EPIDEMIE Z OBSAHU: poradna zdravé výživy mýty a omyly

Transkript

1 ZBYTEÈNÁ EPIDEMIE Když se v minulosti èlovìk od svého lékaøe dozvìdìl, že má cukrovku, bylo to v jistém smyslu nìco jako rozsudek doživotního vìzení. Tato nemoc ho pak provázela až do konce života a zpùsobila mu mnoho nepøíjemností a strádání. To je ale minulost! Dnes se již mnozí nemocní mohou zbavit i cukrovky. V dùsledku zmìny životního stylu se hladina jejich krevního cukru normalizuje a mnozí jsou dokonce schopni si pøestat píchat inzulínové injekce. Co je to cukrovka? Je dìdièná? Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnìní, pøi kterém organismus není Z OBSAHU: NÁROD POŽITKÁØÙ...3 DÝCHATI NEBEZPEÈNO...4 ZDRAVÍ, A NE JELITA...6 ALZHEIMEROVA NEMOC...8 RECEPTY NA FAJN ÈASY...9 POUTO NOVOROZENÌ...10 U MOØE? ALE ODPADKÙ!...14 SEMENA POKOJE...16 ZAHRADA, PROSTOR RÁJE..18 VITAMÍN B PØEDPLATITELÉ: SLEVA 10% V RESTAURACI CL! schopen využít glukózu, která se pak hromadí ve zvýšené koncentraci v krvi. Celý problém se toèí kolem inzulínu, hormonu, který je produkován v beta-buòkách Langerhansových ostrùvkù pankreatu (slinivky bøišní). Inzulín umožòuje pøesun glukózy z krve do bunìk a tímto zpùsobem poradna zdravé výživy mýty a omyly zdraví a nemoc pøírodní léèebné prostøedky životní styl ekologie dìti a rodièe vztahy a komunikace duchovní zamyšlení produkty a recepty pøednášky a semináøe

2 pak dochází ke snižování její koncentrace v krvi. Existují tøi hlavní typy cukrovky. Diabetes mellitus I. typu se vyskytuje pøibližnì u 5 procent nemocných. Postižení jsou vìtšinou hubení, málokdy trpí nadváhou. Tento typ diabetu je èasto dìdièný. Mùže však být zavinìn i jinou chorobou, která znièí beta-buòky Langerhansových ostrùvkù pankreatu, napø. zánìtem, nádorem, hemochromatozou apod. Diabetes mellitus I. typu byl dlouho pokládán za o- nemocnìní dìtí a mladých lidí, proto se mu také øíkalo juvenilní (mladistvý) diabetes. Dnes víme, že se mùže vyskytnout v každém vìku. U tohoto typu diabetu chybìjí v tìle z nejrùznìjších pøíèin buòky produkující inzulín, proto jsou nemocní zcela závislí na jeho injekèním podávání. Diabetes II. typu je zcela odlišný. Nìkdy je oznaèován také jako diabetes dospìlých. Tato nemoc má v Èeské republice podle odborníkù až epidemický výskyt. Trpí jí pøes nemocných. Èastìji se vyskytuje ve støedním a vyšším vìku a u lidí s nadváhou. Na rozdíl od I. typu lze v krvi nemocných zjistit dostateèné množství inzulínu. Buòky ale trpí sníženou citlivostí na inzulín, který tak nemùže zabezpeèit dostateèný pøesun glukózy do bunìk. Tøetím typem je diabetes tìhotenský. Vyskytuje se obvykle bìhem druhé poloviny tìhotenství a po porodu vìtšinou zmizí. U jedné tøetiny žen se brzy po ukonèení tìhotenství objeví znovu anebo již nezmizí vùbec. U další tøetiny žen se diabetes II. typu objeví do dvaceti let po porodu a u poslední tøetiny se již neprojeví vùbec. Cukrovka vzniká v tìhotenství civilizaèní nemoci VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 *** dennì v pátek 9-16 (18) (v sobotu zavøeno) èastìji u tìch žen, které výraznì pøibyly na váze. Co zpùsobuje cukrovku dospìlých? Významným rizikovým faktorem je podle vìdeckých studií tuk pøijímaný stravou, nebo již pøítomný v tìle. Není divu, že v tìch oblastech svìta, kde mají lidé nízký pøíjem tuku a obezita je èímsi neobvyklým, je cukrovka považována spíše za vzácné onemocnìní. V naprosté vìtšinì pøípadù u tohoto typu cukrovky nejde o to, že by pankreas nebyl schopen produkovat dost inzulínu, jako spíš o sníženou citlivost bunìk na nìj. Zdá se, že rezistence bunìk na inzulín je pøímo závislá na množství tuku ve stravì a nadváze pacienta. Ale já jsem si vždycky myslel, že hlavním viníkem je cukr. Dr. James Anderson, profesor medicíny a klinické výživy na Lékaøské univerzitì v Kentucky a známá autorita na problematiku cukrovky, provedl zajímavý pokus, pøi kterém studoval vliv stravy na koncentraci glukózy v krvi. Podobnì jako jiní vìdci pøed ním, také dr. Anderson dokázal vyvolat u mladých, štíhlých mužù mírnou cukrovku pouze tím, že jim dva týdny dával stravu, která z 65 procent sestávala z tuku. TÌLESNÁ AKTIVITA MÁ PODOBNÝ EFEKT JAKO INZULÍN PODPORU- JE A URYCHLUJE VYUŽITÍ GLUKÓ- ZY A MASTNÝCH KYSELIN. S toutéž skupinou provedl ještì jiný pokus. Podával jim stravu, která se pouze z 10 procent skládala z tuku, ale tito muži pøitom museli dennì zkonzumovat pùl kila cukru. A výsledek? Ani po 11 týdnech trvání pokusu se nepodaøilo vyvolat cukrovku u žádného z dobrovolníkù. Nemocní s diabetem II. typu mohou normalizovat koncentraci glukózy v krvi èasto již v prùbìhu nìkolika týdnù tím, že pøejdou na jednoduchý typ stravování s velice nízkým obsahem tuku, s vysokým obsahem vlákniny a zaèlení do svého denního programu více fyzické aktivity. Jaký je tedy nejlepší zpùsob léèení cukrovky? Nìkolik klinických center opakovanì prokázalo, že nemocní s diabetem II. typu mohou normalizovat koncentraci glukózy v krvi èasto již v prùbìhu nìkolika týdnù tím, že pøejdou na jednoduchý typ stravování s velice nízkým obsahem tuku, vysokým obsahem vlákniny a zaèlení do svého denního programu více fyzické aktivity. Støídmìjší konzumace másla, sádla èi olejù je nejdùležitìjším bodem léèby dietou. Èím ménì tuku zkonzumujete, tím ménì se vám ho dostane do krve. Tím se také zahájí komplikovaný proces, na jehož konci dojde k odblokování inzulínu, který pak umožní pøestup glukózy z krve do bunìk. Tento efekt má èasto velice dramatický prùbìh. Nemocný s diabetem II. typu, který sníží svùj denní pøíjem tuku na 10 až 15 procent celkového pøíjmu energie (pøibližnì 23 až 35 g tuku dennì), je schopen bìhem osmi týdnù dosáhnout normální hladiny glukózy v krvi (normoglykémie). Mnozí jsou v koneèném dùsledku dokonce schopni pøestat užívat léky a to jak perorální antidiabetika (pilulky), tak i injekce inzulínu. Pøirozená a na vlákninu bohatá strava hraje dùležitou roli pøi stabilizaci hladiny glukózy v krvi. Konzumujete-li jídla, ze kterých byla odstranìná vláknina (jako napøíklad cukr, sušenky apod.), dojde k rychlému a náhlému zvýšení hladiny krevního cukru. Za normálních okolností organismus na to reaguje vylouèením inzulínu. U lidí konzumujících hodnì sladkých nápojù nebo sladkých pochoutek, které obsahují hodnì energie, avšak žádnou vlákninu, dochází v prùbìhu dne k rychlému stoupání a klesání hladiny glukózy v krvi. Potraviny obsahující vlákninu mají 2 / PRAMENY ZDRAVÍ

3 PODOBNÌ JAKO JINÍ VÌDCI PØED NÍM, TAKÉ DR. ANDERSON DOKÁ- ZAL VYVOLAT U MLADÝCH, ŠTÍH- LÝCH MUŽÙ MÍRNOU CUKROVKU POUZE TÍM, ŽE JIM DVA TÝDNY DÁ- VAL STRAVU, KTERÁ Z 65 PRO- CENT SESTÁVALA Z TUKU. naproti tomu schopnost tyto výkyvy vyrovnat a všeobecnì stabilizovat úroveò využívání energie v organismu. Tìlesná aktivita má podobný efekt jako inzulín, jelikož podporuje a urychluje využití krevní glukózy a mastných kyselin. K normalizaci hladiny glukózy v krvi èasto staèí dosáhnout ideální hmotnosti. Nízkotuèná strava bohatá na vlákninu a pravidelné cvièení vám pøi tom budou výbornými pomocníky. A co lidé s diabetem I. typu? Lidé s tímto typem diabetu jsou nuceni si píchat inzulín po celý život, nebo aspoò do té doby, než se stanou bìžnì dostupnými transplantace pankreatu. Nicménì nízkotuèná, na vlákninu bohatá strava jim taky mùže pomoci: jednak snížit dávky inzulínu, a dále také stabilizovat hladinu glukózy v krvi a zredukovat riziko cévních komplikací. Pokud se v ÈR nezastaví souèasný, pøímo epidemický nárùst cukrovky, bude v roce 2020 trpìt diabetem pøibližnì každý desátý obèan. Jaké zdravotní, ale i spoleèenské a ekonomické problémy to vyvolá, si lze sotva pøedstavit. A pøitom je to zbyteèné! Doporuèení, která pomáhají normalizovat diabetes, mohou sloužit i v rámci prevence tohoto onemocnìní. Proto zaènìte již dnes, rozhodnì na tom neprodìláte. q Pøíspìvky na této dvoustranì pocházejí z knihy Dynamický život autorù H. Diehla, A. Lundigtonové a P. Pribiše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion, k zakoupení v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulic è. 15 v Praze 1. NÁROD POŽITKÁØÙ Každoroènì utratíme milióny korun za rùzné slané pochoutky jako bramborové lupínky, slané tyèinky, preclíky, solené oøíšky. Nároèné je smozøejmì pro naši kapsu i pojídání sladkostí. Nemìli bychom však jíst minimálnì pìtkrát dennì? To možná platí pro malé dìti, které jsou ve vývoji, ale rozhodnì ne pro vìtšinu dospìlých. Obecnì nám chybí zkušenost s tím, co to znamená mít hlad. Od narození jsme vlastnì snad kromì spánku témìø nepøetržitì krmeni. To je ovšem zlozvyk, který se s námi táhne mnohdy po celý život. Èetl jsem, že konzumovat malé dávky jídla každou hodinu nebo dvì v prùbìhu celého dne je dobrý zpùsob, jak zhubnout. Není tak možné se pøejíst, ale zároveò nikdy nemáte hlad. Možná vás to pøekvapí, ale energie získaná z pojídání rùzných svaèinek a pamlskù je u nìkterých lidí vìtší než energie pocházející z pravidelného jídla. Pøedstavte si, že bìhem dopoledne si jako svaèinku dáte kávu se smetanou a jednu koblihu. K tomu pøidejte v prùbìhu odpoledne slazenou minerálku s oøíškovými oplatkami a o nìco pozdìji další kávu se sušenkami. Po veèeøi je pak na øadì typické mlsaní u televize ve formì piva a bramborových lupínkù. Pokud se v tomto popisu alespoò trochu poznáváte, pak je to varovné tímto mlsáním získáváte k vašemu dennímu energetickému pøíjmu navíc 5020 kj (1200 kcal). Není proto divu, že mnozí vyøešili své problémy s nadváhou jednoduše tím, že pøestali svaèit a mlsat. Ale spousta lidí si bez svaèinek nedokáže svùj život pøedstavit. To proto, že jedí hodnì rafinovaných potravin, které jsou chudé na vlákninu, zato však bohaté na cukr. Obsahují rovnìž velice málo škrobù. Snídanì sestávající z rohlíku s máslem a èajem nebo kávy s vánoèkou je velice rychle strávena. Cukry obsažené v tìchto potravinách se rychle dostávají do krve, zvyšují hladinu glukózy v krvi a vyvolávají pocit návalu energie. Ovšem tento pocit trvá pouze krátkou dobu, a jakmile dojde k poklesu hladiny glukózy, dostaví se naopak pocit slabosti, který je samozøejmì potøebné vyøešit. A jak jinak, než sladkou limonádou nebo oplatkami. Tento zaèarovaný kruh se pak neustále opakuje. Pokud vaše snídanì obsahuje teplou celozrnnou obilnou kaši, celozrnný chléb, banán a jablko, zásobíte svùj organismus dostatkem energie prùbìžnì se uvolòující po celé dopoledne. Podobnì je to i s obìdem, plným škrobù a vlákniny, jímž dosáhnete podobného efektu na celé odpoledne. Znamená to tedy, že ani nepotøebujeme svaèit? Svaèení a mlsání je pouze zvyk. Když budete jíst pravidelnì, energeticky pøimìøená jídla, sami zjistíte, že vlastnì svaèinky nepotøebujete. Navíc ti, kteøí se stravují jednoduše a pøirozenì jejichž jídelníèek ENERGIE ZE SVAÈINEK kj (kcal) Dopoledne: Káva, smetana, cukr 315 (75) Kobliha 900 (215) Po obìdì: Slazená minerálka 380 (90) Oøíšková oplatka (240) Odpoledne: Káva, cukr 270 (65) Sušenky (285) Veèer (u televize): Pivo 430 (105) Bramborové lupínky 525 (125) CELKOVÁ ENERGIE kj (1 200 kcal) obsahuje potraviny bohaté na vlákninu, mají ménì problémù s trávením a také dovolí svému žaludku si odpoèinout. V ideálním pøípadì by mezi jednotlivými jídly mìly být ètyøaž pìtihodinové intervaly. Co dìlat v pøípadì, když to bez svaèinky nemùžu prostì vydržet? Pak zkuste vypít vìtší sklenici vody nebo bylinkového èaje. Tyto nápoje neobsahují žádnou energii a nevyžadují trávení. Obèerství vás a dobøe propláchnou žaludek a støeva. Pokud se bez jídla opravdu neobejdete, pak radìji snìzte kousek èerstvého ovoce, zeleniny, pøípadnì ovocnou müsli tyèinku nebo jinou nízkoenergetickou pochoutku. Vždy znovu si pak pøipomínejte, kolik energie jste vlastnì ušetøili tím, že nemlsáte, a jak tím pøispíváte k zeštíhlení své postavy. Hodnì zdaru! q výživná poradna PRAMENY ZDRAVÍ / 3

4 DÝCHATI NEBEZPEÈNO V mnoha rùzných zemích svìta byl dlouhodobì sledován velký poèet kuøákù a nekuøákù a vzájemnì srovnáván výskyt rùzných nemocí a úmrtnost. V USA do jednoho šetøení byl dokonce zaøazen jeden milión osob (Hammond 1966). Šestnáct let bylo sledováno ètvrt miliónu veteránù americké armády (Rogot, Murray 1980). Ve Velké Británii takto dvacet let pozorovali lékaøe, jejichž uvìdomìlá kvalifikovaná spolupráce pøispìla k velké preciznosti a spolehlivosti podkladù (Doll, Peto 1976). Výsledky jsou neobyèejnì reprezentativní a prùkazné. Ukázalo se, že frekvence mnoha nemocí stoupá s kouøením, a to tím více, èím déle kouøení trvá, a témìø lineárnì se zvyšuje s poètem cigaret vykouøených dennì. U osob, které pøestaly kouøit, nemocnost a úmrtnost postupnì klesá a v prùbìhu let se pøibližuje stavu u nekuøákù. V USA zjistili, že kuøáci, kteøí vykouøí dvacet a více cigaret dennì a zaèali kouøit již do dvaceti let vìku, umírají v prùmìru o 8,2 roku døíve než nekuøáci. V porovnání se stejnì starými celoživotními nekuøáky byla zjištìna u kuøákù 11x èastìji rakovina plic, 7x èastìji rakovina hrtanu, ústní dutiny, hltanu a jícnu, 2x èastìji rakovina slinivky bøišní, moèového mìchýøe a ledvin, 4x èastìji úmrtí na nemoci dýchacího systému (kromì rakoviny) a o 60% èastìji úmrtí na koronární nemoc srdeèní. Tyto èíselné hodnoty zjistili Rogot a Murray (1980). Koronární nemoc srdeèní je dnes daleko nejèastìjší pøíèinou smrti, a tak nejvìtší poèet pøedèasných úmrtí zpùsobených kouøením má na svìdomí právì selhání srdce. V celé oblasti péèe o zdraví je velmi málo poznatkù, které jsou tak preciznì, rozsáhle a nepochybnì prokázány, jako škodlivost kouøení. Mùžeme ale odhadnout, že nesprávná výživa zvyšuje riziko infarktu myokardu 10x a možná až 100x. V porovnání s tím kouøení zvyšuje ovšem riziko infarktu jen dvakrát. životní styl KOUØENÍ A ŽIVOTNÍ PROSTØEDÍ Na druhé stranì nesmíme zapomenout, že rozhodující pøíèinou špatného zdravotního stavu v ÈR je nezdravá strava a kouøení. I v tìch èástech naší zemì, napø. na Šumavì, kde vzduch je èistý, je tam klid a kouzelné ticho, èistá je voda i pùda, lidé tam nestrádají stresem a shonem velkomìsta èi prùmyslové aglomerace, i v tìchto èástech naší zemì je zcela neporovnatelnì vyšší úmrtnost na infarkt myokardu a další civilizaèní nemoci než tøeba ve velkomìstech v Japonsku èi v Jižní Americe. Rozhodující pøíèinou poškození našeho zdraví je nezdravá strava a cigarety. Pokud nìkdo vysvìtluje náš špatný zdravotní stav odkazem na špatné životní prostøedí, tak poskytuje lidem informace, které jim v koneèném dùsledku brání, aby si své zdraví ochránili. Máme nesèetnì dùvodù zlepšit životní prostøedí, potøebujeme to i proto, abychom pomohli svému zdraví. Náš špatný zdravotní stav však nelze vysvìtlovat stavem životního prostøedí. KOUØENÍ A OPALOVÁNÍ Mnozí z nás bedlivì posloucháme rozhlas èi televizi a pokud je množství ozónu pod normou (tolik se pøece mluví o obávané ozónové díøe), tak rozhodnì nevyrážíme na procházku, do volné pøírody, aby nás sluneèní záøení neohrozilo na zdraví. Nìkteøí z nás se v dobré víøe takto chovají, èili chovají se tak i nìkteøí kuøáci. Jaké je však zdravotní riziko kouøení? Témìø každý druhý kuøák umøe na následky kouøení. Kouøení tedy riziko úmrtí zvyšuje o nìco ménì než o 100 procent. Jak se oproti tomu na celkovém riziku podílí sluneèním záøením vyvolaná rakovina kùže zhoubný melanom? Sluneèní záøení mùže k celkové úmrtnosti pøispìt snad 0,2%, možná ménì. To se nechá snadno vypoèíst. Rakovina kùže zhoubný melanom se tedy na celkové úmrtnosti podílí nepatrnì. Ne všechny pøípady této rakoviny však mùžeme pøièíst na vrub sluneènímu záøení. Kouøení pøedstavuje tedy asi 400x vìtší zdravotní riziko než sluneèní záøení, neboli jinými slovy sluneèní záøení je asi 400x ménì nebezpeèné než kouøení. KOUØENÍ A JADERNÉ HAVÁRIE Jsou faktory, které jsou prokazatelnì škodlivé, napø. jaderná havárie v Èernobylu, ale které celkovì zpùsobí relativnì malý poèet úmrtí. A jsou i jiné faktory, jejichž škodlivost je zcela neporovnatelnì vìtší. Konkrétnì, každý den umírá na dùsledky kouøení asi stejný poèet osob, jaký u nás zemøe na dùsledky havárie v Èernobylu za celé období od havárie až do konce pøíštího století. KOUØENÍ A ŠKODLIVÉ LÁTKY V POTRAVINÁCH Z miliónu kuøákù témìø polovina zemøe na dùsledky kouøení cigaret. Z miliónu našich obyvatel asi pøes 400 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání živoèišných potravin, asi 100 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání velkého množství kuchyòské soli. Tato otøesná èísla nás nechávají obvykle chladnými. Pokud se však v nìjaké potravinì objeví škodlivá látka, která zpùsobí smrt, øeknìme, tøí lidí z miliónu, spouštíme kampaò v tisku, v rozhlase, v televizi, a strašíme obyvatelstvo tím, k jakému ohrožení jejich zdraví došlo. A neuvìdomujeme si, že ta tolik kritizovaná potravina je v tomto pøípadì asi x ménì škodlivá než živoèišné potraviny, asi x ménì škodlivá než cigarety, asi x ménì škodlivá než kuchyòská sùl. Ty látky, na které se díváme tak, že by ve stravì 4 / PRAMENY ZDRAVÍ

5 K rozšíøení kouøení kdysi znaènì pøispìl jeden lékaø, který jezdil po královských dvorech po celé Evropì a nabízel kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný prostøedek. nemìly být, a které pùsobí smrt zanedbatelného poètu osob (jednoho èlovìka nebo nìkolika lidí z miliónu), jsou normovány a zakazovány. Ty látky, které pùsobí smrt vìtšiny z nás (tabák, živoèišné potraviny, sùl), nijak normovány ani zakazovány nejsou, jejich požívání stravou je považováno za samozøejmé. (Napøíklad: V obilném zrnu se nalezne urèité množství olova èi kadmia. Jejich škodlivý úèinek je však zcela neporovnatelnì menší než škodlivý úèinek toho, co je v nejèistším mase (tuk, cholesterol, živoèišné bílkoviny)). KOUØENÍ A MATEMATIKA K rozšíøení kouøení kdysi znaènì pøispìl jeden lékaø, který jezdil po královských dvorech po celé Evropì a nabízel kouøení cigaret jako nesmírnì mocný léèebný prostøedek. Pozdìji, po celá staletí, až do doby po druhé svìtové válce, statisíce lékaøù pozorovaly své spoluobèany, své pacienty, kteøí kouøili, a nikdo z tìchto lékaøù nedokázal prostøedky lékaøské vìdy prokázat, že kouøení je škodlivé. Až statistická srovnávání kuøákù s nekuøáky provádìná po celém svìtì však prokázala, že kuøáci jsou oproti nekuøákùm mnohokrát èastìji postihováni rakovinou plic. Uvìdomme si, co je na tom podstatného. Zdravotní škodlivost kouøení je obrovská. Zvýšení úmrtnosti na rakovinu plic je desetinásobné. Málokdy se setkáme s tak jasnou závislostí. Pøesto však lékaøská vìda sama o sobì, tedy bez matematiky statistiky, nedokázala škodlivost kouøení prokázat. Matematicko-statistické zpracování ú- dajù o vztahu mezi kouøením a zdravím ukazuje, že optimální spotøeba cigaret je nulová anebo spotøeba blízká nulové spotøebì. To je zajímavý paradox, my vlastnì na základì tìch matematicko statistických údajù nemùžeme øíci, zda optimum je nulová spotøeba anebo nìjaká spotøeba nepatrnì vyšší, èili tøeba 100 cigaret za celý život. To nám ty matematicko-statistické metody øíci nemohou. To tam vkládáme prostì nezávislou logickou úvahou, která je ovšem prakticky stoprocentnì pravdivá. U cigaret to nedìlá žádný problém, protože cigarety nikdy nebyly chápány jako integrální souèást lidského života. Pokud je matematicko-statistickými metodami stanoven vztah mezi zdravím a faktory je ovlivòujícími (napøíklad výživa, kouøení apod.), tak tento vztah je trvalý, objektivnì platný a v podstatì nemìnný, tzn. v prùbìhu let se potvrzuje a odvozené závìry není tøeba revidovat. KOUØENÍ: ZA KOLIK O KOLIK O kolik procent zvyšuje kouøení výskyt jednotlivých nemocí, to záleží na velkém poètu faktorù. Velmi výraznì je to ovlivòováno tím, kdy kuøáci kouøit zaèínají, kolik cigaret prùmìrnì za den vykouøí, jaké druhy cigaret užívají. V tom smyslu by tedy vztah mezi kouøením a zdravím mìl být promìnlivìjší než vztah mezi výživou a zdravím. Pøesto klíèové charakteristiky toho, jak kouøení pùsobí na zdraví, zùstávají v prùbìhu desetiletí v podstatì stejné. SHRNUTÍ Kouøení výraznì zvyšuje nebezpeèí ú- mrtí na nemoci srdce a cév, na rakovinu a na nemoci dýchacího systému. Témìø každý druhý kuøák, který zemøe, zemøe na následky kouøení. Protože však naštìstí znaèná èást lidí nekouøí, tak kouøení je pøíèinou jen asi 20% veškerých úmrtí. Na druhé stranì, kdybychom nikdo nekouøili, podaøilo by se nám snížit celkovou úmrtnost o tìchto 20%, odstranìní kouøení je tedy druhým nejvýraznìjším faktorem, kterým mùžeme ovlivnit své zdraví. PROVÌØENOST ŠKODLIVÝCH ÚÈINKÙ KOUØENÍ NA ZDRAVÍ Všechny velké studie ve všech èástech svìta ukázaly, že kuøáci trpí øadou chorob výraznì èastìji než nekuøáci. V nejvìtších z tìchto studií byly sledovány desetitisíce a statisíce osob po mnoho a mnoho let. Výsledky jsou naprosto jednoznaèné. q Úvahy pocházejí z knihy Stop nemocem od Tomáše Husáka. Autor pracoval v lékaøském výzkumu a v mezinárodních organizacích zkoumajících otázky zdraví pomocí poèítaèù a matematicko-statistiských metod, kde pro svou práci shromáždil desítky tisíc studií z celého svìta. Knihu vydalo nakladatelství Pragma a je k zakoupení mj. v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici v Praze. Jak lze prokázat, která zdravotní doporuèení jsou pro zdraví skuteènì prospìšná? Porovnáváme-li výkonnost dvou sportovcù, obvykle shromažïujeme výsledky ze závodù, kde oba startovali spoleènì, pøípadnì jejich jednotlivé výsledky dosažené na rùzných místech, které jsou ale srovnatelné napøíklad dosažené èasy. Porovnáváme-li dvì odrùdy pšenice, napøíklad jejich výnosy, potom obvykle shromažïujeme výsledky z pokusných stanic, ve kterých byly tyto odrùdy vedle sebe ve stejných podmínkách vysety. Když máme výsledky tøeba z deseti stanic, tak mùžeme øíci, která odrùda je lepší, respektive za jakých podmínek je lepší. (Mùžeme si všimnout, že ty ú- daje, o které se opíráme, jsou až na výjimky nakonec vždycky èísla.) Obdobnì tomu je, srovnáváme-li, jak dva rùzné typy stravy pùsobí na zdraví. Pokud se nebudeme opírat o matematiku statistiku a pokud ke svým závìrùm dojdeme vlastním u- važováním a ne na základì tøeba proètení stejné knihy, mùžeme dospìt k tisíci zcela rùzných zdùvodnìní. Naproti tomu, máme-li konkrétní šetøení srovnávající zdravotní stav lidí s prvním typem stravy a zdravotní stav lidí s druhým typem stravy, pak výsledek je jediný. Matematicko-statistické zpracování výsledkù tìchto šetøení nám jednoznaènì ukáže, zda je mezi zdravotním stavem tìchto dvou skupin lidí rozdíl a pokud rozdíl je, tak uvidíme, pøi kterém typu stravy jsou lidé zdravìjší a hlavnì uvidíme, o jak mnoho jsou zdravìjší. Uvìdomme si, že závìry, které se neopírají o právì popsaná jasnì o- vìøitelná fakta, jsou z vìdeckého hlediska bezcenné. Nemùžeme tvrdit, že jeden ze dvou bìžcù je lepší, a neopírat se pøitom o jeho konkrétní výsledky. Nemùžeme tvrdit, která odrùda pšenice je lepší, dokud ty odrùdy skuteènì nevysejeme a nezískáme konkrétní fakta. Nemùžeme tvrdit, že kouøení zdraví nepoškozuje, pøesvìdèují-li nás fakta o opaku. A nemùžeme tvrdit, že urèitý druh stravy zdraví prospívá, nemáme-li toto tvrzení podepøeno konkrétními údaji. q PRAMENY ZDRAVÍ / 5

6 Pozor na horké nápoje! Lidé, kteøí s oblibou popíjejí horké nápoje, se nemusí obávat jenom toho, že si spálí ústa. Podle výsledkù nové studie totiž pití horkého èaje nebo kávy s mlékem zvyšuje riziko rakoviny jícnu. (Konzumace pouze teplých nebo mírnì horkých nápojù nebyla v tomto ohledu nijak škodlivá.) Se zvýšeným rizikem rakoviny jícnu byly dále dány do souvislosti velká spotøeba masa, živoèišných tukù (tedy napø. masa, másla) a soli, zatímco konzumace ovoce, zeleniny a obilovin pùsobila ochrannì. Napø. pravidelná konzumace ovoce snižovala riziko tohoto druhu rakoviny o 63%. I pøes tyto poznatky však hlavními rizikovými faktory onemocnìní rakovinou jícnu zùstávají kouøení a konzumace alkoholu, které mají dohromady na svìdomí pøes 90% všech pøípadù, uvedl vedoucí studie dr. Castellsague z barcelonské nemocnice L'Hospitalet de Llobregat. International Journal of Cancer 2000;88: Dìti spálí více kalorií po jídle, které má málo tuku V nové studie spálily dívky ménì kalorií a uložily osmkrát více tuku po zkonzumování jídla s vysokým obsahem tuku v porovnání s nízkotuèným jídlem, které obsahovalo stejné množství kalorií a stejné množství bílkovin. Výsledky studie vypracované na Veronské univerzitì v Itálii tedy naznaèují, že klíèem ke snížení výskytu dìtské obezity je omezení tuèných potravin v dìtském jídelníèku. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism 2001;86: ELITA: ZDRAVÍ - A NE JELITA... (Nejenom) špièkoví lékaøi (unavení z absolvování kurzù dalšího vzdìlávání v medicínì konaných v lyžaøských a golfových støediscích) budou mít v roce 2001 další možnost nakoupit na trhu èerstvou zeleninu a uvaøit ji v pravé italské kuchyni! Harvardská fakulta veøejného zdraví (Harvard School of Public Health) a organizace Oldways Preservation and Exchange Trust poøádají totiž pro lékaøe na jaøe tohoto roku (v Milánì nebo I když jsou pacienti obvykle pøesvìdèeni o tom, že jejich lékaø je nejlepším zdrojem informací o správné výživì, lékaøùm samotným se nedostává bìhem studia ani po promoci témìø žádného vzdìlání v otázkách výživy. v Neapoli) kurzy dalšího vzdìlávání, v jejichž rámci se úèastníci dozvìdí o pøednostech støedomoøské potravinové pyramidy a o tom, jak ji využívat ve své praxi. K. Dun Gifford, prezident a zakladatel Oldways, uvedl, že tento program je potøebný, protože i když jsou pacienti pøesvìdèeni o tom, že jejich lékaø je nejlepším zdrojem informací o správné výživì, lékaøùm samotným se nedostává bìhem studia na lékaøské fakultì ani na zaèátku praxe po promoci témìø žádného školení v otázkách výživy. OTÁZKY KE SPRÁVNÉ VÝŽIVÌ JSOU PROBLÉMEM Lékaøi nám øíkají, že jednou z nejsložitìjších situací, které musí øešit, je odpovídat na otázky týkající se výživy, konstatoval Gifford bìhem rozhovoru v kanceláøi neziskové organizace sdružující odborníky na otázky výživy, ve mìstì Cambridge v americkém státì Massachusetts. Obecnì platí, že pokud se výživy týèe, soustøeïují se lékaøi velice mylnì jen na to, aby se konzumovaly potraviny, které pomáhají zabránit vzniku srdeèních chorob, prohlásil dr. Walter Willett, pøednosta oddìlení výživy na Harvardské fakultì veøejného zdraví. Výživa je dùležitìjší, než jsme si døíve uvìdomovali, øekl. Dlouho jsme si mysleli, že to znamená jenom konzumovat ménì nasycených tukù, ménì cholesterolu. Zjistili jsme ale, že jsou dùležité souvislosti výživy i s jinými než jen se srdeèními chorobami. Výživa mùže pomoci v prevenci proti øadì chronických, tzv. civili- Spokojení muži žijí déle Ve studii na více než dospìlých ve Finsku zjistili vìdci, že muži, kteøí u- vádìli vìtší uspokojení se svým životem, mìli vìtší pravdìpodobnost, že budou ještì po dvaceti letech naživu. U žen se takovýto vztah neprokázal. Hlavní vedoucí studie, dr. Koivumaa- Honkanen z univerzity v Turku uvedl, že se domnívá, že je to tím, že ženy jsou schopné vypoøádat se se stresem a nespokojeností lépe než muži. Nespokojení muži mìli více než dvojnásobné riziko úmrtí z jakékoliv pøíèiny a více než trojnásobné riziko úmrtí pøi onemocnìní oproti mužùm spokojeným. American Journal of Epidemiology 2000;152: ZAJEÏTE SI NA JAKÝKOLIV LÉKAØSKÝ KONGRES A UVIDÍTE TAM DESÍTKY STÁNKÙ PROPAGUJÍCÍCH NOVÉ LÉKY, KTERÉ JSOU VŠECHNY VELMI DRA- HÉ, A JEN VÝJIMEÈNÌ TAM UVIDÍTE NÌJAKÝ STÁNEK S INFORMACEMI O VÝŽIVÌ A STRAVÌ KTERÉ JSOU MNOHEM DÙLEŽITÌJŠÍ. 6 / PRAMENY ZDRAVÍ

7 zaèních nemocí, takže je naèase, aby se lékaøi v otázkách výživy a zdraví zaèali vzdìlávat. Vzdìlávání o výživì nemusí být nudnou kombinací vìdy a statistiky. Gifford a Willett se rozhodli vyuèovat tomuto pøedmìtu s využitím zdravých regionálních kuchyní osvìdèených na vìdeckém základì. Nejdøíve budou pøednášet o potravinové pyramidì oblasti Støedozemního moøe, pozdìji pøidají pyramidy založené na latinskoamerické, asijské a vegetariánské stravì. Støedomoøská potravinová pyramida, kterou spoleènì sestavily Harvardská fakulta veøejného zdraví a spoleènost Oldways v roce 1994, byla výsledkem výzkumu a spolupráce obou institucí. Pyramida je založena na tradièní støedomoøské stravì, která je spojena s nízkým výskytem chronických civilizaèních onemocnìní souvisejících se stravou a dlouhou oèekávanou délkou života dospìlých osob, pøièemž obojí je typické právì pro danou oblast, kde chutné jídlo je zároveò i zdravé. Úèastníci kurzu budou navštìvovat hodiny vìdy o výživì a zmìnì stravovacích zvyklostí. Tyto hodiny budou rozšíøeny o mimoškolní èinnost, jako je návštìva trhu s potravinami, úèast na hodinách vaøení (s ochutnávkami), a návštìvy kulturních akcí; to vše má poskytnout úèastníkùm kurzù informace z první ruky a umožnit jim, aby úèinnì pomáhali svým pacientùm pøi vhodnìjším výbìru potravin. První kurz dalšího vzdìlávání pro lékaøe se bude konat v Itálii, pøièemž jako o místech poøádání dalších kurzù se uvažuje o Aténách, Madridu a Izraeli. Oldways a Harvard používají jako podkladu pro výuku o výživì uvedené regionální potravinové pyramidy, protože pøedstavují tradièní zpùsoby stravování, které jsou tìsnì spjaty s dlouhodobým zdravotním stavem (Circulation 1999; 99: ). Tyto pyramidy se liší od potravinové pyramidy sestavené americkým ministerstvem zemìdìlství, která je smìsicí podložených zjištìní, neovìøených pøedstav odborníkù, zastaralých pøístupù k tøídìní potravin do skupin a politických kompromisù s mocnými ekonomickými zájmy, jaké pøestavuje mléèný a masný prùmysl, uvádí Oldways na své internetové stránce (k dispozici na adrese ROZDÍLY VE STRAVÌ Jedním z rozdílù mezi pyramidou vypracovanou americkým ministerstvem zemìdìlství a støedomoøskou pyramidou je to, že americké ministerstvo zemìdìlství doporuèuje denní konzumaci masa, které zaøazuje do jedné skupiny s fazolemi, drùbeží, ryby a oøechy. Støedomoøská pyramida zaøazuje oøechy do jedné skupiny spolu s fazolemi a luštìninami a doporuèuje jejich každodenní konzumaci, pøièemž ryby a drùbež doporuèuje jíst pouze nìkolikrát týdnì a ostatní libové maso jako souèást jídla pouze jednou za mìsíc. Doporuèuje také vyšší konzumaci spíše rostlinných olejù než živoèišných tukù, zatímco americká pyramida klade všechny oleje a tuky dohromady do jedné skupiny. Dùraz na ovoce a zeleninu a odklon od masa jsou také základními prvky latinskoamerické, asijské a samozøejmì i vegetariánské pyramidy, které doporuèují Oldways a Harvard. DESETILETÍ NOVÝCH ÚDAJÙ Americká potravinová pyramida se neopírá o vìdecké údaje a je v rozporu s tím, co jsme se v posledních deseti letech dozvìdìli o tom, co je dùležité, prohlásil dr. Willett (Science 1994;264: ). Je tøeba nicménì pøiznat, že základnou pyramidy amerického ministerstva zemìdìlství jsou obiloviny, ovoce a zelenina, stejnì jako v ostatních pyramidách. Kromì toho ovšem ministerstvo zemìdìlství USA doporuèuje dennì dvì až tøi porce ze skupiny zahrnující maso (vèetnì ryb a drùbeže), suché fazole, vejce a oøechy. Willett uvedl, že doufá, že lékaøi budou odjíždìt z navrhovaných kurzù dalšího vzdìlávání se znalostí souèasných pøestav o stravì, které kladou dùraz na význam rùzných druhù tukù, cukrù a mikroživin. Dodal, že lékaøi, kteøí se seznámí se zdravou stravou v odlišném prostøedí, se tak možná dozvìdí o nových možnostech prevence nemocí. Zamìøení informací, kterých se lékaøùm (ve Spojených státech) dostává, ovlivòují zásadním zpùsobem farmaceutické spoleènosti, poznamenal Willett. Zajeïte si na jakýkoliv lékaøský kongres a uvidíte tam desítky stánkù propagujících nové léky, které jsou všechny velmi drahé, a jen výjimeènì tam vidíte nìjaký stánek s informacemi o výživì a stravì, které jsou z kvantitativního hlediska mnohem dùležitìjší. q JAMA 2000;284: JAMA, èeské a slovenské vydání, roèník 9, èíslo 1, leden 2001 JABLEÈNÝ MOŠT BIO COUNTRY LIFE Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 Riziko infarktu stoupá po zvláš bohatém jídle Dr. Lopez-Jimenez z University of Miami spolu s kolegy vyzpovídal témìø pacientù hospitalizovaných s infarktem myokardu. Zjistil, že den, kdy došlo k infarktu, byl mnohdy i dnem, kdy pacient snìdl v porovnání se dny pøedešlými podstatnì vìtší porci jídla. Konzumace neobvykle velkého jídla zvyšovala riziko srdeèního záchvatu ètyøikrát, uvedl dr. Lopez-Jimenez. Jednu hodinu po jídle bylo riziko dokonce desetkrát vyšší než normálnì. Asi tøi hodiny po jídle klesalo riziko k normálu. Zkonzumování tuèného jídla vede mj. ke zvýšení hladiny hormonù, srážlivých faktorù v krvi a krevního cukru. Silní kuøáci a revma Lidé, kteøí déle než ètyøicet let dennì vykouøí krabièku cigaret, mají tøináctkrát vìtší pravdìpodobnost, že onemocní revmatickou artritidou než jejich vrstevníci nekuøáci. Takové jsou výsledky studie vypracované dr. Hutchinsonem ve Fakultní nemocnici Aintree v Liverpoolu. Revmatická artritida je autoimunitní onemocnìní, pøi kterém postupující postižení kloubù vede ke stále vìtším problémùm s hybností. Annals of the Rheumatic Diseases 2001;60: Alternativa k plastovým fóliím Již brzy si budete možná moci ukládat ovoce a zeleninu v nových obalech vyrobených z ovoce a zeleniny. Vìdci totiž vyvinuli jedlé fólie, které by mohly snížit potøebu plastových obalù a souèasnì se stát vítaným zdrojem živin. Nový obalový materiál vypadá na pohled jako list papíru. Základní prùhledné fólie se zabarví podle použitého druhu ovoce èi zeleniny. Nové obaly spolehlivì zabrání pøístupu kyslíku k potravinì. Vystavení kyslíku je hlavní pøíèinou toho, že se potraviny kazí. PRAMENY ZDRAVÍ / 7

8 NEWSTART výživa pohyb voda slunce vzduch støídmost odpoèinek dùvìra 8x PRO LEPŠÍ ZDRAVÍ Tuèná strava, tenké kosti Tuèná strava nevede jenom k obezitì a k nemocím srdce a cév, ale má možná za následek i slabé a køehké kosti, které jsou projevem osteoporózy. Pokusné myši krmené po sedm mìsícù (tedy o nìco ménì než polovinu svého života) stravou s vysokým obsahem tuku ztrácely totiž veliká množství minerálù z kostí, hlásí výzkumný tým University of Califonia v Los Angeles. Doufáme, že tato studie bude znamenat zaèátek hlubšího porozumìní vztahu mezi obsahem cholesterolu v potravì a osteoporózou, prohlásil vedoucí studie dr. Farhad Parhami. Kojení snižuje riziko infekce a výskytu ekzému Podle výsledkù nové studie mìly dìti, které byly ještì ve svých dvanácti mìsících kojené, o 40% nižší riziko infekce trávicího traktu a o 46% nižší riziko atopického ekzému (jedná se o vyrážku, která je pøíznakem alergické reakce). Vedoucí studie dr. Kramer z McGill University v Montrealu proto doporuèuje všem novopeèeným maminkám, aby kojily tak dlouho, jak jen to je možné. Studie zahrnovala 31 porodnic nacházejících se v Bìlorusku a celkem více než párù maminek a jejich dìtí. Journal of the Americna Medical Association 2001;285: Také máte rádi sýry? Vìdecký výzkum z nedávné doby ukázal, že sýry jsou hlavním zdrojem saturovaných tukù (tedy tìch tukù, které mají tu nepìknou schopnost, že pøispívají k ucpávání cév) v americké (a nejenom americké) stravì. Podle organizace CSPI pøedstavuje nebezpeèí z konzumace sýrù, které se vyskytuje skoro všude od salátù pøes burger až po pizzu dokonce vìtší nebezpeèí pro naše opasky a zdravé srdce než konzumace hovìzího masa nebo másla. Prùmìrný Amerièan zkonzumuje za rok asi 14 kilogramù sýrù. ALZHEIMERO- VA CHOROBA U pacientù, kteøí mají Alzheimerovu nemoc, je mozek ponìkud zakrnìlý a pøi posmrtném zkoumání se ukazuje znatelný úbytek nervové tkánì. Prohlídka mozkové tkánì pod mikroskopem odkrývá malé uzlíky, kterým se øíká senilní plaky a které jsou rozesety mezi normální tkání. Èím více plakù je pøítomno, tím horší bývá duševní stav pacienta. Chemická analýza ukazuje, že v jádru každého plaku se nachází kov hliník, stejnì tak jako v øadì bunìk, které se v plaku nacházejí. Hromadí se dùkazy, které naznaèují, že hliník mùže stát u zrodu plakù a je tedy hlavním podezøelým faktorem jako primární pøíèina tohoto onemocnìní. Pìt populaèních studií dává v souèasné dobì Alzheimerovu chorobu do souvislosti s obsahem hliníku v pitné vodì. Již v roce 1885 bylo prokázáno, že hliník je toxický pro nervové tkánì zvíøat. Hliník pùsobí takové degenerativní poškození nervových tkání koèek a králíkù, které je v nìkterých rysech velmi podobné nálezùm v mozcích pacientù s Alzheimerovou chorobou. Pacienti s nemocnými ledvinami akumulují jednak z lékù a také z roztokù, které byly až do nedávné doby užívány pøi umìlé ledvinì velká množství hliníku ve svých tìlech. Toto hromadìní má za následek vážný úpadek jejich duševních schopností. Hliník je tøetí nejbìžnìjší složkou zemské kùry. Normální pøísun hliníku stravou tvoøí asi 3 až 5 mg dennì, z toho se ale jenom velmi malá èást vstøebá do tìlesných tkání. Hliník, kterému jsme vystaveni, pochází z mnoha zdrojù øadu z nich mùžeme udržet pod kontrolou. Prach, voda a dokonce i nerafinovaná strava obsahují hliník, kterému se lze vyhnout jen velmi obtížnì. Avšak hliníku, který se nachází v kosmetických pøípravcích, v øadì lékù, v potravinových aditivech (napø. v nìkterých druzích práškù do peèiva èi zvláš agresivnímu hliníku v instantních èokoládových smìsích), v konzervách èi v kuchyòském nádobí se lze snadno vyhnout. Vìtšinu hliníku, kterou dennì pøijmeme do tìla, dokáží zdravé ledviny vylouèit. Nìkteøí jednotlivci však zøejmì dokáží vstøebávat hliník snadnìji (anebo jsou možná ménì schopni jej z tìla vylouèit); tito lidé, které ovšem nelze identifikovat døíve, než se projeví první pøíznaky onemocnìní, trpívají Alzheimerovou chorobou nejèastìji. Jistì ne každý z nás, kteøí jsme byli celý život krmeni potravou pøipravovanou v hliníkovém nádobí bude konèit svùj život jako vážnì duševnì postižený pacient. Hliník je pouze jednou z podezøívaných látek (by velmi vážnì podezøívaných). Vìdci se domnívají, že existují i další faktory (jež se dosud nepodaøilo urèit), které hrají roli v interakcích vedoucích k této formì degenerativního onemocnìní. Nìkteøí vìdci mají obavy zvláštì ze vdechovaného hliníku, protože pitvy zemøelých pacientù ukázaly opakovanì vysoké zastoupení senilních plakù v tìch lalocích mozku, kde je sídlo èichu. Antiperspiraèní spreje (spreje proti pocení) by mohly být v pozadí tìchto problémù. Dùležitá je rozhodnì vaše volba kuchyòského nádobí. Sklo a porcelán jsou dva materiály, které s potravou prakticky nereagují. Kovové nádobí reaguje na pøítomnost kyselin v potravinách a kovové ionty, které jsou uvolòovány, se tak mohou dostat do tìla. V pøípadì nádobí z mìdi, železa a nerezavìjící oceli se jedná v podstatì o potøebné stopové prvky, které znamenají cenný výživový pøíspìvek pokud ovšem nejsou vstøebávány v nadbytku. Hliník, na druhé stranì, nejenom že nemá žádnou známou prospìšnou funkci v tìle, je dokonce jedovatý. MOJE DOPORUÈENÍ Na základì souèasných poznatkù je rozumné vyhýbat se pokud možno všem zdrojùm hliníku, které mohou být vdechnuty nebo spolknuty. Ti lidé, kteøí se touto radou neøídí, slouží svým zpùsobem jako pokusní králíci v experimentech, které až nìkdy v budoucnosti buï prokáží anebo neprokáží pøítomnost vážného zdravotního poškození v dùsledku pøíjmu hliníku. V letech 1979 až 1987 vzrostl poèet ú- mrtí na Alzheimerovu chorobu (v USA) tøináctkrát. Já osobnì se domnívám, že to je dùsledek celkovì vìtšího vystavení hliníku, ke kterému v této dobì v naší spoleènosti dochází. q Z The McDougall s Newsletter. Autorem je americký lékaø, tvùrce øady knih (z nichž nìkolik se stalo bestselerem) dr. John McDougall, který pomáhá na klinice St. Helena v Kalifornii stovkám pacientù k návratu do normálního života s využitím zdravé životosprávy, pøírodních léèebných prostøedkù a nejmodernìjších poznatkù vìdy o výživì. 8 / PRAMENY ZDRAVÍ

9 OTÁZKY & ODPOVÌDI Na tomto místì se budeme minimálnì po celý letošní rok setkávat s MUDr. Igorem Bukovským, PhD, vìdeckým pracovníkem Fyziologického ústavu Lékaøské fakulty UK v Bratislavì, odborníkem v oblasti výživy a prevence chorob, autorem mnoha èlánkù a nìkolika knih (napø. Hledá se zdravý èlovìk, Miniencyklopedie pøírodní léèby, Vegetariánské die a) a jeho ženou JUDr. Erikou Csekes (autorkou receptù). Igor Bukovský je na Slovensku známou a populární osobností, která èasto vystupuje v rozhlasovém a televizním vysílání, kde poutavým a úsmìvným zpùsobem pøibližuje posluchaèùm a divákùm dùležitost, jakou hrají výživa, životospráva, užívání pøírodních léèebných prostøedkù a pøedcházení nemocem v našem zdraví. Jak uvádí jeho manželka Erika, oba dva rádí jedí jídla chutná a pøitažlivá a neradi se nutí do pouze zdravých jídel, jejichž jedinou pøedností jsou výživné látky, které se v nich nacházejí. Vìøíme tedy, že vedle odpovìdí dr. Bukovského pøivítáte i recepty (na fajn èasy) jeho manželky. Není škoda mrkev dusit, vaøit èi jinak tepelnì upravovat? Vždy se v ní znièí všechny vitamíny. Nìkteré látky se tepelnou úpravou mrkve èásteènì znièí, ale neplatí to o betakaroténu. Ten se naopak stává pro naše tìlo lépe využitelným, když je mrkev tepelnì anebo dùkladnì mechanicky upravená. Jezte mrkev syrovou i dušenou! Brání vzniku kataraktu a poškození oèního nervu. Staèí jedna mrkev dennì a riziko, že dostanete rakovinu, snížíte na polovinu. Je nutné, aby èlovìk aspoò jednou dennì mìl teplé jídlo? Ne. Nìkteøí lidé však potøebují teplou stravu i dvakrát dennì. Snáze a rychleji se tráví tìlo ji nemusí ohøívat. Mùže být ménì dráždivá pro vøedaøe, ale jsem pøesvìdèený, že i v tomto pøípadì je složení stravy dùležitìjší než její teplota. Ledovì studené a vroucí pokrmy a nápoje jsou pro sliznici trávicího traktu nevhodné. lékaø radí... RECEPTY NA FAJN ÈASY Oranžová polévka 300 g mrkve, 2 lžíce oleje, 3 stroužky èesneku, 1/2 lžièky mletého koriandru, 1 l vody, sùl, zelená na Oèištìnou mrkev nadrobno nastrouháme a krátce osmahneme na oleji. Ochutíme prolisovaným èesnekem, mletým koriandrem a zalijeme vodou. Uvedeme do varu a vaøíme asi 15 minut. Jemnì osolíme. Podáváme posypané nadrobno nasekanou zelenou natí. Tofu smaženice a leèo bez vajec 250 g tofu, olej, 1 velká cibule, mletá èervená paprika, kurkuma nebo šafrán, 3-5 lžic vody, moøská bylinková sùl, droždí tebi (francouzské lahùdkové droždí) Proè bych mìla používat tofu (sójový sýr) místo vajec? Neobsahuje žádný cholesterol, jeho hladinu v krvi sójová bílkovina dokonce snižuje. Obsahuje fytochemikálie (napø. genistein, daidzein), které mají silný protirakovinný úèinek. Tofu je lehce stravitelným zdrojem bílkovin, vhodným i pro diabetiky a lidi s onemocnìním žluèníku, s vøedy a zánìty kloubù a nedostanete z nìho salmonelózu. Co je to droždí tebi a na co se používá? Jsou to inaktivované kvasnice, v nìkterých pøípadech jsou použité pivovarské kvasnice i se sladovým výtažkem. Obsahují velmi kvalitní bílkoviny, vitamíny skupiny B, minerální látky, stopové prvky, nukleotidy, volné aminokyseliny. Používají se na zvýšení biologické hodnoty jídla. Nemají kvasicí úèinek ani nenarušují støevní V hlubokém talíøi vidlièkou rozmaèkáme tofu. Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, trochu mleté èervené papriky, kurkumu na zabarvení. Pøidáme tofu, podlijeme vodou, dobøe zamícháme, osolíme, ochutíme droždím tebi (francouzským lahùdkovým droždím k zakoupení v Country Life) a po 5-10 minutách dušení mùžeme podávat. Chceme-li pøipravit leèo, zeleninu potøebnou na jeho pøípravu pøidáme pøed zabarvením opražené cibulky èervenou paprikou a kurkumou, dále postupujeme podle receptu. Z knihy Recepty na fajn èasy (Vaøte s MUDr. Igorem Bukovským a jeho manželkou Erikou), vydalo nakladatelství Advent-Orión, k zakoupení v prodejnì Country Life, Melantrichova 15, P jeho žena vaøí flóru a nezpùsobují poruchy trávení, což se po konzumaci èerstvých kvasnic i po jejich usmažení mùže vyskytnout. Slyšela jsem v rozhlase od lékaøe, že kokos zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi, a tak se kokosu vyhýbám. Je pravda, že kokosový tuk obsahuje nasycené mastné kyseliny, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Stejný úèinek má i smetana, vejce, máslo, tlaèenka, salám, klobása, vnitønosti, maso, èokoláda, zmrzlina, sádlo Otázka zní, kolik kokosu a kolik tìch o- statních potravin sníte? Spotøeba na osobu za rok: kokos asi 200 až 300 gramù, maso asi 100 kilogramù, vejce asi 220 kusù, tuky asi 50 kilogramù Nemyslíte, že je úplnì zbyteèné vyhýbat se kokosu a jíst to ostatní? q MUDr. Igor Bukovský PRAMENY ZDRAVÍ / 9

10 MASÁŽE COUNTRY LIFE objednávky na tel l. 22 NASLOUCHEJ Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty mi zaèneš udílet rady, neuèinila jsi to, oè jsem tì žádal. Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty mi zaèneš vysvìtlovat, proè bych nemìl uvažovat tímto zpùsobem, šlapeš po mých citech. Když tì požádám, abys mi naslouchala, a ty cítíš, že musíš nìco udìlat, aby se moje problémy vyøešily, zklamala jsi mne, a se to zdá sebepodivnìjší. Možná proto jsou modlitby nìkterých lidí úspìšné, protože Bùh mlèí, nenabízí okamžitì radu a nepokouší se ihned vyøešit problémy. Jen naslouchá a dùvìøuje ti, že najdeš øešení. A tak tì prosím, jen mi naslouchej a vnímej mì. A chceš-li sama hovoøit, poèkej nìkolik minut, až na tebe pøijde øada. Slibuji, že potom budu naslouchat já tobì. POUTO PRO NOVOROZENÌ Když se káèátko vyklube ze skoøápky, zamìøí svou pozornost na první pohybující se pøedmìt. Je celkem pøirozené, stane-li se prvoøadým centrem zájmu jeho matka. Pokud však právì ona není nablízku, vytvoøí si káèátko vztah k èemukoli, co se zrovna hýbe. Bylo vìdecky dokázáno, že se bez váhání vydá i za modrým míèkem, který se pøed ním kutálí. A už po týdnu míèek následuje vždy, když se pohybuje v jeho blízkosti, jelikož jej považuje za svoji matku. Tyto zákonitosti se však netýkají jen života zvíøat. Bylo prokázáno, že i lidské bytosti podléhají podobným procesùm. POUTO PRVNÍHO KONTAKTU Klaus a Kennell tvrdí, že v prvních tøech hodinách po porodu je nutné zajistit více než 15 minut pøímého fyzického kontaktu mezi matkou a novorozencem (mùže to však být i otec nebo jiná osoba), aby si dítì vytvoøilo ke svým rodièùm tìsnou vazbu. Když tito vìdci provedli srovnání mezi dìtmi, které nebyly ve stanoveném limitu u- místìny vedle svých matek, a tìmi, kterým to bylo umožnìno, zjistili, že ve vìku tøí mìsícù dìti z první skupiny plakaly daleko více a èastìji než dìti z druhé skupiny. ZRAKOVÉ A SLUCHOVÉ POUTO Bezprostøednì po narození je dítì vybaveno dobrou zrakovou ostrostí, která mu umožòuje vyhledat blízký nebo i vzdálenìjší objekt. Novorozenec mùže otoèit hlavièku a zrakem sledovat osobu, která je v pohybu, nebo dokáže do urèité míry napodobit i výraz tváøe umí tøeba vypláznout jazyk. Tato schopnost zrakového vnímání se však po nìkolika hodinách vytrácí a dítì ji znovu získá v prùbìhu dalších týdnù. Když maminka na dì átko mluví, její hlas se instinktivnì dostává do vyšších poloh. Dítì reaguje a velmi rychle rozpozná matèin hlas tak dojde k navázání sluchového pouta. PROJEVY NÌŽNOSTI DOTYKOVÉ POUTO Dotyky, objetí, hlazení, držení za ruku èi polibky jsou pro nás dùležité v každé životní etapì. Zcela zásadní roli však hrají pøedevším v období po narození, kdy se u- tváøí silné pouto mezi matkou a novorozencem. Už v roce 1915 podal dr. Henry Chapin zprávu o deseti severoamerických sirotèincích, ve kterých umøeli prakticky všichni chovanci mladší dvou let. Tyto instituce nemìly dostatek personálu a ošetøovatelé byli neustále pøetíženi. Vývoj dìtí bez pøimìøeného vizuálního, sluchového a fyzického kontaktu byl opoždìný a dìti tìžce nebo i smrtelnì onemocnìly. Dostatek jídla a hygienická péèe nemohly vyplnit tento deficit. Odborníci také doporuèují, aby pro navázání tìsnìjšího fyzického pouta si i otec svlékl košili, když dítì bere do náruèe. Toto dìlá matka zcela instinktivnì, když dì átko kojí. V naší kultuøe je dùležitým projevem fyzického kontaktu polibek. Dítìti bychom proto nìhu v podobì polibkù a hlazení nemìli odepírat (výjimkou jsou pochopitelnì situace, kdy hrozí pøenos infekèního onemocnìní). ÚLOHA ÈICHU Nezanedbatelnou roli hraje také èich. Matka i otec mají svou nezamìnitelnou vùni, která rovnìž napomáhá pøi utváøení vazby k dítìti. Zkušená chùva dokáže dítì uklidnit tím, že vedle nìj položí nìjakou souèást odìvu otce nebo matky. Dùvìrnì známá vùnì zmíròuje úzkost a vyvolává pocit bezpeèí. Z toho, co jsme uvedli, vyplývá, jak dùležité je první období vývoje dítìte pro vytvoøení pevného pouta s rodièi. Existují jistì i další významná období, ale vše nasvìdèuje tomu, že jsou to právì první roky života, které jsou skuteènì klíèové pro naši schopnost navazovat a u- držovat dùvìrné vztahy i pozdìji v dospìlosti. q rodièe & dìti Z knihy Nancy van Peltové Umìní komunikace. Vydalo nakladatelství Advent-Orion. 10 / PRAMENY ZDRAVÍ

11 KVALITA JE V (NE)BEZPEÈÍ Dnes již víme o procesech uèení mnohem víc než v dobì, kdy vznikl zpùsob výuky, který stále ve vìtšinì škol pøetrvává. Používat zastaralé nástroje, jestliže jsou k dispozici nástroje výkonnìjší, je pøinejmenším nerozumné. Jenže pøesnì tak se chováme ve vzdìlávání našich dìtí. Jsou to pøedevším poznatky z výzkumù mozku a psychologie, které hovoøí o tom, že strach, úzkost a stres nemají pouze negativní úèinky na vývoj osobnosti dítìte, ale jsou také v urèitém vztahu k uèení. Ve chvíli, kdy se bojíme, nemùžeme se uèit. Fakta hovoøí jasnì: když se èlovìk cítí ohrožen (skuteènì nebo domnìle rozhodující je to, co cítí), jeho mozek pøepne z mozkové kùry na své nižší èásti. V nich však ono žádané akademické uèení nenastává. Víme už, že limbický systém v mozku tøídí pøijaté signály a informace z okolí pøedevším z hlediska ohrožení. Pokud nejsou ohrožující, pak jsou posuzovány ještì z hlediska smysluplnosti. Jen to, co je shledáno jako neohrožující a smysluplné, má šanci na naši pozornost a na zapama- VYŠŠÍ POTØEBY POTØEBA SEBEREALIZACE POTØEBA UZNÁNÍ POTØEBA LÁSKY POTØEBA BEZPEÈÍ FYZIOLOGICKÉ POTØEBY Umìt vytvoøit ve tøídì bezpeèné klima nespoèívá jen v tom být na dìti hodná. Je to práce se vztahy a pocity dìtí, vytváøení pravidel a ovzduší dùvìry, otevírání prostoru pro komunikaci atd. tování (pokud se to do pamìti nedostane drilem, což je cesta mnohem pomalejší a namáhavìjší). Podmínkou kvalitního u- èení je tedy bezpeèné klima a smysluplnost uèiva. To potvrzuje také psychologie. Americký psycholog A. Maslow sestavil základní lidské potøeby do tvaru pyramidy, aby tak vyjádøil skuteènost, že uspokojení potøeb, které jsou umístìny výše, je možné jen tehdy, když jsou uspokojeny potøeby umístìné pod nimi. V samé základnì jsou potøeby fyziologické potøebujeme jíst, pít, spát, být v teple, støídat aktivitu s odpoèinkem, mít dostatek podnìtù atd. Hned nad fyziologickými potøebami je potøeba bezpeèí. Znamená nejen to, že nás nikdo a nic neohrožuje, ale také potøebu øádu, pøedvídatelnosti vìcí, jistoty. Bez uspokojení potøeby bezpeèí bude frustrována i další potøeba potøeba lásky, náklonnosti, potøeba nìkam patøit. V dalším patøe pyramidy se nachází potøeba uznání. Ta v sobì zahrnuje dosažení úspìšného výkonu, pøijetí a úcty od druhých. Úspìch zde neznamená být úspìšnìjší než nìkdo jiný, ale fakt, že všichni potøebujeme, aby druzí dávali najevo, že to, co dìláme, jak nejlépe umíme, je hodno uznání. Následuje potøeba seberealizace (naplnit to, èím èlovìk potenciálnì je). Vrchol pyramidy tvoøí vyšší potøeby (vìdìní, estetické potøeby apod.). U dìtí platí, že dlouhodobìjší neuspokojování tìchto základních lidských potøeb vede k poruchám vývoje osobnosti. U dospìlých mùže dojít za urèitých okolností k tomu, že potøeby stojící výše mohou být u- spokojovány i bez uspokojení potøeb nižších (pøíkladem jsou tøeba umìlci, kteøí aè v nepøíznivých materiálních podmínkách, osamìlí a neuznávaní vytvoøili vynikající díla a uspokojovali tak svou potøebu seberealizace). U dìtí to však možné není. Potøeba bezpeèí nemùže být uspokojována tam, kde je ve tøídì napø. šikana, kde se k sobì dìti chovají hrubì, kde se bojí zkoušení, písemek, ironie uèitele atd. Na otázku, co by dìtem pomohlo cítit se ve škole bezpeènìji, se uèitelé dozvídají skuteènosti, o kterých èasto nemìli tušení. Podotýkám, že na tuto otázku odpoví dìti upøímnì jen tam, kde se již relativnì bezpeènì cítí. Potøeba uznání je pak ohrožena prakticky u všech dìtí, které mají jinou strukturu nadání, než se v tradièní škole žádá, nebo u tìch, jejichž nadání nedosahuje pøedem stanovené la ky. Nedávno se v èlánku Lidových novin o útìku schopných uèitelù ze školství vyjádøila jedna bývalá uèitelka, že pedagogická fakulta jí dala mnohé a že její selhání v pedagogické praxi se netýkalo profesních znalostí. Vydìsila se, když den ze dne mìla komunikovat s obrovským poètem dìtí a adolescentù, mezi nimiž byli i takoví, kteøí byli v podmínce za krádež a znásilnìní. Profesními znalostmi mínila asi znalosti z obsahu pøedmìtu, který mìla vyuèovat. V jednom odborném filmu se lektor ptá uèitelky: Co jste? Uèitelka matematiky, a odpovídá, Ne, vy jste uèitelka dìtí a matematiku používáte jen jako nástroj. Obávám se, že pøíprava uèitelù na fakultách u nás stále nevzala na vìdomí tento posun. Umìt vytvoøit bezpeèné klima ve tøídì nespoèívá jen v tom být na dìti hodná. To je soustavná a cílevìdomá práce se vztahy ve tøídì, s pocity dìtí, s vyvozováním a tvoøením pravidel soužití za spoluúèasti dìti, s vytváøením ovzduší dùvìry, otevøením prostoru ke komunikaci atd. Nelze ji však chápat jako práci navíc. Je to vytváøení nezbytného pøedpokladu pro to, aby uèení ve škole nebylo ztrátou èasu pro dìti i uèitele i ztrátou financí, které do školství investujeme. Bez opravdu profesních znalostí, mezi nìž by na prvním místì mìly u uèitelù patøit znalosti z psychologie, pedagogiky, komunikace apod., se to uèitelùm bude dìlat opravdu tìžce. q výchova & vzdìlávání Jana Nováèková, NEMES PRAMENY ZDRAVÍ / 11

12 NAD RÁMEC PROGRAMU... Žena, stejnì jako každá živá bytost, se mùže do urèité míry stát produktem svého prostøedí, a to nad rámec, navzdory a na újmu programu, který do jejího tìla vložila pøíroda. pro ženy od ženy V øecké mytologii najdeme Amazonky, bájný kmen bojovných mužatek, které jezdily na koni a støílely z luku. Ve snaze soupeøit s muži si obvykle nechávaly uøíznout pravý prs. Být ženou mezi Amazonkami znamenalo jezdit na koni, válèit, ovládat støelbu z luku a mít uøíznutý pravý prs. Historie pøímo oplývá pøíklady, které u- kazují, nakolik mùže urèitá kultura utváøet ženu a vnutit jí svá pravidla, která ji zotroèí a zabrání jí v pøirozeném naplnìní jejího biologického údìlu tak, že útoèí na její tìlo. Jaký mùžeme mít názor na deformovaná chodidla Èíòanek, umìle prodlužované krky žen z kmene Burma, na tìla drcená elegantními kosticovými korzety módními v 18. století, na minisuknì, na obligatorní štíhlost nebo uzounké džíny? Být ženou za tìchto podmínek znamená vyhovovat urèitým kritériím neboli být produktem a objektem urèité spoleènosti. Kulturní obraz ženy naší doby vznikl v dobì prùmyslové a obchodní revoluce. Ten pøerod s sebou nesl mnoho traumat. Právì tehdy se dostává pøevážná èást rodinné výroby mimo domov; výroba se zaèíná soustøeïovat do továren a pøichází tak z venkova do mìst. Muži ve mìstech jako by mìli vyšší kvalifikaci než ženy, vyrábìjí rychleji a ve vìtších množstvích. Za svoji práci získávají mzdu, která slouží k nákupu základních potøeb k zabezpeèení rodiny. Práce vykonávaná mužem a odmìna za ni se stávají dùležitými, ba dokonce nezbytnými prvky domácnosti, zatímco žena je na svém muži závislá. Závisí na pøíslušnících mužského pohlaví v základních životních potøebách, jakými jsou potrava a ošacení. Z ekonomického hlediska tím žena ztrácí statut užiteènosti. Taktéž došlo k podhodnocení ženy jako matky. Práce se stìhuje z domova do továrny, dìti se stávají ekonomickou pøítìží, nebo se již nemohou úèastnit na výrobì statkù. Porodnost se snížila a výsledkem toho bylo, že žena se cítila ještì více nepotøebná. Zùstala sama, neužiteèná, bez smyslu vlastní existence ztratila svoji identitu. Žena je v domácnosti stále ménì a ménì potøebnou a zároveò dochází k nárùstu míry rozvodovosti. Tento jev byl zaznamenán asi kolem roku Už v roce 1940 se míra rozvodovosti oproti roku 1879 zvýšila jedenáctkrát. Žena byla stále osamìlejší, bez dìtí, bez domova, bez zamìstnání, zoufale závislá na muži, jež si byl vìdom své nové dùležitosti, kterou byl pøipraven prosazovat. Vytvoøil se nový pojem ženství: pojem kulturní, vycházející z typu a potøeb nové spoleènosti. Spoleènosti mužské, v níž se vyrábìjí statky, které si lze koupit za mzdu; spoleènosti, v níž je žena se svými biologickými potøebami pouze pøítìží; spoleènosti, v níž je potenciál práce ženy považován za hrozbu pro muže; v níž jsou její schopnosti odrážející její vztah k životu a zdraví hrozbou pro nezávislost, kterou mìli muži za každou cenu udusit. A tahle žena pøichází na trh práce. Musela opustit svùj domov, kde mìla rovnoprávné postavení se svým mužem a kde mìla vùdèí postavení, a odejít do továrny nebo do kanceláøe, kde se setkává s výraznou diskriminací. Zde získává velmi zøetelný pocit ménìcennosti, závisti a závislosti ve vztahu k muži a v souvislosti s jejími biologickými funkcemi je jí dáno pocítit pohrdání, obavy, stud a odmítnutí. V tomto nepøátelském svìtì byla za hoøce vydobytý úspìch nucena platit ještì výraznìjším odmítnutím své biologické úlohy; žena s úspìšnou kariérou mìla menší šanci vdát se a mít dìti než ženy ostatní 2. A spoleènost ve snaze uèinit zadost zmatku v duši ženy zaèíná minimalizovat a opomíjet její biologické potøeby a vynalézat celou øadu prostøedkù, které jí mìly pomoci zapomenout na pøirozený rytmus jejího tìla. Menstruaèní krvácení muselo probìhnout zcela nepozorováno a nesmìlo vést ke zpomalení aktivit ženy ani ke zmìnì jejích odìvních èi sexuálních zvyklostí. Žena musela být den za dnem, bezustání a bez ohledu na svùj pøirozený rytmus pøipravena jednat ve svìtì mužù. Stejnì tak musela žena drasticky snížit i poèet svých tìhotenství. Muži pro ženy vynalezli mechanické a chemické prostøedky, které jim umožnily, aby zaèali využívat tento nový objekt, ženské pohlaví, bez jakýchkoli závazkù èi odpovìdnosti za své jednání. Žena už propøíštì nebyla schopna ani sama porodit. Povinnì musela využívat mužského umu, musela pøijmout nástroje a drogy, které pøíslušely muži. Aby muž mohl pracovat, žena musela zùstat nevìdomá. Nejdùležitìjší okamžik v životì ženy, kdy je zøejmé, že zrod nového života je v její odpovìdnosti, se stal okamžikem, v nìmž triumfuje muž. Žena již netlaèí naopak: dítì vytahuje (obvykle) muž a pod záminkou, že ji chce zbavit bolesti, ji pøipravuje o jeden z nejš astnìjších okamžikù jejího života. A zároveò muže uvádí do rozpakù tvorba mléka, které i pøes to všechno vytváøejí její plné prsy 3. Tato èást jejího tìla mu v této chvíli ještì nepatøí. Prsy je tøeba zbavit mléka a vzít je dítìti. Novorozenì najednou potøebuje elektrické teplo, živoèišnou nebo umìlou potravu (tedy výrobky muže), ošetøovatelskou péèi. Ženské prsy jsou majetkem muže a dítìti jsou zapovìzeny. Na jedné stranì jsou stavìny na odiv v odvážných výstøizích, ale když jsou nabízeny dítìti, je to potají a jsou považovány za nìco potupného. Žena zùstává sama a bezradná. Pochopila, že její sexualita je metlou, znevýhodòuje ji, pøedstavuje pro ni nebezpeèí, které je tøeba utlumit, pøekonat nebo pøecházet. Smutnou cestou nabytá zkušenost se jí vryla do pamìti. Uvìøila, že její sexualita nachází výraz v jediném: v pohlavním aktu. Musela se mu vìnovat ve všech jeho podobách, bez výhrad, bez požadavkù, bez záruk. Mužùm se podaøilo podrobit si ženu tím, že zúžili její sexualitu jen na jedno jediné. Žena se musela vžít do role muže, u kterého má pohlaví jen jedinou biologickou funkci, a to plození. A z toho dlouhého tunelu se tak pomalu vynoøuje nový obraz ženy, ženy postrádající vlastní identitu. 12 / PRAMENY ZDRAVÍ

13 Když se zamyslíme, uvìdomíme si, že v èasopisech je dodnes prezentovaným vzorem ženskosti žena, která je pro muže co nejpøitažlivìjší. Její ženské rysy jsou stavìny na odiv a zdùrazòovány pouze v pøípadì, kdy jsou atraktivní pro opaèné pohlaví: plné boky a òadra, štíhlá postava, dlouhé nehty, umnì nalíèený oblièej, bohaté vlasy Ale, kde zùstala matka? Sexuální pøitažlivost ženy je stavìna na piedestal, avšak mateøství pøísluší jen pohrdání. Za ženskou je považována žena, která je pasivní, poddajná a nonšalantní. Ale žena prùbojná, vzdìlaná, tvoøivá, žena, jež aktivnì utváøí svùj život, ta je považována spíše za mužatku. Avšak je žena skuteènì svobodná? Na trhu práce ji tento zakoøenìný vzor ženství poškozuje. Je považována pøedevším za sexuální objekt, a tak je pro ni tìžké získat øídící funkce, postavení, v nìmž by mìla urèitou zodpovìdnost. Je vydána na milost muži, musí mu být hotova sloužit. Podøizuje se pøíkazùm mužù s více èi ménì otcovským nebo donjuánským pøístupem uprostøed bezduché spoleènosti, kde je vystavena jejím nelítostným tlakùm, požadavkùm a stereotypùm. Je v podruèí lékaøe, který léèí její bolestivou, tabuizovanou nebo pøíliš silnou menstruaci; kontroluje její plodnost a snaží se zastøít vedlejší úèinky plynoucí z užívání antikoncepèních prostøedkù, tak hojnì pøedepisovaných, aniž by to bylo doprovázeno patøièným varováním; kontroluje její nevyhnutelná tìhotenství; pomáhá jí pøi dlouhých a bolestivých porodech; zbavuje ji nehodnotného a znevažovaného mléka. Pøirozené funkce jejího tìla ji uèinily zcela závislou na muži mùžeme tedy ještì hovoøit o osvobození ženy? Sex je nyní pro muže a ženu synonymem využití pohlavních orgánù k autoerotickému ukájení. Avšak žena bohužel trpí i tentokrát. Bytostnì nemùže pøijímat sexualitu, jejímž cílem je pouhé ukojení sexuálního pudu, a tak jejímu tìlu zaèíná zvonit hrana: stává se frigidní. 4 Psychiatrièka Marie N. Robinson vysvìtluje pøíèiny frigidity u moderní ženy následovnì: Emoèní bahno, kterému øíkáme frigidita, se vyvíjí ze dvou neurotických postojù. Prvním je postoj k mužùm a druhým pak postoj k podstatì ženství. Frigidní žena muži závidí a touží po tom, aby se i ona stala mužem. Pokud jde o ženství, tak jí zcela uniká jeho biologická podstata nebo jí pohrdá, snaží se ji v sobì zapøít nebo se jí za každou cenu vyhnout. Ztráta její vlastní identity a osobní hrdosti zpùsobují, že nedokáže procítit radost, kterou by jí mohlo pøinášet sebepøijetí jako celistvé osobnosti. q Z knihy Le cinq dimensions de la sexualité feminine, jejíž autorkou je Daniele Starenkyj. JAKÝ MÁTE TEMPERAMENT? V každém z nás jsou pøítomny dva nebo více druhù temperamentù jeden ze základní ètveøice však obvykle pøevládá. Žádný pøitom není lepší než ty ostatní. Nejdou-li rozdíly do extrému a jsou vhodnì usmìròovány, mohou mít zvláštì v pøípadì manželské dvojice pozitivní vliv. Poznání základních charakteristik našeho i partnerova temperamentu nám pomáhá lépe porozumìt zpùsobu bytí i reakcím každého z nás. Oboustranné hlubší porozumìní pak mùže vést i ke zlepšení vzájemné komunikace, upevnìní vztahu a dosažení uspokojivého stupnì partnerské intimity. SANGVINIK Hluèný vypravìè; je ho všude slyšet. Má zvýšenou potøebu mluvit a být støedem pozornosti. Má sklon k povrchnosti, rád zvelièuje. Je špatný posluchaè: má omezenou schopnost soustøedìní, èasto je roztržitý a nepozorný. Je zvyklý døív mluvit než pøemýšlet. Jeho rozhodnutí jsou mnohdy výsledkem spíše okamžitých pocitù než analytického uvažování. Nedokáže skrýt svùj neklid a rozèilení, a protože je orientován extrovertnì, snadno vybuchne. Jeho hnìv však nemá dlouhého trvání. Je veselý, hluèný, srdeèný, jeho vzhled je pøíjemný. Jelikož mu nikdy nechybìjí slova, plachý èlovìk mu èasto závidí. MELANCHOLIK Introvert. Je tìžké se dozvìdìt, co si myslí nebo co cítí. Spoléhá na analytickou úvahu. Jeho zkoumavá mysl je schopna posoudit všechny aspekty dané situace. Mluvit zaèíná teprve ve chvíli, kdy si vše promyslí a podrobí peèlivé analýze. Je schopen projevit celé spektrum duševních stavù (bývá náladový), nìkdy zachází až do extrémù: jednou mùže být uzavøený, deprimovaný a nedùtklivý, jindy naopak otevøený, pøátelský, ba až upovídaný. Snadno se poddává pocitùm, mnohdy není schopen své emoce usmìrnit. Své skuteèné pocity však vyjadøuje jen s obtížemi. Je perfekcionista; schopný, velmi citlivý. CHOLERIK Extrovert, který také hodnì mluví, ovšem ponìkud uvážlivìji než sangvinik. V rozhovoru nesnáší detaily, ve kterých si naopak libuje sangvinik. Má sklon klást spoustu zvídavých otázek. Dokáže se soustøedit na to, co je podstatné a zajímavé. Na rozdíl od sangvinika nedává s takovou lehkostí najevo své sympatie, nìkdy se zdá, jako by byl lhostejný k potøebám druhých. Má vùdcovské schopnosti, snadno se rozhoduje nejen za sebe, ale i za druhé. Je tvrdohlavý, rád vystupuje v roli vùdce, rád rozkazuje. Je intuitivní a rychlý ve svých odhadech a úsudcích. Nespoléhá na teoretické analýzy. Chce mít vždycky pravdu a vzhledem k tomu, jak je bystrý a praktický, ji také èasto má. Ve sporech je zvyklý vítìzit. V diskusi je èasto ironický, nìkdy až sarkastický. FLEGMATIK Mluví uvážlivì, klidnì a promyšlenì. Ve svém hodnocení je obvykle pøísný až kategorický. Je tìžké ho rozèílit. Vyhýbá se pøímé konfrontaci. Jeho heslem je klid a mír za každou cenu. Pøestože jen málokdy dá najevo nervozitu, je citlivìjší, než se zdá. Drží se zpátky, neprojevuje navenek své city. Výraz jeho tváøe je neproniknutelný, jakoby bez pohnutí. Obvykle je neteèný k tomu, co se odehrává v jeho okolí. Informace neposkytuje lehce. Dokáže myslet pohotovì, inklinuje k analýze a dedukci. Svou stálostí vzbuzuje dùvìru. Jeho suchý humor mnohé pøitahuje, životního partnera však mùže nudit. Je považován za dùvìryhodného a pøíjemného spoleèníka, dokud jeho pedantnost a lhostejnost nepodráždí nìkoho temperamentnìjšího. q komunikace Z knihy Nancy van Peltové Umìní komunikace. Vydalo nakladatelství Advent-Orion. PRAMENY ZDRAVÍ / 13

14 BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 Vláknina snižuje riziko rakoviny úst a hltanu Vìdci zjistili, že lidé, kteøí konzumují nejvíce ovoce, zeleniny a celozrnných o- bilovin, mají asi polovièní riziko rakoviny ústní dutiny a hltanu v porovnání s lidmi, kteøí tìchto potravin konzumují nejménì. Ochranný úèinek zajiš uje jak rozpustná vláknina nalézající se napøíklad v ovesných vloèkách èi v ovoci, tak nerozpustná vláknina nalézající se v semenech a ve slupkách ovoce. Studie zahrnovala asi pacientù hospitalizovaných s rakovinou ústní dutiny, hltanu èi jícnu a témìø pacientù hospitalizovaných z jiných dùvodù. International Journal of Cancer 2001;91: Obezita u dìtí ve vztahu ke konzumaci limonád? Výsledky jedné nové studie naznaèují, že s každou další (sladkou) limonádou, kterou dítì dennì vypije, stoupá riziko, že bude postiženo obezitou, o plných 60%. Asi 65% dospívajících dívek a 74% dospívajících chlapcù konzumuje tyto nápoje z nichž vìtšina obsahuje velké množství cukru na každodenní bázi. Studie, která trvala devatenáct mìsícù, zahrnovala 548 školních dìtí z Massachussets ve vìku 11 a 12 let. The Lancet 2001;357: U MOØE? ALE ODPADKÙ! Množství odpadkù, které dnes produkujeme, je obrovské, vìtší než naše planeta dokáže unést. Vzpomenete si, co jste vèera hodili do koše? Možná obal od mléka èi sýru, sáèek od peèiva nebo papírovou krabici. Staré vìci vyhazujeme a kupujeme si nové. Podléháme trendu doby, reklamì a myšlenkám, že když budeme mít to èi ono, budeme krásnìjší, š astnìjší a naše vztahy budou harmoniètìjší. Nìkdy si už ani nepøipustíme, že naše spokojenost nezáleží na vìcech, kterými se obklopujeme. A všechno to plýtvání nazýváme zvyšující se životní úrovní. Nemùžeme souèasnì plýtvat a chtít dýchat èistý vzduch, pít èistou vodu, jíst zdravé potraviny a chodit do zelené pøírody. Mìli bychom ve vlastním zájmu šetøit pøírodní zdroje a produkovat co nejménì odpadu. Víte, co se dìje s vašimi odpadky? SKLÁDKY V Èeské republice se vozí na skládku celých 96% tuhého komunálního odpadu. Každá skládka pøináší rùzné problémy. Mohou to být hlodavci a hmyz pøenášející choroby. Každá skládka i bezpeènì zajištìná pøedstavuje pro spodní vody a pùdu urèité riziko, je to taková èasovaná bomba. Z tìchto skládek mohou unikat nebezpeèné plyny a kapaliny poškozující životní prostøedí. V mnohých oblastech jsou dnes podzemní vody již tak zneèištìny, že lidé už nemohou pít vodu z vlastních studní. SPALOVÁNÍ Umožòuje využít energii z odpadu a snižuje množství skládkového odpadu až na 10% objemu a 30-40% hmotnosti. Ale není to zadarmo. Pro èištìní spalin je tøeba drahé èistící zaøízení. Škodliviny v nìm zachycené je nutno ukládat na skládku nebezpeèného odpadu. I pøi nejmodernìjších technologiích filtrování se urèité množství jedovatých látek dostává do ovzduší. Statisticky je zjištìno, že jedna z nejmodernìjších spaloven, která za den spálí tun odpadu, vypustí roènì do vzduchu 5 tun olova, 17 tun rtuti, 853 tun oxidu siøièitého... V oblastech, kde byly postaveny spalovny, se zvýšil výskyt onemocnìní rakoviny a poèet dìtí s vrozenými vadami. Jedna z nejvìtších spaloven tuhého komunálního odpadu v ÈR je v Brnì, øadu let se staví obrovská spalovna v Praze- Malešicích. Jsou vìci, které neovlivníme. Co ale u- dìlat mùžeme? OMEZOVAT MNOŽSTVÍ VZNIKLÉHO ODPADU Nejlépe se likviduje odpad, který nikdy nevznikne. Již pøi nákupu rozhodujeme o tom, kolik odpadù vyprodukujeme. Uvìdomme si, proè si urèitý výrobek ku- Jeèmen a brambory pro lepší pamì Nedávná studie zjistila, že starší lidé byli pøi testování pamìti úspìšnìjší, když pøedtím zkonzumovali 50 gramù (komplexních) uhlohydrátù (v tomto pøípadì šálek jeèmenných krup nebo o trochu více než šálek rozmaèkaných brambor), než když jen vypili sladký nápoj (zdroj jednoduchých cukrù). Studie zahrnovala dvacet lidí ve vìku od 60 do 82 let. American Journal of Clinical Nutrition 2000;72: NÌKDY SI UŽ ANI NEPØIPUSTÍME, ŽE NAŠE SPOKOJENOST NEZÁLEŽÍ NA VÌCECH, KTERÝMI SE OBKLOPUJEME. A VŠECHNO TO PLÝTVÁNÍ NAZÝ- VÁME ZVYŠUJÍCÍ SE ŽIVOTNÍ ÚROVNÍ. NEMÙŽEME SOUÈASNÌ PLÝTVAT A CHTÍT DÝCHAT ÈISTÝ VZDUCH, PÍT ÈISTOU VODU, JÍST ZDRAVÉ PO- TRAVINY A CHODIT DO ZELENÉ PØÍRODY. MYSLÍME NA BUDOUCNOST? 14 / PRAMENY ZDRAVÍ

15 pujeme skuteènì ho potøebujeme, nebo nás jenom zlákala reklama? Tady je pár typù k pøemýšlení. Choïte na nákupy s vlastní taškou. Nejlepší je plátìná, vydrží podstatnì déle než reklamní igelitka. Omezovat spotøebu zboží na jedno použití (jednorázové plastové talíøe, pøíbory a kelímky, papírové ruèníky, baterie, zapalovaèe, které nelze znovu naplnit, hodinky s nevymìnitelnou baterii aj.) Víte, že existují talíøky a kelímky z otrub, které ètyøi hodiny nepropustí vodu a po použití je mùžete sníst? Omezujte spotøebu baterií. Elektrické spotøebièe je lepší napájet ze sítì. Výroba jedné baterie spotøebuje mnohonásobnì více energie, než kolik je pak baterie schopna poskytnout. Pøihlížejte k tomu, jak je výrobek zabalen. Vìtšina zboží se dnes dává do plastových obalù které doma okamžitì vyhodíme! Dávejte pøednost váženému zboží. V nìkterých prodejnách zdravé výživy (mezi nì patøí i Country Life), si mùžete navážit obiloviny, luštìniny, sušené ovoce a oøechy do papírových sáèkù, se kterými mùžete pøíštì znovu jít nakupovat. Je to tak jednoduché, že? Dávejte pøednost výrobkùm z recyklovaných materiálù, jako jsou tøeba sešity z recyklovaného papíru. Pištì si poznámky po obou stranách papíru. Obálku od dopisu znovu využijte, tøeba pro vzkaz, který neposíláte poštou. Dejte pøednost zboží, které nemá zbyteènì mnoho obalù. Krabièka na tubu se zubní pastou, krabièka na mýdlo zabalená ve fólii, krabièka na konzervu to jsou všechno obaly, které mají pouze reklamní úèel. Tyto obaly samozøejmì platíme my, zákazníci, v cenì zboží. Zboží kupujme v pøimìøenì velkém balení. Mnoho malých obalù znamená více odpadu. Kupujte zboží od místních výrobcù. Snižuje se tím dopravní vzdálenost a tím i produkce škodlivin, které s sebou doprava pøináší. Jistì sami pøijdete na mnoho dalších zpùsobù, jak pøedcházet vzniku odpadu. životní prostøedí A CO TAKHLE RECYKLACE? Recyklace znamená výrobu z druhotných surovin, tedy z materiálù výrobkù již použitých. Oproti výrobì z prvotních surovin pøináší mnoho výhod: napø. úsporu pøírodních zdrojù, menší zneèištìní životního prostøedí pøi výrobì, využití odpadu, který by jinak bylo nutno skládkovat nebo spalovat. Recyklace však jako každá výroba zneèiš uje životní prostøedí. Nìkteré materiály nelze recyklovat vùbec nebo jen velmi obtížnì (napø. Tetra Pak známé krabice na mléko, složené z vrstvy papíru, plastu a hliníku). Základním pøedpokladem recyklace je tøídìní odpadu. TØÍDÌNÍ ODPADU V DOMÁCNOSTI Sbìr do kontejnerù se u nás rychle rozšiøuje. Je závislý na spolupráci nás, obèanù, kteøí ve svých domácnostech oddìlenì shromažïujeme využitelné složky odpadu. Papír se sbírá do kontejnerù nebo se vykupuje ve výkupnách. Do sbìru patøí: èasopisy, noviny, papírové sáèky, lepenka, kartony, knihy bez vazby, poèítaèové papíry, sešity atd. Do sbìru nepatøí: mastný papír zneèištìný potravinami a lepidly, papír povoskovaný, omyvatelný a tvrzený, dehtový a asfaltový papír, pauzovací a kopírovací papír, papír kombinovaný s kovovou nebo plastovou folií, vazby knih atd. Sklo se nejèastìji sbírá do kontejnerù zvláš bílé a barevné. Do sbìru nepatøí: zrcadla, záøivky, uzávìry lahví a porcelán. Plasty se také shromažïují v kontejnerech. Jen je velmi obtížné je zpracovávat, protože to jsou smìsy mnoha rùzných chemikálií. U nás se zpracovávají hlavnì bílé PET lahve. Textil vykupují nìkteré výkupny, ojedinìle se sbírá do kontejnerù. Vykupovaný textil musí být suchý, èistý, zipy a knoflíky je nutno odstranit. Nevykupuje se textil plesnivý, silnì impregnovaný, zneèištìný od chemikálií, pláštìnky, koberce a koženky. q Libor Vilímovský, Recyklaèní skupina Praha EKOLOGICKÉ MYCÍ, ÈISTÍCÍ A PRACÍ PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15, P-1 Mìjte dìti pøed tøicítkou! Velká dánská studie na 1,5 miliónu žen (z nichž více než onemocnìlo rakovinou prsu) zjistila, že u tìch žen, které mìly první dítì pøed dosažením 25 let, riziko rakoviny prsu ještì dále klesalo s každým dalším dítìtem, které mìly pøed tøicítkou. Ochrannì tedy pùsobil nejen nižší vìk pøi narození prvního dítìte (jak se vìdci již døíve domnívali), ale i rození dalších dìtí. Obecnì platí, že ženy, které mají více dìtí, mají nižší riziko onemocnìní rakovinou prsu; výsledky této studie ale naznaèují, že to platí pouze pro ty, které mají dìti v relativnì mladém vìku. Epidemiology 2001;12:68-73 Málo kyseliny listové hodnì infarktù Ve studii na 689 dospìlých mìli lidé s nejnižší hladinou folátù více než dvojnásobné riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnìní oproti lidem s nejvyšší hladinou folátù. Folát, neboli kyselina listová, je vitamínem (øady B), který se nachází v zelené listové zeleninì, v játrech èi v droždí. Tento vitamín zøejmì chrání srdce a cévy tím, že snižuje hladinu homocysteinu, vedlejšího produktu metabolismu, který je dáván do vztahu se zvýšeným rizikem infarktu a mozkové mrtvice. Archives of Internal Medicine 2000;160: Nezdravý vztah, i srdce Ve studii na 300 ženách, které utrpìly infarkt anebo mìly velké bolesti na prsou, zjistili vìdci, že ty z nich, které prožívaly ve svém manželství velký stres, mìly trojnásobné riziko dalších srdeèních potíží oproti ženám, jejichž manželství fungovalo bez problémù. Na druhé stranì pracovní stres nemìl na srdeèní zdraví žen žádný vliv. Journal of the American Medical Association 2000;284: PRAMENY ZDRAVÍ / 15

16 SEMENA POKOJE Chceš vidìt zázrak? Zkus toto. Vezmi semeno o velikosti pihy. Dej ho nìkolik centimetrù do zemì. Zajisti mu dostatek vody, svìtla a hnojiva. A pøiprav se. Zemì se zaène hýbat. Nevadí, že hlína je mnohonásobnì tìžší než semeno. Semeno ji vytlaèí. Každé jaro na celém svìtì snílkové zasadí droboulinká semínka nadìje do pøevrácené zemì. A každé jaro se jejich nadìje vzepøou proti nemožnému, tlaèí, rozvíjejí se a rozkvétají. Nikdy nepodceòuj sílu semene. Pokud vím, tak pisatel epištoly, Jakub, nebyl farmáøem. Pøesto vìdìl o síle semene, které je vloženo do dobré pùdy. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj. Princip pokoje je stejný jako princip ú- rody. Nikdy nepodceòuj sílu semene. Dobrým pøíkladem toho je pøíbìh o Heinzovi. Evropa roku Mor Hitlerovy nenávisti proti Židùm nakazil kontinent. Nìkterým se podaøilo utéct. Mnohé to stálo život. Ovšem jedenáctiletý Heinz si z toho vzal ponauèení. Poznal sílu zasetých semen pokoje. Heinz byl Žid. Bavorskou vesnici Fürth, kde Heinz žil, zaplavily hordy Hitlerových stoupencù. Heinzùv otec, uèitel, ztratil práci. Na ulicích vzrùstalo napìtí. Židovské rodiny se pøimkly k tradicím, které je držely pohromadì zachovávání soboty, slavení svátkù Jom Kippur nebo Nového roku. Zabìhlé a staré zpùsoby dostaly nový význam. A když se ulice staly bitevním polem, taková jistota znamenala pøežití. Hitlerova mládež se toulala po okolí a vyhledávala potyèky. Mladý Heinz se v tom všem nauèil pohybovat s nejvyšší obezøetností. Když vidìl, že se blíží skupina mladíkù, pøešel na druhý chodník. Nìkdy rvaèce unikl jindy ne. Jednoho dne, v roce 1934, se schylovalo k nevyhnutelnému støetu. Heinz se ocitl tváøí v tváø hitlerovskému rváèi. Zdálo se, že potyèka je nevyhnutelná. Tentokrát však vyvázl bez zranìní. Ne kvùli tomu, co u- dìlal, ale kvùli tomu, co øekl. Nebil se, pouze promluvil. Pøesvìdèil rváèe, že boj by byl zbyteèný. Svými slovy udržel protivníka v šachu. A tady si Heinz uvìdomil, k zamyšlení jakou moc mají slova. Poznal, že jazykem mùže udržet mír. Od té chvíle se zaèal uèit velkému u- mìní: používat slova, aby se pøedešlo konfliktu. To mìlo pro mladého Žida v Hitlerem utlaèované Evropì pøímo životní význam. Pozdìji ke svému štìstí Heinzova rodina uprchla z Bavorska a odjela do Ameriky. Pozdìji si uvìdomil, jaký vliv mìly tyto mladické zkušenosti na jeho další vývoj. Stal se div. Když Heinz vyrostl, jeho jméno se stalo synonymem pro mírová jednání, pøi kterých ho lidé poznávali jako budovatele mostù. Rozhodnì znal sílu dobøe voleného slova pokoje. Je možné, že se to nauèil právì na bavorských ulicích. Neznáš ho jako Heinze. Znáš ho pod jeho anglickým jménem Henry, které pozdìji pøijal. Henry Kissinger. Nikdy nepodceòuj sílu semene. Jak se ti daøí zasévat semena pokoje? Možná nikdy nebudeš povolán k tomu, abys øešil mezinárodní konflikty, ale urèitì se ti naskytne možnost, udìlat nìco mnohem užiteènìjšího: pøinést niterný pokoj ztrápeným srdcím. Ježíš nám ukázal, jak to dìlat. Nevidíme ho pøíliš èasto, že by smiøoval sváøené strany nebo øešil konflikty. Mùžeme však být svìdky toho, jak èetnými skutky lásky vytváøí v lidských srdcích harmonii a pokoj: umývá nohy lidem, kteøí ho pozdìji zradili, stoluje se zkorumpovaným daòovým úøedníkem, prokáže èest høíšné ženì, kterou spoleènost odvrhla. Budoval mosty tím, že hojil rány. Pøedcházel konfliktùm tím, že se dotýkal nitra. Vytváøel soulad tím, že zaséval semena do správných srdcí. Udìlej pro mne nìco. Zastav se na chvíli a zamysli se nad tìmi, kteøí jsou souèástí tvého svìta. Projdi se galerií tváøí, které pro tebe nìco znamenají. Prolistuj si v duchu obrázky lidí, se kterými se èasto setkáváš. Vidíš jejich tváøe? Tvùj partner. Tvùj nejlepší pøítel. Pøátelé ze høištì. Tvoje dìti. Teta na druhém konci mìsta. Soused vedle v domì. Nová sekretáøka v práci. Zastav se na chvíli a já ti øeknu, jak se nìkteøí cítí. Nedávno jsem navštívil našeho rodinného lékaøe. Po sedmnácti letech to byla první prohlídka od té poslední povinné na støední škole. Protože jsem péèi o své zdraví tak dlouho zanedbával, chtìli to nyní dohnat. Zaèali kolem mne bìhat. Jedna sestra mne položila na lehátko a na mùj hrudník umístila nìkolik pøísavek. Jiná sestra ovinula kolem mé ruky gumovou manžetu a malým balónkem zaèala pumpovat, až UDÌLEJ PRO MNE NÌCO. ZASTAV SE NA CHVÍLI A ZAMYSLI SE NAD TÌMI, KTEØÍ JSOU SOUÈÁSTÍ TVÉHO SVÌTA. PROJDI SE GALERIÍ TVÁØÍ, KTERÉ PRO TEBE NÌCO ZNAMENAJÍ. PROLISTUJ SI V DUCHU OBRÁZKY LIDÍ, SE KTERÝMI SE ÈASTO SETKÁVÁŠ. ZASTAV SE NA CHVÍLI / PRAMENY ZDRAVÍ

17 mne rozbrnìla ruka. Potom mé píchli do prstu, (což vždycky trochu bolí) a øekli mi, abych naplnil zkumavku, (což je vždy strašné). Pak mne odvedli do místnosti, kde jsem se mìl svléknout a poèkat na doktora. Nìco na tom bude, že když je èlovìk mìøen, postrkován a píchán, že se nakonec cítí jako hlávka salátu nìkde ve skladu zeleniny. Já jsem si tak pøipadal. Sedìl jsem na malé židlièce a zíral na zeï. Mohu ti øíct nìco, s èím jsi se možná také setkal, ale možná jsi na to už zapomnìl. Ve svém okolí máš nìkoho, kdo se cítí právì tak, jako jsem se já cítil v oné místnosti. Každodenní shon a postrkování nás vede k tomu, že jsme pøepracováni a opotøebováni. Nìkdo z galerie tvých známých sedí na chladné kovové židli nejistoty, svírá kousek nemocnièního pláštì a žije v obavì, že vyjde najevo, jak málo zdravé sebedùvìry a životní jistoty má. A právì ta osoba nutnì potøebuje slyšet slova pokoje. Nìkdo ve tvé blízkosti potøebuje, abys pro nìj udìlal to, co doktor Jim udìlal pro mne. Jim je malomìstský doktor ve velkém mìstì. Pamatuje si jména a schovává fotografie všech dìtí, které pomáhal pøivést na svìt. A tøebaže je velice zamìstnán, pøece u nìho máš pocit, že jsi jeho jediný pacient. Po krátkém rozhovoru a nìkolika otázkách o mém zdravotním stavu odložil složku s mým jménem a øekl: Teï na chvíli sundám mùj doktorský pláš a promluvíme si jako pøátelé. Rozhovor trval možná pìt minut. Zeptal se mne na moji rodinu. Zeptal se na mou práci. Chtìl vìdìt, jestli prožívám nìjaké stresové situace. Øekl mi, že dìlám ve sboru dobrou práci a že rád ète moje knihy. Nic mimoøádného, nic dotìrného. Nešel hloubìji, než jsem ho nechal. Mìl jsem však pocit, že by šel až úplnì na dno, kdybych to potøeboval. Po tìch nìkolika minutách se doktor Jim ujal své práce. Gumovým kladívkem mi poklepal na koleno, podíval se do krku, prohmatal bøicho, poslechl na hrudníku... Když byl hotov a já jsem si znovu zapnul košili, odložil opìt svou vážnou doktorskou tváø a pøátelsky se zmínil o tom, že bych nemìl na svých bedrech nosit tíhu svìta. A radím ti, dodal, abys mìl rád svou manželku a dìti, protože když to tak vezmeš, tak bez nich mnoho neznamenáš. Dìkuji, Jime, øekl jsem. Rozlouèili jsme se a on odešel rozsévaè v lékaøském plášti. Chceš vidìt zázrak? Zasej tedy do hloubky lidského života slovo lásky. Vyživuj ho úsmìvem a modlitbou a sleduj, co se stane. Zamìstnanec je pochválen. Manželka dostane kvìtiny. Žena upeèe koláè a rozdìlí se se sousedkou. Vdova je potìšena. Prodavaè je obdarován úsmìvem. Zamìstnanec je pochválen. Manželka dostane kvìtiny. Žena upeèe koláè a rozdìlí se se sousedkou. Vdova je potìšena. Prodavaè u benzinového èerpadla je obdarován úsmìvem. Kazatel je povzbuzen. Zasévání semen pokoje je jako zasévání semen fazole. Nevíš, jak to funguje, ale víš jen, že to funguje. Semena jsou rozseta a pùda bolesti je odhrnuta. Pamatuj na princip, na nìmž se to všechno dìje. Nikdy nepodceòuj sílu semene. Bùh nám v tom dal pøíklad. Když bylo jeho království zpustošeno a lidé zapomnìli na jeho jméno, zasel semeno. Když pùda lidských srdcí vyschla, zasel semeno. Když se náboženství stalo pouhým obøadem, zasel semeno. Chceš vidìt zázrak? Podívej se, jak své vlastní símì zasadil do lùna židovské dívky. Vyrùstalo jako køehká ratolest s koøeny ve vyprahlé zemi. Toto semeno vyrašilo a svùj život pak strávilo odsouváním kamenù, které se ho snažily udržet pod zemí. Posláním tohoto semene bylo odsouvat kameny z pùdy svého otce. Kameny zákonictví, které byly tìžkým bøemenem na zádech lidí. Kameny útlaku, které lámaly kosti. Kameny pøedsudkù, jež odraly potøebné. A nakonec to byl poslední kámen, který vyzkoušel sílu semene. Kámen smrti. Pøed hrob lidmi pøivalený a satanem zapeèetìný. Na chvíli to vypadalo, že semeno zùstane navždy v zemi. Na chvíli se zdálo, že kámen je pøíliš velký, než aby mohl být odvalen. Ale potom, nìkde v srdci zemì, se Boží semeno pohnulo, zatlaèilo a vypuèelo. Zemì se zachvìla a náhrobní kámen se odvalil. A kvìt Velikonoc se rozvinul. Blaze tìm, kdo pùsobí pokoj, nebo oni budou nazváni syny Božími. q Ukázka z knihy Maxe Lucada Potlesk nebes. Vydalo nakladatelství Luxpress. Knihu je možno zakoupit v prodejnì Country Life v Praze v Melantrichovì ulici. PANE, TY VÍŠ... Pane, Ty víš, že stárnu a brzy budu stará. Chraò mì pøed upovídaností a zvláštì pøed neblahým návykem chtít do všeho mluvit. Nedej, abych se domnívala, že musím dát do poøádku záležitosti druhých. Pøi mých zkušenostech a mé moudrosti je to ovšem žalostné, nedat druhým na nich podíl. Ale ty víš, Pane, že konec koncù potøebuji nìkolik pøátel Neodvažuji se prosit Tì, abych umìla s neselhávající úèastí poslouchat náøky bližních nad jejich bolestmi. Jen mi pomoz, abych to trpìlivì vydržela, a zamkni mi ústa, když jde o mé vlastní starosti a nemoci. Léty jich pøibývá a s nimi roste náklonnost je vypoèítávat. Nechci Tì také prosit o lepší pamì, jen mi dej trošku víc pokory a ménì sebejistoty, když mé vzpomínky nesouhlasí se vzpomínkami druhých. Dej mi dùležité poznání, že se mohou tu a tam mýlit. Pomoz mi, abych zùstala vlídná a milá. Nemám ctižádost být svìticí (s nìkterými je tak tìžko vydržet), ale zlá stará žena je jedno z mistrovských dìl ïáblových. Uèiò mne soucitnou, ale ne sentimentální, ochotnou, ale ne vtíravou. Dej mi nacházet dobro, kde jsem je netušila, a objevovat schopnosti u lidí, do kterých bych to neøekla. A daruj mi, Pane, pøívìtivost, abych jim to umìla øíci. Amen. PRAMENY ZDRAVÍ / 17

18 Naklíèená celozrnná rýže hodnotnìjší Levnou a jednoduchou metodou, jak zvýšit výživovou hodnotu celozrnné rýže, mùže být její namáèení do vody. Vìdci namáèeli hnìdou rýži (natural) po dobu dvaadvaceti hodin. Namáèení stimuluje ranou fázi klíèení (vzniknou asi 1 mm dlouhé klíèky); tím se aktivují spící enzymy, které se snaží pøedat klíèícímu výhonku tu nejlepší výživu. Naklíèená rýže obsahuje více vlákniny, vitamínù a minerálù než nenaklíèená rýže. Obsahuje též asi trojnásobné množství lysinu, což je aminokyselina potøebná pro rùst a obnovu tkání. Rýže se pìstuje v teplých klimatických oblastech již po celá tisíciletí. Obyvatelé Èíny, Indonésie a Indie, celkem 2,5 miliardy lidí (neboli polovina svìtové populace) jsou na rýži závislí jako na základní potravinì. V pøíštích dvaceti letech stoupne poèet lidí závislých na rýži asi o další 1,2 miliardy. Nápoje s obsahem kofeinu zvyšují riziko potratu Dr. Cnattingius s kolegy z Karolinska Institute ve Stockholmu porovnával 562 žen, u kterých došlo k potratu a to mezi šestým a dvanáctým týdnem tìhotenství, s kontrolní skupinou 953 žen, které byly rovnìž tìhotné, ale k potratu u nich nedošlo. Mezi ženami nekuøaèkami došlo k více potratùm u tìch, které dennì vypily více než 100 mg kofeinu, než u tìch, které jej pøijaly ménì. Jeden šálek (americké) kávy obsahuje asi 100 mg kofeinu. Vysoký denní pøíjem kofeinu 500 mg a více pøitom znamenal zdvojnásobení rizika. The New England Journal of Medicine 2000;343: Nedostatek sluneèního svitu v pozadí nespavosti Ve studii na deseti obyvatelích domu s peèovatelskou službou zjistili vìdci, že vystavení sluneènímu záøení zlepšilo problémy s nespavostí, kterými tito vesmìs starší lidé trpìli. Souèasnì došlo ke zvýšení produkce melatoninu, hormonu, který podle všeho pomáhá regulovat spánek. Výsledky studie tedy naznaèují, že prosté vystavení sluneènímu svitu mùže napomoci dobrému noènímu spánku. To mùže být zvláš dùležité ve stáøí, kdy, podle nìkterých výzkumù, produkce melatoninu klesá. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism 2001;86: ZAHRADA, PROSTOR RÁJE Biblický ráj není výrobek èlovìka (sr. Gn 11, 4), nýbrž dílo Hospodinovo (Gn 2, 8). Hospodin Bùh vysadil zahradu v Edenu na východì (obrat na východì lze také pøeložit od pradávna ) a vložil (dosl. œjm!) tam èlovìka, jehož zformoval (jacar). Ráj si tedy nestvoøil Bùh pro sebe. To my si dìláme s oblibou sami svùj ráj, a to i na úèet druhých. Bùh tvoøí ráj pro svého partnera èlovìka. Kdo si dìlá ráj pro sebe, pøedevším pro sebe, tomu se èasem pod rukama promìní v peklo. Tím se ukazuje první z dùležitých rysù ráje: Vzniká tam, kde je nìkdo hotov být tu pro druhého. Nejdøív Hospodin pro Adama èlovìka, nebo Bùh v Kristu pro èlovìka, pak i (Boží) èlovìk pro (dalšího) èlovìka. V hebrejském slovese natah jde o sázení èi štípení. Je to technický termín zahradnické práce: sázení, zalévání, opatrování. Hospodinovi dal ten ráj práci a dává ji každému, kdo pokraèuje v tomto díle štípení. RÁZEM SVÉHO JEDNÁNÍ Hospodin nepostavil èlovìka do ráje, aby si v nìm lebedil a užíval, nýbrž (Gn 2, 15) aby jej obdìlával a støežil. Sloveso obdìlával (hebr. abad) znamená také sloužit, napø. Bohu nebo nìjaké dobré èi zlé vìci, podobnì jako latinské colo, z nìhož je odvozen jak výraz kultura, agrikultura (zemìdìlství), tak i kult. Èlovìk slouží Bohu tím, když se staví do služby Božího díla, když v nìm pokraèuje podle Boží vùle. To je jiné vyjádøení toho, co se øíká o úkolu èlovìka v Gn 1, 26: Bùh stvoøil èlovìka, aby byl jeho obrazem, stvoøil ho, aby byl obrazem Božím... Samozøejmì, èlovìk nemùže Boha zobrazovat svým vzhledem, protože Bùh nijak nevyhlíží. Ale dostal za úkol zobrazovat Boha a jeho milostivou vùli, jeho lásku a vìrnost rázem svého jednání. A podstatou tohoto Božího jednání je být tu pro druhé. Tak se láskou zakládá i pìstuje ráj. PØED PLOTEM, ZA PLOTEM Jenže Boží zahrada, ráj, je stále znovu ohrožován lidskou svévolí, a to zvenèí svévolí tìch druhých, i zevnitø mou vlastní svévolí. Proto dostává èlovìk úkol tento ráj nejen (láskou) vzdìlávat, nýbrž i (sebekázní) støežit. Tento prostor ráje musí být zahradou, to jest je tøeba, aby byl zahražen, chránìn pøed tím, co by jej znièilo. O takovém chránìní hovoøí obrazným zpùsobem slavná píseò o vinici u Iz 5, 1-4: Hospodin udìlal vše, aby nesla dobrou úrodu, ale ona nevydala dobré hrozny. Tím se dostáváme k otázce plotu kolem vinice. Není neprostupný a nepøekroèitelný; naopak ti, kdo jdou kolem vinice, jsou zváni, aby do ní vstoupili a zaèali na ní pracovat, jak vypráví známé podobenství. Plot má jinou funkci: Ukazuje zøetelnì, kde je zahrada Boží ráj, a kde už není, kde už jsme mimo nìj. BEZPROSTØEDNÌ A NAŽIVO A tím se dostáváme k další dùležité o- tázce: Co tvoøí podstatu ráje? Je to Boží blízkost, nezkalené obecenství s Bohem, který se volnì prochází(vá) po ráji a tak svou pøítomností ráj stále znovu vzdìlává, zakládá i udržuje. S tìmi, kdo jsou v ráji, pak hovoøí zcela bezprostøednì. Nìco z toho okoušejí ti, jimž se modlitby promìòují v živý rozhovor s Bohem. V RÁJI SE JÁSÁ I SELHÁVÁ A ještì se alespoò krátce zmiòme o tom, co se v ráji dìlá. Dalo by se to opsat známým obratem, že se tam chválí Hospodin. Ale øeknu to ještì ostøeji: v ráji se jásá. Však Adamova píseò nad Evou (Gn 2, 23) je jásot tvora, který byl vysvobozen ze samoty a našel sebe sama v druhém. To je smysl hebrejské vazby jemu na roveò lenegdo ve verších 18 a 20. Ovšem v ráji se i selhává, když se tam nìkdo zaène bavit s Pokušitelem, uposlechne jeho rady a pøestoupí Boží pøíkaz. Dìláme to všichni. Karel Barth nám kdysi v Basileji v semináøi øekl: Každý z nás znovu zaèíná Adamùv pøíbìh. A tím se i s Adamem a Evou ocitáme na cestì do vyhnanství. Vzdalujeme se Bohu a ráj se nám ztrácí. Obdìlávání zùstává, ale z obdìlávání ráje láskou se stává obdìlávání zemì a s ní toho, co pomíjí (3, 23). Ze zahrady ráje je ohrada bídy, kde má své místo nedùvìra, námaha a smrt. Namísto dùvìry v blízké- 18 / PRAMENY ZDRAVÍ

19 Ráj si nestvoøil Bùh pro sebe. To my si dìláme s oblibou sami svùj ráj, a to i na úèet druhých; Bùh však tvoøí ráj pro svého partnera, èlovìka. Kdo si dìlá ráj pro sebe, pøedevším pro sebe, tomu se èasem pod rukama promìní v peklo. ho Boha nedùvìra k vnitønì vzdálenému bližnímu, namísto spontánnosti Ducha námaha a obtíže tìla, namísto radostného spoèinutí v Boží náruèi na konci našich dnù smrt jako kletba zmarnìní a nicoty. To je stav v zajetí høíchu. NÁVRAT DO RÁJE Je možná cesta zpìt, je možné se vrátit do ráje? Jistì, kniha Zjevení ve svém závìru líèí vlastnì obnovu ráje, ovšem už ne v podobì zahrady, nýbrž v podobì nového Jeruzaléma. Ale je tu celá øada shodných rysù. Ty ukazují, že za øeèí obrazù je stejná skuteènost. Tento návrat ovšem mùžeme vyjádøit rùzným zpùsobem: jako následování Ježíše, jako úzkou cestu, jako pavlovskou víru v Krista, jako obnovu vztahu k Bohu pokáním a obrácením. Rád bych však tuto skuteènost vyjádøil ve výrazech Geneze. A zde je dùležitý signál v závìru Gn 3, 22-24, v èásti o andìlích s plamenným meèem. Vykládá se tam, že Bùh nechce, aby èlovìk, odvrácený od Boha, vztáhl a to svévolnì! ruku po ovoci stromu života. Tím by se jeho roztržka s Bohem stala definitivní. K tomu øíká tedy Bùh své milosrdné Ne! Proto je cesta nazpìt do ráje støežena cheruby a plamenným meèem. To znamená, vyjádøeno obraznì, že je uzavøena pro všechny, kdo se bojí Božího ohnì a nechtìjí se spálit, ba ani pøipálit. A pøece Hospodin, náš Bùh, je oheò sžírající (Dt 4, 24). Kdo chce svùj život (svou duši) zachovat (Mt 16, 25), ten o nìj pøijde, øíká Ježíš. Jinak øeèeno: Kdo chce ráj nejdøív pro sebe, ten se pøes ty ohnivé cheruby do Boží zahrady nedostane. Kdo nehledá království Boží pøedevším (Mt 6, 33), tomu nakonec vše dùležité vypadne z rukou. Cesta do ráje se mu neotevøe. A pøece je to cesta zøetelná, jasná a pøímá: Ježíš Kristus nám ji staví pøed oèi každým svým krokem. Staèí vykroèit. Kéž nám k tomu dá Bùh svým duchem sílu. q ThDr. Jan Heller VITAMÍN B-12 U VEGETARIÁNÙ I když ve velké vìtšinì pøípadù asi z 95% dochází k nedostatku vitamínu B-12 u nevegetariánù a je dùsledkem jeho špatného vstøebávání, i vegetariáni by mìli pøíjmu vitamínu B-12 vìnovat pozornost. Vegani mohou získávat malá množství B-12 z potravin, které jsou kontaminovány mikroorganismy, které tento vitamín produkují; v jejich stravì ale chybí spolehlivé zdroje této živiny pokud tento vitamín nepøijímají ve formì vitamínových doplòkù nebo potravin, které jsou o nìj obohaceny. Studie ukazují velmi jasnì, že vegani mají mnohem nižší hladiny vitamínu B-12 v krvi než lakto-ovo-vegetariáni èi lidé, kteøí konzumují maso. Podle jedné studie byly hladiny B-12 u veganù, lakto-ovovegetariánù a masožravcù 120, 230 a 430 pg/ml (v uvedeném poøadí). Hladiny pod 200 pg/ml jsou považovány za nedostateèné. Jedna vìdecká autorita se dokonce domnívá, že tato hladina by mìla být vyšší než 350 pg/ml, aby byla dostateèná 15. Studie provedená ve Weimarském institutu v Kalifornii se zabývala lidmi, kteøí se 12 až 340 mìsícù živili veganskou stravou. Šedesát procent z nich mìlo hodnoty vitamínu B-12 v séru pod hladinou, která se obvykle považuje za normální, tj. pod 200 pg/ml, a 46% mìlo hodnoty pod 160 pg/ml. Ti vegani, kteøí pili sójové mléko obohacené o vitamín B-12, mìli hladiny, které byly bohatì v normálních mezích v prùmìru 389 pg/ml.vzhledem k tomu, že tìlo vitamín B-12 ukládá do zásoby, vegani s nízkým pøíjmem vitamínu B-12 jsou èásteènì závislí na tìchto zásobách; v dùsledku toho mùžeme oèekávat, že se tyto zásoby budou èasem snižovat. Výzkum to potvrzuje. V jedné studii mìli ti lidé, kteøí se živili vegansky po dobu roku až pìti let hladinu vitamínu B-12 v krvi v prùmìru 170 pg/ml, ti, kteøí byli vegany šest až deset let, mìli již prùmìrnì jen 118 pg/ml. Sérové hladiny u nevegetariánù dosáhly v této studii úrovnì 500 pg/ml. 17 I když mléèné výrobky a vejce jsou zdrojem vitamínu B-12, lakto-ovo-vegetariáni mívají nižší hodnoty než všežravci ; nìkteré studie naznaèují, že mohou dosahovat hranièních hodnot. Studie vypracovaná v Austrálii na 234 lakto-ovo-vegetariánech a 11 veganech zjistila prùmìrné sérové hodnoty vitamínu B-12 ve výši 269 pg/ml, v porovnání s 395 pg/ml u kontrolní skupiny nevegetariánù. 18 A nakonec, ani lidé, kteøí konzumují maso, se nemohou domnívat, že tím mají automaticky zajištìn dostatek vitamínu B-12. Studie USDA na dospìlých lidech (ve stáøí od 26 let do více než 65 let) zjistila, že 39 procent tìch, kteøí jedli maso, mìli hladiny vitamínu B-12 v krvi pod 350 pg/ml; mezi jednotlivými vìkovými skupinami pøitom byl jenom malý rozdíl. 19 I když se jedná o hladinu, která je v normálním rozpìtí, jde souèasnì o hodnotu, která byla spojována se zvýšením hladiny homocysteinu. Studie rovnìž zjistila, že ti, kteøí užívali doplòky vitamínu B-12 nebo potraviny obohacené o tento vitamín, mìli nižší riziko, že u nich dojde ke vzniku avitaminózy, než ti, kteøí získávali vìtšinu vitamínu B-12 z masa. Je možné, že obsah vitamínu B-12 v mase se vaøením snižuje anebo že je nìjakým zpùsobem vázán tak, že jeho vstøebávání se tím snižuje. A již je dùvod jakýkoliv, veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava, která obsahuje potraviny obohacené o vitamín mýty a omyly B-12 nebo doplòky tohoto vitamínu, mùže znamenat daleko lepší ochranu pøed nedostatkem vitamínu B-12 než diety, které obsahují jako hlavní zdroj vitamínu B-12 maso. q Pøetištìno z èasopisu Loma Linda University Vegetarian Nutrition Health Letter, May 2000, Volume 3, Number 5. PRAMENY ZDRAVÍ / 19

20 SKÁKAL PES PØES OVES... Oves setý patøí do rodu jednodìložných z èeledi lipnicovitých. Botanikové si dodnes lámou hlavu, kde vlastnì tento kulturní o- ves vznikl. Ale jasné je, že prvními úspìšnými pìstiteli a šiøiteli ovsa byli slovanské kmeny. Od Slovanù pøevzali oves Germáni, pro nìž se pozdìji stal hlavním zdrojem obživy. Starovìké kulturní národy Egyp ané, Øekové a Øímané oves neznaly. Setkaly se s ním poprvé pøi bojových výpravách u Germánù. Své nejvìtší uplatnìní nalezl oves u severských národù. Vloèková ovesná kaše, zvaná porridge, je dodnes oblíbeným jídlem Skotù, Irù a Anglièanù. Tradiènì je tento pokrm konzumován ve formì vydatné a syté snídanì a èasto se u- vádí do souvislosti s tìlesnou zdatností Anglosasù. Souèasná nejrozšíøenìjší odrùda se jmenuje Adam. Zrno tohoto bezpluchého ovsa se pøi výmlatu úplnì oddìlí od pluch a plev a nemusí se již dále loupat. Oves vyžaduje chladnìjší a vlhèí podnebí, proto je typickou podhorskou a horskou obilovinou. Na pùdu je oves nenároèný. Na poli oves snadno rozeznáte od pšenice èi žita. Jeho kvìtenství totiž není klas, kde jsou zrna nahlouèena u sebe, ale vzdušná lata. Zralá lata ovsa vydávají ve vìtru šustivý zvuk. Oves má vysoký obsah bílkovin 15-20%. (Podle profesora Koniga se jeden kilogram ovesných vloèek v tomto ohledu vyrovná 1,52 kg hovìzího masa nebo 5 litrùm mléka.) Také tuk ovsa (obsahuje jej asi 7%) je složen pøevážnì z žádoucích nenasycených mastných kyselin. Oves má hodnì železa, pøibližnì tolik jako fíky a špenát. Dobøe je také zastoupen vápník a hoøèík, který pøíznivì pùsobí na nervovou soustavu spolu s vitamíny øady B a lecitinem. Ovesná zrna mají hodnì vlákniny, která podporuje èinnost støev, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a èistí tìlo od karcinogenních látek. Oves je lehce stravitelný a výživný. Je proto vhodnou potravinou v dobì nemoci a rekonvalescence, dále pro dìti a ženy v období tìhotenství a kojení. Oves dodává sílu a energii, pùsobí pøitom blahodárnì na podráždìné nervy jako pøírodní sedativum. produkty a recepty OVES ZÁKLADNÍ PØÍPRAVA 1 šálek bezpluchého ovsa (eurorýže), 2 šálky vody, špetka soli Oves namáèíme asi 12 hodin. Propereme, dáme do tlakového hrnce a uvedeme do varu. Sbíráme vzniklou pìnu, osolíme a hrnec uzavøeme. Vaøíme minut, mùžeme i déle (pro lepší stravitelnost). Uvaøený oves podáváme jako pøílohu, nebo nám mùže posloužit jako základ zeleninových karbenátkù, polévek èi pro rizoto. OVESNÉ RIZOTO 1/2 šálku ovsa, 1/2 šálku rýže, 1/2 šálku fazolí, 1 cibule, sezamový olej, brokolice, mrkev, umeocet, èesnek Oves a fazole pøedem namoèíme. Pøidáme rýži natural a zhruba ètyøi šálky vody. Uvedeme do varu, sbíráme pìnu. Vaøíme asi jednu hodinu. Na oleji osmažíme cibulku, kterou pøidáme do uvaøených obilovin. Mrkev nakrájíme na kostky, brokolici na malé kousky, vše smícháme dohromady a dochutíme umeoctem, solí, bazalkou popø. èesnekem. Vaøíme ještì minut, až se voda odpaøí. VLOÈKOVÉ KARBANÁTKY 3/4 šálku jemnì nakrájené cibule, 1 pl olivového oleje, 2 šálky vody, 4 lž sójové omáèky shoyou, 2 stroužky rozetøeného èesneku, 3/4 lž bazalky, 1/2 lž dobromyslu, 2 pl sluneènicového semínka, 2 šálky ovesných vloèek Na oleji osmahneme cibulku. Pøidáme vše ostatní (kromì vloèek) a vaøíme 5 minut. Pøidáme vloèky a vaøíme dalších pìt minut. Pøikryjeme poklicí a necháme hodinu odstát. Kopeèkovaèem nebo nabìraèkou namoèenou ve vodì formujeme karbanátky, které 35 minut peèeme pøi 170 O C v troubì na peèícím papíøe. Obrátíme a peèeme ještì dalších pìt minut. Karbanátky mají mít zlatohnìdou barvu a je lepší je upéci ménì, aby nebyly pøesušené. Podáváme se zeleninovým salátem. ZELENINOVÉ Š ÁVY EDEN BIO s obsahem cenných látek ÈERVENÁ ØEPA RAJÈATOVÁ CELEROVÁ MRKVOVÁ ZELNÁ a mnohé další... Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1 FIRMA EDEN POUŽÍVÁ PØI VÝROBÌ SVÝCH ZELENINOVÝCH Š ÁV BIO POUZE POSTUPY, KTERÉ ZAJISTÍ U- CHOVÁNÍ MAXIMÁLNÍHO OBSAHU ŽIVIN. ZELENINA SE LOUPE VE VODNÍ PÁØE A MECHANICKY LISU- JE. ZÍSKANÁ Š ÁVA SE POTÉ NE- CHÁ ZAKVASIT, KRÁTCE SE ZA- HØEJE A IHNED STÁÈÍ. KVÌTÁK NA MOZEÈEK 1 kvìták, 1 cibule, 1 pl sezamového o- leje, 1/2 šálku ovesných vloèek, 1 pl maizeny, 1 lž kurkumy, sùl Cibulku osmažíme na oleji a pøidáme uvaøený kvìták (rozebraný na rùžièky). V hrneèku si rozmícháme vloèky, maizenu, kurkumu a vodu. Tímto bešamelem zalijeme kvìták a ještì pár minut povaøíme. Zdobíme zelenou petrželkou. OVESNÁ KAŠE Z TERMOSKY 1 šálek ovesných vloèek, 3-4 šálky vaøící vody Vloèky propláchneme vodou a dáme do termosky. Zalijeme vøelou vodou a necháme v uzavøené termosce do rána odstát. Ráno pøidáme podle chuti sušené sójové mléko, rozinky, oøechy nebo opražené sluneènicové semínko se solí a zelenou petrželku. OVOCNÉ LÍVANCE 1/2 šálku celozrnné hladké mouky, 1/2 šálku jemných ovesných vloèek, 2 jablka, 2 pl medu, 1/2 šálku vody. Mouky smícháme s vloèkami, pøidáme špetku soli a med. Do tìsta nahrubo nastrouháme jablka. Podle potøeby pøidáme vodu, tak, aby vznikla tužší hmota. Lívance rozprostøeme na vymaštìný plech a peèeme v troubì nebo klasicky smažíme na oleji. q 20 / PRAMENY ZDRAVÍ