Změny v mozku na základě zkušeností
|
|
- Blažena Říhová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Změny v mozku na základě zkušeností - vliv prostředí na strukturu a funkci mozku - stárnutí mozku často klesá schopnost těchto změn - Kritická perioda doba, do kdy je ještě vliv prostředí účinný - zlom náhlý nebo pozvolný = doba, po kterou je určité chování výrazně náchylné (nebo dokonce vyžaduje) na specifický vliv prostředí, aby byl umožněn normální vývoj Příklad husy 1. den po narození následují 1. větší pohybující se objekt (i neživý) - ireversibilní proces - kritická perioda je méně než jeden den - pokud malé husy nejsou vystaveny tomuto stimulu 1. den problémy ve vztahu potomek-rodič
2 Zpěvní ptáci - zpěv pro přilákání pozornosti opačného pohlaví - učí se při dospívání poslechem v hejnu od učitelů, napodobuje je, trénuje až se to naučí - jakmile pohlavně dospěje bez předchozího stimulu abnormální zvuky
3 Vývoj jazyka - u lidí nutná dlouhá postnatálni zkušenost a trénink pro správný vývoj - tato zkušenost a trénink ale musí proběhnout v raném dětství - feral children - schopnost naučit se cizí jazyk bez přízvuku a gramaticky správně do 7-8 let věku - pak dramatický pokles - nicméně změny na základě zkušeností i u dospělého mozku
4 Učení a paměť Učení proces získávání nových informací Paměť je schopnost uchovávat a používat informace Mozek získává, zpracovává a ukládí informace a tato informace může být následně využita aby ovlivnila naše chování - důsledkem je změněná odpověď na opakovaný stimulus Neurobiologie determinace oblastí mozku které důležité pro učení a paměť - determinace změn synapsí vlivem zkušenosti - určení molekul které ovlivňují paměť
5 Učení a paměť Modelové organismy schopnost změnit své chování na základě získané informace (na základě události, situace, místa, objektu, chování ) Učení a paměť je komplexní fenomén zahrnuje celý organismus - snaha o zjednodušení a o korelace s elektrofyziologickými a molekulárněbiologickými proces v částech CNS, které se zde uplatňují Hledají se změny v CNS, které se odehrávají během učení a vyvolání paměti A tyto změny se hledají na izolovaných neuronech a neurálních drahách/sítích a to v oblastech CNS, které jsou pro tyto procesy důležité
6 Učení a paměť Hypotéza: - síla synaptických spojení je plastická (modifikovatelná) zkušenost ovlivnění síly synapsí Tedy síla synapse je základní jednotkou ukládání informací Správné chování naučeno protože důsledek úspěšného chování posílil spojení mezi stimulem a správnou odpovědí A naopak Špatná reakce v důsledku vede k zeslabení spojení mezi stimulem a správnou odpovědí
7 Nervová plasticita = schopnost neuronů modifikovat své biochemické a morfologické vlastnosti jako odpověď na externí stimuly - predevším regulací síly synapsí - tvorba a zánik synapsí Jakékoli změny synapsí = synaptická plasticita dva typy: krátkodobé změny účinnosti synapsí (obvykle posílení zapojením iont. kanálů, proteinkinaz,...) aktivace postsynaptických receptorů obvykle rychlé změny (hodiny) dlouhodobé změny strukturální modifikace existujících synapsí a tvorba nových závislé na aktivaci genové exprese, pravděpodobný mechanismus dlouhodobé paměti
8 Synaptická plasticita Funkční synaptická plasticita - změna účinnosti již existujících synapsí např. dlouhodobá potenciace (LTP) vysoká frekvence vzruchu v hipokampu zesílení synaptické síly spojů jež pouzivají glutamát jako neurotransmiter - postsynaptická buňka aktivuje blokované glutamát. receptory - presynaptická buňka zvyšuje uvolňování glutamátu Morfologická synaptická plasticita - změna struktury synapsí nebo tvorba nových počet váčků, velikost aktivní zóny, velikost synaptického knoflíku, velikost postsynaptické struktury, počet a velikost postsynaptických receptorů Zvětšení synaptické struktury - inkorporace nové membrány: - snížení endocytózy váčků z membrány po uvolnění neurotransmiteru - fůze jiných váčků s membránou např. plasmalema prekurzor vesicles (PPV) tvorba nových synapsí kontrola geny regulujícími expanzi membrány, skladování a fůzi váčků (SNARE a SNAPs)
9 Učení a paměť 2 základní modelové systémy pro studium změny síly synapsí jednoduchý systém a LTP Jednoduchý systém reflex u Aplysia californica Habituace Senzitizace Short-term habituace udělám-li habituaci jednou, po krátké pauze po dotyku siphonu je reakce skoronormální Long-term habituace opakuji-li habituaci několik dní po krátké pauze je reakce na dotek siphonu stále snížena
10 Nervová plasticita - Aplysia
11 Nervová plasticita - Aplysia Short-term senzitizace - prodloužení trvání depolarizace fosforylací/inhibicí draselných kanálů uvolní se více glutamátu
12 Nervová plasticita Aplysia Long-term senzitizace Ubiquitin-hydroláza degradace regulačních podjednotek PKA dlouhodobá aktivita PKA
13 Long-term potenciace v hipokampu LTP - hipokampus u savců učení a paměť - zde již nemožno na jeden neuron proto měřeny skupiny neuronů - v jednotlivých částech hipokampu 1. pokus: - silný impuls zesiluje odpověď na slabý impuls
14 LTP
15 LTP
16 LTP - pokusy dělány původně na živých zvířatech ale lze i in vitro - na Schafferových kolaterálách v hipokampu - různé kombinace různě silných stimulů
17 LTP neurotransmiter glutamát (hlavní excitační neurotransmiter v mozku) - glutamátové receptory
18 LTP NMDAR studie s inhibitory jejich fce důležitá pro vznik ale nikoli pro udržení LTP - propouští Na +, ale při určitých podmínkách i Ca 2+ ionty - vazebné místo pro glutamát i pro Mg 2+ ionty (je v póru) Mg 2+ musí být odstraněn, aby prošel Ca 2+ - Mg 2+ odstraněn, když se naváže glutamát a když doje k depolarizaci k depolarizaci dojde diky AMPA-glutamátovým receptorům
19 LTP - asociativní učení (Pavlovovské reflexy) - dva nezávislé inputy blízko sebe (časově) opakovaně pak i CS vyvolá reakci - asociativita sousední synapse silně stimulované asociativní depolarizace - CS glutamát na NMDAR - US depolarizace membrány otevření NMDAR pro CS - silný podnět umožní reakci na slabý podnět
20 LTP Ca 2+ influx je klíčový pro vznik LTP funguje jako druhotný přenašeč posttranslační modifikace - transkripce, translace - zvýšená funkce AMPAR jejich vyšší počet - tiché synapse nemusí mít AMPAR
21 LTP Ca 2+ váže na kalmodulin aktivace CaMKII CaMKII hodně v PSD zóně, inhibice zablokovani LTP - regulace aktivity i transportu AMPA receptorů - důležitá pro indukci i udržení LTP (studie s inhibitory) - schopnost autoaktivace - v LTP i další kinazy PKA, PKC
22 LTP AMPAR různá kombinace podjednotek GluR1 až 4 - GluR1 hodně v LTP fosforylována CamKII, - vyšší propustnost pro Ca 2+ ionty - GluR2 naopak snižuje aktivitu GluR1 - v klidu v hipokampu AMPAR hlavně z GluR2 a 3 - po synaptické stimulaci vedouci k LTP hodně AMPAR bez GluR2
23 LTP Fosforylace GluR1 aktivace PKA AMPAR inzerce do extrasynaptického prostoru, následně Ca 2+ z NMDAR aktivace PKC a AMPAR do PSD zóny, GluR1 AMPAR v LTP po čase nahrazeny GluR2 AMPAR, ale jejich počet v PSD zóně je mnohem větší než před LTP stimulaci
24 LTP LTP trvání závisí na parametrech stimulu slabý stimulus krátkodobá LTP (hodiny) (S-LTP) silný stimulus dlouhodobá LTP (dny až měsíce) (L-LTP) S-LTP postranslační modifikace (nikoli produkce nových proteinů) L-LTP hypotéza genomové signalizace (stimul signalizace transkripce preoteosyntéza L-LTP)
25 LTP CREB TF KO myš ne L-LTP (ale ano S-LTP) drozofila s mutovaným CREB poruchy paměti CREB aktivace fosforylací celářada signálních drah vede k této fosforylaci
26 LTP inhibitory PKA a ERK blokují L-LTP ERK aktivován neurotrofními faktory přes RTK CaMKIV
27 LTP L-LTP je potřeba transkripce a translace - nicméně translace prakticky ihned po indukci L-LTP - mrna už tam musí byt přítomna - prvotní translace probíhá lokálně v dendritech - je tam ER, Golgi, mrna inhibitory proteosyntezy jen do somatu pořád dochází k indukci LTP (měřeno elektrodami na preparovaných Schafferových kolaterálách), pokud inhibitor do dendritu inhibice indukce L-LTP Genomická signální kaskáda nové proteiny až za minut Lokální proteosyntéza nové proteiny během minut
28 časové fáze Synaptická plasticita
29 Synaptická plasticita - molekuly uplatňující se v ranné fázi LTP Proteinkinázy PKA, PKG, ERK, PKC, CamKII jejich inhibitory prevence LTP tyrozin-kinázy src, fyn, pyk2 - KO myši rovněž poruchy LTP - receptory pro neurotransmitery - fosforylace změna účinnosti, internalizace, receptor recruitment na membránu - fosforylace cytoskeletu změny morfologie změny architektury synapsí Nitrosylace Glykosylace LTP se účastní také presynaptický terminál zvýšené uvolňování neurotransmiterů uvolnění retrográdního přenašeče z postsynaptického terminálu (oxid dusnatý, kyselina arachidonová) fosforylace proteinů v presynaptickém terminálu
30 Synaptická plasticita Fáze II syntéza nových proteinů - zvýšená translace - zvýšená stabilita mrna - CamKIIalpha v LTP CamKIIalpha mrna nejen v těle neuronů ale i v dendritech (lokálně zvýšená stabilita?) Fáze III zvýšená transkripce, geny ranné a pozdní fáze, role transkripčních faktorů
31 Synaptická plasticita fáze III geny ranné fáze zvýšená transkripce minut po stimulu - jejich syntéza nezávisí na syntéze jiného proteinu Transkripční faktory bzip family (leucin zip) fos, jun, CREB, C/EBP zinc-finger proteiny zif/268, NGF-IA, Krox24 Rel proteiny - NFKB CREB KO myš nemá pozdní fázi LTP - problémy s učením zif/268 KO myš nemá pozdní fázi LTP - problémy s učením Ostatní - růstový faktor beta-activin, tpa, cox2 tpa KO myši deficit v indukci LTP v některých regionech hipokampu
32 Synaptická plasticita fáze III geny pozdní fáze zvýšená transkripce 2-3 hodiny po stimulu nárůst patrný i po 2 dnech vesicle associated proteins syntaxin, synapsin receptory neurotransmiterů NMDA, mglur5 růstové faktory BDNF, IGF-1 proteinové kinázy ERK2, PKC proteázy a jejich inhibitory adhezivní molekuly morfologická remodelace synapsí regulátory cytoskeletu
33 LTP Jaké mrna v dendritech translatovány: CaMKII,, GluR1 a GluR2, eukaryotický elongační faktor 1A Klíčová otázka neuron více synapsí některé aktivní a některé ne jak zajištěno že mrna (protein) dopravena k té aktivní synapsi Synaptic tagging hypothesis po stimulaci synapse generován tag, který označí aktivní synapsi, ke které je potřeba dodat materiál (ten tag nejspíš lokálně syntetizovaný protein (skupina proteinů) Možné tagy/signalizace profilin, CamKII, Homer 1a, PAK, ERK1/2. důležitý aktinový cytoskelet a vazba na něj
34 Ca 2+ v LTP - nárůst Ca 2+ iontů v cytoplazmě je klíčový - zdroje Ca 2+ - extracelulární - intracelulární (ER rychle uvolnění a načerpání Ca 2+ ) - IP3R (aktivovány IP3 např po aktivaci mglur1) - RyR receptory (regulace influxem Ca 2+ )
35 Ca 2+ v LTP na indukci LTP se mohou podílet všechny 3 možné zdroje Ca 2+ (RYR, IP3R, vdcc) - každý indukován jiným signálem IP3R i v dendritech, vdcc a RYR asi spíš fungují v somatu - agonista IP3R zesílení LTP, indukce lokální proteosyntézy v dendritech, - influx Ca 2+ z NMDAR je důležitý, ale sám nestačí pro indukci LTP (nutné i jiné zdroje Ca 2+ )
36 LTP a morfologie synapsí LTP změna struktury (morfologie) synapsí Synapse mnoho tvarů a velikostí Obvykle malé synapse dynamičnost - velké synapse stabilnější - velikost tedy ukazatelem stability synapse Tvar synapsí - aktinový cytoskelet regulace během LTP Glutamát - NMDAR zvětšení objemu synapse a přidání AMPAR (nikoli NMDAR) čím větší synapse v LTP tím více AMPAR (korelace s NMDAR není) Aktin lešení pro proteiny, transport, morfologie, internalizace AMPAR - inhibitory polymerizace aktinu inhibice LTP - LTP více F-aktinu (polymerizovaného aktinu)
37 LTP a morfologie synapsí ADF/cofilin buněčný regulátor polymerizace aktinu role v LTP
38 LTP a morfologie synapsí Kadheriny důležité pro udržení struktury synapse (pre a postsynaptická buňka) neurální kadheriny Ca 2+ dependentní cell-adhesion molekuly monomery slabá adheze, dimery silná adheze stimulace LTP dimerizace kadherinu (blokována inhibicí NMDAR)
39 LTP stabilita Paměť synaptic plasticity hypothesis synapse jsou modifikovatelné, ale musí být i stabilní (dlouhodobá paměť) Stabilita velké synapse po LTP nepřibude-li NMDAR ale jen AMPA pak do stejné (ale mnohem větší synapse) je stejný influx Ca 2+ a ten už u mnohem větší synapsi nemusí stačit na další aktivaci plastických změn synapse což odpovídá pozorování, že větší synapse jsou stabilnější
40 Paměť a LTP Ale pochopitelně LTP ke skutečné situaci v mozku a ukládání paměti může mít daleko nicméně změny synapsí se dosud jeví jako nejpravděpodobnější hypotéza Paměť všechny testy subjekt je vystaven nějaké zkušenosti - a pokud dojde k vytvoření paměťové stopy následuje změna chování (což je trochu zjednodušení skutečnosti - roli totiž hraje cela řada faktorů - chuť zúčastnit se testu, pozornost, schopnost vnímání. ) Možnosti na úrovni CNS poškození (vypnutí) určitéčásti mozku (elektroda do této části mozku), ovlivněni určitéčásti mozku látkou (místo elektrody kanyla), genetické inženýrství Problém poškodím-li (vypnu-li) určitou část mozku a pozoruji neschopnost se učit může to být i tím že poruším motivaci, pozornost, schopnost vnímat podněty, motorické schopnosti
41 Paměť a LTP Paměť krátkodobá, dlouhodobá - retrográdní amnézie úder do hlavy nepamatujete si co se stalo krátce před úderem, ale to co se stalo dříve si pamatujete - hypotéza to co se stalo těsně předtím paměť je ještě v aktivním stavu zatimco ta dřívější událost už je v neaktivním stavu Stabilizace paměti konsolidace paměti paměť je ze začátku méně odolná k narušení a potřebuje být stabilizována Ztráta paměti porucha v ukládání paměťové stopy, porucha v jejím zpřístupnění ta druhá možnost opět komplikuje pokusy s učením u zvířat (težko ji lze nějak v pokusech vyloučit)
42 Testování učení Myš 3 základní testy Inhibitory avoidance conditioning myš do světlé části boxu, má tendenci přesunout se do tmavéčásti boxu (dostane-li ale po přesunu lehký elektrický šok - po následném umístění do světléčásti se doba než se rozhodne přesunout do tmavé části prodlouží Fear conditioning Spatial learning in a water escape test
43 Glutamátové receptory a paměť NMDAR využití antagonistů NMDAR v hipokampu potřeba pro paměť ve spatial learning testu - geneticky upravené NMDAR ze 4 podjednotek musí tam byt NR1 i NR2 podjednotky - KO NR1 myši v CA1 oblasti hipokampu - ve všech 3 typech testů poruchy - s NR2B podjednotkou lepší indukce LTP než s NR2A (různé podmínky pro otevření kanálu) - myši s overexpresí NR2B v hipokampu zesílení paměti ve všech 3 testech (Doogie mice) kanárci sezónní variace v kompozici NMDAR receptorů (song learning na jaře více NR2B v některých oblastech mozku důležitých pro učení toho zpěvu) nicméně řada studií, kde paměť i za silné inhibice NMDAR existuji i jiné dráhy
44 Glutamátové receptory a paměť AMPAR infůze antagonistů AMPAR do oblasti kortexu v sousedstvi hipokampu inhibice zapamatování v mnoha testech - fear memories více mglur1 v amygdale - prevence mglur1 transportu (DN receptor) porucha fear conditioning - kandidát pro vývoj léků pro posílení paměti ampakiny Ampakiny prochází blood-brain bariérou, vazba na AMPAR, po aktivaci receptoru glutamátem prodlouží dobu otevření kanálu (Na + ) zvýšení pravděpodobnosti depolarizace zvýšení pravděpodobnosti aktivace NMDAR řada studií prokazuje pozitivní účinek ampakinů na zlepšení paměti Využití antagonistů AMPAR a NMDAR do hipokampu v některych testech - oba receptory potřebné pro vytvoření paměti, ale pouze AMPAR i pro její vyvolání
45 CamKII a paměť KO myš ne indukce LTP, špatné výsledky v spatial memory testu Autofosforylace zesílení synapse, myši s mutací nemožnost autofosforylace poruchy LTP a poruchy spatial memory testu (nicméně měly problémy se vůbec naučit plavat k té platformě) možná nejen porucha paměti ale i porucha nějakých senzorických funkcí - tyto mutantní myši - porucha v one-trial inhibitory avoidance learning, ale už nikoli pokud se to učení provedlo několikrát mozna tedy autofosforylace CaMKII důležitá pro rychlou paměť CaMKII do hipokampu virovými vektory malé zlepšení ve spatial learning testu Fear conditioning více fosforylované CaMKII v amygdale, inhibitor aktivace CaMKII inhibice fear conditioning
46 Konsolidace paměti translace a transkripce Short term memory rychle se vytvoří, rychle může zmizet, náchylná k narušení Long-term memory potřebuje čas vytvoření, pomaleji mizí, méně nachylná k narušení Důležitý parametr čas mezi učením a pokusem je-li 1-2 hodiny (short-term memory) - je-li 24 hodin (long-term memory)
47
48 Long-term memory Transkripce - inhibitory transkripce inhibice long-term memory (aplysia, Drosophila, myš) CREB KO myši normální fear conditioning je-li čas 1 hodina (retention interval), ale poruchy když je čas delší (podobně i u dalších 2 testů) nicméně i studie kde tomu tak není (jiná dráha aktivovaná u těchto KO myší???) CREB antisense oligonukleotidy do hipokampu před učením (spatial learning) porucha dlouhodobé paměti Fear conditioning a inhibitory avoidance training aktivace CREBemregulované transkripce v hipokampu a amygdale (řízeno PKA a MAPK jejich inhibitory porucha long-term memory a aktivace CREB) Gen Arc immediate early gen, rychlá transkripce, když myš prozkoumává nové prostředí (i spatial learning test), inhibice tohoto genu (poruchy spatial learning testu), lokalizace v dendritických synapsích se synaptickou aktivitou, důležitý pro konsolidaci nikoli tvorbu paměti, regulátor aktinového cytoskeletu
49 Long-term memory Translace Inhibitory translace inhibice long-term memory (ale ne short-term memory) ale mnohé z těchto inhibitorů jsou toxické nebo ovlivňují celou řadu funkcí neuronů (množství neurotransmiterů ) syntéza proteinů tedy ale není potřeba pro short-term memory
50 Modulace paměti hormony Synapse, které ukládají paměť mohou byt ovlivněny např. hormony - paměťové modulátory jejich vliv obvykle těsně po nebo během učení (např. leknu se chřestýše adrenalin do oběhu dlouho si to budu pamatovat) - promítání obrázků lidem (zároveň některým adrenalin a jiným ne) ty s adrenalinem si lépe pamatují - různé oblasti mozku tak mohou ovlivňovat ukládání informací v jiných oblastech mozku (taková regulační funkce prokázána pro amygdalu) do amygdaly agonisté nebo antagonisté adrenalinu vliv na paměť uloženou v jiných oblastech mozku
51 Modulace paměti hormony Adrenalin z krve neprochází blood-brain bariéru signalizace do amygdaly přes nervus vagus Adrenalin ovlivňuje transport AMPA receptorů v hipokampu - modulační funkci i jiné hormony Glukokortikoidy (kortikosteron) taky vliv přes amygdalu Aktivita amygdaly ovlivňuje transkripci a translaci v jiných oblastech mozku, kde se ukládá paměť (Arc protein v hipokampu)
52 Zapomínání Bezprostředně po vzniku paměti ještě nekonsolidovaná a náchylná k narušení, s časem stoupá její stabilita nicméně - vyvolání paměti může vést opět ke zvýšení její citlivosti k narušení Spatial learning test druhý den antagonista NMDAR těsně poté, co znovu proveden spatial learning test další den problém se spatial learning testem (místo NMDAR antagonistu i inhibitory translace,.) 2 teorie active trace theory
53 Zapomínání reconsolidation theory Možné využití drug addiction i po vyléčení, když se dostanou zpět do stejného prostředí často relaps pokud by se vymazala paměťová stopa na prostředí ne relaps (nadějné pokusy na myších), stejně tak i posttraumatické stresy by šlo odstranit během vyvolání traumatických vzpomínek)
54 LTD - stejná dráha - stimulace Schafferových kolaterál 1Hz minut - rozdíl mezi LTP a LTD dán množstvím Ca 2+ malý nárůst Ca 2+ LTD - větší nárůst Ca 2+ LTP
55 - Inhibitory fosfatáz inhibují vznik LTD LTD
56 Synaptická plasticita poškození NS Reorganizace senzorických topografických map v kortexu primátů po ztrátě prstu (nebo jen přerušení nervu v prstu)
57 Synaptická plasticita trénink
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Obecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.
Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
Spánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Spánek Neurobiologie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Spánek Spánková stadia a architektura spánku Role spánku při konsolidaci paměti behaviorální studie Role spánku
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ
LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ SOUHRN LTP AND LTD THE MECHANISMS OF LEARNING AND MEMORY AND POSSIBLE PHARMACOLOGICAL INFLUENCING Richard Rokyta Univerzita Karlova, 3. lékařská
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
Fyziologie synapsí. Rostislav Tureček. Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu.
Fyziologie synapsí Rostislav Tureček Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu turecek@biomed.cas.cz Signály v nervovém systému 1) Elektrické 2) Chemické Thomas C. Südhof Nobel
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková
PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC
Spánek. kurz Neurobiologie chování a paměti. RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR
Spánek kurz Neurobiologie chování a paměti RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR Spánek Spánková stadia a spánková architektura Role spánku při konsolidaci
Intracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
Šíření signálů a synapse
Šíření signálů a synapse Šíření signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. AP a místní potenciály. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky.
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK Fyziologie srdce Akční potenciál v srdci (pracovní myokard) Automacie srdeční aktivity a převodní systém Mechanismus
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
Koncepce paměti jako schopnosti modifikovat své chování na základě zkušenosti
Mechanismy paměti Co se dozvíme dnes? Behaviorální koncept paměti Fyziologie synaptického spojení Mechanismy jednoduchého učení u modelového organismu (Aplysie) Synaptická plasticita Dlouhodobá potenciace
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Projekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.
Projekt FRVŠ 745/2011 Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému Řešitel: Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Teoretický základ a principy vyšetření úlekové reakce
Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů
Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické
Výběr literatury. Kandel E.R. et al.: Principles of Neural Science, Third edition, Prentice-Hall International Inc., USA, 1991.
Výběr literatury Kandel E.R. et al.: Principles of Neural Science, Third edition, Prentice-Hall International Inc., USA, 1991. O Keefe J. a Nadel L., Hippocampus as a Cognitive Map. London, Clarendon Press,
Základní morfogenetické procesy
Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně
LIPIDY: FUNKCE, IZOLACE, SEPARACE, DETEKCE FOSFOLIPIDY chemické složení a funkce v buněčných membránách; metody stanovení fosfolipidů fosfolipázy - produkty reakcí (ceramid, DAG = 2nd messengers) a stanovení
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Projektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze Imunofluorescence DAPI Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny s homologními oblastmi; jejich
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň Neurofyziologie bolesti Bolest je dynamický fenomén Není jen pouhá nocicepce Komplexní fenomén, pro percepci bolesti jsou klíčová vyšší
Elektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie
Elektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie Záznam elektrické aktivity mozku Buněčné mechanizmy vzniku Principy registrace Základní vlastnosti Experimentální využití
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK
IV117: Úvod do systémové biologie
IV117: Úvod do systémové biologie David Šafránek 29.10.2008 Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Schema transkripční regulace
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019
1 Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019 Okruh A 1. Definice a podstata života, princip hierarchických systémů živých soustav 2.
PATOFYZIOLOGIE UČENÍ A PAMĚTI. Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni
PATOFYZIOLOGIE UČENÍ A PAMĚTI Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni 1 Učení = změna chování na základě předchozí zkušenosti = vstup do paměti = postupné vytváření paměťové stopy opakováním podnětů
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc
SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,
Neuronové sítě. Vlasta Radová Západočeská univerzita v Plzni katedra kybernetiky
Neuronové sítě Vlasta Radová Západočeská univerzita v Plzni katedra kybernetiky Motivace pro výzkum umělých neuronových sítí lidský mozek pracuje jiným způsobem než běžné číslicové počítače počítače přesně
Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,
Obecné mechanismy buněčné signalizace Signalizace do buněčného jádra MUDr. Jan láteník, hd. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Somatické buňky lze přeprogramovat na pluripotentní kmenové buňky! řeprogramování
Senzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
BOBATH KONCEPT. Techniky proprioceptivní a taktilní stimulace
BOBATH KONCEPT Techniky proprioceptivní a taktilní stimulace Vývoj NDT / neurodevelopmental treatment / 1. R.I.P. reflex inhibiting postures Posturální inhibiční reflexy Posturální vzorce opačné, než reflexní
Intracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
10. Reflexy a reakční doba.
1 10. Reflexy a reakční doba. Živé organismy musí registrovat změny ve svém okolí a adekvátně reagovat. Reflexní přizpůsobení zahrnuje receptory, které registrují změnu, sensorické neurony, které posílají
5. Umělé neuronové sítě. Neuronové sítě
Neuronové sítě Přesný algoritmus práce přírodních neuronových systémů není doposud znám. Přesto experimentální výsledky na modelech těchto systémů dávají dnes velmi slibné výsledky. Tyto systémy, včetně
Buněčné a molekulární mechanismy paměti. Vyšší kognitivní funkce
Buněčné a molekulární mechanismy paměti Vyšší kognitivní funkce.. Mozkový kmen prodloužená mícha, most a střední mozek Funkce: koordinace a přenos informace mezi mozkovými centry Prodloužená mícha - centra
DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH. Z, Kroupová I, Falk M* M
FISH ANALÝZA m-rna DMPK (ZNF9) V DIFERENCOVANÝCH TKÁNÍCH PACIENT IENTŮ S MYOTONICKOU DYSTROFI FIÍ Lukáš Z, Kroupová I, Falk M* M Ústav patologie FN Brno *Biofyzikáln lní ústav AVČR R Brno Definice MD Myotonická
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta
Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice Havířov Mezioborová JIP Colours of Sepsis, Ostrava, 28.1.2015 Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice
IV117: Úvod do systémové biologie
IV117: Úvod do systémové biologie David Šafránek 3.12.2008 Obsah Obsah Robustnost chemotaxe opakování model chemotaxe bakterií nerozliseny stavy aktivity represoru aktivita = ligandy a konc. represoru
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Kognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN
Kognitivní poruchy u RS Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Celkový přehled Výskyt kognitivních poruch: 43 70 % pacientů s RS ve všech stadiích choroby Lépe koreluje s progresí nemoci, atrofií CNS Důležitá determinanta
Paměťové stopy - engramy
Paměťové stopy - engramy Obsah přednášky V této přednášce se budeme zabývat paměťovými stopami - ENGRAMY, jejich povahou, a některými fenomény s nimi spojenými Částečně si zopakujeme látku s přednášky
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová
Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)