Ladislav Vyklický. Johannes Evangelista Purkinje
|
|
- Josef Havel
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Iontové kanály aktivované neuropřena enašeči Ladislav Vyklický Johannes Evangelista Purkinje Mozek dospělého člověka je tvořen ~50,000,000,000 neurony, které mezi sebou vytvářejí až ( trillion) synaptických kontaktů Označení synapse pochází od Charlese Scotta Sherringtona ( ; Anglie) v roce 1932 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicinu.
2 Chemická synapse Ramon y Cajal ( ), synaptická štěrbina 1. Sdrce 2. Sdrce 1921 Otto Loewi ( ) Acetylcholin Stimulace vagu Extracelulární tekutina Snížení tepové frekvence Snížení tepové frekvence 3 Definice neuropřena enašeče Aby látka mohla být považována za neuropřenašeč musí splňovat následující kriteria (Paton 1958) : 1. Presynaptický neuron musí obsahovat předpokládanou látku a být schopen ji uvolnit 2. Látka musí být uvolněna po stimulaci presynaptického axomu 3. Aplikace látky na postsynaptický neuron vyvolává stejný účinek jako má přirozený neuropřenašeč 4. Působení látky na postsynaptický neuron musí být farmakologicky ovlivněno stejně jako působení neuropřenašeče 5. V blízkosti synapse musí být přítomen enzym, ktetý neurotransmiter odstraní nebo rozloží 4
3 Chemická synapse 1 2 Molekuly meuropřenašeče jsou po syntéze transportovány do váčků. Akční potenciál přichází do presynaptického zakončení. Myelinová pochva Axon Extracelulární prostor Na + kanál 3 Otvírají se napěťově řízené Ca 2+ kanály a Ca 2+ vstupuje dovnitř. Ca 2+ kanál 4 Presynaptické zakončení nervové buňky Vzestup koncentrace Ca 2+ spouští splynutí váčků s presynaptickou membránou. Molekuly neuropřenašeče K + kanál i (elektrický proud) Synaptická štěrbina 5 Neuropřenašeč difunduje přes synaptickou štěrbinu a váže se na receptory na postsynaptické buňce. Postsynaptická buňka Receptory s navázaným neuropřenašečem aktivují postsynaptickou buňku. 6 Neuropřenašeč se rozkládá, je transportován do presynaptického zakončení, jinou buňkou nebo difunduje pryč ze synapse. 7 5 Neuropřena enašeče Acetylcholin Aminy Dopamin Noradrenalin Serotonin Histamin Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny NO CO Lipidy 6
4 Chemická signalizace Receptor iontové kanály Receptory spojené s trimerními G proteiny Receptory mající enzymatickou aktivitu Intracelulární receptory 7 Receptory pro neuropřena enašeče Ionotropní receptory Metabotropní receptory 8
5 Neuropřena enašeče Ionotropní receptory Metabotropní receptory Acetylcholin Aminy Dopamin Noradrenalin Serotonin Histamin Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny NO CO Lipidy 9 Synaptické váčky Postsynaptická densita Synaptická štěrbina Postsynaptický neuron 10
6 Dendritické trny 11 Ionotropní receptor Axon Akční potenciál Metabotropní receptor Axon Akční potenciál Acetylcholin Acetylcholin Srdeční sval Kosterní sval Aktivace nikotinického ACh receptoru Membránová depolarizace Aktivace muskarinického ACh receptoru Uvolnění a-gtp + bg z heteromerických G proteinů Akční potenciál a excitace bg aktivace K+ kanálů Kontrakce svalu Membránová hyperpolarizace Snížení tepové frekvence 12
7 Struktura iontového kanálu Iontové kanály jsou proteinové struktury tvořící póry, které umožňují tok iontů přes plazmatickou membránu Senzor Membrána Selektivní filtr Branka 3-D rekonstrukce molekuly ACh receptoru 13 Neuropřenašeči aktivované iontové kanály jsou obvykle oligomerní komplexy, které se skládají z několika podjenotek. Cis loop receptory GABA Glycin Acetylcholin Serotonin Glutamátové receptory ATP řízené receptory Trimer Tetramer Pentamer Hexamer 14
8 Základní principy aktivace iontových kanálů neuropřena enašečemem 15 Aktivace iontového kanálu agonistou Iontový kanál se nachází ve dvou konformačních stavech: a) zavřeném (s nebo bez agonisty) a Agonista b) otevřeném (pouze s agonistou). 16
9 Křivka závislosti z velikosti odpovědi di na koncentraci agonisty EC 50 je koncentrace agonisty, která vyvolává právě 50 % maximální efekt Agonista 100% 50% Hillův koeficient Jsou zapotřebí dvě molekuly agonisty,,aby došlo k aktivaci IK 18
10 Desensitizace a pravděpodobnost podobnost otevřen ení Desensitizace je stav kdy je receptor refrakterní k další aplikaci agonisty Při vysoké koncentraci agonisty Po je vždy <1 19 Typy inhibice chemicky aktivovaných iontových kanálů Agonista přirozený syntetický Antagonista Kompetitivní Nekompetitivní Antagonista Agonista Blokátor 20
11 Co urč určuje dobu trvá trvání postsynaptoických potenciá potenciálů? Opakovaná vazba Vlastnosti receptorů 21 22
12 Během 18 hodin je přibližně polovina nově syntetizovaných ionotropních receptorů degradována 10% Degradace Recyklace Transport DNA RNA Protein Kompletace 90% 23 Zastoupení jednotlivých druhů synapsí v CNS GABAminergní Glycinergní Purinergní (ATP) Cholinergní Serotonergní Glutamátergní 24
13 Iontové kanály aktivované neuropřena enašeči; dělení na excitační a inhibiční Excitační Inhibiční 5-hydroxytryptaminem aktivované IK (5-HT3) ATP aktivované IK (P2x) Glutamátem aktivované IK (GluR) Acetylcholinem aktivované IK (ACh) γ- aminomáselnou kyselinou aktivované IK (GABA) Glycinem aktivované (IK) 25 Metody 26
14 Modely Rekombinantní receptory HEK293 a COS Nativní receptory Hipokampáln lní neurony Synaptický přenos Kortikáln lní řízky DRG neurony 27 Aplikace látekl 28
15 Aplikace látekl 29 Aplikace látekl Testovaná látka (neurosteroid) Agonista (glutamát) 30
16 Elektrofyziologická laboratoř Stimulator Miktoskop TV kamera + monitor Pipeta Patch clamp zesilovač Snímací komůrka s řízkem Osciloskop Mikromanipulátor31 Izolace tkáně Izolace mozku Zchlazení na 4 C
17 Vibratom zařízen zení na přípravu p pravu řízků Detail komůrky Komůrka Žiletka Směr vibrací žiletky Nervová tkáň Směr posumu tkáně Led
18 Řízek z prodloužen ené míchy E Mikrofotografie živého neuronu Fotografie řízku připraveného pořízená za použití z prodloužené mích potkana. DIC-IR mikroskopie. DS dorzální strana, E patch clampová elektroda VS ventrální strana, T vlákno přidržující řízek k podložce, Sp5 kaudální část jádra trigeminu Gene knockout DNA gen DNA Gene knockout DNA neg DNA Genetické manipulace Germinální buňky Germinální buňky -bez genu Bahaviorální, farmakologické a jiné testy 36
19 Acetylcholin Aminy (katecholaminy) Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny Lipidy Lišaj smrtihlav 37 METABOTROPNÍ GLUTAMÁTOVÉ RECEPTORY Extracelulární prostor C IONOTROPNÍ GLUTAMÁTOVÉ RECEPTORY Glutamát vázající domena Kanál-tvarující domena RODOKMEN METABOTROPNÍCH GLUTAMÁTOVÝCH RECEPTORŮ RODOKMEN IONOTROPNÍCH GLUTAMÁTOVÝCH RECEPTORŮ 38
20 Kys. glutamová Ionotropní glutamátov tové receptory Receptor Podjednotka Gen Chromozom AMPA GluR1 GRIA1 5q33 GluR2 GRIA2 4q32-33 GluR3 GRIA3 Xq25-26 GluR4 GRIA4 11q22-23 AMPA (α-amino-3-hydroxyl-5-methyl- 4-isoxazole-propionate) Kainate GluR5 GRIK1 21q GluR6 GRIK2 6q16.3-q21 GluR7 GRIK3 1p34-p33 KA-1 GRIK4 11q22.3 KA-2 GRIK5 19q13.2 NMDA NR1 GRIN1 9q34.3 NR2A GRIN2A 16p13.2 NR2B GRIN2B 12p12 Kainát NR2C GRIN2C 17q24-q25 NR2D GRIN2D 19q13.1qter NR3A GRIN3A 9q31.1 NR3B GRIN3B 19p13.3 NMDA N-methyl-D-aspartát 39 AMPA receptor GluR2 /GluA2/ C N C C - terminální část C N N NSIQIGGLFPRGADQEYSAFRVGMVQFSTSEFRLTPHIDNLEVANSFAVTNAFCSQFSRGV YAIFGFYDKKSVNTITSFCGTLHVSFITPSFPTDGTHPFVIQMRPDLKGALLSLIEYYQWDKF AYLYDSDRGLSTLQAVLDSAAEKKWQVTAINVGNINNDKKDETYRSLFQDLELKKERRVIL DCERDKVNDIVDQVITIGKHVKGYHYIIANLGFTDGDLLKIQFGGANVSGFQIVDYDDSLV SKFIERWSTLEEKEYPGAHTATIKYTSALTYDAVQVMTEAFRNLRKQRIEISRRGNAGDCL ANPAVPWGQGVEIERALKQVQVEGLSGNIKFDQNGKRINYTINIMELKTNGPRKIGYWSE VDKMVVTLTELPSGNDTSGLENKTVVVTTILESPYVMMKKNHEMLEGNERYEGYCVDLAA EIAKHCGFKYKLTIVGDGKYGARDADTKIWNGMVGELVYGKADIAIAPLTITLVREEVIDFS KPFMSLGISIMIKKPQKSKPGVFSFLDPLAYEIWMCIVFAYIGVSVVLFLVSRFSPYEW HTEEFEDGRETQSSESTNEFGIFNSLWFSLGAFMQQGCDISPRSLSGRIVGGVWWF FTLIIISSYTANLAAFLTVERMVSPIESAEDLSKQTEIAYGTLDSGSTKEFFRRSKIAVFDKM WTYMRSAEPSVFVRTTAEGVARVRKSKGKYAYLLESTMNEYIEQRKPCDTMKVGGNLDSK GYGIATPKGSSLRNAVNLAVLKLNEQGLLDKLKNKWWYDKGECGSGGGDSKEKTSALSL SNVAGVFYILVGGLGLAMLVALIEFCYKSRAEAKRMKVAKNPQNINPSSSQNSQNFA TYKEGYNVYGIESVKI N - terminální část 40
21 GluR2 N NTD N Terminální Doména LBD Ligand Binding Doména C Membránová Doména 41 GluR2 42
22 Alternativní sestřih pre-mrna Insert (a,b) Sestřih Alternativní sestřih mrna NR1-1a NR1-1b NR1-2a NR1-2b NR1-3a NR1-3b NR1-4a NR1-4b Kazeta Překlad 3. NR2A NR2B NR2C NR2D NR1-1a NR2A NR2B NR2B NR2A NR1-1a NR2A 43 RNA editing Q/R místo m AMPA receptorů tvořených GluR2 DNA RNA protein V DNA CAG tento triplet kóduje glutamin (Q) V RNA je překvapivě CGG tento triplet kóduje arginin (R) glutamin (Q) arginin (R) RNA editing C - terminální část II. Membránová oblast NSIQIGGLFPRGADQEYSAFRVGMVQFSTSEFRLTPHIDNLEVANSFAVTNAFCSQFSRGVYAIFGFYDKKSVNTITSFCGTLHVSFITPSFPTDGTHPFVIQMRPDL KGALLSLIEYYQWDKFAYLYDSDRGLSTLQAVLDSAAEKKWQVTAINVGNINNDKKDETYRSLFQDLELKKERRVILDCERDKVNDIVDQVITIGKHVKGYHYIIANL GFTDGDLLKIQFGGANVSGFQIVDYDDSLVSKFIERWSTLEEKEYPGAHTATIKYTSALTYDAVQVMTEAFRNLRKQRIEISRRGNAGDCLANPAVPWGQGVEIERA LKQVQVEGLSGNIKFDQNGKRINYTINIMELKTNGPRKIGYWSEVDKMVVTLTELPSGNDTSGLENKTVVVTTILESPYVMMKKNHEMLEGNERYEGYCVDLAAEIA KHCGFKYKLTIVGDGKYGARDADTKIWNGMVGELVYGKADIAIAPLTITLVREEVIDFSKPFMSLGISIMIKKPQKSKPGVFSFLDPLAYEIWMCIVFAYIGVSVV LFLVSRFSPYEWHTEEFEDGRETQSSESTNEFGIFNSLWFSLGAFMQQGCDISPRSLSGRIVGGVWWFFTLIIISS YTANLAAFLTVERMVSPIESAEDLSKQTEIAYGTLDSGSTKEFFRRSKIAVFDKMWTYMRSAEPSVFVRTTAEGVARVRKSKGKYAYLLESTMNEYIEQRKPCDTMK VGGNLDSKGYGIATPKGSSLRNAVNLAVLKLNEQGLLDKLKNKWWYDKGECGSGGGDSKEKTSALSLSNVAGVFYILVGGLGLAMLVALIEFCYKSRAEAKR MKVAKNPQNINPSSSQNSQNFATYKEGYNVYGIESVKI N - terminální část 44
23 RNA editing GluR2 Ca 2+ Na + glutamin (Q) arginin (R) RNA editing TM4 TM3 TM2 TM1 45 PKA fosforylační místa NR2B podjednotky NMDA receptoru Serin EHLFYWQFRHCFMGVCSGKPGMVFSISRGIY SCIHGVAIEERQSVMNSPTATMNNTHSNILRL LRTAKNMANLSGVNGSPQSALDFIRRESSVY DISEHRRSFTHSDCKSYNNPPCEENLFSDYIS EVERTFGNLQLKDSNVYQDHYHHHHRPHSIG STSSIDGLYDCDNPPFTTQPRSISKKPLDIGLP SSKHSQLSDLYGKFSFKSDRYSGHDDLIRSD VSDISTHTVTYGNIEGNAAKRRKQQYKDSLK KRPASAKSRREFDEIELAYRRRPPRSPDHKRY FRDKEGLRDFYLDQFRTKENSPHWEVDLTDIY KERSDDFKRDSVSGGGPCTNRSHLKHGTGE KHGVVGGVPAPWEKNLTNVDWEDRSGGNFC RSCPSKLHNYSSTVAGQNSGRQACIRCEACK KAGNLYDISEDNSLQELDQPAAPVAVTSNAS STKYPQSPTNSKAQKKNRNKLRRQHSYDTFV DLQKEEAALAPRSVSLKDKGRFMDGSPYAHM FEMPAGESSFANKSSVPTAGHHHNNPGSGY MLSKSLYPDRVTQNPFIPTFGDDQCLLHGSKS YFFRQPTVAGASKTRPDFRALVTNKPVVSALH GAVPGRFQKDICIGNQSNPCVPNNKNPRAFN GSSNGHVYEKLSSIESDV Threonin 46
24 SNP Single-nucleotide nucleotide polymorphism NMDA r - NR2A podjednotka Non-synonymous SNP (leucin za jinou AK) Synonymous SNP (fenylalanin za fenylalanin) 1 MGRLGYWTLLVLPALLVWRDPAQNAAAEKGPPALNIAVLLGHSHDVTERELRNLWGPEQA 61 TGLPLDVNVVALLMNRTDPKSLITHVCDLMSGARIHGLVFGDDTDQEAVAQMLDFISSQT 121 FIPILGIHGGASMIMADKDPTSTFFQFGASIQQQATVMLKIMQDYDWHVFSLVTTIFPGY 181 RDFISFIKTTVDNSFVGWDMQNVITLDTSFEDAKTQVQLKKIHSSVILLYCSKDEAVLIL 241 SEARSLGLTGYDFFWIVPSLVSGNTELIPKEFPSGLISVSYDDWDYSLEARVRDGLGILT 301 TAASSMLEKFSYIPEAKASCYGQAEKPETPLHTLHQFMVNVTWDGKDLSFTEEGYQVHPR 361 LVVIVLNKDREWEKVGKWENQTLSLRHAVWPRYKSFSDCEPDDNHLSIVTLEEAPFVIVE 421 DIDPLTETCVRNTVPCRKFVKINNSTNEGMNVKKCCKGFCIDILKKLSRTVKFTYDLYLV 481 TNGKHGKKVNNVWNGMIGEVVYQRAVMAVGSLTINEERSEVVDFSVPFVETGISVMVSRS 541 NGTVSPSAFLEPFSASVWVMMFVMLLIVSAIAVFVFEYFSPVGYNRNLAKGKAPHGPSFT 601 IGKAIWLLWGLVFNNSVPVQNPKGTTSKIMVSVWAFFAVIFLASYTANLAAFMIQEEFVD 661 QVTGLSDKKFQRPHDYSPPFRFGTVPNGSTERNIRNNYPYMHQYMTRFNQRGVEDALVSL 721 KTGKLDAFIYDAAVLNYKAGRDEGCKLVTIGSGYIFATTGYGIALQKGSPWKRQIDLALL 781 QFVGDGEMEELETLWLTGICHNEKNEVMSSQLDIDNMAGVFYMLAAAMALSLITFIWEHL 841 FYWKLRFCFTGVCSDRPGLLFSISRGIYSCIHGVHIEEKKKSPDFNLTGSQSNMLKLLRS 901 AKNISNMSNMNSSRMDSPKRATDFIQRGSLIVDMVSDKGNLIYSDNRSFQGKDSIFGDNM 961 NELQTFVANRHKDNLSNYVFQGQHPLTLNESNPNTVEVAVSTESKGNSRPRQLWKKSMES 1021 LRQDSLNQNPVSQRDEKTAENRTHSLKSPRYLPEEVAHSDISETSSRATCHREPDNNKNH 1081 KTKDNFKRSMASKYPKDCSDVDRTYMKTKASSPRDKIYTIDGEKEPSFHLDPPQFVENIT 1141 LPENVGFPDTYQDHNENFRKGDSTLPMNRNPLHNEDGLPNNDQYKLYAKHFTLKDKGSPH 1201 SEGSDRYRQNSTHCRSCLSNLPTYSGHFTMRSPFKCDACLRMGNLYDIDEDQMLQETGNP 1261 ATREEVYQQDWSQNNALQFQKNKLRINRQHSYDNILDKPREIDLSRPSRSISLKDRERLL 1321 EGNLYGSLFSVPSSKLLGNKSSLFPQGLEDSKRSKSLLPDHASDNPFLHTYGDDQRLVIG 1381 RCPSDPYKHSLPSQAVNDSYLRSSLRSTASYCSRDSRGHSDVYISEHVMPYAANKNTMYS 1441 TPRVLNSCSNRRVYKKMPSIESDV SNP molekuly DNA se liší v jednom páru bazí 47 Protein proteinové interakce NMDA receptoru 48
25 Aktivace NMDA receptoru GLU GLY GLY GLU Depolarizace [Ca 2+ ] i 2 pa 5 ms 49 Farmakologie NMDA receptoru Ketamin Agonista Glutamát NMDA Koagonista Glycin APV Ifenprodil Polyamin y H + 7ClK Zn 2+ Neurosteroidy Mg 2 + Ketami n MK- 801 PCP Memantin Kompetitivní antagonista Nekompetitivní antagonista Nekompetitivní antagonista - blokátor iontového kanálu Napěťově závislý inhibitor Use-dependent inhibitor 50
26 Mg 2+ je blokátor NMDA receptor IK 51 Excitační synapse 10 mm Glu 1 M Glu Glutamatový transporter 52
27 Uvolňov ování glutamátu tu z presynaptické terminály 53 Kolik molekul glutamátu tu je v blízkosti NMDA receptoru během b synaptického přenosu? 8 nm 6.5 nm Koncentrace glutamátu = 1 mm Avogadrovo číslo = V = 1000 nm 3 54
28 Kolik molekul glutamátu tu je v blízkosti NMDA receptoru během b synaptického přenosu? 8 nm Odpověď: 1 molekula glutamátu (0.6) 6.5 nm 55 Jakou dráhu urazí molekula glutamátu u během b 1 ms? 8 nm Difúze a Brownův pohyb 6.5 nm 56
29 Jakou dráhu urazí molekula glutamátu u během b 1 ms? 8 nm Odpověď: 1 μm 6.5 nm 1 μm 57 Excitační postsynaptické proudy AMPA receptor EPSC NMDA receptor EPSC 58
30 Regulace uvolňov ování glutamátu tu Metabotropní GLU receptor Glutamát Presynaptický neuron 59 Uptake glutamátu tu Glutamin syntáza 60
31 Kolik NMDA receptorů je aktivováno během b EPSC? bicuculine, strychnine, CNQX, TTX NMDA mepsc 61 Kolik NMDA receptorů je aktivováno během b EPSC? NMDA mepsc bicuculine, strychnine, CNQX, TTX S = i/u (50 ps) i = x i = 2 pa? otevřených iontových kanálů 20 pa / 2 pa = 10? NMDA receptorů Po = 10% 100 NMDA receptorů 62
32 Kolik NMDA receptorů je aktivováno během b EPSC? 10 nm 100 nm 1 μm 63 Receptory se v membráně pohybují Trvá asi 1s od doby co NMDA receptor vstoupil do synapse než z ní opět vystoupí 64
33 Dvě Dvě různé zné glutamá glutamátergní tergní synapse na neuronu mohou mí mít postsynapticky jak AMPA tak NMDA receptory s rů různým podjednotkovým slož složení ením AMPA receptory lišící se podjednotkovým složením NMDA receptory lišící se podjednotkovým složením 65 Relativní e mě Relativní zastoupení zastoupení AMPA a NMDA receptory se můž může měnit. AMPA receptor NMDA receptor NMDA receptory 1s AMPA a NMDA receptory 66
34 Dlouhodobé změny účinnosti synaptického přenosu (Long Term Potentiation LTP Long Term Depression - LTD) 67 Dlouhodobá potenciace synaptického přenosu LTP Experientální uspořádání Kontrola Dráždění Schafferových kolaterál TEST Dráždění Schafferových kolaterál KONTROLA Hipokampus Potkaní mozek Amplituda EPSC (mv) CA1 neurony CA1 neuron bez depolarizace Schafferovy kolaterály (z CA3 neuronů CA3 neurony CA1 neuron Amplituda EPSC (mv) CA1 neurony Test CA1 neuron s depolarizací 68
35 AMPA receptor NMDA receptor Zvýšení [Ca 2+ ] Nízkofrekvenční stimulace Vysokofrekvenční stimulace Mírné zvýšení [Ca 2+ ] Značné zvýšení [Ca 2+ ] Ca 2+ závislá fosfatáza Ca 2+ /Calmodulin kináza a protein kináza C LTP Fosforylované synaptické proteiny Defosforylované synaptické proteiny LTD 69 Presynaptický mechnismus LPT Indukce LTP NO, CO [Ca 2+ ] Postsynaptická část Presynaptická část Presynaptická část Amplituda EPSC Amplituda EPSC Kontrola LTP Postsynaptická část 70
36 Indukce LPT 1. Posynaptick synaptický mechnismus LPT [Ca 2+ ] NMDA receptory AMPA receptory Presynaptická část Amplituda EPSC Kontrola NMDA receptor EPSC bez Mg 2+ AMPA receptor EPSC Postsynaptická část Amplituda EPSC LTP 71 Indukce LPT 2. Posynaptick synaptický mechnismus LTP [Ca 2+ ] Kontrola Presynaptická část NMDA receptory AMPA receptory Amplituda EPSC LTP Amplituda EPSC Fosforylace Postsynaptická část 72
37 Excitotoxicita 73 Fyziologie a patologie NMDA receptorů + LTP LTP Vývoj Synaptický přenos NMDA receptory - Zvýšená excitabilita Poruchy kognitivních funkcí Neurodegenerace (excitotoxicita) 74
38 Excitotoxicita Syndrom čínské restaurace" Kontrola Glutamát 30 min A B Synaptické receptory Mimosynaptické receptory 75 Vliv glutamátu tu na intracelulárn rní koncentraci Ca μm glutamátu na 2s 80 s 76
39 Excitotoxicita Hromadění K + extracelulárně Nedostatečný uptake glutamátu Zvýšená extracelulární koncentrace glutamátu K + vyvolaná depolarizace neuronů K + vyvolané zvýšené uvolňování glutamátu Dlouhodobá aktivace NMDA receptorů Snížená míra blokády NMDA receptorů Mg Mechanismus buněč ěčné smrti 78
40 Glutamátergní teorie vzniku: Výrazná neurodegenerace Alzheimerova choroba Důsledky mozkové příhody Tramatické poškození mozku Parkinsonova choroba Tardivní dyskinezie Huntingtonova choroba Amyotrofická laterální skleroza Olivopontocerebellar degenerace AIDS Alergická encefalomyelitida Další Epilepsie Anxieta Deprese Schizofrenie Chronická bolest Léková závislost 79 Acetylcholin Aminy (katecholaminy) Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny Lipidy 80
41 Ionotropni GABA A receptory α (alfa) podjednotka (6) β (beta) podjednotka (3) γ (gama) podjednotka (3) δ (delta) podjednotka (3) ε (epsilon) podjednotka π (pi) podjednotka θ (theta) podjednotka GABRA1, GABRA2, GABRA3, GABRA4, GABRA5, GABRA6 GABRB1, GABRB2, GABRB3 GABRG1, GABRG2, GABRG3 GABRD GABRE GABRP GABRQ ρ (rho) podjednotka GABRR1, GABRR2, GABRR3 (ty se však nespojují s GABRA Q podjednotkami, ale homooligomerizují se navzájem a vytvářejí GABA A -ρ receptors (dříve GABA C receptory) Vyskytují se v sítnici. Ionotropni GABA A receptory GABA A receptory jsou tvořeny pěti podjednotkami vždy obsahují α a β podjednotky nejčastější podjednotkové složení je α 2 β 2 γ Barbituráty Diazepam (Valium) Ethanol Inhalační anestetika (vliv anxiolytický, hypnotický)
42 Acetylcholin Aminy (katecholaminy) Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny Lipidy 83 Ionotropni glycinový receptor Glycinový receptor se skládá z pěti podjednotek α-podjednotka (α 1-4 ) β-podjednotka GLRA1, GLRA2, GLRA3, GLRA4 (váže glycin) (GLRB) Iontový kanál je propustný pro Cl - Tento typ receptoru je exprimován především v míše Existují jak čisté glycinergní synapse tak smíšené glycinergní a GABAminergní 84
43 Farmakologie glycinového receptoru Strychnin Strychnos nux-vomica L 85 Acetylcholin Aminy (katecholaminy) Dopamin Noradrenalin Serotonin Histamin Aminokyseliny Peptidy Puriny Plyny Lipidy 86
44 Serotoninové receptory 5-HT Serotoninové receptory modulují uvolňování 3 jsou ionotropní receptory složené z pěti řady podjednotek neuropřenašeču HT3A HT3E glutamátu, jsou GABA, exitační. dopaninu, noradrenalinu, acetylcholinu. CNS úzkost PNS nocicepce (C vlálkna) 5-HT receptor Typ Iono/Metabotropní Mechanismus Účinek 5-HT1 G i /G o Snižuje hladinu camp Inhibitory 5-HT2 Gq/G11 Zvyšuje IP 3 and DAG. Excitační 5-HT3 Ligand-gated Na + and K + kanál. Depolarizace Excitační 5-HT4 G s Zvyšuje hladinu camp Excitační 5-HT5 G i /G o Snižuje hladinu camp Inhibiční 5-HT6 G s Zvyšuje hladinu camp Excitační 5-HT7 G s Zvyšuje hladinu camp Excitační 87 Acetylcholin Aminy Aminokyseliny Peptidy Puriny Plyny Lipidy 88
45 Nikotinický Ach receptor 2,5 nm ACh RECEPTOR PODJEDNOTKOVÉ SLOŽENÍ ACh RECEPTOR POHLED SHORA 17 nach podjednotek (α4) 2 (β2) 3 (α3) 2 (β4) 3 CNS Extracelulární domény Extracelulární prostor Extracelulární prostor (α3) 2 (β4) 3 Automomní ganglia (α7) 5 Nervový typ α podjednotka ACh receptoru: 4 transmembránové oblasti (M1, M2, M3, M4) 2 mimomembránové oblasti (extracelulární pr., cytosol) Membránové Svalový typ domény Cytoplazmatické domény 8 nm (α1) 2 β1δε Cytosol Cytosol (α1) 2 β1δγ 89 Botulotoxin (klobásový Bungarus jed) fasciatus je produkován bakterií Neuronální Clostridium botulinum. Je to možná absolutně Na + nejúčinnější kanál jed g by stačilo k vyhubení celého lidstva. BT brání presynaptickým vesikulům, K + kanál aby splynuly s membránou a uvolnily ACh. Ca 2+ kanál Acetylcholin (ACh) Uvolnění ACh Alfa-Bungarotoxin Sarin (Organofosfáty) Na + kanál ve svalu Acetylcholin esterasa Tubocurarin AChR kanál Strychnos Toxifera 90
46 Cholinergní přenos v CNS Acetylcholin Nervová plasticita - paměť Probouzení Pozornost Alzheimerova choroba (inhibitory cholinesterázy) 91 Acetylcholin Aminy (katecholaminy) Aminokyseliny Peptidy Puriny Plyny Lipidy 92
47 Purinergní receptory Purinergní receptory Ionotropní receptory (P2X1 P2X7) hetero nebo homotrimery; kanál je propustný pro Na + /Ca 2+ CNS i PNS moduluje srdeční činnost, tonus hladkých svalových vláken cév, nocicepce) Metabotropní receptory (P2Y1 -P2Y15; jen některé u člověka, Ca2+ nebo camp CNS? PNS pravděpodobně společně s noradrenalinem) 93 Závěr Ionotropní receptory Metabotropní receptory Acetylcholin Aminy Dopamin Noradrenalin Serotonin Histamin Aminokyseliny Glutamát GABA Glycin Peptidy Puriny Plyny NO CO Lipidy 94
48 a jestli máte pocit, že byste rádi studovali iontové kanály - tak vám pomůžeme. vyklicky@biomed.cas.cz Děkuji za pozornost 95
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Fyziologie synapsí. Rostislav Tureček. Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu.
Fyziologie synapsí Rostislav Tureček Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu turecek@biomed.cas.cz Signály v nervovém systému 1) Elektrické 2) Chemické Thomas C. Südhof Nobel
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti)
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti) Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Fyziologický ústav AVČR, Praha Neuropřenašeče Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění.
Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění. Centrální nervový systém Aferentní systém MOZEK A MÍCHAM Eferentní systém Periferní nervový
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti)
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti) Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Neuropřenašeče Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají chemickou komunikaci mezi neuronem
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3
Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.) Komunikace mezi buňkami. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Typy signálních molekul v neurohumorálních
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
NEUROPŘENAŠEČE A CHOVÁNÍ A PAMĚŤ. Vítejte
NEUROPŘENAŠEČE A CHOVÁNÍ A PAMĚŤ Vítejte NEUROPŘENAŠEČE Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají chemickou komunikaci mezi neuronem a další buňkou Zpravidla mezi jednotlivými neurony, ale
Biologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
Přednáška 3: Neuropřenašeče: excitační a inhibiční aminokyseliny (glutamát, glycin, GABA)
Přednáška 3: Neuropřenašeče: excitační a inhibiční aminokyseliny (glutamát, glycin, GABA) Aminokyseliny jsou základní stavební bloky proteinů. Účastní se intermediátního metabolismu a v buňkách jsou vysoce
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
Změny v mozku na základě zkušeností
Změny v mozku na základě zkušeností - vliv prostředí na strukturu a funkci mozku - stárnutí mozku často klesá schopnost těchto změn - Kritická perioda doba, do kdy je ještě vliv prostředí účinný - zlom
Šíření signálů a synapse
Šíření signálů a synapse Šíření signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. AP a místní potenciály. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky.
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
Obecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.
Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Adrenergní + cholinergní receptory. Jan Doul Zuzana Charvátová
Adrenergní + cholinergní receptory Jan Doul Zuzana Charvátová Autonomní nervový systém eferentní část - 2 sériově uspořádané neurony - chem.přenos na druhý (postgangliový neuron) ve vegetativních gangliích
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
Neuropřenašeče, chování a paměť
Neuropřenašeče, chování a paměť Co se dozvíme? Definice neuropřenašeče Receptory Mechanismy působení a účinku vybraných neuropřenašečů Behaviorální efekty a role neuropřenašečů Neuropřenašeče Neurotransmittery,
Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB
BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB Jan ILLNER Jana Švarcová MYASTENIA GRAVIS Charakterizace: opakující se epizody svalové slabosti a unavitelnosti akcentované po fyzické
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
IONOTROPNÍ GLUTAMÁTOVÉ RECEPTORY A EXCITOTOXICITA
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie živočichů Bakalářská práce IONOTROPNÍ GLUTAMÁTOVÉ RECEPTORY A EXCITOTOXICITA Kristýna Skřenková Školitel: MUDr. Ladislav Vyklický DrSc.
VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM
VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM Vegetativní nervový systém = autonomní (nezávislý na vůli) Udržuje základní životní funkce, řídí a kontroluje tělo, orgány Řídí hladké svaly (cévní i mimocévní), exokrinní sekreci
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
Vliv neuroaktivních steroidů inhibujících NMDA receptory na chování
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyziologie Vliv neuroaktivních steroidů inhibujících NMDA receptory na chování The Influence of the Neuroactive Steroids Inhibiting NMDA Receptors
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:
Přeměna aminokyselin na odvozenéprodukty
Přeměna aminokyselin na odvozenéprodukty Glycin Biosyntéza hemu, purinu a kreatinu Syntéza hemu α-dusík a uhlík glycinu jsou zabudovány do pyrrolového jádra, součásti porfyrinu (prostetická skupina hemu).
Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána
Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost
Neuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015
Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,
2 Iontové kanály a vedení signálů
2 Iontové kanály a vedení signálů Elektrické signály, které jsou pro nervové funkce nezbytné, zprostředkovává iontový tok přes vodné (hydrofilní) póry v membráně nervové buňky. Tyto póry jsou tvořeny transmembránovými
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Excitabilita neuronů, vlastnosti nativních NMDA receptorů a jejich modulace fyzikálními a chemickými faktory
Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Excitabilita neuronů, vlastnosti nativních NMDA receptorů a jejich modulace fyzikálními a chemickými faktory Miloslav Sedláček
Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK
Hypotonie děložní MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK Fyziologie děložní kontraktility Interakce aktin vs. myosin v myocytech Myocyty propojeny pomocí gap a tight junctions
LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ
LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ SOUHRN LTP AND LTD THE MECHANISMS OF LEARNING AND MEMORY AND POSSIBLE PHARMACOLOGICAL INFLUENCING Richard Rokyta Univerzita Karlova, 3. lékařská
Farmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.
Farmakodynamika II Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání. MVDr. Leoš Landa, Ph.D. TRANSDUKCE SIGNÁLU (PŘENOS SIGNÁLU) Obecné
Léčiva ovlivňující dopaminergní, serotonergní a histaminový systém + opakování na zápočet
Léčiva ovlivňující dopaminergní, serotonergní a histaminový systém + opakování na zápočet Seminář v rámci Obecné farmakologie magisterského studia všeobecného lékařství 3. úsek studia 3. lékařská fakulta
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
Antihistaminika HISTAMIN HISTAMIN. Poznámky ke cvičením z Farmakologie II ZAŘAZENÍ, KLASIFIKACE. výskyt : základní funkce v lidském organismu
Antihistaminika Poznámky ke cvičením z Farmakologie II Mgr. Barbora Ondráčková PharmDr. Ondřej Zendulka Ph.D., MUDr. Jana Nováková, Ph.D. Tento studijní materiál slouží výhradně pro výuku praktických cvičení
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci
Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci Osnova Úvod Cholinergní mechanismy u Alzheimerovy nemoci Inhibitory acetylcholinesterázy Memantin Výhledy do budoucna Původ názvu Alzheimerova nemoc AD je pojmenována
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ. Helena Uhrová
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ Helena Uhrová 19. století Lord Kelvin 1870 - Hermann namodelování elektrického napětí na nervovém vlákně 20. stol - Hermann a Cremer nezávisle na sobě rozpracovali
Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy
Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty
Spánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Spánek Neurobiologie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Spánek Spánková stadia a architektura spánku Role spánku při konsolidaci paměti behaviorální studie Role spánku
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Biochemie nervového systému, vidění a smyslů. Metabolizmus oka. Mitochondriální nemoci. Jana Švarcová
Biochemie nervového systému, vidění a smyslů. Metabolizmus oka. Mitochondriální nemoci. Jana Švarcová Synapse přenos vzruchu II. ➀ akční potenciál na presynaptickou membránu ➁ otevření napětím řízených
Projekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.
Projekt FRVŠ 745/2011 Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému Řešitel: Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Teoretický základ a principy vyšetření úlekové reakce
Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner
Bioelektromagnetismus Zdeněk Tošner Bioelektromagnetismus Elektrické, elektromagnetické a magnetické jevy odehrávající se v biologických tkáních elektromagnetické vlastnosti tkání chování vzrušivých tkání
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Regulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Vliv antagonistů NMDA receptorů na chování
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: BBI Markéta Chvojková Vliv antagonistů NMDA receptorů na chování The Behavioral Effects of NMDA Receptor Antagonists
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
Neurony a neuroglie /
Nervová tkáň Jedna ze 4 základních typů tkání Vysoce specializovaná - přijímá /dráždivost/, vede /vodivost/, porovnává, ukládá, vytváří informace, zabezpečuje přiměřenou reakci Původ: neuroektoderm CNS
Farmakologie. Vegetativní nervový systém. 25. března 2010
Farmakologie vegetativního nervového systému Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 25. března 2010 Proč Využití v léčbě řady chorob ICHS srdeční selhání arytmie hypertenze glaukom ileus křeče šok rýma hyperplazie
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Imunitní Buňky imunitního systému Cytokiny. Další typy Různé buňky Ikosanoidy, růstové faktory
Transdukce signálu Signální transdukce je proces, při němž signální molekuly (působky) přenášejí specifické informace přes membrány z vnějšku cílové buňky do jejího nitra, kde vyvolávají příslušnou biologickou