ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI"

Transkript

1 ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI David MILDE, QUALITY KVALITA (JAKOST) Kvalita = soubor znaků a charakteristik výrobku či služby, který může uspokojit určitou potřebu. Kvalita v laboratoři=výsledky,které: splňují požadavky zákazníka, jsou spolehlivé (přesné a správné) a kompletní, odpovídají zaplacené ceně. Cílem zabezpečení kvality je tedy získání kvalitních dat. K tomu je nezbytné používat vhodné a prověřené metody s patřičnou kalibrací! 1

2 ZÁKLADNÍ Quality Assurance (QA) zajišťování (zabezpečení) kvality: soubor plánovaných a systematicky prováděných činností, které mají zajistit, že výsledky mají s velkou pravděpodobností předepsanou kvalitu. QA se skládá ze dvou skupin činností: 1. Quality Control (QC) řízení kvality: všechna opatření a techniky, která slouží k naplnění požadavků kvality. 2. Quality Assesment (QAS) prověřování kvality: činnostisloužícíkvyhodnoceníúčinnosti QC tj. k monitorování, zda je systém ve stavu statistické regulace. ZÁKLADNÍ TERMINOLOGICKÉ (MEZINÁRODNÍ METROLOGICKÝ SLOVNÍK VIM3) 2

3 PŘESNOST A SPRÁVNOST V METROLOGII Vběžné řečizaměnitelné pojmy. V metrologii a chemii ne! Anglický termín Measurement trueness Measurement accuracy Measurement precision Ekvivalent v chemii (do r. 2008) Pravdivost měření Správnost měření Přesnost měření Ekvivalent VIM3 (od r. 2009) Pravdivost měření Přesnost měření Preciznost měření Vztah preciznosti, pravdivosti, přesnosti a nejistoty měření Zlepšení pravdivosti (trueness) Odchylka (bias) Zlepšení preciznosti (precision) (c) David MILDE,

4 (ZJEDNODUŠENĚ) Preciznost jak blízko sebe jsou výsledky opakovaných měření stejného vzorku. Popisuje se směrodatnou odchylkou. Opakovatelnost, reprodukovatelnost. Přesnost rozdíl jednoho výsledku a referenční (očekávané) hodnoty. Popisuje se chybou. Pravdivost rozdílprůměru z více výsledků a referenční (očekávané) hodnoty. Popisuje se vychýlení (bias). Preciznost: Těsnost shody mezi indikacemi nebo naměřenými hodnotami veličiny získanými opakovanými měřeními na stejném objektu nebo na podobných objektech za specifikovaných podmínek. Kvantitativní parametr vyjádřena číselně, například směrodatnou odchylkou, rozptylem za specifikovaných podmínek měření. Preciznost měření: opakovatelnosti měření, mezilehlé preciznosti měření, reprodukovatelnosti měření. 4

5 Opakovatelnost měření: Preciznost měření za souboru podmínek opakovatelnosti měření. Podmínka opakovatelnosti měření zahrnuje stejný postup měření, stejný obslužný personál, stejný měřicí systém, stejné pracovní podmínky a stejné místo, a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v krátkém časovém úseku. Mezilehlá preciznost měření: Preciznost měření za souboru podmínek mezilehlé preciznosti měření. Podmínka mezilehlé preciznosti měření zahrnuje stejný postup měření, stejné místo a opakování měření na stejném nebo podobných objektech v rozšířeném časovém úseku, ale může obsahovat další podmínky zahrnující změny. Reprodukovatelnost měření: Preciznost měření za podmínek reprodukovatelnosti měření. Podmínka reprodukovatelnosti měření zahrnuje různá místa, obslužný personál, měřicí systémy a opakování měření na stejném nebo podobných objektech. Pravdivost: Těsnost shody mezi aritmetickým průměrem nekonečného počtu opakovaných naměřených hodnot veličiny a referenční hodnotou veličiny. Kvantitativní parametr, vyjadřuje se vychýlením (bias). Pravdivý výsledek je zatížen zanedbatelnou systematickou chybou. Mírou pravdivosti (skutečnosti) je vychýlení. Přesnost: Těsnost shody mezi naměřenou hodnotou veličiny a pravou hodnotou měřené veličiny. Přesnost kombinuje preciznost a pravdivost, tj. vlivy náhodných a systematických faktorů. Přesnost měření není veličinou (kvalitativní parametr), a tudíž nemůže být vyjádřena číselně. 5

6 Vychýlení (Bias): Hodnota odhadu systematické chyby měření. Vtradiční analytické literatuře je vychýlení definováno jako "Rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušky a přijatou referenční hodnotou ". Vychýlení představujekvantifikacisystematickéchyby měření. Obr.: opakované analýzy vzorku: Chyba výsledku: rozdíl mezi výsledkem zkoušky a dohodnutou referenční hodnotou. Chyba je dána součtem náhodných a systematických chyb. Je-li měření opakováno, každý individuální výsledek je spojen s vlastní chybou. Systematická chyba: průměrný rozdíl, který by mohl být získán jako rozdíl mezi průměrem nekonečného počtu měření měřené veličiny za podmínek opakovatelnosti a správnou hodnotou měřené veličiny. Náhodná chyba: složka chyby, která se v případě výsledků zkoušky zaměřené na tutéž veličinu, mění nepředvídatelným způsobem. Nabývá kladných i záporných hodnot. Její vliv na výsledek měření lze snížit zvýšením počtu měření. Nejistota měření: nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. 6