ped nanesením NH pozinkován. NH íslo 12: Základní nátr: 34

35 - Základní práškový nátr. Epoxy-polyester. - Typické použití na antikorozní ochranu mkké oceli. - Hustota 1,65 1,75 3 kg dm - Nanášení run nebo automaticky elektrostatickým rozprašovacím systémem. - Teplota skladování: < 30 C - Vypalování pi 200 C - 10 minut, pi 180 C 15 minut. - Je velmi toxický pro vodní organizmy a mže zpsobit dlouhodobé nepíznivé úinky ve vodním prostedí. Je klasifikován jako ekologicky nebezpený. Vrchní nátr: - Práškový epoxy-polyesterový vrchní nátr. - Typické použití na povrchovou ochranu pedmt do interiér a pro výrobky krátkodob vystavované povtrnostním vlivm. - Hustota 1,2 1,7 3 kg dm - Nanášení run nebo automaticky elektrostatickým nebo elektrokinetickým rozprašovacím systémem. - Teplota skladování: < 25 C - Vypalování pi 200 C - 10 minut, pi 180 C 15 minut. - Je velmi toxický pro vodní organizmy a mže zpsobit dlouhodobé nepíznivé úinky ve vodním prostedí. Je klasifikován jako ekologicky nebezpený. - Tato nátrová hmota má atest pro styk s potravinami do 40 C. NH íslo 13: Stejné jako NH 12. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. NH íslo 14: Stejné jako NH 12. Plech byl ped nanesením NH pozinkován. NH íslo 15: Základní nátr: Stejný jako u NH 12. Vrchní nátr: - Práškový polyuretanový vrchní nátr. - Typické použití pro pouliní vybavení a znaení. - Hustota 1,2 1,9 3 kg dm 35

36 - Nanášení run nebo automaticky elektrostatickým rozprašovacím systémem. - Teplota skladování: < 25 C - Vypalování pi 190 C - 20 minut. - Tato nátrová hmota nemá atest pro styk s potravinami. NH íslo 16: Stejné jako NH 15. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. NH íslo 17: Stejné jako NH 15. Plech byl ped nanesením NH pozinkován. NH íslo 18: Základní nátr: - Práškový základní nátr obsahující zinek. - Typické použití pro kovové díly, které jsou souástí staveb, plynové tlakové lahve, ploty a hrazení atd. - Hustota: 1,8 2,2 3 kg dm - Nanášení run nebo automaticky elektrostatickým rozprašovacím systémem. - Teplota skladování: < 30 C - Vypalování pi 160 C - 12 minut, pi 170 C - 8 minut, pi 200 C - 2 minuty, pi 220 C - 1,5 minuty. - Je velmi toxický pro vodní organizmy a mže zpsobit dlouhodobé nepíznivé úinky ve vodním prostedí. Je klasifikován jako ekologicky nebezpený. Vrchní nátr: Stejný jako u NH 12. NH íslo 19: O této nátrové hmot nebyly zadavatelem zkoušky dodány žádné bližší informace, takže ji nemohu charakterizovat. Jediné co o této nátrové hmot bylo známo, byla tlouška vrstvy. NH íslo 20: Stejné jako NH 19. Navíc byl plech ped nanesením NH fosfátován a pasivován. 36

37 NH íslo 21: O tomto vzorku nebyly zadavatelem zkoušky dodány naprosto žádné informace, takže nemohu nátrovou hmotu absolutn charakterizovat. Jediné, co bylo o ní známo, byla tlouška vrstvy nátrové hmoty. Zaadil jsem ji, ale do výsledného hodnocení. 4.2 Charakteristika firmy Kohimex s.r.o. Spolenost KOHIMEX, s.r.o. se zabývá dodávkami nádrží, sil a zásobník pro skladování rzných médií. Mimo vlastní produkty nádrží KKL získala firma koncem roku 2004 zastoupení pro R a SK výrobk CST Industries. Dlouhodobé zvyšování technologické úrovn a jakosti ve spolenosti Kohimex, spol. s r.o. bylo v roce 2004 završeno zavedením a certifikací systému managementu jakosti dle SN EN ISO 9001:2001, který podléhá každoronímu auditu. Pro rok vyhlásilo vedení spolenosti Kohimex, spol. s r.o. politiku jakosti a mitelné cíle jakosti. Zpsob vedení dokumentace, nákup materiálu, výbr dodavatel, interní audity, organizaní ád spolenosti, ízení neshod a metrologii urují vnitní smrnice spolenosti. Pro požární nádrže KKL vlastní spolenost Kohimex, spol. s r. o. certifikát FM APPROVED, který rovnž podléhá každoronímu auditu. Spolenost Kohimex, spol. s r.o. zajišuje servis ocelových montovaných nádrží, jejich opravy a rekonstrukce stávajících nádrží. Zásobníky pro skladování sypkých hmot jsou tvoeny ocelovým pláštm a stechou. Do nosné konstrukce plášt mže být osazena šroubovaná výsypka. Zásobníky je možné sestavit do baterií. Nasklad ování se provádí pneumaticky nebo mechanickými dopravníky. Vysklad ování se provádí pevážn gravitan z kuželové výsypky na vysklad ovací dopravník. Krom typových zásobník lze realizovat i specifické podle požadavku zákazníka Produkty firmy Kohimex s.r.o. Nádrže a sila pro zemdlství: 1. Nádrže na kejdu - Tento typ ocelových nádrží se dodává otevený nebo se stechou. Dno nádrže je standardní betonové. Nádrž mže být osazena re- 37