CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK MODUL M04 FYZIKÁLN CHEMICKÉ ZKUŠEBNÍ METODY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Marie Pištková

3 Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly) OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Metodický návod na práci s textem Fyzikáln chemické metody analýzy Optické analytické metody Kolorimetrie a spektrometrie ve viditelné oblasti Vlivy a chyby pi spektrofotometrickém stanovení Praktické aplikace Stanovení železa 1,10 fenantrolinem Stanovení MnO v silikátech Stanovení TiO 2 v silikátech Infraervená spektrometrie Optická atomová spektrometrie Plazmová spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie Využití AAS pi analýze stavebních látek Atomová emisní spektrometrie Stanovení Na 2 O metodou AES Stanovení K 2 O metodou AES Rentgenometrie Rozdlení metod Rentgenová difraktometrie Rentgenová fluorescenní analýza Elektronová mikroanalýza Elektrometrické metody Potenciometrie Používané elektrody Využití pímé potenciometrie Vodivostní analýza (konduktometrie)...33 Zkoušky jakosti vodního skla a gelu SiO 2 konduktometricky Polarografie Autotest Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (43) -

4 5 Klí... 43

5 Fyzikáln chemické metody analýzy 1 Úvod 1.1 Cíle V tomto modulu se seznámíte se s nejbžnji používanými fyzikáln chemickými metodami, používanými pi analýze stavebních látek. Budete seznámeni jen velmi strun s jejich principy, praktickými aplikacemi. Je poteba mít na pamti, že s rozvojem pístrojové techniky, zejména se stále se zlepšujícími metodami detekce se také postupn mní i používané fyzikáln chemické postupy. Stávají se mén asov náronými a využití výpoetní techniky, která je již mnoho let bžnou souástí pístrojové techniky umožnilo zrychlit a uinit velmi uživatelsky píjemnými vtšinu fyzikáln chemických metod. Jednak se jedná o sledování nastavení pístroj, zaznamenávání jejich provozního asu a umožnní tak jejich vesné údržby. Jednak se jedná o programové vybavení, kdy jsou k dispozici uložené pracovní podmínky jednotlivých metod, jejich kalibrace a kontrolní postupy pro jednotlivé metody. Dozvíte se pro jsou dležité gravimetrické a volumetrické postupy a jaké jsou limity použití fyzikáln chemických metod pro analýzu. 1.2 Požadované znalosti Pedpokládané a požadované znalosti jsou základní znalosti z fyziky a chemie v rozsahu uiva VUT. Pro fyzikáln chemické metody jsou používané chemické reakce, z nichž ást byla využita již pi klasických vážkových a odmrných metodách a jejich teoretických základech. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná ke studiu je pibližn hodin v závislosti na stavu znalostí studenta. 1.4 Klíová slova Fyzikáln chemické metody, optická absorpní spektrometrie, optická emisní spektrometrie, rengenometrie, potenciometrie, ph, konduktometrie, 1.5 Metodický návod na práci s textem Pi studiu textu vycházejte z informací, které jste si osvojili v modulech 1-3. Pedevším se snažte pochopit principy jednotlivých metod a utite si jejich použití v analýze stavebních látek. Je nutné rozlišovat mezi emisními a absorpními optickými metodami; rozdíl mezi jednotlivými elektrometrickými metodami a jejich využitím. Mjte na - 5 (43) -

6 pamti, že zkušebních fyzikáln chemických metod je celá ada a jejich postupné pronikání do zkušebních laboratoí je dáno jednak zamením zkušebních laboratoí, rozsahem a etností provádných zkoušek, požadavky na rychlost a pesnost analýzy a v neposlední ad finanní nároností píslušné instrumentální techniky a jejího provozu. V rámci tohoto modulu se seznámíte pouze s omezeným potem fyzikáln chemických metod, které se již bžn ve zkušebních laboratoích používají a také postupn zaínají používat. V mnohých pípadech jsou kontrolní provozní laboratoe využívány také pro kontrolu ovlivování složek životního prostedí výrobou, takže sledují také vybrané ukazatele ve vypouštných odpadních vodách, kvalitu imisí a plynných zplodin apod.

7 Fyzikáln chemické metody analýzy 2 Fyzikáln chemické metody analýzy Analytické laboratoe pracující v rzných odvtvích prmyslu, výzkumu i kontroly životního prostedí mají krom metod klasické analýzy celou adu pístroj, které umožují provést žádaný (potebný) rozbor mnohem rychleji, pípadn pesnji, než umožují metody klasické vážkové a odmrné analýzy. Pi používání tchto metod sledujeme obvykle uritou fyzikální veliinu v kombinaci s chemickým jevem (reakcí). V posledních letech se uplatují v chemických i zkušebních laboratoích stále výraznji fyzikální a fyzikáln chemické metody. Nacházejí uplatnní všude tam, kde je nutný vtší objem analýz, analýza nízkých koncentraních rozsah vybraných složek stavebních látek, rychlejší provedení analýzy, apod. Možnosti mení jsou ješt rozšíeny využíváním výpoetní techniky jako ídící a vyhodnocovací jednotky mícího zaízení. Tím se uvolnila cesta k využívání databází látek, jejich metod analýzy, programové balíky jako píslušenství pístroj umožující pohodln a rychle zavádt zkoušky rzných parametr na rzných matricích. Firmy dodávající takováto zaízení k nmu dodávají krom obecného návodu k použití také ucelený souhrn metod, používaných ke kontrole v rzných odvtvích prmyslu i environmentální analýzy. Nkteré pístroje obsahují i programy na kontrolu nastavení pístroje, sledování potu pracovních hodin pístroje a auto detekci možných bžn se vyskytujících chyb. Fyzikáln chemické analytické metody sledují kombinaci chemického a fyzikálního jevu. Mí se fyzikální veliina, která má definovaný vztah ke koncentraci urité složky, která se danou zkouškou zjišuje. Pro nkteré látky jsou jediným možným postupem stanovení. Analytické postupy používající fyzikáln chemických metod jsou založeny na mení vhodné veliiny, která pedstavuje analytický signál, který je funkcí obsahu sledované složky koncentrace látky. Podle povahy analytického signálu rozlišujeme jednotlivé druhy fyzikáln chemických analytických metod. Píklad 2.1 Pi zjišování stopových koncentrací látek nelze použít metody vážkové a odmrné analýzy, protože zjišovaná množství stanovované látky jsou tžko važitelná a neexistují vhodné postupy, jak by je bylo možno klasickými postupy dvryhodn stanovit. Napíklad tžké kovy Hg, Cd, Pb, ve stavebních látkách, vod, jsou pítomny maximáln v jednotkách mg/kg v pevných látkách a ve vodách ádov v µg/l. Stopová množství organických slouenin toxických pro lovka a životní prostedí se vyskytují v pevných látkách v µg/kg a ve vodách v ng/l. Krom toho alkalické kovy (Na, K, Li, Rb, Cs) se bžn stanovují pedevším metodami optické spektrometrie v oblasti atomových spekter, protože klasické postupy pro tyto prvky jsou zdlouhavé a mnohdy by je nebylo možno použít vzhledem k matrici, ve které by je bylo nutno stanovovat. Zárove je nutno si uvdomit, že vtšina bžn používaných fyzikáln chemických metod není metodami absolutními tzn. že vztah mezi menou veliinou a koncentrací stanovované látky je výslednicí nastavení pístroje a kalibrace na zvolenou standardní látku. Tím je myšleno, že vztah mezi koncentrací a signá- - 7 (43) -

8 lem pístroje je závisle promnná, mže se postupn mnit tak, jak se mní parametry pístroje a je nutno toto nastavení v pravidelných intervalech kontrolovat. 2.1 Optické analytické metody Velice rozšíené fyzikáln chemické metody jsou optické metody, založené na interakci hmoty se záením. Jsou založeny na absorpci a emisi elektromagnetického záení. Jsou založeny na Kirchhoffových zákonech o emisi a absorpci elektromagnetického záení. V pípad optických analytických metod se jedná o zmny, které nastávají pi prchodu záení transparentním prostedím a pi interakci atom s elektromagnetickým záením. Podle tohoto principu rozlišujeme optické metody na nespektrometrické, pi kterých sledujeme zmny elektromagnetického záení pi prchodu prostedím a metody spektroskopické, kdy dochází k interakci atom a molekul s elektromagnetickým záením. Spektrometrické metody dále rozlišujeme ástic, které interagují se záením na Metody molekulové spektrometrie Molekulová absorpní spektrometrie v UV/VIS oblasti Molekulová absorpní spektrometrie v IR oblasti Metody atomové spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie Atomová emisní spektrometrie Rentgenová spektrometrie Bžn používané optické analytické metody jsou založeny na emisi, rozptylu nebo absorpci záení atomy, ionty a molekulami v závislosti na vlnové délce _ nebo vlnotu ν = 1 cm -1. λ V závislosti na intervalu vlnových délek, pi nichž se mí urité fyzikální vlastnosti spojené se zmnami v elektronovém obalu oznaujeme jednotlivé oblasti následujícím zpsobem. Název oblasti Tabulka 2.1 Rozsah vlnových délek jednotlivých oblastí Vlnová délka [nm] Vlnoet Rentgenová nm Ultrafialová (vakuová) nm ] _ ν = 1 λ [cm - Ultrafialová (blízká) nm Viditelná nm Infraervená (blízká) 0,75 2,5 µm Infraervená (stední) 2,5 50 µm

9 Infraervená (vzdálená) µm Mikrovlnná mm Radiofrekvenní mm Kolorimetrie a spektrometrie ve viditelné oblasti Patí mezi nejstarší a nejoblíbenjší fyzikáln-chemické metody. Vyniká pesností, rychlostí, citlivostí a je experimentáln nenáronostá. Sleduje absorpci elektromagnetického záení v intervalu od 200 do 800 nm. Podle experimentálního uspoádání oznaujeme postupy založené na tomto principu jako: Kolorimetrie - historicky nejstarší a nejjednodušší metodika, detekce absorpce záení se zde provádí okem Fotometrie - mení ve viditelné ásti spektra, místo monochromátoru typu difrakní mížky využívá barevné filtry Spektrometrie - mení spekter ve viditelné i ultrafialové oblasti, monochromatické záení se získává pomocí monochromátor (difrakních mížek), detekce je objektivní Spektrometrie s diodovým polem - tradiní detektor (fotonásobi) je nahrazen adou citlivých fotodiod - detekce signál probíhá všemi fotodiodami souasn Tyto fyzikáln chemické metody jsou metody spektrální absorpní analýzy. Jimi stanovujeme množství barevné látky v roztoku. Není-li stanovená látka sama barevná, pevedeme ji na barevnou sloueninu vhodnou chemickou reakcí s anorganickým i organickým inidlem. Koncentraci stanovené barevné sloueniny v roztoku zjišujeme zpravidla porovnáním intenzity tohoto zbarvení se standardními roztoky, které obsahují tutéž látku ve známé koncentraci. Zbarvení srovnáváme nkterým z postup uvedených výše.. Barevnost roztok se projevuje schopností pohlcovat svtelné záení urité vlnové délky. Tento jev se nazývá s vtelná a b s o r p c e. Vztah mezi tlouškou absorbující vrstvy, absorpcí svtla a koncentrací absorbujícího barevného roztoku vyjaduje Lambert-Beerv zákon. Barevnost roztok se projevuje schopností pohlcovat neboli absorbovat svtlo urité vlnové délky. Chceme-li dosáhnout, aby dva roztoky téže látky, ale rzné koncentrace, mly stejnou absorpci, musíme vzít silnjší vrstvu mén koncentrovaného roztoku. Platí tzv. L A M B E R T - B E E RV ZÁKON kde l 1, l 2 jsou tloušky vrstev obou roztok, c 1, c 2 jsou jejich koncentrace. c 1 l 1 = c 2 l 2 (2.1) 9(43)

10 Pi nulové absorpci je propustnost stoprocentní a naopak. V praxi je výhodnjší poítat s tzv. a b s o r b a n c í roztoku, ponvadž její závislost na koncentraci barevné složky v roztoku je l i n e á r n í : A = ε c d = log I 0 I (2.2) kde d je tlouška vrstvy barevného roztoku c je jeho koncentrace, ε (epsilon) je m o l á r n í a b s o r pní k o e f i c i e n t a má rznou hodnotu pro rzné barevné látky a pro rznou vlnovou délku. I 0 je intenzita záivého toku ped prchodem absorbující vrstvou I je intenzita záivého toku po prchodu absorbující vrstvou Absorbance (dívjší název extinkce) bezbarvého roztoku je nulová, zatímco "erného" roztoku ( o nulové propustnosti) je nekonen veliká. Barevný roztok absorbuje siln pouze svtlo urité vlnové délky (komplementární neboli doplkové k vlastnímu zbarvení). Proto je vhodné pracovat s monochromatickým svtlem pi nejvhodnjší vlnové délce. Definice Kolorimetrie je analytická metoda, která umožuje stanovit koncentraci barevné látky v roztoku. Pokud není stanovovaná látka barevná, pevedeme ji vhodnou chemickou reakcí na barevnou sloueninu, jejíž intenzita barvy ve v uritém rozsahu pímo úmrná koncentrací stanovované látky. Kolorimetrie je založena na vizuálním porovnávání intenzity zbarvení zkoumaného roztoku a modelového standardního roztoku, pípadn ady modelových standardních roztok. Pístroje, používané k mení a založené na tomto principu se nazývají spektrofotometry. Svazek polychromatického záení vycházející ze zdroje dopadá na vstupní štrbinu monochromátoru. Po rozkladu na mížce nebo hranolu vychází z výstupní štrbiny svazek pibližn monochromatického záení, které je charakterizováno intervalem vlnových délek, které projdou výstupní štrbinou. Stední hodnotou tohoto intervalu je nastavená vlnová délka. Velikost intervalu je závislá na konstrukci pístroje (u bžných spektrometr bývá 1-5 nm). Po prchodu absorpním prostedím (vzorek umístný v mrné kyvet 1 ) dopadá monochromatické záení na fotoelektrický detektor a vzniklý fotoproud je veden na digitální výstup. 1 Kyveta je mrná nádobka používaná v molekulové spektrometrii. Obvykle bývá sklenná, i z vhodného plastu, pro mení v UV oblasti z kemenného skla. Mže mít obdélníkový, ale i kruhový prez. Bžn používaná optická délka kyvety je 10 mm až 50 mm. Do ní se nalévají

11 Obr. 2.1 Schéma jednoduchého spektrometru Spektrometrii v ultrafialové a viditelné oblasti (UV/VIS) lze použít v kvantitativní analýze, kdy z namené absorbance mžeme pímo zjistit koncentraci mené složky. Základem optického systému je monochromátor. Monochromátorem bývá mížka nebo hranol. Jako svtelný zdroj se používá wolframová žárovka ve viditelné oblasti a deuteriová výbojka v UV oblasti. Detektory záení poté, co jeho ást byla absorbována jsou od nejjednodušších fotobunk, fotolánk až po moderní CCD detektory Vlivy a chyby pi spektrofotometrickém stanovení asový prbh reakce nutné pro vývoj a stálost mené barevné sloueniny jsou nutné faktory, které je nutno znát. Krom asové závislosti je nutná také závislost rychlosti reakce na teplot. Sledují se asové a teplotní závislosti prbhu zvolené analytické reakce. Dosažené maximum nebo prodleva na kivce pak udávají asový limit, vhodný pro vlastní mení. asový prbh reakce pi rzných teplotách potom slouží k nalezení optimálních podmínek pro provádní zkoumaného stanovení (zkoušky). Vliv teploty se zmnou teploty se mní také rychlost rovnovážná konstanta reakce (viz modul 1) a v návaznosti na ni také parametry zkoušky, vyvinuté pro konkrétní podmínky, jejichž nedodržení má za následek chyby stanovení Vliv ph v závislosti na ph se mní podmínky reakce Solná chyba vliv vtších koncentrací solí má za následek zmnu aktivitních koeficient reagujících složek mené roztoky a vkládá se do kyvetového prostoru. Jinou alternativou je prtoná kyveta, fixovaná v kyvetovém prostoru a mené roztoky se do ní nasávají a vypouštjí po zmení erpadlem. 11(43)

12 Vliv matrice pokud je jiná matrice než pro kterou byla metoda vyvinuta a odzkoušena, nelze vylouit pítomnost rušivých vliv, s jejichž odstranním postup nepoítal Praktické aplikace Spektrometrické postupy analýzy bžných složek životního prostedí a nízkých koncentrací prvk ve stavebních látkách (po jejich pevedení do roztoku a odstranní rušivých vliv) jsou velmi rozšíené. Následující postupy reprezentují jen malou ást zkoušek, využívaných v silikátové analýze. Z dalších bžných zkoušek lze uvést ješt stanovení fosforu, amoniaku, dusinan, fluorid, chrómu, niklu, kemiitan a podobn Stanovení železa 1,10 fenantrolinem K rozboru se používá alikvotní ást filtrátu po oddlení kyseliny kemiité, obsahující vhodné množství Fe O. 2 3 Principem barevné reakce je tvorba erven zbarveného komplexu s železnatými kationty. Železité ionty se zredukují chloridem hydroxylamonným. Dvojmocné železo tvoí s 1,10 fenantrolinem ervený komplex, jehož intenzita je stálá nejmén 10 hodin, v rozsahu ph 5-9. Vybarvený roztok alikvotního podílu vzorku se mí pi vlnové délce = nm Stanovení MnO v silikátech K rozboru se bere alikvotní ást filtrátu po stanovení kyseliny kemiité. V tom pípad je nutno pítomnou kyselinu chlorovodíkovou odkouit s koncentrovanou kyselinou sírovou. Vhodnjší je provést stanovení ze zvláštní navážky po rozkladu pomocí kyseliny dusiné. Princip stanovení spoívá v oxidaci iont Mn 2+ v prostedí zedné HNO 3 jodistanem draselným na fialov zbarvený anion manganistanový, MnO 4. Vzniklé zbarvení se mí pi vlnové délce = nm podle typu pístroje Stanovení TiO 2 v silikátech K rozboru se používá alikvotní ást filtrátu po odfiltrování kyseliny kemiité, obsahující 0,2 až 7 mg TiO 2. Princip stanovení spoívá v promení intenzity zbarvení analyzovaného roztoku po reakci s peroxidem vodíku, který tvoí v prostedí zedné kyseliny sírové s ionty titanylu žlut zbarvený komplex Infraervená spektrometrie Infraervená spektrometrie (IR, I, infrared ) je metoda založená na interakci elektromagnetického záení o vlnové délce ádov 1mm 1 µm (infraerveného záení) s meným vzorkem. Pi dopadu tohoto záení na molekuly vzorku dochází ke zmnám rotaního a vibraního stavu molekul slouenin obsažených v mených preparátech. Nejedná se o zmny v elektronové stavb atom. Vibrace molekul dlíme na valenní a deformaní. Valenní vibrace atomy kmitají ve smru svých vazeb, mní se meziatomová vzdálenost, zstávají konstantní vazebné úhly

13 Deformaní vibrace atomy kmitají ve smru kolmém na tyto vazby, mní se vazebné úhly, zstává konstantní meziatomová vzdálenost Každá vibrace nebo rotace molekuly, pokud se pi ní mní dipólový moment, vede k absorpci (emisi) záení. Infraervených absorpních spekter používáme k urení struktury látek. Protože pechody mezi jednotlivými rotaními a vibraními stavy jsou kvantovány (dochází k nim nespojit, podobn jako k energetickým peskokm elektron v obalech atom), projeví se to rznou mrou absorpce infraerveného záení pi jednotlivých vlnových délkách záení. Obr.2.2 Možné typy vibrací tíatomových molekul oxidu uhelnatého a vody V souasné dob je vypracována ada metod infraervené spektrometrie vhodných pro rzné úely. Píprava vzork z oboru stavebních hmot je pomrn nároná. Aby byl pipraven transparentní vzorek, je nutné zhomogenizovaný zkoumaný vzorek smísit s bromidem draselným v pomru (1+249) a slisovat v evakuované form na irou, prhlednou tabletku, tzv. peletu. Ta se potom použije k vlastnímu mení. Mení v infraervené oblasti spektra se provádí na infraervených spektrometrech. Hlavními souástmi infraerveného spektrometru je zdroj záení, monochromátor, detektor infraerveného záení a registraní zaízení dnes obvykle snímání spekter a jejich uložení jako soubor pomocí ídícího software. Zdroj produkuje polychromatické infraervené záení. To dopadá na monochromátor, který umožuje plynulou zmnu vlnové délky záení. Monochromatický paprsek je dále rozdlen na dv ásti. Jedna ást prochází vzorkem, druhá srovnávacím prostorem (pípadn se srovnává se spektrem istého rozpouštdla, nebo istého KBr, se kterým se mená pevná látka zhomogenizovala a slisovala). Pi mení dopadá na detektor stídav paprsek prošlý mrným prostorem pístroje a paprsek prošlý srovnávacím prostorem. Intenzita obou paprsk (spekter) se zaznamenává a automaticky srovnává. Obvykle se mí v rozsahu vlnové délky 2 20 µm. 13(43)

14 Výsledkem mení je infraervené vibraní spektrum studované látky, tj. závislost vlnotu na intenzit záení. Zmna rotaního a vibraního stavu molekul se projeví poklesem transmitance pi odpovídající vlnové délce, tzv. absorpní pás). Absorpní pásy ve spektru odpovídají jednotlivým vibracím molekuly. Z vibraního spektra tak lze získat informace o molekulách resp. skupinách atom i o jejich uspoádání. Vedle identifikace látek lze metody I spektrometrie použít ke studiu rozložení náboj v molekulách, mezijaderných vzdáleností, pítomnosti vody v krystalech i ke kvantitativní analýze smsí látek atd. Ta se dá v souasné dob provádt s uritým komfortem, protože pro jednotlivé skupiny látek existují knihovny spekter jako doplkový software infraervených spektrometr. Porovnáním nameného spektra s píslušnou knihovnou se na výstupu objeví vypotené pravdpodobnosti výskytu jednotlivých látek. Kvalifikovaná a zkušená obsluha pístroje ale musí z tchto dat vyhodnotit výsledky píslušné analýzy. Kvantitativní analýza se provádí na stejných principech jako v pípad UV a VIS spektrometrie. Infraervená spektrometrie se dnes používá pro kvantitativní vyhodnovení obsahu extrahovatelných látek a nepolárních extrahovatelných látek, dále ke sledování kemiitých úlet, apod. Otázka Setkali jste se s výše uvedenými metodami analýzy stavebních látek? 2.2 Optická atomová spektrometrie U optických atomových spekter dochází pi interakci atomu s elektromagnetickým záením k excitaci valenního elektronu. Elektromagnetické záení mžeme posuzovat ze dvou hledisek. Jednak jako vlnní, jednak jako proud ástic foton. Tedy má charakter vlnní i korpuskulární. Abychom mohli mit energii záením transportovanou, musíme vymezit ást prostoru, kde transport probíhá. Obvykle je dána svazkem paprsk, který je na prezu tvoen kružnicí, pípadn obdélníkem (nap. spektrální ára). Rozeznáváme 3 druhy vzájemného psobení elektromagnetického záení s látkami: Samovolné vyzaování (spontánní emise) Pohlcování záení (absorpce) Vynucené vyzaování (stimulovaná emise) Všechny metody optické atomové spektrometrie jsou založeny na interakcích atom a elektromagnetického záení. Konstrukce jednotlivých mících zaízení (pístroj) závisí na tom, zda sledujeme emisi záení, absorpci nebo fluorescenci. Na obrázku je uvedeno základní funkní schéma metod optické spektrometrie.

15 Obr. 2.3 Blokové schéma metod atomové emise a absorpce Z obrázku je patrno, že ada konstrukních prvk instrumentace je pro jednotlivé metody spolená, ale vzhledem k metod má asto odlišný charakter a význam Plazmová spektrometrie Mezi nové zdroje buzení optických emisních spekter atom a iont patí plazmové 2 zdroje. Používají se etné sestavy Zdroj plazmy je stejnosmrný oblouk, vzniklé plazma je petlakem plynu peneseno do optické osy mrného pístroje Kapacitní mikrovlnné plazma (CMP) pi atmosférickém tlaku Mikrovlnná indukn vázaná plazma (MIP) pi sníženém nebo atmosférickém tlaku Vysokofrekvenní indukn vázaná plazma pi atmosférickém tlaku (ICP) nejastji využívaná v komerních analytických spektrometrech. Indukn vázaná plazma je tvoena objemem ionizovaného argonu a volných elektron za vysoké teploty. Je stabilizována interakcí s vysokofrekvenním polem. Výboj ICP vzniká za atmosférického tlaku v proudu plynu, nejastji argonu, v soustav koncentricky uspoádaných žáruvzdorných trubic (viz obrázek). Podmínky vzniku plazmy jsou voleny tak, aby podíl plazmy, nalézající se v cívce získal tvar toroidu. Za vhodných podmínek mže být ve výboji proražen úzký kanál, do nhož lze zavést aerosol tak, aby se neporušila stabilita plazmy. Prchodem aerosolu vzorku tímto kanálem dochází k vypaení vzorku, atomizaci a ionizaci volných atom a iont. Experimentální podmínky pro vznik plazmového výboje jsou nastavitelné, a umožují tak simultánní stanovení mnoha prvk, nejastji ve vodných roztocích. Kalibraní kivky pro jednotlivé prvky jsou lineární v oboru 4 až 6 ád. Metoda je vhodná i pro stanovení a dkaz tžce stanovovatelných prvk, jako jsou bor, fosfor, kemík, uran, vzácné zeminy a další prvky. 2 Plazma tvrté skupenství hmoty. 15(43)

16 Obr. 2.4 Indukn vázaná plazma a)ve spektrometru, b) schématicky Interference 3 v ICP Nejastji se vyskytují rušivé vlivy zpsobené ásteným nebo úplným pekryvem emisních ar s blízkými vlnovými délkami. Pedevším se to týká pechodových prvk s bohatými emisními spektry (nap. Fe, Co, Ni, W, U) nebo prvk s intenzivními arami vyskytujícími se v analyzovaném vzorku v koncentracích o nkolik ád vyšších než stanovovaný prvek (nap.ca). Interference snadno ionizovatelných prvk, pítomnost vysokých koncentrací kyselin, rzná viskozita vzork transportní interference, apod. Zavádní vzorku do plazmatu Základem budicího zaízení je plazmová hlavice se zmlžovaem. Jsou k dispozici rzné typy zmlžova, nejastji jsou používány pneumatické zmlžova- e a ultrazvukové zmlžovae. OES ICP 4 je metoda, která poskytuje vysokou pesnost a správnost mení. Má velmi nízké meze detekce, což umožuje v mnoha pípadech i ední vzorku ke snížení interferencí matrice. Je jednoznan preferována pro stopovou roztokovou analýzu. V souasné dob lze pomocí této metody stanovit 68 prvk v koncentraních rozsazích cca 5 ád. V literatue je popsána celá ada aplikací, popisujících analýzu vápenc, cement a strusek pomocí této techniky Atomová absorpní spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie (AAS) je optická spektrální metoda, založena na mení absorpce atomových ar volných atom v plynném stavu, nejastji v plameni. Podle Kirchhoffova zákona platí každá látka absorbuje nejvíc záení tch vlnových délek, které sama mže vyzaovat. Pro absorpci platí Lambert-Beerv zákon kde I = I exp( κ n ) (2.3) 0 l 3 Interference jsou rušivé vlivy, tj, vlivy, které mají vliv na analytický signál a zkreslují ho. 4 Optická emisní spektrometrie s indukn vázaným plazmatem

17 I 0 je intenzita áry ped prchodem absorbující vrstvou tloušky l, I intenzita áry po prchodu absorbující vrstvou, je atomový absorpní koeficient pro danou áru, n je poet volných atom v jednotce objemu (cm -3 ). Pístroje pro atomovou absorpní spektrometrii se skládají z arového zdroje záení (výbojky s dutou katodou, bezelektrodové výbojky, laseru), absorpního prostedí obsahujícího volné atomy (zdrojem je plamen, elektrotermická atomizace), disperzní soustavy pro izolaci mené analytické áry a detektoru zá- ení. Zdroje primárního záení pro AAS Nejpoužívanjším zdrojem arového záení jsou výbojky s dutou katodou. Výbojky s dutou katodou jsou výbojky, jejichž katoda je zhotovena z prvku (pípadn jeho slitiny), který chceme stanovovat. Emitují arové spektrum neovlivnné samoabsorpcí. Výbojka s dutou katodou je zhotovena z optického skla s výstupním okénkem propustným pro záení hlavních rezonanních ar. Je evakuovaná a potom naplnná neonem nebo argonem. Záení je dostaten intenzivní a stabilní. Má relativn dlouhou životnost, která závisí na prvku, pro který je výbojka zkonstruována. Dutá katoda má tvar dutého váleku s vnitním prmrem 5-12 mm. Je bu zhotovený z istého kovu, nebo z nosné katody a folií z kovu, pro který je výbojka urena, nebo je vyrobena ze slitiny. Slitiny se používají v pípad, že prvky mají podobné fyzikální vlastnosti a pibližn stejn se katodicky rozprašují. Anoda bývá z kovu o vysoké teplot tání. Obr. 2.5 Výbojka s dutou katodou Výhodou této konstrukce je zisk zdroje árového spektra prvku, který chceme stanovovat. ástenou nevýhodou je nutnost mnit výbojku pro každý stanovovaný prvek, omezená doba životnosti této výbojky a v neposlední ad její vysoká poizovací hodnota. Pro stanovení he atomizovatelných prvk se používají bezelektrodové výbojky. Emitují úzké áry s intenzitou pibližn o ád vyšší než výbojky s dutou katodou. Atomizátor slouží v AAS jako generátor a rezervoár volných atom. Je potebné, aby poskytoval co nejvtší koncentraci volných atom, aby závislost mezi 17(43)

18 koncentrací analytu ve vzorku a v plynné fázi byla definována v celém pracovním rozsahu. Pochody, které se rozhodujícím zpsobem podílejí na meném signálu jsou Pevod analytu do plynné fáze Transportní jevy v atomizátoru Rovnováhy v plynné fázi atomizátoru Základní problém pi atomizaci je pevedení vzorku do plynného stavu a zajištní atomizace analytu tak, aby všechny parametry byly pod kontrolou a nezávisely na vlastnostech vzorku. Plamenové atomizátory Pi hoení dochází k reakci paliva a oxidovadla, pi níž dochází k vývoji tepla a záení. Používá se homogenní sms paliva a oxidovadla ve které je obsažen i aerosol analyzovaného vzorku. Jako paliva se v plamenové AAS používá acetylén, propan-butan, vodík. Jako oxidovadlo se používá vzduch, kyslík nebo oxid dusný.teplota plamen se pohybuje mezi K. Plameny nejsou homogenní v celém objemu, mají charakteristické rozložení teploty a složení. Proto má i velikost koncentrace atom v závislosti na výšce mení v plameni rznou hodnotu, závislou na disocianí energii oxid stanovovaných kov. Obr. 2.6 Hoák v AA spektrometru Chemické plameny mají i nedostatky. Vzorek se siln edí spalnými plyny, jen ást zmlžovaného analytu se využije k mení, zbytek zkondenzuje a odtéká do odpadu. Pro pípravu absorpního prostedí se nejastji používá plamene acetylén vzduch. Do nho se analyzovaný roztok pivádí ve form aerosolu. V plameni dochází k vypaení rozpouštdla a disociaci slouenin na volné atomy. Vlastní mení se provádí zmlžováním kalibraních a mených vzork do plamene, odetu odpovídajících absorbancí a vyhodnocením pomocí kalibraního grafu nebo smrnice kalibraní kivky. Pro zvýšení citlivosti stanovení a snížení množství analytu se používají elektrotermické atomizátory. Jsou to zaízení, která jsou zahívána na teplotu potebnou pro atomizaci analytu pomocí elektrického proudu procházejícího atomizátorem. Atomizátory bývají nejastji zhotoveny z grafitu rzných úprav, nebo z vysokotermostabilních kov (nap. wolfram). V atomizátoru probíhají dje,

19 které vedou ke vzniku volných atom analytu, následkem vypaení analytu po vypaení analytu z podložky, na kterou byl vzorek nanesen. Tyto dje jsou pro každý typ analýzy naprogramovány. Teplotní program ídí proces atomizace. Interference v AAS jsou spektrální - pekrývání ar, molekulových pás, rozptyl na pevných ásticích nespektrální ostatní rušivé vlivy, které mají vliv na stanovení analytu. Jsou závislé na druhu atomizace, transportních jevech pi vnášení vzorku do plamem, pi elektrotermické atomizaci, a podobn. Absorpce pozadí mže vyvolávat znané chyby pi mení stopových koncentrací analytu. Proto se pi takovém mení provádí korekce pozadí. Nejastji se používá kontinuální zdroj záení deuteriová výbojka (je bžný v komern používaných pístrojích), Zeemanova korekce (založená na Zeemanov jevuštpení energetických hladin atom v silném magnetickém poli. Analýza tkavých slouenin Nejpoužívanjšími technikami pípravy tkavých slouenin jsou generování studených par rtuti a generování hydrid As, Bi, Ge, Pb, Sn, Se, Sn a Te. K redukci hydrid se používají tetrahydridoboritan sodný, používaný jako roztok stabilizovaný hydroxidem sodným. Po vývoji plynného hydridu je tento peveden do vyhívané kemenné trubice, kde probhne rozklad na atomy a jejich absorpce se vyhodnotí jako analytický signál. Generování par rtuti se provádí v roztoku tetrahydridoboritanem sodným nebo chloridem cínatým. Vypuzení par rtuti se provádí proudem argonu pes sušicí vrstvu do absorpní kyvety umístné místo hoáku AAS. Pro analýzu rtuti existuje jednoúelový pístroj na principu generace par rtuti, jejich absorpce na sorbent a následné jednorázové vypuzení do mrné cely Využití AAS pi analýze stavebních látek Atomová absorpní spektrometrie je využívána pro roztokovou analýzu vzork se silikátovou matricí vápenc, dolomit, cement, strusek. Vzorky se rozloží pomocí smsi kyselin dusiné a fluorovodíkové, rozložitelné kyselinami pomocí kyseliny chlorovodíkové a získaný roztok se zmlžuje do acetylenvzduchového plamene kde se mí absorpce záení atom sodíku na áe λ=589 nm. Ionizaci sodíku omezujeme pídavkem chloridu draselného jako ionizaního pufru. Výsledky se udávají v % Na 2 O ( SN , ást 2). Obdobným zpsobem se stanovuje i K 2 O, ionizaci draslíku snižujeme pídavkem chloridu sodného jako ionizaního pufru. Bžn lze takto stanovovat ješt další prvky, jako je mangan, železo, vápník, hoík, stroncium, baryum, zinek, m, olovo, vanad, nikl, chrom Atomová emisní spektrometrie Plamenová analýza je nejstarší metoda pro dkaz lehce atomizovatelných prvk alkalických kov. Emisní plamenová spektrometrie byla také první kvantitativní spektrální metodou pro stanovení alkalických kov a alkalických zemin. 19(43)

20 Optická emisní plamenová spektrometrie využívá plamene k excitaci atom a molekul do nj zavádných nebo v nm vznikajících. Nejpoužívanjší plameny jsou smsi acetylén-vzduch a acetylén-oxid dusný. Z fyzikálního hlediska je plamen plynný nebo plazmový útvar, ve kterém probíhají složité fyzikální procesy. V acetylenových plamenech je možné stanovit 65 prvk, 24 prvk má lepší meze detekce než donedávna hojn rozšíená plamenová atomová absorpní spektrometrie a u 17 prvk jsou meze detekce srovnatelné. Bžn je využívána ke stanovení sodíku, draslíku a vápníku, ale i manganu, niklu, železa, mdi, chrómu, barya, stroncia a prvk vzácných zemin v rzných matricích. Plamenová spektrometrie je využívána napíklad i v laboratoích silikátové chemie pro stanovení iont alkalických kov a alkalických zemin (Na, K, Ca,) v cementech, struskách, apod. Její výhodou je možnost mit v širokém koncentraním rozsahu Stanovení Na 2 O metodou AES Roztok se pivádí do acetylen-vzduchového plamene, kde se mí intenzita záení vzniklého na rezonanní áe λ=589 nm. Rušivé vlivy omezujeme pídavným roztokem bu KCl nebo CsCl. Pi stanovení postupujeme tak, že nejdíve promíme sadu roztok vzestupné koncentrace, pipravených stejným zpsobem jako vzorky, které budeme mit. Ze získaných hodnot sestrojíme závislost mezi signálem pístroje a koncentrací stanovovaného prvku (kalibraní kivku). Optimální je, když získáme lineární závislost Stanovení K 2 O metodou AES Roztok se pivádí do acetylen-vzduchového plamene a pi λ=768 nm se mí intenzita vzniklého záení. Rušivé vlivy omezujeme pídavným roztokem bu NaCl nebo CsCl. Obdobn jako v pedchozím pípad sestrojíme kalibraní závislost. 2.3 Rentgenometrie Pod pojmem rentgenové záení rozumíme elektromagnetické záení vlnových délek nm. Rentgenové záení vzniká pechodem elektron ve vnitních obalových slupkách atom tímto mechanizmem: Srážkou atomu s elektronem potebné budicí kinetické energie je elektron z vnitní slupky odstrann až na nejzazší mez atomu. Mezera, která ve slupce vznikla je vyplnna pechodem z jiné vyšší slupky, piemž je vyzáeno kvantum rentgenového záení. Pechodem elektronu z vyšších slupek do slupky K vzniká rentgenové záení série K. Pokud pechází elektron ze slupky L do slupky K, oznauje se K, pechodem ze slupky M do slupky K je to K, apod. Spektrálním rozkladem tohoto tzv. c h a r a k t e r i s t i c k é h o z áení vzniká á r o v é s p e k t r u m. Absorpce rentgenového záení je závislá na atomovém ísle Z absorbujících atom a na vlnové délce absorbovaného záení. Pi absorpci mohou být elek-

21 trony vyzdviženy do slupky, která není podle Pauliho 5 principu úpln obsazena. Pi absorpci spojitého polychromatického záení tak nedostaneme árové absorpní spektrum, ale tzv. a b s o r pní h r a n y, ve kterých se absorpce skokem mní. Platí, že vlnová délka hrany je vždy kratší, než vlnová délka áry, která má nejkratší vlnovou délku v dané sérii. Hrany piazujeme jednotlivým sériím, proto je nazýváme absorpními hranami dané série. Rentgenové záení mže být buzeno jednak elektrony a jednak kvanty rentgenového záení. Aby budicí, neboli primární záení vyvolalo ve vzorku rentgenové záení urité série, musí být vlnová délka primárního záení kratší než je absorpní hrana požadované série. Takto vzbuzené záení se nazývá s e k u n d á r n í, v praxi asto jako f l u o - r e s c e nní. Primární záení je mimo charakteristické záení doprovázeno vždy ješt spojitým záením, tzv. pozadím. Intenzita a poloha maxima intenzity spojitého zá- ení je dána kinetickou energií budicích elektron. Budicí elektrony brždné pi prchodu materiálem vysílají kontinuální spektrum (brzdné kontinuum). Sekundární záení není doprovázeno spojitým záením této povahy a jako pozadí se zde uplatuje jen rozptýlené a odražené primární záení. Intenzita sekundárního záení je asi 1000 krát nižší než primárního záení Rozdlení metod Rozdlení metod rentgenové analýzy má pímou návaznost na jevy spojené se vznikem rentgenového záení a jeho vzájemného psobení s hmotou. Charakteristické záení po rozkladu na spektrum slouží ke klasické kvalitativní a kvantitativní rentgenové spektrální emisní analýze. Je-li svazek elektron zaosten na malou plochu vzorku, je lokáln buzena jen tato ást. Postup se oznauje jako e l e k t r o n o v á m i k r o s o n d a a nalezl své uplatnní pi lokální analýze pevných materiál. Po prchodu svazku rentgenových paprsk hmotou je pvodní svazek zeslaben absorpcí. Tento jev je základem rentgenové absorpní analýzy. Absorbovaná ást se skládá ze dvou podíl. 1. Pi zmn smru foton dochází ke koherentnímu rozptylu, který je spolen s interferencí záení na krystalických látkách základem r e n t g e n o v é d i f r a k t o m e t r i e. 2. Energie foton pechází v jiné formy - energii elektron uvolnných ionizací nebo Augerovým 6 efektem nebo v energii foton uvolnných sekundární emisí. Buzení charakteristického spektra fotony rentgenového záení je základem 5 Pauliho princip výlunosti v atomu nemohou být 2 elektrony, které mají všechny 4 kvantová ísla stejná. 6 Augerv efekt elektron je vyražen ze slupky a z vyšší slupky pejde na jeho místo jiný elektron. Pitom je vyzáeno kvantum záení. 21(43)

22 rentgenové spektrální analýzy sekundární emisí, bžn oznaované jako r e n t - g e n o v á f l u o r e s c e nní analýza. Ob tyto metody jsou velmi rozšíené i pi analýze stavebních látek Rentgenová difraktometrie Metody rentgenové strukturní analýzy jsou podmínny difrakními jevy na krystalických rovinách zkoumané látky. Jsou-li tyto elementární vlny ve fázi s vlnou v uvažovaném smru, sítají se a výsledná intenzita je znaná. Pokud vykazují minimální fázový rozdíl, zesílení intenzity nenastane. Obr. 2.7 Difrakce rentgenového záení na mížkových rovinách krystalu K difrakci dochází, pokud je splnna Braggova podmínka kde n je ád difrakce je vlnová délka záení v nm d je vzdálenost sousedních mížkových rovin je úhel dopadu rentgenového svazku n=2d sin ( 2.4) Každá krystalická látka se vyznauje typickým difraktogramem. Proto je možné píslušnou sloueninu urit i ve smsi dalších látek. K registraci difrakcí se asto používá filmu. Z postup za použití filmu je nejznámjší Debye-Scherrerova metoda. Do stedu válcové komrky je umístn vzorek v podob prášku umístného do kolodiové 7 trubiky. Na vnitním obvodu komrky je navinut film. V prbhu 2-4 hodinové expozice se získá rentgenogram s difrakními liniemi rzné intenzity. Vyhodnocení difraktogramu spoívá ve vypotení vzdáleností mížkových rovin a intenzit píslušných difrakcí. Z tchto hodnot pak již stanovíme obsah krystalických složek ve zkoumaném vzorku co do kvality i kvantity. 7 Kolodium je aktivní uhlí

23 Rentgenová fluorescenní analýza Rentgenová fluorescenní analýza ( rentgenfluorescence, RFA, XRFA) se nejastji používá pro analýzu hlavních a stopových prvk pevných materiál. Vzorek je teba utít na analytickou jemnost. Poté se z nj pipraví lisované tablety (pelety) nebo stavené destiky, které se analyzují. Jako budicí záení se používá buzení kvanty rentgenového záení nebo rychlými elektrony. Podmínkou je, že vlnová délka budicího záení musí být kratší (energiov bohatší) než vlnová délka sekundárního záení. Intenzita sekundárního (fluorescenního) záení je asi 1000 krát nižší než intenzita primárního záení. Na vzduchu lze analyzovat prvky od atomového ísla 22 až po uran. V evakuovaném pístroji lze stanovovat prvky od atomového ísla 5 (bor). Výhodou metody je relativní rychlost a široká škála stanovovaných prvk. Nevýhodou je vysoká cena pístroj a vyšší meze stanovitelnosti u stopových prvk Elektronová mikroanalýza Metoda elektronové mikroanalýzy je vysoce úinná nedestruktivní fyzikální metoda prvkové analýzy pevných látek. Je založena na interakci dopadajícího svazku urychlených (vysoce energetických) elektron a studovaného vzorku. Pístroje pro tuto metodu, elektronové mikroanalyzátory (mikrosondy), jsou v podstat kombinací ádkovacího elektronového mikroskopu a spektrometr rentgenového záení. Obr. 2.8 Schéma elektronové mikrosondy Základním prvkem elektronového mikrosondy je elektronová tryska, která produkuje vysoce urychlené primární elektrony. Ty jsou sadou elektromagnetic- 23(43)

24 kých oek a clonek zaosteny na povrch preparátu do plochy o prmru pouhých 0,1 3 µm. Preparát je nejastji dokonale vyleštný nábrus. Nevodivé materiály je ped analýzou nutno napait tenkou vrstvou zlata nebo grafitu pro odvádní hromadícího se elektrického náboje. Celý pístroj je vysoce evakuován. Pi dopadu primárních elektron na povrch vzorku dochází v dsledku srážek s atomy (resp. s jejich elektronovými obaly) k celé ad jev. ást primárních elektron se pružn odrazí zpt a opustí vzorek s nezmnnou energií (rychlostí). Nazýváme je odražené elektrony. Jiné elektrony se od atom odráží nepružn, to znamená, že atomm pedávají ást své energie a samy postupn energii ztrácí. Pi tomto dji dochází k ionizaci atom a k uvolování sekundárních elektron. ást elektron, která srážkami ztratila veškerou energii a byla vzorkem pohlcena nazýváme absorbované elektrony. Energie uvolnná brzdním primárních elektron zpsobuje ionizaci atom vzorku. Optné zaplování uvolnných energetických hladin elektrony vede ke vzniku rentgenového záení o vlnové délce 0,01 až 10 nm, vzácnji též ke vzniku Augerových elektron a u nkterých materiál též k emisi ultrafialového, viditelného nebo infraerveného svtla, tzv. katodoluminiscenci. Všechny uvedené jevy lze njakým zpsobem využít, zde se však spokojíme pouze s popisem nejastji používaných aplikací. Sekundární elektrony vznikají pouze ve velice tenké vrstv na povrchu vzorku a jejich množství závisí pedevším na reliéfu povrchu vzorku. Obr. 2.9 Rentgenové záení vzniká v oblasti hruškovitého tvaru pod povrchem vzorku To umožuje jejich využití pro zobrazování povrchu vzorku (metoda SEI Secondary Electron Image). Vedle vysokého zvtšení (ádov 10x 10000x) je výhodou metody SEI velká hloubka ostrosti, takže i snímek trojrozmrného objektu je v celé ploše dokonale ostrý. Souástí pístroje bývá fotoaparát, kterým je možno poídit kvalitní fotografie pozorovaných objekt, nebo je obraz zaznamenáván digitáln do pamti poítae. Podobn lze využít odražené elektrony, které jsou však vybuzovány z vtší hloubky, takže ve srovnání se SEI má jimi vytvoený obraz menší rozlišení. Tato tzv. metoda BEI (Back Scattered Electron Image) má však jinou výhodu: množství primárních elektron, které se odrazí od povrchu vzorku, je závislé na prmrném protonovém ísle atom tvoících vzorek (od tžších hmot se odráží více elektron). Proto se tžší hmoty jeví v odražených elektronech

25 jako svtlejší. S pomocí speciálních program lze tento jev využít pro pesné urení pomru rzných složek (nap. minerál) v ploše vzorku atd. Rentgenové záení vybuzené dopadem svazku primárních elektron má složku spojitou a charakteristickou. Charakteristická složka je tvoena sérií spektrálních ar, které vznikají zaplováním ionizovaných energetických hladin v obalech atom. Charakteristické záení tak poskytuje informaci o prvkovém složení vzorku, protože vlnová délka ar je pro každý prvek charakteristická a nezávisí na energii primárních elektron. Dj se odehrává ve velmi malé oblasti (ádov 1 až 10 µm 3 ) hruškovitého tvaru pod povrchu vzorku, proto je možno metodami elektronové mikroanalýzy analyzovat velmi drobné objekty (už od velikosti µm). Rentgenové záení je detekováno a analyzováno rentgenovými spektrometry, které jsou souástí mikroanalyzátoru. Ve spektru charakteristické rentgenového záení lze jednotlivé spektrální áry indikovat dvma zpsoby: podle vlnových délek nebo podle energie. Na základ toho rozlišujeme energiov disperzní analýzu a vlnov disperzní analýzu (ob možnosti jsou asto umožnny v jednom pístroji). Energiov disperzní systém (EDS) analyzuje rentgenové spektrum na základ energie jednotlivých ar. Záení dopadá na polovodiový detektor s p n pechodem, kde je pemnno na napový impuls. Tento signál je veden do zesilovae a odtud do poítae, kde je automaticky vyhodnocován. Mez stanovitelnosti je pro rzné prvky rzná, pro prvky mezi 5 B až 10 Ne se pohybuje mezi 1 2 hmot. %, pro prvky od 11 Na výše mezi 0,1 0,2 hmot. %. EDS se tedy používá pedevším ke stanovení kvalitativního složení vzorku a k rychlé (i když mén pesné) kvantitativní analýze. Minoritní prvky je nutno analyzovat pomocí WDS (viz dále). Vtšina pístroj neumožuje mení prvk lehích než 5B. Vlnov disperzní systém (WDS) analyzuje rentgenové spektrum na základ vlnové délky jednotlivých ar. Rentgenové spektrum je snímáno vlnov disperzním spektrometrem. Jeho souástí je analyzující krystal (monochromátor), detektor a mechanika pro pohyb krystalu a detektoru. Rentgenové záení dopadá na krystal, kde podle úhlu dopadu dochází k difrakci spektrální áry o píslušné délce (podle Braggovy rovnice). Všechny ostatní áry nesplují Braggovu rovnici a proto nejsou difraktovány. Aby bylo možno analyzovat jiný prvek, je nutno natoit krystal do odpovídajícího úhlu. Souástí elektronového mikroanalyzátoru jsou obvykle ti až tyi rzné vlnov disperzní spektrometry, proto je možno mit ti až tyi prvky najednou. Potom se zmní nastavení krystal ve spektrometrech a je možno mit další ti (tyi) prvky. Difraktované rentgenové záení se v detektoru pemní na elektrický signál a zpracovává se poítaem. Pomocí WDS je možno pomrn velmi pesn stanovovat obsahy vtšiny prvk tžších než 5 B. Mez stanovitelnosti této metody je pro 5 B až 10Ne 0,3 0,5 hmot. %, pro 11 Na a tžší prvky 0,03 0,05 hmot. %. Proto je možno analyzovat i prvky s velmi nízkým obsahem (stopové prvky). Nevýhodou je naopak vyšší asová náronost. Analýzy pomocí EDS a WDS se nkdy oznaují spoleným názvem bodová analýza, protože stanovaní prvkového složení vzorku se provádí ve velmi malém objemu, prakticky v bod. Další možností elektronové mikroanalýzy (EDS i WDS) je úseková analýza (též liniový scan, line analysis). V tomto pípad se svazek primárních elektron pohybuje po povrchu vzorku po vybrané úse- 25(43)

26 ce, bu po jednotlivých mících bodech, nebo kontinuáln. Výsledkem je graf zobrazující zmnu obsahu prvk ve zvolené linii. Dále je možno využít plošnou analýzu (též mapping, scanning, area analysis), metodu zobrazující distribuci (rozložení) prvk v ploše preparátu. Primární paprsek dopadá postupn v husté naskládaných ádcích na povrch preparátu (tzv. rastrování). V jednotlivých bodech je vybuzeno rentgenové záení, které se po detekci a vyhodnocení projeví jako svítící body na obrazovce, indikující pítomnost vybraného prvku. Výsledkem je mapa rozložení prvku v ploše vzorku. Výhody metod elektronové mikroanalýzy jsou zejmé. Analyzuje se velmi malá oblast vzorku v pevném stavu. Souástí pístroje bývá optický mikroskop, takže je možno jednoduše vyhledat místo, které chceme analyzovat. Metoda SEI umožuje zobrazit povrch vzorku pi velmi vysokém zvtšení, metodou BEI lze pozorovat rozložení materiál o rzné hustot v ploše vzorku. Pomocí EDS lze rychle urit kvalitativní a pibližné kvantitativní složení vzorku, pomocí WDS se s vysokou pesností stanoví obsah vtšiny prvk vetn stopových. Dále je možno zobrazit rozložení jednotlivých prvk v ploše vzorku nebo zmnu koncentrace prvk ve vybrané linii. Mení jsou pomrn rychlá i finann dostupná. Naopak k nevýhodám patí velmi vysoká poizovací cena elektronového mikroanalyzátoru, nutnost dokonalé pípravy preparát (hlavn leštní) a ztížená analýza lehkých prvk ( 5 B až 10 Ne). Nkteré prvky (napíklad prvky Ia skupiny, hlavn Na a K) v intenzivním proudu primárních elektron tkají, proto je jejich analýza mén pesná. 2.4 Elektrometrické metody Elektrometrické metody jsou založeny na mení elektrických veliin v kapalných i pevných vzorcích Potenciometrie Potenciometrie je metoda založená na mení potenciálu vhodné elektrody, ponoené do zkoumaného roztoku. Prakticky míme elektromotorické naptí (EMN) galvanického lánku, který tvoí indikaní a srovnávací elektroda ve zkoumaném roztoku. Chceme-li znát nap. aktivitu (koncentraci) stíbrných iont v roztoku, ponoíme do nj stíbrnou elektrodu (drátek, plíšek). Na elektrod se ustaví potenciál, který je závislý na aktivit stíbrných iont v roztoku vztahem E=E 0 +0,058 log a + (2.5) Ag Je-li a Ag+ zkoumaného roztoku rovna jedné, je celý výraz 0,058 log a + roven nule, tedy platí E=E 0 (2.6) Ag

27 Veliina E 0 nazývá s t a n d a r d n í e l e k t r o d o v ý p o t e n c i á l. Zcela obdobn reaguje vodíková 8 elektroda na aktivitu vodíkových iont v roztoku. Protože vodík je plynný prvek, realizujeme ji tak, že platinovou elektrodu povleenou platinovou erní (houbovitá platina) nasytíme plynným vodíkem. I zde platí obdobn E=E 0 +0,058 log a + (2.7) H Tento vztah mžeme s ohledem na definici ph psát jednoduše jako E=E 0-0,058 ph (2.8) Znamená to tedy, že zmní-li roztok ph o jednotku, zmní se elektromotorické naptí meného lánku o 58 mv Používané elektrody Zásadn je nutné používat d v elektrody, z nichž jedna slouží jako m í c í a druhá jako s r o v n á v a c í. Zatímco rzných mících elektrod máme k dispozici velký poet pro nejrznjší úely, jako srovnávací elektrody se používají bžn nejastji e l e k t r o d a k a l o m e l o v á, dále ješt a r - g e n t c h l o r i d o v á a m e r k u r o s u l f á t o v á. Srovnávací elektrody K a l o m e l o v á e l e k t r o d a je v podstat rtuová elektroda pokrytá vrstvou kalomelu 9 a ponoená v roztoku KCl známé koncentrace. Potenciál rtuové 2+ elektrody je dán koncentrací rtunatého iontu Hg 2 v roztoku. Tato koncentrace je (podle hodnoty souinu rozpustnosti ) ovlivována koncentrací chloridových iont, proto závisí potenciál kalomelové elektrody na koncentraci roztoku chloridu draselného KCl, kterým je naplnna. Mrné elektrody Sklenná elektroda se používá pro mení ph a sledování prbhu neutralizaních titrací. Principem je to tenkostnná banika ze speciálního skla, naplnná roztokem pufru o známém ph. Pi mení se ponoí do roztoku, jehož ph chceme stanovit. Podle zpsobu použití se používají rzné tvary a velikosti této elektrody, obvyklý je zpsob konstrukního slouení sklenné a srovnávací elektrody do jediného tla elektrody (míme jednou elektrodou), která ovšem obsahuje jak sklennou, tak i srovnávací elektrodu. Je snaha používat ásti elektrod z plastu, ochránit sklennou elektrodu krytkou, aby byla nerozbitná a podobn. Platinová elektroda se užívá pi sledování prbhu redoxních reakcí. Kovové elektrody (nap. stíbrná) slouží ke sledování koncentrací stejnojmenných iont (nap.ag + ). 8 Pro zvláštní vztah vodíku ke kovm (kovy ušlechtilé - neušlechtilé) byl potenciál standardní vodíkové elektrody zvolen za nulový. K této hodnot se pak vztahují potenciály ostatních elektrod. 9 Kalomel je chlorid rtuný, pevná látka. 27(43)

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE (v UV a Vis oblasti spektra)

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE (v UV a Vis oblasti spektra) ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE (v UV a Vis oblasti spektra) Atomová spektrometrie 1. OES (AES) 2. AAS 3. AFS Atomová spektra Na s elektronovou konfigurací [Ne] 3s 1 (1 val. e - ) Absorpce fotonu je spojena s excitací

Více

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie

Atom a molekula - maturitní otázka z chemie Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek 17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek Polovodie se od kov liší pedevším tím, že mají vtší rezistivitu (10-2.m až 10 9.m) (kovy 10-8.m až 10-6.m). Tato rezistivita u polovodi

Více

Atomová absorpční spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru

Atomová absorpční spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) spektroskopie (AAS) r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru tomová absorpční r. 1802 Wolaston pozoroval absorpční čáry ve slunečním spektru r. 1953 Walsh sestrojil první analytický atomový absorpční spektrometr díky vysoké selektivitě se tato metoda stala v praxi

Více

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie Elektrochemie - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, B?ezen 05, 2015 http://biologie-chemie.cz/elektrochemie-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Elektrochemie P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

Rentgenová difrakce a spektrometrie

Rentgenová difrakce a spektrometrie Rentgenová difrakce a spektrometrie RNDr.Jaroslav Maixner, CSc. VŠCHT v Praze Laboratoř rentgenové difraktometrie a spektrometrie Technická 5, 166 28 Praha 6 224354201, 24355023 Jaroslav.Maixner@vscht.cz

Více

Obr. 1: Elektromagnetická vlna

Obr. 1: Elektromagnetická vlna svtla Svtlo Z teorie elektromagnetického pole již víte, že svtlo patí mezi elektromagnetická vlnní, a jako takové tedy má dv složky: elektrickou složku, kterou pedstavuje vektor intenzity elektrického

Více

Atomová absorpční spektrometrie (AAS)

Atomová absorpční spektrometrie (AAS) Atomová absorpční spektrometrie (AAS) Kvantitativní analytická metoda Měří se absorpce záření veličina absorbance Záření je absorbováno volnými atomy stanovovaného prvku oblak atomů vytvořených ze vzorku.

Více

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D.

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Rentgenová fluorescenční spektrometrie ergiově disperzní (ED-XRF) elé spektrum je analyzováno najednou polovodičovým

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Hmotnostní analyzátory a detektory iont

Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory Hmotnostní analyzátory Rozdlí ionty v prostoru nebo v ase podle jejich m/z Analyzátory Magnetický analyzátor (MAG) Elektrostatický analyzátor

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY DROBNÝCH KOVOVÝCH OZDOB Z HROBU KULTURY SE ZVONCOVÝMI POHÁRY Z HODONIC METODOU SEM-EDX / 1 ZPRACOVAL Mgr. Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL David Humpola Ústav archeologické památkové péče v Brně Pobočka Znojmo Vídeňská 23 669 02 Znojmo OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM)

Více

OPTICK SPEKTROMETRIE

OPTICK SPEKTROMETRIE OPTICK TICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE Optical Emission Spectrometry (OES) ATOMOVÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE (AES) (c) -2010 OES je založena na registrování fotonů vzniklých přechody valenčních e - z vyšších energetických

Více

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace

Více

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE (c) -2012 RAMANOVA SPEKTROMETRIE 1 PRINCIP METODY Měří se rozptýlené záření, které vzniká interakcí monochromatického záření z viditelné oblasti s molekulami vzorku za současné změny

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek / 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta 4. Jaderná fyzika Stavba atomu Atomy byly dlouho považovány za nedlitelné. Postupem asu se zjistilo, že mají jádro složené z proton a z neutron a elektronový obal tvoený elektrony. Jaderná fyzika se zabývá

Více

GENEROVÁNÍ TĚKAVÝCH SLOUČENIN V AAS

GENEROVÁNÍ TĚKAVÝCH SLOUČENIN V AAS GENEROVÁNÍ TĚKAVÝCH SLOUČENIN V AAS Pro generování těkavých sloučenin se používá: generování těkavých hydridů: As, Se, Bi, Ge, Sn, Te, In, generování málo těkavých hydridů: In, Tl, Cd, Zn, metoda studených

Více

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ Elektromagnetická vlna Z elektiny a magnetismu již víte, že v elektrickém obvodu, do kterého je zapojen kondenzátor a cívka, vzniká elektromagnetické kmitání, které lze

Více

Absorpční fotometrie

Absorpční fotometrie Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody

Více

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření

Více

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Chemické laboratorní metody v analýze potravin MVDr. Zuzana Procházková, Ph.D. MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Spektrometrie: základy Interakce záření

Více

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati

2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE

OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE OPTICKÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE Optical Emission Spectrometry (OES) ATOMOVÁ EMISNÍ SPEKTROMETRIE (AES) (c) -2010 OES je založena na registrování fotonů vzniklých přechody valenčních e - z vyšších energetických

Více

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence ROZPTYLOVÉ a EMISNÍ metody - Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl - fluorescence - fosforescence Ramanova spektroskopie Každá čára Ramanova spektra je svými vlastnostmi závislá

Více

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití Nicolet CZ s.r.o. The world leader in serving science Základy NIR spektrometrie a její praktické využití NIR praktická metoda molekulové spektroskopie, nahrazující pracnější, časově náročnější a dražší

Více

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah

Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Konstrukce a kalibrace t!íkomponentních tenzometrických aerodynamických vah Václav Pospíšil *, Pavel Antoš, Ji!í Noži"ka Abstrakt P!ísp#vek popisuje konstrukci t!íkomponentních vah s deforma"ními "leny,

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL. Miloslav Šanda

MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL. Miloslav Šanda MENÍ A INTERPRETACE SPEKTER BIOMOLEKUL Miloslav Šanda Ionizaní techniky využívané k analýze biomolekul (biopolymer) MALDI : proteiny, peptidy, oligonukleotidy, sacharidy ESI : proteiny, peptidy, oligonukleotidy,

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii. Miloslav Šanda

Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii. Miloslav Šanda Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii Miloslav Šanda Ionizace v MS Hmotnostní spektrometrie je fyzikáln chemická metoda, pi které se provádí separace iont podle jejich hmotnosti a náboje m/z

Více

Extrakce. Dělení podle způsobů provedení -Jednostupňová extrakce - mnohastupňuvá extrakce - kontinuální extrakce

Extrakce. Dělení podle způsobů provedení -Jednostupňová extrakce - mnohastupňuvá extrakce - kontinuální extrakce Extrakce Slouží k izolaci, oddělení analytu nebo skupin látek s podobnými vlastnostmi od matrice a ostatních látek, které nejsou předmětem analýzy (balasty). Extrakce je založena na ustavení rovnováhy

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Sylabus přednášek z analytické chemie I. v letním semestru 2015/2016

Sylabus přednášek z analytické chemie I. v letním semestru 2015/2016 Sylabus přednášek z analytické chemie I. v letním semestru 2015/2016 1. Základní pojmy Úkoly ACH, základní dělení (kvantitativní, kvalitativní, distribuční a strukturní, speciační) Vzorek, analyt, matrice

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ VIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 14 Jméno: Jan Datum mení: 14.

Více

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.

Více

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření Potenciometrie 1.Definice Rovnovážná potenciometrie je analytickou metodou, při níž se analyt stanovuje ze změřeného napětí elektrochemického článku, tvořeného indikační elektrodou ponořenou do analyzovaného

Více

OBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3

OBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3 OBECNÁ FYZIKA III (KMITY, VLNY, OPTIKA), FSI-TF-3 GARANT PEDMTU: Prof. RNDr. Jií Petráek, Dr. (ÚFI) VYUUJÍCÍ PEDMTU: Prof. RNDr. Jií Petráek, Dr. (ÚFI), CSc., Mgr. Vlastimil Kápek, Ph.D. (ÚFI) JAZYK VÝUKY:

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

Princip fotovoltaika

Princip fotovoltaika Fotovoltaiku lze chápat jako technologii s neomezeným r?stovým potenciálem a?asov? neomezenou možností výroby elektrické energie. Nejedná se však pouze o zajímavou technologii, ale také o vysp?lé (hi-tech)

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy Voda - seminární práce by Chemie -?tvrtek, Prosinec 19, 2013 http://biologie-chemie.cz/voda-seminarni-prace/ Otázka: Voda - seminární práce P?edm?t: Chemie P?idal(a): MrLuciprd VODA základní podmínka života

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Zamení fasády stavebního objektu

Zamení fasády stavebního objektu Zamení fasády stavebního objektu metodou pozemní stereofotogrammetrie - souhrn materiál k projektu OBSAH - technologický postup - poznámky - práce v terénu pehled - poznámky - fotogrammetrické vyhodnocení

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory 25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem

Více

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest.

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest. Krevní Vzduchu Slovníek Tlak Myšlenková mapa Úvodní strana Odkazy Práce Obrázky Pozadí Vtip Pokus Papiák Midla tlaku Mt.Everest Barometr Barograf metr Aneroid Co to je? To je pístroj, který mí tlak vzduchu.

Více

Efektivní hodnota proudu a nap tí

Efektivní hodnota proudu a nap tí Peter Žilavý: Efektivní hodnota proudu a naptí Efektivní hodnota proudu a naptí Peter Žilavý Katedra didaktiky fyziky MFF K Praha Abstrakt Píspvek experimentáln objasuje pojem efektivní hodnota stídavého

Více

Hezká fyzika z po íta e

Hezká fyzika z po íta e J. Hubeák: Hezká fyzika z poítae Hezká fyzika z poítae JOSEF HUBEÁK Univerzita Hradec Králové Poíta je univerzální nástroj a studenti, žáci a uitelé jej bžn používají. I když doslouží, je stále zajímavým

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Metody spektrální. Základní pojmy a metody prvkové analýzy. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Metody spektrální. Základní pojmy a metody prvkové analýzy. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metody spektrální Základní pojmy a metody prvkové analýzy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Spektrální analýza elektromagnetické záření vlnový model x částicový model elektrická

Více

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY

HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY HYDROIZOLACE SPODNÍ STAVBY OBSAH Úvod do problematiky hydroizolací spodní stavby 2 stránka Rozdlení hydroizolací spodní stavby a popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Hydroizolace

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

OPTICKÉ METODY. NESPEKTRÁLNÍ při interakci nedochází k výměně energie

OPTICKÉ METODY. NESPEKTRÁLNÍ při interakci nedochází k výměně energie OPTICKÉ METODY OM OPTICKÉ METODY Identifikace a kvantifikace sloučenin (organických i anorganických) na základě interakce elektromagnetického záření a hmoty Základní rozdělení optických metod: NESPEKTRÁLNÍ

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_CHK4_5860 ŠAL Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Optimalizace podmínek měření a práce s AAS

Optimalizace podmínek měření a práce s AAS S (KT & Geochemie) Optimalizace podmínek měření a práce s S Teoretický základ úlohy: 1: OPTIMLIZCE PRCOVNÍCH PODMÍNEK Jedním z prvních úkolů při práci s atomovým absorpčním spektrometrem (S) je vždy nalezení

Více

Chemie a fyzika pevných látek p2

Chemie a fyzika pevných látek p2 Chemie a fyzika pevných látek p2 difrakce rtg. záření na pevných látkch, reciproká mřížka Doporučená literatura: Doc. Michal Hušák dr. Ing. B. Kratochvíl, L. Jenšovský - Úvod do krystalochemie Kratochvíl

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,

Více

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním prostředí - farmakokinetické studie - kvantifikace proteinů

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů

Více

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

Základní stavební částice

Základní stavební částice Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU, SODÍKU A FOSFORU METODOU ICP-OES

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU, SODÍKU A FOSFORU METODOU ICP-OES Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU, SODÍKU A FOSFORU METODOU ICP-OES 1 Rozsah a účel Metoda je určena pro stanovení makroprvků vápník, fosfor, draslík, hořčík

Více

Seminář z anorganické chemie

Seminář z anorganické chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

Návod k obsluze a montáži

Návod k obsluze a montáži Návod k obsluze a montáži Trojfázové relé pro monitorování napájení sít, ada CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace ke všem typm této výrobkové ady a nebere v úvahu

Více

Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ

Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ Oto Mestek Úvod Termínem in situ označujeme výzkum prováděný na místě původního výskytu analyzovaného vzorku nebo jevu (opakem je analýza ex situ,

Více

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf

Více

24. Elektromagnetické vlnní

24. Elektromagnetické vlnní 4. Elektromagnetické vlnní Podstatu elektromagnetického vlnní vyložil ve. polovin 19. století James Clarc Maxwell. Z jeho teorie elektromagnetického pole vyplývá, že kolem ástic s nábojem, které se pohybují

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA CHEMIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE STANOVENÍ ŽELEZA VE VODĚ SPEKTROFOTOMETRICKY Adéla Turčová Přírodovědná studia, obor Chemie se zaměřením na vzdělávání

Více

VYUŽITÍ TEPELNÉHO ZMLŽOVAČE V AAS

VYUŽITÍ TEPELNÉHO ZMLŽOVAČE V AAS 1 VYUŽITÍ TEPELNÉHO ZMLŽOVAČE V AAS JAN KNÁPEK Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, Brno 611 37 Obsah 1. Úvod 2. Tepelný zmlžovač 2.1 Princip 2.2 Konstrukce 2.3 Optimalizace

Více

Slovo praktikum setkává se u m s nevolí. Pesto nepodléhám snm. Vím, že praktikum je eholí.

Slovo praktikum setkává se u m s nevolí. Pesto nepodléhám snm. Vím, že praktikum je eholí. http://www.mff.cuni.cz/zfp Do roku 1952 souást Pírodovdecké fakulty UK Praktiku se vnují po válce doc. dr. V. Petržílka, dr. F. Krista pozdji prof. J. Beneš, prof. E. Klier Od roku 1952 samostatná Matematicko

Více

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.

Více

ANALYTICKÉ METODY STOPOVÉ ANALÝZY

ANALYTICKÉ METODY STOPOVÉ ANALÝZY ANALYTICKÉ METODY STOPOVÉ ANALÝZY Požadavky na analytické metody: - robustnost (spolehlivost) - citlivost - selektivita stanovení - možnost automatizace Klasická chemická roztoková analýza většinou nevyhovuje

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

GEMATEST spol. s r.o. Laboratoře pro geotechniku a ekologii

GEMATEST spol. s r.o. Laboratoře pro geotechniku a ekologii GEMATEST spol. s r.o. CENÍK Laboratoř analytické chemie Černošice tel: +420 251 642 189 fax.: +420 251 642 154 mobil: +420 604 960 836 +420 605 765 448 analytika@gematest.cz www.gematest.cz Platnost od:

Více

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis (Foto)elektronová spektroskopie (pro chemickou analýzu) ESCA, XPS X-ray photoelectron spectroscopy (XPS) Any technique in which the sample is bombarded

Více

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod 2. Diody a usmrovae schématická znaka A K Dioda = pasivní souástka k P N je charakteristická ventilovým úinkem pro jednu polaritu piloženého naptí propouští, pro druhou polaritu nepropouští lze ho dosáhnout

Více

Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti)

Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti) Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti) Využívá se (především) absorpce elektromagnetického záření roztoky stanovovaných látek. Látky jsou přítomny ve formě molekul

Více

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012 1 2 Pístroje, materiály a inidla jsou jednou z kontrolovaných oblastí pi kontrolách úrovn správné laboratorní praxe, které provádí Státní ústav pro kontrolu léiv. Kontrolováno je jejich poizování, provoz,

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,

Více