CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK MODUL M04 FYZIKÁLN CHEMICKÉ ZKUŠEBNÍ METODY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Marie Pištková

3 Záhlaví liché stránky (zpravidla název kapitoly) OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Metodický návod na práci s textem Fyzikáln chemické metody analýzy Optické analytické metody Kolorimetrie a spektrometrie ve viditelné oblasti Vlivy a chyby pi spektrofotometrickém stanovení Praktické aplikace Stanovení železa 1,10 fenantrolinem Stanovení MnO v silikátech Stanovení TiO 2 v silikátech Infraervená spektrometrie Optická atomová spektrometrie Plazmová spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie Využití AAS pi analýze stavebních látek Atomová emisní spektrometrie Stanovení Na 2 O metodou AES Stanovení K 2 O metodou AES Rentgenometrie Rozdlení metod Rentgenová difraktometrie Rentgenová fluorescenní analýza Elektronová mikroanalýza Elektrometrické metody Potenciometrie Používané elektrody Využití pímé potenciometrie Vodivostní analýza (konduktometrie)...33 Zkoušky jakosti vodního skla a gelu SiO 2 konduktometricky Polarografie Autotest Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (43) -

4 5 Klí... 43

5 Fyzikáln chemické metody analýzy 1 Úvod 1.1 Cíle V tomto modulu se seznámíte se s nejbžnji používanými fyzikáln chemickými metodami, používanými pi analýze stavebních látek. Budete seznámeni jen velmi strun s jejich principy, praktickými aplikacemi. Je poteba mít na pamti, že s rozvojem pístrojové techniky, zejména se stále se zlepšujícími metodami detekce se také postupn mní i používané fyzikáln chemické postupy. Stávají se mén asov náronými a využití výpoetní techniky, která je již mnoho let bžnou souástí pístrojové techniky umožnilo zrychlit a uinit velmi uživatelsky píjemnými vtšinu fyzikáln chemických metod. Jednak se jedná o sledování nastavení pístroj, zaznamenávání jejich provozního asu a umožnní tak jejich vesné údržby. Jednak se jedná o programové vybavení, kdy jsou k dispozici uložené pracovní podmínky jednotlivých metod, jejich kalibrace a kontrolní postupy pro jednotlivé metody. Dozvíte se pro jsou dležité gravimetrické a volumetrické postupy a jaké jsou limity použití fyzikáln chemických metod pro analýzu. 1.2 Požadované znalosti Pedpokládané a požadované znalosti jsou základní znalosti z fyziky a chemie v rozsahu uiva VUT. Pro fyzikáln chemické metody jsou používané chemické reakce, z nichž ást byla využita již pi klasických vážkových a odmrných metodách a jejich teoretických základech. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná ke studiu je pibližn hodin v závislosti na stavu znalostí studenta. 1.4 Klíová slova Fyzikáln chemické metody, optická absorpní spektrometrie, optická emisní spektrometrie, rengenometrie, potenciometrie, ph, konduktometrie, 1.5 Metodický návod na práci s textem Pi studiu textu vycházejte z informací, které jste si osvojili v modulech 1-3. Pedevším se snažte pochopit principy jednotlivých metod a utite si jejich použití v analýze stavebních látek. Je nutné rozlišovat mezi emisními a absorpními optickými metodami; rozdíl mezi jednotlivými elektrometrickými metodami a jejich využitím. Mjte na - 5 (43) -

6 pamti, že zkušebních fyzikáln chemických metod je celá ada a jejich postupné pronikání do zkušebních laboratoí je dáno jednak zamením zkušebních laboratoí, rozsahem a etností provádných zkoušek, požadavky na rychlost a pesnost analýzy a v neposlední ad finanní nároností píslušné instrumentální techniky a jejího provozu. V rámci tohoto modulu se seznámíte pouze s omezeným potem fyzikáln chemických metod, které se již bžn ve zkušebních laboratoích používají a také postupn zaínají používat. V mnohých pípadech jsou kontrolní provozní laboratoe využívány také pro kontrolu ovlivování složek životního prostedí výrobou, takže sledují také vybrané ukazatele ve vypouštných odpadních vodách, kvalitu imisí a plynných zplodin apod.

7 Fyzikáln chemické metody analýzy 2 Fyzikáln chemické metody analýzy Analytické laboratoe pracující v rzných odvtvích prmyslu, výzkumu i kontroly životního prostedí mají krom metod klasické analýzy celou adu pístroj, které umožují provést žádaný (potebný) rozbor mnohem rychleji, pípadn pesnji, než umožují metody klasické vážkové a odmrné analýzy. Pi používání tchto metod sledujeme obvykle uritou fyzikální veliinu v kombinaci s chemickým jevem (reakcí). V posledních letech se uplatují v chemických i zkušebních laboratoích stále výraznji fyzikální a fyzikáln chemické metody. Nacházejí uplatnní všude tam, kde je nutný vtší objem analýz, analýza nízkých koncentraních rozsah vybraných složek stavebních látek, rychlejší provedení analýzy, apod. Možnosti mení jsou ješt rozšíeny využíváním výpoetní techniky jako ídící a vyhodnocovací jednotky mícího zaízení. Tím se uvolnila cesta k využívání databází látek, jejich metod analýzy, programové balíky jako píslušenství pístroj umožující pohodln a rychle zavádt zkoušky rzných parametr na rzných matricích. Firmy dodávající takováto zaízení k nmu dodávají krom obecného návodu k použití také ucelený souhrn metod, používaných ke kontrole v rzných odvtvích prmyslu i environmentální analýzy. Nkteré pístroje obsahují i programy na kontrolu nastavení pístroje, sledování potu pracovních hodin pístroje a auto detekci možných bžn se vyskytujících chyb. Fyzikáln chemické analytické metody sledují kombinaci chemického a fyzikálního jevu. Mí se fyzikální veliina, která má definovaný vztah ke koncentraci urité složky, která se danou zkouškou zjišuje. Pro nkteré látky jsou jediným možným postupem stanovení. Analytické postupy používající fyzikáln chemických metod jsou založeny na mení vhodné veliiny, která pedstavuje analytický signál, který je funkcí obsahu sledované složky koncentrace látky. Podle povahy analytického signálu rozlišujeme jednotlivé druhy fyzikáln chemických analytických metod. Píklad 2.1 Pi zjišování stopových koncentrací látek nelze použít metody vážkové a odmrné analýzy, protože zjišovaná množství stanovované látky jsou tžko važitelná a neexistují vhodné postupy, jak by je bylo možno klasickými postupy dvryhodn stanovit. Napíklad tžké kovy Hg, Cd, Pb, ve stavebních látkách, vod, jsou pítomny maximáln v jednotkách mg/kg v pevných látkách a ve vodách ádov v µg/l. Stopová množství organických slouenin toxických pro lovka a životní prostedí se vyskytují v pevných látkách v µg/kg a ve vodách v ng/l. Krom toho alkalické kovy (Na, K, Li, Rb, Cs) se bžn stanovují pedevším metodami optické spektrometrie v oblasti atomových spekter, protože klasické postupy pro tyto prvky jsou zdlouhavé a mnohdy by je nebylo možno použít vzhledem k matrici, ve které by je bylo nutno stanovovat. Zárove je nutno si uvdomit, že vtšina bžn používaných fyzikáln chemických metod není metodami absolutními tzn. že vztah mezi menou veliinou a koncentrací stanovované látky je výslednicí nastavení pístroje a kalibrace na zvolenou standardní látku. Tím je myšleno, že vztah mezi koncentrací a signá- - 7 (43) -

8 lem pístroje je závisle promnná, mže se postupn mnit tak, jak se mní parametry pístroje a je nutno toto nastavení v pravidelných intervalech kontrolovat. 2.1 Optické analytické metody Velice rozšíené fyzikáln chemické metody jsou optické metody, založené na interakci hmoty se záením. Jsou založeny na absorpci a emisi elektromagnetického záení. Jsou založeny na Kirchhoffových zákonech o emisi a absorpci elektromagnetického záení. V pípad optických analytických metod se jedná o zmny, které nastávají pi prchodu záení transparentním prostedím a pi interakci atom s elektromagnetickým záením. Podle tohoto principu rozlišujeme optické metody na nespektrometrické, pi kterých sledujeme zmny elektromagnetického záení pi prchodu prostedím a metody spektroskopické, kdy dochází k interakci atom a molekul s elektromagnetickým záením. Spektrometrické metody dále rozlišujeme ástic, které interagují se záením na Metody molekulové spektrometrie Molekulová absorpní spektrometrie v UV/VIS oblasti Molekulová absorpní spektrometrie v IR oblasti Metody atomové spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie Atomová emisní spektrometrie Rentgenová spektrometrie Bžn používané optické analytické metody jsou založeny na emisi, rozptylu nebo absorpci záení atomy, ionty a molekulami v závislosti na vlnové délce _ nebo vlnotu ν = 1 cm -1. λ V závislosti na intervalu vlnových délek, pi nichž se mí urité fyzikální vlastnosti spojené se zmnami v elektronovém obalu oznaujeme jednotlivé oblasti následujícím zpsobem. Název oblasti Tabulka 2.1 Rozsah vlnových délek jednotlivých oblastí Vlnová délka [nm] Vlnoet Rentgenová nm Ultrafialová (vakuová) nm ] _ ν = 1 λ [cm - Ultrafialová (blízká) nm Viditelná nm Infraervená (blízká) 0,75 2,5 µm Infraervená (stední) 2,5 50 µm

9 Infraervená (vzdálená) µm Mikrovlnná mm Radiofrekvenní mm Kolorimetrie a spektrometrie ve viditelné oblasti Patí mezi nejstarší a nejoblíbenjší fyzikáln-chemické metody. Vyniká pesností, rychlostí, citlivostí a je experimentáln nenáronostá. Sleduje absorpci elektromagnetického záení v intervalu od 200 do 800 nm. Podle experimentálního uspoádání oznaujeme postupy založené na tomto principu jako: Kolorimetrie - historicky nejstarší a nejjednodušší metodika, detekce absorpce záení se zde provádí okem Fotometrie - mení ve viditelné ásti spektra, místo monochromátoru typu difrakní mížky využívá barevné filtry Spektrometrie - mení spekter ve viditelné i ultrafialové oblasti, monochromatické záení se získává pomocí monochromátor (difrakních mížek), detekce je objektivní Spektrometrie s diodovým polem - tradiní detektor (fotonásobi) je nahrazen adou citlivých fotodiod - detekce signál probíhá všemi fotodiodami souasn Tyto fyzikáln chemické metody jsou metody spektrální absorpní analýzy. Jimi stanovujeme množství barevné látky v roztoku. Není-li stanovená látka sama barevná, pevedeme ji na barevnou sloueninu vhodnou chemickou reakcí s anorganickým i organickým inidlem. Koncentraci stanovené barevné sloueniny v roztoku zjišujeme zpravidla porovnáním intenzity tohoto zbarvení se standardními roztoky, které obsahují tutéž látku ve známé koncentraci. Zbarvení srovnáváme nkterým z postup uvedených výše.. Barevnost roztok se projevuje schopností pohlcovat svtelné záení urité vlnové délky. Tento jev se nazývá s vtelná a b s o r p c e. Vztah mezi tlouškou absorbující vrstvy, absorpcí svtla a koncentrací absorbujícího barevného roztoku vyjaduje Lambert-Beerv zákon. Barevnost roztok se projevuje schopností pohlcovat neboli absorbovat svtlo urité vlnové délky. Chceme-li dosáhnout, aby dva roztoky téže látky, ale rzné koncentrace, mly stejnou absorpci, musíme vzít silnjší vrstvu mén koncentrovaného roztoku. Platí tzv. L A M B E R T - B E E RV ZÁKON kde l 1, l 2 jsou tloušky vrstev obou roztok, c 1, c 2 jsou jejich koncentrace. c 1 l 1 = c 2 l 2 (2.1) 9(43)

10 Pi nulové absorpci je propustnost stoprocentní a naopak. V praxi je výhodnjší poítat s tzv. a b s o r b a n c í roztoku, ponvadž její závislost na koncentraci barevné složky v roztoku je l i n e á r n í : A = ε c d = log I 0 I (2.2) kde d je tlouška vrstvy barevného roztoku c je jeho koncentrace, ε (epsilon) je m o l á r n í a b s o r pní k o e f i c i e n t a má rznou hodnotu pro rzné barevné látky a pro rznou vlnovou délku. I 0 je intenzita záivého toku ped prchodem absorbující vrstvou I je intenzita záivého toku po prchodu absorbující vrstvou Absorbance (dívjší název extinkce) bezbarvého roztoku je nulová, zatímco "erného" roztoku ( o nulové propustnosti) je nekonen veliká. Barevný roztok absorbuje siln pouze svtlo urité vlnové délky (komplementární neboli doplkové k vlastnímu zbarvení). Proto je vhodné pracovat s monochromatickým svtlem pi nejvhodnjší vlnové délce. Definice Kolorimetrie je analytická metoda, která umožuje stanovit koncentraci barevné látky v roztoku. Pokud není stanovovaná látka barevná, pevedeme ji vhodnou chemickou reakcí na barevnou sloueninu, jejíž intenzita barvy ve v uritém rozsahu pímo úmrná koncentrací stanovované látky. Kolorimetrie je založena na vizuálním porovnávání intenzity zbarvení zkoumaného roztoku a modelového standardního roztoku, pípadn ady modelových standardních roztok. Pístroje, používané k mení a založené na tomto principu se nazývají spektrofotometry. Svazek polychromatického záení vycházející ze zdroje dopadá na vstupní štrbinu monochromátoru. Po rozkladu na mížce nebo hranolu vychází z výstupní štrbiny svazek pibližn monochromatického záení, které je charakterizováno intervalem vlnových délek, které projdou výstupní štrbinou. Stední hodnotou tohoto intervalu je nastavená vlnová délka. Velikost intervalu je závislá na konstrukci pístroje (u bžných spektrometr bývá 1-5 nm). Po prchodu absorpním prostedím (vzorek umístný v mrné kyvet 1 ) dopadá monochromatické záení na fotoelektrický detektor a vzniklý fotoproud je veden na digitální výstup. 1 Kyveta je mrná nádobka používaná v molekulové spektrometrii. Obvykle bývá sklenná, i z vhodného plastu, pro mení v UV oblasti z kemenného skla. Mže mít obdélníkový, ale i kruhový prez. Bžn používaná optická délka kyvety je 10 mm až 50 mm. Do ní se nalévají

11 Obr. 2.1 Schéma jednoduchého spektrometru Spektrometrii v ultrafialové a viditelné oblasti (UV/VIS) lze použít v kvantitativní analýze, kdy z namené absorbance mžeme pímo zjistit koncentraci mené složky. Základem optického systému je monochromátor. Monochromátorem bývá mížka nebo hranol. Jako svtelný zdroj se používá wolframová žárovka ve viditelné oblasti a deuteriová výbojka v UV oblasti. Detektory záení poté, co jeho ást byla absorbována jsou od nejjednodušších fotobunk, fotolánk až po moderní CCD detektory Vlivy a chyby pi spektrofotometrickém stanovení asový prbh reakce nutné pro vývoj a stálost mené barevné sloueniny jsou nutné faktory, které je nutno znát. Krom asové závislosti je nutná také závislost rychlosti reakce na teplot. Sledují se asové a teplotní závislosti prbhu zvolené analytické reakce. Dosažené maximum nebo prodleva na kivce pak udávají asový limit, vhodný pro vlastní mení. asový prbh reakce pi rzných teplotách potom slouží k nalezení optimálních podmínek pro provádní zkoumaného stanovení (zkoušky). Vliv teploty se zmnou teploty se mní také rychlost rovnovážná konstanta reakce (viz modul 1) a v návaznosti na ni také parametry zkoušky, vyvinuté pro konkrétní podmínky, jejichž nedodržení má za následek chyby stanovení Vliv ph v závislosti na ph se mní podmínky reakce Solná chyba vliv vtších koncentrací solí má za následek zmnu aktivitních koeficient reagujících složek mené roztoky a vkládá se do kyvetového prostoru. Jinou alternativou je prtoná kyveta, fixovaná v kyvetovém prostoru a mené roztoky se do ní nasávají a vypouštjí po zmení erpadlem. 11(43)

12 Vliv matrice pokud je jiná matrice než pro kterou byla metoda vyvinuta a odzkoušena, nelze vylouit pítomnost rušivých vliv, s jejichž odstranním postup nepoítal Praktické aplikace Spektrometrické postupy analýzy bžných složek životního prostedí a nízkých koncentrací prvk ve stavebních látkách (po jejich pevedení do roztoku a odstranní rušivých vliv) jsou velmi rozšíené. Následující postupy reprezentují jen malou ást zkoušek, využívaných v silikátové analýze. Z dalších bžných zkoušek lze uvést ješt stanovení fosforu, amoniaku, dusinan, fluorid, chrómu, niklu, kemiitan a podobn Stanovení železa 1,10 fenantrolinem K rozboru se používá alikvotní ást filtrátu po oddlení kyseliny kemiité, obsahující vhodné množství Fe O. 2 3 Principem barevné reakce je tvorba erven zbarveného komplexu s železnatými kationty. Železité ionty se zredukují chloridem hydroxylamonným. Dvojmocné železo tvoí s 1,10 fenantrolinem ervený komplex, jehož intenzita je stálá nejmén 10 hodin, v rozsahu ph 5-9. Vybarvený roztok alikvotního podílu vzorku se mí pi vlnové délce = nm Stanovení MnO v silikátech K rozboru se bere alikvotní ást filtrátu po stanovení kyseliny kemiité. V tom pípad je nutno pítomnou kyselinu chlorovodíkovou odkouit s koncentrovanou kyselinou sírovou. Vhodnjší je provést stanovení ze zvláštní navážky po rozkladu pomocí kyseliny dusiné. Princip stanovení spoívá v oxidaci iont Mn 2+ v prostedí zedné HNO 3 jodistanem draselným na fialov zbarvený anion manganistanový, MnO 4. Vzniklé zbarvení se mí pi vlnové délce = nm podle typu pístroje Stanovení TiO 2 v silikátech K rozboru se používá alikvotní ást filtrátu po odfiltrování kyseliny kemiité, obsahující 0,2 až 7 mg TiO 2. Princip stanovení spoívá v promení intenzity zbarvení analyzovaného roztoku po reakci s peroxidem vodíku, který tvoí v prostedí zedné kyseliny sírové s ionty titanylu žlut zbarvený komplex Infraervená spektrometrie Infraervená spektrometrie (IR, I, infrared ) je metoda založená na interakci elektromagnetického záení o vlnové délce ádov 1mm 1 µm (infraerveného záení) s meným vzorkem. Pi dopadu tohoto záení na molekuly vzorku dochází ke zmnám rotaního a vibraního stavu molekul slouenin obsažených v mených preparátech. Nejedná se o zmny v elektronové stavb atom. Vibrace molekul dlíme na valenní a deformaní. Valenní vibrace atomy kmitají ve smru svých vazeb, mní se meziatomová vzdálenost, zstávají konstantní vazebné úhly

13 Deformaní vibrace atomy kmitají ve smru kolmém na tyto vazby, mní se vazebné úhly, zstává konstantní meziatomová vzdálenost Každá vibrace nebo rotace molekuly, pokud se pi ní mní dipólový moment, vede k absorpci (emisi) záení. Infraervených absorpních spekter používáme k urení struktury látek. Protože pechody mezi jednotlivými rotaními a vibraními stavy jsou kvantovány (dochází k nim nespojit, podobn jako k energetickým peskokm elektron v obalech atom), projeví se to rznou mrou absorpce infraerveného záení pi jednotlivých vlnových délkách záení. Obr.2.2 Možné typy vibrací tíatomových molekul oxidu uhelnatého a vody V souasné dob je vypracována ada metod infraervené spektrometrie vhodných pro rzné úely. Píprava vzork z oboru stavebních hmot je pomrn nároná. Aby byl pipraven transparentní vzorek, je nutné zhomogenizovaný zkoumaný vzorek smísit s bromidem draselným v pomru (1+249) a slisovat v evakuované form na irou, prhlednou tabletku, tzv. peletu. Ta se potom použije k vlastnímu mení. Mení v infraervené oblasti spektra se provádí na infraervených spektrometrech. Hlavními souástmi infraerveného spektrometru je zdroj záení, monochromátor, detektor infraerveného záení a registraní zaízení dnes obvykle snímání spekter a jejich uložení jako soubor pomocí ídícího software. Zdroj produkuje polychromatické infraervené záení. To dopadá na monochromátor, který umožuje plynulou zmnu vlnové délky záení. Monochromatický paprsek je dále rozdlen na dv ásti. Jedna ást prochází vzorkem, druhá srovnávacím prostorem (pípadn se srovnává se spektrem istého rozpouštdla, nebo istého KBr, se kterým se mená pevná látka zhomogenizovala a slisovala). Pi mení dopadá na detektor stídav paprsek prošlý mrným prostorem pístroje a paprsek prošlý srovnávacím prostorem. Intenzita obou paprsk (spekter) se zaznamenává a automaticky srovnává. Obvykle se mí v rozsahu vlnové délky 2 20 µm. 13(43)

14 Výsledkem mení je infraervené vibraní spektrum studované látky, tj. závislost vlnotu na intenzit záení. Zmna rotaního a vibraního stavu molekul se projeví poklesem transmitance pi odpovídající vlnové délce, tzv. absorpní pás). Absorpní pásy ve spektru odpovídají jednotlivým vibracím molekuly. Z vibraního spektra tak lze získat informace o molekulách resp. skupinách atom i o jejich uspoádání. Vedle identifikace látek lze metody I spektrometrie použít ke studiu rozložení náboj v molekulách, mezijaderných vzdáleností, pítomnosti vody v krystalech i ke kvantitativní analýze smsí látek atd. Ta se dá v souasné dob provádt s uritým komfortem, protože pro jednotlivé skupiny látek existují knihovny spekter jako doplkový software infraervených spektrometr. Porovnáním nameného spektra s píslušnou knihovnou se na výstupu objeví vypotené pravdpodobnosti výskytu jednotlivých látek. Kvalifikovaná a zkušená obsluha pístroje ale musí z tchto dat vyhodnotit výsledky píslušné analýzy. Kvantitativní analýza se provádí na stejných principech jako v pípad UV a VIS spektrometrie. Infraervená spektrometrie se dnes používá pro kvantitativní vyhodnovení obsahu extrahovatelných látek a nepolárních extrahovatelných látek, dále ke sledování kemiitých úlet, apod. Otázka Setkali jste se s výše uvedenými metodami analýzy stavebních látek? 2.2 Optická atomová spektrometrie U optických atomových spekter dochází pi interakci atomu s elektromagnetickým záením k excitaci valenního elektronu. Elektromagnetické záení mžeme posuzovat ze dvou hledisek. Jednak jako vlnní, jednak jako proud ástic foton. Tedy má charakter vlnní i korpuskulární. Abychom mohli mit energii záením transportovanou, musíme vymezit ást prostoru, kde transport probíhá. Obvykle je dána svazkem paprsk, který je na prezu tvoen kružnicí, pípadn obdélníkem (nap. spektrální ára). Rozeznáváme 3 druhy vzájemného psobení elektromagnetického záení s látkami: Samovolné vyzaování (spontánní emise) Pohlcování záení (absorpce) Vynucené vyzaování (stimulovaná emise) Všechny metody optické atomové spektrometrie jsou založeny na interakcích atom a elektromagnetického záení. Konstrukce jednotlivých mících zaízení (pístroj) závisí na tom, zda sledujeme emisi záení, absorpci nebo fluorescenci. Na obrázku je uvedeno základní funkní schéma metod optické spektrometrie.

15 Obr. 2.3 Blokové schéma metod atomové emise a absorpce Z obrázku je patrno, že ada konstrukních prvk instrumentace je pro jednotlivé metody spolená, ale vzhledem k metod má asto odlišný charakter a význam Plazmová spektrometrie Mezi nové zdroje buzení optických emisních spekter atom a iont patí plazmové 2 zdroje. Používají se etné sestavy Zdroj plazmy je stejnosmrný oblouk, vzniklé plazma je petlakem plynu peneseno do optické osy mrného pístroje Kapacitní mikrovlnné plazma (CMP) pi atmosférickém tlaku Mikrovlnná indukn vázaná plazma (MIP) pi sníženém nebo atmosférickém tlaku Vysokofrekvenní indukn vázaná plazma pi atmosférickém tlaku (ICP) nejastji využívaná v komerních analytických spektrometrech. Indukn vázaná plazma je tvoena objemem ionizovaného argonu a volných elektron za vysoké teploty. Je stabilizována interakcí s vysokofrekvenním polem. Výboj ICP vzniká za atmosférického tlaku v proudu plynu, nejastji argonu, v soustav koncentricky uspoádaných žáruvzdorných trubic (viz obrázek). Podmínky vzniku plazmy jsou voleny tak, aby podíl plazmy, nalézající se v cívce získal tvar toroidu. Za vhodných podmínek mže být ve výboji proražen úzký kanál, do nhož lze zavést aerosol tak, aby se neporušila stabilita plazmy. Prchodem aerosolu vzorku tímto kanálem dochází k vypaení vzorku, atomizaci a ionizaci volných atom a iont. Experimentální podmínky pro vznik plazmového výboje jsou nastavitelné, a umožují tak simultánní stanovení mnoha prvk, nejastji ve vodných roztocích. Kalibraní kivky pro jednotlivé prvky jsou lineární v oboru 4 až 6 ád. Metoda je vhodná i pro stanovení a dkaz tžce stanovovatelných prvk, jako jsou bor, fosfor, kemík, uran, vzácné zeminy a další prvky. 2 Plazma tvrté skupenství hmoty. 15(43)

16 Obr. 2.4 Indukn vázaná plazma a)ve spektrometru, b) schématicky Interference 3 v ICP Nejastji se vyskytují rušivé vlivy zpsobené ásteným nebo úplným pekryvem emisních ar s blízkými vlnovými délkami. Pedevším se to týká pechodových prvk s bohatými emisními spektry (nap. Fe, Co, Ni, W, U) nebo prvk s intenzivními arami vyskytujícími se v analyzovaném vzorku v koncentracích o nkolik ád vyšších než stanovovaný prvek (nap.ca). Interference snadno ionizovatelných prvk, pítomnost vysokých koncentrací kyselin, rzná viskozita vzork transportní interference, apod. Zavádní vzorku do plazmatu Základem budicího zaízení je plazmová hlavice se zmlžovaem. Jsou k dispozici rzné typy zmlžova, nejastji jsou používány pneumatické zmlžova- e a ultrazvukové zmlžovae. OES ICP 4 je metoda, která poskytuje vysokou pesnost a správnost mení. Má velmi nízké meze detekce, což umožuje v mnoha pípadech i ední vzorku ke snížení interferencí matrice. Je jednoznan preferována pro stopovou roztokovou analýzu. V souasné dob lze pomocí této metody stanovit 68 prvk v koncentraních rozsazích cca 5 ád. V literatue je popsána celá ada aplikací, popisujících analýzu vápenc, cement a strusek pomocí této techniky Atomová absorpní spektrometrie Atomová absorpní spektrometrie (AAS) je optická spektrální metoda, založena na mení absorpce atomových ar volných atom v plynném stavu, nejastji v plameni. Podle Kirchhoffova zákona platí každá látka absorbuje nejvíc záení tch vlnových délek, které sama mže vyzaovat. Pro absorpci platí Lambert-Beerv zákon kde I = I exp( κ n ) (2.3) 0 l 3 Interference jsou rušivé vlivy, tj, vlivy, které mají vliv na analytický signál a zkreslují ho. 4 Optická emisní spektrometrie s indukn vázaným plazmatem

17 I 0 je intenzita áry ped prchodem absorbující vrstvou tloušky l, I intenzita áry po prchodu absorbující vrstvou, je atomový absorpní koeficient pro danou áru, n je poet volných atom v jednotce objemu (cm -3 ). Pístroje pro atomovou absorpní spektrometrii se skládají z arového zdroje záení (výbojky s dutou katodou, bezelektrodové výbojky, laseru), absorpního prostedí obsahujícího volné atomy (zdrojem je plamen, elektrotermická atomizace), disperzní soustavy pro izolaci mené analytické áry a detektoru zá- ení. Zdroje primárního záení pro AAS Nejpoužívanjším zdrojem arového záení jsou výbojky s dutou katodou. Výbojky s dutou katodou jsou výbojky, jejichž katoda je zhotovena z prvku (pípadn jeho slitiny), který chceme stanovovat. Emitují arové spektrum neovlivnné samoabsorpcí. Výbojka s dutou katodou je zhotovena z optického skla s výstupním okénkem propustným pro záení hlavních rezonanních ar. Je evakuovaná a potom naplnná neonem nebo argonem. Záení je dostaten intenzivní a stabilní. Má relativn dlouhou životnost, která závisí na prvku, pro který je výbojka zkonstruována. Dutá katoda má tvar dutého váleku s vnitním prmrem 5-12 mm. Je bu zhotovený z istého kovu, nebo z nosné katody a folií z kovu, pro který je výbojka urena, nebo je vyrobena ze slitiny. Slitiny se používají v pípad, že prvky mají podobné fyzikální vlastnosti a pibližn stejn se katodicky rozprašují. Anoda bývá z kovu o vysoké teplot tání. Obr. 2.5 Výbojka s dutou katodou Výhodou této konstrukce je zisk zdroje árového spektra prvku, který chceme stanovovat. ástenou nevýhodou je nutnost mnit výbojku pro každý stanovovaný prvek, omezená doba životnosti této výbojky a v neposlední ad její vysoká poizovací hodnota. Pro stanovení he atomizovatelných prvk se používají bezelektrodové výbojky. Emitují úzké áry s intenzitou pibližn o ád vyšší než výbojky s dutou katodou. Atomizátor slouží v AAS jako generátor a rezervoár volných atom. Je potebné, aby poskytoval co nejvtší koncentraci volných atom, aby závislost mezi 17(43)

18 koncentrací analytu ve vzorku a v plynné fázi byla definována v celém pracovním rozsahu. Pochody, které se rozhodujícím zpsobem podílejí na meném signálu jsou Pevod analytu do plynné fáze Transportní jevy v atomizátoru Rovnováhy v plynné fázi atomizátoru Základní problém pi atomizaci je pevedení vzorku do plynného stavu a zajištní atomizace analytu tak, aby všechny parametry byly pod kontrolou a nezávisely na vlastnostech vzorku. Plamenové atomizátory Pi hoení dochází k reakci paliva a oxidovadla, pi níž dochází k vývoji tepla a záení. Používá se homogenní sms paliva a oxidovadla ve které je obsažen i aerosol analyzovaného vzorku. Jako paliva se v plamenové AAS používá acetylén, propan-butan, vodík. Jako oxidovadlo se používá vzduch, kyslík nebo oxid dusný.teplota plamen se pohybuje mezi K. Plameny nejsou homogenní v celém objemu, mají charakteristické rozložení teploty a složení. Proto má i velikost koncentrace atom v závislosti na výšce mení v plameni rznou hodnotu, závislou na disocianí energii oxid stanovovaných kov. Obr. 2.6 Hoák v AA spektrometru Chemické plameny mají i nedostatky. Vzorek se siln edí spalnými plyny, jen ást zmlžovaného analytu se využije k mení, zbytek zkondenzuje a odtéká do odpadu. Pro pípravu absorpního prostedí se nejastji používá plamene acetylén vzduch. Do nho se analyzovaný roztok pivádí ve form aerosolu. V plameni dochází k vypaení rozpouštdla a disociaci slouenin na volné atomy. Vlastní mení se provádí zmlžováním kalibraních a mených vzork do plamene, odetu odpovídajících absorbancí a vyhodnocením pomocí kalibraního grafu nebo smrnice kalibraní kivky. Pro zvýšení citlivosti stanovení a snížení množství analytu se používají elektrotermické atomizátory. Jsou to zaízení, která jsou zahívána na teplotu potebnou pro atomizaci analytu pomocí elektrického proudu procházejícího atomizátorem. Atomizátory bývají nejastji zhotoveny z grafitu rzných úprav, nebo z vysokotermostabilních kov (nap. wolfram). V atomizátoru probíhají dje,

19 které vedou ke vzniku volných atom analytu, následkem vypaení analytu po vypaení analytu z podložky, na kterou byl vzorek nanesen. Tyto dje jsou pro každý typ analýzy naprogramovány. Teplotní program ídí proces atomizace. Interference v AAS jsou spektrální - pekrývání ar, molekulových pás, rozptyl na pevných ásticích nespektrální ostatní rušivé vlivy, které mají vliv na stanovení analytu. Jsou závislé na druhu atomizace, transportních jevech pi vnášení vzorku do plamem, pi elektrotermické atomizaci, a podobn. Absorpce pozadí mže vyvolávat znané chyby pi mení stopových koncentrací analytu. Proto se pi takovém mení provádí korekce pozadí. Nejastji se používá kontinuální zdroj záení deuteriová výbojka (je bžný v komern používaných pístrojích), Zeemanova korekce (založená na Zeemanov jevuštpení energetických hladin atom v silném magnetickém poli. Analýza tkavých slouenin Nejpoužívanjšími technikami pípravy tkavých slouenin jsou generování studených par rtuti a generování hydrid As, Bi, Ge, Pb, Sn, Se, Sn a Te. K redukci hydrid se používají tetrahydridoboritan sodný, používaný jako roztok stabilizovaný hydroxidem sodným. Po vývoji plynného hydridu je tento peveden do vyhívané kemenné trubice, kde probhne rozklad na atomy a jejich absorpce se vyhodnotí jako analytický signál. Generování par rtuti se provádí v roztoku tetrahydridoboritanem sodným nebo chloridem cínatým. Vypuzení par rtuti se provádí proudem argonu pes sušicí vrstvu do absorpní kyvety umístné místo hoáku AAS. Pro analýzu rtuti existuje jednoúelový pístroj na principu generace par rtuti, jejich absorpce na sorbent a následné jednorázové vypuzení do mrné cely Využití AAS pi analýze stavebních látek Atomová absorpní spektrometrie je využívána pro roztokovou analýzu vzork se silikátovou matricí vápenc, dolomit, cement, strusek. Vzorky se rozloží pomocí smsi kyselin dusiné a fluorovodíkové, rozložitelné kyselinami pomocí kyseliny chlorovodíkové a získaný roztok se zmlžuje do acetylenvzduchového plamene kde se mí absorpce záení atom sodíku na áe λ=589 nm. Ionizaci sodíku omezujeme pídavkem chloridu draselného jako ionizaního pufru. Výsledky se udávají v % Na 2 O ( SN , ást 2). Obdobným zpsobem se stanovuje i K 2 O, ionizaci draslíku snižujeme pídavkem chloridu sodného jako ionizaního pufru. Bžn lze takto stanovovat ješt další prvky, jako je mangan, železo, vápník, hoík, stroncium, baryum, zinek, m, olovo, vanad, nikl, chrom Atomová emisní spektrometrie Plamenová analýza je nejstarší metoda pro dkaz lehce atomizovatelných prvk alkalických kov. Emisní plamenová spektrometrie byla také první kvantitativní spektrální metodou pro stanovení alkalických kov a alkalických zemin. 19(43)

20 Optická emisní plamenová spektrometrie využívá plamene k excitaci atom a molekul do nj zavádných nebo v nm vznikajících. Nejpoužívanjší plameny jsou smsi acetylén-vzduch a acetylén-oxid dusný. Z fyzikálního hlediska je plamen plynný nebo plazmový útvar, ve kterém probíhají složité fyzikální procesy. V acetylenových plamenech je možné stanovit 65 prvk, 24 prvk má lepší meze detekce než donedávna hojn rozšíená plamenová atomová absorpní spektrometrie a u 17 prvk jsou meze detekce srovnatelné. Bžn je využívána ke stanovení sodíku, draslíku a vápníku, ale i manganu, niklu, železa, mdi, chrómu, barya, stroncia a prvk vzácných zemin v rzných matricích. Plamenová spektrometrie je využívána napíklad i v laboratoích silikátové chemie pro stanovení iont alkalických kov a alkalických zemin (Na, K, Ca,) v cementech, struskách, apod. Její výhodou je možnost mit v širokém koncentraním rozsahu Stanovení Na 2 O metodou AES Roztok se pivádí do acetylen-vzduchového plamene, kde se mí intenzita záení vzniklého na rezonanní áe λ=589 nm. Rušivé vlivy omezujeme pídavným roztokem bu KCl nebo CsCl. Pi stanovení postupujeme tak, že nejdíve promíme sadu roztok vzestupné koncentrace, pipravených stejným zpsobem jako vzorky, které budeme mit. Ze získaných hodnot sestrojíme závislost mezi signálem pístroje a koncentrací stanovovaného prvku (kalibraní kivku). Optimální je, když získáme lineární závislost Stanovení K 2 O metodou AES Roztok se pivádí do acetylen-vzduchového plamene a pi λ=768 nm se mí intenzita vzniklého záení. Rušivé vlivy omezujeme pídavným roztokem bu NaCl nebo CsCl. Obdobn jako v pedchozím pípad sestrojíme kalibraní závislost. 2.3 Rentgenometrie Pod pojmem rentgenové záení rozumíme elektromagnetické záení vlnových délek nm. Rentgenové záení vzniká pechodem elektron ve vnitních obalových slupkách atom tímto mechanizmem: Srážkou atomu s elektronem potebné budicí kinetické energie je elektron z vnitní slupky odstrann až na nejzazší mez atomu. Mezera, která ve slupce vznikla je vyplnna pechodem z jiné vyšší slupky, piemž je vyzáeno kvantum rentgenového záení. Pechodem elektronu z vyšších slupek do slupky K vzniká rentgenové záení série K. Pokud pechází elektron ze slupky L do slupky K, oznauje se K, pechodem ze slupky M do slupky K je to K, apod. Spektrálním rozkladem tohoto tzv. c h a r a k t e r i s t i c k é h o z áení vzniká á r o v é s p e k t r u m. Absorpce rentgenového záení je závislá na atomovém ísle Z absorbujících atom a na vlnové délce absorbovaného záení. Pi absorpci mohou být elek-

21 trony vyzdviženy do slupky, která není podle Pauliho 5 principu úpln obsazena. Pi absorpci spojitého polychromatického záení tak nedostaneme árové absorpní spektrum, ale tzv. a b s o r pní h r a n y, ve kterých se absorpce skokem mní. Platí, že vlnová délka hrany je vždy kratší, než vlnová délka áry, která má nejkratší vlnovou délku v dané sérii. Hrany piazujeme jednotlivým sériím, proto je nazýváme absorpními hranami dané série. Rentgenové záení mže být buzeno jednak elektrony a jednak kvanty rentgenového záení. Aby budicí, neboli primární záení vyvolalo ve vzorku rentgenové záení urité série, musí být vlnová délka primárního záení kratší než je absorpní hrana požadované série. Takto vzbuzené záení se nazývá s e k u n d á r n í, v praxi asto jako f l u o - r e s c e nní. Primární záení je mimo charakteristické záení doprovázeno vždy ješt spojitým záením, tzv. pozadím. Intenzita a poloha maxima intenzity spojitého zá- ení je dána kinetickou energií budicích elektron. Budicí elektrony brždné pi prchodu materiálem vysílají kontinuální spektrum (brzdné kontinuum). Sekundární záení není doprovázeno spojitým záením této povahy a jako pozadí se zde uplatuje jen rozptýlené a odražené primární záení. Intenzita sekundárního záení je asi 1000 krát nižší než primárního záení Rozdlení metod Rozdlení metod rentgenové analýzy má pímou návaznost na jevy spojené se vznikem rentgenového záení a jeho vzájemného psobení s hmotou. Charakteristické záení po rozkladu na spektrum slouží ke klasické kvalitativní a kvantitativní rentgenové spektrální emisní analýze. Je-li svazek elektron zaosten na malou plochu vzorku, je lokáln buzena jen tato ást. Postup se oznauje jako e l e k t r o n o v á m i k r o s o n d a a nalezl své uplatnní pi lokální analýze pevných materiál. Po prchodu svazku rentgenových paprsk hmotou je pvodní svazek zeslaben absorpcí. Tento jev je základem rentgenové absorpní analýzy. Absorbovaná ást se skládá ze dvou podíl. 1. Pi zmn smru foton dochází ke koherentnímu rozptylu, který je spolen s interferencí záení na krystalických látkách základem r e n t g e n o v é d i f r a k t o m e t r i e. 2. Energie foton pechází v jiné formy - energii elektron uvolnných ionizací nebo Augerovým 6 efektem nebo v energii foton uvolnných sekundární emisí. Buzení charakteristického spektra fotony rentgenového záení je základem 5 Pauliho princip výlunosti v atomu nemohou být 2 elektrony, které mají všechny 4 kvantová ísla stejná. 6 Augerv efekt elektron je vyražen ze slupky a z vyšší slupky pejde na jeho místo jiný elektron. Pitom je vyzáeno kvantum záení. 21(43)

22 rentgenové spektrální analýzy sekundární emisí, bžn oznaované jako r e n t - g e n o v á f l u o r e s c e nní analýza. Ob tyto metody jsou velmi rozšíené i pi analýze stavebních látek Rentgenová difraktometrie Metody rentgenové strukturní analýzy jsou podmínny difrakními jevy na krystalických rovinách zkoumané látky. Jsou-li tyto elementární vlny ve fázi s vlnou v uvažovaném smru, sítají se a výsledná intenzita je znaná. Pokud vykazují minimální fázový rozdíl, zesílení intenzity nenastane. Obr. 2.7 Difrakce rentgenového záení na mížkových rovinách krystalu K difrakci dochází, pokud je splnna Braggova podmínka kde n je ád difrakce je vlnová délka záení v nm d je vzdálenost sousedních mížkových rovin je úhel dopadu rentgenového svazku n=2d sin ( 2.4) Každá krystalická látka se vyznauje typickým difraktogramem. Proto je možné píslušnou sloueninu urit i ve smsi dalších látek. K registraci difrakcí se asto používá filmu. Z postup za použití filmu je nejznámjší Debye-Scherrerova metoda. Do stedu válcové komrky je umístn vzorek v podob prášku umístného do kolodiové 7 trubiky. Na vnitním obvodu komrky je navinut film. V prbhu 2-4 hodinové expozice se získá rentgenogram s difrakními liniemi rzné intenzity. Vyhodnocení difraktogramu spoívá ve vypotení vzdáleností mížkových rovin a intenzit píslušných difrakcí. Z tchto hodnot pak již stanovíme obsah krystalických složek ve zkoumaném vzorku co do kvality i kvantity. 7 Kolodium je aktivní uhlí

23 Rentgenová fluorescenní analýza Rentgenová fluorescenní analýza ( rentgenfluorescence, RFA, XRFA) se nejastji používá pro analýzu hlavních a stopových prvk pevných materiál. Vzorek je teba utít na analytickou jemnost. Poté se z nj pipraví lisované tablety (pelety) nebo stavené destiky, které se analyzují. Jako budicí záení se používá buzení kvanty rentgenového záení nebo rychlými elektrony. Podmínkou je, že vlnová délka budicího záení musí být kratší (energiov bohatší) než vlnová délka sekundárního záení. Intenzita sekundárního (fluorescenního) záení je asi 1000 krát nižší než intenzita primárního záení. Na vzduchu lze analyzovat prvky od atomového ísla 22 až po uran. V evakuovaném pístroji lze stanovovat prvky od atomového ísla 5 (bor). Výhodou metody je relativní rychlost a široká škála stanovovaných prvk. Nevýhodou je vysoká cena pístroj a vyšší meze stanovitelnosti u stopových prvk Elektronová mikroanalýza Metoda elektronové mikroanalýzy je vysoce úinná nedestruktivní fyzikální metoda prvkové analýzy pevných látek. Je založena na interakci dopadajícího svazku urychlených (vysoce energetických) elektron a studovaného vzorku. Pístroje pro tuto metodu, elektronové mikroanalyzátory (mikrosondy), jsou v podstat kombinací ádkovacího elektronového mikroskopu a spektrometr rentgenového záení. Obr. 2.8 Schéma elektronové mikrosondy Základním prvkem elektronového mikrosondy je elektronová tryska, která produkuje vysoce urychlené primární elektrony. Ty jsou sadou elektromagnetic- 23(43)

24 kých oek a clonek zaosteny na povrch preparátu do plochy o prmru pouhých 0,1 3 µm. Preparát je nejastji dokonale vyleštný nábrus. Nevodivé materiály je ped analýzou nutno napait tenkou vrstvou zlata nebo grafitu pro odvádní hromadícího se elektrického náboje. Celý pístroj je vysoce evakuován. Pi dopadu primárních elektron na povrch vzorku dochází v dsledku srážek s atomy (resp. s jejich elektronovými obaly) k celé ad jev. ást primárních elektron se pružn odrazí zpt a opustí vzorek s nezmnnou energií (rychlostí). Nazýváme je odražené elektrony. Jiné elektrony se od atom odráží nepružn, to znamená, že atomm pedávají ást své energie a samy postupn energii ztrácí. Pi tomto dji dochází k ionizaci atom a k uvolování sekundárních elektron. ást elektron, která srážkami ztratila veškerou energii a byla vzorkem pohlcena nazýváme absorbované elektrony. Energie uvolnná brzdním primárních elektron zpsobuje ionizaci atom vzorku. Optné zaplování uvolnných energetických hladin elektrony vede ke vzniku rentgenového záení o vlnové délce 0,01 až 10 nm, vzácnji též ke vzniku Augerových elektron a u nkterých materiál též k emisi ultrafialového, viditelného nebo infraerveného svtla, tzv. katodoluminiscenci. Všechny uvedené jevy lze njakým zpsobem využít, zde se však spokojíme pouze s popisem nejastji používaných aplikací. Sekundární elektrony vznikají pouze ve velice tenké vrstv na povrchu vzorku a jejich množství závisí pedevším na reliéfu povrchu vzorku. Obr. 2.9 Rentgenové záení vzniká v oblasti hruškovitého tvaru pod povrchem vzorku To umožuje jejich využití pro zobrazování povrchu vzorku (metoda SEI Secondary Electron Image). Vedle vysokého zvtšení (ádov 10x 10000x) je výhodou metody SEI velká hloubka ostrosti, takže i snímek trojrozmrného objektu je v celé ploše dokonale ostrý. Souástí pístroje bývá fotoaparát, kterým je možno poídit kvalitní fotografie pozorovaných objekt, nebo je obraz zaznamenáván digitáln do pamti poítae. Podobn lze využít odražené elektrony, které jsou však vybuzovány z vtší hloubky, takže ve srovnání se SEI má jimi vytvoený obraz menší rozlišení. Tato tzv. metoda BEI (Back Scattered Electron Image) má však jinou výhodu: množství primárních elektron, které se odrazí od povrchu vzorku, je závislé na prmrném protonovém ísle atom tvoících vzorek (od tžších hmot se odráží více elektron). Proto se tžší hmoty jeví v odražených elektronech

25 jako svtlejší. S pomocí speciálních program lze tento jev využít pro pesné urení pomru rzných složek (nap. minerál) v ploše vzorku atd. Rentgenové záení vybuzené dopadem svazku primárních elektron má složku spojitou a charakteristickou. Charakteristická složka je tvoena sérií spektrálních ar, které vznikají zaplováním ionizovaných energetických hladin v obalech atom. Charakteristické záení tak poskytuje informaci o prvkovém složení vzorku, protože vlnová délka ar je pro každý prvek charakteristická a nezávisí na energii primárních elektron. Dj se odehrává ve velmi malé oblasti (ádov 1 až 10 µm 3 ) hruškovitého tvaru pod povrchu vzorku, proto je možno metodami elektronové mikroanalýzy analyzovat velmi drobné objekty (už od velikosti µm). Rentgenové záení je detekováno a analyzováno rentgenovými spektrometry, které jsou souástí mikroanalyzátoru. Ve spektru charakteristické rentgenového záení lze jednotlivé spektrální áry indikovat dvma zpsoby: podle vlnových délek nebo podle energie. Na základ toho rozlišujeme energiov disperzní analýzu a vlnov disperzní analýzu (ob možnosti jsou asto umožnny v jednom pístroji). Energiov disperzní systém (EDS) analyzuje rentgenové spektrum na základ energie jednotlivých ar. Záení dopadá na polovodiový detektor s p n pechodem, kde je pemnno na napový impuls. Tento signál je veden do zesilovae a odtud do poítae, kde je automaticky vyhodnocován. Mez stanovitelnosti je pro rzné prvky rzná, pro prvky mezi 5 B až 10 Ne se pohybuje mezi 1 2 hmot. %, pro prvky od 11 Na výše mezi 0,1 0,2 hmot. %. EDS se tedy používá pedevším ke stanovení kvalitativního složení vzorku a k rychlé (i když mén pesné) kvantitativní analýze. Minoritní prvky je nutno analyzovat pomocí WDS (viz dále). Vtšina pístroj neumožuje mení prvk lehích než 5B. Vlnov disperzní systém (WDS) analyzuje rentgenové spektrum na základ vlnové délky jednotlivých ar. Rentgenové spektrum je snímáno vlnov disperzním spektrometrem. Jeho souástí je analyzující krystal (monochromátor), detektor a mechanika pro pohyb krystalu a detektoru. Rentgenové záení dopadá na krystal, kde podle úhlu dopadu dochází k difrakci spektrální áry o píslušné délce (podle Braggovy rovnice). Všechny ostatní áry nesplují Braggovu rovnici a proto nejsou difraktovány. Aby bylo možno analyzovat jiný prvek, je nutno natoit krystal do odpovídajícího úhlu. Souástí elektronového mikroanalyzátoru jsou obvykle ti až tyi rzné vlnov disperzní spektrometry, proto je možno mit ti až tyi prvky najednou. Potom se zmní nastavení krystal ve spektrometrech a je možno mit další ti (tyi) prvky. Difraktované rentgenové záení se v detektoru pemní na elektrický signál a zpracovává se poítaem. Pomocí WDS je možno pomrn velmi pesn stanovovat obsahy vtšiny prvk tžších než 5 B. Mez stanovitelnosti této metody je pro 5 B až 10Ne 0,3 0,5 hmot. %, pro 11 Na a tžší prvky 0,03 0,05 hmot. %. Proto je možno analyzovat i prvky s velmi nízkým obsahem (stopové prvky). Nevýhodou je naopak vyšší asová náronost. Analýzy pomocí EDS a WDS se nkdy oznaují spoleným názvem bodová analýza, protože stanovaní prvkového složení vzorku se provádí ve velmi malém objemu, prakticky v bod. Další možností elektronové mikroanalýzy (EDS i WDS) je úseková analýza (též liniový scan, line analysis). V tomto pípad se svazek primárních elektron pohybuje po povrchu vzorku po vybrané úse- 25(43)

26 ce, bu po jednotlivých mících bodech, nebo kontinuáln. Výsledkem je graf zobrazující zmnu obsahu prvk ve zvolené linii. Dále je možno využít plošnou analýzu (též mapping, scanning, area analysis), metodu zobrazující distribuci (rozložení) prvk v ploše preparátu. Primární paprsek dopadá postupn v husté naskládaných ádcích na povrch preparátu (tzv. rastrování). V jednotlivých bodech je vybuzeno rentgenové záení, které se po detekci a vyhodnocení projeví jako svítící body na obrazovce, indikující pítomnost vybraného prvku. Výsledkem je mapa rozložení prvku v ploše vzorku. Výhody metod elektronové mikroanalýzy jsou zejmé. Analyzuje se velmi malá oblast vzorku v pevném stavu. Souástí pístroje bývá optický mikroskop, takže je možno jednoduše vyhledat místo, které chceme analyzovat. Metoda SEI umožuje zobrazit povrch vzorku pi velmi vysokém zvtšení, metodou BEI lze pozorovat rozložení materiál o rzné hustot v ploše vzorku. Pomocí EDS lze rychle urit kvalitativní a pibližné kvantitativní složení vzorku, pomocí WDS se s vysokou pesností stanoví obsah vtšiny prvk vetn stopových. Dále je možno zobrazit rozložení jednotlivých prvk v ploše vzorku nebo zmnu koncentrace prvk ve vybrané linii. Mení jsou pomrn rychlá i finann dostupná. Naopak k nevýhodám patí velmi vysoká poizovací cena elektronového mikroanalyzátoru, nutnost dokonalé pípravy preparát (hlavn leštní) a ztížená analýza lehkých prvk ( 5 B až 10 Ne). Nkteré prvky (napíklad prvky Ia skupiny, hlavn Na a K) v intenzivním proudu primárních elektron tkají, proto je jejich analýza mén pesná. 2.4 Elektrometrické metody Elektrometrické metody jsou založeny na mení elektrických veliin v kapalných i pevných vzorcích Potenciometrie Potenciometrie je metoda založená na mení potenciálu vhodné elektrody, ponoené do zkoumaného roztoku. Prakticky míme elektromotorické naptí (EMN) galvanického lánku, který tvoí indikaní a srovnávací elektroda ve zkoumaném roztoku. Chceme-li znát nap. aktivitu (koncentraci) stíbrných iont v roztoku, ponoíme do nj stíbrnou elektrodu (drátek, plíšek). Na elektrod se ustaví potenciál, který je závislý na aktivit stíbrných iont v roztoku vztahem E=E 0 +0,058 log a + (2.5) Ag Je-li a Ag+ zkoumaného roztoku rovna jedné, je celý výraz 0,058 log a + roven nule, tedy platí E=E 0 (2.6) Ag

27 Veliina E 0 nazývá s t a n d a r d n í e l e k t r o d o v ý p o t e n c i á l. Zcela obdobn reaguje vodíková 8 elektroda na aktivitu vodíkových iont v roztoku. Protože vodík je plynný prvek, realizujeme ji tak, že platinovou elektrodu povleenou platinovou erní (houbovitá platina) nasytíme plynným vodíkem. I zde platí obdobn E=E 0 +0,058 log a + (2.7) H Tento vztah mžeme s ohledem na definici ph psát jednoduše jako E=E 0-0,058 ph (2.8) Znamená to tedy, že zmní-li roztok ph o jednotku, zmní se elektromotorické naptí meného lánku o 58 mv Používané elektrody Zásadn je nutné používat d v elektrody, z nichž jedna slouží jako m í c í a druhá jako s r o v n á v a c í. Zatímco rzných mících elektrod máme k dispozici velký poet pro nejrznjší úely, jako srovnávací elektrody se používají bžn nejastji e l e k t r o d a k a l o m e l o v á, dále ješt a r - g e n t c h l o r i d o v á a m e r k u r o s u l f á t o v á. Srovnávací elektrody K a l o m e l o v á e l e k t r o d a je v podstat rtuová elektroda pokrytá vrstvou kalomelu 9 a ponoená v roztoku KCl známé koncentrace. Potenciál rtuové 2+ elektrody je dán koncentrací rtunatého iontu Hg 2 v roztoku. Tato koncentrace je (podle hodnoty souinu rozpustnosti ) ovlivována koncentrací chloridových iont, proto závisí potenciál kalomelové elektrody na koncentraci roztoku chloridu draselného KCl, kterým je naplnna. Mrné elektrody Sklenná elektroda se používá pro mení ph a sledování prbhu neutralizaních titrací. Principem je to tenkostnná banika ze speciálního skla, naplnná roztokem pufru o známém ph. Pi mení se ponoí do roztoku, jehož ph chceme stanovit. Podle zpsobu použití se používají rzné tvary a velikosti této elektrody, obvyklý je zpsob konstrukního slouení sklenné a srovnávací elektrody do jediného tla elektrody (míme jednou elektrodou), která ovšem obsahuje jak sklennou, tak i srovnávací elektrodu. Je snaha používat ásti elektrod z plastu, ochránit sklennou elektrodu krytkou, aby byla nerozbitná a podobn. Platinová elektroda se užívá pi sledování prbhu redoxních reakcí. Kovové elektrody (nap. stíbrná) slouží ke sledování koncentrací stejnojmenných iont (nap.ag + ). 8 Pro zvláštní vztah vodíku ke kovm (kovy ušlechtilé - neušlechtilé) byl potenciál standardní vodíkové elektrody zvolen za nulový. K této hodnot se pak vztahují potenciály ostatních elektrod. 9 Kalomel je chlorid rtuný, pevná látka. 27(43)

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek

17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek 17. Elektrický proud v polovodiích, užití polovodiových souástek Polovodie se od kov liší pedevším tím, že mají vtší rezistivitu (10-2.m až 10 9.m) (kovy 10-8.m až 10-6.m). Tato rezistivita u polovodi

Více

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta

eská zem d lská univerzita v Praze, Technická fakulta 4. Jaderná fyzika Stavba atomu Atomy byly dlouho považovány za nedlitelné. Postupem asu se zjistilo, že mají jádro složené z proton a z neutron a elektronový obal tvoený elektrony. Jaderná fyzika se zabývá

Více

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ

SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ SPEKTRUM ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁENÍ Elektromagnetická vlna Z elektiny a magnetismu již víte, že v elektrickém obvodu, do kterého je zapojen kondenzátor a cívka, vzniká elektromagnetické kmitání, které lze

Více

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin

Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Využití UV/VIS a IR spektrometrie v analýze potravin Chemické laboratorní metody v analýze potravin MVDr. Zuzana Procházková, Ph.D. MVDr. Michaela Králová, Ph.D. Spektrometrie: základy Interakce záření

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek / 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní

Více

Absorpční fotometrie

Absorpční fotometrie Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody

Více

Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii. Miloslav Šanda

Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii. Miloslav Šanda Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii Miloslav Šanda Ionizace v MS Hmotnostní spektrometrie je fyzikáln chemická metoda, pi které se provádí separace iont podle jejich hmotnosti a náboje m/z

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu. Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití Nicolet CZ s.r.o. The world leader in serving science Základy NIR spektrometrie a její praktické využití NIR praktická metoda molekulové spektroskopie, nahrazující pracnější, časově náročnější a dražší

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod

2. Diody a usmrovae. 2.1. P N pechod 2. Diody a usmrovae schématická znaka A K Dioda = pasivní souástka k P N je charakteristická ventilovým úinkem pro jednu polaritu piloženého naptí propouští, pro druhou polaritu nepropouští lze ho dosáhnout

Více

Vazba a struktura. by Chemie - Úterý,?ervenec 16, 2013. http://biologie-chemie.cz/vazba-a-struktura/ Otázka: Vazba a struktura. P?edm?

Vazba a struktura. by Chemie - Úterý,?ervenec 16, 2013. http://biologie-chemie.cz/vazba-a-struktura/ Otázka: Vazba a struktura. P?edm? Vazba a struktura by Chemie - Úterý,?ervenec 16, 2013 http://biologie-chemie.cz/vazba-a-struktura/ Otázka: Vazba a struktura P?edm?t: Chemie P?idal(a): Lenka CHEMICKÉ VAZBY = síly, kterými jsou k sob?

Více

24. Elektromagnetické vlnní

24. Elektromagnetické vlnní 4. Elektromagnetické vlnní Podstatu elektromagnetického vlnní vyložil ve. polovin 19. století James Clarc Maxwell. Z jeho teorie elektromagnetického pole vyplývá, že kolem ástic s nábojem, které se pohybují

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

25 - Základy sdlovací techniky

25 - Základy sdlovací techniky 25 - Základy sdlovací techniky a) Zvuk - je mechanické (postupné podélné) vlnní látkového prostedí, které je lidské ucho schopno vnímat. Jeho frekvence je pibližn mezi 16 Hz a 20 khz. Zdroje zvuku - jsou

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE PI NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII Luboš PAZDERA *, Jaroslav SMUTNÝ **, Marta KOENSKÁ *, Libor TOPOLÁ *, Jan MARTÍNEK *, Miroslav LUÁK *, Ivo KUSÁK * Vysoké uení

Více

Návod k obsluze a montáži

Návod k obsluze a montáži Návod k obsluze a montáži Trojfázové relé pro monitorování napájení sít, ada CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace ke všem typm této výrobkové ady a nebere v úvahu

Více

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,

Více

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická

LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Stední prmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIENÍ Stední prmyslová škola elektrotechnická Píjmení: Hladna íslo úlohy: 9 Jméno: Jan Datum mení: 23.

Více

Prezentaní program PowerPoint

Prezentaní program PowerPoint Prezentaní program PowerPoint PowerPoint 1 SIPVZ-modul-P0 OBSAH OBSAH...2 ZÁKLADNÍ POJMY...3 K EMU JE PREZENTACE... 3 PRACOVNÍ PROSTEDÍ POWERPOINTU... 4 OPERACE S PREZENTACÍ...5 VYTVOENÍ NOVÉ PREZENTACE...

Více

SLEDOVÁNÍ HYDRATACE BETONU V ODLIŠNÉM PROST EDÍ METODOU IMPEDAN NÍ SPEKTROSKOPIE

SLEDOVÁNÍ HYDRATACE BETONU V ODLIŠNÉM PROST EDÍ METODOU IMPEDAN NÍ SPEKTROSKOPIE SLEDOVÁNÍ HYDRATACE BETONU V ODLIŠNÉM PROSTEDÍ METODOU IMPEDANNÍ SPEKTROSKOPIE Miroslav Luák*, Ivo Kusák*, Luboš Pazdera*, Vlastimil Bílek** *Ústav fyziky, Fakulta stavební, Vysoké uení technické v Brn

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

1. Zdroje a detektory optického záření

1. Zdroje a detektory optického záření 1. Zdroje a detektory optického záření 1.1. Zdroje optického záření výkon a jeho časový průběh spektrální charakteristika a její stabilita v čase koherenční vlastnosti 1.1.1. Tepelné zdroje velmi malá

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

CM-SRS.11; CM-SRS.12 CM-SRS.21; CM-SRS.22. Návod k obsluze a montáži. Jednofázové proudové monitorovací relé ady CM

CM-SRS.11; CM-SRS.12 CM-SRS.21; CM-SRS.22. Návod k obsluze a montáži. Jednofázové proudové monitorovací relé ady CM CM-SRS.11; CM-SRS.12 CM-SRS.21; CM-SRS.22 Návod k obsluze a montáži Jednofázové proudové monitorovací relé ady CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace o všech typech

Více

Technické údaje podle EN/IEC 61557-1 CM-IWS.1 CM-IWS.2 Krytí: pouzdro svorky

Technické údaje podle EN/IEC 61557-1 CM-IWS.1 CM-IWS.2 Krytí: pouzdro svorky CM-IWS.1 CM-IWS.2 Návod k obsluze a montáži Izolaní monitorovací relé ady CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace o všech typech této výrobkové ady a nemže si také

Více

CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK

CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE STAVEBNÍCH LÁTEK MODUL M05 VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDK STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Marie Pištková -2(29) Záhlaví liché

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - EXPORTU DAT DO EXTERNÍCH FORMÁT YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO

Více

Dělení a svařování svazkem plazmatu

Dělení a svařování svazkem plazmatu Dělení a svařování svazkem plazmatu RNDr. Libor Mrňa, Ph.D. Osnova: Fyzikální podstat plazmatu Zdroje průmyslového plazmatu Dělení materiálu plazmou Svařování plazmovým svazkem Mikroplazma Co je to plazma?

Více

OES S BUZENÍM V PLAZMATU

OES S BUZENÍM V PLAZMATU OES S BUZENÍM V PLAZMATU (c) -2010 PLAZMA PLAZMA = ionizovaný plyn obsahující dostatečný počet kladně nabitých (iontů) a záporně nabitých částic (e - ), který je navenek elektroneutrální. Celá soustava

Více

34OFD Rev. A / 1SCC390116M0201. Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze

34OFD Rev. A / 1SCC390116M0201. Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze 4OFD Rev. A / SCC906M00 Elektronický monitor stavu pojistek pro stejnosmrná naptí typ OFD Instalace a návod k obsluze Úvod Monitor stavu pojistek, oznaený OFD, signalizuje pepálení pojistky zapojené ve

Více

Metody spektrální. Metody molekulové spektroskopie. UV-vis oblast. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Metody spektrální. Metody molekulové spektroskopie. UV-vis oblast. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metody spektrální Metody molekulové spektroskopie UV-vis oblast Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Absorpční spektro(foto)metrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS)

Více

PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV

PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV PRÁCE S GRAFICKÝMI VÝSTUPY SESTAV V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - UŽIVATELSKÉ ÚPRAVY GRAFICKÝCH VÝSTUP YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Vtšina produkt spolenosti YAMACO Software

Více

26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických pístrojích

26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických pístrojích 26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických pístrojích Svtlo je elektromagnetické vlnní, které mžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 400 nm 760 nm. ODRAZ A LOM SVTLA

Více

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií

Zkušenosti s využitím informa ních systém p i provozu a optimalizaci rafinérií 153 Zkušenosti s využitím informaních systém pi provozu a optimalizaci rafinérií Ing. Milan Vitvar eská rafinérská a.s., 436 70 Litvínov milan.vitvar@crc.cz, tel. 476 164 477 http://www.crc.cz Souhrn Je

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem

Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem Měření koncentrace roztoku absorpčním spektrofotometrem Teoretický úvod Absorpční spektrofotometrie je metoda stanovení koncentrace disperzního podílu analytické disperze, založená na měření absorpce světla.

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA (c) -2008 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo látku

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

CM-IWN.1. Návod k obsluze a montáži. Izolaní monitorovací relé ady CM

CM-IWN.1. Návod k obsluze a montáži. Izolaní monitorovací relé ady CM CM-IWN.1 Návod k obsluze a montáži Izolaní monitorovací relé ady CM Pokyn: tento návod k obsluze a montáži neobsahuje všechny podrobné informace o všech typech této výrobkové ady a nemže si také všímat

Více

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289 OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Školení CIUR termografie

Školení CIUR termografie Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie

Více

Revamp jednotek ve zpracování ropy

Revamp jednotek ve zpracování ropy 165 0. Souhrn Revamp jednotek ve zpracování ropy Revamp Milan jednotek Vitvar, eská ve zpracování rafinérská ropy Milan Vitvar, eská rafinérská Revamp jednotek ve zpracování ropy pedstavuje jeden z nejpoužívanjších

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Plazma Velmi často se o plazmatu mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty Název plazma pro ionizovaný plyn poprvé použil Irwing Langmuir (1881 1957) v roce 1928, protože mu chováním

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

27. Vlnové vlastnosti svtla

27. Vlnové vlastnosti svtla 7. Vlnové vlastnosti svtla Základní vlastnosti svtla Viditelné svtlo = elektromagnetické vlnní s vlnovými délkami 400 760 nm Pozn.: ultrafialové záení (neviditelné) 400nm (fialové) 760nm (ervené) infraervené

Více

28. Základy kvantové fyziky

28. Základy kvantové fyziky 8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvtluje fyzikální principy mikrosvta. Megasvt svt planet a hvzd Makrosvt svt v našem mítku, pozorovatelný našimi smysly bez jakéhokoli zprostedkování Mikrosvt

Více

Technická zpráva požární ochrany

Technická zpráva požární ochrany Technická zpráva požární ochrany Akce : zateplení fasády bytového domu p.70 Tuhá Investor : OSBD eská Lípa Barvíská 738 eská Lípa Použité technické pedpisy: SN 73 0802,73 0833,73 0873, 73 0821, vyhl..23/2008

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

DUM. Databáze - úvod

DUM. Databáze - úvod DUM Název projektu íslo projektu íslo a název šablony klíové aktivity Tematická oblast - téma Oznaení materiálu (pílohy) Inovace ŠVP na OA a JŠ Tebí CZ.1.07/1.5.00/34.0143 III/2 Inovace a zkvalitnní výuky

Více

CW01 - Teorie měření a regulace

CW01 - Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 6.1a 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace emisivní

Více

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DÁLKOVÝ PRZKUM ZEM MODUL 02 PÍSTROJOVÁ TECHNIKA

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DÁLKOVÝ PRZKUM ZEM MODUL 02 PÍSTROJOVÁ TECHNIKA VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ LADISLAV PLÁNKA DÁLKOVÝ PRZKUM ZEM MODUL 02 PÍSTROJOVÁ TECHNIKA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dálkový przkum Zem Modul 02

Více

Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením

Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením ZDENĚK BOCHNÍČEK, JIŘÍ STRUMIENSKÝ Přírodovědecká fakulta MU, Brno Úvod Ultrafialové (UV) a infračervené (IR) záření jsou v elektromagnetickém spektru nejbližšími

Více

Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3.

Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3. Obsah...1 1. Úvod...2 Slovníek pojm...2 2. Popis instalace...3 Nároky na hardware a software...3 Instalace a spouštní...3 Vstupní soubory...3 3. Popis prostedí...4 3.1 Hlavní okno...4 3.1.1 Adresáový strom...4

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud

FYZIKA II. Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud FYZIKA II Petr Praus 6. Přednáška elektrický proud Osnova přednášky Elektrický proud proudová hustota Elektrický odpor a Ohmův zákon měrná vodivost driftová rychlost Pohyblivost nosičů náboje teplotní

Více

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9.

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9. Podivuhodný grafen Radek Kalousek a Jiří Spousta Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně Čichnova 19. 9. 2014 Osnova přednášky Úvod Co je grafen? Trocha historie Některé podivuhodné

Více

Optika Emisní spektra různých zdrojů Mirek Kubera

Optika Emisní spektra různých zdrojů Mirek Kubera Výstup RVP: Klíčová slova: informace pro učitele Optika Mirek Kubera žák využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních problémů optický hranol, spektrum, emisní spektrum,

Více

Prbh funkce Jaroslav Reichl, 2006

Prbh funkce Jaroslav Reichl, 2006 rbh funkce Jaroslav Reichl, 6 Vyšetování prbhu funkce V tomto tetu je vzorov vyešeno nkolik úloh na vyšetení prbhu funkce. i ešení úlohy jsou využity základní vlastnosti diferenciálního potu.. ešený píklad

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Molekulová spektrometrie

Molekulová spektrometrie Molekulová spektrometrie Přednášky každé pondělí 10-13 hod Všechny potřebné informace k předmětu včetně PDF verzí přednášek: http://holcapek.upce.cz/vyuka-molekul-spektrometrie.php Pokyny ke zkoušce Seznam

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE Klára Šafářová Centrum pro výzkum nanomateriálů, Olomouc 4.12. Workshop: Mikroskopické techniky SEM a TEM Obsah historie mikroskopie proč právě elektrony

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

ATEUS - APS MINI HELIOS SET

ATEUS - APS MINI HELIOS SET ATEUS - APS MINI HELIOS SET Obj.. 91341611W Uživatelský a servisní manuál Verze 2.1 Pehled sortimentu systému ATEUS - APS mini 91341611W Helios set 9134162W Samostatný tecí modul 9134167W tecí modul s

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil

Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu. Miroslav Vysoudil Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 167-174 Možnosti sbru dat pro studium topoklimatu Miroslav Vysoudil miroslav.vysoudil@upol.cz Katedra geografie PF UP Olomouc, Svobody

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Výjimky z pravidelné elektronové konfigurace atomů, aneb snaha o dosažení stability. Stabilita vzácných plynů Vzácné plyny mají velmi stabilní

Více