OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Transkript

1 OPVK CZ.1.07/2.2.00/

2 Toxikologie omamných a psychotropních látek OCH/TOPL 4 RNDr. Tomáš Gucký, Ph.D. ZS 2012/2013

3 Toxikologie těkavých látek II

4 Laboratorní diagnostika chronického abúzu alkoholu. CDT : Carbohydrate Defficient Transferin TRANSFERIN: plazmatický glykoprotein transportující Fe syntetizován a metabolizován v játrech molekulová hmotnost 79,750 Da polypeptidový řetězec s dvěma oligosacharidovými řetězci připojených n- glykosidickou vazbou oligosacharidové řetězce zakončeny kyselinou sialovou

5 Isoformy transferinu asialotransferin disialotransferin trisialotransferin } CDT

6 Klinický význam vyšetření CDT samotný alkohol nezpůsobuje nárůst CDT acetaldehyd snižuje aktivitu enzymů při denní spotřebě více než 60 g alkoholu během 14 dní metabolický poločas 14 dnů vysoká senzitivita (muži 83%, ženy 60%) při specifitě (muži 97%, ženy 88%) spolu se stanovením GMT, MCV přesná diferenciální diagnostika

7 Vyšetření %CDT: falešná pozitivita syndrom karbohydrát-deficitních glykoproteinů (CDG I, CDG II) primární biliární cirhóza autoimunitní hepatitida hepatocelulární karcinom chronická nebo akutní hepatitida genetické varianty transferinu D3

8 CDT: Možnosti stanovení. Imunoturbidimetrie: Příprava vzorku: SPE na iontoměniči, Imunoturbidimetrické stanovení CDT a celk.transferinu Výpočet: % CDT = 15,7 x CDT/TT + 0,2 CUT OFF: 3% HPLC: Příprava vzorku: Selektivní precipitace proteinů HPLC analýza, gradient.eluce CUT OFF: 2,5%

9 Chromatogramy normálního a patologického vzorku. Normální sérum Patologické sérum

10 Genetická varianta D3 Normální sérum Gen.varianta D3

11 Srovnání metod HPLC a IT stanovení %CDT. Vzorek Imunoturbidime trie HPLC 1 4,0 1,61 2 4,2 2,15 3 3,1 1,26 4 3,9 0,81 5 3,6 2,37 6 3,2 1,71 7 2,9 0,49 8 3,1 1,99

12 Srovnání vybraných analytických parametrů stanovení %CDT. HPLC vs. IT Metoda Imunoturbidimet rie HPLC Imunoturbidimet rie HPLC Parametr v šarži kontrolního materiálu Normální kontrola Normální kontrola Patologická kontrola Patologická kontrola CV (%) 11,86 2,73 9,21 4,45 BIAS (%) 4,29 2,31 3,42 3,51 TEa (%) 28,01 7,76 21,85 12,41 Závěr: Výrazně lepší analytické parametry HPLC metody, výrazná úspora doby přípravy vzorku, minimalizace rizika náhodných chyb při přípravě, minimalizace rizika falešně pozitivních nálezů, ekonomická úspora

13 Methanol Mechanismus účinku kyselina mravenčí způsobuje acidózu a blokádu oxidačního metabolismu zejména nervových buněk - vazba HCOOH na Fe 3+ v enzymech ox. metabolismu, poškození očního nervu Akutní otrava za 1 h po požití zmatenost, ataxie, velmi slabá opilost - účinky methanolu za 6-30 h symptomy otravy kyselinou mravenčí poškození zrakových nervů - pocit mlhy, sněhové vánice, dočasná nebo trvalá slepota poškození CNS - parkinsonismus, atetóza, chorea GI symptomy - vnitřní krvácení Specifické antidotum ethanol - blokuje ADH, zabraňuje přeměně methanolu na formaldehyd Jinak léčba hemodialýzou

14 Glykoly, ethylenglykol Součásti nemrznoucích kapalin, Fridexy obyvatelstvu dostupné Izomery propylenglykolu: méně toxický 1,2-propylenglykol (EKOFRIDEX), toxičtější 1,3-propylenglykol (vytváří kyselinu malonovou) málo dostupný Dávka p. o. rychle vstřebána, rychlá distribuce, eliminace 20% PF močí Metabolismus oxidací: ethylenglykol glykolaldehyd kys. glykolová glyoxylová šťavelová HO OH HO O HO O OH O O OH O O OH OH

15 Ethylenglykol Příznaky otravy: Útlum CNS, euforické opojení, narkotické účinky jako alkohol, později GI potíže, rozvoj akutního renální selhání S postupnou tvorbou toxických metabolitů s latencí metabolická acidóza, anurie, edém plic a mozku. Terapie co nejdříve po dávce: d Případné omezení vstřebávání noxy výplachem žaludku Blokování tvorby toxických metabolitů podání antidota ethanolu (p. o., i. v.) monitorovat jeho hladinu 1-2 g/kg, pokud je v krvi zjistilelný EG a k. glykolová Případná hemodialýza u vážných otrav Korekce acidózy natrium bikarbonát infuze Laboratorní diagnostika: Metabolická acidóza neprodleně laboratorně ověřit možnost otravy glykolem

16 Teorie vzniku a typy závislostí

17 Adiktologie Ad dico: přiřknout Addictus: otrok Vybrané pojmy: Craving, tolerance, racionalizace, bagatelizace Kontrola pití a její ztráta, abstinenční příznaky Ranní doušek, ebrieta, palimpsest

18 Vývoj názorů na alkoholismus MORALISTNÍ PŘÍSTUP MEDICÍNSKÝ PŘÍSTUP BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP Benjamin Rusch 1784 Definice alkoholismu E.M.Jellinek Z teorií I.P.Pavlova

19 Teorie vzniku závislostí Biologické teorie: 1979 Feuerlein: genetická teorie Studium dědičnosti závislostí rozporuplné výsledky, děti alkoholiků žijící v přirozeném prostředí vs. Děti alkoholiků z dětských domovů (otec syn 29%, otec syn bratr 46%, matka syn 6%) Studium chování krys Enzymové teorie: π ADH Dopamin-endorfinová teorie: tetraizochinolinové alkaloidy vytěsňují endorfiny

20 Teorie vzniku závislostí Neurobiologické - sociologické teorie: 1946 Bales: definice přístupu společnosti ke konzumaci alkoholu - Abstinentní společnosti - Rituální konzumace - Konviviální: pití odráží solidaritu a upevňuje společenské vztahy - Utilitární: konzumace slouží uvolnění jedince a osobnímu uspokojení Distribuce spotřeby alkoholu: log-normální (10% konzumentů spotřebuje 50% celk.množství) Bútora 1988: jasně prokázaná korelace mezi množstvím spotř.alkoholu/hlavu a rozšířením alkoholové závislosti

21 Teorie vzniku závislostí Psychologické teorie: - Teorie redukce tenze - Teorie inklinace k moci - Behaviorální psychologie, teorie učení Klasické podmiňování Operativní podmiňování Učení nápodobou INTERVENUJÍCÍ PROMĚNNÉ FAKTORY FARMAKOLOGICKÝ ENVIROMENTÁLNÍ STAV ORGANISMU PROVOKUJÍCÍ PODNĚT

22 Typy abúzu alkoholu dle Jellineka α: osoby s nevyváženou psychikou, řeší pitím vnitřní konflikty nebývá progrese nebo při významném zhoršení intervenujících faktorů β: osoby s vysokou sociální konformitou, o samotě obvykle nepijí, riziko rozvoje závislosti velmi malé γ: tzv. ANGLOSASKÉ PITÍ, nejčastější typ progredující závislosti na alkoholu, vyvíjí se při společném pití δ: samotářské pití, často skryté až do pozdních stádií závislosti a poškození organismu, typické spíše pro ženy ε: epizodické pití, tahy, kvartální pití, často vazba na larvovanou psychózu

23 Stádia alkoholismu I. PREALKOHOLICKÉ STÁDIUM II. III. IV. PRODROMÁLNÍ (VAROVNÉ STÁDIUM): objevují se palimpsesty, zvyšuje se tolerance, kontrola pití je přítomná, rozvoj obranných mechanismů ROZHODNÉ STÁDIUM: tolerance nadále stoupá, na kocovinu reaguje nechutí k alkoholu, abstinence možná až v řádu týdnů, ztráta smyslu pro realitu, ublíženost, ztráta kontroly nad drogou, primární životní aktivitou je získat drogu (alkohol) TERMINÁLNÍ STÁDIUM: morální a osobnostní degradace, tolerance může klesat vlivem jaterního poškození, alkoholické psychózy, ranní doušky, tahy

24 Alkoholické duševní poruchy DELIRIUM TREMENS příčinou je převážně otok mozku, v prodormálním stadiu poruchy spánku, třes, pocení, nechutenství (jako chřipka), event.až záchvat GM Psychické příznaky: porucha orientace v prostoru a čase, vidiny (hmyz, oheň) Trvání: 2-5 dní Úmrtnost: neléčené cca 30%, léčené cca 2% ALKOHOLOVÁ HALUCINÓZA ALKOHOLOVÁ PARANOIDNÍ PSYCHÓZA KORSAKOVOVA PSYCHÓZA

25 Základy řízení jakosti v klinických laboratořích

26 Nároky na klinickou laboratoř. Produkce přesných a správných výsledků v čase adekvátním pro terapeutický zásah indikujícího lékaře. požadavky statimové, nestatimové, TAT turn around time. Ekonomický chod: plynulost, kapacita, automatizace. Řízení jakosti: IQC, EQC, dostatečný počet analýz určitého typu za jednotku času, kvalitní interpretace, systematická inovace, edukace pracovníků. Trendy v laboratorních vyšetřovacích metodách: CENTRALIZACE, KONSOLIDACE, POCT analyzátory

27 Kvalita laboratorního výsledku NEPŘESNÝ A NESPRÁVNÝ NEPŘESNÝ ALE SPRÁVNÝ LABORATORNÍ VÝSLEDEK PŘESNÝ ALE NESPRÁVNÝ PŘESNÝ A SPRÁVNÝ

28 Přesnost laboratorní metody Míra shody mezi výsledky získanými opakovanou analýzou. Opakovatelnost (repeatability) přesnost v sérii. Reprodukovatelnost (reproducibility) přesnost v čase (mezi sériemi). Mezilaboratorní reprodukovatelnost. Míra přesnosti: Směrodatná odchylka s s VARIAČNÍ KOEFICIENT: CV = (%) x

29 Správnost (pravdivost) laboratorní metody Těsnost souhlasu mezi průměrnou hodnotou x a referenční (dohodnutou) hodnotou x0. Míra pravdivosti: BIAS (vychýlení) x x0 Bias = (%) x0 Chyba systematická Chyba náhodná

30 Celková analytická chyba TEa = 1,96. s + bias (95% int.spolehlivosti) Nejistota měření, kombinovaná nejistota měření Návaznost (traceability) a referenční materiály - primární ref.materiály - sekundární (certifikované) ref.materiály IVD-CE VÝROBKY

31 Vývoj IVD-CE produktů VYVINUTÍ, RESP.PŘEVZETÍ VHODNÉ ANALYTICKÉ METODY, VALIDACE S VYUŽITÍM (C)RM VALIDOVANÁ INSTRUMENTACE KALIBRAČNÍ A KONTROLNÍ MATERIÁL ZAJIŠTĚNÍ ZDROJE BM(např. SÉRA) ZAJIŠTĚNÍ KONTROLY NEINFEKČNOSTI BM LYOFILIZÁTOR VHODNÝ CRM K ZAJIŠTĚNÍ METROLOGICKÉ NÁVAZNOSTI REAGENCIE ZAJIŠTĚNÍ VSTUPNÍ KONTROLY STANDARDŮ A POMOCNÝCH CHEMIKÁLIÍ CERTIFIKOVANÁ VÁHOVNA ZAJIŠTĚNÍ VÝSTUPNÍ KONTROLY KONTROLA ANALYTICKÝCH ZNAKŮ REAGENCIÍ EKONOMICKY VÝHODNÝ ZDROJ REAGENCIÍ KOMPLETACE KITŮ STÁČÍRNA SKLADOVÉ PROSTORY OBALOVÝ MATERIÁL DOKUMENTACE VP CERTIFIKACE

32 Validace a verifikace lab.metod VALIDACE proces dokazování, že metoda vykazuje vlastnosti, jež jsou k danému použití požadovány. Rozsah validace v KB: opakovatelnost a reprodukovatelnost na min.2 hladinách (normální a patologická) pracovní rozsah meze detekce a stanovitelnosti ověření interferencí VERIFIKACE zkrácená validace v případě IVD CE výrobku, ověření, že validační údaje výrobce platí v konkrétních podmínkách

33 Interní a externí kontrola kvality IQC: min v každé sérii měření, jasné nastavení pravidel (např.za jakých okolností je nutné provést kalibraci, revalidaci atd.) Westgardova pravidla EQC: různé mezinárodní organizace Randox Riqas, DGKL e.v., Instand e.v. v ČR SEKK (Systém externí kontroly kvality)