Popis EKG. Flu?er síní - akce je často pravidelná a je nález pravidelných jasných fluxerových síňových vlnek.

Transkript

1 Popis EKG 1. Rytmus Sinusový rytmus (SR) - základní rytmus zdravého srdce, charakterizován nálezem vlny P, která v pravidelných intervalech předchází komplex QRS. - vzruchy vznikají v SA uzlu normálně s frekvencí 60-90/min Fibrilace síní - po SR nejčastějším nálezem na EKG je fibrilace síní, kdy vzruchy vznikají zcela kdekoliv v síni, a také zcela nepravidelně jsou převáděny na komory. - frekvence vzruchů vznikajících v síních je až 600/min., ale AV uzel chrání komory před vyčerpáním a působí jako fyziologický blok, a proto frekvence komor je často normální (60-90/min.). - typické pro fibrilaci síní je nepřítomnost vlny P, nepravidelná srdeční akce a přítomnost fibrilačních vlnek. - při zcela nepravidelné akci je vždy nutné pomýšlet jako první na fibrilaci síní. Flu?er síní - akce je často pravidelná a je nález pravidelných jasných fluxerových síňových vlnek.

2 2. AKCE SRDEČNÍ a)pravidelná - QRS komplexy jsou neustále ve stejné vzdálenosz od sebe. b)nepravidelná - QRS komplexy jsou od sebe různě vzdáleny. - Jestliže je vzdálenost jednotlivých komorových komplexů neustále různá, pak se nejčastěji jedná o fibrilaci síní. - Je- li většinou vzdálenost stejná, a jen ojediněle je vzdálenost mezi komorovými komplexy jiná, pak je to způsobeno nejčastěji přítomnými extrasystolami, buď supraventrikulárními nebo komorovými. 3. FREKVENCE - Normální frekvence je 60-90/min. - Tachykardie je nad 90/min. - Bradykardie je pod 60/min. Způsoby výpočtu frekvence (za minutu): A) EKG pravítkem B) Spočteme počet R kmitů (QRS komplexů) - v oblasz 7,5 cm záznamu (= 3 sekundy) a násobíme 20 - v oblasz 12,5 cm záznamu (= 5 sekund) a násobíme 12 C) Frekvence = 150 : 1x RR vzdálenost v cm = 300 : 2x RR vzdálenost v cm

3 4.ELEKTRICKÁ OSA SRDEČNÍ - elektrická osa srdeční vyjadřuje postupující síňovou a komorovou akwvaci. - stanovení elektrické osy srdeční podle svodů I- III

4 5. ANALÝZA KMITŮ A VLN - vlny: P, T, U, (at) - kmity: Q, R, S - interval PQ (PR), úsek ST, interval QT

5 Přehled podstaty jednotlivých vln a kmitů Depolarizace síní Repolarizace síní Depolarizace komor Repolarizace komor vlna P aurikulární T (at) - je ploše negawvní a bývá skryto v QRS komplexu QRS komplex ST úsek a T vlna

6 Vlna P - Je to obvykle pozizvní kulovitá vlna, jejíž výška je maximálně 2,5 mm (0,25 mv) a netrvá déle než 0,10 s. - Normálně může být, a poměrně často je, ve svodu III a V1negaZvní (ve svodu avr je vždy negazvní). Ve svodu V1 je často vlna P bifázická (+- ). - Nejlépe se idenzfikuje ve svodech II a V1. Interval PQ je normálně izoelekrický. - Normální trvání PQ (PR) intervalu je 0,12-0,20 s. Komplex QRS - Normální trvání QRS komplexu je 0,06-0,10 s

7 Normální (nepatol.) kmit Q: - je široký do 0,03 s - je hluboký do 3 mm (0,3 mv) - nepřesahuje 1/4 výchylky R v tomtéž svodu - Septální kmit q se běžně vyskytuje ve svodech nad povrchem levé komory (tzn., že je normálně q ve V5-6). Patologické Q - Je takové Q, které nesplňuje podmínky normálního kmitu Q (q). - Patologické Q vzniká nad elektricky němou oblasp myokardu. Proto je patologický kmit Q vždy podezřelý z IM u něhož vzniká v oblasz nad nekrózou myokardu nebo nad již vytvořenou jizvou. Patologické Q je: - široké 0,04 s a více - hlubší než 3 mm - větší než 1/4 příslušného kmitu R

8 Změny úseku ST 1. Elevace ST - zvýšený úsek ST - probíhá nad izoelektrickou linií. K elevaci ST vede poškozeni epikardu, a proto se vyskytují zejména u akutních transmurálních infarktů myokardu a u akutních perikardizd. Signifikantní elevace jsou: vyšší než 1 mm v končeznových svodech vyšší než 2 mm v hrudních svodech Vlna T - Podobně jako úsek ST je vlna T výrazem repolarizace komor. - Normálně je vlna T lehce asymetrická (s pozvolným vzestupným a příkrým sestupným ramenem), ve všech svodech je pozizvní (kromě avr, kde vždy je negazvní). NegaZvní může být T normálně jen ve svodu III a V1. - Vlna T trvá normálně 0,2 s a její výška je 2-8 mm.

9 Vlna T

10 Patologické vlny T: - - Koronární T - je hluboká symetrická negazvní vlna T (diskordantní s hlavní výchylkou komorového komplexu). Tyto "krápníkové inverze" jsou často hlubší než 5 mm. Koronární T je typické pro ischémii myokardu (srdeční infarkt) a vyskytuje se v příslušných svodech podle lokalizace IM. - Asymetrické negawvní T - většinou s descendentní depresí ST (schodovité ST s negazvní vlnou T) - bývá u hypertrofie levé komory srdeční ve svodech V5-6. U přepžení pravé komory srdeční (např. cor pulmonale chronicum) bývají podobné změny ve svodu III, avf, popř. II. - Asymetrické negazvní T je i u blokády levého nebo pravého Tawarova raménka.

11 Interval QT - Představuje elektrickou systolu. Začíná kmitem Q (nebo R, není- li Q přítomno) a končí koncem vlny T. - Jelikož hodnoty QT výrazně ovlivňuje tepová frekvence, užívají se pro prakzcké účely tzv. hodnoty QTc - tzn. hodnota QT s korekcí na frekvenci (c). - Hodnota QTc se pohybuje mezi 0,34-0,42 s a liší se poněkud podle pohlaví (u žen je delší) a podle věku (prodlužuje se s věkem). - Příčiny prodlouženého QTc : hypokalcémie, hypokalémie chronická ischémie myokardu cerebrovaskulární příhody vrozené syndromy, často spojené s hluchotou - je náchylnost k fibrilaci komor a náhlé smrz: syndrom Jerval- Lange- Nielson (je spojen s kongenitální hluchotou a prodlouženým QT) syndrom Romano- Ward (charakterizován prodlouženým QT bez hluchoty) Příčiny zkráceného QTc: - hyperkalcémie, hyperkalémie - digitalis

12 Umístění elektrod při EKG záznamu

13 Sinusový rytmus

14 Hypertrofie Levé komory Sokolow- Lyonův index:součet S ve V1 a R ve V5 (nebo V6, kde je větší) větší než 35 mm, Index McPhie: součet nejvyššího R a S v hrudních svodech nad 40.

15 Hypertrofie Pravé komory komory

16 Hypertrofie pravé komory deviace osy doprava, patologie fyziologického růstu R v hrudních svodech. R je tak nejvyšší ve svodech nad pravou komorou (V1, V2), naopak ve svodech V5, V6 je R nízké, zároveň je v nich přítomno hluboké S. Ve svodu V1 může být taktéž přítomen inkompletní RBBB s abnormalitami ST úseku (podobně jako u hypertrofie LK) a negazvní vlnou T. Ve svodu avr je často R větší než Q. Konkrétně mezi EKG známky počítáme: deviace osy doprava (více než 110 ), poměr R/S > 1 ve svodu V1, R ve V1 > 7 mm, S ve V1 < 2 mm,

17 Ischemie Myokardu

18

19

20

21 Sinusová bradykardie

22 Sinusová tachykardie

23 Síňové arytmie

24 Fibrilace síní

25 FluXer síní

26 Síňová tachykardie

27 Síňová extrasystola

28 Sinus arrest

29 A- V blokády

30

31 Raménkové blokády

32 LAH Při LAH je osa výrazně deviována doleva (více než - 30 či - 60,. Je tedy přítomno malé r a hluboké S ve svodech II, III, avf. Dále je typicky přítomno hlubší s ve svodu V6.

33

34 LPH

35 Typické změny na EKG: - sklon el. osy doprava (srdeční osa nad +120 ) - svod I- S - svod II a lll- R - svod avl - rs - svod avf - qr Při nálezu sklonu elektrické osy doprava bez dalších klinických projevů přepžení pravého srdce (nejde- li o astenika) nutno předpokládat poškození zadní větve levého raménka. Zadní větev levého raménka je silnější než přední větev a má dvojí cévní zásobení. Proto vznik LPH je výrazem rozsáhlých ischemických změn a má špatnou prognózu, zejména je- li provázen současně BPRT (bifascikulární blokádou), neboť je často předzvěsz vzniku AV blokády III. stupně.

36

37

38

39 Komorové arytmie

40 Monomorfní komorová tachykardie

41

42

43 Komorová extrasystola

44 Popište

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55