Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Transkript

1 42012 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, V dubnovém čísle představujeme výsledky ankety, kterou mezi svými členy, finančními manažery, controllery a dalšími odborníky se zájmem o finanční řízení podniků, realizovala Česká asociace pro finanční řízení CAFIN, jež je odborným garantem našeho časopisu. Průzkum se zaměřoval na spokojenost členů se službami a produkty, které jim asociace poskytuje. Velmi si vážíme, že členové asociace CAFIN jako nejpřínosnější členskou výhodu hodnotí právě předplatné časopisu Finanční řízení & controlling v praxi. Konkrétní poznámky respondentů k časopisu, stejně jako prezentaci kompletních výsledků ankety, naleznete vrubrice CAFIN informuje. Děkujeme všem, kteří se ankety zúčastnili, Vaše připomínky apodněty k časopisu se budeme snažit co nejlépe zohlednit při jeho další přípravě. V dubnovém čísle Vás provedeme řadou témat, od příkladu activity based budgeting, přes dluhové financování, další část průzkumu o řízení pohledávek, až po využití metody balanced scorecard při výkonovém odměňování. Přeji Vám příjemné čtení. Kateřina Žáčková redaktorka FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012 1

2 obsah Úvodník 1 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ ACONTROLLING Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (XXVII) Manažerské rozhodování riziko a nejistota Tomáš Petřík 3 Plná konsolidace k datu akvizice podle IFRS Vladimír Zelenka, Marie Zelenková 13 Kladivo na náklady: Jak revitalizovat útvarové rozpočty od přežité rutiny k activity based budgeting Tomáš Nekvapil 29 DANĚ, ÚČETNICTVÍ, LEGISLATIVA Dluhové financování a pravidla nízké kapitalizace Veronika Sobotková 37 TRENDY A ANALÝZY Řízení pohledávek v malých a středních podnicích: Výsledky dotazníkového šetření Zdeněk Bezděka, Jiří Souček, Dana Kubíčková 44 ZEPTALI JSME SE Radka Jonáše, vedoucího ekonomického oddělení společnosti Stormware 53 CAFIN INFORMUJE Anketa spokojenosti 54 Proces reportingu v kontextu moderních nástrojů 56 PERSONALISTIKA Výkonové odměňování využívající metody balanced scorecard Jan Urban 58 MONITORING Z domova 65 Finanční trhy březen 2012 Jan Traxler 66 2 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

3 Manažerské účetnictví pro ekonomické a finanční řízení firmy a podniku (XXVII) Manažerské rozhodování riziko a nejistota Tomáš Petřík V dubnovém čísle časopisu se budeme zabývat základní funkcí manažerského účetnictví, a to komplexním dlouhodobým manažerským rozhodováním. Navážeme na předchozí výklad a rozebereme další metody a techniky podporující dlouhodobé a strategické manažerské rozhodování. Budeme se věnovat rozhodování v podmínkách omezených kapitálových možností, probereme interní a externí přidělování kapitálu. Přidělování kapitálu v investičním rozhodování V předchozích částech seriálu jsme uvažovali investiční rozhodování za neexistence kapitálového omezení, v podmínkách dokonale fungujícího kapitálového trhu. Každý investiční projekt mohl tak být uskutečněn, firma měla dostatek investičních volných zdrojů nebo si je byla schopna opatřit bez zbytečného prodlení za reálné náklady kapitálu na kapitálovém trhu. V praxi bývá situace v mnohých případech složitější a běžným předpokladem při investičním rozhodnutí je existence kapitálového omezení. Toto omezení může vyplývat z externích příčin, tj. z nedostatků a poruch kapitálového trhu, nebo z interních skutečností, tj. z faktické existence absolutního limitu například pevného kapitálového rozpočtu, který je dán interní firemní investiční politikou. V prvním případě hovoříme o externím přidělování kapitálu a v druhém případě o interním přidělování kapitálu. Druhý případ je častý zejména na operativní a taktické úrovni činnosti firmy. Lze totiž předpokládat kapitálové omezení určené firemním plánováním, které může vyplývat ze stanovení určitého limitu celkového souhrnného investičního rozpočtu (viz obrázek 1 na straně 4 ) nebo technik financování daného investičního projektu, například z vlastních zdrojů tvořených zadrženými výdělky, případně z účelových speciálně tvořených tzv. vyhrazených fondů. V problematice kapitálového přidělování lze rozlišit dvě hlavní metody. První, která uvažuje maximální možný absolutní objem kapitálových investičních fondů dosažitelných na daném finančním trhu, se označuje jako tvrdá, druhá potom jako měkká metoda kapitálového přidělování. Měkká metoda kapitálového přidělování pracuje s předpokladem, že stanovený FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012 3

4 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING plánovaný kapitálový rozpočet je důležitou, ale ne neměnnou veličinou. Tato technika předpokládá, že firma je schopna si opatřit za určitou cenu jakékoliv množství dodatečných kapitálových zdrojů k profinancování investičního projektu. Tak se se při stanovení nepřesného limitu nezříká realizovatelného zisku v případě, kdy cena (náklady) dodatečně opatřeného kapitálu bude nižší než výnosnost investičního projektu. Je třeba si uvědomit, že získání jakékoliv částky dodatečného kapitálu bude v praxi v mnoha případech nedosažitelné, protože vypůjčováním se mění kapitálová struktura firmy a investoři, včetně bank, budou požadovat adekvátně zvýšený výnos ze zapůjčeného kapitálu plynoucí ze zvýšeného rizika splacení dluhu firmou. Tato situace může vyústit až do takové úrovně dluhového poměru (páky), tj. podílu dluhu na celkovém a vlastním kapitálu firmy, že firmě nikdo nepůjčí ani za jakkoliv vysokou zápůjční sazbu. Obr. 1: Soustava firemních rozpočtů plánované tržby rozpočet projektů predikce objemů tržeb výrobní rozpočet rozpočet výzkumu a vývoje rozpočet prodeje, marketingu a distribuce rozpočet investic a kapitálových výdajů administrativní a správní rozpočet peněžní rozpočet vztažený k období (týdny, měsíce, rok ) komplexní souhrnný rozpočet hlavní rozpočet Omezené kapitálové možnosti Firma stojí před tradičním optimalizačním úkolem, jak co nejefektivněji vynaložit investiční prostředky, aby přinesly maximální dodatečný přínos k jejímu majetku. dlouhodobé taktické a strategické cíle firmy V případě použití dynamických diskontních metod založených na hotovostních tocích při posuzování investičních příležitostí již nelze jednoduše uvažovat se základním kritériem čisté současné hodnoty, respektujícím časovou hodnotu peněz a riziko. Zúčastnění manažeři, kteří rozhodují 4 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

5 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA o přijetí či odmítnutí posuzované investice, vždy musí směřovat k maximalizaci přínosu plynoucího z dané investice pro firmu jako celek. V případě použití čisté současné hodnoty (net present value, NPV) jako hlavního investičního a peněžního kritéria v podmínkách existence kapitálového omezení top manažeři stojí před optimalizační úlohou: Jak určit vhodný soubor investic, který bude maximalizovat čistý přínos k bohatství firmy, tedy celkovou čistou současnou hodnotu kombinovaného investičního portfolia firmy? Jak maximalizovat agregovaný čistý přírůstkový hotovostní tok plynoucí z tohoto interaktivního portfolia? Maximalizace čisté současné hodnoty spočívá v tom, že jednotlivé investice musí pokrýt nejenom své náklady kapitálu, ale navíc musí být schopny v kombinaci s ostatními investicemi maximalizovat výnos z omezeného přiděleného kapitálového fondu, definovaného tradičně v rozpočtu kapitálových výdajů (capital expenditures, CAPEX). Obvykle se postupuje tak, že investiční projekty jsou seřazeny sestupně podle jejich ekonomické výhodnosti až do vyčerpání kapitálového limitu pro dané období. Nelze tedy přijmout automaticky všechny ekonomicky výhodné projekty (s kladnou čistou současnou hodnotou), jak tomu bylo při posuzování samostatných a nezávislých investičních projektů bez kapitálového omezení. Kapitálovým omezením nemusí být v praxi pouze peněžní prostředky, ale například i technologie, úzký profil, kvalifikovaná pracovní síla, vhodné suroviny, omezená kupní síla, ochrana nehmotného vlastnictví patenty, licence atd. Tyto faktory pak musí být součástí podrobné investiční analýzy, která obvykle využívá principů finančního modelování. Při použití čisté současné hodnoty pak musíme tyto ovlivňující faktory převést na hotovostní toky projektu. To nemusí být v praxi dlouhodobě orientované na statická a tradiční finanční kritéria vyplývající z finančního účetnictví (náklady, výnosy, zisk atd.) snadný úkol. Při výběru vhodného investičního portfolia skládajícího se z jednotlivých investičních projektů firmy pro určité období při existenci pouze jednoho omezení kapitálového je vhodné z dříve zmiňovaných hodnotících statických a dynamických investičních kritérií (tj. účetní míra zisku, doba úhrady, vnitřní výnosová míra, index ziskovosti, současná hodnota) preferovat metodu maximalizace celkové čisté současné hodnoty tohoto portfolia! Sestavení a analýza efektivního firemního portfolia V následujících příkladech bude zkoumána problematika stanovení efektivního investičního portfolia za určitých předpokladů a omezení, které jsou v soudobé praxi nejčastější. 1. Vzájemně nezávislé investiční projekty s jednoduchým kapitálovým omezením PŘÍKLAD Firma má náklady kapitálu ve výši 15 % a investiční rozpočet pro posuzované období jednoho roku ve výši EUR, který je dosažitelný ve stejné výši i v následujících obdobích. Určete efektivní investiční portfolio firmy, tj. vhodnou kombinaci projektů, která bude maximalizovat celkovou čistou současnou hodnotu při maximálním využití přiděleného a rozpočtovaného kapitálového limitu. FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012 5

6 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING projekt počáteční NPV při 15 % index rentability investice v EUR (PI) (P inv) NPV / P inv A ,40 B ,70 C ,07 D ,63 E ,23 F ,11 Řešení: výsledné řazení projektů pro roční období projekt uskutečněná NPV index splnění investice při 15 % rentability (PI) (1 = 100 %) v EUR NPV / P inv C ,07 1,0 B ,70 1,0 D ,63 0,5 celkem EUR EUR POZNÁMKA Na tomto příkladu je vidět, že není vhodné stanovit výběr jednotlivých investičních projektů na základě absolutní velikosti NPV v sestupném členění až do vyčerpání kapitálového rozpočtu, protože by nedošlo k maximalizaci celkové NPV investičního portfolia v daném období. V tomto případě, kdy se jedná o nezávislé investiční projekty, je nutno při výběru efektivního investičního portfolia preferovat řazení podle indexu profitability jednotlivých investičních projektů v daném období. Index rentability profitability (PI) je konstruován jako podíl NPV a počáteční investice do projektu. Při využití relativní metody stanovení NPV pro jednotlivé investiční projekty pomocí indexu jejich rentability je názorně vidět princip metody manažerského účetnictví, která maximalizuje výnos na jednotku existujícího jednoduchého kapitálového omezení, v tomto případě výnos částky 1 EUR obsažené v ročním kapitálovém rozpočtu. Je třeba zdůraznit, že výše uvedená metoda s indexem rentability je využitelná pouze v případě výskytu jednoho zde kapitálového omezení. 2. Vzájemně závislé vylučující se a dělitelné investiční projekty s jednoduchým kapitálovým omezením PŘÍKLAD Firma má náklady kapitálu ve výši 15 % a investiční rozpočet pro posuzované období jednoho roku EUR dosažitelný ve stejné výši i v následujících obdobích. Určete efektivní investiční portfolio firmy, tj. vhodnou kombinaci projektů, které bude maximalizovat celkovou čistou současnou hodnotu při maximálním využití přiděleného kapitálového limitu za předpokladu, že investiční projekty B a D se vzájemně vylučují. V tomto případě je také možné použít relativní investiční kritérium měřící čistou současnou hodnotu, ale jinak. Je nutné 6 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

7 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA rozdělit celkové firemní investice do dvou skupin, které budou obsahovat jednotlivé vylučující se projekty, a poté určit shodně s prvním příkladem pomocí indexu rentability jejich celkové skupinové absolutní čisté současné hodnoty a porovnat je. Ta skupina projektů, která dosáhne většího přírůstku hodnoty firmy při maximálním využití kapitálového omezení, bude v daném období realizována. Výběr investičních projektů za těchto předpokladů je zobrazen v následujících tabulkách: Skupina ABCE projekt pořadí počáteční NPV při 15 % index splnění dle PI investice rentability (PI) (1 = 100 %) (EUR) NPV / P inv A ,4 1,00 B ,70 1,00 C ,07 1,00 E ,23 0,33 Skupina ABCE: celkem plně použitá investice = EUR NPV v tisících EUR = ( ) + (0,33 x 35) = 746,6 EUR Skupina ACD projekt pořadí počáteční NPV při 15 % index splnění dle PI investice rentability (PI) (1 = 100 %) (EUR) NPV / P inv A ,4 0,75 C ,07 1,0 D ,63 1,0 Skupina ACD: celkem plně použitá investice = EUR. NPV v tisících EUR = ( ) + (0,75 x 80) = 750,0 EUR Řešení: Je jasně vidět, že posuzovaná skupina ACD má větší přírůstek NPV než skupina ABCE, a to o EUR. Firma uskuteční druhou investiční variantu projekty ACD ve stanoveném sestupném pořadí. Přestože v tomto případě je rozdíl jednotlivých přírůstků poměrně malý, v případě, že by firma zvolila obrácené pořadí investičních variant, ochudila by se o částku čisté současné hodnoty budoucích příjmů na konci období ve výši EUR. 3. Vzájemně nezávislé a nedělitelné investiční projekty s jednoduchým kapitálovým omezením V tomto případě není relativní index profitability vhodným investičním kritériem a firma zvolí absolutní kritérium čisté současné hodnoty. Pro menší počet projektů je možné použít ruční výpočet respektující dané kapitálové omezení a stanovení jednotlivých NPV pro tyto kombinace. Jedná se tedy vlastně o aplikaci klasické FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012 7

8 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING metody a kalkulace pokus-omyl v oblasti investičního rozhodování. Lze předpokládat, že při respektování podmínky nedělitelnosti posuzovaných investičních projektů nebude vždy možno plně využít přidělený kapitálový rozpočet pro dané období a vzniknou určité přebytky. Tyto volné fondy by firma, která provádí efektivní správu a řízení hotovosti (cash management), měla neprodleně investovat a nezbavovat se možnosti dodatečného výnosu z nečinné, většinou minimálně úročené hotovosti. Jedná obvykle o hotovost na běžném účtu nebo na kladném (kreditním) bankovním kontokorentu, který je standardně využíván při financování investičních projektů u velkých investorů. Promptní hotovost dnešních firem lze odhadnout v poměru peněžní likvidity (poměr hotovosti na krátkodobé symetrické závazky) na úrovni 0,25 a orientačně ve výši 2,5 5 % tržeb. Tyto hodnoty musí být v kvalitní praxi a řízení podrobně a individuálně analyzovány zejména ve vztahu ke krátkodobé finanční stabilitě a likviditě. V následujícím příkladu budeme uvažovat dvě varianty pro nezávislé a nedělitelné investiční projekty při jednoduchém kapitálovém omezení: a) První variantou bude situace, kdy není možno přebytek peněžních zdrojů promptně investovat, a tudíž je vybrána ta kombinace investičních projektů, která přinese nejvyšší souhrnnou NPV a bude, v ideálním případě beze zbytku, využívat celý kapitálový rozpočet určený pro dané období. b) V druhé variantě předpokládáme, že potencionální přebytek je možno okamžitě znovu investovat do navazujících investičních příležitostí. V tomto případě je zvolena klasická metoda perpetuity (součet nekonečné geometrické řady) současné roční hodnoty věčné renty, která předpokládá, že roční náklady kapitálu firmy jsou ve výši 10 % a roční zhodnocení investice ve výši EUR je 12 % pro nekonečně dlouhé období. NPV perpetuity = NPV (12 %p.a.)= = ( x 0,12 / 0,1) = = EUR Z toho plyne, že daný kapitálový rozpočet pro roční období bude plně vyčerpán a celková NPV se bude skládat v případě existence přebytku hotovosti ze dvou hodnot, a to NPV samotné kombinace investičních projektů a čisté současné hodnoty investovaného přebytku, tj. NPV (12 % p. a.). Součet těchto dvou hodnot NPV pak bude relevantním kritériem pro přijetí dané kombinace investičních projektů, která bude maximalizovat celkovou čistou současnou hodnotu zvoleného investičního portfolia firmy. PŘÍKLAD projekt uskutečněná NPV při 10 % investice (EUR) A B C D E FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

9 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA a) kombinace počáteční přebytky celková projektů investice kapitálového NPV při 10 % celkem rozpočtu kombinace (EUR) (EUR) projektů (EUR) *AC ABE AD BD BE CE DE Řešení: Nelze-li investovat přebytek, pak firma vybere k realizaci tu kombinaci investičních projektů, která přinese nejvyšší absolutní NPV při nejlepším využití stanoveného kapitálového rozpočtu pro dané období. Z těchto důvodů bude preferována kombinace investičních projektů AC, která přináší nejvyšší celkovou čistou současnou hodnotu EUR a plně využívá stanovený roční kapitálový rozpočet. b) kombinace počáteční přebytky NPV NPV celková NPV projektů investice kapitálového investova- kombinace při 10 % celkem rozpočtu ného projektů kombinace (EUR) (EUR) přebytku (EUR) projektů (EUR) (EUR) ABE AD *BD BE CE DE Řešení: Lze-li investovat přebytek, pak firma vybere k realizaci tu kombinaci investičních projektů, která přinese nejvyšší celkovou absolutní čistou současnou hodnotu, jež vznikne součtem čistých současných hodnot zvolené samostatné kombinace investičních projektů a investováním kapitálového přebytku do investiční příležitosti perpetuity s 12% výnosem p. a. Firma bude v tomto případě preferovat kombinaci investičních projektů BD, která přinese celkovou čistou současnou hodnotu ve výši EUR. FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012 9

10 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING 4. Vzájemně nezávislé a dělitelné investiční projekty s měnícím se kapitálovým omezením Dosud jsme uvažovali, že pro posuzované období existuje stále stejný, obnovující se kapitálový rozpočet. V praxi však nemusí být tento předpoklad vždy splněn a často nastává situace, že limit kapitálového rozpočtu není stejný ve všech obdobích investičního cyklu. Tato skutečnost je daná tím, že kapitálový rozpočet se nemusí automaticky každoročně obnovovat o stejnou částku, ale existuje určitý kapitálový limit stanovený v kapitálovém rozpočtu, který je určen pro delší období, například 4 roky. Jestliže má být maximalizována NPV všech investičních projektů, tedy jak již přijatých, tak i posuzovaných potencionálních investičních projektů v daném investičním cyklu, je třeba řešit tento problém parametricky odlišně. Firma totiž stojí před úkolem, jak v daném investičním cyklu s daným kapitálovým rozpočtem maximalizovat NPV celkového portfolia investičních projektů. Proto musí zvažovat dva typy investičních projektů prvním z nich jsou aktivní projekty, které již byly přijaty, a druhým jsou potencionální nové projekty,u kterých se dá předpokládat nejvyšší budoucí generovaná čistá současná hodnota a rovněž splňují dané proměnlivé a zvětšující se kapitálové omezení. Za předpokladu kapitálového rozpočtu stanoveného pro více období a postupně čerpaného na realizaci nejefektivnějších investičních projektů nastává situace, že v každém dalším období (roce) se limit stanovený kapitálovým rozpočtem zmenšuje firma musí vzít při maximalizaci čisté současné hodnoty tento předpoklad vždy v úvahu. Při řešení úkolu maximalizace celkové NPV investičního portfolia firmy při měnícím se kapitálovém omezení je v praxi často využívána metoda lineárního programování. Ta může být součástí sofistikovaných a komplexních firemních ERP systémů a centralizovaných informačních systémů (FIS a komplexní MIS). Na následujícím příkladu bude ilustrována možnost využití metody lineárního programování pro jednoduchý soubor investičních projektů a dvě kapitálová omezení. PŘÍKLAD Lineární plánování Firma má náklady kapitálu ve výši 10 % a investiční rozpočet pro nejdříve posuzované projekty během 2 let (celkový investiční cyklus je 4 roky) ve výši: v prvním období t 0 = EUR a druhém období t 1 = EUR. Určete efektivní investiční portfolio firmy, tj. vhodnou kombinaci projektů, která bude maximalizovat celkovou čistou současnou hodnotu při maximálním využití přiděleného proměnlivého kapitálového limitu, za předpokladu, že se investiční projekty A, B, C vzájemně neovlivňují a jsou dělitelné. Budoucí hotovostní toky v EUR projekty A B C kapitálový CEB 0 CEB 1 rozpočet CEB (capital expenditure budget) kapitálový rozpočet firmy 10 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

11 MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ RIZIKO A NEJISTOTA NPV 10 % pro jednotlivé projekty se spočítá známým způsobem a dostaneme následující hodnoty: A= EUR B= EUR C= EUR Metodou lineárního programování, která hledá maximální hodnoty lineární funkce při daných omezujících podmínkách, pak maximalizujeme následující funkci: Max: X A X B X C X A poměr realizace projektu A X B poměr realizace projektu B X C poměr realizace projektu C Volba projektů odpovídá několika omezením: celkový záporný hotovostní tok v roce 0 a 1 musí být menší nebo roven kapitálovému omezení a každý projekt lze uskutečnit pouze jednou. Dále nelze přijmout záporný projekt. Po zahrnutí těchto předpokladů pak řešíme úlohu maximalizace funkce následovně: Max: X A X B X C X A X B X C < < X A X B X C < < < X A, X B, X C < 1 Po výpočtu (ručně či za pomoci software) dostáváme následující hodnoty, míry, v jakých je nutno jednotlivé projekty přijmout v posuzovaném období, aby byla v tomto období maximalizována čistá současná hodnota investičního portfolia: projekt míra přijetí A 0,988 B 0,000 C 0,719 Hodnota cílové funkce: NPV = EUR Kontrola: NPV = (0,988 x ) + (0,719 x )= = EUR Řešení: Firma přijme za takto stanovených předpokladů kombinaci projektů A a C, a to vpoměrech A =0,988 a C=0,719. Tak je realizován optimální investiční plán, který plně využívá kapitálové fondy stanovené pro období 0 a 1 a zároveň přináší nejvyšší celkovou čistou současnou hodnotu NPV = investičního portfolia firmy. POZNÁMKA Základním předpokladem využití optimalizace čisté současné hodnoty investičního portfolia firmy při měnící se velikosti kapitálového omezení je dělitelnost jednotlivých investičních projektů. Nejsou-li jednotlivé projekty dělitelné, je nutno použít metodu tzv. celočíselného plánování. Metoda lineárního programování je v praxi standardně pokládána za vhodnou k řešení problému celkové optimalizace čisté současné hodnoty všech realizovaných investičních projektů, které jsou nezávislé a dělitelné a jsou obsaženy v investičním portfoliu firmy při kapitálovém omezení stanoveném na více období. Při použití metody lineárního programování pro hodnocení investičních příležitostí je také nutno si uvědomit její možné FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/

12 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING nedostatky a omezení a vždy posuzovat s tímto vědomím i s výsledky. Hlavní nevýhody lineárního programování při oceňování investic jsou: 1. Všechny hotovostní toky v modelu jsou pokládány za jisté, tím je ignorována existence rizika a nejistoty v oceňování investic. 2. Je předpoklad lineárního průběhu užitkové funkce čisté současné hodnoty vždy reálný? 3. Jsou projekty dělitelné a nezávislé? 4. Je skutečně vybrána správná diskontní sazba? POZNÁMKA Je-li totiž použita metoda tzv. tvrdého externího přidělování kapitálu, je předpoklad správné diskontní sazby nereálný. Nemůže být totiž určen alternativní náklad kapitálu před tím, než bude posouzena úvěrová kvalita celého a úplného investičního portfolia. Problematika efektivní kapitálové struktury a nákladů kapitálu, jejich symetrie a také finanční strategie budou rozvíjeny i v dalších dílech cyklu, a to zejména v rámci částí věnovaných komplexnímu ocenění firmy a podniku. POUŽITÉ ZKRATKY: CAPEX (capital expenditures) kapitálové výdaje ERP (enterprise resource planning) informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku FIS (financial information system) finanční informační systém FM (financial management) finanční řízení (často v praxi postavené na datech a struktuře finančního účetnictví) MA (management accounting) manažerské účetnictví a jím nastolované efektivní finanční a ekonomické řízení MIS (management information system) manažerský informační systém NPV (net present value) čistá současná hodnota PI (profitability index) index rentability DOPLŇKOVÉ ZDROJE A LITERATURA: 1) PETŘÍK, T. Ekonomické a finanční a řízení firmy Manažerské účetnictví v praxi I a II. Grada Publishing, 2005 a ) CIMA and ACCA lectures, study and terminology. 3) MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Ekopress, Ing. Tomáš Petřík Absolvoval VŠE v Praze, Fakultu národohospodářskou s finanční specializací (1994). Působil jako asistent auditora, daňový poradce, obchodní ředitel renomované auditorské firmy, jako finanční ředitel ve společnosti Expandia a CFO v obchodním zastoupení americké firmy Caterpillar S. A. Poté pracoval jako výkonný ředitel české výrobní a obchodní firmy v oblasti realit a stavebnictví, v české pobočce německé firmy ThyssenKrupp a ve společnosti Body International Brokers (člen burzy BCPP) jako ekonomický a finanční ředitel. V současnosti pracuje jako nezávislý manažerský a business konzultant. Zaměřuje se na oblast manažerského účetnictví, controlling a finanční řízení, moderní corporate management, aplikace systémů ekonomického řízení, včetně komplexního řízení nákladů firem (doplněné procesním pojetím a metodou ABC/ABM) a jejich začlenění do IT systémů, FIS a MIS atd. Navrhuje optimální organizační a manažerské struktury společností, korporátní a business strategie, systémy efektivní a interaktivní motivace a výkonnostního řízení, včetně relevantních KPI/KSI. Specializuje se i na související oceňování společností/businessu (firm and business valuation) a řízení jejich hodnoty a výkonnosti (value and performance management). Kontakt na autora: petrik.ing@mybox.cz, petrik.tom@gmail.com, 12 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

13 Plná konsolidace k datu akvizice podle IFRS Vladimír Zelenka, Marie Zelenková Problematiku konsolidace účetních závěrek lze nejlépe pochopit, když je rozčleněna do dvou částí. Nejprve je třeba porozumět tomu, co se v konsolidaci (a ekvivalenční metodě) odehrává k datu akvizice, a následně je třeba věnovat se dopadu změn čistých aktiv a vlastního kapitálu nabyté jednotky od data akvizice do jakéhokoli následného závěrkového dne následujícího po datu akvizice na konsolidované účetní výkazy. V tomto článku je věnována pozornost tomu, jak ovlivňuje konsolidovanou účetní závěrku akvizice. S ohledem na to, že tento okamžik má zásadní dopad na rozvahu, bude další výklad založen na konsolidaci rozvahy a případným dopadům na ostatní výkazy bude věnována pozornost na jiném místě. Jinými slovy, budeme vycházet z toho, jak by vypadala konsolidovaná rozvaha k okamžiku akvizice nabývané jednotky, a to i přesto, že je zřejmé, že i v roce, v němž došlo k akvizici, stačí sestavit účetní závěrku až ke konci účetního období. V dalším textu vycházíme z aktuálních znění příslušných IFRS, zejména IFRS 3 Podnikové kombinace. S ohledem na šíři tohoto standardu však z pravidel uvedených tímto standardem uvádíme jen ta, která jsou nejdůležitější pro výklad procesu konsolidace účetních závěrek a která byla a jsou tradičně aplikována v souvislosti s podnikovými kombinacemi. I. Úkony předcházející konsolidační postupy V souvislosti s účetním řešením akvizice, a tedy i se sestavením konsolidací rozvahy k tomuto datu, je třeba učinit několik podstatných kroků týkajících se rozvahových položek nabývané jednotky: identifikace položek čistých aktiv nabývané jednotky k datu akvizice, ocenění položek identifikovaných čistých aktiv k datu akvizice, uznání odloženého daňového závazku (výjimečně pohledávky) k datu akvizice v souvislosti s předchozími kroky, vyloučení vzájemných zůstatků investora a nabývané jednotky k datu akvizice, vyčíslení a vykázání nekontrolních (menšinových) podílů k datu akvizice, vyčíslení konsolidačního rozdílu a jeho účetní řešení. 1. Identifikace položek čistých aktiv nabývané jednotky Do konsolidované rozvahy k datu akvizice, tj. k datu, k němuž vzniklo ovládání nabývané jednotky nabyvatelem, budou s čistými aktivy investora agregovány položky čistých aktiv nabývané jednotky. Budou v ní obsaženy položky čistých aktiv, které nabývaná jednotka k datu akvizice vykazuje ve svém účetnictví. Do účetního řešení podnikové kombinace, a tedy do FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/

14 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING konsolidované rozvahy k datu akvizice, je však třeba zapojit i takové položky čistých aktiv, které nabyvatel akvizicí nabývané jednotky získal, byť jí nebyly vykazovány. To se týká zejména nehmotných aktiv. Mnohá nehmotná aktiva, která jsou sice dle IAS 38 považována za identifikovatelná, nesmějí být vykázána v individuální rozvaze. Jedná se o naprostou většinu nehmotných aktiv, která byla vytvořena samotnou nabývanou jednotkou. IAS 38 stanoví kritéria pro identifikovatelnost nehmotných aktiv: oddělitelnost nehmotného aktiva od účetní jednotky (samostatně nebo s jiným aktivem, závazkem nebo smlouvou) nebo skutečnost, že nehmotné aktivum je zákonné nebo jiné smluvní právo. V aplikační příručce k IFRS 3 je uvedena řada příkladů identifikovatelných nehmotných aktiv z oblastí: marketingově orientovaná nehmotná aktiva (obchodní známky, obchodní jména, tituly novin, názvy internetových domén, dohody o zamezení konkurence atd.), zákaznicky orientovaná nehmotná aktiva (seznam zákazníků, smlouvy se zákazníky, nesmluvní vztahy se zákazníky atd.), umělecká nehmotná aktiva (hry, opery, knihy, literární díla, hudební díla, texty, obrazy, fotografie, audiovizuální díla atd.), smluvně orientovaná nehmotná aktiva (licenční, manažerské, leasingové, reklamní, franšízové, servisní, zaměstnanecké smlouvy, stavební povolení, práva užívání atd.), technologicky orientovaná nehmotná aktiva (patentované technologie, software, nepatentované technologie, receptury atd.). Jak již bylo uvedeno, řada nehmotných aktiv, která jsou sice považována za identifikovatelná, nesmí být vykázána, pokud nebyla účetní jednotkou získána koupí. V rámci účetní metody koupě (resp. metody akvizice) aplikované pro podnikové kombinace jsou tato identifikovatelná nehmotná aktiva považována za nakoupená spolu s ostatními složkami čistých aktiv nabyté jednotky při její akvizici. Proto jsou také zahrnuta do účetního řešení podnikové kombinace a do konsolidované rozvahy k datu akvizice mezi vykázaná čistá aktiva nabyté jednotky. Jinou oblastí, která je v poslední době při standardizaci účetního řešení podnikových kombinací předmětem zájmu, jsou podmíněné závazky. Již první verze IFRS 3 (2004) požadovala k datu akvizice uznat nad rámec vykázaných závazků nabývanou jednotkou i její podmíněné závazky. Novela IFRS 3 (2008) již nevyžaduje k datu akvizice uznání všech podmíněných závazků nabývané jednotky, ale jen té části podmíněných závazků dle IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a závazky, které představují současnou povinnost vzniklou z minulých událostí a kterým lze spolehlivě stanovit fair value. Z výše uvedených skutečností plyne pro konsolidaci k datu akvizice potřeba vykázat v konsolidované rozvaze i položky, které nabývaná jednotka ve svém účetnictví nemá, ale které zapadají do koncepce identifikovatelných čistých aktiv. Jedná se o zmíněné položky identifikovatelných nehmotných aktiv a podmíněných závazků. Zahrnutí těchto položek do účetního řešení podnikových kombinací má vliv na celkovou výši čistých aktiv (resp. vlastního kapitálu) nabývané jednotky k datu akvizice. Na tomto místě je vhodné připomenout, že individuální rozvaha (a ostatní výkazy) nabývané jednotky se v důsledku podnikové kombinace a konsolidace nemění. 14 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

15 PLNÁ KONSOLIDACE K DATU AKVIZICE PODLE IFRS Naše platná úprava problematiku zahrnutí dalších aktiv a závazků nad rámec vykázaných položek čistých aktiv nabývané jednotky k datu akvizice nepředpokládá. 2. Ocenění položek identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky Pro účetní metodu koupě (resp. akvizice), z níž vychází IFRS 3, je typické, že se položky identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky oceňují pro potřeby konsolidace k datu akvizice ve výši jejich fair value. Toto ocenění pro účetní aktiva a závazky nabývané jednotky požadují i naše předpisy a standardy (podle české terminologie jde o ocenění tzv. reálnou hodnotou). Z tohoto pravidla IFRS 3 uvádí několik výjimek (např. odložená daň, závazky a aktiva ze zaměstnaneckých požitků, aktiva z odškodnění, dlouhodobá aktiva určená k prodeji), u nichž se pro ocenění použijí jim příslušné standardy. Rozdíl mezi účetním oceněním položek identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky v individuální rozvaze a jejich fair value má rovněž vliv na celkovou výši čistých aktiv (resp. vlastního kapitálu) nabývané jednotky k datu akvizice. Ani z tohoto důvodu se však individuální rozvaha (a ostatní výkazy) nabývané jednotky v důsledku podnikové kombinace a konsolidace nemění. 3. Uznání odloženého daňového závazku (pohledávky) k datu akvizice Uznání dosud nevykazovaných identifikovatelných aktiv a podmíněných závazků a jejich ocenění ve fair value a změna ocenění ostatních aktiv a závazků nabývané jednotky z účetní hodnoty v individuální rozvaze na fair value je důvodem pro vyčíslení odložené daně a pro její vykázání v konsolidované rozvaze k datu akvizice. Je zřejmé, že začleněním dosud nevykazovaných aktiv a závazků nabývané jednotky i jejich oceněním, resp. přeceněním na fair value, vzniká přechodný rozdíl mezi účetními hodnotami daných položek a jejich daňovými základnami. Účetními hodnotami k datu akvizice jsou částky konsolidované, tj. oceněné fair value (kromě výjimek) včetně nově uznaných položek. Daňovou základnu k datu akvizice představují účetní hodnoty položek aktiv a závazků nabývané jednotky k datu akvizice. Pokud nabývaná jednotka vykazuje v individuální závěrce odloženou daň, která se vztahuje k některým položkám aktiv nebo závazků, nedochází k jejímu duplicitnímu vyjádření, naopak odložená daň plynoucí z nového začlenění nebo přecenění k datu akvizice individuálně vykazovanou odloženou daň k příslušným položkám doplňuje. S ohledem na to, že do identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky k datu akvizice jsou zahrnuty ve fair value položky nehmotných aktiv, které tato jednotka nevykazuje, a vzhledem k tomu, že fair value jejích čistých aktiv bývá větší než individuální účetní hodnota, neboť se u aktiv předpokládá, že případné zhoršení (impairment) bude zúčtováno na vrub výsledku hospodaření (vytvoří se opravné položky), a tudíž nebude připadat v úvahu situace, že účetní hodnota bude větší než fair value, se v drtivé většině případů k datu akvizice vykazuje odložený daňový závazek. Odložená daň uznaná k datu akvizice z výše uvedených důvodů se řeší odlišně oproti standardnímu účetnímu řešení odložené daně, při němž se vykáže závazek nebo pohledávka proti výsledku hospodaření. V tomto případě se odložená daň považuje za závazek (výjimečně za aktivum), které náleží k čistým aktivům nabývané jednotky k datu akvizice. Znamená to, že tato odložená daň ve svém důsledku upravuje výši čistých aktiv (resp. vlastního FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/

16 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING kapitálu) nabývané jednotky k datu akvizice. V případě odloženého daňového závazku jde o snížení vlastního kapitálu nabývané jednotky k datu akvizice. To má zásadní význam pro vyčíslení konsolidačního rozdílu, o němž je pojednáno v dalších odstavcích. 4. Vyloučení vzájemných zůstatků mezi investorem a nabývanou jednotkou K datu akvizice je rovněž třeba vyloučit vzájemné zůstatky, které mezi nabyvatelem a nabývanou jednotkou existovaly k okamžiku akvizice. Jde zejména o vzájemné pohledávky a závazky. To na první pohled nepředstavuje žádný zvláštní problém. Otázkou však je, zda vyčíslit identifikovatelná čistá aktiva nabývané jednotky po vyloučení nebo před vyloučením vzájemných zůstatků. To může hrát významnou roli zejména v souvislosti vyčíslením konsolidačního (akvizičního) rozdílu, o němž bude pojednáno v dalších odstavcích. Z logiky uspořádání účetního řešení podnikových kombinací plyne, že by měla být na jedné straně vymezena oběť nabyvatele za podíl na nabývané jednotce, na straně druhé by mělo být vyjádřeno vše, co nabyvatel získal. Znamená to, že v případě vzájemných zůstatků je třeba jednak korigovat výši nabyvatelem převedené protihodnoty o vyloučený zůstatek u nabyvatele, jednak výši nabytých identifikovatelných čistých aktiv o vyloučený zůstatek u nabývané jednotky. 5. Vyčíslení nekontrolních (menšinových) podílů k datu akvizice Stanovení výše nekontrolních podílů k datu akvizice je nezbytné, neboť jde v plné metodě o významnou rozvahovou položku. IFRS v současnosti nabízejí dva odlišné přístupy, jak vyčíslit nekontrolní podíly k datu akvizice. Existence těchto alternativních řešení vyplývá z dvojího možného pojetí goodwillu podle aktuálního znění IFRS 3 (viz bod 6). Pojetí tzv. celkového goodwillu odpovídá nekontrolní podíl vykázaný k datu akvizice ve výši jeho fair value. Pojetí tzv. částečného goodwillu odpovídá nekontrolní podíl na úhrnné částce fair value jednotlivých položek identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky k datu akvizice. Fair value nekontrolního podílu Fair value nekontrolního podílu k datu akvizice je v podstatě fair value balíku akcií náležícího akcionářům stojícím mimo skupinu. Stanovení fair value nekontrolního podílu by nemělo vycházet z kupní ceny za podíl nakoupený nabyvatelem. V takové kupní ceně je s velkou pravděpodobností obsažena i tzv. kontrolní prémie (příplatek za ovládnutí) nabyté jednotky. Vyčíslení fair value nekontrolního podílu může vycházet např. z cen obchodovaných akcií představujících nekontrolní podíl, avšak pokud to nebude vhodné, pak se použijí jiné oceňovací techniky. Nekontrolní podíl na fair value identifikovatelných čistých aktiv Vymezení identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky a jejich ocenění byly věnovány body 1 a 2, odložené dani v souvislosti s identifikací a oceněním čistých aktiv byl věnován bod 3. Identifikovatelná čistá aktiva nabývané jednotky k datu akvizice (včetně zahrnutí odložené daně z identifikace a přecenění) přepočtená podílem akcionářů stojících mimo skupinu představují nekontrolní podíl na fair value identifikovatelných čistých aktiv nabývané jednotky, tj. (1 p) IČA FV/DA/ADT. Vztah mezi oběma přístupy ke stanovení nekontrolních podílů k datu akvizice Je zřejmé, že v drtivé většině případů nebude existovat rovnost mezi fair value 16 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

17 PLNÁ KONSOLIDACE K DATU AKVIZICE PODLE IFRS nekontrolního podílu (balíku akcií nekontrolujících akcionářů) a nekontrolním podílem na fair value identifikovatelných čistých aktiv. Rozdílem je částka, kterou lze označit jako nekontrolní podíl vztahující se ke goodwillu (celkovému). Mezi oběma pojetími nekontrolních podílů k datu akvizice platí vztah: (1) NP FV/DA (1 p) IČA FV/DA/ADT = NP GW Vysvětlivky: NP nekontrolní podíl FV fair value DA datum akvizice p podíl na dceřiné jednotce GW goodwilli ČA identifikovatelná čistá aktiva ADT po zahrnutí odložené daně 6. Vyčíslení a vykázání konsolidačního (akvizičního) rozdílu k datu akvizice K datu akvizice se vyčísluje konsolidační rozdíl. Tradičně se vykazoval jako rozdíl mezi pořizovacími náklady vynaloženými nabyvatelem za majetkovou účast na nabývané jednotce a jeho podílem na čistých aktivech (vlastním kapitálu) nabývané jednotky k datu akvizice: (2) KR = MU PN p ČA(VK) DA Vysvětlivky: KR konsolidační rozdíl MU majetková účast PN pořizovací náklady ČA čistá aktiva VK vlastní kapitál V případě, že se vychází z identifikovatelných čistých aktiv oceněných ve fair value k datu akvizice, obvykle bývá konsolidační rozdíl, pokud je kladný, označován za goodwill. (3) GW = MU PN p IČA FV/DA V případě, že konsolidační rozdíl vychází záporně, býval často označován za záporný goodwill, což je termín, který se již v současnosti v nadnárodně uznávaných standardech nepoužívá. a) Vykazování goodwillu podle aktuálního znění IFRS 3 Tradičně se goodwill spjatý s akvizicí vyčísloval jako tzv. částečný goodwill, který byl vztažen pouze k podílu nabyvatele na nabývané jednotce. Poslední novela IFRS 3 z roku 2008 přináší pojetí tzv. celkového goodwillu (full goodwill), u níž je goodwill k datu akvizice vztažen k celé nabývané jednotce (ke 100% podílu). Původně mělo v IFRS 3 zůstat pouze pojetí celkového goodwillu, ale na základě požadavků vznesených odborníky z některých zemí se i nadále může používat goodwill částečný, jak tomu bylo doposud. Přestože standardizace účetnictví podnikových kombinací byla součástí konvergenčního projektu IASB a amerického FASB a výsledek měl být víceméně shodný, skutečnost, že IFRS umožňují alternativní řešení v podobě částečného goodwillu, ukazuje spíše na divergenci. Americký SFAS 141R totiž žádnou alternativu nepřipouští. Pojetí celkového goodwillu odpovídá lépe pojetí plné konsolidace, při níž jsou vykazována čistá aktiva nabyté jednotky v plné (100%) výši. Jak dále uvedeme, vykázání celkového goodwillu není správné u metod založených na podílu investora na dané jednotce, tj. u poměrné konsolidace a ekvivalenční metody. Pojetí částečného goodwillu je naopak u těchto metod jedině možné. FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/

18 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING Vykazování celkového goodwillu Vyčíslení celkového goodwillu podle IFRS 3: (4) GW = (MU KC + NP FV/DA ) IČA FV/DA/ADT Vysvětlivky: KC kupní cena IFRS 3 požaduje, aby byla majetková účast na nabývané jednotce do účetního uspořádání podnikové kombinace vyjádřena ve výši fair value nabyvatelem poskytnuté protihodnoty. To je důležité pro ty akvizice, při nichž investor poskytuje prodávajícímu jinou protihodnotu než peníze, např. nemovitost, emitované vlastní akcie atd. V případě, že je aktivum, kterým nabyvatel hradí akcie nabývané jednotky, v jeho rozvaze oceněno jinak než fair value, rozdíl mezi účetní hodnotou poskytované protihodnoty u nabyvatele a mezi fair value této protihodnoty se stává k datu akvizice nákladem nebo výnosem běžného období, ovlivňujícím pouze konsolidovanou účetní závěrku. Pokud jsou nabyvatelem poskytnutou protihodnotou peníze, žádný rozdíl nevzniká. Přímé vedlejší pořizovací náklady spojené s akvizicí se nepovažují za součást ocenění majetkové účasti pro účetní zachycení podnikové kombinace. Znamená to, že se majetková účast zahrnuje pouze ve výši kupní ceny, tj. ceny bez vedlejších (transakčních) nákladů. Vedlejší pořizovací náklady jsou pro účely konsolidované účetní závěrky zahrnuty k datu akvizice do konsolidovaných nákladů běžného období (k datu akvizice). Je-li mezi prodávajícím a nabyvatelem dohodnuta odložená platba, je třeba do ocenění majetkové účasti pro účetní zachycení podnikové kombinace zahrnout současnou hodnotu odložených plateb, nikoli jejich nominální částku. Pokud smlouva nabyvatele s prodávajícím obsahuje ustanovení o složce kupní ceny za podíl na nabývané jednotce, která je podmíněna budoucími událostmi, tzv. podmíněná protihodnota, musí se stát součástí ocenění majetkové účasti kupní cenou k datu akvizice i tato podmíněná platba ve výši její fair value v případě, že zaplacení dané částky je pravděpodobné a částka je spolehlivě ocenitelná. Tato částka se rovněž vykáže jako závazek nabyvatele kromě případů, kdy podmíněná platba bude představovat zvýšení nástroje vlastního kapitálu (např. emisi akcií) nabyvatele. Jako příklad budoucí události, která je podmínkou, uveďme limitní výši zisku nabyté jednotky po určitou stanovenou dobu, tvorbu čistých peněžních toků z provozní činnosti na určité výši, získání určitého procenta podílu na trhu atd. Pokud v budoucnosti k očekávané události nedojde, nevede to (na rozdíl od předchozí verze IFRS 3 zroku 2004) ke změně ve výši goodwillu ani k budoucímu datu ani k datu akvizice. Balík akcií představující podíly nekontrolujících akcionářů (nekontrolní podíl) je pro potřeby účetního řešení podnikových kombinací a pro konsolidovanou závěrku k datu akvizice oceněn ve výši fair value tohoto podílu. IFRS 3 v aktuálním znění navíc nově řeší problematiku postupné akvizice, tj. akvizice, kdy se kontrolního (rozhodujícího) vlivu dosáhne až po několika etapách postupného nabývání podílu na nabývané jednotce. Výpočet goodwillu je v takovém případě modifikován. Do menšence rozdílu je zahrnuta navíc částka vyjadřující podíly, které nabyvatel pořídil před datem akvizice. Standard požaduje, aby tyto podíly byly oceněny fair value, nikoli kupní cenou nebo pořizovacími náklady. Jakýkoli 18 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012

19 PLNÁ KONSOLIDACE K DATU AKVIZICE PODLE IFRS rozdíl mezi účetní hodnotou před datem akvizice pořízených akcií nabývané jednotky v účetnictví nabyvatele a jejich fair value k datu akvizice, tj. okamžiku nabytí rozhodujícího vlivu, je vykázán jako výnos nebo náklad k datu akvizice. Tyto položky výsledku jsou součástí konsolidovaného zisku či ztráty, nikoli individuálního výsledku nabyvatele. Výpočet goodwillu při postupné akvizici lze vyjádřit následovně: (5) GW = (MUA KC + MUM FV/DA + NP FV/DA ) IČA FV/DA/ADT Vysvětlivky: MUA část majetkové účasti pořízená k datu akvizice MUM část majetkové účasti pořízená před datem akvizice Vykazování částečného goodwillu IASB ve zdůvodněních závěrů k IASB 3 podporuje vykazování celkového goodwillu. Zároveň však schválila možnost vykazovat částečný goodwill odpovídající, který odpovídá tradičnímu pojetí a který je vztažen jen na podíl nabyvatele. Tím postavila účetní jednotky před možnost volby. Toto rozhodnutí IASB bylo řadou odborníků silně kritizováno. Rada se zřejmě snažila vyjít vstříc požadavkům zástupců některých zemí, kde nebyla ochota tradiční způsob vykazování částečného goodwillu opustit. Částečný goodwill podle aktuálního IFRS 3 lze vyčíslit podle následujících vztahů: (6) GW = [MU KC + (1 p) IČA FV/DA/ADT )] IČA FV/DA/ADT Rozdíl oproti předchozímu řešení spočívá v tom, že nekontrolní podíly nejsou vyjádřeny ve fair value, ale jako podíl nekontrolních akcionářů na identifikovatelných čistých aktivech k datu akvizice. Na první pohled se zdá, že výše uvedený vzorec vede k vyčíslení celkového goodwillu. Ve skutečnosti však jde pouze o aritmetickou úpravu tradičního vzorce pro výpočet částečného goodwillu. Platí, že: (7) [MU KC + (1 p) IČA FV/DA/ADT )] IČA FV/DA/ADT = MU KC p IČA FV/DA/ADT Je tedy zřejmé, že pro částečný goodwill podle IFRS 3 lze použít i výpočet: (8) GW = MU KC p IČA FV/DA/ADT Pokud byla kontrola získána na základě postupné akvizice, výpočet je třeba upravit následovně: (9) GW = (MUA KC + MUM FV/DA + (1 p) IČA FV/DA/ADT )) IČA FV/DA/ADT, resp. (10) GW = (MUA KC + MUM FV/DA ) p IČA FV/DA/ADT Oproti obvyklému řešení goodwillu ve starších standardech se výpočet částečného goodwillu podle IFRS 3 liší v tom, že majetková účast se stejně jako u výpočtu celkového goodwillu vyjadřuje v kupní ceně a že postupné akvizice se řeší obdobně jako u celkového goodwillu. b) Vykazování záporného akvizičního rozdílu podle aktuálního znění IFRS Výsledná částka na základě výše uvedených vztahů (4) až (6) a (8) až (10) může ojediněle vyjít záporně. V takovém případě ji podle IFRS 3 nelze považovat a označit za záporný goodwill. Koncepce záporného goodwillu, kterou umožňovaly dřívější standardy, byla zamítnuta. Proto se v textu standardů objevuje pouze pod FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/

20 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ A CONTROLLING popisným označením jako přebytek fair value identifikovatelných čistých aktiv nad pořizovacími náklady akvizice. Záporný rozdíl je spíše vnímán jako výjimečná skutečnost, která může být způsobena: v důsledku chyb při stanovení fair value těch složek, které ovlivňují výši konsolidačního rozdílu, jako tzv. šťastná (výhodná) koupě, tj. koupě za částku, která je pro nabyvatele nadstandardně výhodná v důsledku informační, motivační a jiné asymetrie dané transakce pořízení podílu na nabývané jednotce. IFRS 3 požaduje nejprve odstranění případných chyb v ocenění. Pokud i po jejich opravě rozdíl zůstává záporný, je vykázán jako výnos (gain) k datu akvizice, a ovlivňuje tak konsolidovaný výsledek hospodaření, nikoli výsledek individuální. Vyčíslení výnosu ze šťastné koupě je stejné jako vyčíslení goodwillu (viz (4) až (6) a(8) až (10)) s jediným rozdílem, že výsledek nelze označit za goodwill, ale za výnos ze šťastné (výhodné) koupě. Je zřejmé, že i v případě záporného rozdílu umožňuje IFRS 3 jako podporované řešení výpočet na bázi celkového (100%) podílu a jako alternativní způsob výpočet na bázi podílu nabyvatele (částečného podílu). II. Postup konsolidace k datu akvizice Konsolidace k datu akvizice byla popsána v našem článku Základy konsolidačních metod publikovaném v čísle 7 8/2011 tohoto časopisu. Na tomto místě pouze připomínáme základní kroky konsolidace plnou metodou k datu akvizice: a) agregace položek čistých aktiv nabyvatele s identifikovatelnými čistými aktivy nabývané jednotky k datu akvizice, b) vyloučení majetkové účasti (akcií nabývané jednotky) nabyvatele a vykázání s ní spojených rozdílů do výsledku: vykázání výsledku v důsledku rozdílu mezi účetní hodnotou nabyvatelem převedené protihodnoty a jejím fair value, vykázání vedlejších pořizovacích nákladů akvizice ve výsledku, vykázání rozdílu mezi účetní hodnotou akcií nabývané jednotky pořízené nabyvatelem před datem akvizice a jejich fair value k datu akvizice ve výsledku, c) vykázání vlastního kapitálu nabyvatele, d) vykázání goodwillu (případně výnosu ze šťastné koupě), e) vykázání nekontrolního podílu k datu akvizice. Konsolidovaná rozvaha nesmí obsahovat podíl nabyvatele na vlastním kapitálu nabývané jednotky k datu akvizice. III. Ilustrativní příklady na plnou konsolidaci k datu akvizice PŘÍKLAD 1 Plná metoda k datu akvizice (goodwill) Akciová společnost M dne 12. února 2012 nakoupila na trhu s cennými papíry 3 tis. ks akcií společnosti D za nákupní cenu Kč za jednu akcii. Společnost D emitovala celkem 4 tis. ks akcií, přičemž nominální hodnota jedné akcie činí 1000Kč. Každá emitovaná akcie představuje rovnocenný podíl na hlasovacích právech. Předpokládejme, že (mateřská) společnost M zaplatí cenu akcií ihned, tj. v den jejich pořízení. K datu nákupu (k datu akvizice) měly rozvahy obou společností následující podobu: 20 FINANČNÍ ŘÍZENÍ & CONTROLLING V PRAXI 4/2012