HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie
|
|
- Arnošt Toman
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky 2. paralelka 18. a Přednášková presentace je určena výhradně pro osobní studium studentů 1. LF UK
2 PERIODY HEMOPOESY Mesoblastová perioda od 3. týdne do 3. měsíce prenatálního vývoje krevní ostrůvky v extraembryonálním mesodermu žloutkového váčku a později v mesenchymu embrya Hemangioblasty - společné prekursory endotelových i krevních buněk (jejich vznik indukuje růstový faktor cévního endotelu VEGF -vascular endothelial growth factor) Hemopoetické kmenové buňky - dočasná populace Angioblasty prekursory endotelových buněk mesoderm (mesenchym) endotel extraembryonální mesoderm hemangioblasty hemopoetické kmenové buňky angioblasty primitivní krvinky entoderm žloutkového váčku Larsen s Human Embryology, Schoenwolf et al., 2009
3 Hepatolienální perioda mezi 2. a 8. měsícem nitroděložního vývoje - diferenciace krvinek v játrech (hlavní krvetvorný orgán) a ve slezině Definitivní hemopoetické kmenové buňky (šipka) - vznikají v mesenchymu okolo aorty v úrovni plica urogenitalis - AGM oblast (aortic-gonad-mesonephros region) - osídlují játra - hlavní fetální hemopoetický orgán - později se dostávají do kostní dřeně vyvíjejících se kostí - definitivní krvetvorná tkáň Imunocytochemický průkaz hemopoetických kmenových buněk ve ventrální stěně dorsální aorty AGM oblasti 35denního lidského embrya. Larsen s Human Embryology, Schoenwolf et al., 2009 fetální erytrocyty Fetální játra - - hemopoesa J.B. Kerr, Functional Histol, 2010
4 Dřeňová (medulární) perioda - od 4. měsíce prenatálního vývoje probíhá hemopoesa v kostní dřeni, kde pokračuje po narození krevní sinusoidy (cirkulující a novotvořené buňky) hemopoetická tkáň (vývojová stádia krevních buněk a trombocytů) megakaryocyty J.B. Kerr, Functional Histol, 2010
5 HEMOPOESA ŽLOUTKOVÝ VÁČEK JÁTRA KOSTNÍ DŘEŇ SLEZINA Schéma: Histology, Rossa, Pawlina, 2006 měsíce těhotenství porod
6 KOSTNÍ DŘEŇ STROMA retikulární vazivo HEMOPOETICKÉ BUŇKY pluripotentní kmenové buňky (HKB) progenitorové buňky vývojová stádia krevních buněk a trombocytů MAKROFÁGY ADIPOCYTY (žlutá kostní dřeň) KREVNÍ FENESTROVANÉ KAPILÁRY (sinusoidy)
7 Červená kostní dřeň - hemopoeticky aktivní tkáň (proliferace a diferenciace krevních buněk) Výskyt - epifysy humeru a femuru, těla obratlů, sternum, žebra, lopatky, lopaty kosti kyčelní, kosti lebky Žlutá kostní dřeň - hemopoeticky neaktivní tkáň převládají adipocyty (tukové buňky), postupně dojde ke kompletní přestavbě v tukovou tkáň Výskyt - dřeňová dutina dlouhých kostí u dospělých Za určitých podmínek (velká ztráta krve) má žlutá kostní dřeň schopnost diferencovat se opět v červenou kostní dřeň (rezervní kostní dřeň)
8 Kostní dřeň Vyplňuje prostory mezi trámci spongiosní kosti Stroma - retikulární vazivo - retikulární buňky (specializované fibroblasty) - produkují cytokiny a další růstové faktory - síť retikulárních vláken Makrofágy - fagocytosa nezralých apoptotických buněk a produkce cytokinů Ostrůvky hemopoetických (H) a zralých buněk Krevní sinusoidy (S) - velké fenestrace, nesouvislá lamina basalis, nesouvislá vrstva výběžků retikulárních buněk a retikulárních vláken kost endost adipocyty arterie ČERVENÁ KOSTNÍ DŘEŇ ŽLUTÁ KOSTNÍ DŘEŇ J.B. Kerr, Functional Histol, 2010
9 HEMOPOEZA probíhá výhradně v extravazálním prostoru kostní dřeně ERYTROPOESA - vývoj erytrocytů LEUKOPOESA - vývoj leukocytů GRANULOPOESA MYELOIDNÍŘADA - vývoj granulocytů (polymorfonukleárů) AGRANULOPOESA LYMFOIDNÍŘADA vývoj agranulocytů LYMFOPOESA MONOPOESA TROMBOCYTOPOESA - vývoj trombocytů
10 PŮVOD KREVNÍCH BUNĚK Odvozeny z jedné populace pluripotentních hemopoetických kmenových buněk HKB (dají se izolovat z pupečníkové krve, fetálních jater, fetální a dospělé kostní dřeně) - nediferencované buňky, schopné celoživotního obnovování Dalšími mitózami se HKB dělí a vlivem cytokinů - hemopoetických růstových (diferenciačních) faktorů - CSF (colony stimulating factors) se diferencují ve dvě hlavní kolonie - CFU (-colony forming units) multipotentních progenitorových buněk - multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP) pro erytrocyty, granulocyty, monocyty a megakaryocyty - multipotentní lymfoidní progenitorové buňky (CLP) pro lymfocyty(t, B) a pro NK buňky (natural killer cells) Při studiu hemopoesy in vitro v tkáňových kulturách byly progenitorové buňky popsané jako kolonie formující jednotky (CFU). Opakované dělení těchto buněk je stimulováno cytokiny (colony stimulating factors, poetiny, interleukiny)
11 Oligopotentní (bipotentní) progenitorové buňky - linie buněk určující diferenciaci dvou typů buněk - pro megakaryocyty a erytrocyty (MEP) - pro granulocyty a monocyty (GMP), event. dendritické buňky (antigen prezentující buňky) Unipotentní progenitorové buňky Buňky, určující vývojovéřady jednotlivých typů krevních elementů - progenitory erytrocytů-erp, megakaryocytů-mgp, monocytů-mop, eosinofilů-eop, basofilů a heparinocytů-bmcp, neutrofilů-nop, Prekursorové buňky - vykazují zřetelné specifické morfologické znaky, rozlišitelné na nátěru z kostní dřeně proerytroblast, myeloblast, monoblast, lymfoblast, megakaryoblast
12 PLURIPOTENTNÍ HEMOPOETICKÁ KMENOVÁ BUŇKA (HKB) MULTIPOTENTNÍ PROGENITOROVÁ MYELOIDNÍ BUŇKA (CMP) MULTIPOTENTNÍ PROGENITOROVÁ LYMFOIDNÍ BUŇKA (CLP) oligopotentní progenitorová buňka (erytrocyty a megakaryocyty) oligopotentní progenitorová buňka (monocyty a granulocyty) unipotentní progenitorové b. ErP MGP MoP EoP BaP NP Progenitor NK prekursorové buňky proerytroblast megakaryoblast monoblast Eo Ba N myeloblast progenitor dendritických buněk B-lymfoblast T-lymfoblast periferní krev ery megakaryocyt Mo Eo Ba N trombocyty B-ly T-ly NK pojiva - vazivo progenitor heparinocytů (slezina) vývojová řada Plasm.b. T-ly NK makrofág Eo heparinocyt neutrofil dendrit. b. erytrocytů, megakaryocytů monocytů, granulocytů, heparinocytů, dendritických buněk lymfocytů Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2011
13 Řízení a regulace krvetvorby Regulační mechanismy - proliferace - diferenciace - dozrávání buněk - apoptosy Cytokiny - většinou produkované retikulárními buňkami, - v ledvinách ERYTROPOETIN - v játrech TROMBOPOETIN - hemopoetické růstové (diferenciační) faktory - CSF (colony stimulating factors) - produkované CFU (colony forming unit) - interleukiny - cirkulují v krvi, působí v malých koncentracích a váží se na specifické receptory jednotlivých cílových buněk
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne zcela dobře
HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I
HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav
Vývoj krvetvorby. lení klinické hematologie FN Brno
Vývoj krvetvorby Dr. Kissová Jarmila Oddělen lení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje p proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech. Krvetvorba je nesmírn rně komplikovaný, komplexně
Vaskulogeneze (časná embryonální perioda od 3. týdne) krevní ostrůvky (ephrin- B2 pro arterie, ephrin-b4 pro vény) Vznik krevních cév Angiogeneze (pre
Vývoj kardiovaskulárního systému Primitivní krevní oběh Vývoj srdce a cév Fetální krevní oběh Krvetvorba prenatální i postnatální Vaskulogeneze (časná embryonální perioda od 3. týdne) krevní ostrůvky (ephrin-
HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů
HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky 25.
VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ
OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu
Krev. Krevní buňky (formované elementy)
Krev Krevní buňky (formované elementy) Red blood cells /RBC/ erytrocyty - 4 6 milionů/ 1 l White blood cells /WBC/ leukocyty - 5,000 9,000/ 1 l Platelets /PLT/ trombocyty - 150,000 300,000/ 1 l ERYTROCYTY
ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby
Krev- složen ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby kmenové a progenitorové buňky regulace hemopoesy určeno výhradně pro přípravu pravu
Krev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
Kardiovaskulární systém a hematopoéza
Srdce x cévy x hematopoéza (společný původ) Kardiovaskulární systém a hematopoéza mezoderm => mezenchym hemangioblast endotel - hemocytoblast -myoblast/kardiomyoblast - myocyt -kardiomyocyt hnací motor
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
Pojivové tkáně - vazivo
Pojivové tkáně - vazivo Původ mezenchym Funkce mechanická /vlákna/ vitální /buňky vaziva/ Stavba: buňky mezibuněčná hmota fibrilární složka interfibrilární /amorfní/ Buňky vaziva Fibroblasty a fibrocyty
Embryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy
Embryologie III Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Kardiovaskulární systém a hematopoéza
Srdce x cévy x hematopoéza (společný původ) Kardiovaskulární systém a hematopoéza mezoderm => mezenchym hemangioblast endotel - hemocytoblast - myoblast/kardiomyoblast - myocyt - kardiomyocyt hnací motor
Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)
Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory
Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2
Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2 Hemopoéza Hierarchie kmenových bun k Erytropoéza http://www.noblesmedart.com/morph.mov Vyzrávání erytrocyt erytropoetin, Fe, kys. listová,
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání
Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém
Imunitní systém. Lymfatické orgány. Thymus - charakteristika. Thymus - vývoj. Thymus - vývoj Thymus - stavba. Histologie a embryologie
Lymfatické orgány Imunitní systém Histologie a embryologie Brzlík (thymus) Slezina (lien) Lymfatické uzliny (nodi lymphatici) Tonzily (tonsillae) Thymus - charakteristika Thymus - vývoj lymfoepitelový
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Termíny z časného vývoje zárodku:
Embryologie Termíny z časného vývoje zárodku: Ovulace 14.den menstruačního cyklu Oplodnění fertilizace vznik zygoty a dokončení 2. zracího dělení Rýhování mitotické dělení buněk (blastomer) a vznik moruly
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy
BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
Morfologie krvinek 607
Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,
Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,
MUDr. Renata Procházková, PhD.
MUDr. Renata Procházková, PhD. I. Úvod do problematiky II. Krvetvorba III. Krevní buňky - funkce, morfologie IV. Růstové faktory V. Možnosti využití v praxi/výzkumu Nauka o krvi hematologie (haima krev
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění
Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění O kmenových buňkách se v současné době mluví velmi často v nejrůznějších souvislostech. Je do nich vkládána naděje, že s jejich pomocí půjde vyléčit
Neurulace. Vývoj ektodermu.
Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013
Lymfatický systém. Karel Smetana
Lymfatický systém Karel Smetana Otcové zakladatelé Pasteur http://diogenesii.files.wordpress.com Metchnikoff http://www.iemrams.spb.ru Koch http://www.wired.com Ehrlich http://media-2.web.britannica.com
Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)
Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Složení krve (5,5 l) Plazma (55 % objemu krve): 91 % vody 7 % proteinů (albuminy, globuliny, fibrinogen), 2 % tuky, fosfatidy, cholesterol, glukóza,
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Chrupavka a kost. Osifikace 605
Chrupavka a kost Osifikace 605 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Buňky: Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_TĚLNÍ TEKUTINY_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Krev a tělesné tekutiny
Krev a tělesné tekutiny Fyziologie člověka MUDr Dagmar Brančíková, Mgr.Jana Javora Email: jajavora@seznam.cz Krev Normální objem- normovolemie 4,5-6 litrů Snížení objemu : dehydratace (krvinek stejně,
Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement
Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R., Maršala J., Ross a Pawlina, Stevens A. a Lowe J., mikrofotografie
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biologických a lékařských věd
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové katedra biologických a lékařských věd Hodnocení diferenciálního rozpočtu leukocytů v periferní krvi mikroskopicky a analyzátorem (bakalářská
Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.
Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica
Krev hem, hema sanquis
Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa
Variace Soustava krevního oběhu
Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.
Jaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,
Akutní myeloidní leukémie (AML) Jaké máme leukémie? Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom, Chronické leukémie, mnohočetný myelom, Někdy to není tak jednoznačné
Chrupavka a kost. Osifikace BST-30
Chrupavka a kost Osifikace BST-30 Pojiva Pojiva jsou tkáň, která je složena z buněk a mezibuněčné hmoty. Rozdělení: Vazivo Chrupavka Kost Tuková tkáň Chrupavka Chondroblasty Chondrocyty (Chondroklasty)
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
glutamine.php ší šířenší
KREV FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ REGULAČNÍ OBRANNÁ 1 SLOŽENÍ KRVE Ø dospělý člověk má 5 litrů krve (= 8% těl. hmotnosti) PLAZMA LEUKOCYTY ERYTROCYTY TROMBOCYTY PLAZMA www.abcbodybuilding.com/ glutamine.php
1 Akutní myeloická leukemie
Hypertextový atlas patologie: Myeloproliferativní choroby 1 Josef Feit Do této kapitoly jsou zařazeny poruchy postihující bílé krevní řady: erytrocyty, granulocyty (neutrofily, eosinofily, basofily), monocyty
2. Histologie: pojivové tkáně
2. Histologie: pojivové tkáně Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Znaky: nepravidelně uspořádané nepolarizované buňky nevytvářejí souvislé vrstvy:
Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-
Test krev 1. Co neplatí o červených krvinkách? a) jsou jaderné b) vznikají v červené kostní dřeni c) mají životnost 120 dní d) zanikají ve slezině a v játrech 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+
Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno
Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních
Vývoj srdce Vývoj cévního řečiště Mechanismus vzniku nejčastějších vrozených vad Prenatální oběh a jeho přestavba po narození
Srdce 3: Vývoj srdce a cév, VVV, prenatální cirkulace Vývoj srdce Vývoj cévního řečiště Mechanismus vzniku nejčastějších vrozených vad Prenatální oběh a jeho přestavba po narození David Sedmera Univerzita
FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY
Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika
Hematologické laboratorní metody. Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze
Hematologické laboratorní metody Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze Krevní obraz I leukocyty WBC (white blood cells) norma 4,0 9,0x 10 9 /l leukopenie útlum polékový, toxický,
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a imunologie živočichů. Hematopoéza.
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie a imunologie živočichů Hematopoéza Bakalářská práce 2011 Autor: Petr Vyškovský Vedoucí práce: Mgr. Jiří Pacherník,
KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012
KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.
strana : 1 z 10 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,4 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 2 týdny 1 měsíc 5,0 20,0 5,0 19,5 1 3 měsíce 5,5 18,0
CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013
Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký
Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6
1 Histologie buněk imunitního systému
1 Histologie buněk imunitního systému Buňky v krevním řečišti, které vykonávají imunitní funkce se obecně označují jako leukocyty bílé krvinky. Jejich název je odvozen od bílé vrstvy, kterou formují během
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala
Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Kabala Hlavní složkou je voda. Je v ní rozpuštěno mnoho anorganických a organických látek. Voda je prostředím, ve kterém probíhají všechny biologické
Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr
Krev- sanguis Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr Celkové množství krve -8-9% celkové tělesné váhy Normální objem
Jak funguje moje kostní dren? ˇˇ. České vydání
Jak funguje moje kostní dren? ˇˇ České vydání Jak funguje moje kostní dren? ˇˇ Ilustrace Kirk Moldoff Publikace Myelodysplastic Syndromes Foundation, Inc. 2014 Obsah Co je kostní dřeň? 4 Kmenové buňky
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu
Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.
Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF
Fysiologie pojivové tkáně Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF http://tvl.lf2.cuni.cz Pojivová tkáň mesenchym; vazivo (fibro-), chrupavka (chondro-), kost (osteo-), Funkce strukturální funkce mechanická podpora,
Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém
Příprava krevního roztěru
Příprava krevního roztěru Správně Příliš tlustý Moc krve Nerovnoměrný tah Třásla se ruka Krev se srážela Mastné sklíčko Barvení roztěrů Standardním barvením pro krevní nátěry je tzv. panoptické barvení
Gastrulace, neurulace, somitogenese 508
Gastrulace, neurulace, somitogenese 508 Gastrulace Zásadní děj vývoje - 3. týden Tvorba intraembryonálního mesodermu: Proliferace epiblastu Kaudální morfogenetické centrum: o o Primitivní (Hensenův) uzel
Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy Martin Šolc 1/24
Výzkum kmenových buněk ve světle Úmluvy 2. 11. 2017 Martin Šolc 1/24 Obsah Kmenové buňky Přípustnost embryodestruktivního výzkumu Úmluva Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu embryonálních kmenových buňkách
KREV A KRVETVORBA. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
KREV A KRVETVORBA Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU https://static.wixstatic.com/media/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.jpg/v1/fill/w_646,h_363,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.webp
Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast
Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety
Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.
Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
ATC krev a krvetvorné orgány
ATC krev a krvetvorné orgány Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Helena Kollátorová Lékopis je státem vydávaný seznam léčiv.
Myeloproliferativní neoplazie. L. Bourková, OKH FN Brno
Myeloproliferativní neoplazie L. Bourková, OKH FN Brno Chronická myeloidní leukémie - CML chronická fáze Periferní krev (PK): leukocytóza, neutrofilie - myelocyty, bazofílie, eozinofílie, blasty < 2% bývá
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2008 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky:
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2008 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky: Buněčná tkáňová banka event. č. BTB59 Vedoucí Tkáňové banky: Doc. MUDr. E.
A) Dárci a odběry. Druh buněk / tkání Počet dárců * Počet odběrů tabl. 1 :Žijící dárci / odběry buněk a tkání pro autologní použití
PŘEHLED ČINNOSTI TKÁŇOVÝCH BANK ZA ROK 2007 ODBĚR, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE LIDSKÝCH TKÁNÍ A BUNĚK Název, číslo tkáňové banky: Buněčná tkáňová banka, FN Olomouc, I P. Pavlova 6, event. č. BTB59 Vedoucí
ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI
MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI DEFINICE: chronické myeloproliferativní (klonální) onemocnění charakteristické zmnožením vaziva v kostní dřeni a extramedulární krvetvorbou (první popis -
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB
ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii
Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu. MUDr.Richard Becke
Lymfatické orgány Imunitní obrana organismu MUDr.Richard Becke Lymfatický systém se skládá z: A) difúzní lymfatická tkáň / lymfocyty / a nahromadění lymfatických uzlíků / folikuly /, tonsily : (částěčně
REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.
strana : 1 z 10 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,0 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 5,0 20,0 2 týdny 6 měsíců 6 měsíců 2 roky 5,0 19,5 6,0
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY
OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY obr. č. 1 TĚLNÍ TEKUTINY tkáňový mok, krev a míza = tekutá tkáň funkce: zajišťují stálost vnitřního prostředí úprava koncentrace rozpuštěných látek, ph, teploty TĚLNÍ TEKUTINY
Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie
Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků
Chronická myeloproliferativní onemocnění. L. Bourková, OKH FN Brno
Chronická myeloproliferativní onemocnění L. Bourková, OKH FN Brno Chronická myeloproliferativní onemocnění Chronická myeloidní leukémie (CML) s t(9;22), gen BCR/ABL pozitivní (Chronická granulocytární
Myelodysplastický syndrom. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Myelodysplastický syndrom MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Myelodysplázie Myelodysplázie- přítomnost morfologicky abnormální krvetvorby, má mnoho příčin ( deficit B 12, folátu,
Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE
MUDr. Josef Jonáš Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE 1 V embryonálním vývoji jedince (do ca. 56 dne vývoje) dochází k vytvoření tří zárodečných listů: EKTODERM (vnější zárodečný list) MEZODERM