HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů
|
|
- Hana Valentová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednáška 2. paralelky
2 ERYTROPOESA vývoj červených krvinek Postnatálně probíhá v červené kostní dřeni Vývoj erytrocytů začíná z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem erytropoetinu, IL3, IL4 diferencuje v progenitorovou buňku erytrocytů a megakaryocytů (MEP). Terminální diferenciace erytrocytové progenitorové buňky (ErP), která se vyvíjí v proerytroblast (prekursorová buňka), vyžaduje expresi transkripčního faktoru GATA-1. Řízení erytropoesy erytropoetin (produkují ledviny a játra stimulované hypoxií) zvyšuje počet erytropoetin-sensitivních progenitorových buněk (ErP) v kostní dřeni a blokuje jejich fyziologickou apoptósu, stimuluje produkci mrna pro globin Pro normální erytropoesu jsou nutné: vitamín B 12, kyselina listová, železo a bílkoviny v potravě Klinická poznámka: perniciósní anémie (zhoubná chudokrevnost) je vyvolaná nedostatkem vitamínu B 12 v potravě nebo nedostatkem vnitřního faktoru, který zajišťuje vstřebávání B 12 v ileu
3 Jednotlivá stádia vývoje erytrocytů jsou označována 1. Proerytroblast 2. Bazofilní erytroblast 3. Polychromatofilní (polychromní) erytroblast 4. Ortochromatofilní (ortochromní) erytroblast 5. Retikulocyt 6. Zralý erytrocyt Erytrocyty se vyvíjejí v krevních ostrůvcích, jejichž centrum tvoří 1-2 makrofágy. Vyvojová stádia erytrocytů jsou v kontaktu s výběžky makrofágů, které zajišťují optimální mikroprostředí pro jejich vývoj a dozrávání, transportují ferritin do vyvíjejících se krvinek a fagocytují vylučovaná jádra. Poznámka Označení vývojových stádií uváděné obvykle v německých učebnicích: E1 proerytroblast, E2 bazofilní erytroblast, E3 polychromatický erytroblast, E4 polychromatický normoblast, E5 ortochromatický normoblast
4 Vývoj erytrocytů probíhá obvykle 7 dní a zahrnuje 3 až 5 dělení (proerytroblast, bazofilní a polychromatofilní erytroblast) a diferenciaci buněk, kterou charakterizuje: zmenšení velikosti buňky zmenšení jádra, vymizení nukleolů, kondenzace chromatinu extruze (vypuzení) pyknotického jádra syntesa hemoglobinu na volných polyribosomech přibývající množství Hb vede k změně barvitelnosti cytoplasmy: bazofilní, polychromatofilní a nakonec eosinofilní postupné ubývání až vymizení organel (cytosolové ATP-dependentní enzymy) Proerytroblast: kulovitá buňka (14-20 µm), má velké kulaté jádro s jemnou chromatinovou (siťovitou) strukturou a zřetelnými nukleoly (2 6), basofilní cytoplasmou (polyribosomy), okolo jádra je perinukleární projasnění (nakupení mitochondrií, centrioly, Golgiho komplex) Erytropoetin stimuluje transkripci mrna pro globin Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
5 Basofilní erytroblast: µm, silně bazofilní cytoplasma (syntéza Hb na polyribosomech); zmenšení velikosti buňky je provázeno zmenšením velikosti jádra, které vykazuje hrubší chromatinovou strukturu, nukleoly nejsou patrné Erytroblasty získávají Fe 2+ pro tvorbu Hb mikropinocytosou ferritinu Polychromatofilní erytroblast: µm, cytoplasma obsahuje okrsky vytvořeného Hb, které se barví šedorůžově. Pokročilejší kondenzace chromatinu, jádro obsahuje hrubá chromatinová granula. Poslední stádium schopné dělení. LPe - pozdní stádium, které již vykazuje výrazné zmenšení velikosti buňky i jádra Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010
6 Bazofilní erytroblast mikropinocytosa ferritinu pro syntézu hemoglobinu N S Fe Fe Pr Schéma TEM: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 Bazofilní erytroblast cytoplasma obsahuje veliké množství ribosomu a polysomů (R, Pr), malé množství Hb. Tvar buňky udržují marginální mikotubuly (Mt). Okrsky plasmalemmy obsahující glykokalyx (Gc) slouží k připojení ferritinových partikulí (Fe, šipky), které jsou inkorporovány do cytoplasmy pomocí mikropinocytosy (MV). Siderosomy (S) jsou aglomerace ferritinu (0,1-0,3 µm bez nebo s membránovým obalem), které se vyskytují v cytoplasmě erytroblastů.
7 Orthochromatofilní erytroblast: 8-10 µm, má velmi malé pyknotické jádro, které je excentricky uložené; cytoplasma je eosinofilní. 30 hodin Schéma: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 Extruse jádra (enukleace) retikulocyt 2-3 dny vypuzení jádra Mikrofotografie: WK Ovalle, PC Nahirney, Netter s Essential Histology, 2008 pyknotické jádro zralý erytrocyt Retikulocyt: 8 µm, bezjaderná buňka, eosinofilní cytoplasma. Supravitálním barvením brilant kresylovou modří se obarví zbývající polyribosomy jako jemné hrudky, které jsou síťovitě uloženy. Retikulocyt dozrává v erytrocyt během dvou až tří dní.
8 VÝVOJ GRANULOCYTŮ - granulopoesa Granulocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem cytokinů GM-CSF, G-CSF a IL-3 diferencuje v progenitorovou buňku pro granulocyty a monocyty (GMP). Další vývoj GMP v progenitorovou buňku granulocytů a progenitorovou buňku monocytů vyžaduje zvýšenou expresi transkripčního faktoru PU.1. Vývoj granulocytů zahrnuje tvorbou granul Jako první se objevují azurofilní granula (mají charakter lysosomů, obsahují myeloperoxidázu), u promyelocytu II. řádu se objevují v oblasti cytocentra první specifická granula. tvarové změny jádra: kulaté, oválné, ledvinovité, podkovovité (rohlíkovité), tyčka, segment. Současně se mění struktura chromatinu (od jemné síťovité struktury k jádrům s kondenzovaným chromatinem v podobě hrubších hrudek), dochází k vymizení nukleolů. změnu barvitelnosti cytoplasmy, od bazofilní k slabě eosinofilní
9 Schéma: Histology, Ross, Pawlina, 2006, Mikrofotografie: Stevens, Lowe, Histology, 1993 Vývojová stádia granulocytů Fáze proliferace (mitosy) a diferenciace: myeloblast (Mb), promyelocyt (Pm) a myelocyt (Mc) Postmitotická diferenciace zralých granulocytů z metamyelocytu (Mm): neutrofily - tyčka (B) a segment, eozinofil, bazofil
10 n n n Mm Mikrofotografie: Jungueira s Basic Histology, Mescher, 2010 azurofilní granula (ag) M Myeloblast (prekursorová buňka) Průměr µm, velké kulaté nebo lehce oválné jádro s jemnou chromatinovou strukturou a s 3-5 nukleoly (n), bazofilní cytoplasma (zrnité ER, polyribosomy) bez granul. U jádra projasnění v oblasti cytocentra (centrioly a Golgiho komplex; označeno šipkou) M = mitóza, Mm = neutrofilní metamylocyt Promyelocyty největší buňky průměr ag µm sg Mikrofografie: ÚHIEM n n n Časné stádium, promyelocyt I. řádu Promyelocyt II. řádu, specifická granula (sg)
11 PROMYELOCYTY Největší buňky granulopoesy (průměr µm), jádro kulaté nebo oválné, u větších buněk bývá excentricky uložené. Jemná chromatinová struktura,1-2 nukleoly. Hojná bazofilní cytoplasma obsahuje bohatě vytvořené zrnité ER. U jádra je rozvinutý Golgiho komplex (G) a centrioly (C, v této oblasti se cytoplasma nebarví (je světlá) a zde se také za vývoje objevují první specifická granula. Schéma: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 Promyelocyt I. třídy obsahuje v cytoplazmě pouze azurofilní granula (AG, IAG= nezralá) Promyelocyt II.třídy obsahuje azurofilní i specifická granula; podle granul se rozlišují neutrofilní, eozinofilní a bazofilní promyelocyty
12 MYELOCYTY neutrofilní eosinofilní bazofilní Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM Myelocyt je poslední buňka granulopoesy schopná mitosy. Dělením promyelocytu vzniká myelocyt (průměr µm), který se ještě obvykle dvakrát dělí. Jádro myelocytu má hrubou chromatinovou strukturu, nukleoly nejsou patrné. Jádro je oválné, často excentricky uložené; linie neutrofilů vykazuje výraznější tvarové změny jádra, častá jsou jádra ledvinovitá (viz obr.) Slabě bazofilní cytoplasma se postupně mění na eosinofilní, s přibýváním specifických granul klesá počet azurofilních granul. Poznámka: nezralá eosinofilní granula mají na dřeňových nátěrech barvených Pappenheimovou metodou nafialovělou až hnědavou barvu. Eosinofilie granul závisí na pokročilosti tvorby hlavního bazického proteinu.
13 Metamyelocyty Postmitotické buňky, které se již nedělí a diferencují v granulocyty Buňka je přibližně veliká jako zralý granulocyt (12-14 µm) Jádro ledvinovitého nebo podkovovitého tvaru (neutrofilní, eosinofilní metamyelocyty) nebo stále nepravidelně ovoidní (bazofilní metamyelocyt) má hustě uspořádaný chromatin, nukleoly nejsou na nátěru patrné. Slabě eosinofilní cytoplasma obsahuje specifická granula (azurofilní granula, primární lysosomy, přetrvávají ve větším zastoupení pouze u neutrofilních Mm a jsou patrné jen v TEM) Neutrofilní Mm Bazofilní Mm nt = neutrofilní tyčka Eosinofilní Mm nt Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
14 MYELOCYTY N SG = neutrofilní, AG = azrofilní, EG = eosinofilní, BG = bazofilní granula E METAMYELOCYTY N B rer = zrnité endoplasmatické retikulum, Ly = lysosom E B Schémata: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984
15 VÝVOJ TROMBOCYTŮ trombo(cyto)poesa Trombocyty vznikají jako bezjaderné cytoplasmatické fragmenty megakaryocytů. Megakaryocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem GM-CSF a IL-3 diferencuje v bipotentní progenitorové buňky erytrocytů a megakaryocytů (MEP), z nichž se diferencuje v progenitorová buňka megakaryocytů (MKP). Megakaryoblast, precursorová buňka, je velká buňka (průměr 25 až 30 µm), s poměrně velkým jádrem, které má jemnou chromatinovou strukturou a zřetelné nukleoly; bazofilní cytoplasma neobsahuje granula. Během dalšího vývoje dochází k sérii po sobě jdoucích endomitos, tj. replikaci chromosomů (a centriolů) bez karyokinesy a cytokinesy, což má za následek postupné zvětšování buňky, vznik polyploidního jádra, které získává nepravidelně laločnatý tvar. V průběhu vývoje také začíná tvorba azurofilních granul (takové stádium bylo dříve označováno promegakaryocyt). Stimulační účin trombopoetinu (cytokin produkovaný játry) vede k postupnému zvýšení ploidie na 64 n a buňka se stává megakaryocytem.
16 MEGAKARYOPOESA Megakaryoblast je relativně velká buňka (25-30 µm), má veliké, kulovité až ovoidní jádro a bazofilní cytoplasmu bez granul. bazofilní cytoplasma Megaryocyt je největší hemopoetická buňka (průměr µm), má nepravidelně laločnaté heterochromatické jádro; objemná, lehce bazofilní cytoplasma obsahuje četná azurofilní granula.
17 Schéma TEM: Krstic, Illustrated Encyclopedia of Human Histology, 1984 N G G trombocyty G N N N G G MEGAKARYOCYT Velké polyploidní laločnaté jádro obsahuje několik nukleolů (N), které jsou vidět v TEM. Objemná cytoplasma obsahuje mnohočetné Golgiho komplexy (G) a centrioly (v perinukleární lokalizaci), mitochondrie, granulární ER. Periferní oblast cytoplasmy vykazuje políčka azurofilních granul (GR) oddělená invaginacemi plasmalemmy demarkační (rezervní) membrány (PDC). Povrch megakaryocytu není hladký, vybíhá ve výběžky (PR), které pronikají stěnou krevních sinusoid (SW). Trombocyty vznikají fragmentací cytoplasmy PR - okrsků, které mají již vytvořený marginální svazek mikrotubulů, a jejich následným uvolněním do krevní cirkulace. Z megakaryocytu vzniká okolo trombocytů. Zbývajícíčást buňky (jádro a perinukleární cytoplasma) jsou odbourány dřeňovými makrofágy. Porucha uvolňování trombocytů má za následek trombocytopenii.
18 Vedle vývojových stádií hemopoetických buněk a zralých krvinek se nacházejí v červené kostní dřeni také plasmatické buňky. Plasmatické buňky jsou efektorové buňky B lymfocytů, které produkují protilátky. Plasmocyty jsou ovoidní buňky s excentricky uloženým jádrem (umístění hrubých chromatinových hrudek při jaderném obalu propůjčuje jádru loukoťovitý vzhled, N). Paranukleárně je uložený rozsáhlý Golgiho komplex (G) a centrioly. Cytoplasma obsahuje bohatě vytvořené granulární ER (rer), které podmiňuje bazofilii cytoplasmy. Na dřeňových nátěrech obarvených Pappenheimovou metodou má cytoplasma vakuolizovaný vzhled. N
19 TVORBA MONOCYTŮ Monocyty se vyvíjejí z multipotentní myeloidní progenitorové buňky (CMP), která se pod vlivem cytokinů GM-CSF, G-CSF a IL-3 diferencuje v společnou progenitorovou buňku pro granulocyty a monocyty (GMP). Další vývoj GMP v progenitorovou buňku monocytů vyžaduje přítomnost transkripčních faktorů PU.1 a Egr-1 a je stimulován IL3 a GM-CSF. Vývojová stádia monocytů Monoblast je prekursorová buňka podobná myelobastu Promonocyt buňka se dvakrát dělí, v cytoplasmě se vyskytují nepočetná azurofilní granula Monocyt vývoj charakterizuje rozvoj zrnitého ER a Golgiho komplexu spojená s tvorbou azurofilních granul (primární lyzosomy). Monocyty vstupují do krevního oběhu, cirkulují zde okolo 8 hodin a pak migrují do vaziva, kde dozrávají v makrofagy (také pod vlivem GM-CSF a G.CSF).
20 TVORBA LYMFOCYTŮ - LYMFOPOESA Primárním místem lymfopoesy u člověka je červená kostní dřeň. Vývoj všech lymfocytů začíná z multipotentní lymfoidní progenitorové buňky (CLP), která je společná pro T a B lymfocyty a NK buňky. CLP, které exprimují GATA-3 transkripční faktory tvoří linii T lymfocytů, která na stádiu nezralého lymfocytu migruje do thymu, kde dokončí svou diferenciaci Transkripční faktor Pax5 aktivuje specifické geny CLP pro linii B lymfocytů NK buňky se pravděpodobně diferencují pod vlivem IL-2 a IL-15 Vývojová stádia lymfocytů Lymfoblast (prekursorová buňka) - prolymfocyt (menší buňka, jádro má hrubší chromatinovou strukturu, v cytoplasmě nepočetná azurofilní granula) - nezralý lymfocyt (malá buňka, velké jádro s hrubou chromatinovou strukturou) Diferenciace lymfocytů zahrnuje syntézu specifických povrchových molekul receptorů, které jsou charakteristické pro B and T linii: sig - povrchové imunoglobuliny u B lymfocytů, TCR (receptory T lymfocytů), dalšími povrchovými molekulami jsou CD antigeny Pro diferenciaci CLP z pluripotentní hemopoetické kmenové buňky jsou důležité Ikaros Family transkripční faktory
HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie
HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky
VíceHEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I
HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav
VíceExperimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2
Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2 Hemopoéza Hierarchie kmenových bun k Erytropoéza http://www.noblesmedart.com/morph.mov Vyzrávání erytrocyt erytropoetin, Fe, kys. listová,
VíceKrev. Krevní buňky (formované elementy)
Krev Krevní buňky (formované elementy) Red blood cells /RBC/ erytrocyty - 4 6 milionů/ 1 l White blood cells /WBC/ leukocyty - 5,000 9,000/ 1 l Platelets /PLT/ trombocyty - 150,000 300,000/ 1 l ERYTROCYTY
VíceMorfologie krvinek 607
Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,
VíceKREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie
KREV Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam Ústav histologie a embryologie MUDr. Filip Wagner Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie
VíceVaskulogeneze (časná embryonální perioda od 3. týdne) krevní ostrůvky (ephrin- B2 pro arterie, ephrin-b4 pro vény) Vznik krevních cév Angiogeneze (pre
Vývoj kardiovaskulárního systému Primitivní krevní oběh Vývoj srdce a cév Fetální krevní oběh Krvetvorba prenatální i postnatální Vaskulogeneze (časná embryonální perioda od 3. týdne) krevní ostrůvky (ephrin-
VíceMUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno
MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne
VíceKrev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
VíceDr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech Krvetvorba je nesmírně komplikovaný, komplexně řízený a dodnes ne zcela dobře
VíceREFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.
strana : 1 z 10 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,4 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 2 týdny 1 měsíc 5,0 20,0 5,0 19,5 1 3 měsíce 5,5 18,0
VíceZáklady Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal
Základy Hematologie/ZHEM Fyziologie leukocytů Radim Vrzal Fyziologie leukocytů Leukocyty = bílé krvinky součást imunitního systému druh Neutrofilní granulocyty Eosinofilní granulocyty Počet/1l krve (.10
VícePříprava krevního roztěru
Příprava krevního roztěru Správně Příliš tlustý Moc krve Nerovnoměrný tah Třásla se ruka Krev se srážela Mastné sklíčko Barvení roztěrů Standardním barvením pro krevní nátěry je tzv. panoptické barvení
Více1 Histologie buněk imunitního systému
1 Histologie buněk imunitního systému Buňky v krevním řečišti, které vykonávají imunitní funkce se obecně označují jako leukocyty bílé krvinky. Jejich název je odvozen od bílé vrstvy, kterou formují během
VíceKREV A KRVETVORBA. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
KREV A KRVETVORBA Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU https://static.wixstatic.com/media/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.jpg/v1/fill/w_646,h_363,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01/f7d5d5_556b193d57884373904c39dff4f187d6~mv2.webp
VíceSOUHRNNÁ STATISTIKA SEKK. Cyklus EHK: NKDF2/15 - Nátěr kostní dřeně - fotografie. Pacient A Fotografie 1
Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 02.10.2015 Odborná garance: Legenda: >>> > SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii... označuje správný (očekávaný)
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceSOUHRNNÁ STATISTIKA SEKK. Cyklus EHK: NKDF2/13 - Nátěr kostní dřeně - fotografie. Pacient A Fotografie 1
Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 20.09.2013 Odborná garance: SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii Legenda: >>> >... označuje správný (očekávaný)
VíceMyeloproliferativní neoplazie. L. Bourková, OKH FN Brno
Myeloproliferativní neoplazie L. Bourková, OKH FN Brno Chronická myeloidní leukémie - CML chronická fáze Periferní krev (PK): leukocytóza, neutrofilie - myelocyty, bazofílie, eozinofílie, blasty < 2% bývá
Více(základní morfologické abnormality) L. Bourková, OKH FN Brno
Lymfoproliferativní onemocnění (základní morfologické abnormality) L. Bourková, OKH FN Brno fyziologické LY reaktivní lymfocyty Základní rozdělení neoplazie ze zralých B buněk malignity ze zralých T a
VíceREFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.
strana : 1 z 10 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,0 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 5,0 20,0 2 týdny 6 měsíců 6 měsíců 2 roky 5,0 19,5 6,0
Víceení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby
Krev- složen ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby kmenové a progenitorové buňky regulace hemopoesy určeno výhradně pro přípravu pravu
VíceREFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.
strana : 1 z 11 REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S. KREVNÍ OBRAZ Leukocyty 10 9 /l 0 1 den 9,0 38,0 1 den 1 týden 5,0 21,0 1 týden 2 týdny 5,0 20,0 2 týdny 6 měsíců 5,0 19,5 6 měsíců 2 roky 6,0
VíceMUDr. Renata Procházková, PhD.
MUDr. Renata Procházková, PhD. I. Úvod do problematiky II. Krvetvorba III. Krevní buňky - funkce, morfologie IV. Růstové faktory V. Možnosti využití v praxi/výzkumu Nauka o krvi hematologie (haima krev
VíceVývoj krvetvorby. lení klinické hematologie FN Brno
Vývoj krvetvorby Dr. Kissová Jarmila Oddělen lení klinické hematologie FN Brno Krvetvorba představuje p proces tvorby krvinek v krvetvorných orgánech. Krvetvorba je nesmírn rně komplikovaný, komplexně
VíceSOUHRNNÁ STATISTIKA. 4 Lymfocytární pop.: Prolymfocyt
Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 14.03.2014 Odborná garance: SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii Legenda: >>> >... označuje správný (očekávaný)
VíceATC krev a krvetvorné orgány
ATC krev a krvetvorné orgány Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Helena Kollátorová Lékopis je státem vydávaný seznam léčiv.
VíceChronická myeloproliferativní onemocnění. L. Bourková, OKH FN Brno
Chronická myeloproliferativní onemocnění L. Bourková, OKH FN Brno Chronická myeloproliferativní onemocnění Chronická myeloidní leukémie (CML) s t(9;22), gen BCR/ABL pozitivní (Chronická granulocytární
VíceBuňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013
VíceTekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)
Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky) Složení krve (5,5 l) Plazma (55 % objemu krve): 91 % vody 7 % proteinů (albuminy, globuliny, fibrinogen), 2 % tuky, fosfatidy, cholesterol, glukóza,
VíceSOUHRNNÁ STATISTIKA SEKK. Cyklus EHK: NKDF2/16 - Nátěr kostní dřeně - fotografie. Pacient A Fotografie 1
Cyklus EHK: Stop termín (uzávěrka cyklu EHK): 24.11.2016 Odborná garance: Legenda: >>> > SOUHRNNÁ STATISTIKA Česká hematologická společnost ČLS J.E.P. NKRL pro hematologii... označuje správný (očekávaný)
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceKREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů
KREV SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc.
VíceZávěrečná zpráva k vyhodnocení cyklu EHK určená pro účastníky cyklu. SEKK Divize EHK Cyklus: NKDF2/15 - Nátěr kostní dřeně - fotografie
Tento cyklus byl realizován v souladu s dokumentem Plán EHK 2015, který je k dispozici na adrese www.sekk.cz v oddíle EHK. V tomto dokumentu naleznete informace, které se týkají jak tohoto konkrétního
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceTĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:
VíceKrev hem, hema sanquis
Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa
VíceREFERENČNÍ ROZMEZÍ HEMATOLOGICKÝCH VYŠETŘENÍ. Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 let
Strana 1 z 8 Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 ženy muži název zkratka jednotky min max min max Leukocyty WBC 10 9 /l 4,00 10,00 4,00 10,00 Erytrocyty RBC 10 12 /l 3,80 5,20 4,00 5,80 Hemoglobin
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
VícePřehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceHodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně
Hodnocení nátěru aspirátu kostní dřeně Buliková A, Mikulenková D dle doporučení laboratorní sekce ČHS JEP s akceptováním doporučení mezinárodních s platností od 1.2.2016 Příprava materiálu Odběr aspirátu
VícePROLIFERACE VIABILITA DIFERENCIACE (APOPTÓZA) Změna cytokinetických parametrů odráží efekt použitých modulátorů signálních drah
CYTOKINETICKÉ PARAMETRY PROLIFERACE VIABILITA DIFERENCIACE (APOPTÓZA) Změna cytokinetických parametrů odráží efekt použitých modulátorů signálních drah PROLIFERACE Množení buněk mitózou Dostatek živin,
VíceHematologické laboratorní metody. Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze
Hematologické laboratorní metody Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze Krevní obraz I leukocyty WBC (white blood cells) norma 4,0 9,0x 10 9 /l leukopenie útlum polékový, toxický,
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceTRVALÝ PREPARÁT. Zhotovení roztěru
TRVALÝ PREPARÁT Zhotovení trvalého preparátu zahrnuje usmrcení, fixování a barvení objektu. Podle způsobu zpracování rozeznáváme preparáty celkové (obsahují celý organismus), nátěrové, roztěrové, roztlakové,
VíceZáklady histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,
VícePRINCIPY HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU. Jana Šálková I. hematoonkologická klinika 1. LF UK a VFN
PRINCIPY HODNOCENÍ KREVNÍHO OBRAZU Jana Šálková I. hematoonkologická klinika 1. LF UK a VFN ZÁKLADNÍ HODNOTY muži ženy hemoglobin 120-160 g/l 135-175 g/l hematokrit 0,35-0,46 0,38-0,46 počet erytrocytů
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VíceZměny proti minulé verzi jsou označeny takto. Poslední aktualizace:
Změny proti minulé verzi jsou označeny takto. Poslední aktualizace: 2.12.2017 Program Hodnocení nátěru periferní krve (DIF) slouží, stejně jako ostatní programy EHK, k hodnocení rutinní práce účastníka.
VíceKrev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr
Krev- sanguis Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr Celkové množství krve -8-9% celkové tělesné váhy Normální objem
VíceVelikost živočišných buněk
Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceCYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
VíceSEKK s.r.o., Divize EHK Verze platná pro rok 2015, platí od: 1.4.2015. DIF - Hodnocení nátěru periferní krve Pokyny pro zápis výsledků
Zpracovaly: MUDr. Miloslava Matýšková, CSc., MUDr. Dana Mikulenková, supervizorky programu DIF Poslední aktualizace: 23.2.2015 Změny proti minulé verzi jsou označeny takto. Program periferní krve (DIF)
VíceTělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu
Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Evca.celseznam.cz Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí
VíceFORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY
Krev literatura : Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka. Praha, Epava, 1998. Machová,J.: Biologie člověka pro učitele. Praha, Karolinum, 2002. : Somatologie. Praha, Epava, 2004. Krev: charakteristika
VíceOBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
VíceStádia hematopoézy: v žloutkovém vaku, hepatolienální, dřeňové.
Část 5. Základy hematologie, koagulace, imunohematologie. Likvor. Kmenové buňky krvetvorby a vývojové linie jednotlivých krevních řad Stádia hematopoézy: v žloutkovém vaku, hepatolienální, dřeňové. Buněčná
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceMyelodysplastický syndrom. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Myelodysplastický syndrom MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Myelodysplázie Myelodysplázie- přítomnost morfologicky abnormální krvetvorby, má mnoho příčin ( deficit B 12, folátu,
VíceSeznam vyšetření - hematologická laboratoř
Seznam vyšetření - hematologická laboratoř V laboratoři hematologie jsou využívány referenční vycházejících z doporučení hematologické společnosti Jednotlivé parametry Dostupnost pro statim: Odezva statimová:
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceT lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální
VíceJaké máme leukémie? Akutní myeloidní leukémie (AML) Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom,
Akutní myeloidní leukémie (AML) Jaké máme leukémie? Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) Chronické leukémie, myelodysplastický syndrom, Chronické leukémie, mnohočetný myelom, Někdy to není tak jednoznačné
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VíceKrev a tělesné tekutiny
Krev a tělesné tekutiny Fyziologie člověka MUDr Dagmar Brančíková, Mgr.Jana Javora Email: jajavora@seznam.cz Krev Normální objem- normovolemie 4,5-6 litrů Snížení objemu : dehydratace (krvinek stejně,
VíceReferenční rozmezí. Oddělení klinické hematologie, Pardubická nemocnice. Název dokumentu. Abstrakt
strana : 1 z 10 Název dokumentu Abstrakt Rozdělovník Funkce Jméno Počet Exemplář Datum převzetí Podpis Zpracoval Schválil Ing. Součková Jindra, správce dokumentace Ing. Součková Jindra, správce dokumentace
VíceBuňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
Více1 Akutní myeloická leukemie
Hypertextový atlas patologie: Myeloproliferativní choroby 1 Josef Feit Do této kapitoly jsou zařazeny poruchy postihující bílé krevní řady: erytrocyty, granulocyty (neutrofily, eosinofily, basofily), monocyty
VíceKrevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky
KREVNÍ BUŇKY Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky 4,5 až 5 mil./mm3 Bezjaderné, ploché okrouhlé buňky, piškotovitý tvar, uprostřed
VíceMuž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní
Muž 15 let Klinická dg.: Lymphadenopathia colli l. sin, Rezistence pozorována od 3/2013 Bez progrese růstu Krevní a serologické nálezy negativní Suspektní tuhá nerovná uzlina, velikosti 3,5 x 2,5 x 2 cm
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceZákladní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
VíceImunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)
Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory
VíceMarcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno
Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních
VíceUniverzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
VíceAbnormality bílých krvinek. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno
Abnormality bílých krvinek MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno Abnormality bílých krvinek Kvantitativní poruchy leukocytů - reaktivní změny - choroby monocyto-makrofágového makrofágového
Vícerní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
Víceglutamine.php ší šířenší
KREV FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ REGULAČNÍ OBRANNÁ 1 SLOŽENÍ KRVE Ø dospělý člověk má 5 litrů krve (= 8% těl. hmotnosti) PLAZMA LEUKOCYTY ERYTROCYTY TROMBOCYTY PLAZMA www.abcbodybuilding.com/ glutamine.php
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Vícebílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceHLA - systém. Marcela Vlková
HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka
VícePatologie krevního ústrojí. II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru
Patologie krevního ústrojí II. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru H&E Polycythaemia vera Giemsa Erythroidní proliferace Glycophorin C Polycythaemia vera ABNORMAL MEGAKARYOCYTIC PROLIFERATION
VíceVAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6
VAZIVO Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce Mikroskopování preparátů A1-A6 Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie
VíceOtázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala
Otázka: Tělní tekutiny Předmět: Biologie Přidal(a): Kabala Hlavní složkou je voda. Je v ní rozpuštěno mnoho anorganických a organických látek. Voda je prostředím, ve kterém probíhají všechny biologické
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceMYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI
MYELOFIBROSA - DIAGNOSTIKA A LÉČEBNÉ MOŽNOSTI DEFINICE: chronické myeloproliferativní (klonální) onemocnění charakteristické zmnožením vaziva v kostní dřeni a extramedulární krvetvorbou (první popis -
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
Více