Devizové trhy a operace. Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

Transkript

1 Devizové trhy a operace Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA

2 Obsah FOREX a jeho struktura Technika realizace devizových obchodů Devizové operace z hlediska účelu realizace

3 FOREX a jeho struktura

4 FOREX a jeho struktura Označení Forex pochází z angličtiny, název vypovídá a náplni výše uvedeného trhu. Pojmenování Forex vzniklo sloučením Foreign Exchange, což v překladu znamená (směna či výměna cizích měn). Forex je globálním trhem, na kterém se obchoduje s měnami daných států tj. o místo, kde se realizuje prodej a nákup národních měn. Obliba Forexu strmě stoupá a počet účastníků zmíněného obchodování je obrovský. Jedná se jak o banky, mezinárodní společnosti, brokery, ale i o drobné spekulanty, kteří spekulují na pohyby devizových kurzů

5 FOREX Forex nedisponuje vlastní burzou, ale díky svým vysokým obchodním objemů si právem vydobyl přídomek - největší finanční trh světa. Velmi významné jsou tzv. obchodní sezení či seance,které se nejčastěji pořádají Londýně. Další důležité obchodní centra Forexu se nacházejí v New Yorku, Sydney, Tokiu a také v Hong Kongu. Průměrný počet denně zrealizovaného objemu obchodů je přes 4 biliony USD. Vysoké procento na zmíněném obratu mají především spotové obchody. S daleko menším procentuálním zastoupením disponují forwardové transakce, swapové a opční obchodní operace.

6 Časové rozvržení obchoddování ve významných centrech FOREXU Díky rozvinutým informačním technologiím a globalizaci se na devizovém trhu obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně, pět dnů v týdnu (o víkendech se neobchoduje). Je to v důsledku umístění hlavních finančních center v různých časových pásmech.

7 FOREX Tvoří ho všechna místa, kde se s devizami v jakékoliv formě obchoduje. Odhaduje se, že jen 15 % objemů obchodů na Forexu souvisí s pohybem zboží a služeb. To značí, že většina realizovaných obchodů na tomto trhu má spekulativní charakter a je tedy motivována snahou po dosažení zisku z pohybu úrokových měr a devizových kursů.

8 Struktura devizového trhu - segmenty Devizový trh můžeme členit, podle zvolených kritérií, na jednotlivé segmenty. Pokud jako kriterium zvolíme objem obchodovaných částek můžeme devizový trh rozdělit na: Velkoobchodní Maloobchodní

9 Struktura devizového trhu - segmenty Velkoobchodní devizový trh je trh, kde jsou uzavírány obchody ve velkých částkách, jeho subjekty jsou obchodní banky, centrální banky, velké firmy a brokeři. Důležité postavení na tomto trhu mají velké obchodní banky, které tvoří trh mezibankovní, kde tyto banky zaujímají pozici tzv. tvůrců trhu - market-maker. Tvůrce trhu se vyznačuje tím, že je ochoten devizy v každém okamžiku prodávat nebo nakupovat za jím kótované kursy. Obchody se realizují na základě telefonního a počítačového spojení mezi dealery obchodních bank. Uzavírání devizových obchodů probíhá telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením, ale taky se prosazuje automatizovaný obchodní systém.

10 Struktura devizového trhu - členění Na maloobchodním (klientském) devizovém trhu, jsou uzavírány obchody v relativně malých částkách, rozmanitých nominále. Transakce se odehrávají mezi bankou a jejími klienty, kterými mohou být malé banky, pojišťovny, investiční fondy, nejrůznější výrobní i nevýrobní firmy, fyzické osoby, apod. Ti jsou označováni jako příjemci trhu market takers. Tím, že velké banky vstupují do obchodních vztahů s těmito klienty, zajišťují fungování devizového trhu, neboť umožňují realizaci příkazů k nákupu či prodeji cizí měny jednotlivými účastníky. Bez nich by bylo často velice obtížné uskutečnit řadu obchodů, pokud by se ke každé operaci musela najít strana, která potřebuje realizovat opačnou operaci

11 Struktura devizového trhu - členění Podle formy organizace můžeme devizový trh rozčlenit na: - neorganizovaný - mimoburzovní - organizovaný - devizová burza Devizový trh má v současné době převážně charakter neorganizovaného mimoburzovního trhu OTC (over-thecounter) s volným přístupem. Na tomto trhu se střetávají exportéři a importéři, bankovní obchodníci s devizami (devizoví dealeři), zprostředkovatelé obchodování s devizami (devizoví brokeři- makléři) a devizoví obchodníci centrálních bank prostřednictvím telekomunikačních prostředků.

12 Struktura devizového trhu- členění Vedle mimoburzovního trhu, existuje i devizový trh organizovaný, tj. devizová burza. Přestože každá burza má svá určitá specifika, existují určité obecné principy burzovního obchodování. Předem musí být stanoveno kde a kdy se obchoduje, kdo smí na burze obchodovat, s čím se může obchodovat, jaké obchody mohou být na burze realizovány a jakým způsobem se stanoví cena. Obchody na burze mohou provádět pouze burzou schválení obchodníci a makléři (členové burzy). Ostatní zájemci o obchodování musí využít služeb členů burzy. Na devizové burze se realizují pouze některé specifické devizové obchody, jako jsou obchody typu futures a opce. Termínové operace typu forward a swap a spotové operace se na burze vůbec neobchodují.

13 Struktura devizového trhu -členění Pro burzovní obchody je charakteristická standardizace. Na burze se obchodují pouze vybrané měny, je stanoveno minimální obchodované množství pro jednotlivé měny tzv. lot a kontrakty jsou uzavírány na celé násobky těchto lotů. Je standardizována i doba vypořádání obchodů. Standardizace na jedné straně stěžuje využití burzovních obchodů pro některé operace (např. pro zajištění otevřených devizových pozic), na straně druhé ale zvyšuje likviditu trhu.

14 Struktura devizového trhu - členění Podle techniky prováděných obchodů můžeme devizový trh členit na - spotový - termínový Na spotovém devizovém trhu dochází k vypořádání uzavřených obchodů zpravidla do dvou pracovních dnů od jejich uzavření a to při dohodnutých spotových kursech. Obchody na termínovém devizovém trhu jsou vypořádány v termínu dohodnutém při jejich uzavírání. Pro tyto obchody je charakteristické, že všechny podmínky obchodu, včetně ceny, jsou sjednány při jejich uzavření. Mezi nejvýznamnější obchody realizované na termínových trzích patří forward, futures, opce a swap.

15 Struktura devizového trhu - subjekty Na devizový trh vstupují různé ekonomické subjekty a různé jsou i motivy jejich vstupu na tento trh. Mezi hlavní subjekty devizového trhu patří: obchodní banky centrální banka nebankovní finanční instituce (pojišťovny, fondy) firmy

16 Struktura devizového trhu - subjekty Obchodní banky vstupují na devizový trh z důvodu: - uspokojení požadavků svých klientů od kterých cizí měnu nakupují nebo jim ji prodávají a tím přispívají k zabezpečení plynulosti platebního styku se zahraničím - aby umožnily klientům zajistit jejich zahraniční aktiva a pasiva proti pohybu devizového kursu. - optimalizace struktury vlastních devizových aktiv a pasiv z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity

17 Struktura devizového trhu - subjekty Dealeři obchodních bank na devizovém trhu na požádání neustále kotují nákupní (BID) a prodejní (ASK) kursy, při kterých jsou ochotny zrealizovat obchod. Pro toto vymezení kursu se běžně používá označení dvoucestná kotace (two way). Rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem tzv. spread (příp. marže) je zdrojem zisku dealerů. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnových transakcí a podílí se významnou měrou na celkovém zisku banky.

18 Struktura devizového trhu - subjekty Na devizový trh vstupují i centrální banky (CB) jako instituce, zodpovědné jak za vnitřní stabilitu měny, tak i za udržení stabilní hodnoty domácí měny vůči měnám zahraničním. CB vstupuje na devizový trh, aby svými intervencemi udržela kurs na úrovni, která je v souladu se záměry kursové politiky. Jejím prioritním cílem sice není realizace zisku z devizových operací, ale by být tyto by měly být obchody prováděny s případnými minimálními kursovými ztrátami. Jednou z funkcí centrální banky je i správa devizových rezerv. To znamená, že centrální banka musí dbát o to aby měla dostatek zahraničních aktiv k zajištění zahraniční likvidity země ale současně musí dbát i o to, aby se jí spravované devizové rezervy neznehodnocovaly.

19 Struktura devizového trhu - subjekty Dealeři centrální banky vstupují na devizový trh aby konverzí měn snižovali možná rizika poklesu hodnoty devizových rezerv z důvodů pohybů měnových kursů. Dealeři centrální banky nevystupují v roli market maker a nekotují tedy kursy na bázi BID/ASK. Obchody provádějí při kursech kotovaných dealery obchodních bank, které se utváří na základě nabídky a poptávky na mezibankovním trhu.

20 Struktura devizového trhu - subjekty Dalšími subjekty trhu jsou firmy a finanční instituce nebankovního charakteru, které vstupují na devizový trh aby si: nákupem a prodejem cizí měny pro své potřeby zajistily platby související s jejich mezinárodním obchodem a zahraničními investicemi, zajistili zahraniční pohledávky a závazky proti kursovému a úrokovému riziku. Tyto subjekty pro své operace většinou využívají služeb obchodních bank.

21 Struktura devizového trhu - subjekty Brokeři (makléři), kteří zprostředkovávají obchody mezi účastníky trhu. Sami nezaujímají žádnou otevřenou pozici, tzn. sami nenesou kursové riziko. K tomu, aby mohli provádět tyto služby pro zákazníky musí mít licenci. Zdrojem jejich zisku je poplatek stanovený procentem z realizovaného obchodu v závislosti na druhu obchodované měny. Služeb brokerů využívají především dealeři často proto, aby mohli zůstat v anonymitě a eliminovali nebezpečí, že ostatní dealeři mohou odhadnout záměry jednoho z nich a využít toho při kotaci kursů. Ze stejného důvodu využívají služeb brokerů i centrální banky. Obchodování přes zprostředkovatele umožňuje utajit jejich záměry na devizovém trhu. Služeb brokerů využívají často i méně zkušení dealeři, kteří se obávají, že by vzhledem mohli při přímém obchodování s jinými dealery, přistoupit na nevýhodnou kotaci.

22 Devizová pozice Při provádění devizových obchodů se mění devizová pozice jednotlivých ekonomických subjektů, kteří vstupují na devizový trh. Devizovou pozici můžeme charakterizovat jako vztah mezi devizovými aktivy a pasivy z hlediska měny, množství dané měny, doby splatnosti a způsobu a výše úročení. Z hlediska výše uvedeného vztahu pak může být devizová pozice uzavřená a nebo otevřená. Pod uzavřenou devizovou pozici rozumíme, pokud se d e v i z o v á a k t i v a a p a s i v a r o v n a j í jak z kvantitativního tak kvalitativního hlediska. Banka při ní nepodstupuje žádné devizové riziko.

23 Devizová pozice Pokud se devizová aktiva a pasiva sobě nerovnají, pak mluvíme o otevřené devizové pozici, která je spojena s devizovým rizikem. Otevřená devizová pozice může být dlouhá (long) nebo krátká (short). Dlouhá devizovou pozici nastane v případě, kdy devizová aktiva převyšují devizová pasiva. Pokud devizová pasiva převyšují devizová aktiva jde o krátkou devizovou pozici.

24 Technika realizace devizových obchodů

25 Technika realizace devizových obchodů Devizovými obchody se nazývají nákupy a prodeje zahraničních měn na devizovém trhu. K jejich nejdůležitějším typům patří následující: spotové obchody termínové obchody: forward futures opce swapy

26 Spotové obchody Základním instrumentem obchodovaným na devizovém trhu jsou spotové obchody, při kterých dochází k spotové konverzi dvou měn. Jsou t o devizové obchody, k jejichž vypořádání dochází zpravidla do dvou pracovních dnů od uzavření kontraktu (T+2 dny). Spotové obchody jsou prováděny při spotových kursech. Jejich kotace může být: - přímá (outright) - nepřímá

27 Spotové obchody Přímá kotace spotového kursu Při přímé kotaci (outright quotation) se kurs vyjadřuje jako počet domácích peněžních jednotek za jednu jednotku zahraniční měny. Banky, které obchodují na devizovém trhu v pozici tvůrců trhu (market-maker), kotují prodejní a nákupní kurs dané měny (dvoucestná kotace). Nákupní kurs (BID) dolaru v korunách označíme symbolem SR B (CZK/USD) a prodejní kurs dolaru v korunách (ASK) označíme symbolem SR A (CZK/USD). Kurs se vždy vztahuje k té měně, která je uvedena za lomítkem čili jednotkově. Měna v níž kurs vyjadřujeme je uvedena před lomítkem tedy číselně ( např. CZK/USD 20,04).

28 Spotové obchody Nepřímá kotace spotového kursu Při nepřímé kotaci je kurs vyjadřován jako počet zahraničních peněžních jednotek za jednu peněžní jednotku domácí měny. Praxe na devizových trzích: Při přímé kotaci je na prvním místě uváděna kotovaná měna a na druhém místě měna v níž je kurs vyjádřen (např. USD/CZK 20,04)

29 Termínové obchody Forward Forward je termínový obchod, ve kterém se kupující zavazuje odebrat a prodávající dodat předem určené množství měny v předem určeném termínu a při předem určené ceně (forwardový kurs).

30 Forward Uzavírání forwardových kontraktů je dobrovolné a zahrnuje vždy dvě strany: kupujícího a prodávajícího. Koupí termínového kontraktu zaujímá kupující tzv. dlouhou (long) pozici, která ho chrání před rizikem zvýšení ceny podkladového aktiva, tedy v našem případě před zhodnocením cizí měny, která je předmětem koupě. Na druhé straně je prodávající, který zaujímá krátkou (short) pozici, která ho chrání před poklesem ceny podkladového aktiva, tedy před znehodnocením cizí měny.

31 Výnos z dlouhé forwardové pozice

32 Výnos z krátké forwardové pozice

33 Vztah spotové a forwardové ceny Názor trhu na to, jaká bude budoucí spotová cena aktiva vyjadřuje očekávaná budoucí spotová cena. Klíčovou se stává otázka, jestli současná forwardová cena předpovídá budoucí spotovou cenu. Existuje mnoho různých hypotéz, které se snaží vysvětlit vztah současné forwardové ceny a očekávané budoucí spotové ceny.

34 Vztah spotové a forwardové ceny Obecně platí, že přirozenými uživateli zajištění (hedgeři) formou forwardu jsou ti, kteří chtějí v budoucnu aktivum (devizu) prodat. Proto hedgeři budou společně držet krátkou pozici na forwardovém trhu. Hedgerům jde o snížení rizika a proto budou akceptovat určité ztráty z forwardových kontraktů. Druhou stranu těchto kontraktů budou držet spekulanti, kteří musí logicky zastávat pozici dlouhou. Spekulantům jde o zisk, takže vstoupí do kontraktu pouze pokud očekávají zisk. Takže pokud spekulanti drží dlouhou pozici, musí očekávat vyšší budoucí spotovou cenu, než je forwardová cena.

35 Forward Forwardové obchody jsou prováděny při forwardových kursech, které se stanovují při sjednání kontraktu a takto stanovené kursy jsou pro obě smluvní strany závazné. Kotace forwardových kursů může být: přímá (outright) v bodech (swapové body) v procentech

36 Forward Kontrakty jsou OTC, tj, jsou uzavírány mezi bankou a klientem na základě individuálních smluv tj. jsou tzv. šité na míru. Forwardové kontrakty nejsou standardizované, jsou proto velmi nelikvidními nástroji, které nelze zrušit bez vzájemné dohody obou stran.

37 Přímá kotace forwardového kursu Při přímé kotaci je vyjadřována lhůta, na kterou je kurs kotován (např. jeden měsíc, tři měsíce, šest měsíců, jeden rok apod.) a celá hodnota nákupního a prodejního forwardového kursu. Tato hodnota závisí na výši spotového kursu a dále na depozitní a zápůjční úrokové míře na domácí a cizí aktiva. je forwardový nákupní ( prodejní ) kurs cizí měny je spotový nákupní ( prodejní) kurs cizí měny je depozitní ( zápůjční) úroková míra na domácí měnu je zápůjční (depozitní) úroková míra na cizí měnu t je lhůta ve dnech

38 Kotace v bodech Kotace v bodech vychází z rozdílu mezi forwardovým a spotovým kursem. Tento rozdíl, který pak násobíme 10 nebo 100, příp nebo , podle toho, na kolik desetinných míst je kotován spotový kurs. je označován jako swapové body (swap points). Jestliže je rozdíl mezi forwardovým kursem a spotovým kursem kladný, mluvíme o prémii, tzn. že na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za cizí měnu více, než na spotovém trhu. V případě záporného rozdílu mluvíme o diskontu, který znamená, že na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za cizí měnu méně, než na trhu spotovém. Forwardový kurs v přímé kotaci pak dostaneme přičtením swapových bodů ke spotovému kursu (v případě kladných swapových bodů) a nebo jejich odečtením od spotového kursu (pokud jsou swapové body záporné). Dealeři, kteří kotují forwardový kurs v bodech, uvádějí pouze dvě čísla bez znaménka. Při kombinaci menší číslo/větší číslo (30/40) jde o kladné swapové body a naopak při kombinaci větší číslo/menší číslo (40/30) jde o záporné swapové body.

39 Kotace v procentech Spočívá ve vyjádření procentní změny forwardového kursu oproti kursu spotovému. Jde tedy o vyjádření rozdílu mezi forwardovým a spotovým kursem ve formě procentní prémie nebo procentního diskontu. Význam této kotace spočívá v tom, že umožňuje porovnání změny forwardového kursu oproti kursu spotovému s úrokovým diferenciálem. Pokud procentní změna forwardového kursu oproti kursu spotovému neodpovídá úrokovému diferenciálu, vzniká prostor pro arbitráž.

40 Výhody a nevýhody forwardových kontraktů Hlavní výhody: Jsou uzavírány na volném trhu, např. prostřednictvím banky nebo mezi bankami, a mají tedy tu výhodu, že nejsou standardizovány a mohou být tzv. ušité na míru. Možnost využití k uzavření otevřených devizových pozic. Fixní cena, která je dána forwardovým kursem a nejsou s ní již spojeny žádné další poplatky nebo provize. Možnost předem přesně kalkulovat s příjmy a výdaji ze zahraniční směny. Je to mimobilanční položka a nezatěžuje rozvahu.

41 Výhody a nevýhody forwardových kontraktů Nevýhody: Individuální sjednávání forwardového kontraktu mezi dvěma stranami značně omezuje jeho likviditu, tzn. že není snadno obchodovatelný. Najít před termínem splatnosti kontraktu třetí stranu, která by závazek převzala, resp. dodala nebo odebrala sjednané množství měny v dohodnutém čase je velmi nepravděpodobné. Nemožnost odstoupení od kontraktu neumožňuje využít příznivějšího vývoje kursu na spotovém trhu. Neexistuje žádná garance smluvního plnění, což znamená, že pokud jedna smluvní strana nebude schopna dostát svému závazku, k plnění nemusí dojít.

42 Termínové obchody Futures Kontrakty futures představují standardizovány typ obchodu, které jsou obchodovány na devizových burzách. Vyplývá z nich pro kupujícího povinnost odebrat a pro prodávajícího povinnost dodat podkladové aktivum v době splatnosti a za cenu dohodnutou na burze.

43 Termínové obchody Futures Pro futures je charakteristická standardizace : Doba a datum splatnosti (většinou do 1 roku, výjimečně do 2 let) Okruh měn, se kterými se na burze obchoduje. Kurs neboli cena kontraktu futures, za kterou má kupující právo a povinnost koupit a prodávající právo a povinnost prodat podkladové aktivum v době splatnosti kontraktu. Cena je dohodnuta v den uzavření kontraktu. Způsobu kótování kursu futures, rovněž jako nejmenší možná změna kursu tzv. krok kotace (tick) a to buď v peněžním vyjádření a nebo jako určité procento z nominální hodnoty.

44 Termínové obchody Futures Na rozdíl od forwardů neexistuje u kontraktů futures prakticky žádné riziko související se selháním některého z účastníků obchodování. Vypořádání závazků z uzavřených obchodů garantuje clearingové centrum (clearinghouse) Clearingové centrum se proti riziku ze strany investorů chrání systémem marží (margin). U něj skládají investoři prostřednictvím makléřů počáteční zálohu tzv. initial margin. Je to pouze zlomek celkové sumy, která je následně vystavena riziku. Jde o tzv. pákový efekt (leverage), který je jednou z důležitých charakteristik termínových obchodů. S využitím pákového efektu jsou tržním pohybům vystaveny řádově vyšší sumy než je vložená marže a tím se vytváří prostor pro realizaci značných zisků na straně jedné ale i značných ztrát na straně druhé.

45 Termínové obchody Futures Výhodou futures je tedy vysoká likvidita a absence kreditního rizika, neboť zisky vyplácí sama burza (i když každý má přiřazeného partnera, počet obchodníků nemůže být lichý). Aby burza nemohla zkrachovat, je stanovena marže (margin), kterou musí zaplatit každý zájemce o futures. Jedná se o částku mnohem menší než nominální hodnota futures (cena podkladového instrumentu) a vychází z maximální částky, kterou může obchodník s určitou mírou pravděpodobnosti za den prodělat. Na konci dne je obchodníkovi zisk přičten na účet, kde již má marži. V případě ztráty je mu odečtena z marže a musí marži doplnit na částku požadovanou pro obchodování pro další den.

46 Termínové obchody Futures Ceny futures se podřizují stejným zákonitostem jako forwardové kursy, protože formálně jsou kontrakty typu futures identické s forwardovými kontrakty. Někdy jsou také označovány termínem over-the-counter futures. Základní vztah mezi cenou kontraktu typu futures a spotovým kursem je dán paritou úrokových měr, kterou pro potřeby odvození ceny kontraktu typu futures upravíme následujícím způsobem. Pro cenu futures platí: FR (t,t) - Cena kontraktu typu futures s termínem splatnosti T obchodovaného v čase t SR t Spotový kurs dané měny v čase t. (T t) Lhůta od koupě nebo prodeje kontraktu do jeho splatnosti IR D a IR Z Referenční úrokové míry na domácí aktiva označíme a na cizí aktiva :

47 Termínové obchody Futures Během doby splatnosti kontraktu se cena futures sbližuje se spotovým kursem. To vyplývá z výše uvedeného vztahu. S růstem t klesá doba do splatnosti a rozdíl T - t se snižuje a tím se zlomek ve výše uvedeném vzorci blíží k jedné. V okamžiku splatnosti T nastává situace, kdy se spotový kurs rovná ceně kontraktu typu futures, tedy FR (t,t) = SR T, což lze dokázat, když ve vzorci stanovíme t = T.

48 Termínové obchody Opce Devizová opce je právo, nikoli povinnost, na prodej nebo nákup cizí měny ve stanoveném množství a stanovené lhůtě za určenou cenu tzv. realizační cenu opce (strike price). Devizová opce může být kupní nebo prodejní. Kupní devizová opce (call option) je právo na nákup cizí měny a prodejní devizová opce (put option) je právo na prodej cizí měny. Při realizaci opčního obchodu se potkávají dva druhy subjektů:

49 Termínové obchody Opce Subjekt, který opci nakupuje, se nazývá majitel opce nebo také kupující (holder). Subjekt, který opci vypisuje (tj. prodává) se nazývá vypisující opce nebo také prodávající (writer). Subjekt, který vypsal kupní opci, má povinnost dodat stanovené množství cizí měny ve stanovené lhůtě za realizační cenu. Subjekt, který vypsal prodejní opci, má povinnost odebrat stanovené množství cizí měny ve stanovené lhůtě za realizační cenu. Tato povinnost plnění nastává pouze tehdy, když se majitel opce rozhodne svou opci uplatnit čili realizovat. Měna, na kterou je opce vypsána se nazývá podkladová měna.

50 Termínové obchody Opční prémie Z vymezení opce vyplývá, že mezi kupujícím a prodávajícím je asymetrický vztah. Kupující má právo na plnění, vypisující opce má povinnost plnění, pokud kupující své opční právo uplatní. Proto musí kupující při nákupu opce za toto právo opci uplatnit nebo ji nechat propadnout, vypisujícímu zaplatit tzv. opční prémii. Opční prémie je stanovena na jednotku podkladové měny. Cena, kterou majitel zaplatí za celou opci, je dána součinem opční prémie a množství podkladové měny, na kterou opce zní.

51 Termínové obchody Zpeněžitelnost opce Zpenežitelnost opce, která má vliv na její hodnotu opisují 3 různé stavy, které může opce mít: At-the-money (ATM, při penězích) - put nebo call opce je při penězích, když se momentální tržní cena (spot) rovná realizační ceně (strike). V tomhle případě nemá opce žádnou vnitřní hodnotu, nýbrž jenom časovou hodnotu. In-the-money (ITM, v penězích) - call opce je v penězích, když se realizační cena nachází pod spotovou cenou. Put opce je v penězích, když se realizační cena nachází nad spotovou cenou. ITM opce mají vysokou vnitřní hodnotu a proto jsou dražší. Out-of-the-money (OTM, mimo peněz) - call opce je mimo peněz, když se spot nachází pod strikem. Put opce je mimo peněz, když se spot nachádzí nad strikem. OTM opce nemají žádnou vnitřní hodnotu a existuje tak vyšší pravděpodobnost, že expirují bezcenné. Pro tyto opce platí, že hodnota opce = její časová složka.

52 Termínové obchody Opce Opční prémie je závislá na vnitřní a časové hodnotě opce. Vnitřní hodnota opce (intrinsic value) závisí na vztahu mezi realizační cenou a aktuálním spotovým kursem v době uzavření kontraktu. Čím bude vnitřní hodnota opce vyšší tím bude i vyšší opční prémie.

53 Termínové obchody Vnitřní hodnota opce (intristic value) - představuje zisk, který by majitel opce dosáhl jejím okamžitým uplatněním (koupí nebo prodejem bazického instrumentu za realizační cenu) a současným kompenzujícím obchodem na spotovém trhu. Jenom opce v penězích (in-the-money) mají vnitřní hodnotu; opce, které nelze uplatnit se ziskem má nulovou vnitřní hodnotu. Výše vnitřní hodnoty závisí na vztahu mezi současnou cenou (spot) a realizační cenou (strike) (viz níže zpeněžitelnost opce).

54 Vnitřní hodnota opce Kupní opce U kupní opce se vnitřní hodnota vypočítá jako rozdíl spotového kursu a realizační ceny. Kupní opce má vnitřní hodnotu v případě kdy rozdíl mezi spotovým kursem (SR) a realizační cenou (RC) je kladný tzn., že realizační cena je v daném okamžiku nižší než spotový kurs. Pokud má opce vnitřní hodnotu, mluvíme o opci tzv. in-the-money neboli v penězích. V případě, kdy je realizační cena stejná jako spotový kurs, mluvíme o opci at-the-money neboli přesně na penězích. Bude-li rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou záporný tzn., že v daném okamžiku je realizační cena vyšší než spotový kurs, bude vnitřní hodnota kupní opce nulová (pouze teoreticky záporná). Jde o opci mimo peníze čili out-of-themoney.

55 Vnitřní hodnota opce Kupní opce U kupní (call) opce jsou tedy tyto možnosti: SR > RC - opce má vnitřní hodnotu - je in the money, SR = RC - vnitřní hodnota opce je nulová - je at the money, ( držitel ji může nechat propadnout anebo využít) SR < RC - vnitřní hodnota opce je nulová ( i když teoreticky záporná) - je out of the money.

56 Prodejní (Call) opce Výnosová křivka držitele

57 Prodejní (Call) opce Výnosová křivka vypisovatele

58 Vnitřní hodnota opce Prodejní opce U prodejní opce je situace opačná. Prodejní opce má vnitřní hodnotu v případě, kdy je rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou záporný tzn. že realizační cena je v daném okamžiku vyšší než spotový kurs. Prodejní opce je v penězích čili in-the-money. V případě, kdy je realizační cena stejná jako spotový kurs, mluvíme o opci at-the-money neboli přesně na penězích. Bude-li rozdíl mezi spotovým kursem a realizační cenou kladný tzn., že v daném okamžiku je spotový kurs vyšší než realizační cena, bude vnitřní hodnota prodejní opce nulová (teoreticky záporná). Daná opce je mimo peníze čili out-of-the-money.

59 Vnitřní hodnota opce Prodejní opce U prodejní (put) opce jsou možnosti následující: SR < RC - opce má vnitřní hodnotu - je in the money, SR = RC - vnitřní hodnota opce je nulová - je at the money, ( držitel ji může nechat propadnout anebo využít) SR > RC vnitřní hodnota opce je nulová ( i když teoreticky záporná) - je out of the money.

60 Prodejní (Put) opce Výnosová křivka držitele

61 Prodejní (Put) opce Výnosová křivka vypisovatele

62 Časová hodnota opce Časová hodnota opce je spekulativním ohodnocením doby, která zbývá do konce splatnosti opce. Časová hodnota opce závisí na: - volatilitě spotového kursu je rostoucí s rizikovostí podkladové měny - době do splatnosti opce je klesající funkcí času - úrokovém diferenciálu (rozdíl mezi domácí a zahrniční úrokovou mírou) - jeho růst vede k růstu časové hodnoty opce

63 Termínové obchody Swapy Swapy patří mezi nejvýznamnější mimoburzovní deriváty. Swapů existuje několik druhů nejznámějšími jsou devizový swap, měnový swap a měnově úrokový swap. Vedle zde uvedených existuje ještě mnoho dalších druhů a variací těchto základních druhů swapů.

64 Termínové obchody Devizový swap Anglicky foreign exchange swap (forex, FX). Cílem je směna určité částky jedné měny do druhé a poté opět zpět. První směna může proběhnout ihned, anebo za nějakou dobu. Jedná se o hojně používaný (zejména bankami) krátkodobý derivát.

65 Termínové obchody Devizový swap Devizový swap je obchod uzavíraný s jedním obchodním partnerem ve stejném čase, na základě kterého dochází k nákupu (prodeji) jedné měny proti druhé měně k určitému datu a zpětnému prodeji (nákupu) této měny proti měně původní s jinou dobou splatnosti za předem dohodnutý kurs.

66 Termínové obchody Swapy Existují dva základní typy devizových swapů: a) spot-forward b) forward-forward. V případě swapu a) jde o spotový nákup deviz (příp. prodej) a forwardový prodej (příp. nákup) jedné měny proti druhé v den vypořádání spot (T+2) na základě dohody o zpětném prodeji (nákupu) dané měny za měnu původní k určitému datu v budoucnosti. Počáteční výměna je realizována při spotovém kursu střed. Při opačné operaci se výměna uskuteční při spotovém kursu střed, který se zvyšuje o swapové body (swap point) a to buď BID nebo ASK, podle toho o jakou operaci se jedná. Rozdíl mezi kursem na počátku a na konci swapového období je způsoben úrokovým diferenciálem (rozdílnou úrokovou mírou na domácí a cizí měnu). V případě b) swapu typu forward-forward jde o termínový nákup deviz (příp. prodej) a následný prodej (příp. nákup) s jinou, delší dobou splatnosti.

67 Termínové obchody Měnový swap Anglicky (cross) currency swap. Jedná se o dlouhodobý derivát. Na počátku si dvě strany vymění určitou částku mezi sebou do jiné měny, pak si vzájemně po nějakou dobu platí kupónové platby podle předem domluveného scénáře a poté si opět smění původní částky zpět za předem domluvený směnný kurz.

68 Termínové obchody Swapy Swapy jsou využívány především na mezibankovním trhu, kde dokonce převažují nad forwardovými kontrakty. Standardně se tyto operace využívají k překlenutí přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v měně jiné. Jsou tedy určitou alternativou ke krátkodobým úvěrům. Předpokladem pro využití swapu je držba měny, která pak bude swapována do měny jiné.

69 Termínové obchody Swapy Význam swapu spočívá i v tom, že umožňuje klientovi dostát svému závazku z forwardového kontraktu uzavřeného s bankou i v případě, kdy dojde ke změně podmínek a jeho obchodní partner nedodrží smlouvu a neuhradí mu včas dlužnou částku. Devizový swap je součástí produktového portfolia všech velkých bank. Minimální objem transakce pro devizový swap je u jednotlivých bank různý, ale obecně se dá říci, že nižší než je tomu u forwardů či opcí.