Účetní zpravodaj. Daňový zpravodaj. Řízení rizik. ICT zpravodaj. Deloitte Česká republika prosinec 2013

Transkript

1 Deloitte Česká republika prosinec 2013 Účetní zpravodaj České účetnictví, IFRS a US GAAP Daňový zpravodaj Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata Řízení rizik Zohlednění rizik ve finančním plánování ICT zpravodaj Seriál Big data a výzkum digitální zralosti v pojišťovnách

2 Podporujeme mladé talenty v umění Deloitte - hlavní partner Ceny Jindřicha Chalupeckého Účetní zpravodaj Novinky z oblasti českého účetnictví, IFRS a US GAAP prosinec 2013, Deloitte Česká republika 02 České účetnictví Co je a není oprava chyb minulého období Pozvánka na seminář - Aktuality v českém účetnictví 03 IFRS Okénko IFRS praktika Stav schvalování IFRS v Evropské unii IASB vydala úpravy IFRS 9 Finanční nástroje Obecné zajišťovací účetnictví Nová publikace společnosti Deloitte z oblasti IFRS 05 US GAAP Účtování o franchisingu

3 České účetnictví Co je a není oprava chyb minulého období V březnovém čísle účetního zpravodaje jsme analyzovali účetní problematiku novelizace vyhlášky č. 500/2002 Sb., a to Opravy chyb minulých let, která vstoupila v platnost 1. ledna Připomeňme si jen v krátkosti nový postup účtování oprav chyb minulých let: Pokud není chyba z pohledu účetní závěrky významná, oprava v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích se účtuje stejně jako před 1. lednem 2013 prostřednictvím účtů nákladů a výnosů podle druhů, tj. na účtech, se kterými daná transakce věcně souvisí. Jestliže je však daná chyba významná, dojde nově k opravě proti účtu vlastního kapitálu (Jiný výsledek hospodaření minulých let). V tomto případě tak promítnutí opravy chyb neovlivní výsledek hospodaření v běžném účetním období. Významná nesprávnost představuje takové nesprávné uvedení nebo neuvedení informace, jež může jednotlivě nebo kumulovaně ovlivnit rozhodování přiměřeně informovaného uživatele účetních informací. Společnost musí upravit srovnatelné informace za minulé účetní období a doplnit je / odůvodnit komentářem v příloze k účetní závěrce. Dále by měla společnost podat dodatečné daňové přiznání a zohlednit upravený výsledek hospodaření při rozhodování valné hromady v dalším období. V praxi se setkáváme s několika různými výklady pojmu chyba minulých let. Nejčastější chyby v účetnictví jsou dány lidským faktorem a představují: nesprávně naúčtovaný doklad (rozdílná částka, nesprávné období, špatně zvolený účet-kontace), opomenutý doklad (neobdržená faktura) nebo duplicitně naúčtovaný doklad. Pokud účetní jednotka zjistí takovouto chybu, a pokud je chyba významná, provede korekci do hospodářského výsledku letošního nebo minulého období. Při opravách chyb minulých let nemusí jít samozřejmě pouze o fyzické dokumenty, které nám chybí/přebývají v účetnictví. Může jít i o účetní zápisy, které jsou předmětem odhadů vedení společnosti, jako jsou rezervy či dohadné položky pasivní, resp. aktivní, a které společnost bude muset někdy v budoucnu uhradit, resp. budou jí uhrazeny. A zde se přesuňme ještě více do praxe. Společnost v roce 2012 vytvořila dohadné položky aktivní s očekáváním, že jí bude v budoucnu dodavatelem uhrazena částka ve výši 5 mil. Kč jako bonus za odebrané množství. V roce 2013 společnost zjistila, že dohadná položka byla nadhodnocena a úhrada nebude provedena. Je tento příklad opravou chyby minulých let? Odpověď je ANO i NE.záleží na dalších okolnostech. Sestavení účetní závěrky vyžaduje, aby vedení společnosti používalo odhady a předpoklady, jež mají vliv na vykazované hodnoty majetku a závazků k datu účetní závěrky a na vykazovanou výši výnosů a nákladů za sledované období. Vedení společnosti stanovuje tyto odhady a předpoklady na základě všech jemu dostupných relevantních informací. Nicméně, jak vyplývá z podstaty odhadu, skutečné hodnoty v budoucnu se mohou od těchto odhadů odlišovat. Pokud tedy společnost vytvořila dohadné položky ke konci účetního období, ale vědomě či nevědomě opomněla zahrnout všechny typy nákladů, popř. nevzala v potaz veškeré informace dostupné do data sestavení účetní závěrky, je takový rozdíl důvodem pro zaúčtování oprav chyb minulých let a vykázání na řádku Jiný výsledek hospodaření minulých let. Jiné účtování však nastane v případě, kdy společnost, resp. vedení společnosti obhajuje zaúčtované dohadné položky aktivní jako současný výnos vyplývající z budoucích jednání s dodavatelem. Typickým příkladem může být vyjednávání o přiznaném bonusu pro rok 2012 za odebrané množství, např. tam, kde není uzavřena smlouva, resp. výklad smlouvy není jasný Očekávaná úhrada Vyjednávání 2013 Dohoda 2013 Zúčtování Vzhledem k časové posloupnosti jednotlivých kroků přiznaného bonusu a výše uvedeného tvrzení společnosti je nutno brát v potaz podstatu nesprávnosti dohadných položek. Společnost měla při tvorbě dohadných položek aktivních k dispozici všechny dostupné a relevantní informace, bohužel však vyjednávání dopadla v její neprospěch. Není to tedy korekce chyby minulých let, ale dopad vyjednávání roku Rozpuštění dohadných položek aktivních bude proto provedeno s dopadem na hospodářský výsledek roku Shrnutí Jako každý zápis provedený v účetnictví vyžaduje zamyšlení tak i opravy chyb je nutné zvážit. Opravy chyb totiž mohou významně ovlivnit hospodářský výsledek běžného roku, pokud nejsou provedeny správně. Česká legislativa nám vymezila dva možné způsoby účtování, kde jediné hledisko je hladina významnosti. Realita však není pouze černobílá, je potřeba analyzovat a zkoumat podstatu jednotlivé transakce. 02

4 České účetnictví IFRS Pozvánka Seminář Aktuality v českém účetnictví Praha, Brno, Ostrava Jako každým rokem i letos jsme pro Vás připravili oblíbený seminář o aktuálních otázkách z českého účetnictví, který shrnuje nejen změny v účetní legislativě, ale i právní a daňové novinky s dopadem na účetní závěrku společností. Seminář je určen především účetním, ekonomům a finančním manažerům, kteří připravují účetní závěrku podle české účetní legislativy a souvisejících daňových a právních předpisů či jsou jinak s její přípravou spojeni, ale také všem, kteří se chtějí o českém účetnictví a daňových a právních novinkách dozvědět víc. Půldenní přednášky proběhnou v listopadu a prosinci v Praze, Brně a Ostravě v českém jazyce a vystoupí na nich odborníci naší společnosti. Program Změny v účetní legislativě pro rok 2013 a následující účetní období Dopady rekodifikace soukromého a obchodního práva na účetní jednotku Praktické potíže při sestavování účetní závěrky Daňový pohled na účetní závěrku (daň z příjmů, DPH) Termíny Praha: 12. prosince 2013 Ostrava: 11. prosince 2013 Pro více informací a registraci prosím navštivte: Okénko IFRS praktika Tentokrát uvádíme otázky, které nám pokládají naši klienti v souvislosti se standardem IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení. V květnu 2012 bylo vydáno Roční zdokonalení IFRS (cyklus ), které mimo jiné provedlo drobnou úpravu i v odstavci 8 standardu IAS 16, který upravuje vykazování náhradních dílů a servisního zařízení. Znění odstavce 16.8 platné pro účetní období začínající před 1. lednem 2013: Náhradní díly a servisní zařízení jsou obvykle evidovány jako zásoby a zachyceny ve výsledovce při spotřebě. Nicméně hlavní náhradní díly a přídavná zařízení se klasifikují jako pozemky, budovy a zařízení, pokud účetní jednotka očekává, že je bude používat po více než jedno období. Obdobně, jestliže náhradní díly a servisní zařízení lze použít pouze ve spojení s položkou pozemků, budov a zařízení, jsou tyto zachyceny jako pozemky, budovy a zařízení. Znění odstavce 16.8 platné pro účetní období začínající 1. lednem 2013 nebo později: Položky jako náhradní díly, přídavná zařízení a servisní zařízení se vykazují v souladu se standardem IAS 16, pokud splňují definici pozemků, budov a zařízení. Jinak jsou tyto položky klasifikovány jako zásoby. Účetní jednotka by měla tuto úpravu aplikovat retrospektivně v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. Pro úplnost uvádíme i další související odstavce standardu IAS 16. Definice pozemků, budov a zařízení je uvedena v odstavci IAS 16.6 jsou to hmotná aktiva, která: a. účetní jednotka drží z důvodu používání ve výrobě nebo zásobování zbožím či službami, za účelem pronájmu jiným osobám, nebo k administrativním účelům, a b. u kterých se očekává, že budou užívána během více než jednoho období. Odstavec IAS 16.7 dále upravuje, že pořizovací náklady se uznávají jako aktivum tehdy a pouze tehdy, když: a. je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky spojené s danou položkou poplynou do účetní jednotky, a b. je možno spolehlivě ocenit pořizovací náklady dané položky. Nyní si ukážeme aplikaci těchto požadavků standardu na praktických příkladech. Příklad 1 Přídavné zařízení Situace Účetní jednotka instalovala dvě turbíny. Jedna turbína zajišťuje výrobu energie pro budovu, druhá je používána jako záložní pro případ, že by první turbína selhala či byla z jakéhokoli důvodu mimo provoz. Pravděpodobnost, že bude náhradní turbína využita, je velmi nízká. Náhradní turbína je však zapotřebí k zajištění kontinuity výrobního procesu, pokud první turbína vypadne. Doba použitelnosti přídavné turbíny odpovídá době použitelnosti budovy, která se shoduje s dobou použitelnosti hlavní turbíny. Otázka Jakým způsobem by mělo být o tomto přídavném zařízení účtováno? 03 pokračování na další straně

5 IFRS Odpověď Standard IAS 16.8 uvádí, že přídavná zařízení jsou klasifikována jako pozemky, budovy a zařízení, pokud odpovídají definici pozemků, budov a zařízení, tj. jsou to hmotná aktiva, která: a. účetní jednotka drží z důvodu používání ve výrobě nebo zásobování zbožím či službami, za účelem pronájmu jiným osobám, nebo k administrativním účelům, a b. u kterých se očekává, že budou užívána během více než jednoho období. Přestože je na základě této definice vyžadováno, aby účetní jednotka plánovala používat turbínu déle než jedno období, neuvádí se, že by toto použití mělo být pravidelné. Náhradní turbína je proto klasifikována jako pozemky, budovy a zařízení a měla by být odepisována od data, od něhož je k dispozici pro užití (tj. nachází-li se na daném místě a je ve stavu, jenž umožňuje její provoz tak, jak bylo vedením zamýšleno). Doba použitelnosti přídavného zařízení by měla být určena na základě doby použitelnosti zařízení, pro něž slouží jako záložní. V tomto příkladu by turbína měla být odepisována od data, od něhož je možné ji používat (tj. nachází-li se na daném místě a je ve stavu, jenž umožňuje její provoz tak, jak bylo vedením zamýšleno) po dobu použitelnosti turbíny nebo budovy, jejíž je turbína součástí (za předpokladu, že turbínu nelze odstranit a používat v jiné budově), podle toho, která je kratší. Upozorňujeme, že bude-li stanovená zůstatková hodnota přídavné turbíny výrazně vyšší než zůstatková cena hlavní turbíny (protože se očekává, že na konci doby použitelnosti bude aktivum díky nižšímu využití v lepším stavu), bude ovlivněna výše odpisů účtovaných po danou dobu použitelnosti. Účtování o přídavném zařízení se liší od účtování o náhradních dílech klasifikovaných také jako pozemky, budovy a zařízení, ale které nejsou k dispozici pro užití, viz příklad 2 týkající se účtování o náhradních dílech. Příklad 2 Náhradní díly klasifikované jako pozemky, budovy a zařízení Situace Účetní jednotka zakoupí pět nových strojů určených k použití ve výrobním zařízení této účetní jednotky. Současně koupí náhradní motor, který je určen jako náhrada, pokud by se motor v jednom z pěti strojů rozbil. Otázka Měl by být tento náhradní motor klasifikován jako pozemky, budovy a zařízení a pokud ano, od jakého data by měl být odepisován? Odpověď Položky, jako jsou náhradní díly, přídavné a servisní zařízení by měly být vykazovány jako pozemky, budovy a zařízení, pokud splňují definici pozemků, budov a zařízení. Jinak jsou tyto položky klasifikovány jako zásoby v souladu se standardem IAS 2 Zásoby [IAS 16.8]. Ve výše popsané situaci bude motor používán k výrobě zboží a jakmile bude uveden do provozu, bude používán více než jedno období. Proto je klasifikován jako pozemky, budovy a zařízení. Motor nelze klasifikovat jako přídavné zařízení (viz výše Příklad 1), protože nebude připraven k použití, dokud nebude nainstalován. Z tohoto důvodu začíná doba použitelnosti motoru spíše od okamžiku, kdy jej lze v přístroji použít, než od okamžiku jeho pořízení. Měl by tedy být odepisován od okamžiku uvedení do provozu a dále pak po dobu své použitelnosti nebo po zbývající dobu použitelnosti aktiva, k němuž se vztahuje, podle toho, která doba použitelnosti je kratší. Pokud aktivum, k němuž se motor vztahuje, bude na konci doby použitelnosti vyměněno a očekává se, že motor bude použit nebo použitelný i pro nové aktivum, je vhodné použít delší dobu odepisování. Předtím, než je motor připraven pro použití, by jakékoli snížení hodnoty mělo být zohledněno jako ztráta ze snížení hodnoty v souladu se standardem IAS 36 Snížení hodnoty aktiv v okamžiku, kdy ke snížení hodnoty dojde. Stav schvalování IFRS v Evropské unii Dne 24. Listopadu 2013 Evropská komise schválila k používání v Evropské unii dokument Investiční účetní jednotky (úpravy standardů IFRS 10, IFRS 12 and IAS 27). Dokument vydala rada IASB v říjnu Úpravy poskytují výjimku z konsolidace dceřiných společností podle IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka pro účetní jednotky, které splňují definici investiční účetní jednotky, např. určité investiční fondy. Tyto účetní jednotky budou oceňovat své investice do konkrétních dceřiných společností v reálné hodnotě vykázané do zisku nebo ztráty v souladu se standardem IFRS 9 Finanční nástroje nebo IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. Více informací o těchto úpravách standardu IFRS 10 naleznete v našem Účetním zpravodaji z listopadu Datum účinnosti tohoto dokumentu schváleného k používání v EU je stejné jako datum účinnosti tohoto dokumentu vydaného radou IASB - 1. ledna Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) aktualizovala svou zprávu, v níž je popisován stav schvalování všech IFRS, tj. standardů, interpretací a jejich úprav, naposledy 21. listopadu Na schválení Evropské komise k použití v Evropské unii čekají k 24. listopadu 2013 následující dokumenty rady IASB: Standardy IFRS 9 Finanční nástroje (vydáno v listopadu 2009) a následné úpravy (úpravy IFRS 9 a IFRS 7 vydané v prosinci 2011 a úpravy IFRS 9 Obecné zajišťovací účetnictví vydané v listopadu 2013) Úpravy Úprava standardu IAS 36 Zveřejnění zpětně získatelné částky u nefinančních aktiv (vydáno v květnu 2013) Úprava standardu IAS 39 Novace derivátů a pokračování zajišťovacího účetnictví (vydáno v červnu 2013) 04 Interpretace IFRIC 21 Odvody (vydáno v květnu 2013) Klikněte na Zprávu o schvalování IFRS v EU.

6 IFRS US GAAP IASB vydala úpravy IFRS 9 Finanční nástroje Obecné zajišťovací účetnictví Dne 19. listopadu 2013 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) úpravy standardu IFRS 9 Finanční nástroje obsahující nový model obecného zajišťovacího účetnictví. Vydání další kapitoly IFRS 9 představuje významný milník, neboť byla ukončena další fáze projektu rady IASB, jejímž cílem je nahrazení stávajícího standardu IAS 39 Finanční nástroje vykazování a oceňování. Nový model obecného zajišťovacího účetnictví poskytuje více možností pro použití zajišťovacího účetnictví. Více informací o úpravách IFRS 9 přineseme v dalším čísle Účetního zpravodaje. I Nová publikace společnosti Deloitte z oblasti IFRS Dotazník pro ověření splnění požadavků IFRS pro rok 2013 Tento dotazník společnosti Deloitte na rok 2013 (IFRS Compliance, Presentation and Disclosure Checklist) slouží k ověření splnění požadavků IFRS na: účtování a oceňování a vykázání a zveřejnění informací v účetní závěrce sestavené dle IFRS. V tomto dotazníku jsou shrnuty požadavky obsažené ve standardech a interpretacích vydaných k 30. dubnu U položek obsažených v dotazníku jsou uvedeny odkazy na příslušné části standardů a interpretací IFRS. Dotazník je v Excelu a je sestaven tak, aby do něj bylo možné zaznamenat kontrolu účetní závěrky, a u každého požadavku na účtování, oceňování, vykázání a zveřejnění informací obsahuje kolonku Ano/ Ne/ Není relevantní. Účtování o franchisingu Franšízy se v poslední době staly vyhledávaným obchodním modelem a především ve střední Evropě jsou pro nadnárodní společnosti téměř ideální příležitostí, jak proniknout na lokální trhy. Dnešní článek proto překládá shrnutí nejdůležitějších principů souvisejících s účtováním o franšízových smlouvách podle amerických účetních standardů (US GAAP) s cílem usnadnit pochopení celého konceptu. ASC 952 upravuje požadavky na účtování pro franšízory, tj. poskytovatele franšízové licence. Tento standard se zabývá výnosy z franšízových poplatků vyplývajících z jednotlivých a oblastních franšízových prodejů a dále vymezuje, kdy lze uvažovat, že franšízor poskytl všechny významné služby či splnil všechny významné podmínky související s prodejem. Standard dále upravuje účetní postupy v oblasti průběžných franšízových poplatků, průběžných prodejů produktů, agenturních prodejů v rámci franšízové sítě, odejmutých franšíz, nákladů spojených s franšízingem, smíšených výnosů a vztahů mezi franšízorem a franšízantem, tj. franšízovým příjemcem. Náš článek se nicméně zaměří na nejvýznamnější podoblasti, kterými jsou: obecná ustanovení, náklady příštích období u franšízora, závazky, vykazování výnosů, náklady. Obecná ustanovení Standard ASC 952 se týká všech účetních jednotek splňujících kritéria definice franšízora, tj. strana, která uděluje obchodní práva (tzv. franšízu) druhé straně (franšízantovi), která bude franšízovou pobočku provozovat. Z hlediska transakcí se tento standard vztahuje na: výnosy z franšízových poplatků získaných prostřednictvím franšízové smlouvy, náklady spojené s franšízovými aktivitami, a transakce mezi franšízorem a franšízantem. Pro lepší pochopení standardu ASC 952 je na místě vysvětlit terminologii, která je ve standardu zavedena. Oblastní franšízovou smlouvou se rozumí smlouva, na jejímž základě jsou do jisté geografické oblasti převedena práva umožňující otevření určitého počtu franšízových poboček. Rozhodnutí týkající se počtu franšízových poboček, jejich umístění apod. činí za těchto okolností spíše franšízant samostatně, než ve spolupráci s franšízorem. Franšízor může oblastní franšízovou smlouvu prodat franšízantovi, který řídí franšízové pobočky, nebo ji může prodat zprostředkovatelskému franšízantovi, který jednotlivé franšízy následně prodává dalším franšízantům, kteří pak jednotlivé pobočky provozují. Průběžné franšízové poplatky označují protiplnění za práva udělená na základě franšízové smlouvy za obecné či specifické služby poskytované po dobu platnosti smlouvy. Publikaci IFRS Compliance, Presentation and Disclosure checklist 2013 v anglickém jazyce si můžete stáhnout zdarma. 05 pokračování na další straně

7 US GAAP Franšízová smlouva představuje písemnou obchodní dohodu, která splňuje tato hlavní kritéria: mezi franšízorem a franšízantem je smluvní vztah, smluvního vztahu je distribuce produktu nebo služby, případně celého obchodního konceptu, v určitém tržním segmentu, franšízor i franšízant poskytnou prostředky na zřízení a udržování franšízové pobočky, smlouva obsahuje přehled a popis konkrétních marketingových postupů, které je třeba dodržovat, zřízením franšízové pobočky je vytvořena obchodní jednotka, která ve většině případů bude vyžadovat plné nasazení franšízanta a bude zdrojem jeho veškerých obchodních aktivit, franšízant i franšízor vystupují před veřejností pod společnou identitou. Uhrazení počátečního franšízového poplatku nebo průběžného licenčního poplatku není nezbytnou podmínkou toho, aby byla určitá dohoda považována za franšízovou smlouvu. Výhodná koupě je transakcí, při níž je franšízantovi dovoleno koupit vybavení nebo plnění za cenu, která je výrazně nižší než reálná hodnota tohoto vybavení nebo plnění. Počáteční franšízový poplatek označuje protiplnění za navázání franšízového vztahu a poskytnutí některých počátečních služeb. Tento poplatek se v určitých případech může rovněž vztahovat na původní vybavení a zásoby, avšak tato aktiva jsou zpravidla předmětem samostatného protiplnění. Počáteční službou se rozumí společné ustanovení franšízové smlouvy, na jejímž základě franšízor obvykle poskytne franšízantovi různé služby a poradenství, jako je asistence s výběrem místa, koupě zařízení, propagace, školení, vedení účetnictví atd. Náklady příštích období pro franšízora Franšízorovi vznikají při poskytování franšízy náklady, se kterými je dle konceptu účtování ve věcné a časové souvislosti (akruální účetnictví) třeba nakládat následovně: přímé náklady spojené s franšízou, které dosud nevygenerovaly výnosy, jsou časově rozlišeny až do okamžiku vykázání souvisejících výnosů, náklady příštích období nesmí přesáhnout očekávané výnosy po zohlednění odhadovaných souvisejících dodatečných nákladů, náklady, které teprve vzniknou, jsou časově rozlišeny a účtovány proti příjmům nejpozději v období, v němž jsou vykázány související výnosy. Závazky Podobně jako u standardu ASC 440 musí být zveřejněn charakter všech významných závazků a povinností vyplývajících z franšízových smluv, včetně popisu služeb, které franšízor bude poskytovat v souvislosti se službami, jejichž plnění dosud nebylo z valné části poskytnuto. Vykazování výnosů Počáteční franšízové poplatky Výnosy z franšízových poplatků vyplývajících z prodeje jednotlivých franšíz jsou vykazovány po odečtení rezervy na odhadované nedobytné částky, pokud franšízor poskytl všechny významné služby, či splnil všechny významné podmínky související s prodejem. Pro franšízora to znamená, že byly splněny tyto podmínky: franšízor nemá žádný závazek nebo úmysl (na základě smlouvy, obchodní praxe nebo právních předpisů) refundovat jakoukoli získanou hotovost nebo prominout jakékoli nesplacené pohledávky, franšízor poskytnul všechny počáteční služby vyžadované franšízovou smlouvou, neexistují žádné další významné (materiální) podmínky či závazky spojené s určením poskytnutého plnění. Pokud poskytování počátečních služeb není vyžadováno franšízovou smlouvou, ale existuje pouze na dobrovolné bázi, pak nelze o splnění uvažovat, dokud nejsou tyto počáteční služby poskytnuty nebo dokud existuje oprávněná obava, že tyto služby nikdy poskytnuty nebudou. Někdy se může stát, že jsou vyžadovány vysoké počáteční franšízové poplatky, avšak průběžné franšízové poplatky jsou ve srovnání s budoucími službami nízké. Pokud lze očekávat, že výše průběžných poplatků nepokryje náklady spojené s průběžnými službami poskytovanými franšízorem a neposkytne přiměřený zisk z těchto průběžných služeb, pak je část počátečního franšízového poplatku časově rozlišena a amortizována po dobu trvání franšízy. Tato časově rozlišená část je částkou, jejíž výše dostatečně kryje očekávané náklady přesahující průběžné franšízové poplatky a poskytuje přiměřený zisk z poskytování průběžných služeb. Pokud jde o prodej oblastních franšíz, závisí-li podstatná část závazků franšízora na počtu jednotlivých franšíz zřízených v dané oblasti, jsou franšízové poplatky z této oblasti vykázány úměrně k poskytovaným počátečním službám. Výnosy, které mohou být v budoucnu franšízorem refundovány kvůli tomu, že nedojde k poskytnutí daných služeb, nebudou franšízorem vykázány, dokud franšízant nepozbude právo na získání této refundace. Podstatnou náležitostí oblastní franšízové smlouvy je tak určit, kdy jsou služby nebo podmínky související s prodejem splněny. 06 pokračování na další straně

8 US GAAP Smíšené výnosy Franšízová smlouva určuje počáteční franšízový poplatek jako protiplnění franšízorovi za poskytnutí franšízových práv a počátečních služeb. Tento poplatek však někdy rovněž může zahrnovat hmotný majetek, jako například označení prodejen, vybavení, zásoby, pozemky či budovy. Za těchto okolností by část tohoto poplatku, která se vztahuje k hmotnému majetku, měla být určena na základě reálné hodnoty majetku a lze ji zaúčtovat před vykázáním či po vykázání té části poplatku, která se týká poskytování počátečních služeb. Pokud reálné hodnoty pro konkrétní části poplatku nejsou k dispozici, franšízové poplatky by neměly být vykázány a uznány před tím, než dojde ke splnění všech služeb. Přestože franšízová smlouva může vymezit jednotlivé části celkového poplatku, které se vztahují na konkrétní služby poskytované franšízorem, tyto služby jsou často vzájemně propojené do takové míry, že příslušná částka týkající se každé služby nemůže být objektivně oddělena. Tento poplatek by tak neměl být rozdělen mezi jednotlivé služby jako výnos předtím, než došlo ke splnění všech služeb, pokud nejsou k dispozici reálné hodnoty jednotlivých služeb (například díky prodeji jednotlivých služeb v poslední době). Průběžný franšízový poplatek Průběžný franšízový poplatek je vykázán průběžně jako výnos a představuje pohledávku za franšízantem. Průběžný prodej produktů Franšízant může od franšízora zakoupit vybrané nebo veškeré vybavení či plnění, jež potřebuje pro své obchodní aktivity. V určitých případech je franšízantovi uděleno právo učinit výhodnou koupi vybavení nebo plnění v konkrétním období nebo do určité částky, pokud je uhrazen počáteční franšízový poplatek. Je-li cena této výhodné nabídky nižší než prodejní cena stejného produktu pro ostatní zákazníky, nebo pokud tato cena nepřináší franšízorovi přiměřený zisk z prodeje vybavení nebo plnění, je část počátečního franšízového poplatku časově rozlišena a účtována jako úprava prodejní ceny v okamžiku, kdy franšízant vybavení nebo plnění pořizuje. Časově rozlišenou část je možno určit dvěma způsoby jako: rozdíl mezi prodejní cenou ostatním zákazníkům a nákupní cenou výhodné nabídky, částku, jejíž výše dostatečně pokryje veškeré náklady přesahující nákupní cenu výhodné nabídky a která poskytuje přiměřený zisk z prodeje. Ostatní náklady Náklady týkající se průběžných franšízových poplatků jsou účtovány do nákladů v době svého vzniku. Nepřímé náklady pravidelného a opakujícího se charakteru, které vznikly bez ohledu na úroveň prodejů, jako například obecné, prodejní či administrativní náklady, jsou účtovány do nákladů v době svého vzniku. Závěr Účtování o franšízových transakcích se může u jednotlivých smluv lišit. Tento článek shrnuje základní předpoklady a nejrozšířenější koncepty účtování v oblasti franšízingu. Pokud potřebujete podrobnou analýzu franšízy z hlediska účetní problematiky, neváhejte prosím kontaktovat společnost Deloitte. 07

9 V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z auditního oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: České účetnictví IFRS a US GAAP Stanislav Staněk: sstanek@deloittece.com Martin Tesař: Soňa Plachá: Jiří Šauer: mtesar@deloittece.com splacha@deloittece.com jsauer@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. Společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited, její členské firmy a přidružené společnosti neodpovídají nikomu za žádné škody vzniklé v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika

10 Zvážili jste dobře všechny možnosti? Daňový zpravodaj prosinec 2013, Deloitte Česká republika 02 Přímé daně 04 Nepřímé daně 05 Dotace & výzkum a vývoj 06 Příloha Vklady nemovitostí od 1. ledna zrušení osvobození u daně z převodu nemovitostí Kajmanské ostrovy a Velká Británie podepsaly smlouvu typu FATCA Soudní dvůr EU rozhodl ve věci Sabou týkající se procesu dokazování v daňových věcech v jiném členském státě Unie Informace Generálního finančního ředitelství Koordinační výbory KDP ČR a GFŘ Evropská legislativa Rozhodnutí SDEU C 431/12 SC Rafinăria Steaua Română Upozornění na blížící se konec lhůty pro předkládání žádostí o dotace Program Inovace - Prodloužení lhůty pro podávání žádostí o dotaci Důležité změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj platné od roku 2014 Daňové povinnosti na prosinec 2013 a leden 2014 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ) k problematice nerealizovaných kurzových rozdílů

11 Přímé daně Vklady nemovitostí od 1. ledna zrušení osvobození u daně z převodu nemovitostí Za současného stavu jsou vklady nemovitostí, ať už samostatně nebo jako součást části podniku, osvobozeny od daně z převodu nemovitostí, pokud jsou tyto nemovitosti vloženy do základního kapitálu obchodní společnosti (družstva) a pokud vkládající subjekt dodrží podmínku držby podílu na této obchodní společnosti (družstvu) minimálně 5 let od provedení vkladu. Za předpokladu, že není počítáno s prodejem odpovídajícího podílu, je tak vklad nemovitosti nebo části podniku obsahující nemovitosti považován za vhodnou alternativu k přeměně, neboť vklad stejně jako přeměna negeneruje žádné dodatečné daňové dopady a na rozdíl od přeměn je časově i finančně méně náročný. Od 1. ledna 2014 ovšem vklad nemovitosti nebo části podniku obsahující nemovitosti bude oproti přeměnám výrazně znevýhodněn, neboť tento převod nemovitostí již nebude od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozen, a to ani podmíněně při splnění určitých podmínek, ale bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí ve výši 4%. Pro stanovení základu daně v případě vkladů nemovitostí se bude obecně vycházet z hodnoty nemovitosti stanovené znalcem pro účely vkladu, v případě, že pro ocenění pro účely vkladu byly do ceny nemovitostí zahrnuty dluhy, které v rámci vkladu přebírá přijímající subjekt, pro účely daně z nabytí nemovitých věcí nebudou tyto dluhy reflektovány. V případě, že zvažujete provést změny ve svém portfoliu nemovitostí či plánujete restrukturalizaci Vaší skupiny, v rámci které by byl zvažován vklad nemovitostí nebo části podniku obsahujícího nemovitosti, doporučujeme při tomto plánování vzít v úvahu při rozhodování i tuto skutečnost, a provést tak případné změny do konce roku Kajmanské ostrovy a Velká Británie podepsaly smlouvu typu FATCA Dne 5. listopadu 2013 podepsaly Kajmanské ostrovy a Velká Británie mezivládní smlouvu typu FATCA, která připravuje cestu pro Kajmanské ostrovy k automatickému sdílení finančních informací s britskou vládou týkajících se britských daňových poplatníků, kteří mají účty na Kajmanských ostrovech. Pro úplnost dodáváme, že FATCA je americký zákon, jehož smyslem je zabraňovat americkým občanům v daňových únicích za pomoci zahraničních bankovních institucí. Zavádí informační povinnost pro zahraniční finanční instituce týkající se účtů amerických občanů bez ohledu na zákony na ochranu osobních údajů v konkrétních zemích. Na instituce, které neshromažďují a neohlašují tyto informace, může být uvalena 30% srážková daň na příjmy z amerických zdrojů a výnosů z prodeje amerických cenných papírů a další nepříznivá opatření. Japonsko, Švýcarsko, Dánsko, Irsko, Mexiko, Velká Británie, Norsko a Španělsko již se Spojenými státy podepsaly bilaterální smlouvy o spolupráci dle FATCA a probíhají další jednání s ostatními nezávislými státy. V září skupina G20 podpořila Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v zavedení jednotné celosvětové normy pro automatickou výměnu informací do února 2014 a finalizaci aspektů technické realizace do poloviny roku Britská vláda uvedla, že se vynasnaží podepsat další smlouvy s ostatními jurisdikcemi v rámci závazku boje proti daňovým únikům. Korunní závislá území (Ostrov Man, Guernsey a Jersey) a zámořská území Velké Británie (Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, Bermudy, Anguilla, ostrovy Turks a Caicos, Montserrat a Gibraltar) souhlasila s uzavřením smluv o automatické výměně informací s Velkou Británií. Očekává se, že pokračující spolupráce nezávislých států v oblasti podávání informací o daňově relevantních údajích zahraničních občanů a další mezistátní i vícestranné smlouvy v budoucnu zlepší dodržování daňových povinností. Soudní dvůr EU rozhodl ve věci Sabou týkající se procesu dokazování v daňových věcech v jiném členském státě Unie V předběžné otázce předložené Nejvyšším správním soudem ( NSS ) se řešil problém týkající se procesních práv daňového subjektu v rámci spolupráce a výměny informací mezi berními správami členských států Unie. Na základě daňové kontroly doměřil FÚ pro Prahu 10 daňovému subjektu Jiřímu Sabou, který byl profesionálním fotbalistou, daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období Jiří Sabou v daňovém přiznání za rok 2004 mj. uplatnil výdaje vynaložené v několika státech za účelem svého případného přestupu do některého z fotbalových klubů v těchto státech. Správce daně po provedeném daňovém řízení zpochybnil věrohodnost těchto výdajů, a to zejména na základě informací od daňových správ Francie, Spojeného království a Španělska, resp. tamních dotčených fotbalových klubů; z odpovědí těchto orgánů vyplynulo, že žádný z klubů, s nimiž bylo údajně jednáno, nezná ani pana Saboua ani jeho agentku. V rámci následného daňového sporu se věc dostala až před NSS, který dospěl k závěru, že předložený spor se dotýká výkladu unijního práva a předložil Soudnímu dvoru EU násl. předběžné otázky, směřující k výkladu unijního práva upravujícího správní spolupráci členských států v oblasti daní: Má daňový subjekt právo být informován o rozhodnutí správce daně podat žádost o poskytnutí údajů podle příslušné evropské směrnice? Má právo se podílet na formulování této žádosti, popř. se účastnit výslechů svědků v dožádaném státě? Je dožádaný správce daně povinen dodržet nějaký minimální obsah odpovědi? Soudní dvůr EU v odpovědi na předložené otázky uvedl, že unijní právo nepřiznává daňovému subjektu členského státu právo být informován o žádosti státu o pomoc adresovanou jinému členskému státu, ani právo podílet se na formulování této žádosti nebo se účastnit výslechu svědků. Příslušná směrnice neupravuje ani žádné podmínky nebo zvláštní požadavky na obsah žádosti o poskytnutí informace. Tento závěr je v rozporu s dosavadní tuzemskou rozhodovací praxí NSS, která dovozovala, že nepřiznání práva daňovému subjektu podílet se na výměně informací a zejména účastnit se výslechu svědků v zahraničí vede k nepřípustnému zúžení jeho procesních práv. Soudní dvůr EU tak svým rozsudkem otevírá větší prostor pro české správce daně použít v tuzemském daňovém řízení jako důkaz informaci získanou výpovědí svědka provedenou zahraniční daňovou správou.

12 Přímé daně Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění V oblasti sociálního zabezpečení se od Nového roku významně mění vymezení účasti zaměstnance na pojištění, tím i povinnost platit pojistné. Definice zaměstnance pro účely nemocenského a důchodového pojištění bude (obdobně jako ve zdravotním pojištění) vycházet z výkonu činnosti, ze které plynou příjmy označované zákonem o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti. Pro odvod pojistného již tedy nebude důležité, zda je mezi zaměstnancem a společností uzavřen pracovně-právní vztah. Prakticky to znamená, že se k odvodu pojistného musí přihlásit vždy společnost, u které zaměstnanec vykonává práci. V případě pronájmu pracovní síly (resp. dočasného přidělení) ze zahraničí bude muset zahraniční společnost ukončit svou registraci a odvod pojistného k 31. prosinci Česká společnost bude muset zaměstnance ze zahraničí přihlásit k 1. lednu a odvádět za ně pojistné. Jestliže by v odvodu pojistného pokračovala zahraniční společnost, mohly by příslušné orgány sankcionovat českou společnost za neplnění jejích povinností. Povinnost odvodu pojistného na sociální zabezpečení by mohla nově nastat v situacích, kdy se dosud pojistné neplatilo. Společnosti poskytující jakákoliv plnění osobám, s nimiž nemají pracovně-právní vztah, by si proto měly ověřit, zda nebudou muset od ledna odvádět pojistné. Pro účely zdravotního pojištění se nic nemění. V případě pronájmu pracovní síly (dočasného přidělení) ze zahraničí by nadále měla být dle názoru českých úřadů odpovědná za odvod pojistného česká společnost. Mírně se mění maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, který zůstává ve výši 48násobku průměrné mzdy, což činí pro rok 2014 částku Kč. Pojistné na zdravotní pojištění naproti tomu stále omezeno není, u vysoce příjmových zaměstnanců tedy musejí zaměstnavatelé stále platit 9 % mzdy a zaměstnanci 4,5 % na toto pojištění. Náklady zaměstnavatelů naopak sníží zkrácení doby poskytování náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti nebo karantény. Namísto dosavadních 21 kalendářních dnů budou zaměstnavatelé tuto náhradu vyplácet jen 14 dnů (s výjimkou prvních tří pracovních dnů ve stanovených případech), poté bude správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenské. Sazba pojistného na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatel, však zůstává ve výši 2,3 %. Tyto a další změny týkající se zaměstnavatelů budou zmiňovány na webcastu (on-line semináři) dne 4. prosince od 10 do 11 hodin. Bližší informace naleznete zde. Informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ) k problematice nerealizovaných kurzových rozdílů Na svých internetových stránkách zveřejnilo GFŘ informace týkající se tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů. S účinností od 1. ledna 2014 dojde k úpravě ustanovení 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Tato nová úprava jednoznačně stanovuje, že v případě tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů bude daňový režim těchto kurzových rozdílů vycházet přímo z předpisů upravujících účetnictví, tj. budou zahrnuty do základu daně z příjmů. Reaguje tak na rozsudek Nejvyššího správního soudu z května loňského roku, podle něhož tzv. nerealizované kurzové zisky (zahrnuté dle účetních předpisů do výsledku hospodaření) nepředstavují z hlediska daně z příjmů zdanitelný příjem. V Informaci GFŘ dále sděluje, jaké podmínky by měli dodržet poplatníci, kteří se rozhodli při zdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů postupovat podle výše uvedených závěrů NSS (takto však lze postupovat pouze do zdaňovacích období začínajících v roce 2013). Od 1. ledna 2014 bude postup v případě zahrnutí nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně uplatňován ve smyslu znění novelizovaného zákona o daních z příjmů, tzn. bude vycházet z předpisů upravujících účetnictví. 03

13 Neřímé daně Informace Generálního finančního ředitelství Koordinační výbory KDP ČR a GFŘ Evropská legislativa Generální finanční ředitelství (GFŘ) v nejnovější informaci popisuje, jak je možné snížit riziko ručení za DPH neodvedenou dodavatelem v případě, kdy je pohledávka postoupena faktoringové společnosti (tj. její úhrada již není provedena na zveřejněný účet dodavatele). Ačkoli je relativně obtížné naplnit veškeré požadavky dané informace, domníváme se, že v praxi bude Finanční správa tolerovat její širší aplikaci a ručení za DPH nebude při zapojení faktoringových společností vyžadovat. Dále se informace týká mimo jiné i problematiky ručení při platbách platebními kartami či při podnikání ve sdružení. Generální finanční ředitelství dále zveřejnilo anonymizované odpovědi na vybrané dotazy na aplikaci osvobození v případě asistenčních služeb v pojišťovnictví. Podle našeho názoru postoj Generálního finančního ředitelství odpovídá jak požadavkům zákona o DPH, tak i praxi v oblasti pojišťovnictví. Finanční správa také zveřejnila informaci, kde upozorňuje na novou povinnost platnou od příštího roku (podávat elektronicky daňová přiznání k DPH, přihlášky k registraci k DPH a oznámení o změně registračních údajů plátce). Tato změna vyplývá z novely zákona o DPH přijaté již na konci roku 2012, která s účinností od 1. ledna 2014 zavádí výše zmíněné povinnosti pro všechny právnické osoby a pro fyzické osoby s obratem vyšším než 6 mil. Kč ročně. Ručení za nezaplacenou daň Dle zákona o DPH příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud je ke dni uskutečnění zdanitelného plnění zveřejněna informace o tom, že poskytovatel je nespolehlivým plátcem. Předkladatelé dovozují, že by povinnost ručit neměla nastat v případě záloh hrazených ještě před DUZP, pokud v době úhrady dodavatel nespolehlivým plátcem nebyl. Příspěvek byl s tímto závěrem uzavřen. Komoditních futures Nedávno předložený příspěvek týkající se uplatnění DPH u komoditních futures (otázka charakteru plnění a stanovení základu daně v případě, kdy dochází k fyzickému vypořádání futures, a v případě, kdy dochází pouze k vyrovnání prostřednictvím clearingového centra burzy), byl odložen na jednání dalšího koordinačního výboru. Nicméně předkladatelé a GFŘ v zásadních věcech nacházejí shodu. K 56 a 56a zákona o DPH ve znění účinném od Rovněž i příspěvek přinášející výklad ustanovení o osvobození od DPH při transakcích s nemovitostmi byl odložen na další jednání, přitom předkladatelé se na hlavních závěrech dle našich informací již předběžně shodli. Služby spojené s pojištěním nebo zajištěním Předkladatel v příspěvku týkajícím se služeb v oblasti pojišťovnictví uvádí argumenty, proč by podle jeho názoru mohly být určité technické/poradenské/ koordinační/administrativní služby v pojištění rovněž osvobozeny od DPH. Stanovisko GFŘ je prozatím zamítavé, nicméně příspěvek doposud nebyl uzavřen. Bylo finálně přijato Nařízení Rady EU 1042/2013, které od 1. ledna 2015 stanoví podrobná pravidla pro určení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb finálním zákazníkům (B2C služby). Nařízení obsahuje mimo jiné i praktické příklady takových služeb, kdo je v jakých situacích povinen DPH přiznat, nebo definuje postavení zprostředkovatelů služeb v telekomunikačním sektoru. Komise EU představila návrh Směrnice, která by měla od roku 2017 zavést jednotný formulář přiznání k DPH. Návrh je na samém počátku schvalovacího procesu. Rozhodnutí SDEU C 431/12 SC Rafinăria Steaua Română V daném rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že plátce mám mít nárok na úroky z prodlení z nadměrného odpočtu vráceného po uplynutí přiměřeně dlouhé lhůty (aniž by definoval, co se přiměřenou lhůtou má rozumět). Protože česká legislativa úrok z prodlení nepřiznává, možná obrana proti postupu správce daně při prodlení s vrácením odpočtů spočívá výhradně jen ve využití evropského práva. 04

14 Dotace & výzkum a vývoj Upozornění na blížící se konec lhůty pro předkládání žádostí o dotace Program Inovace - Prodloužení lhůty pro podávání žádostí o dotaci Důležité změny v daňových odpočtech na výzkum a vývoj platné od roku 2014 V prosinci končí příjem žádostí o dotaci do programu ICT a strategické služby a programu ALFA. Příjem žádostí o dotaci do programu ICT a strategické služby končí dne Dotace je určena pro společnosti vyvíjející softwarová řešení či pro založení/rozvoj center sdílených služeb nebo centra oprav high- -tech výrobků a technologií. Dne končí lhůta pro předkládání žádostí o dotaci v programu ALFA. Program je zaměřen na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí a v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Agentura CzechInvest prodloužila lhůtu příjmu registračních a plných žádostí do programu Inovace. Příjem registračních žádostí byl prodloužen do do 13:00 a plné žádosti do do 13:00. Dne 5. listopadu 2013 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno Zákonné opatření Senátu, které pokud bude na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny ČR schváleno, bude účinné od Jeho součástí je novelizace daňového odpočtu na výzkum a vývoj. Nově by tak daňoví poplatníci mohli uplatnit v daňovém odpočtu na výzkum a vývoj služby pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace, nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku souvisejícího s realizací projektu výzkumu a vývoje či výdaje na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace. Zároveň by bylo možné uplatnit při meziročním navýšení nákladů na výzkum a vývoj 110 % z navýšení nákladů oproti předchozímu zdaňovacímu období. 05

15 Příloha Daňové povinnosti Prosinec 2013 pondělí 2. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2013 daň z nemovitostí splatnost 2. splátky daně (všichni poplatníci s daní vyšší než Kč) úterý 10. spotřební daň splatnost daně za říjen 2013 (mimo spotřební daň z lihu) pátek 13. intrastat podání výkazů pro intrastat za listopad 2013 pondělí 16. daň z příjmů čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň daň silniční záloha na daň za říjen a listopad 2013, event. splatnost jedné zálohy na daň(nejméně ve výši 70 % roční daňové povinnosti) v případě poplatníka daně, je-li provozovatelem nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povolenou hmotností 12 a více tun, kterým se dle 6 odst. 10 zákona o dani silniční snižuje sazba daně o 48 % pátek 20. daň z příjmů měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků pojistné podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za listopad 2013a splatnost zálohy na důchodové spoření pátek 27. spotřební daň splatnost daně za říjen 2013 (pouze spotřební daň z lihu) daň z přidané hodnoty daňové přiznání za listopad 2013 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2013 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za listopad souhrnné hlášení za listopad výpis z evidence za listopad energetické daně daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2013 úterý 31. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2013 Leden 2014 čtvrtek 9. spotřební daň odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2013 pátek 17. Intrastat splatnost daně za říjen 2013 (mimo spotřební daň z lihu) úterý 21. daň z příjmů podání výkazů pro intrastat za listopad 2013 pátek 24. spotřební daň čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň pondělí 27. spotřební daň daňové přiznání za prosinec 2013 daň z přidané hodnoty daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za prosinec 2013 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za 4. čtvrtletí a za prosinec souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí a prosinec výpis z evidence 4. čtvrtletí a prosinec energetické daně daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za prosinec 2013 pátek 31. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za prosinec 2013 daň z nemovitosti daňové přiznání (úplné) nebo dílčí daňové přiznání na rok 2014 biopaliva hlášení dle 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. daň silniční daňové přiznání a daň za rok 2012 Zdroj:

16 V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Přímé daně Nepřímé daně Dotace CZ Investiční pobídky: Jaroslav Škvrna: John Ploem: Zbyněk Brtinský: Miroslav Svoboda: Marek Romancov: Peter Wright: LaDana Edwards: Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/ Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: Fax: jskvrna@deloittece.com joploem@deloittece.com zbrtinsky@deloittece.com msvoboda@deloittece.com mromancov@deloittece.com pewright@deloittece.com ledwards@deloittece.com Tomas Seidl: Adham Hafoudh: Radka Mašková: tseidl@deloittece.com ahafoudh@deloittece.com rmaskova@deloittece.com Luděk Hanáček Antonín Weber Patrik Filusz Dotace SK Martin Rybar lhanacek@deloittece.com antoweber@deloittece.com pfilusz@deloittece.com mrybar@deloittece.com +421 (2) Daniela Fotrová dfotrova@deloittece.com, Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně síť společností Deloitte ) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace. *** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality Deloitte Česká republika