HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů"

Transkript

1 HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky

2 ERYTROPOESA vývoj červených krvinek Postnatálně probíhá v červené kostní dřeni Vývoj erytrocytů začíná z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem erytropoetinu, IL3, IL4 diferencuje v progenitorovou buňku erytrocytů a megakaryocytů (MEP). Terminální diferenciace erytrocytové progenitorové buňky (ErP), která se vyvíjí v proerytroblast (prekursorová buňka), vyžaduje expresi transkripčního faktoru GATA-1. Řízení erytropoesy erytropoetin (produkují ledviny a játra stimulované hypoxií) zvyšuje počet erytropoetin-sensitivních progenitorových buněk (ErP) v kostní dřeni a blokuje jejich fyziologickou apoptósu, stimuluje produkci mrna pro globin Pro normální erytropoesu jsou nutné: vitamín B 12, kyselina listová, železo a bílkoviny v potravě Klinická poznámka: perniciósní anémie (zhoubná chudokrevnost) je vyvolaná nedostatkem vitamínu B 12 v potravě nebo nedostatkem vnitřního faktoru, který zajišťuje vstřebávání B 12 v ileu

3 Jednotlivá stádia vývoje erytrocytů jsou označována 1. Proerytroblast 2. Bazofilní erytroblast 3. Polychromatofilní (polychromní) erytroblast 4. Ortochromatofilní (ortochromní) erytroblast 5. Retikulocyt 6. Zralý erytrocyt Erytrocyty se vyvíjejí v krevních ostrůvcích, jejichž centrum tvoří 1-2 makrofágy. Vyvojová stádia erytrocytů jsou v kontaktu s výběžky makrofágů, které zajišťují optimální mikroprostředí pro jejich vývoj a dozrávání, transportují ferritin do vyvíjejících se krvinek a fagocytují vylučovaná jádra. Poznámka Označení vývojových stádií uváděné obvykle v německých učebnicích: E1 proerytroblast, E2 bazofilní erytroblast, E3 polychromatický erytroblast, E4 polychromatický normoblast, E5 ortochromatický normoblast

4 Vývoj erytrocytů probíhá obvykle 7 dní a zahrnuje 3 až 5 dělení (proerytroblast, bazofilní a polychromatofilní erytroblast) a diferenciaci buněk, kterou charakterizuje: zmenšení velikosti buňky zmenšení jádra, vymizení nukleolů, kondenzace chromatinu extruze (vypuzení) pyknotického jádra syntesa hemoglobinu na volných polyribosomech přibývající množství Hb vede k změně barvitelnosti cytoplasmy: bazofilní, polychromatofilní a nakonec eosinofilní postupné ubývání až vymizení organel (cytosolové ATP-dependentní enzymy) Proerytroblast: kulovitá buňka (14-20 µm), má velké kulaté jádro s jemnou chromatinovou (siťovitou) strukturou a zřetelnými nukleoly (2 6), basofilní cytoplasmou (polyribosomy), okolo jádra je perinukleární projasnění (nakupení mitochondrií, centrioly, Golgiho komplex) Erytropoetin stimuluje transkripci mrna pro globin Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010

5 Basofilní erytroblast: µm, silně bazofilní cytoplasma (syntéza Hb na polyribosomech); zmenšení velikosti buňky je provázeno zmenšením velikosti jádra, které vykazuje hrubší chromatinovou strukturu, nukleoly nejsou patrné Erytroblasty získávají Fe 2+ pro tvorbu Hb mikropinocytosou ferritinu Polychromatofilní erytroblast: µm, cytoplasma obsahuje okrsky vytvořeného Hb, které se barví šedorůžově. Pokročilejší kondenzace chromatinu, jádro obsahuje hrubá chromatinová granula. Poslední stádium schopné dělení. LPe - pozdní stádium, které již vykazuje výrazné zmenšení velikosti buňky i jádra Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010

6 Bazofilní erytroblast mikropinocytosa ferritinu pro syntézu hemoglobinu N S Fe Fe Pr Schéma TEM: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 Bazofilní erytroblast cytoplasma obsahuje veliké množství ribosomu a polysomů (R, Pr), malé množství Hb. Tvar buňky udržují marginální mikotubuly (Mt). Okrsky plasmalemmy obsahující glykokalyx (Gc) slouží k připojení ferritinových partikulí (Fe, šipky), které jsou inkorporovány do cytoplasmy pomocí mikropinocytosy (MV). Siderosomy (S) jsou aglomerace ferritinu (0,1-0,3 µm bez nebo s membránovým obalem), které se vyskytují v cytoplasmě erytroblastů.

7 Orthochromatofilní erytroblast: 8-10 µm, má velmi malé pyknotické jádro, které je excentricky uložené; cytoplasma je eosinofilní. 30 hodin Schéma: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 Extruse jádra (enukleace) retikulocyt 2-3 dny vypuzení jádra Mikrofotografie: WK Ovalle, PC Nahirney, Netter s Essential Histology, 2008 pyknotické jádro zralý erytrocyt Retikulocyt: 8 µm, bezjaderná buňka, eosinofilní cytoplasma. Supravitálním barvením brilant kresylovou modří se obarví zbývající polyribosomy jako jemné hrudky, které jsou síťovitě uloženy. Retikulocyt dozrává v erytrocyt během dvou až tří dní.

8 VÝVOJ GRANULOCYTŮ - granulopoesa Granulocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem cytokinů GM-CSF, G-CSF a IL-3 diferencuje v progenitorovou buňku pro granulocyty a monocyty (GMP). Další vývoj GMP v progenitorovou buňku granulocytů a progenitorovou buňku monocytů vyžaduje zvýšenou expresi transkripčního faktoru PU.1. Vývoj granulocytů zahrnuje tvorbou granul Jako první se objevují azurofilní granula (mají charakter lysosomů, obsahují myeloperoxidázu), u promyelocytu II. řádu se objevují v oblasti cytocentra první specifická granula. tvarové změny jádra: kulaté, oválné, ledvinovité, podkovovité (rohlíkovité), tyčka, segment. Současně se mění struktura chromatinu (od jemné síťovité struktury k jádrům s kondenzovaným chromatinem v podobě hrubších hrudek), dochází k vymizení nukleolů. změnu barvitelnosti cytoplasmy, od bazofilní k slabě eosinofilní

9 Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2006, Mikrofotografie: Stevens, Lowe, Histology, 1993 Vývojová stádia granulocytů Fáze proliferace (mitosy) a diferenciace: myeloblast (Mb), promyelocyt (Pm) a myelocyt (Mc) Postmitotická diferenciace zralých granulocytů z metamyelocytu (Mm): neutrofily - tyčka (B) a segment, eozinofil, bazofil

10 n n n Mm Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 azurofilní granula (ag) M Myeloblast (prekursorová buňka) Průměr µm, velké kulaté nebo lehce oválné jádro s jemnou chromatinovou strukturou a s 3-5 nukleoly (n), bazofilní cytoplasma (zrnité ER, polyribosomy) bez granul. U jádra projasnění v oblasti cytocentra (centrioly a Golgiho komplex; označeno šipkou) M = mitóza, Mm = neutrofilní metamylocyt Promyelocyty největší buňky průměr ag µm sg Mikrofografie: ÚHIEM n n n Časné stádium, promyelocyt I. řádu Promyelocyt II. řádu, specifická granula (sg)

11 PROMYELOCYTY Největší buňky granulopoesy (průměr µm), jádro kulaté nebo oválné, u větších buněk bývá excentricky uložené. Jemná chromatinová struktura,1-2 nukleoly. Hojná bazofilní cytoplasma obsahuje bohatě vytvořené zrnité ER. U jádra je rozvinutý Golgiho komplex (G) a centrioly (C, v této oblasti se cytoplasma nebarví (je světlá) a zde se také za vývoje objevují první specifická granula. Schéma: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 Promyelocyt I. třídy obsahuje v cytoplazmě pouze azurofilní granula (AG, IAG= nezralá) Promyelocyt II.třídy obsahuje azurofilní i specifická granula; podle granul se rozlišují neutrofilní, eozinofilní a bazofilní promyelocyty

12 MYELOCYTY neutrofilní eosinofilní bazofilní Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM Myelocyt je poslední buňka granulopoesy schopná mitosy. Dělením promyelocytu vzniká myelocyt (průměr µm), který se ještě obvykle dvakrát dělí. Jádro myelocytu má hrubou chromatinovou strukturu, nukleoly nejsou patrné. Jádro je oválné, často excentricky uložené; linie neutrofilů vykazuje výraznější tvarové změny jádra, častá jsou jádra ledvinovitá (viz obr.) Slabě bazofilní cytoplasma se postupně mění na eosinofilní, s přibýváním specifických granul klesá počet azurofilních granul. Poznámka: nezralá eosinofilní granula mají na dřeňových nátěrech barvených Pappenheimovou metodou nafialovělou až hnědavou barvu. Eosinofilie granul závisí na pokročilosti tvorby hlavního bazického proteinu.

13 Metamyelocyty Postmitotické buňky, které se již nedělí a diferencují v granulocyty Buňka je přibližně veliká jako zralý granulocyt (12-14 µm) Jádro ledvinovitého nebo podkovovitého tvaru (neutrofilní, eosinofilní metamyelocyty) nebo stále nepravidelně ovoidní (bazofilní metamyelocyt) má hustě uspořádaný chromatin, nukleoly nejsou na nátěru patrné. Slabě eosinofilní cytoplasma obsahuje specifická granula (azurofilní granula, primární lysosomy, přetrvávají ve větším zastoupení pouze u neutrofilních Mm a jsou patrné jen v TEM) Neutrofilní Mm Bazofilní Mm nt = neutrofilní tyčka Eosinofilní Mm nt Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

14 MYELOCYTY N SG = neutrofilní, AG = azrofilní, EG = eosinofilní, BG = bazofilní granula E METAMYELOCYTY N B rer = zrnité endoplasmatické retikulum, Ly = lysosom E B Schémata: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984

15 VÝVOJ TROMBOCYTŮ trombo(cyto)poesa Trombocyty vznikají jako bezjaderné cytoplasmatické fragmenty megakaryocytů. Megakaryocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem GM-CSF a IL-3 diferencuje v bipotentní progenitorové buňky erytrocytů a megakaryocytů (MEP), z nichž se diferencuje v progenitorová buňka megakaryocytů (MKP). Megakaryoblast, precursorová buňka, je velká buňka (průměr 25 až 30 µm), s poměrně velkým jádrem, které má jemnou chromatinovou strukturou a zřetelné nukleoly; bazofilní cytoplasma neobsahuje granula. Během dalšího vývoje dochází k sérii po sobě jdoucích endomitos, tj. replikaci chromosomů (a centriolů) bez karyokinesy a cytokinesy, což má za následek postupné zvětšování buňky, vznik polyploidního jádra, které získává nepravidelně laločnatý tvar. V průběhu vývoje také začíná tvorba azurofilních granul (takové stádium bylo dříve označováno promegakaryocyt). Stimulační účin trombopoetinu (cytokin produkovaný játry) vede k postupnému zvýšení ploidie na 64 n a buňka se stává megakaryocytem.

16 MEGAKARYOPOESA Megakaryoblast je relativně velká buňka (25-30 µm), má veliké, kulovité až ovoidní jádro a bazofilní cytoplasmu bez granul. bazofilní cytoplasma Megaryocyt je největší hemopoetická buňka (průměr µm), má nepravidelně laločnaté heterochromatické jádro; objemná, lehce bazofilní cytoplasma obsahuje četná azurofilní granula.

17 Schéma TEM: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 N G G trombocyty G N N N G G MEGAKARYOCYT Velké polyploidní laločnaté jádro obsahuje několik nukleolů (N), které jsou vidět v TEM. Objemná cytoplasma obsahuje mnohočetné Golgiho komplexy (G) a centrioly (v perinukleární lokalizaci), mitochondrie, granulární ER. Periferní oblast cytoplasmy vykazuje políčka azurofilních granul (GR) oddělená invaginacemi plasmalemmy demarkační (rezervní) membrány (PDC). Povrch megakaryocytu není hladký, vybíhá ve výběžky (PR), které pronikají stěnou krevních sinusoid (SW). Trombocyty vznikají fragmentací cytoplasmy PR - okrsků, které mají již vytvořený marginální svazek mikrotubulů, a jejich následným uvolněním do krevní cirkulace. Z megakaryocytu vzniká okolo trombocytů. Zbývajícíčást buňky (jádro a perinukleární cytoplasma) jsou odbourány dřeňovými makrofágy. Porucha uvolňování trombocytů má za následek trombocytopenii.

18 Vedle vývojových stádií hemopoetických buněk a zralých krvinek se nacházejí v červené kostní dřeni také plasmatické buňky. Plasmatické buňky jsou efektorové buňky B lymfocytů, které produkují protilátky. Plasmocyty jsou ovoidní buňky s excentricky uloženým jádrem (umístění hrubých chromatinových hrudek při jaderném obalu propůjčuje jádru loukoťovitý vzhled, N). Paranukleárně je uložený rozsáhlý Golgiho komplex (G) a centrioly. Cytoplasma obsahuje bohatě vytvořené granulární ER (rer), které podmiňuje bazofilii cytoplasmy. Na dřeňových nátěrech obarvených Pappenheimovou metodou má cytoplasma vakuolizovaný vzhled. N

19 TVORBA MONOCYTŮ Monocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem cytokinů GM-CSF, G-CSF a IL-3 diferencuje v společnou progenitorovou buňku pro granulocyty a monocyty (GMP). Další vývoj GMP v progenitorovou buňku monocytů vyžaduje přítomnost transkripčních faktorů PU.1 a Egr-1 a je stimulován IL3 a GM-CSF. Vývojová stádia monocytů Monoblast je prekursorová buňka podobná myelobastu Promonocyt buňka se dvakrát dělí, v cytoplasmě se vyskytují nepočetná azurofilní granula Monocyt vývoj charakterizuje rozvoj zrnitého ER a Golgiho komplexu spojená s tvorbou azurofilních granul (primární lyzosomy). Monocyty vstupují do krevního oběhu, cirkulují zde okolo 8 hodin a pak migrují do vaziva, kde dozrávají v makrofagy (také pod vlivem GM-CSF a G.CSF).

20 TVORBA LYMFOCYTŮ - LYMFOPOESA Primárním místem lymfopoesy u člověka je červená kostní dřeň. Vývoj všech lymfocytů začíná z multipotentní lymfoidní progenitorové buňky (CLP), která je společná pro T a B lymfocyty a NK buňky. CLP, které exprimují GATA-3 transkripční faktory tvoří linii T lymfocytů, která na stádiu nezralého lymfocytu migruje do thymu, kde dokončí svou diferenciaci Transkripční faktor Pax5 aktivuje specifické geny CLP pro linii B lymfocytů NK buňky se pravděpodobně diferencují pod vlivem IL-2 a IL-15 Vývojová stádia lymfocytů Lymfoblast (prekursorová buňka) - prolymfocyt (menší buňka, jádro má hrubší chromatinovou strukturu, v cytoplasmě nepočetná azurofilní granula) - nezralý lymfocyt (malá buňka, velké jádro s hrubou chromatinovou strukturou) Diferenciace lymfocytů zahrnuje syntézu specifických povrchových molekul receptorů, které jsou charakteristické pro B and T linii: sig - povrchové imunoglobuliny u B lymfocytů, TCR (receptory T lymfocytů), dalšími povrchovými molekulami jsou CD antigeny Pro diferenciaci CLP z pluripotentní hemopoetické kmenové buňky jsou důležité Ikaros Family transkripční faktory

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky

Více

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav

Více

Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2

Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2 Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2 Hemopoéza Hierarchie kmenových bun k Erytropoéza http://www.noblesmedart.com/morph.mov Vyzrávání erytrocyt erytropoetin, Fe, kys. listová,

Více

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie KREV Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie

Více

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Krev, složení krve, formované krevní elementy Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve

Více

REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.

REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. strana : 1 z 10 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,4 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 2 týdny 1 měsíc 5,0 20,0 5,0 19,5 1 3 měsíce 5,5 18,0

Více

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal Základy Hematologie/ZHEM Fyziologie leukocytů Radim Vrzal Fyziologie leukocytů Leukocyty = bílé krvinky součást imunitního systému druh Neutrofilní granulocyty Eosinofilní granulocyty Počet/1l krve (.10

Více

1 Histologie buněk imunitního systému

1 Histologie buněk imunitního systému 1 Histologie buněk imunitního systému Buňky v krevním řečišti, které vykonávají imunitní funkce se obecně označují jako leukocyty bílé krvinky. Jejich název je odvozen od bílé vrstvy, kterou formují během

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby

ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby Krev- složen ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby kmenové a progenitorové buňky regulace hemopoesy určeno výhradně pro přípravu pravu

Více

MUDr. Renata Procházková, PhD.

MUDr. Renata Procházková, PhD. MUDr. Renata Procházková, PhD. I. Úvod do problematiky II. Krvetvorba III. Krevní buňky - funkce, morfologie IV. Růstové faktory V. Možnosti využití v praxi/výzkumu Nauka o krvi hematologie (haima krev

Více

SOUHRNNÁ STATISTIKA. 4 Lymfocytární pop.: Prolymfocyt

SOUHRNNÁ STATISTIKA. 4 Lymfocytární pop.: Prolymfocyt Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 14.03.2014 Odborná garance: SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii Legenda: >>> >... označuje správný (očekávaný)

Více

ATC krev a krvetvorné orgány

ATC krev a krvetvorné orgány ATC krev a krvetvorné orgány Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Helena Kollátorová Lékopis je státem vydávaný seznam léčiv.

Více

SOUHRNNÁ STATISTIKA SEKK. Cyklus EHK: NKDF2/16 - Nátěr kostní dřeně - fotografie. Pacient A Fotografie 1

SOUHRNNÁ STATISTIKA SEKK. Cyklus EHK: NKDF2/16 - Nátěr kostní dřeně - fotografie. Pacient A Fotografie 1 Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 24.11.2016 Odborná garance: Legenda: >>> > SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii... označuje správný (očekávaný)

Více

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013

Více

Závěrečná zpráva k vyhodnocení cyklu EHK určená pro účastníky cyklu. SEKK Divize EHK Cyklus: NKDF2/15 - Nátěr kostní dřeně - fotografie

Závěrečná zpráva k vyhodnocení cyklu EHK určená pro účastníky cyklu. SEKK Divize EHK Cyklus: NKDF2/15 - Nátěr kostní dřeně - fotografie Tento cyklus byl realizován v souladu s dokumentem Plán EHK 2015, který je k dispozici na adrese www.sekk.cz v oddíle EHK. V tomto dokumentu naleznete informace, které se týkají jak tohoto konkrétního

Více

KREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů

KREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů KREV SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc.

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Krev hem, hema sanquis

Krev hem, hema sanquis Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa

Více

REFERENČNÍ ROZMEZÍ HEMATOLOGICKÝCH VYŠETŘENÍ. Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 let

REFERENČNÍ ROZMEZÍ HEMATOLOGICKÝCH VYŠETŘENÍ. Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 let Strana 1 z 8 Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 ženy muži název zkratka jednotky min max min max Leukocyty WBC 10 9 /l 4,00 10,00 4,00 10,00 Erytrocyty RBC 10 12 /l 3,80 5,20 4,00 5,80 Hemoglobin

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

TRVALÝ PREPARÁT. Zhotovení roztěru

TRVALÝ PREPARÁT. Zhotovení roztěru TRVALÝ PREPARÁT Zhotovení trvalého preparátu zahrnuje usmrcení, fixování a barvení objektu. Podle způsobu zpracování rozeznáváme preparáty celkové (obsahují celý organismus), nátěrové, roztěrové, roztlakové,

Více

OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce

OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,

Více

Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr

Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr Krev- sanguis Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr Celkové množství krve -8-9% celkové tělesné váhy Normální objem

Více

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

SEKK s.r.o., Divize EHK Verze platná pro rok 2015, platí od: 1.4.2015. DIF - Hodnocení nátěru periferní krve Pokyny pro zápis výsledků

SEKK s.r.o., Divize EHK Verze platná pro rok 2015, platí od: 1.4.2015. DIF - Hodnocení nátěru periferní krve Pokyny pro zápis výsledků Zpracovaly: MUDr. Miloslava Matýšková, CSc., MUDr. Dana Mikulenková, supervizorky programu DIF Poslední aktualizace: 23.2.2015 Změny proti minulé verzi jsou označeny takto. Program periferní krve (DIF)

Více

Stádia hematopoézy: v žloutkovém vaku, hepatolienální, dřeňové.

Stádia hematopoézy: v žloutkovém vaku, hepatolienální, dřeňové. Část 5. Základy hematologie, koagulace, imunohematologie. Likvor. Kmenové buňky krvetvorby a vývojové linie jednotlivých krevních řad Stádia hematopoézy: v žloutkovém vaku, hepatolienální, dřeňové. Buněčná

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Seznam vyšetření - hematologická laboratoř

Seznam vyšetření - hematologická laboratoř Seznam vyšetření - hematologická laboratoř V laboratoři hematologie jsou využívány referenční vycházejících z doporučení hematologické společnosti Jednotlivé parametry Dostupnost pro statim: Odezva statimová:

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální

Více

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:

Více

1 Akutní myeloická leukemie

1 Akutní myeloická leukemie Hypertextový atlas patologie: Myeloproliferativní choroby 1 Josef Feit Do této kapitoly jsou zařazeny poruchy postihující bílé krevní řady: erytrocyty, granulocyty (neutrofily, eosinofily, basofily), monocyty

Více

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky KREVNÍ BUŇKY Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky 4,5 až 5 mil./mm3 Bezjaderné, ploché okrouhlé buňky, piškotovitý tvar, uprostřed

Více

Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala

Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Kabala Hlavní složkou je voda. Je v ní rozpuštěno mnoho anorganických a organických látek. Voda je prostředím, ve kterém probíhají všechny biologické

Více

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní

Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní Suspektní tuhá nerovná uzlina, velikosti 3,5 x 2,5 x 2 cm

Více

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky) Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory

Více

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI

MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI DEFINICE: chronické myeloproliferativní (klonální) onemocnění charakteristické zmnožením vaziva v kostní dřeni a extramedulární krvetvorbou (první popis -

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Patologie krevního ústrojí. II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Patologie krevního ústrojí. II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Patologie krevního ústrojí II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru H&E Polycythaemia vera Giemsa Erythroidní proliferace Glycophorin C Polycythaemia vera ABNORMAL MEGAKARYOCYTIC PROLIFERATION

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Pojiva trofická tělní tekutiny

Pojiva trofická tělní tekutiny Pojiva trofická tělní tekutiny Trofická pojiva se liší od jiných tkání tím, že nemají stálé morfologické uspořádání. S pojivy je spojuje původ buněčných elementů z mezenchymu, avšak rozdíl je ve způsobu

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ

KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ MVDr. Zora Knotková, CSc. MVDr. Anna Musilová Prof. MVDr. Zdeněk Knotek, CSc. MVDr. Viktor Tukač, CSc. MVDr. Ladislav Taras, Ph.D. Klinika chorob ptáků, plazů a drobných

Více

Obsah. Příloha č.2 Seznam hematologických vyšetření

Obsah. Příloha č.2 Seznam hematologických vyšetření Příloha č.2 Seznam hematologických vyšetření Obsah Krevní obraz základní... 3 Krevní obraz s dif. 5 populačním... 4 Leukocyty př.... 5 Erytrocyty př.... 6 Hemoglobin... 7 Hematokrit... 8 Střední objem

Více

F-03 Referenční rozmezí SLH

F-03 Referenční rozmezí SLH strana : 1 z 8 Název dokumentu F-03 Referenční rozmezí SLH strana : 2 z 8 Referenční rozmezí SLH vybraných analytů u dospělé populace Analyt Krevní obraz a retikulocyty Pohlaví (A=bez rozlišení) Dolní

Více

VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6

VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6 VAZIVO Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce Mikroskopování preparátů A1-A6 Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie

Více

Nemocnice Na Bulovce Laboratorní příručka

Nemocnice Na Bulovce Laboratorní příručka Strana 1 z 8 Příloha 2: Referenční meze u vyšetření krevního obrazu, retikulocytů, normoblastů a diferenciálního rozpočtu leukocytů Není-li uvedeno jinak, vycházíme z Doporučení ČHS ČLP JEP Referenční

Více

Hematologie a transfuzní lékařství I

Hematologie a transfuzní lékařství I Miroslav Penka, Eva Tesařová a kolektiv Hematologie a transfuzní lékařství I Hematologie Miroslav Penka, Eva Tesařová a kolektiv Hematologie a transfuzní lékařství I Hematologie GRADA Publishing Upozornění

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Seznam laboratorních vyšetření Hematologicko-transfúzního oddělení

Seznam laboratorních vyšetření Hematologicko-transfúzního oddělení Slezská nemocnice v Opavě, p.o. Olomoucká 86, 746 01 Opava Tel: 553 766 111 IČO : 47813750 leukocyty M,Ž 0 1D erytrocyty M,Ž 1D-3D Seznam laboratorních vyšetření Hematologicko-transfúzního oddělení (příloha

Více

Krvetvorba. doc. MUDr. Julie Bienertová Vašků, Ph.D. Ústav patologické fyziologie LF MU CZ.1.07/2.2.00/

Krvetvorba. doc. MUDr. Julie Bienertová Vašků, Ph.D. Ústav patologické fyziologie LF MU CZ.1.07/2.2.00/ doc. MUDr. Julie Bienertová Vašků, Ph.D. Ústav patologické fyziologie LF MU Krvetvorba CZ.1.07/2.2.00/28.0041 Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Laboratoř rutinního provozu

Laboratoř rutinního provozu Informátor Hemato-onkologické kliniky FNOL 2/2011 é Změna referenčních mezí krevního obrazu pro dospělé a děti Laboratoř rutinního provozu Laboratoř rutinního provozu HOK FNOL sděluje všem žadatelům o

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

Zajímavé kazuistiky z laboratoře

Zajímavé kazuistiky z laboratoře Zajímavé kazuistiky z laboratoře Kamila Kutějová a kol. Spadia Lab Setkání uživatelů Průtokové cytometrie Beckman Coulter květen 2016, Mikulov Myelom biklonální Pacientka 80 let, hematoonkol.ambulance

Více

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu

Více

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd. Zdravotnická bioanalytika

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd. Zdravotnická bioanalytika Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Zdravotnická bioanalytika POROVNÁNÍ DIFERENCIÁLNÍHO POČTU LEUKOCYTŮ STANOVENÉHO NA ANALYZÁTORU BECKMAN

Více

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.

Více

Srovnání patologických nálezů na hematologickém analyzátoru CellaVision DM96 s optickou mikroskopií

Srovnání patologických nálezů na hematologickém analyzátoru CellaVision DM96 s optickou mikroskopií UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra biologických a lékařských věd Srovnání patologických nálezů na hematologickém analyzátoru CellaVision DM96 s optickou mikroskopií

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Monika Opletalová Porovnání výsledků vyšetření krevního obrazu a diferenciálu leukocytů mezi jednotlivými analyzátory

Více

Anémie. Bourková L., OKH FN Brno

Anémie. Bourková L., OKH FN Brno Anémie Bourková L., OKH FN Brno Vyšetření retikulocytů Barvení RNA v erytrocytech: mikroskopicky supravitální barvení (bez fixace preparátu) analyzátorem analýza prošlého světla analýza fluorescence Mikroskopické

Více

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

VIII. PŘÍLOHA Mastocytom

VIII. PŘÍLOHA Mastocytom 38 VIII. PŘÍLOHA 8.1. Mastocytom Obr. 1: FNAB z útvaru v oblasti popliteální MU (pes; samec; 9,5 let; šarpej). Na snímku jsou vidět 3 mitózy a množství kulatojaderných buněk degranulované mastocyty, některé

Více

Anémie. Bourková L., OKH FN Brno

Anémie. Bourková L., OKH FN Brno Anémie Bourková L., OKH FN Brno Sledování vyšetření Sledovat: hloubku anémie v KO morfologické změny erytrocytů v periferní krvi (barevné, tvarové, inkluze) morfologické a množstevní změny erytrocytární

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení

Více

Doporučení ČHS ČLS JEP

Doporučení ČHS ČLS JEP Česká hematologická společnost ČLS JEP Doporučení ČHS ČLS JEP POSTUP PŘI HODNOCENÍ NÁTĚRU PERIFERNÍ KRVE Zpracovaly: Matýšková M., Buliková A., Kačírková P., Bourková L. Revize: Matýšková M., Mikulenková

Více

Hodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně

Hodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně Doporučení laboratorní sekce České hematologické společnosti ČLS JEP Zpracoval: Buliková A., Mikulenková D. Recenzent: Faber E., Smolej. L. Schváleno Laboratorní sekcí ČHS ČLS JEP: 12.6.2015 Schváleno

Více

FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ OBRANNÁ

FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ OBRANNÁ KREV FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ REGULAČNÍ OBRANNÁ SLOŽEN ENÍ KRVE Ø dospělý člověk k mám 5 litrů krve (= 8% těl. t hmotnosti) PLAZMA LEUKOCYTY ERYTROCYTY TROMBOCYTY www.abcbodybuilding.com/ glutamine.php

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE. Bílkoviny krevní plasmy 25.2.2015. Anorganické látky KREVNÍ PLASMA. Další organické součásti krevní plasmy

Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE. Bílkoviny krevní plasmy 25.2.2015. Anorganické látky KREVNÍ PLASMA. Další organické součásti krevní plasmy Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE -suspenze buněčných elementů (krvinek červených, bílých, destiček) v krevní plasmě; -objem krve-7-10% těl. hmotnosti, tj. cca 5-6 l u dospělého člověka; -výměna červených

Více