Tóny Janáãkova festivalu rozeznûly Láznû

Transkript

1 26. ãervence 2007 ãíslo 7 roãník XI Cena 5 Kã Milí ãtenáfii, s tropick mi vedry si museli poradit nejen zdej í zahradníci, jeï nûkolikrát dennû zalévají zeleà a v echnu rozkvetlou krásu na záhonech a letos i nejfotografovanûj í kvûtinov dïbán, kter opût zdobí námûstí. Ale také lázeà tí hosté, ktefií oïivují Láznû ráno a zase naveãer, bûhem dne stejnû jako v ichni ti, ktefií jim tady dûlají pomy - lení, notnû zapíjejí, a nejen léãiv mi vodami. Letní porce kultury pfiesto nekonãí: JanáãkÛv festival právû kulminuje, Ïáci V. Hudeãka se jiï nemohou doãkat, aï se po zdej ím letním studiu pfiedvedou vefiejnosti v LázeÀském divadle ãi v hale Vincentky a milovníci divadla se rovnûï mají na co tû it, protoïe Divadelní Luhaãovice jsou pfiede dvefimi. Mezitím kolonádní koncerty lehce vítûzí nad umûním fontán A malé vysvûtlení: po roãní externí spolupráci jsem se k LL opût vrátila, takïe to otevfiené ãi rozsvícené okno pod stfiechou fieditelství znamená, Ïe opût sedím u redakãního poãítaãe a myslím na Vás. Va e Marta Kozánková Slova moudr ch Matka dává teplo na emu Ïivotu, otec svûtlo. Jean Paul K. Vávra: Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû str. 3 KdyÏ se v pondûlní odpoledne 23. ãervence zaãal pfied Inhalatoriem tvofiit hrozen hudebních pfiíznivcû, mohl se i s náhodn mi kolemjdoucími zaposlouchat do úvodních fanfár z Janáãkovy Sinfonietty v podání ÏesÈÛ zlínsk ch filharmonikû. V ichni se u busty velkého skladatele stali svûdky slavnostního zahájení jiï 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice. K poctû Leo e Janáãka zaznûly na zahajovacím koncertu je tû téhoï dne veãer v LázeÀském divadle Janáãkova Romance a Dumka (v nové úpravû samotného generálního intendanta festivalu PhDr. Jaromíra Dlouhého) v podání houslisty Franti ka Novotného a Komorního orchestru Bohuslava MartinÛ z Brna. Na tradiãním úterním odpoledním koncertu doprovodila na varhany v kostele sv. Rodiny zdej ímu festivalu stále vûrná Kamila Klugarová slovenskou pûvkyni Martu BeÀaãkovou pfii Janáãkovû Chorální fantazii. Je tû tent Ï veãer v LázeÀském divadle praïsk hobojista Jifií Váca a klavíristka Alena Koudelková provedli Janáãkovy Dvû písnû. Stfiedeãní veãer rakousk klavírista Thomas Hlawatsh ve svém recitálu podal brilantnû JanáãkÛv cyklus Po zarostlém chodníãku. Na ãtvrteãní veãer chystá Moravské klavírní trio Janáãkovo Klavírní trio z podnûtu Tolstého Kreutzerovy sonáty a páteãnímu závûreãnému koncertu dodá lesk houslov virtuos Václav Hudeãek, jenï s Collegiem Antonína Dvofiáka ze Zlína provede Janáãkovu Idylu pro smyãce. Na v ech koncertech v ak zazní skvostná hudba i dal- ích na ich a svûtov ch skladatelû vãetnû tûch souãasn ch staãí pfiijmout pozvání. Umûlec se nemusí a nemá podbízet str. 4 Tóny Janáãkova festivalu rozeznûly Láznû Fanfáry, kvûtiny, projevy pocta velkému skladateli u jeho busty pfii zahájení 16. roãníku festivalu Janáãek a Luhaãovice Premiér M. Topolánek: Luhaãovice mám rád ZatrÏeno Václav Hudeãek vystoupí na závûreãném koncertu Janáãkova festivalu ( v 19.30) v LázeÀském divadle a o 3 dny pozdûji se sv mi Ïáky zahájí koncertem ( tamtéï) Akademii V. Hudeãka Muzeum Luhaãovického Zálesí bude slavnostnû otevfieno 30. ãervna v 18 hod. ve svém novém sídle v Mûstském domu kultury Elektra za úãasti hejtmana Zlínského kraje Libora Luká e Herecké mistrovství Karla Rodena s jeho bratrem Marianem si mohou diváci vychutnat ve hfie Emigranti v LázeÀském divadle Pfii dvoudenní ãervnové náv tûvû premiéra âr Mirka Topolánka ve Zlínském kraji se delegace zastavila také v Luhaãovicích, kde pfiedseda vlády pfiespal v Domû Bedfiicha Smetany. Na veãerním setkání s podnikateli a pfiedstaviteli Zlínského kraje v Jurkoviãovû domû poskytl premiér rozhovor pro LL. Pane premiére, pocházíte z nedalekého Vsetína. Jezdíval jste do Luhaãovic? Do Luhaãovic jsem jezdíval ãasto a rád. Mám díky nim hezkou vzpomínku na svého otce, kter zde slavil své 50. narozeniny. Pak jsem do Luhaãovic jezdíval i kvûli pracovním povinnostem mûli jsme tady kongres ODS, byl jsem zde pfii absolvování cesty po ãesk ch a moravsk ch lázních, kdy jsem zji Èoval stav lázeàství v âr, zúãastnil jsem se v Luhaãovicích napfi. folklorního festivalu dûtí i dal ích kulturních akcí. Pozorujete zmûny, napfi. se zde rekonstruovaly mnohé budovy? Musím fiíct, Ïe Luhaãovice byly vïdycky krásné, ale po revoluci dostaly nov kabát. VÏdy, kdyï do Luhaãovic pfiijedu, mrkne na mû nûjaká nová fasáda. Napfi. opraven JurkoviãÛv dûm je tak unikátní, Ïe to nemá obdobu. Jurkoviãova architektura je zde velmi zajímavá, stejnû jako jeho stavby na Pustevnách, ale i v Brnû a na Náchodsku. Díky architektufie se Luhaãovice staly kandidátem na zápis do Seznamu svûtového kulturního dûdictví UNESCO. Jak vnímáte tuto skuteãnost? Pokud se to podafií, bude to na jedné stranû obrovsk úspûch. Na stranû druhé to je velk závazek a moïná trochu omezení, protoïe dostat se mezi památky zapsané na Seznam UNESCO znamená plnit celou fiadu podmínek vã. obrovsk ch nákladû na jejich udr- Ïování. (Pokraãování na str. 2) listy@lazneluhacovice.cz

2 strana 2 LÁZE SKÉ LISTY 26. ãervence 2007 LH Palace symbol moderního léãebného lázeàství LázeÀsk hotel Palace patfií svou architekturou, ale i tradicí k objektûm, které pomáhají vytváfiet specifick v raz luhaãovick ch lázní, a svou polohou ve spoleãenském i administrativním centru mûsta tvofií dûleïit prvek také pro samotné mûsto Luhaãovice. LH Palace byl vybudován v r jako sezonní hotel, kter nabízel sluïby hodné konkurence evropsk ch hotelû. Po r byl znárodnûn a stal se majetkem âeskoslovensk ch státních lázní. Od r je souãástí a. s. Láznû Luhaãovice. Aãkoliv bûhem jeho existence byla provedena fiada stavebních úprav, budova v r vykazovala znaãné opotfiebení, jeï bylo úmûrné stáfií a vyuïívání hotelu. Odstranûní nedostatkû a vzrûstající poïadavky hostû si proto vyïádaly celkovou rekonstrukci a modernizaci objektu. 26. ãervence 2007 to bude jiï 10 let od ukonãení rekonstrukce, kterou do- lo k vytvofiení komplexního zafiízení, jeï poskytuje fiadu sluïeb, a to jak v oblasti léãení, tak i ubytování a stravování, které svou kvalitou odpovídají kategorii **** hotelu. Zv ení standardu a kvality sluïeb otevfiely dvefie nároãné domácí i zahraniãní klientele. Desetilet m provozem byla provûfiena nová technická fie ení a roz ífieny sluïby, které domácí, ale i zahraniãní klientela pfiijímá s uspokojením, a proto se do nûj fiada hostû ráda vrací. Jeho sluïeb kaïdoroãnû vyuïije prûmûrnû více neï hostû, z toho 80 % jsou léãebné pobyty, z nichï je 37 % zahraniãních klientû. LH Palace je léãebné zafiízení zamûfiené pfiedev ím na léãení onemocnûní d chacích cest a k tomuto úãelu je vybaveno nejmodernûj í zdravotnickou technikou a disponuje kvalifikovan m zdravotním personálem vybavení inhalatoria a odbornost lékafiského personálu nás fiadí mezi profilová léãebná zafiízení. Úrovní a kvalitou sluïeb patfií mezi nejmodernûj í zafiízení v âr i v zahraniãí. Hosté vyuïívající tûchto sluïeb oce- Àují dostatek pohodlí a soukromí pfii procedurách (hotel jich poskytne více neï 900 dennû) i profesionální pfiístup zamûstnancû. JelikoÏ do lo k postupnému v voji klientely, kdy fiady hostû coby pacientû doplnili i ti, jeï hledají a nacházejí v lázních relaxaci a prevenci, roz ífiili jsme sortiment nabízen ch sluïeb o 40 atraktivních procedur. LH Palace slouïí k léãebn m pobytûm, ale je také vyuïíván k hotelovému ubytování, disponuje ubytovací kapacitou 230 lûïek, poskytuje hostûm poïadovan komfort vã. stravovacích a ostatních sluïeb, jako jsou kavárna a bar, kadefinictví, kosmetika, pedikúra, prodej doplàkového sortimentu a kulturnû spoleãenské akce. Pro udrïení úrovnû je nutné stále modernizovat a zlep ovat kvalitu poskytovan ch sluïeb, neboè klientela je stále nároãnûj í. Toho nelze dosáhnout bez kvalifikovaného personálu, nelze pracovat stereotypnû, ale naopak je nutné plnit pfiání hostû, coï vyïaduje profesionalitu a pfiívûtivost ze strany 120 zamûstnancû. Popfiejme lázeàskému hotelu, aby dûstojnû pokraãoval cestou, kterou pfied 10 lety nastoupil. Ing. Franti ek BAâA fieditel LH Palace Kostel Sv. Rodiny oslavil 10 let V sobotu 7. ãervence si farníci v Luhaãovicích za úãasti olomouckého arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, jako hlavního celebranta slavnostní m e svaté, a mnoha pozvan ch hostû a vûfiících pfiipomnûli 10. v roãí vysvûcení farního kostela Sv. Rodiny. Redakce LL se na nûkteré úãastníky slavnosti obrátila s otázkou: Co pfiinesl kostel zdej í farnosti, místním obyvatelûm, náv tûvníkûm mûsta i lázeàsk m hostûm? P. Hubert Wójcik, souãasn duchovní správce zdej í farnosti, odpovûdûl: PÛsobím zde od r. 1998, tzn. Ïe jsem pfii el rok po vysvûcení kostela. Bûhem té doby se kostel stal duchovním - náboïensk m zázemím pro farnost, ale souãasnû i pro mûsto, protoïe díky dobré poloze v centru mûsta místní i náv tûvníci a lázeà tí hosté mají do nûj blízko. Navíc má i parkovi tû a také pramen sv. Josefa je zvlá tû v létû hodnû nav tûvovan. Kostel slouïí pfiedev ím k bohosluïbû, je místem, kde se lidé scházejí k modlitbû, ale konají se v nûm i koncerty. âást duchovního programu je kulturním programem, spolu s mûstem a láznûmi vytváfií i nové tradice, jako je Svûcení pramenû. Ke spoustû pofiádan ch koncertû pfiispívá i JanáãkÛv festival, kter v nûm mívá kaïdoroãnû varhanní koncert. Kostel v nedûli nav tûvuje 700 aï lidí. Kostel je otevfien v em, aby mohl slouïit jako duchovní pramen pro kaïdého, kdo hledá takové zázemí, zti- ení k motlitbû, aby mohl sly et i hlas svého nitra, svého svûdomí. Místostarosta Luhaãovic Mgr. Roman Lebloch povaïuje luhaãovick farní kostel nejen za netradiãní dominantní stavbu Luhaãovic, ale vítá jeho pfiispûní ke kulturnímu Ïivotu mûsta. Kostel Sv. Rodiny se stal centrem duchovního Ïivota v Luhaãovicích Vysok standard léãebn ch i hotelov ch sluïeb LH Palace si hosté pochvalují jiï 10 let (Pokraãování ze str. 1) Já Luhaãovicím pfieji, aby se mezi tyto památky dostaly, protoïe z marketingového hlediska je to velmi v znamné. Podafií se pfiitáhnout mezinárodní klientelu, která je tady uï dnes, ale mûïe to b t je tû masivnûj í, coï povede k rozkvûtu nejen lázeàství, ale i bûïného Ïivota lidí, ktefií zde Ïijí. Co fiíkáte tomu, Ïe se v poslední dobû poãet lázeàsk ch pobytû hrazen ch zdravotní poji Èovnou sniïuje? Je otázka, jak budou lázeàské sluïby zafiazeny do systému zdravotní péãe. Myslím si, Ïe jak prevence, tak napfi. i rehabilitace do zdravotnictví patfií. Bude záleïet na tom, jak dalece budou tyto sluïby komerãní a jak dalece budou v základním systému garantovaného poji tûní. To mû trápí, protoïe na e lázeàství je unikátní, Bohat program akcí je zamûfien pfiedev ím na kolní mládeï, pro níï pfiíznivci kostela organizují rûzné spoleãenské a sportovní aktivity, ale i zajímavé v lety na poutní místa, jako byl napfi. na Sv. Host n apod. Podle generálního fieditele Lázní Luhaãovice, a. s., Ing. Josefa KrÛÏely, CSc.: Kostel dodal mûstu urbanistickou a architektonickou úplnost a vyspûlost. Je stánkem duchovní obnovy a posily obãanû, náv tûvníkû i lázeàsk ch hostû. Stal se dokladem víry a lásky k Bohu v ech, ktefií se na jeho stavbû pro budoucí generace podíleli. Premiér M. Topolánek... a to nejsou jen Karlovy Vary, Mariánské Láznû, ale také spousta men ích lázní jako napfi. Luhaãovice. Jsou tedy podle vás láznû uïiteãné? Mám pfiátele, ktefií si ve svém vûku jiï udûlají ãas a zaplatí si cel t den v lázních, vã. v ech procedur, protoïe potfiebují pfii Ïivotû plném stresu vysadit, regenerovat a relaxovat. Nûkdo jede k mofii, jin leze po horách a nûkdo jede do lázní. Vy sám pfiijedete nûkdy alespoà na zmiàovan t den? Já bych si stra nû pfiál, abych mûl ãas, abych nemusel do lázní pfiijet, aï to budu skuteãnû potfiebovat, ale mohl lázeàské procedury absolvovat je tû v dobû, kdy je budu mít jako prevenci. Zatím se mi to nedafií, ale urãitû v budoucnu do Luhaãovic pfiijedu. Michal KRATOCHVÍL

3 26. ãervence 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 3 K. Vávra: Jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû Mistr houslafi Karel Vávra pfiedával vlastnoruãnû vyrobené mistrovské housle vítûzce Letních houslov ch kursû V. Hudeãka v Luhaãovicích v r poprvé a loni dal ímu vítûzi podruhé. Nav tívila jsem ho v jeho praïském ateliéru, abych se ho zeptala: Poznají mladí houslisté, Ïe mají v rukou mistrovsk nástroj, kdyï do té doby hráli na housle vyrobené sériovû? Interpret pozná, jak se mu nástroj oz vá, nemusí se na nûm také tak dfiít, a pozná to i posluchaã, protoïe mistrovsk nástroj je stavûn s tím, Ïe bude slouïit profesionálním muzikantûm. A jestli ho dûláte pro mladého nebo uï skuteãného mistra, není rozhodující. Za kursy stojí V. Hudeãek, kterého tu máte na mnoha fotografiích. Jak dlouho se znáte? Je to jiï nejmíà 25 let, co jsem mu postavil nástroj. Ale Va ka Hudeãka znám od jeho 16 let, kdy k nám pfii el se sv m tátou je tû za Ïivota mého otce, od té doby sem chodí a pojí nás pfiátelství. KdyÏ mûl na kursech poprvé nápad s darováním houslí, tak pfii el za mnou a první nástroj jsem stavûl pro jeho kursy já, stejnû jako loni. Pozná-li interpret nástroj, poznáte vy také svûj? Jedinû pohledem, protoïe po stránce zvukové, kdyï postavím cca 300 nástrojû, nemohu si pamatovat, jak kter znûl. Také prostfiedí je jiné, neï kdyï nástroj zkou ím tady v dílnû. Houslafi dûlá atesty nástrojû vïdy jen vizuálnû, podle zvuku se nedá fiíct, to je italsk nástroj, to je nûmeck. Tradice va eho houslafiského rodu sahá aï do 19. stol. Je to pfiíli zavazující? Je, jak vûãi m m pfiedkûm, tak i vûãi mému pokraãovateli. KdyÏ jste v rodinû, kde je 8 houslafiû, tak nechcete b t zrovna tím, kter by jméno po kodil nebo zneváïil. Mûl jste uï od dûtství jasno? Tatínek vás asi nasmûroval? Bylo to trochu jinak. Jsem roãník 1935, a kdyï skonãila válka, chtûl otec, abych el na studia a dal mû na gymnázium. Ale pak byla gymnázia zru ena a tátu prohlásili za Ïivnostníka, takïe uï jsem dál studovat nemohl a táta fiekl, pûjde ke mnû do dílny. Mám je tû o 2 roky mlad ího bratra a táta si pûvodnû myslel, Ïe já pûjdu studovat a bratr do dílny. Dopadlo to v ak obrácenû, bratr je inïen rem a já jsem tady. I kdyï jsem v tom ãásteãnû Ïil, protoïe táta mûl doma uskladnûné dfiíví a vïdycky ho vybíral, obãas jsem pfii el za ním i do dílny, chodil jsem s ním také na koncerty, ale rozhodlo se to aï ve letech. S otcem jsem pak pracoval od r aï do r. 1973, kdy zemfiel. Poté jsem aï do r pracoval sám, kdy pfii el mûj syn Tomá. Navíc jsem vychoval dal í dva houslafie, Jana Sokola a Vladimíra VáÀu. Nezalitoval jste nûkdy? VÛbec ne, vzhledem k tomu, Ïe se podafiilo utvofiit Kruh umûlcû houslafiû, tak jsme cel socialismus pracovali jako umûlci, platili jsme daà z umûlecké ãinnosti a nikdo si nás moc nev ímal. Kruh sdruïoval schopné houslafie a udrïoval je v osobním styku s muzikanty. Nebylo to druïstvo, kde by sedûla paní a pfiebírala nástroje do opravy a nosila je do dílny, byl to pfiím styk s muzikanty. Na druhé stranû jsme stavûli individuálnû svoje nástroje neboli díla jako malífii ãi sochafii. Pfii pfiijímání do Kruhu musel nov ãlen pfiinést svûj vlastní nástroj a sloïit aprobaãní zkou ku z restaurátorské práce. Jinak já jsem za minulého reïimu témûfi 90 % nástrojû vyváïel do ciziny. Také si sem pro nû jezdili z Nûmecka, v carska, védska, Holandska, Anglie, ale mám své nástroje i v Singapuru, Japonsku a Thajsku. Je zde evidenãní kniha mého táty, ve které jsou Pfiíhoda, Kubelík, Josef Suk, ktefií si od nûj objednali nástroje. Mimochodem mûj syn Tomá, kter je tu se mnou jiï 27 let, také pfied 4-5 lety vezl svûj nástroj do Luhaãovic Hudeãkov m ÏákÛm. Jak dlouho trvá stavba houslí? U houslí a violy trvá zhruba 200 hod. bíl nástroj tedy je tû nenalakovan, protoïe lakování trvá mnohem déle, nánosû je asi 15 a kaïd musí nûkolik dnû schnout, nelze fiíct, Ïe si sednu a za 250 hod. poloïím housle na stûl, ponûvadï ãas zabírá také klíïení atd. Jsou nástroje stejné, nebo je kaïd jin? KaÏd je jin. Za prvé je to ruãní práce, za druhé je to dûláno ze dfieva, které je pokaïdé jiné, i kdyï je tfieba z jednoho stromu, jiné je na severu, jiné na jihu. Pro laika bude kaïd nástroj stejn, ale houslafi ty rozdíly pozná. A i muzikant - nástroj má své zvukové charaktery. Jak fiíkají, ten je jasn, temnûj í, hlub í, vy í a mají pro to spoustu v razû od zahuhlaného aï po kfiiãící nástroj. Je nemoïné udûlat v echny nástroje stejné. Je houslista, kter si u vás nástroj objedná, s jeho zvukem vïdy spokojen? KdyÏ jste teì uvedl tolik charakteristik? Dá se to ãásteãnû ovlivnit, vût inou se dûlají 2 modely, model Stradivari Mistr houslafi Karel Vávra ve svém praïském atelieru ukazuje jeden z mistrovsk ch nástrojû a model Guarneri. Model Stradivari, i kdyï to není vïdy pravidlem, je vy - ího, kdeïto Guarneri je temnûj ího zabarvení. âili má-li muzikant nebo objednatel takov poïadavek, lze mu ãásteãnû vyhovût. Mohu vám v ak fiíct, Ïe se mi je tû nikdy nevrátil nástroj, Ïe by hrál patnû. Muzikant si na nûj vût inou zvykne, a jestliïe je nástroj dobr, tak rozdíly nejsou takové, jak to je ve slovním vyjádfiení. Ale ve zvukovém jsou velice jemné, kdyï se dostanete do houslafiské soutûïe, kde se zkou í tfieba 120 nástrojû, tak je obtíïné rozpoznat, kter z nich je nejlep í, sedí tam nûkolik porotcû a rozdíly v jejich hodnocení b vají velké. Jaké se pouïívá dfievo? Balkánsk javor a umavsk smrk. Dfiíví se kupuje na speciálních pilách, které ho tûïí, nafieïou a houslafi si ho pak vybírá, aè je javorové nebo smrkové. Jsou to tzv. klíny, z nichï se ty desky vydlabou. Krk, luby a spodní deska jsou z javoru a vrchní deska je smrková tzv. rezonanãní dfievo. Já jsem jednou jel na umavu a koupil si tam palky, dfiel jsem se s tím a pak jsem je na chalupû spálil, protoïe to bylo vevnitfi patné, byly tam suky, smolníky, tûpiny, nedalo se z toho vybrat. To se pozná, aï kdyï dfievo nafieïete, jestli je, nebo není schopné mistrovského nástroje. Co je pfii stavbû houslí nejdûleïitûj í? V echno. (smích). Poãínaje dfievem, kdyï si vyberete patné dfievo, tak se na nûm mûïete dfiít, jak chcete, tak nedostanete stoprocentní v sledek. Pozná se to aï pfii práci, jednak kdyï ho vezmu do ruky, jeho vahou a hlavnû odkud je, tzn. lokalita. Kdybych vzal dfievo tfieba z Krkono, tak z nûho dûlat housle nemûïu, byè by bylo jakkoliv hezké, protoïe není rezonanãní âím to je? PÛdou a podnebím. Ten smrk je tent Ï jako na umavû. KdyÏ vezmu semínko ze umavy a zasadím ho v Krkono ích, tak mi z toho nevyroste rezonanãní dfievo. Ale zasadím-li semínko z Krkono na umavu, tak je pravdûpodobné, Ïe z nûj naroste lehké dfievo. PonûvadÏ tam hodnû pr í, je tam teplo, dfievo rychle roste, nestaãí do sebe natahat tûïké minerály jako nûkde jinde. A co dál je dûleïité? Pak pfiijde práce. Musíte vûdût, jakou má dfievo specifickou váhu, jakou má sílu desek, pfii práci zjistíte, kolik vydrïí, jakou má tlou Èku, protoïe deska je uprostfied nejsilnûj í a zeslabuje se ke krajûm, i kdyï je klenutá. A to se musíte vcítit do dfieva a nauãit se to poznávat. Pak záleïí na fiemeslné zruãnosti, aby housle trochu vypadaly. Potom pfiijde lakování, nûkdy se mu fiíká ãarovné. patn m lakem mûïete housle zkazit a dobr m je mûïete podpofiit. Nûkdo si laky vafií sám, já si je kupuji ve specializované firmû v Nûmecku, kde je bral uï mûj otec. A to je v e? Pak uï jen dobré struny a dobr houslista. To je v echno, co housle potfiebují. Po stránce vizuální existují moïnosti identifikace nástroje, tzn., Ïe mám urãit rukopis a má ho mûj kolega, mûl ho i mûj otec. Dfiíve byly rukopisy dané i národem, tzn., byly nûmecké housle, italské, ãeské, francouzské. Dnes uï to tak není, protoïe se hodnû cestuje po svûtû, tak se z toho stává univerzálnûj í nástroj. Tady tfieba vidíte housle, které mají vevnitfi cedulku Amati KdyÏ je houslafi otoãí, tak vidí: tohle v echno, ta hru ková hlaviãka, to na houslafie kfiiãí, to dûlal âech, protoïe to je rukopis. Pro laika to má tvar úplnû stejn jako nové housle, jenom jsou otluãené, odfiené. Ale já vidím, Ïe to v echno, to zapu tûní páskû je ãeská práce. Tady je tû b val palek, tenhle uï je nov, tohle je pûvodní, to v echno musí houslafi vidût. (Pokraãování na str. 4)

4 strana 4 LÁZE SKÉ LISTY 26. ãervence 2007 Umûlec se nemusí a nemá podbízet Va e publikace Písniãky z malífiovy palety s CD vy la k 60. v roãí úmrtí malífie JoÏi Uprky v roce V Luhaãovicích jste stejnojmenn pofiad uvedli letos k 60. v roãí úmrtí Du ana Jurkoviãe. Vidíte v tom symboliku? S jak mi pocity jste vystoupili v LázeÀském divadle? âlovûk mûïe nalézt symboliku skoro ve v em. Pfiedstavení v Luhaãovicích moïná nepfiedvídan m fiízením osudu znovu pfiipomnûlo dva velikány, které v jejich dobû pojil pfiátelsk vztah. Ostatnû Jurkoviãovo jméno mi padne na mysl vïdy, kdyï vidím jím pfiestavûnou pradûdovu vilu v Hroznové Lhotû Jak jste hledali klíã pro v bûr obrázkû J. Uprky a lidov ch písní? Primární snahou bylo publikovat nepfiíli známé obrazy, ilustrace, skici nebo tfieba grafiku, která je v Uprkovû tvorbû podle mého neprávem ponûkud opomíjená. K nim jsem potom hledala 9letá Aniãka zpívá se souborem pfii vánoãních koncertech a potfiebují-li dûtsk hlas (anebo kdyï ji nemá kdo hlídat) písniãky, korespondující textem, obsahem, v znamem. V nûkolika málo pfiípadech byl ov em také postup opaãn byla písniãka (zapsala jsem ji z otcova nebo dûdova podání), pak bylo zapotfiebí vybrat související obrázek. Èastné bylo také namluvení komentáfie (dnes jiï neïijícího) herce Lubora Toko e, kter také maloval. PÛsobil velmi autenticky. Jaká s ním byla spolupráce pfii pfiípravû CD? Pan Toko byl neuvûfiiteln. Jeho skromnost, vstfiícnost a profesionalita mû naprosto odzbrojily. Navíc aï pfii klidném povídání u kávy po skonãení natáãení mi prozradil, Ïe jako mal kluk do Hroznové Lhoty jezdil a JoÏu Uprku osobnû poznal. Objevila jste nûco nového (tfieba pro svou práci) pfii studiu rodinné dokumentace? Souãástí Jurkoviãov ch dnû, jejichï vzpomínkov program byl pfiipraven k 60. v roãí úmrtí architekta Du ana Jurkoviãe, byl i komponovan pofiad Písniãky z malífiovy palety, kter m publikum v LázeÀském divadle nadchla Cimbálová muzika Danaj StráÏnice a její hosté. Za vzpomínkou na v znamného malífie JoÏu Uprku, kter byl pfiítelem Du ana Jurkoviãe a mûl podobnû jako on úzk vztah k Luhaãovicím, stojí Magdalena Múãková, Uprkova pravnuãka z otcovy strany. Na spoleãenském setkání v Domû Bedfiicha Smetany jsme se domluvily na rozhovoru. Na uprkovském projektu jsem strávila více neï dva roky. Samozfiejmû byly obohacující. Kromû nov ch, do té doby pro mû neobjeven ch dûl, skuteãností, souvislostí apod. jsem se jeho Ïivotní i umûleckou cestou jenom utvrdila v pravdû, Ïe kum t fi se nemusí a nemá podbízet. Jste umûleckou vedoucí CM Danaj, hrajete na cimbál, zpíváte spolu s vámi manïel a i 9letá dcera Aniãka. Kdy skupina vznikla a o co se snaïí? Pfiipravujete nûco nového? StráÏnická cimbálová muzika DANAJ v pfií tím roce oslaví své dvacetiny. Za ta léta hrajeme v personálnû témûfi nezmûnûné podobû. Muzikou tû íme sebe, snaïíme se jí oslovit druhé a já si moc váïím toho, Ïe jako jedna z mála moravsk ch muzik nefungujeme na (Pokraãování ze str. 3) To je restaurátorská práce popraskaná vrchní deska se musí sejmout, musí se to rouby stáhnout, zaklíïit a pak se zajistí ty praskliny mal mi palíãky. Tady je tzv. basov trámec, kter vyztu- Ïuje desku pod strunou G, sem se pak dává kolíãek, kterému se fiíká du e, ten zas drïí kobylku pod païiãkou struny. Za prajcuje se tam, není ani zaklíïená, ani za roubovaná, je tam jenom daná. To je vûc stará nûkolik století. Baví vás restaurátorská práce stejnû jako stavba nového nástroje? Baví mû oboje, jsem uï 12 let v dûchodu a pofiád je tû nekrmím holuby. Dûlám dál. Hlavnû restaurátorskou práci, ale pak si pfiipravím dfiíví a odjedu na chalupu na 3-4 nedûle a tam postavím nov nástroj. Nûkdy i dfiív, ponûvadï tam dûlám od rána do veãera, bez vyru ení. Hrajete vy ãi hrál nûkdo u vás v rodinû na housle? Jak k nim máte vztah? Není takov, jak by si lidé pfiedstavovali. Umím si nástroj vyzkou- et, ale neumím na nûj hrát. ProtoÏe umût hrát, kdyï vám sem chodí lidé jako V. Hudeãek, to ne. Neumûl ani mûj otec. KdyÏ máte 8-10 hodin ty housle v ruce, tak pfiijít domû a je tû na nû 2-3 hod. dennû cviãit, k tomu mít rodinu, to by ne lo. Zajímavé je, Ïe si tady v dílnû nemûïu pustit klasickou hudbu, ponûvadï bych pfii ní nemohl pilovat, fiezat. Jsem zvykl komerãním základû. Îivot vût inu z nás odvál daleko od StráÏnice, kde si chlapi úspû nû budují své profesní kariéry, pfiesto se ze Îìáru nad Sázavou, Bratislavy, Strání, Nového Poddvorova nebo Kyjova co ãtrnáct dní sjíïdíme k pravideln m zkou kám. Neztratili jsme chuè tvofiit, uãit se. Spolu s na í K. Vávra: Jsou chvíle, kdy... Malou taneãní skupinou uï devût let pfiipravujeme ve stráïnickém kulturním svatostánku kaïdoroãnû o Velikonoãní nedûli premiérov pofiad. Také na e 20. v roãí chceme oslavit premiérov m pofiadem a novou deskou, vûnovanou botaniku a národopisci Vladimíru Úlehlovi, na které právû pracujeme. poslouchat ji v koncertním sále a tady si pou tím jen rádio jako kulisu. UdrÏuje se stále tradiãní postup, nebo jsou moïné i inovace? Zaãínají jiné materiály. Dfiíve byly napfi. struny jenom stfievové, dnes se dûlají nylonové. Ale, co se t ãe houslí, moc nového není. Musíme pouïívat pofiád vodou rozpustn klih, kdybychom pouïívali syntetická lepidla, tak housle uï nikdo pfii opravû nerozebere. Navíc klih se vodou umyje a laku neu kodí, kdeïto aceton by ho poniãil. TakÏe po této stránce se toho moc mûnit nedá. KdyÏ jsem byl v italské Cremonû, kde je v muzeu Stradivariho dílna, fiíkal jsem si, sem kdybych si sedl, tak mûïu hned dûlat. PonûvadÏ v echno to náfiadí se od té doby moc nezmûnilo. A co cena houslí? Stavím nástroje ze dfieva, které koupil mûj otec ve 30. letech, je tû pfied válkou. Kdybych mûl v ak ve - ker materiál nakupovat dnes, ve stáfií schopném opracování, tak bych ho uï nesehnal. Já jsem zase musel pro svého syna v 70. letech nakoupit dfiíví, které jsem rûznû vozil do âech. Celníci si klepali na ãelo a fiíkali: My to vyváïíme v kmenech ven a vy nám to v tfiískách vozíte zpátky. Odpovídal jsem: To víte, kaïd je nûjak pra - tûn. Kdyby vûdûli, co to stojí, tak by mi to proclili a já bych se nedoplatil. Navozil jsem synovi dfiíví na nástroje, které teì bude dûlat po tûch 30 letech. Dfievo musí zrát od 25 let v e. Minimálnû 25 let musí mít spodek, vr ek je mûkãí, ten uï po 15 letech mûïete zpracovávat. Jediné, co musíme dokupovat, jsou struny, kolíãky, struník, podbradky, ponûvadï na to jsou specializované firmy. Jinak si na houslích dûláme úplnû v echno, od tfiísky poãínaje aï po nalakování. eknûte mi, co vám to pfiiná í? Je to tvofiivá práce, nikdy nevíte, jak to dopadne. Je to práce, se kterou se musíte piplat, protoïe kdyby se vám to dfievo roz típlo, tak to mûïete zahodit. Pak kdyï skonãíte, musí housle vypadat a navíc musí hrát. TakÏe mám radost, kdyï je nástroj hotov a nûkomu dûlá radost. A na co jste nejvíc py n? Víte, jsou okamïiky, tfieba kdyï vám Hudeãek fiekne, Ïe moje nástroje jsou jako víno, Ïe léty zrají. Taky mûj nástroj vyhrál v soutûïi v Bulharsku zlatou medaili za zvuk a pak mi pfii el za 14 dní nûmecky psan dopis. Jeden profesor z poroty mnû psal, Ïe v Ïivotû takov zvuk nesly el, Ïe si myslel, Ïe to jsou italské housle. To jsou chvíle, kdy ãlovûk ví, Ïe to nedûlal zbyteãnû. Jinak jsem py n, Ïe jsem vychoval syna, Ïe na e rodinná tradice bude pokraãovat dál. Tomá má taky syna, vnuk je zatím 5let, velice rád zatlouká hfiebíky, je manuálnû zruãn, také zaãne na nûco hrát. Tak uvidíme, co bude za let Marta KOZÁNKOVÁ

5 26. ãervence 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 5 K odkazu malífie JoÏi Uprky se hlásily i Luhaãovice Na sobotní program Písniãky z malífiovy palety byla pozvána i MUDr. Eva Nováková z Brna, vnuãka v znaãného malífie JoÏi Uprky. Po jeho skonãení jsem si s ní na spoleãenském setkání, jeï probûhlo na terase Domu Bedfiicha Smetany, popovídala. Prozradila mi, Ïe pûsobila cel Ïivot jako dûtská lékafika v Brnû a po skonãení pracovní dráhy se stará o nemocnou dceru a doplàuje kartotéku díla JoÏi Uprky. A mnoho dal ího... Jak se vám líbil dne ní veãer v Luhaãovicích? Velice se mi líbil, protoïe Luhaãovice ráda nav tûvuji, bohuïel v posledních letech uï ménû, patnû se mi chodí. Ale strávila jsem tu dlouhou dobu v léãebnû pfied a po operaci Ïluãníku. Pak jsem tady byla 2x jako diabetiãka ve Vítkovû, vzpomínám na doktora Sklenáfie z Rousínova, kter tu pûsobil. Moc se mi tady vïdy líbilo. Ale také dûdeãek zde byl hroznû rád, ãasto tu trávil ozdravné pobyty, bydlel ve vile Jestfiabí a chtûl se tady dokonce na stáfií i usadit. S redaktorem Pozoru Josefem Sm kalem, spoluïákem z Olomouce, spfiádali plány na koupi nûjakého domku v Luhaãovicích. Ale díky synovi, kter ho zlákal z Klobu ic nazpût do Hroznové Lhoty, k tomu nedo lo. Pamatujete si na dûdeãka z dûtství? BohuÏel moc málo, protoïe jsem se narodila, kdyï mu bylo 60 rokû, byla jsem dárek dcery BoÏeny k jeho narozeninám. S dûdeãkem jsem byla v kontaktu v pfied kolním vûku, jezdili jsme za ním do Klobu ic, kde jsme trávili prázdniny. A pak aï jsem byla na stfiední kole v Brnû, kam jsme se pfiestûhovali ze Znojma, jsme dûdeãka nav tûvovali v sanatoriu a procházeli se s ním v tamním parku. TakÏe velké vzpomínky na dûdeãka nemám, protoïe z pfied kolního vûku si je uï skoro nepamatuji, a pfied maturitou jsem byla zaneprázdnûná kolními povinnostmi, takïe jsem nemohla dûdeãka tak ãasto nav tûvovat a zavádût s ním debaty. Jen v r jsem byla na prázdninách ve Francii, kde jsem nav tûvovala Louvre a dal í obrazárny, tak jsem po návratu referovala dûdeãkovi a on byl velice spokojen, Ïe se mnû líbili impresionisté. BohuÏel jsem s ním nemohla zavádût odbornûj í hovory o umûní, co si myslí napfi. o moderním umûní apod., sám byl ãástí své tvorby impresionista a ãástí realista. Jak dnes vypadá domek v Hroznové Lhotû? patnû, je to skoro ruina, dûdici se o nûj nestarají, ponûvadï si postavili vlastní domy. Zdûdil ho nejstar í syn str ce Jana, JoÏka, kter je akademick medailér, dûlal napfi. návrh na na i desetikorunu. A ten nemá zájem ani technick smysl, aby zafiizoval opravy, takïe to tam chátrá, coï je mi líto. Jednu dobu jsem navrhovala, Ïe bych jim pomáhala i finanãnû, aby se to dalo dohromady. Ale odmítli to, nevím proã, a tak to zûstalo ve patném stavu. PfiestoÏe to tam bylo moc hezké, vidûli jste tu vilu, kterou navrhl Jurkoviã, i v dne ním pofiadu. Byly tam skleníky, nûkolik zahrad, vpfiedu i vzadu, bylo to hezké hospodáfiství. Obrazy J. Uprky mají potomci ãi jsou v Národní a jin ch galeriích? Po dûdeãkovû smrti si str c Jan vzal skoro v echno a mamince dal jen povinn díl, takïe obrázky, které dostala maminka, mám nyní já. UÏ jsem je dala dcefii a vnukûm, ale mám je pofiád v bytû, protoïe mû nechtûjí o to pfiipravit, Ïe jsem zvyklá v tom prostfiedí Ïít. Ale obrazy, které mûl str c Jan, pak byly zabaveny a byly v rûzn ch galeriích ve Zlínû a Hodonínû. V Národní galerii jsou asi obrázky, které tam lidé vûnovali, anebo které galerie koupila, ale myslím, Ïe koupila moc málo, protoïe praïská galerie o dûdeãka moc zájem nemûla. Je to zajímavé, protoïe Francouzi jmenovitû slavn sochafi A. Rodin ho tak oceàovali. Napsal pak po náv tûvû Hroznové Lhoty nad enou kritiku, Ïe kdyby si francouz tí umûlci vzali pfiíklad z toho cizince, kter tak krásnû namaloval a vystihl svûj rodn kraj. Neuznání Prahou zaïil i Leo Janáãek, odmítání moravsk ch umûlcû bylo asi pravidlem. Je to pravda. Já jsem v ak Janáãka uï moc nezaïila, kdyï v r zemfiel, tak mi bylo 6 rokû. Ale zpívala jsem s moravsk mi uãitelkami, vzaly mû mezi sebe, protoïe jsem uãila nûmãinu na kole sekretáfiek. Dirigent Bfietislav Bakala mû sly el zpívat v rozhlase s cimbálovou muzikou Jaromíra BûhÛnka, kde jsem zpívala sólovû alt, a tak mû pfiijal do Sboru moravsk ch uãitelek, kde jsem pûsobila fiadu let. Jinak Leo Janáãek napsal operu Osud, která je málo hraná, a vystupuje v ní taky malífi, coï je mûj dûdeãek. A jedno její jednání se odehrává na kolonádû v Luhaãovicích. Ano, potkal se s dûdeãkem právû tady v Luhaãovicích, a ten ho inspiroval k postavû umûlce. Dafií se udrïovat odkaz dûdeãka? V Americe Ïije sbûratel, kter sbírá dûdeãkovy obrazy, ale myslím, Ïe má 2/3 falzifikátû. ProtoÏe PraÏáci dûdeãkovi po kolorové stránce vûbec nerozumí, nepoznají, Ïe je to falzum, a tak on tady nakoupil spoustu vûcí, které nejsou pravé. V poslední dobû se v ak kontaktoval s dal ím sbûratelem, kter zaloïil Galerii JoÏi Uprky v Praze, a ten mu nyní radí. Dr. Va át pochází z Moravy, takïe má smysl pro umûní moravsk ch umûlcû, sbírá i jiné malífie, nejen dûdeãkovy obrazy. Zaãal s dûdeãkov mi originály a odkoupil pak hodnû obrázkû i od mého synovce, kter mu prakticky v echno prodal. Nemrzí vás to trochu? Ne, protoïe si fiíkám, Ïe galerie v Praze je hodnû nav tûvovaná a nese jméno Katarína: Spolek architektû Slovenska vyhlásil u pfiíleïitosti 60. v roãí úmrtí D. Jurkoviãe rok 2007 Rokem Du ana Jurkoviãe, bûhem nûhoï uspofiádá nûkolik akcí. Nejv znamnûj í bylo udûlení nejvy ího státního vyznamenání PribinÛv kfiíï I. tfiídy, kter udûlil prezident republiky Ivan Ga paroviã D. Jurkoviãovi in memoriam v lednu. Potom probûhlo nûkolik men ích akcí, z nichï poslední byla prohlídka ménû znám ch dûl D. Jurkoviãe v Modré. Zúãastnila jsem se tohoto zájezdu po dûdeãkov ch realizacích v Modré, kde dûlal rekonstrukce, stavûl cel blok obytn ch domû i nûkolik náhrobních kamenû na hfibitovû v Pezinku, Modré a v Králové, protoïe v Modré a Králové Ïila jednu dobu ãást jeho rodiny. Spolek architektû dále usiluje o umístûní pamûtní desky ve kole ve Vídni, kde dûdeãek studoval. A rok vyvrcholí v listopadu pfii udûlování nov ch Cen Du ana Jurkoviãe. Eva: UÏ dlouho jsme se tû ili, Ïe se bude nûco dít, protoïe celé na e mládí se o dûdeãkovi buì nehovofiilo, nebo jen potichu. Teì se to v ak po r zmûnilo a trochu pohnulo, probûhly i v stavy v Bratislavû. Ale jak jsem dûdeãka, takïe to ukazuje, Ïe pfiece jenom je tam o nûj zájem Marta KOZÁNKOVÁ Poznámka: V dopise doktorka. Nováková je tû sdûlila, Ïe JoÏa Uprka pro doktora Franti ka Veselého v r namaloval akvarel Vlãnovjánka, jehoï obrázek pouïil Vesel jako etiketu pro aratici. V r dále namaloval plakát pro luhaãovické láznû, na kterém je Vlãnovjanka se dïbánkem a jsou tam uvedeny prameny Vincentka, Janovka, Amandka a Aloiska vã. dal ích údajû. Mezi kolorovan mi kresbami objevila Îenu z Luhaãovic v dlouhém koïichu z r a Îeny z Luhaãovic v krátkém koïí ku a Îenu z Pozlovic v krátkém koïí ku z r Radost Jurkoviãov ch vnuãek Na vzpomínkov program k 60. v roãí úmrtí Du ana Jurkoviãe byly pozvány i vnuãky slovenského architekta Katarína Salayová (vpravo) a Eva Jurkoviãová, které po sobotním pofiadu v LázeÀském divadle LL svûfiily: vám jiï fiíkala, âe i a Moravané vûdí o dûdeãkovi o mnoho víc neï Slováci. Katarína: Mûli jsme pocit, Ïe si ho víc povaïují, proto nás o to víc potû- ilo, Ïe si to koneãnû i na Slovensku uvûdomili, Ïe je tu osobnost, kterou bychom mûli uctít i my na Slovensku. Eva: Jinak sem urãitû pfiijedu zase v srpnu. Ubytuji se v Jurkoviãovû domû a tû ím se hlavnû na bazén a masáïe. Doufám, Ïe mi bude pfiát poãasí, abych si zajela i na zajímav v let. UÏ se nemohu doãkat. Katarína: Já jsem tu byla loni v záfií a vûbec jsem nemyslela, Ïe ani ne do roka se sem znovu vrátím. Je to pro nás skuteãnû záïitek, ne lázeàsk, ale osobnû-pocitov, Ïe se tu setkáváme s pracemi dûdeãka. Eva: Tû í nás, Ïe hodnû lidí o tom ví. Navíc se o to Luhaãovice tak pfiíkladnû starají.

6 strana 6 LÁZE SKÉ LISTY 26. ãervence 2007 LázeÀské tamtamy aneb Ze spoleãnosti K lesku osobností, jeï vyuïily pohostinství Lázní Luhaãovice, zb vá je tû doplnit, Ïe v mûsíci dubnu Luhaãovice nav tívil proslul dirigent Sir Charles Mackerras, kter je velk m obdivovatelem Leo e Janáãka a uvádûní jeho díla ve svûtû. Do oblíben ch lázní velkého skladatele si odskoãil mezi koncerty ve Vídni a na PraÏském jaru, v t dnu od 7. do 14. dubna ob val apartmá LH JurkoviãÛv dûm. Slavného dirigenta, kter hovofií ãesky díky tomu, Ïe studoval v Praze u Václava Talicha, zajímaly Janáãkovy stopy v Luhaãovicích. V tfiídenním programu Jurkoviãov ch dnû byl i hudebnû literární veãer Blízká setkání, na nûmï v LázeÀském divadle (29. ãervna) ãetli své pfiíspûvky spisovatelé, ktefií se v Luhaãovicích zúãastnili svého jiï 10. mezinárodního setkání. Slovensk velvyslanec v âr Ladislav Ballek, jenï pfievzal nad setkáním âechû a SlovákÛ, k nimï se pfiidali Poláci, Raku ané a Nûmci, zá titu, ãetl své fejetony vûnované Luhaãovicím. Mj. Eva KantÛrková pfieãetla úryvky ze své vzpomínkové kníïky povídek a písniãkáfi Jifií Dûdeãek, pfiedseda ãeského PEN klubu, veãer osvûïil sv mi písniãkami. Leto ní rokování bylo zamûfieno na literární kritiku. V t dnu od 30. ãervna do 5. ãervence ãerpalo moudra od star ích a zku enûj ích autorû 20 mlad ch lidí, ktefií se zúãastnili Literárních Luhaãovic. Pfiedná ky, semináfie, autorská ãtení i dal í doprovodn program mladé generaci budoucích tvûrcû ukázal, jak na to. Svou subtilností se v LázeÀském divadle vyjímal hudebnû poetick veãer Hedvábné cesty (11. ãervence), jenï probûhl v rámci DnÛ francouzské kultury ve Zlínském kraji Ve Francii Ïijící ãeská v tvarnice Daniela Folt nová, která jej pfiipravila, na nûj pozvala své francouzské pfiátele hobojistu Herberta Lashnera a kytaristu Christiana Chanela a hereãku zlínského divadla Helenu âermákovou, která ãetla úryvky z knih Citadela od Antoina de Saint-Exuperyho a MuÏ, kter sázel stromy od Jeana Giona. (âtenáfii LL se mohou tû it na rozhovor). Zámecké turné absolvoval Dívãí saxofonov orchestr Luhaãovice v ãervenci - Ro tejn, Telã, JindfiichÛv Hradec a Kamenice nad Lipou. V srpnu dívky v ãerven ch vestiãkách ãekají koncerty v Rájeck ch Teplicích na Slovensku, polské Ustroni, ale usly í je i posluchaãi na LázeÀském námûstí (30. srpna). ma Blahopfiejeme K srdeãnému blahopfiání zamûstnancûm a. s. Láznû Luhaãovice, ktefií v prvním pololetí leto ního roku oslavili svá Ïivotní jubilea, se pfiipojují i LázeÀské listy. S ostatními gratulanty dodateãnû pfiejí v em jubilantûm jen to nejlep í, dobré zdraví, hodnû tûstí i optimismu. Annû Sedláfiové, pomocnici v kuchyni ve Spoleãenském domû, která je zamûstnaná v a. s. Láznû Luhaãovice od Marii Martincové, servírce v Dûtsk ch léãebnách, ( ) Alenû Rozehnalové, pokojské v LH Palace, ( ) Marii Jankov ch, vrchní servírce ve Spoleãenském domû, ( ) Eli ce Vaculové, kuchafice ve Spoleãenském domû, ( ) Zdence ezníãkové, pomocnici v kuchyni v LH Palace, ( ) BoÏenû Koãendové, pomocnici v kuchyni v LH Morava, ( ) Marii Sedláfiové, kuchafice v Dûtsk ch léãebnách, ( ) Radomífie Miku ové, cukráfice v LázeÀské cukrárnû, ( ) Annû Luke ové, kuchafice v LH Palace, ( ) Alenû Va kûjové, pokojské v LH Palace, (( ) re Ze Ïivota a. s. NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnû Generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva a. s. Láznû Luhaãovice Ing. Josef KrÛÏela, CSc., kter se stal Podnikatelem roku Zlínského kraje 2006, srdeãnû dûkuje v em, jeï mu k udûlení tohoto ocenûní blahopfiáli. SdruÏení podnikatelû Zlínského kraje jej odmûnilo tímto titulem za v znamn pfiínos v oblasti lázeàství a cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Pod zá titou LH Morava probûhla 15. ãervna ozdravná akce. Klienti a. s. Láznû Luhaãovice mûli bûhem ní moïnost bezplatnû zjistit nejen svou váhu a BMI, ale také pomûr tuku a vody v tûle. VyuÏilo jí na 60 zájemcû, kter m radili a pomáhali fyzioterapeut Stanislav Ku nierik a nutriãní terapeutka Olga Zbofiilová. Pro velk ohlas se bude akce bûhem léta je tû opakovat. Vyznavaãi cykloturistiky z fiad lázeàsk ch hostû jistû ocenili zfiízení úschovny kol na LázeÀské poliklinice. Svá kola tak mohou od leto ního ãervence odloïit do uzamãené prostory, která se nachází vedle vstupu do zdej í restaurace. re Pfiedstavujeme Vám LázeÀ tí hosté, ktefií se vracejí pravidelnû do LH Palace, znají subtilní, ochotnou a usmûvavou Jitku Koneãnou, která jim v e kolem ubytování vïdy zafiídí, spí e pod jejím dívãím jménem Kostková. Zaãátkem ãervence oslavila jiï 10 let od nástupu do a. s. Láznû Luhaãovice. Jitka pochází z Bojkovic, ale v Luhaãovicích vystudovala 5let obor management obchodu na zdej í Stfiední odborné kole. Hned po maturitû nastoupila do ubytovací kanceláfie na fieditelství Lázní, dnes Oddûlení marketingu a prodeje. Od r pfievzala zodpovûdnost za ubytování hostû v LH Palace. Jejím denním chlebem je kontakt telefonick, písemn a v poslední dobû stále ãastûji elektronick s lázeàsk mi hosty coby pacienty zdravotních poji Èoven (komplexní i pfiíspûvkové lázeàské péãe), ale i tuzemsk mi samopláteck mi a zahraniãními klienty ãi úãastníky speciálních pobytû, ktefií preferují právû LH Palace. Je na ní, aby zjistila termíny i dal í poïadavky budoucích i stál ch hostû 4hvûzdiãkového hotelu s 230 lûïky a moderním balneoprovozem. Po domluvû s hosty provádí telefonickou rezervaci daného pokoje do urãitého data, poïádá zájemce o písemnou objednávku ( em, faxem, po tou), kterou potvrdí a stanoví datum úhrady (bankovním pfievodem ãi zaslanou po tovní poukázkou). Po úhradû pfiedává korespondenci s poïadavky a evidenãní kartou hosta recepci hotelu, která jiï pfiipraví ostatní náleïitosti nástupu vã. ãasování procedur. Na konci mûsíce potom vypracuje podklady pro vyúãtování lázeàské péãe se zdravotními poji Èovnami. Odmûnou za práci, která ji v mladém kolektivu 7 kolegyà velice baví, je spokojen host, kter si s podûkováním objednává hned dal í termín pobytu. S manïelem Jifiím Ïijí v rodinném domû v Luhaãovicích a k zálibám patfií sport jako tenis, koleãkové brusle, pû í turistika v létû, lyïování v zimû, ale i ãetba, náv tûva kina ãi divadla. Foto archiv Radí Vám nutriãní terapeutka Po malé odmlce si zopakujeme cyklus k redukci hmotnosti a zaãneme základním programem. V pfií tích ãíslech se zamûfiíme na to, jak shodit nûjaké to kilo, kdyï uï se nám nabalují komplikace a zdravotní pfiekáïky. Základem je, Ïe pfiíjem energie musí b t niï í neï v dej energie. Nic na tom nezmûní koktejly, náu nice ani diuretické ãaje na sníïení váhy. Chce to pevnou vûli. Zaãnûme od jednodu ích principû. Nauãme se správnû pít, a to minimálnû 2,5 lépe v ak 3 litry neslazen ch tekutin dennû. Nezapomínejme, Ïe káva a ãern ãaj se z pitného reïimu dokonce odeãítají. OdpusÈme si sladkosti, brambûrky, ara ídky ãi popcorny. Jakmile odbouráte pamlsky, zkuste omezit tuky a zv it pfiíjem zeleniny. Radûji se neuchylujte ãasto k ovoci, protoïe obsahuje velké mnoïství jednoduch ch sacharidû, které se rády ukládají do faldíkû. A dostáváme se k úpravû jídelního lístku. VymûÀte bílé peãivo za celozrnné, nauãte se konzumovat nízkotuãné mléãné v robky, vybírejte si libové maso (v echny druhy, nejen kufiecí a rybí), jezte pravidelnû v mal ch dávkách, zamezte pocitu hladu, neprojídejte se mezi jídly. KdyÏ bude krize nejvût í, odváïnûj í se nauãí pojídat zeleninu, ostatní zkusí müsli tyãinku. Vyh bejte se uzeninám a tuãn m s rûm. Nebojte se zkusit zafiadit nové potraviny lu tûniny, arabsk, celozrnn chléb, pita placky apod. A je tû jedno doporuãení, i kdyï se traduje, Ïe bez soli to není nikdy ono, platí, Ïe míà, b vá víc. Pfii redukci v ak nesmíme opomenout pohyb. Nemusí to b t hned maraton, ale kdo mûïe, tak musí zmobilizovat svûj musculus gluteus. Zkuste zaãít sviïnou chûzí. Nebojte se zad chat, ale nikdy nesprintujte tak, abyste nemohli uï mluvit. Nejlépe choìte ve dvou a povídejte si, tím neustále kontrolujete, Ïe máte správnou rychlost. Procházejte se tak aspoà hodinu 3x v t dnu. Mezi dal í vhodné pohyby patfií jízda na kole, bûïící pás, steper, cyklosteper a plavání. V kaïdé tûlocviãnû ãi fitcentru rádi poradí, jak a kde zaãít. Olga ZBO ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava V ãervenci oslavil své kulatiny Oldfiich Ka pafiík, dlouholet spolupracovník a. s. Láznû Luhaãovice, kter zaji Èuje ozvuãení a osvûtlení kulturních a spoleãensk ch akcí v LázeÀském divadle, na LázeÀském námûstí, ve Spoleãenském domû a v dal ích zafiízeních. LL blahopfiejí s ostatními.

7 26. ãervence 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 7 Jurkoviãovy Luhaãovice (sny a skuteãnost) Souãástí tfiídenního vzpomínkového programu k 60. v roãí úmrtí Du ana Jurkoviãe, jenï probûhl v Luhaãovicích 29. ãervna aï 1. srpna, bylo i otevfiení v stavy Jurkoviãovy Luhaãovice v hale Vincentky. Autorka námûtu a scénáfie PhDr. Blanka Petráková, vedoucí zdej ího Muzea Luhaãovického Zálesí, jeï se pro vefiejnost znovu otevfie v prostorách Mûstského domu kultury Elektra, zúroãila spoleãnû s Mgr. Ladislavou HorÀákovou nashromáïdûné podklady a vãlenila je do stejnojmenné publikace s podtitulem Sny a skuteãnost. Autorem v tvarné koncepce v stavy i grafického zpracování kníïky je Vladimír Petrák. Stejnû jako v stava na 11 panelech provází i publikace na 40 stránkách (vãetnû obsáhlého nûmeckého a anglického shrnutí a v ãtu architektov ch prací) Jurkoviãov m dílem v Luhaãovicích (realizovan m i jen plánovan m). Mapuje obû fáze v stavby zdej ích lázní, v ímá si také jeho soukrom ch realizací a zvlá tní pozornost vûnuje Jurkoviãovu (dfiíve Janovu) domu, jeho adaptaci i souãasné zdafiilé rekonstrukci. V obou nechybí struãná Ïivotopisná charakteristika i v ãet celoïivotní tvorby slovenského architekta, kter se zaslou- Ïil mj. i o to, Ïe Luhaãovice aspirují na zapsání jako první lázeàsk areál do Seznamu svûtového dûdictví UNESCO. V stava i publikace jsou doprovozeny mnoha dobov mi i souãasn mi fotografiemi, pohlednicemi a plány, jen koda, Ïe v kníïce nemohly b t vût ích rozmûrû. Publikace, kterou vydalo Mûsto Luhaãovice, je k dostání v obvykl ch prodejích. Festival Divadelní Luhaãovice LázeÀské divadlo, po F. Kafka: Listy Milenû - Divadlo Jána Palárika v Trnavû út O ãem sní Ïeny a o ãem sní muïi - Divadelní spoleãnost V Jámû Praha, hrají: V. Hybnerová, S. Ra ilov, S. Krobová, J. Reidinger st Století zázrakû - Divadlo Viola Praha, hrají M. Borová a M. König st Mauglí - Divadlo Polárka Brno (14 hod.) ãt Koncert, aneb Já vûdûl - Divadlo Semafor Praha, hrají J. Such a skupina Semafor pá Hello, Dolly! muzikál - Mûstské divadlo Zlín so Na konci duhy - Studio Dva Praha - hrají: H. Maciuchová, M. Mejzlík, T. Petfiík Doprovodn program: V stava scénografie J. Zavarského a M. âorby hala Vincentka ( ) Nejprodávanûj í Knihkupectví Blanky Leke ové Masarykova 185, Luhaãovice Beletrie 1. H. Pawlowská - Jak blbá, tak iroká 2. S. Calmanová - Deník patné matky 3. B. Nesvadbová - Bestiáfi Historické romány 1. W. Smith - eka bohû IV 2. J. Bauer - Záhada kamene mudrcû 3. A. Dumas - Madame Lafarge Literatura pro mládeï 1. L. Lanczová - Náhradní princ 2. E. Blytonová - Záhada zelené rukavice 3. T. Brezina - 13 modr ch koãek Akademie Václava Hudeãka hala Vincentka, po I. absolventsk koncert pá Vyhodnocení a závûreãn koncert LázeÀské divadlo, st II. absolventsk koncert ãt III. absolventsk koncert Pfiedprodej vstupenek CA Luhanka 9-12, 13-20, LH Palace-knihovna, LázeÀské divadlo út-pá hod. a 1 hod. pfied pfiedstavením Muzeum Luhaãovického Zálesí MûDK Elektra- otevfieno dennû po cel rok 9-12, hod. (kromû pondûlí) Kulturní program LázeÀské divadlo zaã. v st Koncert A. Gondolána pá Emigranti - divad. pfiedstavení, hrají: K. a M. Rodenovi Akademie Václava Hudeãka absolventské koncerty st Arazím z Fidlovaãky T. Töpfer, R.Tamchyna pá Souznûní - muzikálové duety P. Bfiínkové a J. JeÏka, J. Pazour klavír Divadelní Luhaãovice st Podívej, kvete rûïe - koncert R. Fi arové, A. Hanzl - akordeon, V. Biãík - klavír pá Semaforské inspirace K. Barochová, zpûv, J. Pazour, klavír Kolonádní koncerty zaã. v 16 hod. ãt Academic Jazz Band Pfierov ne Z operety do muzikálu M. Pillárová, J. Tola, M. Horáãková út Collegium A. Dvofiáka so Módní pfiehlídka Studia M (19 hod.) ne Big Band Zlín út Trubaãi zámku Kunín Hudební altán u Jestfiabí ãt Zlato a stfiíbro letní noci Camerata Brunae, P. Notová-soprán, M. Hammerle-baryton (zaã. ve 20 hod., za nepfiíznivého poãasí v Láz. divadle) ne Setkání muzikantû v Bíl ch Karpatech - koncert (10 hod.) ne KM Big Band KromûfiíÏ út LázeÀsk symfonick orchestr pá Folklorní soubor Malé Zálesí Luhaãovice ne Komorní soubor Coppelia ãt Dívãí saxofonov orchestr Luhaãovice Taneãní veãery Hotel Alexandria, Night Club ãt, pá, so od Knihovna Spoleãensk dûm út, pá hod. LH Palace po, st, ãt hod. Objednávka pfiedplatného LázeÀské listy Luhaãovice V roce 2007 vyjde je tû 5 ãísel, 1 ã. à 5 Kã, tj. celkem 25 Kã Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po tovní poukázka k úhradû, po tovné hradí vydavatel Pfiedplacené v tisky dodávejte na adresu: Program MûDK Elektra sál Rondo, zaã. v st Skandál na cestách - trawesti show Scandal Ladies st Není bratr jako bratr - recitál J. Kryla Taneãní veãery pfii dechovce zaã. v 19 hod. ãt StraÀanka ãt Vlãnovjané so skupina SURF - Eva a Va ek ãt StfiíbrÀanka ãt Bor iãanka A. Koníãka ãt MistfiíÀanka Kino MûDK Elektra zaã. v stfieda Bestiáfi (âr) ãtvrtek a pátek Edith Piaf (Fr., VB, âr s tit.) sobota a nedûle Kletba zlatého kvûtu (âína s tit.) stfieda a ãtvrtek Zápisky o skandálu (VB, USA s tit.) sobota v a nedûle (i v 16 hod.) Vratné láhve (âr) stfieda Barevn závoj (USA, â. s tit.) ãtvrtek a pátek Vdá se a basta! (USA s tit.) pátek v 16 hod. Mûsíãní pohádka (âr, SR) sobota a nedûle Taxi 4 (Fr. s tit.) stfieda Zodiac (USA s tit.) ãtvrtek a pátek Goyovy pfiízraky ( p., USA s tit.) sobota a nedûle v 16 hod. Harry Potter a FénixÛv fiád (VB) sobota a nedûle Roming (âr, Rum., SR) úter a stfieda Smrtonosná past 4.0 (USA s tit.) ãtvrtek a pátek Cesta bojovníka (USA s tit.) Zmûna programu vyhrazena Od ãísla: Jméno a pfiíjmení: Ulice, ãíslo domu Obec, mûsto + PSâ Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce: LázeÀské listy Luhaãovice LázeÀské nám. 436, Luhaãovice

8 strana 8 LÁZE SKÉ LISTY 26. ãervence 2007 LUHANKA Luhaãovická cestovní a informaãní agentura Nabídka polodenních zájezdû srpen 2007 RoÏnov pod Radho tûm NÁ TIP sobota Náv tûva Vala ského mûsteãka v pfiírodû, kde probûhne Starodávn jarmark s ukázkami tradiãní v roby lidov ch fiemeslníkû a krajov mi specialitami. Exkurze ve v robnû dekorativních svíãek s moïností nákupu. Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã Vizovice stfieda Náv tûva umûlecké sklárny a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu a obrazû. V zámecké ãokoládovnû moïnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochut. 219 Kã Buchlovice, Velehrad ãtvrtek a nedûle Prohlídka barokního zámku a zámeckého parku. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín a hudbou. Plná cena 289 Kã, bez ochut. 249 Kã, seniofii 279 Kã, seniofii bez ochut. 239 Kã RoÏnov pod Radho tûm NÁ TIP sobota Náv tûva Vala ského muzea v pfiírodû - pfii pfiíleïitosti Mezinárodního festivalu slovenského folkloru Jano íkûv dukát. Exkurze ve v robnû dekorativních svíãek s moïností nákupu. Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã StráÏnice ãtvrtek a Náv tûva dílny na v robu modrotiskov ch pláten s moïností nákupu v podnikové prodejnû. Náv tûva Muzea vesnice jihov chodní Moravy. Plná cena 259 Kã, seniofii 239 Kã BaÈÛv kanál, StráÏnice nedûle 5. 8., sobota a Prohlídka Zámeck ch vinn ch sklepû s ochutnávkou vín. Dvouhodinová plavba po BaÈovû kanálu. Plná cena i seniofii 359 Kã, bez ochutnávky 319 Kã Vizovice stfieda 8. 8., a Náv tûva v robny Vizovického peãiva a prohlídka barokního zámku se sbírkou porcelánu a obrazû. V zámecké ãokoládovnû moïnost nákupu. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena 259 Kã, bez ochut. 239 Kã, seniofii 239 Kã, bez ochut. 219 Kã POMÒCKY. ANAK, AORIST, IDELER, PEJA. DùTSKÁ HRA EVROPAN PLANETKA MOJE TRUMFOVÉ KARTY SUD OBAL NA ÍPY NECHODITI OBYTNÁ ST ECHA KromûfiíÏ nedûle a stfieda Náv tûva mûsta naz vaného Hanácké Atény jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick ch slohû. Prohlídka Arcibiskupsk ch zámeck ch sklepû s v kladem a ochutnávkou nebo náv tûva Arcibiskupského zámku, voln ãas muzea nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochut. 229 Kã, náv tûva vinn ch sklepû 209 Kã Bojnice NÁ TIP ãtvrtek (celodenní zájezd) Náv tûva zámku Bojnice. MoÏnost prohlídky ZOO nebo koupání ve venkovním termálním bazénu Bojnick ch lázní. Plná cena i seniofii 439 Kã Odjezd: 8.00 Luhanka, 8.05 hotel Praha, 8.10 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: hod. Trenãín ãtvrtek Prohlídka monumentálního trenãínského hradu, dominanty mûsta a celého okolí. Upozornûní: hostûm s váïn mi pohybov mi problémy prohlídku hradu nedoporuãujeme. Plná cena 289 Kã, seniofii 249 Kã ZOO Le ná nedûle Náv tûva zoologické zahrady s mofisk mi akvárii, terárii a novou tropickou halou Yucatan a moïností prohlídky zámku se sbírkou porcelánu a nábytku. Plná cena 209 Kã, seniofii 199 Kã Odjezd: Luhanka, hotel Praha, hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: hod. Informace a objednávky: LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, Luhaãovice, luhanka@lazneluhacovice.cz, tel , fax , otevfieno dennû: 9-12, hod. ZNAâKA OSMIA DOVEDNOST (ZASTARALE) ECK STRUNN NÁSTROJ SARMAT ZPùVNÍ TùLESO KOâOVNÍK âínské ÎENSKÉ JMÉNO PTÁCI (LATINSKY) NOSIT ZAâÁTEK TAJENKY OSOBNÍ ZÁJMENO EGYPTSKÉ BOÎSTVO KUJN NEROST ASIJSK VOZÍK BODNÁ ZBRA SNÍÎEN TÓN MùSÍâNÍ KRÁTER TAKHLE ÚTOK HRÁT KOPANOU SLOVESN TVAR FINSKÉ LÁZNù DIVADELNÍ UMùLKYNù ZN. âes. LETADEL CHYBA EGYPTSKÁ BOHYNù JAS PLEMENO LEPIDLO (ZASTARALE) RUSKÉ SÍDLO OTAKAR (HOVOROVù) IMPORT SÍDLO KLDR 12 MùSÍCÒ SKLADI Tù ZV EN TÓN 999 ( ÍMSKY) DVOJICE SPZ ÎILINY TVRDÁ HORNINA ZKRATKA VOLTAMPÉRU LÉTÁNÍ LECHTICK P ÍDOMEK KONEC TAJENKY SLITINA ÎELEZA A HLINÍKU BÍLÁ KVùTINA LEDOVÁ VùÎ Tajenka ze 6. ãísla LázeÀsk ch listû: KaÏdá velká láska sk tá nûco, co tu je tû nebylo. Za její správné vylu tûní zasíláme malou odmûnu BoÏenû Klime ové z Prahy 7. Znûní dne ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 17. srpna Vylosovan v herce od nás dostane kniïní odmûnu a v echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku Èastnému v herci poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií tí ãíslo vyjde 30. srpna Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková Vycházejí mûsíãnû, kaïd poslední ãtvrtek v mûsíci Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, tel fax Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000 Registrace: âr E NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení Uzávûrka ãísla 23. ãervence 2007

9 26. ãervence 2007 LÁZE SKÉ LISTY pfiíloha I Jurkoviãovy dny vzpomínkov program u pfiíleïitosti 60. v roãí úmrtí Du ana Jurkoviãe Luhaãovice V hale Vincentky probûhla (pátek v 16 hod.) vernisáï v stavy Jurkoviãovy Luhaãovice, po níï následovala prohlídka staveb, o kterou mûla vefiejnost obrovsk zájem Slovensk velvyslanec Ladislav Ballek a spisovatelka Eva KantÛrková na literárnû hudebním veãeru Blízká setkání ãetli úryvky ze sv ch knih v LázeÀském divadle (pátek ve 20 hod.) Páteãní promenáda v dobov ch kost mech se líbila místním i náv tûvníkûm Foto Marie Veselá, Hana Slováková, Marta Kozánková CM Danaj ze StráÏnice se svou Malou taneãní skupinou (sobota v 19.30) pfiiblíïila Ïivot a dílo malífie JoÏi Uprky, kter byl pfiítelem Du ana Jurkoviãe Morava tanãí Slovensko vysoko kolsk soubor lidov ch písní a tancû Poºana pfiedvedl folklor z okolí Detvy, jenï byl Du anu Jurkoviãovi blízk (nedûle v 16 hod.)

10 pfiíloha II LÁZE SKÉ LISTY 26. ãervence 2007 Zveme Vás do kaváren, cukráren a restaurací LH JURKOVIâÒV DÒM LH PALACE Letní terasa: kvûten záfií 9 18 hodin alkoholické i nealkoholické nápoje, míchané nápoje, mléãné koktejly, ãerstvû lisované ovocné Èávy, saláty, mouãníky Kavárna bar: dennû hodin Letní terasa: kvûten záfií dennû hodin kulturní akce, jídla moravské kuchynû, zeleninové saláty, aperitivy, likéry, poháry, mouãníky, míchané drinky, kulináfiské speciality Francouzská restaurace: 7 10 hodin, hodin, hodin Veãery u cimbálu, flambované speciality, oslavy, rauty HOTEL ALEXANDRIA DÒM BED ICHA SMETANY Denní bar: po pá: jaro, podzim, zima hodin, léto hodin so, ne: zima hodin, jaro podzim hodin Letní terasa: duben fiíjen hodin denní i slavnostní menu, speciality éfkuchafie, v bûr káv a nápojû, dezerty, poháry LH MORAVA Letní terasa: kvûten záfií hodin Snack bar: úter nedûle hodin dorty, poháry, nápoje, denní menu Club Alexandria: ãtvrtek sobota hodin Ïivá hudební produkce, vína, míchané nápoje LÁZE SKÁ CUKRÁRNA LázeÀská cukrárna dennû hodin, ãervenec, srpen hodin v bûr zákuskû, kávy a pohárû, speciality cukráfiského mistra, nápoje, zmrzlina Kavárna bar: dennû 8 20 hodin pondûlní posezení u harmoniky, aperitivy, likéry, poháry, mouãníky, míchané drinky, káva Alfredo