V E S N I C E N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V

Transkript

1 V E S N I C E N O V É S T A V B Y P R O V E N K O V Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR 7 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE 2. vydání 8

2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Ludmila Kašparová, Eva Rozehnalová a kolektiv NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. vydání BRNO 2008 EDIČNÍ ŘADA VESNICE SVAZEK 8

3 AUTORSKÝ KOLEKTIV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Garant MMR: Ing. Jiří Hladík, Ing. Vilém Švec Autorský kolektiv: Redakční úprava: Kooperace: Fotodokumentace: PhDr. Ludmila Kašparová Ing. arch. Eva Rozehnalová Ing. arch. Hana Halasová Ing. Vladimír Hyvnar PhDr. Lenka Ježková Ing. Jarmila Kršková Ing. Igor Kyselka, CSc. Ing. arch. Hana Šimková Mgr. Robert Veselý Ing. arch. Dana Viktorinová Ing. Alena Navrátilová Ing. arch. Naděžda Rozmanová Ing. arch. Helena Sklenaříková Kočišová Ing. arch. Stanislav Toman Archiv ÚÚR Ing. arch. Helena Sklenaříková Kočišová Mgr. Vít Hrdoušek Ing. arch. Stanislav Toman Ing. arch. Zdeňka Vydrová ISBN

4 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV PŘEDMLUVA Vážení čtenáři, otevřeli jste aktualizované vydání úspěšné publikace, která vychází jako osmý svazek ediční řady Vesnice. Cílem této edice je podpora a rozvoj venkova. Publikace byla připravena ve spolupráci Ústavu územního rozvoje a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. První vydání si brzy našlo své vděčné čtenáře. Publikace pro svou nadčasovost doznala aktualizací jen několik málo změn. Zůstává užitečnou a potřebnou rádkyní při orientaci v nazírání na hodnoty našeho venkova, které je jako součást evropského kulturního bohatství třeba zachovat a rozvíjet. Titul je možno doporučit členům zastupitelstev obcí, pracovníkům obecních úřadů, občanským sdružením zabývajících se problematikou venkova i odborné veřejnosti a stavebníkům. Jeho význam a důležitost narůstá v době zvýšeného zájmu o bydlení na venkově a v době přípravy nových územních plánů. Napomáhá účelným investičním akcím, které mohou být realizovány s využitím programů a dotačních titulů poskytovaných prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj z národních a evropských zdrojů. Publikace je jednou z mnoha cest, jak zajistit publicitu prostředkům, jež má naše republika od Evropské unie k dispozici. Dobrým signálem před nadcházejícím předsednictvím České republiky Evropské unii je setkání Evropské komise s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které prokázalo zdárnou koordinaci projektů financovaných z evropských fondů. Hlavními prioritami ministerstva pro místní rozvoj v období předsednictví ČR v Evropské unii v roce 2009 jsou: Zapojení českého předsednictví do úsilí EU čelit současné finanční a ekonomické krizi Budoucnost politiky soudržnosti Územní soudržnost Rozvoj měst a vztahy mezi městským a venkovským prostorem Venkov je, a nadále bude jedním z důležitých bodů v centru pozornosti, protože si to zaslouží. Buďte k němu vnímaví i vy. Tato kniha vám k tomu pomůže. Jiří Čunek 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR

5 AUTORSKÝ KOLEKTIV NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Milí čtenáři, dostává se Vám do rukou druhé, aktualizované vydání publikace Nové stavby pro venkov. V období mezi prvním a druhým vydáním došlo k významné změně právních předpisů na úseku územního plánování a stavebního řádu, od nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Nový stavební zákon zavedl některé nové pojmy; některé, platné v dřívějších předpisech, nepřevzal. Do 2. vydání této publikace jsme museli samozřejmě tyto změny zapracovat. Stavební zákon v přechodných ustanoveních určuje platnost územně plánovací dokumentace (ÚPD), schválené před nabytím účinnosti tohoto zákona. Z těchto ustanovení vyplývá, že ÚPD obcí, schválená před pozbývá platnosti nejpozději na konci roku ÚPD, schválená v období mezi a pozbývá platnosti Je proto nesporné, že ještě dosti dlouhou dobu se bude při rozhodování o rozvoji řady obcí postupovat podle ÚPD, která byla schválena před nabytím účinnosti stavebního zákona z roku Protože tato publikace je určena nejen pro odborníky v územním plánování, považovali jsme za nutné, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, upozornit, že: - Pojmy územní plán sídelního útvaru, územní plán obce nahradil pojem územní plán; - Pojem regulativy je nahrazen termínem stanovení podmínek pro využití ploch a koridorů; - Podle stavebního zákona z roku 2006 se ÚPD neschvaluje, ale vydává jako opatření obecné povahy. Autorský kolektiv

6 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV OBSAH OBSAH 1. Úvod Zachování hodnot venkova Současné hodnoty vesnické zástavby a důvody pro jejich ochranu Vesnice a okolní krajina Nová výstavba na vesnici a její problémy Současný stav urbanistické struktury a veřejných prostranství Současný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území Nové požadavky na způsob bydlení Nové požadavky na zajištění služeb a na občanské vybavení Nové způsoby podnikání a zajištění pracovních příležitostí Požadavky na dopravu a dopravní zařízení Rozvoj technického vybavení Nové požadavky na rozvoj rekreace a sportu Rozvoj cestovního ruchu Požadavky na zajištění bezpečnosti staveb a majetku občanů Zásady a doporučení pro novou výstavbu Popis území Zásady a doporučení pro urbanistické začlenění nové výstavby Zásady a doporučení pro řešení nových objektů Zásady a doporučení pro řešení zeleně a veřejných prostranství Změny charakteru zeleně a veřejných prostranství Dosažení souladu s krajinou a další obecné zásady Úpravy veřejných prostranství a úpravy jejich povrchů Parky a parčíky Hřbitovy Zeleň zemědělských výrobních areálů Soukromé zahrady a předzahrádky...83

7 OBSAH NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 6. Přílohy Oblasti typické venkovské urbanistické struktury (Z. Láznička) Příklady tradiční zástavby vesnic ve vymezených oblastech Společné znaky staré a nové zástavby příklady ze zahraničí (Francie, Anglie) Venkovský dům oceněný v soutěži Nový domov Seznam venkovských památkových rezervací (VPR) a venkovských památkových zón (VPZ) Seznam krajinných památkových zón (KPZ) Seznam velkoplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) Seznam vítězných obcí oceněných v soutěži Vesnice roku Použité zkratky Seznam použité literatury a podkladů

8 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 1. ÚVOD 1. ÚVOD Pro tradiční venkovskou zástavbu bylo charakteristické jednotné působení celku, vytvářející obraz vesnice v krajině. Zachování a obnova obrazu našich vesnic, jejich organického sepětí s krajinou, specifického rázu venkovské zástavby, jeho přirozené a jedinečné působivosti v místě a v krajině i obnova kulturních památek na venkově patří proto mezi cíle Programu obnovy venkova. Dosažení takového cíle je nelehké. Důvodů je více. Patří k nim narušené vztahy k prostředí, snaha stavebníků odlišovat se za každou cenu i nedostatek informací. Stále jen málo obyvatel si uvědomuje, že do struktury české, moravské či slezské vesnice bavorské domky ani americké ranče nezapadnou a nepatří. Zatím ještě na našem venkově zůstalo zachováno mnoho krásné tradiční architektury. V každém kraji a každé obci stavebníci a architekti mohou najít krásný dům, kterým se lze inspirovat. Inspiraci lidé paradoxně hledají ve světě, jen málokdy doma. Přitom si ani neuvědomují, že v mnoha zemích EU působivý specifický obraz venkovských obcí se zachoval v důsledku přísné ochrany. U nás je potřeba lidem stále přibližovat jak typické regionální principy vesnické zástavby, včetně umístění stavby na pozemku, tak příklady stavebních konstrukcí, které se u nás dlouhodobě osvědčily a mají význam i pro budoucnost. Je třeba staletími vyzkoušené, že střecha se sklonem cca 45 0 chrání v našich klimatických podmínkách dům dobře proti větru. Pro zachování urbanistické struktury vesnic je u nových staveb velmi důležité, zda jsou v souladu s ostatní zástavbou a krajinou. Na Slovácku se například stavěly domy okapovitě orientované, na Valašsku zase štítově orientované. Když se tento staletími utvářený charakter poruší, naruší se obraz obce i celkový ráz krajiny. Podceňován je i význam veřejných prostorů. Už za Rakouska-Uherska byl sledován uliční prostor. Stavebníci si nesměli dovolit všechno, veřejný prostor byl vskutku veřejný a lidé nemohli svojí stavbou negovat ostatní zástavbu. Jak budou obce vypadat, dnes záleží především na působení zastupitelstev obcí a samotných stavebnících. Co by měly splňovat nově postavené stavby na venkově, aby byly v souladu s architektonickými a urbanistickými principy v daném prostředí, se pokusí ozřejmit tato publikace. Publikace je doplněna množstvím fotodokumentace, která má doporučovaná řešení čtenářům přiblížit i upozornit na nevhodná řešení. Protože není účelem publikace hodnotit jednotlivé stavebníky, není u jednotlivých fotografií uváděno jejich konkrétní situování. 9

9 1. ÚVOD NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Vesnice je spjata s krajinou, ta do ní vstupuje svým reliéfem, způsobem využívání i charakterem vegetačních prvků a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volně přechází do krajiny. 10

10 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA Motto: V současné době je velmi obtížné odhadnout konečnou, novou podobu venkovského osídlení. O tom, že venkov, jeho osídlení, jeho sociální struktura, jeho ambice, jeho očekávání, problémy, dědictví dávnější i nedávné minulosti procházejí složitou transformací, není sporu. Není však jasné, zda se venkovské osídlení žádoucímu cíli přibližuje nebo vzdaluje. Co je tím žádoucím cílem? Z ne zcela jasných obrysů tohoto cíle je to nepochybně standard, úroveň životních podmínek srovnatelná s městem. Otázkou je, zda i průvodní jevy tohoto cíle, konkrétní urbanistické uspořádání, výraz staveb, velikosti parcel, jejich využití, vztahy ke staršímu osídlení a starší zástavbě musí přebírat, respektive kopírovat městské formace, formy a prostředí, reflektující městský životní způsob zda neexistuje důvod sledovat i nadále určitá specifika, která dosavadní vývoj venkova doprovázela. Miroslav Baše 2.1 Současné hodnoty vesnické zástavby a důvody pro jejich ochranu Vesnická sídla, kultivovaná celá staletí lidskou prací, jsou odjakživa nedílnou součástí krajiny. Sepětí vesnického sídla s přírodním prostředím bylo těsné a harmonické, jeho zástavba vycházela z dostupných materiálů, tradičních technologií a konstrukcí a odrážela sociální strukturu dané lokality. Rozmanitost krajiny, sídel a usedlostí, typická pro celou Evropu, je vzácným kulturním statkem. Zájem a snaha o zachování regionální mnohotvárnosti se prosazují prostřednictvím programů Evropské unie i programů jednotlivých zemí. Ve venkovském prostoru se vyvinuly sociální a kulturní formy života obyvatel, k jejichž charakteristickým rysům patřilo například společenství, spoluzodpovědnost, projevy tradičního rodinného života, zvyky a obyčeje, rolnictví jako smysluplná forma života či vysoký podíl praktických povolání. V polovině 20. století u nás v krátkém časovém úseku došlo v sociálním i stavebním vývoji vesnice k velkému zlomu. Příčiny tohoto zlomu, vedoucího ke zhoršování vztahů, hodnot i specifických znaků vesnice, řada odborníků spatřuje zejména v: kolektivizaci a integraci zemědělské výroby, přerušení kontinuity života, tradic a hospodaření, úplné likvidaci nebo narušení života a tradic stovek obcí, osad a samot na územích s důlní činností, v rozlehlých vojenských újezdech a v příhraničí apod., velkém odlivu obyvatelstva především z hospodářsky slabších oblastí do měst, 11

11 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Malebnost lidové architektury, regionální rozmanitost a soulad s přírodou se projevuje v každém ročním období. 12

12 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA nerovnoměrném rozvoji vesnic s preferováním pouze tzv. střediskových obcí, zanedbání vhodného stavebního vývoje vesnic v důsledku mechanického přenášení městských vzorů staveb do tradičního prostředí, včetně používání nevhodných stavebních prvků, materiálů, propagování špatných typových projektů pro rodinné domy a podpora výstavby bytových domů nevhodných pro prostředí vesnice. Při posuzování faktorů, které vedly ke ztrátě kulturních i sociálních hodnot vesnice a ekologie krajiny, je nutno zvažovat, které jevy jsou důsledkem obecného civilizačního vývoje (v tomto případě se jedná o problémy středoevropského i celoevropského venkova), a které problémy jsou specifické pro český venkov. Je nesporné, že hodnoty venkova nepředstavují jen technicky překonané standardy. Staré tradice a osídlení představují prostředí, kde se jednotlivé stavby navzájem respektují, vytvářejí obdivuhodně malebné celky s řádem soukromých i veřejných prostorů, propojených logickými vazbami mezi sebou i s okolní krajinou. Ztrátou hodnot venkova tak postupně mizí kultura starší než kultura měst. Prvořadým cílem rozvoje venkova v současnosti je zachování, obnova a rozvíjení jeho kulturních, sociálních, ekologických a ekonomických hodnot. Se zřetelem k existujícímu stavu jde z pohledu urbanistických a architektonických zásad především o: odborný přístup k plánování rozvoje obce, formulování rozvojových záměrů a pořízení (aktualizaci) územně plánovací dokumentace jako základního nástroje pro řízení rozvoje území, zachování místního rázu vesnice, obnovu objektů, architektonických prvků, používání materiálů vytvářejících místní specifika, obnovu zeleně, vodních prvků apod., zachování prostorového členění a dosavadního měřítka vesnické zástavby, což v praxi často znamená nepřekročení její dvoupodlažní hladiny, užívání sedlových resp. valbových střech a dalších charakteristických znaků tradičního zastavění, zachování a obnovu hodnotné historické zástavby, zvláště ucelených skupin domů, se zřetelem k půdorysné stopě a architektonickému řešení objektů, obnovení objektů a provozních místností dřívější vybavenosti, pokud je zájem o jejich provoz, úpravy a opravy dominantních objektů, zdůraznění jejich dominantní polohy v celkovém obrazu vesnice a rovněž v jejím vnitřním prostoru, péči o vysokou zeleň, dotvářející siluetu vesnice a její interiér, včetně vysazování nových stromů se zřetelem na spojení zeleně se zástavbou, provázání krajinné zeleně se zelení vesnice a přirozené zapojení vesnice do krajiny, při úpravách vodních toků a vodních ploch sledování nutných technických hledisek a rovnocenně s tím také hledisek estetických, s úměrným zachováním přírodních podmínek, 13

13 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV posuzování všech nových investic z hlediska hygieny prostředí, zejména obtěžování hlukem, zápachem, exhalacemi, hmotným odpadem, posuzování všech návrhů závažných úprav a nových staveb také z hlediska zachování působivé siluety vesnice a jejích historických dominant. Na prahu nového tisíciletí se rýsuje nový problém, a to globalizace vesnice. V současné první fázi se týká vesnic ležících v bezprostřední blízkosti velkých měst. Obyvatelé měst využívají výhodnou nabídku pozemků pro výstavbu rodinných domů a vznikají zde nové urbanistické celky s univerzálním rázem (často pejorativně pojmenovávaným jako podnikatelské baroko ), které s tradičním charakterem zástavby obce nemají už prakticky nic společného. Dnes je těžké předvídat, do jaké míry nové urbanistické celky změní v budoucnu stavební i společenskou strukturu našich vesnic. Jisté je, že tradiční zástavba je v obcích v blízkosti měst na ústupu a hrozí nebezpečí, že bude stále více oklešťována. Proto je třeba proměny krajiny i sídel pozorně sledovat a všemi dosažitelnými prostředky se snažit pozitivně ovlivňovat vztah lidí ke kulturnímu dědictví a práci našich předků a pokusit se vhodně usměrňovat novou Soukromí mají obyvatelé obou lokalit téměř stejné, jedna však působí harmonicky a přívětivě a druhá, bez jasných pravidel a řádu, nevlídně až nepřátelsky. 14

14 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA výstavbu i obnovu starší kvalitní zástavby na venkově. Situace je o to naléhavější, že současné stavební technologie umožňují velmi lehce a rychle nejen znehodnotit, ale i úplně zničit tisícileté dědictví nesmírné hodnoty. Zatímco obcím ležícím v zázemí měst s aspirací na dynamický rozvoj hrozí nebezpečí plynoucí z tlaků trhu s nemovitostmi, zájmů bohatých investorů a nedostatečně uvážených rozhodnutí obecních zastupitelstev, některým malým obcím ležícím v okrajových polohách - v příhraničí a mimo městské aglomerace - hrozí spíše zánik. Projevují se v nich problémy, které mají také vliv na zachování hmotného prostředí vesnic a jeho stavební a urbanistickou kulturu. Jsou spojeny s některými společenskými jevy, zejména: se stárnutím obyvatelstva, se stěhováním mladých lidí do měst za pracovními příležitostmi, s kontinuálním snižováním počtu trvale bydlících obyvatel a nárůstem množství osob, které využívají domy v obci (chalupy) jen sezónně a krátkodobě. Malý počet obyvatel znamená ekonomickou nemožnost v obci udržet některá základní zařízení občanského vybavení (např. školu, hospodu, někdy i obchod). Obec takovým vývojem dále ztrácí atraktivitu jak pro mladou generaci, tak pro případné návštěvníky. Opatření těchto obcí by se měla zaměřit především na: zlepšení dopravního napojení a zpřístupnění obce, podporu stabilizace mladé generace, podporu existujících i nových podnikatelských subjektů a s tím související nabídky pracovních míst, hledání nových rozvojových možností, například v cestovním ruchu, zvyšování kvality zdravého životního prostředí (důležité zejména pro mladé rodiny s dětmi) i estetických hodnot vesnice a krajiny. 2.2 Vesnice a okolní krajina Vesnice je svou donedávna hlavní hospodářskou základnou - zemědělstvím - daleko více spjata s okolní krajinou než město. Reliéf krajiny, způsob jejího využívání i charakter vegetačních prvků, vstupuje do obce a naopak obec svými humny a v oblastech s rozptýlenou zástavbou jednotlivými objekty volně přechází do krajiny. Představy o krajině před nástupem velkovýrobního zemědělství nám zprostředkují obrazy našich malířů a fotografie (např. kniha Letem českým světem či monografie Miroslava Spurného). Pro mnohé bývá překvapením, že trvalé dřevinné zeleně jako celku bývalo v krajině o něco méně než dnes, neboť veškeré meze, 15

15 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV aleje, břehové porosty a remízky byly zpravidla pečlivě vyřezávány. V krajině se pohybovalo denně daleko více osob, které měly k polím, lesům i cestám opravdový vlastnický vztah a své zdroje majetku pečlivě udržovaly a staraly se o ně jako o vlastní dům, třeba výsadbou stromu nebo postavením kříže. Takzvaná socialistická zemědělská velkovýroba se svým zrušením vlastnického vztahu k půdě znamenala pro krajinu i vesnici velké změny, jejichž většina přetrvává dodnes. Spočívají zejména v: existenci rozsáhlých zemědělských chovných a skladovacích areálů bez respektu k tradiční venkovské zástavbě a bez dostatečného ozelenění, dnes obvykle jen částečně využitých a chátrajících, přetrvávání neúměrně rozsáhlých a nepřehledných celků orné půdy, a to i v polohách značně ohrožených vodní a větrnou erozí, neprůchodnosti krajiny v důsledku likvidace velké části původních polních úvozových cest, ztrátě lidského měřítka i krajinného detailu v důsledku rušení rozptýlené zeleně podél potoků a cest, likvidace ekologicky i esteticky významných remízků, drobných vodních nádrží a mokřadů a naopak bujení dřevinných náletů i bylinných plevelů tam, kam velkovýrobní mechanizace pohodlně nevjede, napřimování a zatrubňování vodních toků, Typický příklad zanedbaného zemědělského chovného a skladovacího areálu bez dostatečné doprovodné zeleně. 16

16 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA racionálním zarovnávání členitých okrajů mezi lesem a zemědělskou půdou, značném rozšíření neudržovaných a zaplevelených ploch kolem hnojišť a skládek zbytků agrochemikálií, tvorbě rozsáhlých lesních holosečí atd. Po roce 1989 zemědělství i lesní hospodářství prošly zásadní restrukturalizací, tvář naší krajiny se však podstatně nezměnila. Výjimku tvoří část horských oblastí, kde se v důsledku dovozů dotovaných potravin zemědělství vyplácí čím dál tím méně a bývalá políčka, louky a pastviny pomalu zarůstají víceletými tvrdými bylinami, keři a lesním náletem, případně jsou cíleně zalesňovány. V mnoha obcích se rozšířil i tzv. prstenec kolem obcí, tedy struktura drobných zemědělských ploch vrácená původním majitelům či vytvořená v rámci jednoduchých pozemkových úprav. Na většině území však dosud přetrvává krajinný ráz poznamenaný intenzivní socialistickou zemědělskou a lesní velkovýrobou, spojenou se ztrátou vztahu k půdě. Jen velmi pomalu se daří realizovat komplexní pozemkové úpravy, které do krajiny přinášejí původní strukturu polních cest s doprovodnou zelení i nezbytná protierozní a další opatření. Je úkolem i zájmem každé obce v rámci svých možností, případně s pomocí Programu obnovy venkova, Programu péče o krajinu, Operačního programu životního prostředí, Operačního programu zemědělství a prostředků získaných ze strukturálních fondů EU, o krajinu ve svém správním území odpovědně pečovat. Možnosti a aktivity obcí ve vztahu ke krajině jsou dosti ovlivněny tím, zda obec disponuje alespoň částí pozemků ve svém nejbližším okolí. Ale i v případech, že nikoli, existuje řada příkladů dobré spolupráce vlastníků Příklad budování biokoridoru. Výsadba nových stromů kolem polní cesty. 17

17 2. ZACHOVÁNÍ HODNOT VENKOVA NOVÉ STAVBY PRO VENKOV a uživatelů (zemědělských subjektů, správ povodí či zemědělských vodohospodářských správ, Lesů ČR apod.) s obcemi. Tyto aktivity se zaměřují zejména na: protierozní opatření aktuální zvláště tam, kde vodní i větrná eroze ohrožuje zastavěné území obce. Pomocí prostředků Programu péče o krajinu lze na základě projektové dokumentace zatravňovat ohrožené pozemky, budovat na nich meze s doprovodnou zelení apod.; vodní hospodářství, které s protierozní ochranou souvisí. Sem patří i ochrana proti povodním, budování víceúčelových (rekreačních, ekologických, záchytných) nádrží a revitalizace napřímených či zatrubněných vodních toků, které tak mohou znovu obohatit krajinu i centra obcí; budování územních systémů ekologické stability. Četné obce uvádějí, že již před schválením projektu komplexních pozemkových úprav mají realizovány některé skladebné prvky ÚSES, většinou na vlastních či směněných pozemcích; opatření pro zvýšení estetické a rekreační hodnoty území a obnovení krajinného detailu. Jedná se o nejrozmanitější opatření, neboť sem lze zahrnout výsadbu dvou lip na rozcestí či u kříže, úpravu obecního lesa na lesopark, vyčištění studánky, zřízení místní naučné stezky, ale i stavbu rozhledny. Podobné akce dokladují a rozvíjejí vztah obyvatel k obci a jejímu okolí. Výsadba obecního lesíka na staré skládce. Revitalizace mlýnského náhonu. 18

18 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.1 Současný stav urbanistické struktury a veřejných prostranství Vedle obytné a hospodářské zástavby, tvořící uzavřené celky, býval pro vesnici charakteristický její veřejný prostor náves. Návsi bývaly mnohdy travnaté, s rybníkem, kostelíkem nebo kapličkou, se sochami svatých pod skupinami košatých stromů. Do tohoto veřejného prostoru ústily vstupy usedlostí, zde se scházeli ve stínu lípy obyvatelé po práci k hovoru i odpočinku. Tradiční travnatá náves s rybníčkem. 19

19 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Po roce 1948 však postupně docházelo k degradaci tohoto hlavního prostoru i souvisejících staveb. Mnohé kostely byly zavřeny a zchátraly, fary byly využívány sporadicky nebo vůbec ne, zaniklo mnoho hospod, bývalé velkostatky se postupně proměnily v ruiny. Necitlivě, bez ohledu na okolí, byla umisťována technická zařízení (např. trafostanice leckde zastiňuje kapličku). Nově budované občanské vybavení (vesměs šlo o typizované samoobsluhy a kulturní domy) bylo, bez ohledu na význam hlavního veřejného prostoru, situováno na volné pozemky. Rušeny byly malé školy a děti již od první třídy musely jezdit do škol v jiných obcích. Objekty zrušených škol byly využívány k jiným účelům, existují i případy jejich úpravy na soukromé rekreační chalupy. Rybníky, dávno bez hus, se proměnily v nevzhledné požární nádrže nebo neudržované zarostly či byly vypuštěny. Návsi byly vybaveny nevhodným typizovaným mobiliářem, ze kterého bez pravidelné údržby posléze zůstaly polorozpadlé nebo zrezivělé přístřešky autobusových zastávek. Často jsou tyto veřejné prostory nevhodně využívány jako neupravená parkoviště. Lidé se zde přestali setkávat, veřejná prostranství přestala fungovat jako důležitý prostor pro neformální komunikaci. V obcích, kde špatným demografickým vývojem došlo k výraznějšímu poklesu počtu stálých obyvatel a převahu objektů dnes tvoří rekreační chalupy, jsou domy i veřejné prostory po většinu týdne prázdné, jakoby bez života. Za obcemi byly zemědělskými družstvy vybudovány předimenzované hospodářské objekty a areály, které jsou dnes mnohdy nepotřebné, nevyužívané a neudržované a nikdo si s nimi neví rady. Nevhodné a necitlivě situované technické a dopravní vybavení v těsné blízkosti historické kapličky na návsi. 20

20 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.2 Současný život obyvatel a jejich požadavky na rozvoj území Ve své podstatě jsou na našem území kolébkou dnešní civilizace malá sídla. Původní model jednoty místa bydlení a zajišťování obživy byl vlivem industrializace a s rozvojem dopravy a spojů postupně opuštěn, avšak i v současném venkovském prostředí je vnímán jako přirozený. Změny hospodářské struktury po roce 1989 umožnily některým obyvatelům venkovských obcí návrat k původnímu modelu, sdružování bydlení s výdělečnou činností, ať už ve formě služeb či drobných řemeslných provozoven, nebo alespoň rozšířením vlastního malého domácího hospodářství. Přesto v situaci, kdy zemědělská výroba zaměstnává jen 4,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, vystupuje vesnice především jako obytný útvar. I přes stále probíhající migraci venkovského obyvatelstva do měst lze zaznamenat v posledních letech zvýšený zájem i o bydlení na venkově, za kterým se skrývá několik odlišných příčin: Zájem o bydlení na venkově je patrný především ve vesnicích kolem velkých měst, kam se stěhují lidé, kteří chtějí bydlet ve vlastním domě, ve zdravém a klidném prostředí a přitom pracovat ve městě. Pro venkovské obce tento trend může mít i negativní dopady. Vznikají zde sterilní vilová sídliště, postrádající většinou hmotný i duchovní vztah ke svému okolí. Stejně tak i jejich obyvatelé sem přinášejí městské sociální chování a postoje, kde velkou roli hraje anonymita, ztrácí se pocit společenství a potřeba sousedství. Zájem těchto lidí o obec a krajinu končí na hranicích jejich pozemků. Vzhledem k rostoucím životním nákladům ve městech se, zejména u starších lidí, ukazuje snaha využívat vlastní rekreační objekty k trvalému celoročnímu bydlení. Pro rozvoj venkovských obcí je však přínosem spíše příchod mladých rodin s dětmi. V posledním desetiletí se objevuje, početně bohužel zatím nevýznamná, skupina obyvatel se zesíleným ekologickým cítěním, která má zájem o odlehlejší sídla, samoty či rodinné farmy a zájem o tradiční způsob života a hospodaření. S rozvojem moderních komunikačních technologií se objevují lidé (a očekává se jejich další nárůst), kteří nejsou vázáni příliš na místo pracoviště (řídící a tvůrčí pracovníci apod.). Někteří z nich dávají přednost kvalitnímu životnímu prostředí a bydlení na venkově. 3.3 Nové požadavky na způsob bydlení Současné požadavky na funkci a kvalitu bydlení odrážejí měnící se způsob života. V moderním rodinném domě na venkově ustupuje většinou do pozadí funkce hospodářsko-výrobní a význam nabývají požadavky na funkci rekreační, regenerační a relaxační. Zajištěny musí být také prostory vhodné pro studium a přípravu dětí na budoucí povolání, případně i ostatních členů rodiny. 21

21 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV K základním požadavkům na soudobou výstavbu rodinných domů patří především: optimální dispoziční řešení domu, v němž se spojují funkce domu pro celou rodinu s prostorami pro individuální potřeby jednotlivých členů, propojení vnitřních prostor domu s venkovními obytnými prostorami jako jsou terasy, obytné a okrasné zahrady, popřípadě bazén nebo sportovní plochy, zajištění optimální tepelné pohody v domě a oslunění vnitřních prostor, snižování nákladů na provoz domu, snadná údržba a úklid rodinného domu, technické a technologické vybavení domu, účelně a esteticky řešený interiér, moderní a funkční kuchyně a vysoce kvalitní vybavení hygienického zařízení domu (koupelny, WC apod.), v neposlední řadě pak dostatek úložných prostor pro denní potřebu i sezónní věci (lyže, kola apod.), zdravotní nezávadnost bydlení, používání řádně atestovaných stavebních materiálů a prvků, ochrana proti vlhkosti, opatření proti pronikání radonu ze zemské kůry apod. Odhadnout další vývojové trendy a požadavky na bydlení v budoucnosti je velmi obtížné. Významnou roli bude hrát snaha neustále snižovat náklady na provoz a údržbu rodinných domků. Velmi podstatný vliv bude mít další vývoj techniky, elektroniky a informačních technologií a s tím související možnosti a nároky na vybavení domů a domácností. I když nároky na bydlení jsou dnes prakticky univerzální, nelze chápat český, moravský a slezský venkov jako jeden venkov s jedním typem objektů. I přes postupné stírání původních individuálních regionálních rozdílů zůstává výrazně diferencovaný, a to jak územně, tak socioprofesně. Architektonicky kvalitní nová výstavba by měla přispět k zachování charakteristického rázu vesnic jako kulturní hodnoty, nikoliv k jeho popření a navázat na historii a tradice v jednotlivých regionech. Těmto požadavkům bohužel naprosto nevyhovuje většina nabízených katalogových řešení rodinných domů. 3.4 Nové požadavky na zajištění služeb a na občanské vybavení Občanské vybavení představují různé stavby a účelově upravené plochy, jejichž provozem jsou zajišťovány služby obyvatelům. Charakteru a funkci těchto zařízení odpovídá poloha v centru obce. Svým významem, účelem i architekturou objekty občanského vybavení významně ovlivňují utváření centra vesnice po stránce funkční, kulturní i společenské. 22

22 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY Jedná se o zařízení: školství a výchovy (např. mateřské školy, školy základní a popř. střední), kultury a osvěty (např. kulturní sály, místní lidové knihovny), tělovýchovy a sportu (např. fotbalová hřiště s příslušenstvím, hřiště pro mládež a dospělé, tělocvičny), zdravotnictví, sociální péče (např. domovy důchodců, lékárny, ordinace lékařů), maloobchodní (v některých případech i velkoobchodní) sítě, (např. prodejny potravin, prodejny tabáku a novin), ubytování (např. malé rodinné hotely a penziony), veřejného stravování (např. hostince, bufety, restaurace), služeb výrobních, nevýrobních a opravárenských (např. holičství a kadeřnictví, sběrny čistíren, opravy elektrospotřebičů, sklenářství, zahradnictví), správy a řízení (např. úřadovny policie, pobočky spořitelny, pošty), politické a zájmové činnosti (klubovny společenských a zájmových organizací). Vedle dosud obvyklých druhů občanských zařízení přináší vývoj požadavky na umístění nových druhů a aktivit, např. speciálních škol, diskoték a nočních klubů, internetových kaváren, videopůjčoven, fitcenter, hřišť pro tenis, minigolf, golf, poboček bank, směnáren, skladových, výrobních a obchodních hal a supermarketů, čerpadel pohonných hmot s příslušenstvím a parkovištěm (včetně služeb pro motoristy) atp. Pro některá nově vznikající zařízení občanského vybavení je možno využít existující a nepoužívaný stavební fond, jiná je nutno nově začleňovat do urbanistické struktury. Při rekonstrukcích a úpravách stávajících objektů mohou vznikat požadavky na jiné uspořádání vnějších průčelí, na přístavby, úpravy nástupních prostorů, odstavných ploch, které vždy ovlivňují vnější veřejný prostor. V některých případech může vzniknout i nová dominanta návsi. Úpravy objektů vybavení předpokládají: výraznější členitost i barevnost průčelí s užitím symbolů, vývěsních štítů, nápisů atd., u historických objektů zachování původního tvarosloví, uplatnění různého uspořádání nástupních prostorů, předzahrádek a teras s posezením a mobilní zelení, oživujících prostor ulice nebo návsi, citlivé řešení stavebních prvků, zvláště dveří, vstupů, oken, výkladů, zejména nachází-li se objekt v historické části zástavby, uplatnění květinové výzdoby, zvláště u prodejen, hostinců a penzionů a trvalou stromovou a květinovou výsadbu v přímém okolí, vyvážení všech úprav s okolní zástavbou z hlediska provozu, architektury a ostatních vazeb na okolí, vhodné umístění drobné architektury, laviček, odpadkových košů, veřejného osvětlení. Důležitá je také 23

23 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV volba materiálů nevhodné je použití umělých hmot, plastů, chromové oceli, zrcadlových ploch atd., tedy materiálů, které jsou venkovskému prostředí cizí, soulad návrhů novostaveb a rekonstrukcí objektů vybavení s prostorovými a architektonickými podmínkami okolní zástavby (počet podlaží, tvar střechy, členění průčelí, prostorové a pohledové vazby k dominantám). Pro zachování či obnovu obrazu obce je vždy nutno přistupovat k úpravám stávajících a zejména k situování nových objektů citlivě a s respektováním specifických podmínek místa. Působit na situování, vzhled i provoz těchto zařízení, která svým objemem vždy ovlivní celé prostředí a která jsou mnohdy zřizována i provozována soukromými subjekty a na pozemcích v soukromém vlastnictví, je možné pouze prostřednictvím jednoznačně stanovených podmínek pro využití ploch ve vydané územně plánovací dokumentaci obce. Pokud obce nevěnují při přípravě a schvalování územně plánovací dokumentace těmto podmínkám dostatečnou pozornost, připravují se o důležitý legislativní nástroj, kterým mohou usměrňovat urbanisticko-architektonický vývoj obce. 3.5 Nové způsoby podnikání a zajištění pracovních příležitostí S poklesem podílu osob zaměstnaných v zemědělství je pro venkov nezbytná podpora vzniku nových pracovních příležitostí, to však přináší nejen nové požadavky na hmotné prostředí, ale i možná nová rizika. Významné změny se týkají i samotného zemědělství. Zemědělský sektor zůstává se svou výrobní funkcí nadále velmi významnou součástí naší krajiny, nejde jen o produkci potravin, ale zejména o údržbu kulturní krajiny a ekonomické a kulturní oživení venkovských regionů. Už dnes se část zemědělců orientuje na agroturistiku a služby pro turistiku a cestovní ruch, což zahrnuje nároky na ubytování, stravování, rozvoj rekreačních a sportovních zařízení. Již v minulosti začala industrializace venkova, většinou šlo o provozy menšího rozsahu, často související se zemědělskou výrobou (pivovary, strojní truhlářství, pily, mlýny apod.). Tento proces pokračuje, dnes se i na venkově zřizují průmyslové zóny, vznikají nové výrobní provozy a jsou zde umísťovány skladovací prostory. S rozvojem podnikání a novou výstavbou narůstají i na venkově požadavky na rozvoj a modernizaci služeb (například pošt, bank, spořitelen, kadeřnictví, krejčovství, nejrůznějších sběren a opraven aj.) i řemeslné výroby. Obnovení některých tradičních řemesel může obci zajistit nejen cenná pracovní místa, ale celkově ji oživit a zatraktivnit pro trvalé obyvatele i pro cestovní ruch. Nové informační technologie a komunikační možnosti se na vesnici projevují vznikem naprosto nových pracovních příležitostí. Rostou tak požadavky na zajištění vhodných 24

24 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY prostor, např. pro nové provozovny, kanceláře a pracoviště architektů, projektantů, pracovníků softwarových firem, dealerů apod. Na první pohled je výhodné umísťovat nová pracoviště v nevyužitých a chátrajících objektech či přímo v rodinných domcích. Vždy je při tom nutné zvažovat, nakolik ovlivní okolní prostředí související zvýšená doprava, hluk i další negativní dopady na životní prostředí a jaké požadavky kladou zvláštní předpisy, zejména hygienické, požární a bezpečnostní. Rekonstruovaná budova Masné výroby. Nové využití hospodářské budovy pro sklad stavebnin. Obce by při povolování podnikatelských aktivit měly také pečlivě zvažovat nejen okamžitý zisk, ale také jejich dlouhodobější důsledky, např. ekologické. Nové pracovní příležitosti jsou velmi žádoucí, ale kvalita životního prostředí a spokojenost obyvatel jsou neméně důležité. Obce by také měly opatrně hospodařit s vlastními pozemky a zvažovat jaký vliv bude mít jejich prodej v dlouhodobém horizontu. 25

25 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3.6 Požadavky na dopravu a dopravní zařízení Také měnící se nároky na dopravu se projevují v nové výstavbě. Venkovské obce musí v této oblasti řešit zejména: zavedení rentabilní hromadné dopravy s vyhovující frekvencí spojů, velký nárůst rozsahu dopravy osobními automobily, se všemi doprovodnými jevy (nedostatek ploch pro odstavování vozidel, situování garáží, zatížení obcí průjezdnou dopravou, situování čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a prodejen aut, potřeba oprav místních komunikací, zvýšené nároky na dopravní síť, zejména v okolí velkých měst), budování cyklistických a tématických turistických stezek, vyžadující rovněž nárůst některých přidružených služeb. Z objektů, sloužících dopravě, je nutno věnovat pozornost stavu, vzhledu a využití nádraží, stavu a vzhledu zastávek autobusové dopravy, stavu dopravního značení, ale i možnosti orientace návštěvníků obce a značení významných staveb, památek a pamětihodností. S modernizací železničních tratí probíhá i rekonstrukce nádraží. Ve většině obcí je aktuální budování nových autobusových zastávek. 26

26 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.7 Rozvoj technického vybavení V úrovni technického vybavení sídel dochází k prudkému rozvoji. Probíhá rozsáhlá plynofikace, kabelizace elektrických a telekomunikačních vedení. Nové technologické možnosti a tím i snadnější realizace a menší prostorové nároky jsou přínosem při výstavbě trafostanic, ČOV a dalších technických zařízení. To vše má pozitivní dopad na kvalitu a komfort života obyvatel, ekologickou stabilitu krajiny, estetický vzhled sídel a krajiny. Technické vybavení zahrnuje: zdroje (prameniště, vodárenské nádrže, malé vodní elektrárny atd.), liniová vedení (vodovodní, kanalizační, elektrická, plynovodní, teplovodní, telekomunikační atd.) uzlové body (úpravny vody, čerpací a přečerpávací stanice, vodojemy, regulační stanice plynu, atd.) objekty technického vybavení (trafostanice, ČOV atd.). Malebnost krajiny a vesnic nemusí narušit ani moderní technické, sportovní či jiné vybavení. 3.8 Nové požadavky na rozvoj rekreace a sportu Nároky na sportovní vyžití na venkově byly v minulosti kompenzovány zejména výstavbou tělocvičen a sportovních víceúčelových hřišť, kde sportovní aktivity organizovaly zejména Sokol, Orel, ale i další. Později byla budována zejména fotbalová hřiště, mnohdy bez vyhovujícího příslušenství. V současnosti, se vznikem řady nových sportů a stíráním rozdílů mezi trávením volného času ve městě a na venkově, jsou požadavky na druhy 27

27 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV sportovních zařízení mnohem rozmanitější. Roste zájem o budování koupališť i krytých bazénů, víceúčelových sportovních hal, posiloven, tenisových kurtů, kuželen, speciálních drah pro horská kola a mnohých dalších zařízení. Citlivě zrekonstruované rekreační chalupy. Ani v současné době nevymizel zájem o chaty, neměly by však být povolovány v zastavěném území obce, ani když jde o dobrý projekt jako na tomto snímku. Ani v současné době neutuchá zájem obyvatel měst o rekreační objekty na venkově. V oblastech s příznivými podmínkami pro rekreaci jsou městskými obyvateli buď upravovány stávající objekty (dnes obecně nazývané chalupy), případně jsou stavěny objekty nové a používány pro víkendové a sezónní pobyty. Většinou jde o objekty dobře udržované, případně dobře rekonstruované, majitelé stavební fond většinou zhodnocují, často zachránili i historicky cenné stavby. V některých případech byly v zastavěném území vesnic stavěny i rekreační chaty. Existenci chat ve vesnické zástavbě a v přímé návaznosti na ni lze však označit jako zásadní omyl. Chaty, pokud se budou v katastrech obcí vůbec stavět, by měly být situovány v soustředěných chatových osadách. 28

28 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY 3.9 Rozvoj cestovního ruchu V zájmu prosperity venkovských obcí je systematická podpora jejich atraktivity pro cestovní ruch. Vedle tzv. agroturistiky, která zatím v našich podmínkách zdomácňuje jen pomalu, jsou to zejména přírodní prostředí a památkové lokality, které mohou být cílem turistických i poznávacích cest a lákat návštěvníky do typických oblastí. Příkladem jsou třeba vinařské cesty jižní Moravy, cyklistické trasy s tématickým zaměřením, prohlídky vesnických památkových reservací a zón i krajinných celků. Takové turisticky atraktivní cíle (destinace) přinášejí venkovským obcím nová pracovní místa i finanční prostředky. Aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí splňovat určité podmínky a předpoklady. Okres Litoměřice: Rekonstruovaná barokní sýpka a její nové využití jako Muzea českého venkova. Umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území musí vycházet z nabídky tohoto území. Do ní se promítá atraktivita místní přírody a krajiny, místní kulturní hodnoty a pamětihodnosti, ale i typické zvyky a obyčeje, místní výrobky. Optimální je kombinace více takových atraktivit. Rozvoj cestovního ruchu ovlivňuje také dopravní dostupnost, včetně časové dosažitelnosti, a materiálně technické vybavení jako je možnost ubytování, stravování, nabídka sportovního vyžití, kulturních akcí a zábavních příležitostí pro návštěvníky. 29

29 3. NOVÁ VÝSTAVBA NA VESNICI A JEJÍ PROBLÉMY NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 3.10 Požadavky na zajištění bezpečnosti staveb a majetku občanů Nebezpečím, které ohrozilo řadu obcí i celé regiony a odrazilo se i v katastrofálním stavu staveb a struktury obcí, se staly povodně. Povodně v letech 1997 a 2002 ukázaly, že opatření proti škodlivým účinkům velkých vod jsou problémem celé společnosti. Stát je povinen vytvářet podmínky pro ochranu a obnovu majetku, přičemž vychází ze spoluzodpovědnosti občanů za ochranu svých životů a za ochranu a obnovu svého majetku. Zkušenosti z České republiky i zahraničí ukazují, že povodňovou ochranu je nutné řešit zvýšením retenční schopnosti krajiny v kombinaci s technickými opatřeními. Vhodné řešení je vždy založené na podrobné znalosti charakteristiky území a postižení vzájemných vazeb. Ochrana před povodněmi může být komplexně řešena pouze v rámci území více obcí. Na této úrovni lze navrhnout ochranu před povodněmi v celých povodích a stanovit v širších souvislostech, jaká dílčí opatření je třeba učinit ve správních územích jednotlivých obcí, aby byla vytvořena účinná a logická soustava ochrany (soubor lokálních opatření pro území jednotlivých obcí tuto soustavu ještě zpravidla nevytváří). To vše je nutno zakotvit v příslušné územně plánovací dokumentaci. Povodně v roce 1997 a 2002 ukázaly, že stanovení záplavových území musí být součástí základního obsahu územního plánu. 30

30 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU 4.1 Popis území Podstatný vliv na život v obci, životní prostředí, na sociální vztahy i na ekonomické aspekty rozvoje obce má správné umístění staveb, rozmístění různých činností v území a jejich vzájemné vztahy a vazby, dopravní dostupnost jednotlivých objektů a pozemků a hospodárné využití ploch. Kvalita urbanistického řešení rozvoje obce je důležitou podmínkou pro možnost zvýšení atraktivity obce jak pro její stálé obyvatele, tak i pro potenciální nové obyvatele, podnikatele i pro návštěvníky. Koordinovat požadavky a zájmy společnosti v souladu s možnostmi a podmínkami území je úlohou územního plánování. Základními prostředky, které umožňují postupovat při plánování územního rozvoje uvážlivě a s respektováním doporučovaných zásad a zkušeností, jsou nástroje územního plánování: územní rozhodnutí, územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady. Před realizováním rozvojových záměrů by obce měly mít zpracovanou a vydanou příslušnou územně plánovací dokumentaci. Teprve platná územně plánovací dokumentace se stává základním východiskem stanovujícím zásady a podmínky pro novou výstavbu i přestavby (formou limitů a podmínek pro využití ploch a koridorů). Umožňuje obcím na jejich správním území regulovat funkční a prostorové uspořádání i stanovit možnosti jeho využití. Pokud tato dokumentace vychází z pro venkov typických a staletími prověřených zásad, je zárukou správného postupu stavebního rozvoje v obci. Územně plánovací dokumentací, kterou si pro plánování rozvoje pořizují obce, je územní plán, případně regulační plán, pokud je potřeba území nebo jeho část řešit podrobněji. Každý objekt v obci je součástí veřejného prostoru, součástí utvářeného panoramatu sídla, součástí obytného prostředí i krajiny a měl by se proto podřídit určité urbanistické koncepci vycházející z respektování znaků typických pro dané území a jeho předchozí zástavbu. Proto je také nezbytné nejdříve dané území identifikovat, aby bylo možné přesně popsat jeho typické znaky. 31

31 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Uliční ves Návesní ves Lesní návesní ves Údolní lánová (řadová) ves 32

32 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU Vymezení oblastí typické venkovské urbanistické struktury Český a moravský venkov má i přes svoji skromnou velikost mnoho tváří. Rozdíly jednotlivých regionů, které někdy vnímáme jen podvědomě, jsou způsobeny různou geomorfologií i rozmanitým historickým vývojem. Charakter každého území ovlivnilo klima, nadmořská výška, přítomnost dobrého dřeva či kvalitní půdy a někdy i národnost obyvatel, kteří zde žili. Tyto podmínky určily ráz jednotlivých lokalit natolik, že můžeme zcela jednoznačně rozeznat například hanáckou náves od návsi na Českomoravské vrchovině. Většina našich vesnic vznikla v době vrcholného středověku. Sídla, která existovala již dříve, byla z důvodů majetkových i vzhledem k novému způsobu obhospodařování a držby půdy znovu založena. Takové jsou především vesnice jižní Moravy poblíž dolních toků řek. Nově a o něco později vznikaly vesnice v kolonizovaných, do té doby málo osídlených, krajích na vrchovinách. Typickým příkladem je oblast Vysočiny. S určitým zjednodušením můžeme naši republiku rozdělit na staré a mladé sídelní území. Nížinný typ osídlení (staré sídelní území) je představován kompaktní zástavbou ve formě ulice nebo návsi. Jednotlivé pozemky, dělené kolmo k veřejnému prostoru uvnitř obce, končily většinou za hospodářskými objekty a zahradou u záhumenní cesty. Plužina, která následovala (hospodářsky využívaná část krajiny), byla členěna v tratích, nezávisle na parcelaci obce (viz uliční ves, návesní ves). Kolonizační typ osídlení (mladé sídelní území) představují vesnice s méně pravidelnou zástavbou usedlostí či statků, které lemovaly cestu, potok, nebo utvářely menší náves. Domy na sebe většinou nenavazovaly těsně, parcely byly širší a za hospodářskými budovami pokračovaly souvislým pásem zahrad, sadů, polí či luk. Typické pro takto členěnou krajinu jsou souběžné linie mezí, rozdělující jednotlivé lány, často kolmé ke svahům nad obcí (viz lesní návesní ves, údolní lánová /řadová/ ves). Ve vyšších - horských polohách (především na Valašsku) - vznikalo osídlení ještě o mnoho později. Původně zde převažovalo pastevectví a sídla zde mají rozptýlenou dvorcovou formu. Přechodný typ mezi lesní lánovou a dvorcovou vsí jsou valašské řadové /řetězové/ vsi (viz rozptýlená dvorcová ves, valašská řadová /řetězová/ ves). Jedním z nejmladších typů osídlení jsou raabizační osady z tereziánské a josefínské doby s pravidelnými geometrickými tvary půdorysu a plužiny. Jiným příkladem jsou účelově zakládané kolonie pro dělníky, pracující v průmyslu, především v lomech či dolech (viz raabizační osada založená na konci 18. století, nově založená dělnická ulice ve valašské vsi s původně řetězovým až hromadným půdorysem). 33

33 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Rozptýlená dvorcová ves Valašská řadová (řetězová) ves Raabizační osada založená na konci 18. století Nově založená dělnická ulice ve valašské vsi s původně řetězovým až hromadným půdorysem 34

34 NOVÉ STAVBY PRO VENKOV 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU Různé historické, kulturní a přírodní podmínky ovlivňovaly podobu obce i charakter krajiny kolem ní. Její struktura určila vzhled veřejného prostoru ulice nebo návsi, i siluetu sídla. Pokud chceme tuto jedinečnost zachovat, musíme při nové výstavbě respektovat prvky, které původní osídlení utvářely. Pro vytvoření správných pravidel pro novou zástavbu je nezbytné znát odlišnosti a shody v původním i současném osídlení jednotlivých lokalit. Při vymezení oblasti sídel se stejnými nebo příbuznými znaky je potřeba zohlednit tato kritéria: 1. urbanistická struktura jádra obce 2. typ kulturní krajiny 3. typ tradičního domu. Příkladem aplikace uvedených kritérií je členění Moravy na typická území (H. Sklenaříková Kočišová): I. Pomoravsko panonská oblast 1. Dyjsko Svratecko 2. Slovácko 3. Haná 4. Horní Haná II. III. IV. Oblast Vysočiny 1. Drahanská vrchovina 2. Třebovsko Svitavsko 3. Žďársko a Novoměstsko (Horácko) 4. Horní Oslavsko a Svratecko (Podhorácko) 5. Dyjsko Oslavsko Karpatská oblast 1. Moravské Kopanice 2. Valašsko 3. Těšínské Slezsko Východosudetská oblast 1. Opavsko 2. Jesenicko V. Pooderská oblast 1. Ostravsko Karvinsko 2. Lašsko Fotografie příkladů zástavby v typických územích Moravy jsou uvedeny v Příloze

35 4. ZÁSADY A DOPORUČENÍ PRO NOVOU VÝSTAVBU NOVÉ STAVBY PRO VENKOV Členění území celé České republiky, zpracované Z. Lázničkou, je uvedeno v příloze 6.1. Podrobnější informace o oblastech lidové architektury můžete najít v publikaci, Alfréd Knopp a kol.: Stavby a krajina mají svůj řád, ÚÚR Brno, 1994, která také vyšla v ediční řadě VESNICE. 36