LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ
|
|
- Květoslava Horáková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 LTP A LTD MECHANIZMY UČENÍ A PAMĚTI, FARMAKOLOGICKÉ OVLIVNĚNÍ SOUHRN LTP AND LTD THE MECHANISMS OF LEARNING AND MEMORY AND POSSIBLE PHARMACOLOGICAL INFLUENCING Richard Rokyta Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Jsou rozebrány mechanizmy LTP a LTD, jejich fyziologické působení a vliv na učení a paměť. Jsou rovněž popsány molekulárně biologické mechanizmy těchto dvou procesů. Je diskutována úloha hipokampu v procesu učení a paměti. Krátce jsou zmíněny i základní mechanizmy procesu učení a popsány různé typy paměti. Klíčová slova: dlouhodobá potenciace, dlouhodobá deprese, učení, paměť SUMMARY The mechanismus of LTP and LTD are discussed, their physiological effect especially on learning and memory is described. Also the molecular - biological mechanismus of these two processes are treated. The role hippocamus in the process of learning of memory is mentioned. Briefly are touched the basic mechanismus of learning and different types of memory are described. Key words: long-term potentiation, long-term depression, learning, memory LTP long-term potentiation dlouhotrvající potenciace a LTD long-term depression dlouhotrvající deprese jsou pojmy, které zejména v posledním desetiletí přispěly k možným výkladům mechanizmů paměti. Tyto dva fenomény jsou základními typy synaptické plasticity. Plasticita znamená, že náš nervový systém je schopen se přizpůsobit určitým nárokům, které jsou na něj kladeny změnami zevního prostředí a i vnitřního prostředí organizmu. Základem plasticity je změna na synapsích, které zásadně ovlivňují přenos nervového signálu. LTP synaptický přenos zrychluje, kdežto LTD jej snižuje. To, zda jde o potenciaci nebo depresi se řídí především frekvencí stimulace. Vysokofrekvenční stimulace (frekvence stimulace 100 Hz) vyvolá během jedné sekundy dlouhotrvající potenciaci. Jestliže stimulujeme pomaleji (nízkou frekvencí 3 Hz) během 5 minut se vyvolá dlou- hotrvající deprese(obr. 1).
2 LTP zesiluje synaptický přenos, zatímco LTD synaptický přenos zeslabuje. Lze to vyjádřit změnami postsynaptického potenciálu EPSP, který se mění podle frekvence stimulace. EPSP při LTP se zvyšuje, zatímco při LTD se snižuje. Vedle toho existuje další fenomén, který se jmenuje asociační plasticita, při které se aktivují oba vstupy; testovací vstup je vyvolán nízkofrekvenční stimulací 5 Hz, zatímco podmiňovací vstup krátkými a opakovanými vysokofrekvenčními pulzy. Podmiňovací vstup je vždy pouze zesílen, testovací vstup může být jak zesílen, tak zeslaben. O tom rozhoduje časový vztah mezi stimulací testovacím a podmiňovacím vstupem. Když se oba vstupy aktivují zároveň, vzniká LTP, když je mezi sebou posuneme vzniká LTD. Již známá synaptická badatelka prof. Hebbová formulovala hypotézu, podle níž synapse, která spojuje dva neurony je posílená, pokud jsou obě nervové buňky aktivovány současně. Je důležité, že tento závěr lze aplikovat jak na dlouhotrvající potenciaci, tak na dlouhotrvající depresi. Jeden fenomén ale nesplňuje tuto podmínku a tím je heterosynaptická dlouhotrvající deprese. Tento typ plasticity lze označit jako vedlejší produkt potenciace a ten je po indukci LTP zeslaben. Jde o synapse, které neobdržely podnět z presynaptické části synapse, ale jejich postsynaptická část je aktivována díky depolarizaci okolních excitovaných synapsí. Zesílení synaptického přenosu je asociativní a znamená, že společná aplikace silného a slabého podnětu postsynaptického neuronu se přemění na slabý podnět, který by sám žádnou trvalejší změnu synaptického přenosu nevyvolal, ale takto asociovaný vyvolá LTP. Je důležité, že synapse, které byly takto povzbuzeny, mohou být změněny jak další vysokofrekvenční, tak nízkofrekvenční stimulací, a tak může být synaptický přenos stále zesilován a zeslabován. Tento fenomén zvyšuje přizpůsobivost systému a zvyšuje jeho kapacitu pro ukládání informací. Kde všude se LTP a LTD může vyskytovat? Je to především hipokampus (mozková struktura, která je jednou ze základních struktur spojenou s pamětí) (obr. 2) a striatum v bazálních gangliích, které je zapojeno zejména do procesu učení, plánování nových motorických dovedností, a mozková kůra, která plní mnoho úloh zejména při vytváření pamětních stop při procesu učení.
3 Jaký je buněčný mechanizmus LTP a LTD? Je to především aktivace receptorů NMDA (N-methyl- D-aspartát), které patří k excitačním receptorům glutamátového typu. Důkaz, že NMDA receptor je aktivován při LTP a LTD, byl podán tím, že při aplikaci antagonistů tohoto receptoru se blokují obě formy synaptické plasticity. Podobně působí druhý ionotropní receptor AMPA (aminopropionová kyselina). Oba tyto receptory jsou významně ovlivněny propustností iontů sodíku a draslíku, ale AMPA receptor je navíc prostupný i pro vápník. Základní rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že AMPA receptor je aktivován navázáním antagonisty na vazebné místo, zatímco receptor NMDA potřebuje ke své aktivitě nejen antagonistu, ale i silnou depolarizaci neuronů. Je to proto, že za normálních okolností je při přenosu podnětů s nízkou depolarizací blokován hořčíkem, a proto potřebuje ještě další depolarizaci neuronů k jeho odstranění. Blokáda hořčíkem je velmi výhodná pro NMDA receptor proto, že se blokuje vápníková signalizace a chrání se neuron před vstupem velkého množství vápníku, které je vždy pro buňky toxické. Při LTP i LTD se pravděpodobně depolarizuje postsynaptický neuron. Hořčík je odstraněn z kanálů receptorů NMDA, které se tímto mechanizmem aktivují, což umožňuje zvýšenou aktivaci při LTP a LTD. Samozřejmě pomalý proces je mnohem složitější, protože vápník se do neuronů nemusí dostávat pouze aktivací receptorů NMDA, ale také vstupem přes napěťově závislé vápníkové kanály, které jsou stejně jako NMDA aktivovány depolarizací postsynaptického neuronu. Tyto kanály jsou důležité pro synaptickou plasticitu nezávislou na NMDA. Kromě tohoto mechanizmu se vápník nezbytný pro LTP a LTD také může uvolňovat z vlastních buněčných zdrojů nitrobuněčnými receptory. Důležité je i zjištění, že nárůst vápníkových iontů je vyšší u LTP a nižší u LTD. To je pravděpodobně způsobeno složením podjednotek NMDA receptorů, kterých je celkem 5. Jednotlivé typy se odlišně podílejí na indukci dlouhodobé potenciace a dlouhodobé deprese. Zde hraje roli i molekulární mechanizmus dlouhodobé potenciace a dlouhodobé deprese. Je obrovské množství látek, které působí v indukční fázi synaptické plasticity a které aktivují především přenosové molekuly a druhé posly. Je to zvýšený obsah kyseliny arachidonové a oxidu dusnatého, aktivace různých fosforylyzujících enzymů, receptorů NMDA, metabotropních receptorů, G proteinů, serintreoninkinázy, tyrozinkinázy, GMP kinázy, camp kinázy, PAF, NCAM, dopaminových receptorů, calpainu a syntézy proteinů. V udržovací fázi jsou to především serotonintreoninkinázy. U dlouhotrvající deprese (LTD) se uplatňují receptory NMDA, proteinfosfatázy, serintreoninkinázy, NO, calpain a v udržovací fázi protein-fosfatázy a serintreoninkinázy. Při indukční fázi LTD se syntetizují různé proteiny, zatímco indukční fáze LTD vyžaduje podobně jako dlouhodobá potenciace aktivaci receptorů NMDA, zvýšení oxidu dusnatého, aktivaci C-protein kinázy 2. Probíhá také indukce aktivace mnoha defosforylyzujících enzymů. Indukce LTP a LTD je poměrně složitým molekulárním mechanizmem, zatímco udržovací fáze je jednodušší. Dlouhodobá potenciace se spojuje se zvýšenou fosforylací, zatímco dlouhodobá deprese se snížením fosforylace. Tato původní hypotéza Johna Lismana byla později potvrzena experimentálně. Všechny nálezy a uvedená fakta potvrzují představu, že hipokampus hraje velmi důležitou úlohu
4 v paměťových procesech. Jestliže byl hipokampus u lidí traumaticky či nádorově poškozen, nebo chirurgicky ovlivněn, vznikla anterográdní amnézie. Postižený člověk si není schopen zapamatovat nová fakta a poznávat nové lidi. Dříve vytvořené paměťové stopy jsou neporušené, protože jsou uloženy v jiné mozkové struktuře, pravděpodobně v mozkové kůře. Člověk si uchovává ty typy paměti, které s hipokampem nesouvisí; to je především procedurální paměť (ta je definována jako paměť potřebná pro získávání dovedností). Ve světové literatuře se opakovaně cituje pacient, kterému byla při neléčitelné epilepsii odňata velká část hipokampu. Nezměnily se osobnostní rysy a inteligence, ale pacient si již nebyl schopen vybavit žádnou událost, která začala po operaci, a ani lidi, se kterými se po operaci seznámil a kontaktoval je. Víme určitě, že u hlodavců je zapojen hipokampus do prostorového učení. Krysa s oboustranně odňatým hipokampem nenajde v Morrisově vodním bludišti podlážku pod hladinou vody, zatímco zvíře s normálním hipokampem ji najde snadno. V hipokampu jsou také buňky, které se nazývají place cells, neboli buňky místa, které mapují nové prostředí vždycky, když je nějakým způsobem změněno. Zvíře získává poznatky o svém novém prostředí tím, že fixuje určitou skupinu buněk ve strukturách hipokampu. Jak již bylo uvedeno, v hipokampu existuje velká schopnost synaptické plasticity, kdy se co nejdéle udržuje synaptický přenos mezi dvěma neurony; tak byla definována pamětní stopa, a proto se začala testovat LTP. Je zajímavé, že LTP byla nejdříve objevena u měkkýše Aplysie, především u kalifornského druhu Aplysia californica. Existují i jiné druhy Aplysií, např. v oblasti Atlantiku. Ke studiu synaptické plasticity na Aplysiích přispěl neurofyziolog českého původu žijící ve Francii Ladislav Tauc, absolvent brněnské přírodovědecké fakulty. Aplysie se učí tak, že při aplikaci bolestivého stimulu na hlavu nebo ocas měkkýše se jako obrana zatahuje dýchací orgán. U Aplysií se na buněčné úrovni zesiluje synaptický přenos na synapsích mezi senzorickými neurony, interneurony a motorickými neurony. U obratlovců se jako typ zesílení synaptického přenosu uplatňuje LTP a je ovlivňován LTD. Morris (autor Morrisova vodního bludiště) prokázal, že prostorové učení je stejně jako LTP blokováno antagonistou receptoru NMDA. To se projevilo i na transgenních myších, které jsou zbaveny receptoru NMDA. Ukázalo se, že pro paměť je důležitá především oblast CA1 hipokampu. Tato část hipokampu je nezbytná především pro prostorové učení. I v tomto případě opět buňky místa (place cells) hipokampu hrají velmi důležitou roli. Hipokampus se skládá z gyrus dentatus, který má oblast CA3, CA1 a dále ze subicula. Dráha, která propojuje hlavní části hipokampové formace začíná v čichové oblasti mozkové kůry, což je nejstarší část mozkové kůry. První synapse z toho třísynaptického okruhu začíná v mozkové kůře a končí synapsemi na granurálních buňkách v gyrus dentatus. Druhá synapse je tvořena axony granulárních buněk šplhavými vlákny, která končí na pyramidových neuronech v oblasti CA3. Třetí synapsi tvoří axony pyramidových neuronů Shafferovy odbočky, které končí synapsemi na pyramidových neuronech v oblasti CA1. Existuje i spojení CA1 do subicula spojovacími vlákny s mozkovou kůrou. Tím se uzavírá celý okruh tohoto spojení (obr. 3).
5 Synaptická plasticita je samozřejmě přítomna ve všech částech tohoto okruhu. V této souvislosti je třeba definovat některé základní projevy týkající se paměti. Paměť je získávání, vštěpování, uvolňování a vybavování informací, které získáváme učením. Proces vytváření paměti se skládá ze tří částí: 1. Tvorba pamětní stopy je materiálním základem učení a paměti, kdy se vytváří spoje mezi dvěma místy v mozku; především v mozkové kůře, v hipokampu a i dalších mozkových strukturách. Tato pamětní stopa je charakterizována změnami morfologickými (v této oblasti se zvyšuje počet presynaptických váčků s mediátory), elektrofyziologickými (zvyšuje se aktivita jednotlivých neuronů) a změnami biochemickými (zvyšuje se množství enzymů a ribonukleové kyseliny). 2. Fixace, neboli konsolidace pamětní stopy ta se projevuje jako retence paměti. 3. Vybavování pamětní stopy. Vlastní využívání paměti. Při jakýchkoliv poruchách, např. při demencích, se tyto pamětní stopy porušují. Porucha nejčastěji začíná obtížemi při vybavování. Z hlediska rychlosti paměti existuje paměť krátkodobá, jejíž součástí je paměť okamžitá. Ta trvá od několika sekund do 10 minut po naučení. Paměť střednědobá trvá minut. Dlouhodobá paměť trvá více než hodinu a déle. Důležité je, že tyto paměti mezi sebou úzce souvisí a např. pro vytváření dlouhodobé paměti je nezbytná paměť střednědobá. Krátkodobá paměť se také někdy nazývá pracovní paměť a paměť dlouhodobá je paměť referenční. Dlouhodobá paměť se dělí na deklarativní explicitní a nedeklarativní implicitní. Paměť deklarativní je taková paměť, kdy si její obsah vědomě vybavujeme. K deklarativní paměti patří: paměť sémantická, obsahující abstraktní pojmy, paměť dějová, která zaznamenává prostorový sled událostí, epizodická, která zachycuje časovou posloupnost, rozpoznávací, která umožňuje poznávání osob a míst. Nedeklarativní paměť obsahuje informace, které si většinou nevybavujeme vědomě, ale máme je podvědomě uloženy v paměti. Je tvořena motorickou pamětí vytvářením určitých pohybových vzorců, motorických stereotypů, tvorbu somatických a vegetativních reflexů, tvorbu schémat a vzorců např. při čtení.
6 Obě tyto paměti se mohou vzájemně ovlivňovat a vzájemně v sebe přecházet, deklarativní v nedeklarativní a naopak. Kromě již popsaných změn LTP a LTD existují další elektrofyziologické koleráty paměti, především amygdalární rozněcování kindling. Tvorba paměťové stopy je z hlediska rychlosti závislá na intenzitě procesu učení. Jestliže jsme učením motivování, paměťová stopa se tvoří velmi rychle a může se vytvořit i po jednom spojení, zejména když jde o biologicky nebo emociálně významný podnět. Učení rozdělujeme na asociativní a neasociativní. Do asociativního učení patří klasické pavlovovské podmiňování a instrumentální učení (učení prostřednictvím materiálních věcí). Neasociativní učení představuje především habituace (opakující se podnět zeslabuje další reakci) jde o přizpůsobení a postupně podnět ztrácí biologický význam. Druhým typem je senzitizace zvyšování odpovědí na podněty, které se postupně staly biologicky významné. Latentní učení je zajímavá forma učení, která se projeví až po určité době po naučení. Typické je to pro učení řeči u dítěte, které dlouho shromažďuje slova, kterými na něj lidé mluví a najednou si je začne vybavovat. Další formou je vtisknutí neboli imprinting, učení ve velmi v krátkém čase, kdy se v určitém časovém období velmi silně vnímají zevní podněty a tím se učí živočichové, zejména ptáci. Typickým projevem imprintingu je imprinting u husí, který popsal laureát Nobelovy ceny Konrád Lorenz. V období imprintingu vyměnil husám matku za míč do vody a malé husy si jej vtisky jako svoji matku a pak za ním chodily jako za matkou. Imprinting může rovněž vznikat na jiné velmi silné biologické podněty, jako např. na sex. Samozřejmě, že procesy učení a paměti jsou nesmírně složitým dílem lidského mozku a tomu odpovídají i komplikované mechanizmy. V tomto přehledu jsme se snažili o postihnutí pouze některých z nich. Zejména velmi delikátního mechanizmu LTP a LTD. Možnosti farmakologického ovlivnění vyplývají z poznaných dějů a dostávají nás až na buněčnou, membránovou a receptorovou úroveň iontových působení. Samozřejmě můžeme ovlivňovat všechny ionty a jejich přesuny na membránách, zejména pak ionty vápníku a hořčíku a také celou kaskádu enzymů působících při popsaných mechanismech LTP a LTD. Jde především o enzymy zúčastňující se fosforylace a desfosforylace. Podrobný rozbor farmakologického ovlivnění učení a paměti není možný, protože jsou o něm napsány samostatné knihy. Přesto se domníváme, že k poznání základních mechanismů učení a paměti přispěje k zjednodušení a zefektivnění léčby kognitivních poruch. Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Ke Karlovu Praha 2 Literatura Bliss TVP, Collingridge GL. A synaptic model of memory: long-term potentiation in the hippocampus, Nature 1993; 361: Čihák R. Anatomie 3, Praha: Grada Publishing, Hrabetova S, Sacktor TC. Long term potentiation and long-term depression are induced through pharmacologically distinct NMDA receptors, Neurosci. Lett. 1997; 226: Hrabětová S, Rokyta R. Kde se v mozku tvoří paměť? Vesmír, 1998; 77: Rokyta R, et al. Fyziologie, ISV nakladatelství, Praha Stevens CF. Spatial lerning and memory: the beginning of a dream, Cell 1996; 81:
7
Spánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Spánek Neurobiologie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Spánek Spánková stadia a architektura spánku Role spánku při konsolidaci paměti behaviorální studie Role spánku
VíceObecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.
Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
VíceSpánek. kurz Neurobiologie chování a paměti. RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR
Spánek kurz Neurobiologie chování a paměti RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR Spánek Spánková stadia a spánková architektura Role spánku při konsolidaci
VíceZákladní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
VícePATOFYZIOLOGIE UČENÍ A PAMĚTI. Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni
PATOFYZIOLOGIE UČENÍ A PAMĚTI Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni 1 Učení = změna chování na základě předchozí zkušenosti = vstup do paměti = postupné vytváření paměťové stopy opakováním podnětů
VíceElektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie
Elektrofyziologie - využití při studiu neuronálních mechanizmů paměti a epilepsie Záznam elektrické aktivity mozku Buněčné mechanizmy vzniku Principy registrace Základní vlastnosti Experimentální využití
VíceFyziologie synapsí. Rostislav Tureček. Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu.
Fyziologie synapsí Rostislav Tureček Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu turecek@biomed.cas.cz Signály v nervovém systému 1) Elektrické 2) Chemické Thomas C. Südhof Nobel
VíceZměny v mozku na základě zkušeností
Změny v mozku na základě zkušeností - vliv prostředí na strukturu a funkci mozku - stárnutí mozku často klesá schopnost těchto změn - Kritická perioda doba, do kdy je ještě vliv prostředí účinný - zlom
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceNeuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
Více7. Nervová soustava člověka
7. Nervová soustava člověka anatomie nervové soustavy a stavba neuronu Nervová soustava člověka je rozlišena na: 1. CNS - centrální nervovou soustavu (hlava - řídící centrum, mícha zprostředkovává funkce)
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti RNDr. Eduard Kelemen, PhD Národní ústav duševního zdraví, Klecany Elektrofyziologické metody studia chování a paměti EEG a LFP théta, gama, pomalé
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceNervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
VíceFyziologický vývoj mozku v dětském věku
Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové
VíceŠíření signálů a synapse
Šíření signálů a synapse Šíření signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. AP a místní potenciály. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky.
VíceProjekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.
Projekt FRVŠ 745/2011 Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému Řešitel: Doc. MUDr. František Vožeh, CSc. Teoretický základ a principy vyšetření úlekové reakce
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceNeuron. Neurofyziologie. Neuroglie. Akční potenciál. Klidový membránový potenciál 4.5.2015
Neuron Neurofyziologie Michaela Popková http://en.wikipedia.org/ Neuroglie Podpora Výživa Ochrana Myelin Fagocytóza CNS Ependymové buňky: výstelka dutin, pohyb likvoru, transport Astrocyty: podpora, výživa,
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 13 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 13 VY 32 INOVACE 0115 0213 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceKognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN
Kognitivní poruchy u RS Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Celkový přehled Výskyt kognitivních poruch: 43 70 % pacientů s RS ve všech stadiích choroby Lépe koreluje s progresí nemoci, atrofií CNS Důležitá determinanta
Více(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
VíceVýběr literatury. Kandel E.R. et al.: Principles of Neural Science, Third edition, Prentice-Hall International Inc., USA, 1991.
Výběr literatury Kandel E.R. et al.: Principles of Neural Science, Third edition, Prentice-Hall International Inc., USA, 1991. O Keefe J. a Nadel L., Hippocampus as a Cognitive Map. London, Clarendon Press,
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceAdiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceKoncepce paměti jako schopnosti modifikovat své chování na základě zkušenosti
Mechanismy paměti Co se dozvíme dnes? Behaviorální koncept paměti Fyziologie synaptického spojení Mechanismy jednoduchého učení u modelového organismu (Aplysie) Synaptická plasticita Dlouhodobá potenciace
VíceZapomínáme, zapomínejme aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Zapomínáme, zapomínejme aneb Jak stárne mozek PaedDr. Mgr. Hana Čechová Každý někdy něco zapomeneme. Nejčastěji kam jsme položili brýle, klíče, peněženku A mnohdy si posteskneme: Lepší už to nebude, asi
VíceMEMORIAE et STUDIA. J. Faber
MEMORIAE et STUDIA J. Faber Prof. MUDr Josef Faber, DrSc. (2014) ČVUT, FD, Ústav dopravní telematiky, Praha Neurologická klinika, l. LF, University Karlovy, Praha Lectio pro translatoribus, interpretoribus
VíceKorové evokované potenciály jako metoda pro farmakologické studie
Korové evokované potenciály jako metoda pro farmakologické studie Cortical Evoked Potentials as a Tool for Pharmacological Studies Gregory Tsenov, Pavel Mareš Fyziologický ústav Akademie věd České republiky,
Více9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceNeuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Neuroanatomie chování a paměti Historické poznámky Neuronová doktrína Gnostická pole Metody studia lokalizace funkcí
VícePoruchy paměti, mírná kognitivní porucha, demence. Jakub Hort, Jan Laczó
Poruchy paměti, mírná kognitivní porucha, demence Jakub Hort, Jan Laczó Kognitivní funkce paměť, řeč, pozornost, exekutivní, gnostické, praktické, visuo-konstruktivní a další MoCA test - senzitivní Senzitivita
VíceRozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)
Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné
Více1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3
VíceEtiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.
Epilepsie Epilepsie Chronické mozkové onemocnění charakterizované opakujícím se výskytem (nevyprovokovaných) epileptických záchvatů. Ojedinělý epileptický záchvat může být vyprovokován i u člověka bez
VícePaměť. u lidí, neuropsychologie paměti. 20. dubna 2010
Paměť u lidí, neuropsychologie paměti Kamil Vlček 20. dubna 2010 Co je to paměť ěť? Změna chování na základě předchozí zkušenosti Schopnost uložit, uchovat a vybavit informaci Hypotetický sklad informací
VíceINTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VíceVlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze
Vlastnosti neuronových sítí Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze 7. 3. 2011 Obsah Neuronální pooly Divergence Konvergence Prolongace signálu, kontinuální a rytmický signál Nestabilita a stabilita
VíceNeuroanatomie chování a paměti
Neuroanatomie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Fyziologický ústav AVČR, Praha https://www.youtube.com/watch?v=ami3hbgrj6o Neuroanatomie chování a paměti Neuronová
Více5. Umělé neuronové sítě. Neuronové sítě
Neuronové sítě Přesný algoritmus práce přírodních neuronových systémů není doposud znám. Přesto experimentální výsledky na modelech těchto systémů dávají dnes velmi slibné výsledky. Tyto systémy, včetně
VíceTRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH
TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky
VíceAmbasadoři přírodovědných a technických oborů. Ing. Michal Řepka Březen - duben 2013
Ambasadoři přírodovědných a technických oborů Ing. Michal Řepka Březen - duben 2013 Umělé neuronové sítě Proč právě Neuronové sítě? K čemu je to dobré? Používá se to někde v praxi? Úvod Umělé neuronové
VíceBrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.
Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Mozek se začíná zmenšovat od 25 let a v 70 letech ztratil už 25 % své velikosti. Mozková činnost spotřebuje 20-25 % veškerého kyslíku,
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších
VícePřednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti (EEG) oscilace v mozku Théta rytmus Gamma rytmus Sharp waves ripples Pomalé oscilace Spánková vřetena Hans Berger První nahrávání EEG u lidí (1924)
VíceHYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň Neurofyziologie bolesti Bolest je dynamický fenomén Není jen pouhá nocicepce Komplexní fenomén, pro percepci bolesti jsou klíčová vyšší
VíceJak funguje naše paměť. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak funguje naše paměť PaedDr. Mgr. Hana Čechová Pamatujeme si ještě nějaké matematické vzorce ze školy? Asi ano. Dokážete si vzpomenout, co jste měli minulé pondělí k obědu? Asi ne. Jak je to možné? 1.12.2016
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceNervový systém lidského mozku
Nervový systém lidského mozku pět hlavních úseků hemisféry mezimozek střední mozek malý mozek = mozeček prodloužená mícha Pozn. Většina obrázků a fotografií v této prezentaci je převzata z Atlas of Functional
VícePaměťové stopy - engramy
Paměťové stopy - engramy Obsah přednášky V této přednášce se budeme zabývat paměťovými stopami - ENGRAMY, jejich povahou, a některými fenomény s nimi spojenými Částečně si zopakujeme látku s přednášky
VíceFarmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
VíceJak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
Vícedo paměťových stop Úvod do učení a paměti Aleš Stuchlík
I mozek a mysl: zpracování informací a konstrukce světa 2 Svět otištěný do paměťových stop Aleš Stuchlík Úvod do učení a paměti Přežití v každodenním světě často vyžaduje, aby jedinec pružně reagoval na
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceOBOROVÁ RADA. Neurovědy
OBOROVÁ RADA Neurovědy předseda: Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Kateřinská 30, 120 00 Praha 2 e-mail: karel.sonka@lf1.cuni.cz místopředseda Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
VíceVYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno
VYŠETŘENÍ PAMĚTI Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno Praktické rady/úvahy pro začátek paměť, jako kognitivní schopnost, nefunguje nikdy samostatně a izolovaně,
VíceMozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceOBOROVÁ RADA Neurovědy
OBOROVÁ RADA Neurovědy Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. předseda oborové rady Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. místopředseda ÚEM AV ČR 142 20 Praha 4 Krč Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. Národní ústav duševního
VíceUčební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum
Učební texty Univerzity Karlovy v Praze Jana SlavíKová JitKa Švíglerová Fyziologie DÝCHÁNÍ Karolinum Fyziologie dýchání doc. MUDr. Jana Slavíková, CSc. MUDr. Jitka Švíglerová, Ph.D. Recenzovali: prof.
VíceSluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory
Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části
VíceZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek
ZDRAVÝ SPÁNEK Ing. Vladimír Jelínek ZDRAVÝ SPÁNEK Spánek byl po celá tisíciletí považován za pasivní jev blízký bezesné smrti. Shakespeare ve svém Hamletovi považuje smrt za sestru spánku 2 ZDRAVÝ SPÁNEK
VíceKlíčové pojmy: Informační mohutnost, mozek, myšlení, nepřesné algoritmy, neuron, neuronová síť, simulace, umělá neuronová síť.
Neuronové sítě 1 Cíl kapitoly : Seznámení s podněty a logikou výstavby neuronových sítí, jejich hlavními úkoly a způsoby práce. Umět aplikovat tato poznatky a umožnit další a hlubší studium neuronových
VíceZákladní pojmy II. ONTOGENEZE. Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života
Základní pojmy II. ONTOGENEZE Ontogeneze = individuální vývin jedince během jeho života!? 1957 2007 Základní otázky ONTOGENEZE Je ontogenetický vývin geneticky předurčen, nebo je dán vlivy prostředí? (nature
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceBioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner
Bioelektromagnetismus Zdeněk Tošner Bioelektromagnetismus Elektrické, elektromagnetické a magnetické jevy odehrávající se v biologických tkáních elektromagnetické vlastnosti tkání chování vzrušivých tkání
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VícePatofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém
Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty
VíceEatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně
Lambertův-Eaton Eatonův myastenický syndrom Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně Autoimunitní etiopatogeneze MG a LEMS Myasthenia gravis (MG) a Lambert-Eatonův myastenický syndrom (LEMS)
VíceSEMINÁŘ O MOZKU 28. března 2009
EURAG EUROPEAN FEDERATION OF OLDER PERSONS EURAG Centrum pro trénování paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a Kulturní dům Vltavská, Bubenská 1, Praha 7 pořádají SEMINÁŘ O MOZKU
VíceNervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
VíceSOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně
VíceProjektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceBuněčné a molekulární mechanismy paměti. Vyšší kognitivní funkce
Buněčné a molekulární mechanismy paměti Vyšší kognitivní funkce.. Mozkový kmen prodloužená mícha, most a střední mozek Funkce: koordinace a přenos informace mezi mozkovými centry Prodloužená mícha - centra
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceNERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první
VíceI. MOTORIKA (HYBNOST)
NEUROFYZIOLOGIE II Motorika (hybnost) I. MOTORIKA (HYBNOST) 1) postoj, lokomoce 2) práce, jídlo 3) komunikace (verbální - nonverbální) 1) volní motorická aktivita (úmyslná) 2) mimovolní motorická aktivita
VíceVojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011
Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Zátěžová situace u rodičů Během těhotenství vzniká těsné spojení mezi matkou a dítětem.
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA, MUDr. Mikuláš Mlček, Ph.D. ATLAS FYZIOLOGICKÝCH REGULACÍ Editor: Prof. MUDr. Otomar Kittnar, CSc., MBA Autoři:
VíceJak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost PaedDr. Mgr. Hana Čechová I zdánlivě banální onemocnění mohou mít vliv na výkon a funkce našeho mozku. Soustřeďte se na své zdraví, nebojte se zeptat
VícePSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE
PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina
VíceSpánek, anestézie, paměťové stopy.
Spánek, anestézie, paměťové stopy. Radomir Čumlivski Orthopaedic Hospital Vienna, Austria Dept. of Anaesthesia 9. Křivánkovy dny Pardubice 2015 Je praktické představovat si účinek celkových anestetik na
VícePaměť u lidí, neuropsychologie paměti. Kamil Vlček 5. dubna 2017
Paměť u lidí, neuropsychologie paměti Kamil Vlček 5. dubna 2017 Osnova Krátkodobá a pracovní paměť Implicitní paměť procedurální a priming Sémantická paměť koncepty, mozkový podklad Epizodická paměť definice,
VíceŘízení svalového tonu Martina Hoskovcová
Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Svalový tonus Reflexně
VícePsychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost
Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových
VíceELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová
ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceLIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
Více