Úloha a postavení veřejných financí v české zdravotní politice Jan Mertl

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úloha a postavení veřejných financí v české zdravotní politice Jan Mertl"

Transkript

1 Úloha a postavení veřejných financí v české zdravotní politice Jan Mertl Úvod Tento příspěvek 1 je shrnutím úvah a přístupů, které ovlivňují úlohu a postavení veřejných financí v české zdravotní politice. Pokouší se o vysvětlení významných neuralgických bodů v této oblasti a pochopení příčin existujících problémů. Tím je dán i jeho poměrně široký záběr, který má jednotící logiku pouze ve snaze o postihnutí rozporů a obtížných dilemat, která jsou s úlohou a postavením veřejných financí ve zdravotnictví spojena. Příspěvek je svým charakterem diskusní a neklade si za cíl předkládat definitivní řešení, ale naopak porovnat a zhodnotit existující přístupy a otevřít pole pro navazující analýzy a polemiky týkající se veřejných financí v českém zdravotnictví v relaci k výsledkům, které od zdravotnictví očekáváme. Diferencovaná teoretická východiska zdravotní politiky Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad postavením a významem veřejných financí v současné zdravotní politice. V podtextu této úvahy je diskutovaná změna paradigmatu zdravotní politiky, kterou lze v hospodářské praxi sledovat. Výchozím stavem byla totiž univerzální odpovědnost státu za zdraví občanů, asi nejpregnantněji vyjádřena formulací péče o zdraví lidu (zákon č. 20/1966 Sb.). K naplnění této odpovědnosti stát organizoval a financoval zdravotnický systém. Paradigmatický posun v této oblasti lze charakterizovat ve smyslu vnímání pacienta jako nositele odpovědnosti za své zdraví, který si (s případnou pomocí státu) vyhledává ve zdravotnictví odpovídající potřebnou péči formou tržní poptávky a také usiluje o to, aby byl s využitím nastavených pojistných mechanismů tuto péči schopen uhradit, případně pokud tyto mechanismy nebudou z nějakých důvodů postačovat, byly tyto mechanismy doplněny dobrovolnou solidaritou ostatních členů společnosti. Je zřejmé, že oba dva póly v zásadě představují krajní filozofická východiska pro organizaci a financování systému zdravotní péče. Nicméně jejich shrnutí a komparace je velmi užitečné, jak ukazuje následující tabulka. 1 Příspěvek byl zpracován v rámci grantu GA ČR Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech, GA 402/07/0165, z něhož byla podpořena i účast autora na konferenci.

2 Tabulka 1 Odlišná východiska koncipování zdravotní politiky Liberální pohled Svoboda je pojímána jako absolutní hodnota vůbec. Jednotlivec je nejlepším soudcem vlastního blahobytu. Priority jsou determinovány vlastní vůli a ochotou platit. Priority zdravotnického systému jsou určeny na mikroúrovni, jde o to, zda se každému pacientovi léčba vyplatí nebo ne. Sociální darwinismus určuje kritéria přežití. V méně extrémní pozici je akceptována dobrovolná solidarita, která však nemá vést k vyrovnání pozice objektu pomoci s těmi, kteří se o sebe starají sami. Zákazníci hodnotí systém podle jeho schopnosti uspokojit jejich poptávky. Dobře informovaní zákazníci jsou schopni vyhledat sami svou nejefektivnější léčbu. Problém ekvity (rovnosti) nepatří do zdravotnictví, měl by být, pokud vůbec, případně řešen v sociálním systému a distribuci příjmů. Lékaři fungují jako agenti zprostředkovávající poptávku svých zákazníků. Zisk je správná a efektivní cesta k motivaci nabízejících splnit poptávku nemocných. Egalitární pohled Svoboda je pojímána jako skutečná možnost volby jednotlivce. Nemocný je často špatným soudcem cest k vlastnímu zdraví. Priority jsou determinovány společenským hodnocením potřeb. Priority jsou určeny identifikací největšího prospěchu z péče nebo léčby mezi jednotlivými pacienty. Jsou preferovány mechanismy, které na celospolečenské úrovni zabezpečí potřebnou solidaritu, pravidla pro její využití i sankcionují její zneužívání. Systém je hodnocen v rámci demokratického rozhodování podle zdravotního stavu populace a nákladovosti systému. Dobře informovaní lékaři jsou schopni určit nejefektivnější léčbu pro každého pacienta. Protože distribuce příjmů pravděpodobně nikdy nebude v relaci ke skutečné potřebě zdravotní péče, systém by měl být izolován od jejího vlivu. Lékaři fungují jako agenti identifikující potřeby svých pacientů. Profesionální etika a oddanost veřejné službě je tou správnou motivací, která umožňuje soustředit se na léčbu a péči o pacienta. Zdroj: WILLIAMS, A. Priority setting in public and private health care, In: CULYER, A.J., MAYNARD, A. (eds). Being reasonable about the economics of health. Cheltenham: Edward Edgar Publishing, 1997 Je zřejmé, že egalitární pohled předpokládá především využití veřejných financí na základě poskytování veřejné služby zdravotní péče a tedy konceptu veřejných investic do zdraví, naopak liberální pohled staví na soukromých zdrojích jako výsledku preferenční stupnice konkrétního pacienta tedy na soukromých investicích do zdraví. Nejde však o to, vyhrotit tyto věci v praxi. Výše uvedená tabulka shrnuje teoretické přístupy ve formě filozofických východisek a jako taková slouží k identifikaci a metodologickému rozlišení jednotlivých v praxi používaných přístupů a nástrojů. Investice soukromé jsou závislé na odpovědnosti a přístupu jednotlivce ke svému zdraví. Nesporně jsou však také závislé i na disponibilním důchodu jednotlivce, tedy na jeho rozpočtovém omezení. Soukromé investice do zdraví mají z pohledu individuálního tu vlastnost, že v okamžiku spotřeby zdravotní péče jedinec typicky nevytváří zdroje k jejich financování. Pro řešení této situace se využívá nepřímých mechanismů soukromého financování, jako jsou zdroje jiných subjektů (například financování zdravotní péče v rámci vnitrorodinné solidarity) nebo rozložení financování v čase (principy rizikového zdravotního či nemocenského pojištění).

3 Zároveň pak soukromé investice předpokládají konkrétního člověka, který je schopen se neustále a pravidelně racionálně rozhodovat na základě své ekonomicky racionální úvahy. Metodologické zakotvení soukromých investic (výdajů) do rozhodování jednotlivce je tak silné, že je na něm postavena celá ekonomická alokace a její mechanismy efektivnosti na základě individuálních preferencí. Soukromé investice umožňují autonomní rozhodování jednotlivce, ale, a to je nutno zdůraznit, v rámci jeho rozpočtového omezení. Racionálně konající jedinec tak musí toto omezení respektovat i v případě odůvodněné potřeby zdravotní péče. I to je jeden z důvodů pro realizaci investic veřejných. Investice veřejné jsou součástí konceptu státu blahobytu (Beveridge, 1942) a jsou realizovány na základě principů a postupů veřejné ekonomie. Podstatné v souvislosti s veřejnými investicemi je především to, zda stát sám provozuje zdravotnická zařízení, nebo zda prostřednictvím alokace veřejných prostředků podmíněné legislativními pravidly pro nakládání s nimi garantuje dostupnost zdravotnických služeb do populace. Zdravotnické služby jsou v konceptu veřejných investic modelově poskytovány bez poplatku v momentu spotřeby (free at the point of service), což implikuje nutnost získání prostředků k financování těchto služeb jinou formou než zpoplatněním konečné služby, obvykle zdaněním (národní zdravotní služba) nebo tvorbou parafiskálních pojistných fondů (veřejné zdravotní pojištění) kryjících souhrnné riziko populace (zdravotnictví). Veřejné investice především předpokládají existenci specifických politik, v našem případě zdravotní, které budou na základě demokratického procesu a občanské společnosti odrážet priority společnosti. Jedinec-občan by tedy měl podle konceptů veřejného financování spíše než vlastní racionální rozhodování volit zapojení a vlastní participaci na těchto politikách, aby pokud možno věrně odrážely společenské preference, jejichž aktuální charakter je určen a determinován demokratickým konsensem. Společenské instituce a proces tvorby politik je tak pro realizaci veřejných investic stejně klíčový jako determinace priorit jednotlivce pro investice soukromé s tím, že veřejné investice akcentují nediskriminační přístup k tvorbě politik umožňující participaci každého občana (Potůček, 2006). Veřejné investice do zdraví jsou diferencovány dle konkrétního systému financování těchto odvětví. Typicky jsou však svázány objemem veřejných rozpočtů, který je sledován v poměru k hrubému domácímu produktu. V tomto rozpočtovém omezení můžeme spatřovat limit, který je nutno na celospolečenské úrovni respektovat, protože ani objem společných zdrojů není neomezený a navíc je nutno jej získat přerozdělením, což je chápáno jako potenciálně neefektivní (Hayek, 1945). V rámci úsporných programů mohou být tyto investice

4 redukovány pod adekvátní míru, teoreticky však mohou být i vynakládány dodatečné prostředky bez vazby na jejich efektivní využití. Podstatným rozdílem mezi soukromými a veřejnými investicemi je mechanismus stanovení kvality financované služby (Cullis, a další, 1992). Soukromá investice je podmíněna ochotou obou zúčastněných stran k uskutečnění transakce. Proto je její charakter a kvalita určena průnikem nabídky a poptávky. Neexistuje obecný standard, jehož kritéria by měla transakce splňovat. To sice umožňuje vysoce kvalitní služby, pokud je poptávající požaduje a nabízející je ochoten a schopen nabídnout, ale také to umožňuje i nízkou kvalitu služeb, pokud se na ní například za cenu nízkých nákladů oba subjekty shodnou. To se zejména ve zdravotnictví může dostat do rozporu s léčbou lege artis. Proto typicky existují legislativní podmínky, které předepisují minimální atributy takových transakcí. Naopak veřejné investice jsou schopné stanovit a profinancovat určitý veřejný, nepodkročitelný standard. Jeho kvalita je tak určena legislativně a praxí veřejného zdravotnictví včetně evidence-based evaluace léčebných metod. Význam veřejné ekonomie ve zdravotní politice Tržním řešením v oblasti zdravotnictví je aproximace zdravotních rizik pomocí soukromého pojištění. To bylo historicky uplatněno např. v USA, ale i tam dospěl vývoj minimálně k regulaci jeho pravidel státem, řízení nákladů na zdravotní péči a snahy o využití úspor z rozsahu. Soukromé pojištění zdravotních rizik má však celou řadu vlastností, které jej činí pro praxi zdravotní politiky nevhodným jakožto univerzální řešení. Jsou jimi zejména (viz též Arrow 1963, Culyer a Newhouse, 2000): Selekce rizik vedoucí k nepojistitelnosti, nepojištěnosti a podpojištěnosti občanů. Pokud není aplikován neziskový princip ve smyslu alokace zisku dovnitř pojišťovny, snaha o dosahování zisku s cílem jeho alokace mimo pojišťovnu může potlačit smysl pojištění. Podstatná pro pojišťovnu je primárně bonita pojistného kmene, nikoli zdravotní stav pojištěnců z medicínského pohledu. Administrativní nákladnost a závislost na ekonomické aktivitě občana. Tendence bonitnějších pojištěnců zbavit se pobytu ve stejné skupině s méně bonitními může teoreticky vést až k likvidaci celého pojistného trhu Soukromá pojišťovna je instituce postavená na pojistně-matematickém modelu s cílem maximalizace zisku, nikoli instituce sledující prospěch svých klientů-pacientů a maximalizaci jejich zdravotního stavu. Tyto nevýhody samozřejmě nacházíme i u jiných druhů soukromého pojištění. Problémem v případě zdravotního pojištění však je, že výdajům na zdravotní péči se občan vyhnout

5 obecně nemůže, tj. imperativ k účasti na pojištění je absolutní. Jinak tomu je v soukromém pojištění životním týkajícím se vyšších příjmových kategorií a soukromém pojištění neživotním. Lze si představit i to, že pokud by např. byly nákladné pojistky větších objemů motorů, jejich podíl v automobilech by relativně klesl. Zde se může uplatnit princip nákladů mrtvé váhy známý z daňové teorie. Stejně tak mohou pojišťovny nepřímo nutit lidi, aby nestavěli své domy v záplavových oblastech apod. V tomto ohledu může soukromé pojištění působit do určité míry výchovně tj. potlačovat takové aktivity nebo stavy, které jsou zjevně rizikové a tudíž obtížně pojistitelné. V případě zdravotního pojištění tomu ale tak není, protože tento přístup velmi rychle naráží na fyzickou i psychickou identitu daného člověka, ale také jeho sociální postavení v ekonomice. A to jsou objektivní skutečnosti, se kterými těžko něco dělat v krátkém období a navíc zde existuje také princip svobody, který je principem základním, spojeným s vlastní existencí člověka. Stejně tak zde existuje právo na život a protože zdravotní stav je často s životem a jeho kvalitou silně svázán, je tu i těsná vazba mezi právem na život a právem na zdraví ve smyslu spotřeby zdravotní péče změnou zdravotního stavu vynucené. Vidíme tedy, že tržní řešení pomocí soukromého pojištění naráží ve zdravotnictví na řadu potíží. Spolu s aplikací principu solidarity to vede k jeho omezené použitelnosti v praxi zdravotní politiky. Ale pokud nelze obecně aplikovat princip soukromého pojištění, pak druhým racionálním postupem je použití ekonomie veřejného sektoru nebo zjednodušeně řečeno veřejné ekonomie. Je nutno předeslat, že veřejná ekonomie není v oblasti zdravotní politiky (ani nikde jinde) samospasitelná. Nevýhody a rizika, které jsou uváděny v teorii veřejných financí ohledně efektivnosti veřejného sektoru, samozřejmě platí i pro oblast zdravotnictví. Principem veřejného zdravotního pojištění není kalkulace a individualizace rizik, ale sdílení souhrnného zdravotního rizika populace. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění tak sice skutečně není daň (což bývá často mylně uváděno), ale je to specifický parafiskální příjem fond ve svém úhrnu kryjící souhrnné zdravotní riziko populace v daném roce ekonomicky vyjádřené jako náklady na zdravotní péči. Jakkoli lze dokazovat význam a zajišťovat efektivnost veřejného sektoru i čistě ekonomickými nástroji (Bénard, 1990), smysl jeho existence v ekonomice je výrazně širší. Především umožňuje spotřebu statků a služeb na principu práv občana tam, kde se na tomto stavu společnost demokraticky shodne. V případě zdravotnictví, kde je právo na zdraví definováno v Listině základní práv a svobod, to lze považovat za vhodný nástroj.

6 Zdůrazněme ale, že samotný pojem právo na zdraví je pouze deklaratorní, protože se nesporně nejedná o možnosti uplatňovat nároky na zdraví ve smyslu dosažení dobrého zdravotního stavu konkrétního člověka. Z podstaty medicíny a lidské existence, ale i ekonomických omezení vyplývá, že takové splnění nároků není možné garantovat. Pokud tedy diskutujeme o právu na zdraví, jedná se ve skutečnosti o diskusi reálných možností spotřebovávat zdravotní péči, kterou člověk čerpá v souvislosti se svými zdravotními problémy. Právo na zdraví tak lze interpretovat jako rovnost šancí na uzdravení. A samozřejmě je to stejné jako s jinými právy v praxi není nikdy dosaženo zcela, podobně jako např. právo na rovnost před zákonem v praxi není nikdy dotaženo do ideálních důsledků. Dalším smyslem využití veřejné ekonomie v praxi zdravotní politiky je výkon státní moci v zákonem definovaných případech. To se ve zdravotnictví uplatňuje jak v případě tzv. statků pod ochranou (např. povinná očkování, léčba infekčních onemocnění), tak i přeneseně ve smyslu zajištění dostupnosti zdravotní péče pro občany napříč sociálními skupinami a regiony. A posledním smyslem využití veřejné ekonomie je naplnění těch dimenzí a kritérií zdravotnictví, která, jak ukazují empirické zkušenosti z tržně orientovaných systémů zdravotnictví, trh spontánně nenaplňuje. Jedná se zejména o sociální dimenzi zdravotnictví, ale i etická kritéria, která tvoří organickou součást tržních vztahů, ale na základě preference momentální efektivity z nich mohou být vytěsněny (Smith, 1958). Zdůrazněme ještě jednu podstatnou skutečnost. Veřejné a soukromé zdravotní pojištění se zásadně liší v oblasti výběru pojistného a získávání klientů. Veřejné pojištění je získává na (obvykle povinném) principu občanském, soukromé pojištění na principu dobrovolné tržní poptávky. Ale v oblasti alokace je veřejná a soukromá pojišťovna od té doby, co byly zavedeny principy managed care v tržním systému (70. léta 20.stol., USA) velmi podobným subjektem snaží se pro své portfolio pojištěnců nasmlouvat a uhradit co nejefektivněji potřebnou zdravotní péči. I soukromá pojišťovna je tedy alokátorem v podobě třetí strany, pokud není uplatněna praxe, že pojišťovna hradí cenu účtovanou lékařem a uhrazenou pacientovi individuálně až ex post. Tak tomu ale většinou v případě tzv. managed care nebývá soukromé pojišťovny tyto metody začaly používat právě za účelem kontroly a snížení nákladů. Ve zdravotnictví tak klasický tradeoff alokátora veřejných prostředků, kde je vždy otázník co se týče efektivnosti, není tak snadno substituovatelný ve prospěch individuální alokace, protože i příp. soukromé pojištění je alokováno třetí stranou tedy pojišťovnou. Směšuje se totiž diskuse o skutečném, objektivním sociálním problému měřeném třeba životním minimem v relaci k příjmu daného občana na straně jedné, a na straně druhé

7 racionalita alokace a stanovení racionální ceny. Výsledkem takového směšování je jednoduchý, ale účinný trik racionalita ceny nebo spoluplatby se v koncepční rovině posuzuje podle toho, jestli daný člověk nebo daná domácnost na určitou zdravotnickou službu má. Pokud ano, tak se to bere jako dané, zdraví přece není zadarmo a tudíž pokud na to má, tak to holt zaplatí. Ekonomicky vzato tento stav implicitně předpokládá vertikální křivku poptávky po zdravotní péči a nulovou elasticitu poptávky daný objem zdravotní péče pacient spotřebuje v každém případě a za každou cenu. To je ještě umocněno vědomím, že veřejné zdravotní pojištění se platí solidárně podle příjmu. Nákladovost zdravotní péče je tak opticky poměřována k výši solidární platby pojistného (MZ ČR, 2007) což u většiny občanů znamená, že platí relativně značně méně, než spotřebují, neboť je aplikován princip solidarity vysokopříjmových s nízkopříjmovými. Tento stav ale vede ke zvláštnímu fenoménu. Cena zdravotní péče se bere jako daný fakt, nikdo příliš nezkoumá, jestli by se nedala třeba snížit při zachování její účinnosti a kvality, a hledají se pouze cesty, jak zajistit financování stále rostoucích nákladů. Tento přístup ve formě spirály ale nikam nevede, resp. postrádá jakýkoli omezující faktor, který jinak na běžných trzích vrací ceny na reálnou úroveň odpovídající skutečným preferencím obou stran a vycházejících v případě konkurenčních trhů z objektivní situace na daném trhu. A tak, zejména v případě soukromých výdajů na zdravotnictví, je pacient vystaven tvrzením o tom, že zdravotní péče prostě něco stojí a tudíž se zde otevírá fakticky nekonečný kanál, kterým je možné potenciálně čerpat finanční prostředky. Zájmem pacienta však je něco zcela jiného, jeho poptávka spočívá nikoli v konkrétní poptávce po zdravotnických službách, ale v udržení, případně obnově jeho zdravotního stavu. Vidíme, že je zde spolu s vertikální poptávkovou křivkou založen konflikt, který je vlastně omezen jen sociální situací pacienta a jeho rozpočtovým omezením. Z toho ale vyplývá další úloha pro veřejnou ekonomii ve zdravotnictví. Stanovení ceny alokátorem v ČR zdravotní pojišťovnou, má totiž, jak vyplývá z výše uvedeného, klíčový význam pro alespoň částečnou objektivizaci nákladovosti zdravotnictví. Z mezinárodního srovnání je totiž evidentní, že ceny zdravotní péče jsou tím vyšší, čím je větší podíl soukromých zdrojů při financování zdravotní péče (např. ve srovnání Velká Británie-SRN- USA). Jak ukazuje následující graf, v ČR je v tomto směru podíl soukromých zdrojů zatímco poměrně nízký a pravděpodobně i tomu lze přičíst doposud poměrně nízkou relativní úroveň výdajů na zdravotnictví v poměru k HDP.

8 Spoluúčast pacientů případ ČR Spoluúčast či jinak řečeno spoluplatby pacientů je standardním nástrojem ekonomie zdravotnictví a zdravotní politiky. Dle výsledků experimentální americké studie RAND (Brook, 2007) funguje jako nástroj redukce spotřeby zdravotní péče, ale prakticky bez ohledu na její charakter nebo potřebu. Významněji neovlivňuje ceny zdravotní péče samotné, tj. nákladovost jednotlivých léčebných metod. V České republice byla od roku 2008 zavedena spoluúčast pacientů. Deklarovaným přínosem tohoto opatření byla regulace nadspotřeby či zabránění zneužití zdravotní péče. V zavedené podobě (MZ ČR, 2007) není v podstatě jasné, zda je soukromým, nebo veřejným zdrojem financování a v řadě případů se nevrací do fondů veřejného zdravotního pojištění. I přes současné dílčí změny v úhradách (úprava marží pro lékárny, úprava úhrad od pojišťoven) poměrně významně navyšuje příjmy zdravotnických zařízení na principu výkonové úhrady. Z pohledu teorie veřejných financí je spoluúčast pacientů v zavedené podobě poplatkem. Je to tedy platba stanovená státem za konkrétní službu (klinické vyšetření, den v nemocnici, vyšetření na pohotovosti, výdej léku). Vzhledem k preferencím společnosti se výrazně odlišuje od skutečné ceny zdravotní péče, a splňuje charakteristiku účelovosti a ekvivalence (čím více pacient spotřebovává definované služby, tím více platí). O to diskusnější je, že příjem z regulačních poplatků obecně není příjmem veřejných rozpočtů, ale jak již bylo uvedeno, je příjmem příslušného zdravotnického zařízení, což v případě ambulancí, lékáren a některých nemocnic znamená, že je příjmem soukromého subjektu. Spoluúčast pacientů ve formě regulačních poplatků nesporně usměrňuje jejich chování při spotřebě zdravotní péče. Je však diskutabilní, zda tento fakt legitimizuje její zavedení v konkrétní podobě (MZ ČR, 2007). V tomto příspěvku není prostor pro širší rozbor, zmíním však alespoň otázku dětí. Je zřejmé, že děti, zejména pak děti do 15 let věku, zdravotní péči až na skutečné výjimky nezneužívají, naopak se návštěv u lékaře často obávají (Haškovcová, 2002). U této sociální skupiny tedy regulace nemá smysl. Druhým smyslem zavedení spoluúčasti by mohlo být zvýšit podíl financování systému ze soukromých zdrojů. V tom případě by ale musel být nabídnut za tuto spoluúčast dodatečný ekvivalent. To současná spoluúčast nenabízí jedná se pouze o regulativ. Ale prostor pro navýšení podílu soukromých zdrojů zde existuje, jak ukazuje mezinárodní srovnání výdajů na zdravotnictví na následujícím grafu. Pokud ale má být za spoluúčast nabídnut dodatečný ekvivalent, znamená to jít cestou nesnižování výdajů veřejných ani snižování krytí rizik

9 z veřejného zdravotního pojištění, ale naopak rozvoj systému na základě soukromých výdajů nad rámec současného standardu. Zdroj dat: OECD Health Data 2007 Závěrečné shrnutí Místo systematického rozvoje v intencích logiky a prokázaných účinných ekonomických mechanismů veřejného a soukromého financování převládá v české zdravotní politice neustálé svalování viny za opakovaně objevovanou neefektivnost z jednoho sektoru na druhý. Neefektivnosti veřejného sektoru, selhání zdravotnictví, ale třeba i nízké příjmy zdravotnických pracovníků a nespokojenost pacientů jsou medializovány s tím, že příčina je v tom, že zdravotnictví není dostatečně ztržněno. Na druhé straně je pak kritizováno rovněž soukromé financování zdravotní péče ve smyslu ohrožení práv pacientů a šance na uzdravení. Tím se blokuje jakákoli efektivnost, místo toho, aby když už je z určitých pohnutek a důvodů demokraticky rozhodnuto o veřejném financování, jsme se zdroje snažili využít co nejefektivněji. Naopak soukromé zdroje nejsou využívány na nadstandard, ale v podobě spoluúčasti jako pouze deklarovaný regulativ veřejného systému, i když i to je v mnoha případech iluzorní (děti). To je velmi diskusní přístup a je otázka, jestli takto můžeme dojít k cílové efektivnosti. V tomto kontextu jsou významné i úvodní poznámky o rozdílech v pojetí. Pokud bude neustále oscilováno a v praxi prosazováno pouze egalitární nebo naopak pouze liberální pojetí

10 zdravotnictví, příliš daleko se nedostaneme, protože vždycky než stačíme rozvinout nástroje jednoho, tak už se začne implementovat druhý přístup. Pochopení těchto faktů není automatické. Za většinou postojů jednotlivých aktérů jsou právě tyto ideové přístupy, které se projevují v jejich hodnocení jednotlivých nástrojů. Výsledkem v praxi jsou překotné změny legislativy (viz současné diskuse a urychlená příprava legislativních návrhů) a riziko suboptimálních výsledků takto narychlo zaváděných opatření. Také se podceňuje otázka právní, kdy na základě dlouhodobého konsensu jsou do mezinárodních smluv a ústavního pořádku ČR zavedeny určité principy, které jsou při jejich zavádění demokraticky schváleny a při tomto schvalování jsou také podrobně a konsensuálně prodiskutovány důvody pro jejich kodifikaci v dané podobě. Není tedy náhoda, že jsou přítomny. A následně se trvale zpochybňují, neboť se určitému aktéru nezdají vhodnévýhodné-spravedlivé. Bez nové diskuse v původním rozsahu však nelze takovéto změny přijímat nebo kodifikovaná ustanovení lacině zpochybňovat vzniká tak riziko velkých národohospodářských problémů. Závěrem poznamenejme, že nejde o to, že by se nemohl zvýšit podíl soukromých zdrojů ve zdravotnictví, ale je nutno analyzovat, co to přinese těm, kteří si to budou moci dovolit, a jaká bude situace těch, kteří si to naopak moci dovolit nebudou. Zároveň je nutno analyzovat proces a mechanismus stanovení ceny zdravotní péče v relaci k výsledkům v podobě zdravotního stavu obyvatel, neboť autentickým užitkem ze spotřeby zdravotní péče je právě její vztah ke zdravotnímu stavu, nikoli spotřeba samotná. Je zřejmé, že v mezinárodním srovnání ČR vykazuje doposud nízký podíl soukromých zdrojů ve zdravotnictví, tj. jeho zvýšení představuje určitou rozvojovou příležitost. Jde ale o to, zda výsledkem takového vývoje bude např. zvýšení responsiveness systému a rozsahu doplňkových služeb směrem k pacientům, a to tedy zejména těm, kteří budou ochotni za toto zvýšení responsiveness a nabídku doplňkových služeb legálně zaplatit, nebo zda výsledkem bude selekce rizik a propad obecného standardu zdravotní péče. Ale to už je otázka pro další výzkum.

11 Použitá literatura 1. ARROW, K.J. Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care. American Economic Review 53:5, prosinec 1963, str BÉNARD, J. Veřejná ekonomika I. Praha : EÚ ČSAV, BEVERIDGE, W. Social Insurance and Allied Services. London : HMSO, BROOK, R. The Effect of Coinsurance on the Health of Adults: Results from the RAND Health Insurance Experiment. [Online] BUCHANAN, J.M. Public Finance in Democratic Process, Fiscal Institutions and Individual Choice, Chapel Hill: The University of North Carolina Press, CULLIS, J. A JONES, P. Public Finance and Public Choice. London : McGraw Hill, CULYER, A.J., MAYNARD, A. (eds). Being reasonable about the economics of health. Cheltenham: Edward edgar publishing, CULYER, A. J., NEWHOUSE, P. (eds). Handbook of Health Economics. Amsterdam: Elsevier, GROSSMAN, M. On the concept of health capital and the demand for health. Journal of Political Economy, 80, HAMPL, M. Trojí přístup k veřejným statkům. In: Finance a úvěr, č. 51, 2/2001, str HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI HAŠKOVCOVÁ, E. Lékařská etika. 3. vydání. Praha : Galén, HAYEK, A. The use of knowledge in society. American Economic Review HÁVA, P. a kol. Analytická, hodnotová a koncepční východiska zdravotní politiky I. Sborník IZPE 1/2002, Kostelec nad Černými lesy: IZPE, HÁVA, P. a kol. Financování českého zdravotnictví v kontextu úhrad. Sborník IZPE 8/2003, Kostelec nad Černými lesy: IZPE, KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, MERTL, J. Ekonomické aspekty zdravotnictví v moderní společnosti. Disertační práce. Praha : VŠE MERTL, J., VYCHOVÁ, H. Úloha vzdělání a zdraví v ekonomickém rozvoji. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, MOONEY, G. Economics, Medicine and Health Care, second edition, Essex: Prentice Hall POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha: FSV UK, SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha : SNPL, MZ ČR. Návod na použití českého zdravotnictví v roce Praha : Ministerstvo zdravotnictví, Zdravotnictví České republiky ve statistických údajích Praha: ÚZIS, 2007

12 Abstrakt Předmětem zájmu příspěvku je postavení veřejných financí v české zdravotní politice ve světle poznatků ekonomie zdravotnictví a mezinárodní komparace zdravotnických systémů. Jeho cílem je diskutovat praxi české zdravotní politiky a úlohu, kterou v ní hrají veřejné finance. V této souvislosti také obsahuje úvahu nad smyslem a účelností použití veřejných financí ve zdravotní politice, z čehož vyplývá otázka, do jaké míry odpovídá česká praxe některým v teorii obhájeným přístupům. Částečně se dotýká také aktuální problematiky spoluúčasti, která navýšila rozpočet zdravotnictví ze soukromých zdrojů, ale v praxi české zdravotní politiky má velmi ambivalentní a neujasněné postavení. Příspěvek je svým charakterem diskusní a neklade si za cíl předkládat definitivní řešení, ale naopak porovnat a zhodnotit existující přístupy a otevřít pole pro navazující analýzy a polemiky týkající se veřejných zdrojů v českém zdravotnictví v relaci k výsledkům, které od zdravotnictví očekáváme. Klíčová slova zdraví, zdravotnictví, zdravotní pojištění, efektivnost, etika, veřejná ekonomie, veřejný sektor O autorovi Ing. Jan Mertl, Ph.D. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Předmětem jeho odborného zájmu jsou ekonomické aspekty zdravotnictví v moderní společnosti, zdravotní a sociální politika. V současné době působí na Vysoké škole finanční a správní. Kontakt:

Český zdravotnický systém

Český zdravotnický systém Český zdravotnický systém Bakalářské studium Vyučující:.. Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:... volitelný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 6 (KS) Způsob

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění

Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění Některé pohledy na veřejné a smluvní zdravotní pojištění Ing. Jan Pokorný 1 Obsah 1. Zdravotní pojišťovny jako potenciální účastníci trhu smluvního zdravotního pojištění východiska, současná situace 2.

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PROJEKTŮ CZ.1.04/1.1.00/46.00001 Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče

MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008. Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče MUDr. Miloš Suchý, Bc. Petr Suchý, Konference QUIP, Praha 12.2.2008 Měření výkonnosti, zkušenosti ze zdravotnictví a sociální péče Měření výkonnosti Slovo výkonnost je českou obdobou slova performance

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

Harmonogram výuky a sylabus předmětu Ekonomika zdravotnictví (garant doc.malý) jarní semestr 2013/2014; středa: 12,50 15,20; místnosti P4/S4

Harmonogram výuky a sylabus předmětu Ekonomika zdravotnictví (garant doc.malý) jarní semestr 2013/2014; středa: 12,50 15,20; místnosti P4/S4 Harmonogram výuky a sylabus předmětu Ekonomika zdravotnictví (garant doc.malý) jarní semestr 2013/2014; středa: 12,50 15,20; místnosti P4/S4 Základní (povinná) literatura, další prameny rozepsány u jednotlivých

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci. Zadavatel studie: AIFP

Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci. Zadavatel studie: AIFP Vnímání biologické léčby: veřejnost, lékaři, poli;ci Zadavatel studie: AIFP Parametry projektu 26 poli;ci 706 lékaři 1 006 veřejnost Veřejnost Lékaři 72 % populace ve věku 15-59 let nevědělo, co pojem

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Přístupy k hodnocení návratnosti investic V tržních podmínkách je hlavním užitkem investic přírůstek

Více

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu

Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část 00. Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu Osnova kurzu Vzdělávání vedoucích úředníků - obecná část ní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. 01. Informace ke studiu 02. Informace o kurzu 01. Úvod do managementu ve veřejné správě

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček Vliv farmaceutických firem na chování lékařů Jiří Vorlíček Základní léčebné možnosti v onkologii chirurgie radioterapie farmakoterapie Farmakoterapie Česká onkologická společnost ČLS JEP dlouhodobě usiluje

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Motivace V tržní ekonomice je alokace zdrojů a distribuce výstupu decentralizovaná je určena interakcemi mnoha kupujícími a mnoha prodejci, z nichž každý se stará

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení E-health pohled SÚKL a reálné zapojení Martin Beneš Státní ústav pro kontrolu léčiv SÚKL a e-health Za stávajícího stavu se SÚKL na e-health podílí zejména elektronickou preskripcí ereceptem Nepřímo pak

Více

I. LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK, DOPLNĚK STRAVY, KOSMETIKA A ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY Termíny 22.3. a 10.4.

I. LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK, DOPLNĚK STRAVY, KOSMETIKA A ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY Termíny 22.3. a 10.4. Vážení přátelé, dovolujeme si tímto navázat na naši předchozí spolupráci a pozvat Vás na workshopy z cyklu Aktuální otázky farmaceutického práva. Připravili jsme pro Vás opět novinky v problematice farmaceutické

Více

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Jaké představy má o rozvoji elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek Formální rámec elektronického zdravotnictví byl v rámci egovernment dán Usnesením vlády ČR

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo životního prostředí Adresa Vršovická 65/ Kontaktní osoba Mgr. Martina

Více

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr.

Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů. MUDr. Reforma? Ne, jen experiment v zájmu vlastníků zdravotních pojišťoven a zdravotnických řetězců na úkor pacientů i lékařů MUDr. Milan Kubek Experiment prosazovaný silou Zdravotnictví funguje proč tedy ten

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

UČEBNÍ OSNOVA. předmětu. Ekonomika

UČEBNÍ OSNOVA. předmětu. Ekonomika UČEBNÍ OSNOVA předmětu Ekonomika střední vzdělání s maturitní zkouškou 18-20-0/ 01 Informační technologie - Elektronické počítačové systémy Téma: Finanční gramotnost Počet hodin v UP celkem: 96 Počet hodin

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky [ 1 ] ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky PharmDr. Martin Beneš [ 2 ] ELEKTRONIZACE Elektronizace [ 3 ]

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

UČEBNÍ OSNOVA. Učební osnova předmětu EKONOMIKA. Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel

UČEBNÍ OSNOVA. Učební osnova předmětu EKONOMIKA. Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu EKONOMIKA Střední vzdělání s výučním listem 23-68-H/01 Automechanik RVP: Mechanik opravář motorových vozidel Počet hodin celkem: 66 Počet hodin tématu finanční gramotnost

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Efektivní právní služby

Efektivní právní služby PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS Efektivní právní služby 1 Co nás čeká? 2 PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS základní paragrafy a biosomilars; systém cen a úhrad biosimilars; zaměnitelnost

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Metodický list č. 1 EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 1 Název tematického celku: Úvod do předmětu ekonomika veřejného sektoru, veřejný sektor a veřejná správa. Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je

Více

K vymezení hry Titanic. Jan Mertl

K vymezení hry Titanic. Jan Mertl K vymezení hry Titanic Jan Mertl Otázka Podstatou hry Titanic je (v případě, kdy vznikne situace, za které nemohou přežít všichni) dilema těch, kteří mají informace a kompetence: Maximalizovat počet zachráněných

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Radek Policar 1.10.2013

Radek Policar 1.10.2013 Nadstandardy ve zdravotní péči po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ČR Radek Policar 1.10.2013 Milníky do 30. 11. 2011 bez nadstandardů 1. 12. 2011 až 4. 8. 2013 základní varianta ekonomicky náročnější

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA [ 1 ] Činnost SUKL jako organizační slo ky státu Je dána zákonem 378/2007 Sb. ZABEZPEČOVÁNÍ LÉČIV Díl 1 Úkoly orgánů vykonávajících státní správu v oblasti

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Marek Šnajdr Co je smyslem a cílem zdravotnictví? 1. Udržet či prodloužit délku života. 2. Udržet nebo zvýšit jeho kvalitu. 3. Onemocněním předcházet a nemocným zajistit

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky

Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ 20. 5. 2008 Léková politika I. Výchozí předpoklad,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR

Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma systému veřejného zdravotního pojištění v ČR Reforma zdravotnictví-forum.cz Tomáš Macháček Seminář IPVZ Praha, leden 2009 PŘÍBĚH REFORMY ČÁST PRVNÍ 2003 tři muži ve člunu 2004 založení o.s. Reforma

Více