1. Podstata VF 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce
|
|
|
- Sabina Havlová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, cvičení Teorie výrobních faktorů a kapitálový trh
2 1. Podstata VF Obsah A. 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce
3 Příjem z mezního produktu MRP VF = MQ * P kde: MRP VF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru, MQ je mezní produkt, P je cena, za kterou je statek prodáván. MRP VF = MC VF
4 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat?
5 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.1 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Dokonalá konkurence. MRP VF MC VF
6 Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je stálá. Mzda je PJ L Q (TP L ) MP L p w=mc L
7 Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Producent bude produkovat 250 ks. L Q (TP L ) MP L p w=mc L TR=Q.p MRP L =p.mp L ARP L
8 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat?
9 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.2 Mějme následující tabulku. Pro každý počet kusů spočítejte: mezní produkt práce (MP L ), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce (MRP L ). Kolik kusů bude daný producent produkovat? Nedokonalá konkurence. MRP VF MC VF
10 Kolik bude produkovat př.1/8.kap. Cena p je klesající. Mzda rostoucí. L Q (TP L ) MP L p w=mc L
11 Kolik bude produkovat př.2/8.kap. Producent bude produkovat 200 ks. L Q (TP L ) MP L p w=mc L TR MRP L ARP L
12 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích? Pokud možno znázorněte graficky.
13 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.3 Firma X uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Poptávka vzroste. Co se stane s jejich mzdou? Mzda poroste. Jak budou reagovat lidé pracující v jiných profesích? Mohou rekvalifikovat. Poptávka klesne. Pokud možno znázorněte graficky.
14 Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. severovýchodně (z polohy D VF0 do polohy D VF1 ) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 3 jihozápadně (z polohy D VF0 do polohy D VF2 ) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje.
15 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Co se stalo se mzdou těchto lidí? Znázorněte graficky.
16 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.4 Otevření hranic po roce 1989 vedlo k dovozu levnějšího textilu, než je textil, který se vyrábí v ČR. Jak se to projevilo na poptávce po lidech, kteří pracují v textilních továrnách? Křivka poptávky po pracovnících v textilním průmyslu se posune jihozápadně. Poptávka poklesla. Co se stalo se mzdou těchto lidí? Mzda poklesla. Znázorněte graficky.
17 Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. severovýchodně (z polohy D VF0 do polohy D VF1 ) - např. proto, že se zvýšilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje. 4 jihozápadně (z polohy D VF0 do polohy D VF2 ) - např. proto, že se snížilo poptávané množství statku nebo cena statku, který daný výrobní faktor produkuje.
18 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR?
19 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.5 Proč firma Baťa, která u nás měla za první republiky velkou tradici, prakticky neobnovila po roce 1990 výrobu bot v ČR? V ČR je vyšší cena práce tj. drahá pracovní síla než v zemích kde tato nednárodní společnost působí.
20 Kolik bude produkovat př.3a4/8.kap. 1. jihovýchodně (z polohy S VF0 do polohy S VF1 ) např. v důsledku růstu množství výrobních faktorů, jež jsou na daném trhu k dispozici severozápadně (z polohy S VF0 do polohy S VF2 ) např. v důsledku růstu nákladů obětované příležitosti: místo dané aktivity (tj. toho, k čemu jsou používány) si mohou dané jednotky výrobních faktorů vydělat více jinde.
21 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka? Co začnou dělat pracovníci jiných profesí? Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí?
22 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.6 Vláda se rozhodla zavést povinnou výuku cizího jazyka od třetí třídy. Jak se tento krok projeví na křivkách nabídky a poptávky po učitelích jazyka? Poptávka vzroste a tím i mzda. Co začnou dělat pracovníci jiných profesí? Mohou se pokusit rekvalifikovat a vstoupit do odvětví. Pokud vzroste mzda učitelů cizího jazyka, co se zvýší pracovníkům jiných profesí? Porostou mzdy. Rostou náklady obětované příležitosti
23 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci?
24 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.7 Do ČR přicházejí dělníci z Ukrajiny, kteří pracují zejména ve stavebnictví. Jak se tato skutečnost projevuje na křivkách nabídky a poptávky po práci ve stavebnictví? Co se stane se mzdou dělníků ve stavebnictví? Jak na danou skutečnost budou reagovat čeští stavební dělníci? Nabídka práce vzroste. Posun nabídkové křivky jiho-východně. Mzda klesá. Čeští stavební dělníci z profese odejdou.
25 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak přes noc stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu?
26 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.8 V Kuvajtu byla v 50. letech objevena ropa. Většina obyvatel Kuvajtu se tak přes noc stala bohatými. Jak se tato skutečnost projevila na křivkách nabídky a poptávky po práci? Co se stalo se mzdou obyvatel Kuvajtu? Nabídková křivka se posunula severozápadně. Poptávková se nezměnila. Cena práce tj. mzda vzrostla.
27 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí?
28 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.9 Pracujete 40 hodin a za hodinu vyděláváte 200 PJ. Náhle vám vaši hodinovou mzdu zvýší na PJ/hod. Zvýšíte množství hodin, po které budete pracovat? Proč ano, proč ne? Které efekty zde působí? Ano, je to motivační. Ne vydělám si za kratší dobu, co potřebuji. Pokud již mám dostatečné příjmy budu preferovat spíše volný čas.
29 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci.
30 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.10 Zdůvodněte, proč dělník pracující v hlučném prostředí vydělává více než dělník pracující v tichém prostředí, ač oba vykonávají stejnou práci. Takových lidí, kteří jsou schopni pracovat v horších podmínkách je méně. Menší nabídka sebou nese větší mzdu.
31 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci?
32 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.11 Vláda zvýší příspěvky v nezaměstnanosti. Jak se to odrazí na křivkách nabídky a poptávky po práci? Nabídková křivka se posune severozápadně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.
33 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.12 Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede?
34 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.12 Vláda zvýší nemocenskou (platbu, když je zaměstnanec nemocný). K čemu to povede? Jako v př.20. Nabídková křivka se posune severo-západně. Lidé budou poptávat méně práce za větší mzdu.
35 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.15 Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky.
36 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.15 Jaký vliv měl vynález gramofonu a televize na platy špičkových herců/muzikantů, a jaký vliv na platy průměrných herců/muzikantů? Vysvětlete pomocí křivek nabídky a poptávky. Bylo potřeba méně živé hudby. Poptávka po špičkových vrostla zatímco po průměrných klesla. Poptávková křivka se posunula severovýchodně.
37 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.16 Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů?
38 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.16 Kterému hokejovému zápasu dáte přednost? Zápasu extraligy ledního hokeje nebo zápasu okresního přeboru? Jak se vaše rozhodnutí odrazí na platech hokejistů? Na špičkové, proto může být jejich plat větší.
39 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.17 Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete.
40 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.17 Proč jsou studenti ochotni přijmout špatně placené brigády? Vysvětlete. Nemají kvalifikaci a mají naléhavé potřeby. Poptávka po levné práci je větší.
41 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.18 Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě?
42 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.18 Vláda začne poskytovat levné úvěry na výstavbu bytových domů a rodinných domků. Jak se daná skutečnost projeví na nabídce a poptávce po půdě? Poptávka po půdě vzroste. Cena půdy rovněž.
43 Rovnováha na trhu výrobních faktorů př.5a18/8.kap. V obou případech se proces změny ceny nabízeného a poptávaného množství ustálí na úrovni rovnovážné ceny P 0 a rovnovážného množství Q 0, kdy jsou spokojeni jak nabízející (majitelé výrobního faktoru), tak poptávající. Při dané ceně jsou použity všechny jednotky VF, které za danou cenu chtějí být použity, jsou tedy spokojeni všichni nabízející. Při této rovnovážné ceně si VF rovněž mohou koupit všichni poptávající, kteří jsou danou cenu ochotni zaplatit.
44 Trh práce př.5a18/8.kap. 1. Pokud vzroste počet statků, jež potřebují nějaký druh počítačového programu, vzroste poptávka po programátorech tržní křivka poptávky po práci se posunula severovýchodním směrem. 2. Vynález automobilu a pokles poptávky po přepravě formou dostavníku snížil poptávku po kočích tržní křivka poptávky po práci kočího se posunula jihozápadním směrem. 3. Zvýšení nákladů při výrobě elektřiny z uhlí vedlo k poklesu poptávky po hornících tržní křivka poptávky po práci horníka se posunula jihozápadním směrem. V severních Čechách a na severní Moravě potom vzrostl počet nezaměstnanosti horníků, kteří se navíc obtížně rekvalifikovali. 4. Zpřísnění požadavku bezpečnosti práce zdražilo cenu práce, takže poptávka po práci klesla tržní křivka poptávky po práci se posunula jihozápadním směrem. 5. Inovace vedly k růstu produktivity práce, takže stejný nebo dokonce nižší počet zaměstnanců vyrábí více. Firmy tak mohou zvýšit zaměstnancům mzdy, a to pro jakýkoliv počet zaměstnanců tržní křivka poptávky po práci se posouvá severovýchodním směrem.
45 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce, d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy.
46 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,
47 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce,
48 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: a) vlastníci půdy si pronajímají práci od vlastníků práce, Sedláci zaměstnávají parobky. b) vlastníci práce si pronajímají půdu od vlastníků půdy, Ekologičtí zemědělci si pronajímají půdu. c) vlastníci kapitálu si pronajímají práci od vlastníků práce, Majitel firmy najímá zaměstnance.
49 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.19 Uveďte příklady (a sami pro sebe si co nejkonkrétněji představte) následujících typů kontraktů: d) vlastníci práce si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, Lidé si půjčují peníze. e) vlastníci půdy si pronajímají kapitál od vlastníků kapitálu, Majitelé půdy si půjčují na projekty. f) vlastníci kapitálu si pronajímají půdu od vlastníků půdy. Autoři podnikatelského projektu si pronajímají půdy na stavbu provozních budov.
50 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.21 Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná?
51 Otázky a příklady kap.8, str. 178; př.21 Za jakých podmínek se rozhodnete přijmout nějaké zaměstnání? Výdělek je vyšší než reprodukční náklady a je vyšší než stávající. Za jakých podmínek se firma rozhodne, že vás zaměstná? Mezní produkt je vyšší než mezní náklady.
52 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.1 Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí.
53 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.1 Zdůvodněte tvar křivky investičních příležitostí. Tato křivka má konkávní tvar, protože se uplatňuje zákon klesajících mezních výnosů dříve nebo později budou mít dodatečné investice daného subjektu nižší výnos než předcházející investice.
54 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.2 Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?
55 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.2 Pokud člověk získá lepší vzdělání, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně.
56 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.3 Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí?
57 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.3 Pokud se zvýší současný příjem člověka, co se stane s jeho křivkou investičních příležitostí? Posune se severovýchodně. Mohu využít i méně výnosné příležitosti.
58 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.4 Nakreslete indiferenční křivku člověka, který: a) výrazně preferuje současnou spotřebu před budoucí spotřebou, b) výrazně preferuje budoucí spotřebu před současnou spotřebou.
59 budoucí příjem Skrblík, marnotratník př.4/9.kap. Y IC skrblík spotřeba skrblík IC marnotratník spotřeba marnotratník Y
60 Fisherův graf Y 0 Y
61 Fisherův graf Y 0 Y
62 Fisherův graf Y 0 Y křivka investičních příležitostí
63 Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
64 Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
65 Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 Y křivka investičních příležitostí
66 Fisherův graf Y Y max 0 Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
67 Fisherův graf Y Y max Y 1 0 Y c Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
68 Fisherův graf Y Y max Y 1 0 Y c Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
69 Fisherův graf Y Y max Y 1 Y i 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
70 Fisherův graf Y Y max Y 1 Y i 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
71 Fisherův graf Y Y max Y 1 indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
72 Fisherův graf Y Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
73 Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
74 Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e 0 Y c Y i Y 1 křivka investičních příležitostí Y spotřeba investice
75 Fisherův graf Y optimum Y max Y 1 E indiferenční křivka Y i IC e t e křivka investičních příležitostí 0 Y c Y i Y 1 Y spotřeba investice
76 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.5 Vyjmenujte vaše investiční prostředky a investiční příležitosti. Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.7 Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky.
77 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.7 Zdůvodněte, proč lidé spoří, tj. proč nabízejí investiční prostředky. 1. Jsou to prostředky, které si odkládáme na horší dobu. 2. Je to odložená spotřeba. 3. Jsou to naše investiční prostředky, které poskytujeme k realizaci cizích investičních příležitost za výnos.
78 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.8 Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují.
79 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.8 Vyjmenujete faktory, které vedou k tomu, že lidé poptávají investiční prostředky, tj. investují. Mají takové přiměřené investiční příležitosti, které jim dovolí splácet jistinu i úrok a ještě mají alespoň dostatečný zisk.
80 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?
81 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic?
82 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? 1. Vyšší zdanění, lidé mají méně disponibilních prostředků, méně spoří. Křivka úspor se posouvá severozápadně. 2. Rozšíření nových spořících produktů, vyšší ochota lidí spořit. Křivka úspor se posouvá jihovýchodně.
83 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? 3. Pokud roste industrializace dané země, roste poptávka po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá severovýchodně. 4. Snížení množství firem na daném trhu, pokles poptávky po investičních prostředcích. Křivka investic se posouvá jihozápadně.
84 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.9 Zvýšil se státní dluh. Co se stane s křivkou úspor a investic? Křivka úspor se posune nahoru. Křivka investic se posune dolu.
85 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.10 Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic?
86 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.10 Firmy objevily novou inovaci. Co se stane s křivkou úspor a investic? Křivka úspor se posune dolu. Křivka investic se posune nahoru.
87 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.11 Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze?
88 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.11 Proč může na trhu úspor a investic dojít k nerovnováze? Vznikají nové podněty např. inovace v důsledku technického pokroku, spořící stimuly, jsou omezeny příjmy, v nejistotě si lidé začnou tvořit rezervy,
89 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.12 Které faktory ovlivňují úrokovou míru, jež se ustálí na trhu úspor a investic?
90 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.13 Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu? Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu?
91 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.13 Jak lze snižovat riziko na kapitálovém trhu? Politickou a ekonomickou stabilitou. Úrovní kapitálového trhu. Jak lze zajistit rozpoznání investičních příležitostí na kapitálovém trhu? Transparentností, fundamentální, technickou a psychologickou analýzou
92 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.14 Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje?
93 Otázky a příklady kap.9, str. 188; př.14 Co podle vás způsobuje různé nedokonalosti kapitálového trhu, které neumožňují, aby každý mohl plně využívat investiční příležitosti, kterými disponuje? Asymetrie v přístupu k informacím. Málo rozvinuté prostředky spolehlivého ujišťování vlastních schopností a nejvhodnějšího povolání. Málo rozvinutý kapitálový trh.
94 Model 2*2*2*2 Q 1 Q 2 Výrobce 1 Q 1 Spotřebitel 1 Q 1 Q 2 Výrobce 2 Q 1 Q 2 Spotřebitel 2
95 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.1 Nakreslete krabicový diagram, ukazující všechny kombinace rozdělení dvou výrobních faktorů mezi dva statky. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q 1 i na ose Q 2. Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého výrobního faktoru připadne na první a na druhý statek. Najděte bod, ve kterém je každý z výrobních faktorů rozdělen stejně na produkci prvního i druhého statku.
96 Krabicový diagram př.1/10.kap. Q 2 Q Q 1 Q 2
97 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.2 Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů.
98 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.2 Zdůvodněte, proč se při rovnováze ve výrobě musí rovnat mezní míry technické substituce jednotlivých výrobních faktorů. Pokud je stejná MRTS vyrábím všech produtů z daných výrobních faktorů nejvíce
99 Krabicový diagram Každá izokvanta udává určité množství produkce, přičemž platí: čím dále je izokvanta od počátku souřadnic dále, tím více daného statku produkujeme.
100 Krabicový diagram rovnováha ve výrobě Při přesunu z X do E, zvýšíme produkci jak prvního tak druhého statku v případě prvního statku se přesuneme z izokvanty Q 11 na izokvantu Q 12 a v případě druhého statku se přesuneme z izokvanty Q 21 na izokvantu Q 22
101 Smluvní křivka V bodě dotyku izokvant jsou mezní míry technické substituce MRTS pro první i druhý statek shodné. Graficky to lze vyjádřit tak, že v bodě dotyku má tečna k izokvantě prvního statku i k izokvantě druhého statku stejný sklon (směrnici).
102 Rovnováha ve výrobě Podmínkou dosažení rovnováhy ve výrobě je: mezní míra technické substituce při výrobě obou spotřebních statků rovná. MRTS 1 = MRTS 2 MRTS 1 mezní míra technické substituce při výrobě prvního statku, MRTS 2 mezní míra technické substituce při výrobě druhého statku
103 Tečna k izokvantám v bodě jejich dotyku a průniku V bodě průniku izokvanty prvního statku a izokvanty druhého statku platí MRTS 1N MRTS 2N.
104 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.3 Předpokládejme, že u prvního statku je MRTS: 3K/1L. U druhého statku je MRTS: 1K/3L. Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?
105 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75, TS 25 75,
106 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75, TS 25 75, ,37 72, ,72 0,37 27, ,2 69,
107 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. MRTS = ΔK K / ΔL L 1 = L L 2 = L 2-7 Q 1 =K 1.L 1 K 2 =Q 2 /L =K 1 + K 2 K 1 =100 - K 2 Q 1 =K 1.L 1 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75, TS 25 75, ,37 72, ,72 0,37 27, ,2 69,8 3 0,45 69, ,21 0,45 30, ,3 65,7 4 0,57 65, ,76 0,57 34, ,6 60,4 5 0,74 60, ,35 0,74 39, ,5 53,5 6 1,00 53, ,00 1,00 46, ,9 45,1 7 1,42 43, ,70 1,42 56, ,9 35,1 8 2,19 27, ,46 2,19 72, ,4 24,6
108 1. statek 2. statek suma L MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 75, TS 25 75, ,37 72, ,72 0,37 27, ,2 69,8 3 0,45 69, ,21 0,45 30, ,3 65,7 4 0,57 65, ,76 0,57 34, ,6 60,4 5 0,74 60, ,35 0,74 39, ,5 53,5 6 1,00 53, ,00 1,00 46, ,9 45,1 7 1,42 43, ,70 1,42 56, ,9 35,1 8 2,19 27, ,46 2,19 72, ,4 24,6 Q =K.L K=Q /L L MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. K
109 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 1 0,36 75, TS 25 75, ,8 70,2 2 0,34 74, ,92 0,34 25, ,9 71,1 3 0,36 73, ,76 0,36 26, ,9 70,1 4 0,38 72, ,61 0,38 27, ,9 69,1 5 0,41 72, ,47 0,41 28, ,1 67,9 6 0,43 71, ,32 0,43 28, ,3 66,7 7 0,46 70, ,18 0,46 29, ,6 65,4 8 0,49 69, ,05 0,49 30, ,52 68, ,92 0,52 31, ,5 62,5 10 0,56 67, ,79 0,56 32, ,1 60,9 11 0,60 65, ,67 0,60 34, ,9 59,1 12 0,64 64, ,55 0,64 35, ,8 57,2 13 0,69 63, ,44 0,69 36, ,7 55,3 14 0,75 61, ,33 0,75 38, ,9 53,1 15 0,81 60, ,23 0,81 39, ,2 50,8 16 0,89 58, ,13 0,89 41, ,6 48,4 17 0,97 56, ,03 0,97 43, ,1 45,9 18 1,06 54, ,94 1,06 45, ,8 43,2 19 1,17 51, ,85 1,17 48, ,5 40,5 20 1,30 49, ,77 1,30 50, ,4 37,6 21 1,45 46, ,69 1,45 53, ,4 34,6 22 1,62 43, ,62 1,62 56, ,4 31,6 23 1,83 39, ,55 1,83 60, ,4 28,6 24 2,09 35, ,48 2,09 64, ,4 25,6 25 2,39 30, ,42 2,39 69, ,3 22,7 26 2,78 25, ,36 2,78 75, ,2 19,8 L K Q =K.L K=Q /L
110 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K1 L1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 0,35 75, TS 25 75, ,3 70,7 2, ,34 2,92 27, ,1 18,9 2, ,36 2,76 29, ,1 19,9 2, ,38 2,61 31, ,1 20,9 2, ,41 2,47 33, ,9 22,1 2, ,43 2,32 35, ,7 23,3 2, ,46 2,18 37, ,4 24,6 2, ,49 2,05 39, , ,52 1,92 41, ,5 27,5 1, ,56 1,79 43, ,9 29,1 1, ,60 1,67 45, ,1 30,9 1, ,64 1,55 47, ,2 32,8 1, ,69 1,44 49, ,3 34,7 1, ,75 1,33 51, ,1 36,9 1, ,81 1,23 53, ,8 39,2 1, ,89 1,13 55, ,4 41,6 1, ,97 1,03 57, ,9 44,1 0, ,06 0,94 59, ,2 46,8 0, ,17 0,85 61, ,5 49,5 0, ,30 0,77 63, ,6 52,4 0, ,45 0,69 65, ,6 55,4 0, ,62 0,62 67, ,6 58,4 0, ,83 0,55 69, ,6 61,4 0, ,09 0,48 71, ,6 64,4 0, ,39 0,42 73, ,7 67,3 0, ,78 0,36 75, ,8 70,2 L K Q =K.L K=Q /L
111 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K1 L1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 K L ks 1 0,35 75, TS 25 75, , ,00 1,00 27, , ,62 1,60 29, , ,86 1,17 31, , ,89 1,12 33, , ,93 1,08 35, , ,96 1,04 37, , ,00 1,00 39, , ,04 0,96 41, , ,08 0,92 43, , ,12 0,89 45, , ,17 0,86 47, , ,21 0,83 49, , ,25 0,80 51, , ,29 0,78 53, , ,32 0,76 55, , ,35 0,74 57, , ,37 0,73 59, , ,37 0,73 61, , ,34 0,74 63, , ,28 0,78 65, , ,17 0,85 67, , ,99 1,01 69, , ,69 1,45 71, , ,22 4,58 73, , ,51-1,95 75, L K Q =K.L K=Q /L
112 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ N α β 0,35 75, TS 25 75, ,3 70,7 2, ,34 2,92 27, ,1 18,9 2, ,36 2,76 29, ,1 19,9 2, ,38 2,61 31, ,1 20,9 2, ,41 2,47 33, ,9 22,1 2, ,43 2,32 35, ,7 23,3 2, ,46 2,18 37, ,4 24,6 2, ,49 2,05 39, , ,52 1,92 41, ,5 27,5 1, ,56 1,79 43, ,9 29,1 1, ,60 1,67 45, ,1 30,9 1, ,64 1,55 47, ,2 32,8 1, ,69 1,44 49, ,3 34,7 1, ,75 1,33 51, ,1 36,9 1, ,81 1,23 53, ,8 39,2 1, ,89 1,13 55, ,4 41,6 1, ,97 1,03 57, ,9 44,1 0, ,06 0,94 59, ,2 46,8 0, ,17 0,85 61, ,5 49,5 0, ,30 0,77 63, ,6 52,4 0, ,45 0,69 65, ,6 55,4 0, ,62 0,62 67, ,6 58,4 0, ,83 0,55 69, ,6 61,4 0, ,09 0,48 71, ,6 64,4 0, ,39 0,42 73, ,7 67,3 0, ,78 0,36 75, ,8 70,2 L K Q =K.L K=Q /L
113 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek suma MRTS K 1 L 1 Q 1 1/MR MRTS K 2 L 2 Q 2 ΣK ΣL ΣQ ΔL α β 75, TS 25, , ,34 74, ,92 0,34 25, ,1 18,9 71,1 0,36 73, ,76 0,36 26, ,5 19,9 70,1 0,38 72, ,61 0,38 27, ,8 20,9 69,1 0,41 72, ,47 0,41 28, ,1 22,1 67,9 0,43 71, ,32 0,43 28, ,2 23,3 66,7 0,46 70, ,18 0,46 29, ,3 24,6 65,4 0,49 69, ,05 0,49 30, , ,52 68, ,92 0,52 31, ,2 27,5 62,5 0,56 67, ,79 0,56 32, ,0 29,1 60,9 0,60 65, ,67 0,60 34, ,8 30,9 59,1 0,64 64, ,55 0,64 35, ,4 32,8 57,2 0,69 63, ,44 0,69 36, ,0 34,7 55,3 0,75 61, ,33 0,75 38, ,4 36,9 53,1 0,81 60, ,23 0,81 39, ,7 39,2 50,8 0,89 58, ,13 0,89 41, ,9 41,6 48,4 0,97 56, ,03 0,97 43, ,1 45,9 1,06 54, ,94 1,06 45, ,9 46,8 43,2 1,17 51, ,85 1,17 48, ,6 49,5 40,5 1,30 49, ,77 1,30 50, ,0 52,4 37,6 1,45 46, ,69 1,45 53, ,2 55,4 34,6 1,62 43, ,62 1,62 56, ,1 58,4 31,6 1,83 39, ,55 1,83 60, ,5 61,4 28,6 2,09 35, ,48 2,09 64, ,4 64,4 25,6 2,39 30, ,42 2,39 69, ,5 67,3 22,7 2,78 25, ,36 2,78 75, ,6 70,2 19,8 Q = ( (K.L ) K=(Q /L 2 ) 1/2
114 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet výroba statek L L výroba statek L L
115 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Substituty součet L L
116 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy výroba statek L L výroba statek L L
117 statek 2 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Komplementy L L PPF statek 1
118 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. Stálá elasticita součin výroba statek 1 výroba statek L L L L
119 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap
120
121 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap.
122 MRTS mezní míra technické substituce př.3/10.kap. 1. statek 2. statek 1. statek 2. statek suma K L k s K L ks MRTS K/L K L ks C ks MR TS K/L K L ks K L N , , ,1 45,5 45,50 0,25 9, , ,1 0,00 2 1, , ,00 1, ,1 45,5 67,88 0,25 0,31 10, , ,75 3 0, , ,56 0, ,3 45,5 78,11 0,31 0,38 11, , ,25 4 0, , ,94 0, ,9 45,5 82,74 0,38 0,46 12, , ,56 5 0, , ,68 0, ,1 45,5 84,42 0,46 0,54 13, , ,23 6 0, , ,54 0, ,0 45,5 84,44 0,54 0,63 14, , ,00 7 0, , ,45 0, ,6 45,5 83,50 0,63 0,72 15, , , , ,39 0, ,0 45,5 82,00 0,72 0,82 16, , , , ,35 0, ,2 45,5 80,18 0,82 0,93 17, , , , ,32 0, ,3 45,5 78,19 0,93 1,05 18, , ,17-0,33-0,47-0,61
123 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.4 Nakreslete krabicový diagram rovnováhy ve výrobě, označte osy, a do tohoto krabicového diagramu nakreslete jednotlivé izokvanty prvního statku a druhého statku tak, aby se tyto izokvanty dotýkaly. Izokvantám prvního i druhého statku přiřaďte konkrétní hodnoty (např. 10 Q 1 a 500 Q 2 nebo 100 Q 1 a 1 Q 2). Na základě těchto hodnot nakreslete hranici produkčních možností.
124 Odvození PPF
125 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.5 Zdůvodněte, proč se musí rovnat mezní míry transformace jednotlivých producentů, aby byla maximalizována celková produkce.
126 Rovnost mezní míry transformace MRTP př.5/10.kap. MRTP MRTP MRTP=ΔQ 2/ ΔQ 1
127 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.5
128 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.6 Předpokládejme, že první producent má MRTP 4Q 1/1Q 2 a druhý producent 1Q 1/4Q 2. Zdůvodněte, co se v takovém případě bude dít. Jak lze zvýšit produkci prvního i druhého statku?
129 Rovnost mezní míry transformace MRTP př.5/10.kap.
130 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent?
131 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.7 Předpokládejme, že první producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 10 jednotek. Předpokládejme dále, že druhý producent může změnit vstup Q o jednu jednotku a výstup Q se změní o 5 jednotek. Kdo by měl vstup využívat? K čemu by zde mělo docházet, pokud vstup vlastní druhý producent, a nikoliv první producent? Druhý by jej měl prvnímu pronajmout či prodat.
132 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.8 Nakreslete krabicový diagram ukazující všechny kombinace rozdělení dvou statků mezi dva spotřebitele. V tomto diagramu zvolte určitou jednotku na ose Q 1 i na ose Q 2. Uvnitř krabice zvolte určitý bod, a v souladu se zvolenými jednotkami uveďte, kolik prvního a kolik druhého statku připadne prvnímu spotřebiteli a kolik druhému spotřebiteli. Najděte bod, ve kterém každý ze spotřebitelů dostane stejné množství prvního i druhého statku.
133 Krabicový diagram př.8/10.kap. Q Q Q Q
134 Otázky a příklady kap.10, str. 212; př.10 Předpokládejme kupř., že jeden spotřebitel by chtěl směnit 1 litr vína za 4 litry mléka, druhý spotřebitel by za 1 litr mléka chtěl 2 litry vína. Co by se stalo?
135 Víno mléko př.10/10.kap. víno mléko víno mléko víno mléko 1.spotř /4 1 2.spotř /2 2 1 Při vzájemné směně jejich celkový užitek poroste.
136 Mezní míra transformace produktu př.11/10.kap. Producent bude vnímat jako indiferentní, každou kombinaci produkovaných statků, pokud se mezní míra transformace produktu bude rovnat cenovému poměru daných statků. MRTP = Q 2 / Q 1 = P Q 1 /PQ 2 Je-li MRTP odlišná od cenového poměru, vyplatí se producentovi zvyšovat produkci nějakého statku a snižovat produkci jiného statku.
137 Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Mezní míra substituce MRSC všech spotřebitelů je 4/1. Mezní míra transformace produktu MRTP všech výrobců je 1/4. Znázorněte graficky co se bude dít z hlediska rovnováhy firmy a rovnováhy odvětví (zvlášť pro statek Q 1 a statek Q 2) MRSC = Δ Q 2 /Δ Q 1 = 4/1 MRTP = Δ Q 2 / Δ Q 1 = 1/4 = P Q 1 /P Q 2 MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu nedostatek, v odvětví Q 2 přebytek. V odvětví Q 1 je nedostatek na trhu, neboť cena je zde nízká, v odvětví Q 2 je přebytek na trhu, neboť cena je zde vysoká. Výrobci budou vyrábět více statku Q 1 a méně Q 2 Model 2x2x2x2 Poměr cen P Q 1 /P Q 2 poroste.
138 Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Q 2 Model 2x2x2x2 Q 21 PPF MRTP MRSC Q 20 MRSC MRTP Q 11 Q 10 Q 1 V odvětví Q 1 vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q 2 přebytek.
139 Model 2x2x2x2 Příklad 2 Q 2 PPF MRTP Q 20 MRSC MRTP Q 21 MRSC Q 10 Q 11 Q 1 V odvětví Q 1 vzniká nedostatek na trhu statků, v odvětví Q 2 přebytek.
140 Přebytek a nedostatek na trhu statků Nedostatek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena nižší než rovnovážná. Přebytek na trhu statků vzniká, pokud je aktuální cena vyšší než rovnovážná. Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků.
141 Výrobně spotřební rovnováha př.11/10.kap. Model 2x2x2x2 MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC > MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu nedostatek, v odvětví Q 2 přebytek. MRSC MRTP nenastává výrobně tržní rovnováha. Jelikož MRSC < MRTP vzniká, jak je zřejmé z obrázku, v odvětví Q 1 na trhu přebytek, v odvětví Q 2 nedostatek.
142 Model 2*2*2*2
143 Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy 1. Mezní výstup MQ všech firem je stejný. 2. Mezní míra transformace produktu MRTP je u všech firem stejná. 3. Mezní míra technické substituce MRTS všech výstupů je stejná. 4. Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný. 5. Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná. 6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovná mezní míře transformace produktu každé z firem MRTP.
144 Negativní externality př.1/11.kap. Mějme nedělitelný statek. Tabulka uvádí, kolik jsou jednotliví spotřebitelé ochotni platit za danou jednotku nedělitelného statku. Nakreslete tržní poptávkovou křivku po tomto nedělitelném statku.
145 Nedělitelný statek př.2/11.kap. Q spotř.x spotř.y spotř.z D Poptávka po plně nedělitelném statku spotř.x spotř.y spotř.z D
146 Negativní externality př.3/11.kap. Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
147 Negativní externality př.3/11.kap. Ukažte rozdíl mezi poptávkou po plně nedělitelném statku v případě, že se individuální poptávající jsou schopni racionálně dohodnout, a v případě, že takové dohody schopni nejsou. Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
148 Negativní externality př.4/11.kap. Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Maják, školství, zdravotnictví, volně žijící zvířata, národní obrana (armáda), policie, hasiči, místní komunikace, dálnice, máslo, kultura
149 Negativní externality př.4/11.kap. Které statky můžeme na základě v této kapitole uvedených kritérií označit za veřejné statky? Veřejný statek je statek, jehož spotřeba je nerivalitní (nedělitelná) statek může najednou spotřebovávat více osob a ze spotřeby nelze vyloučit ty osoby, které za spotřebu nejsou ochotny či schopny platit. Maják, školství, zdravotnictví, volně žijící zvířata, národní obrana, policie, hasiči, místní komunikace, dálnice, máslo, kultura
150 Negativní externality př.5/11.kap. Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky?
151 Negativní externality př.5/11.kap. Proč producenti nechtějí produkovat veřejné statky? Skutečnost, že firmy nedostávají za veřejné statky zaplaceno, vede k tomu, že tyto statky nejsou firmami produkovány.
152 Negativní externality př.6/11.kap. Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu?
153 Negativní externality př.6/11.kap. Proč můžeme označit park za pozitivní externalitu? Za použití parku neplatí! Co je obecně charakteristické pro pozitivní externalitu? O udržení pozitivní externality se musí zasadit stát. produkuje, platí, dotuje, přikazuje.
154 Negativní externality př.7/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami?
155 Negativní externality př.7/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s pozitivními externalitami? Sám produkuje. Platí za produkci soukromé sféře. Dotuje soukromou sféru. Přikazuje.
156 Negativní externality př.10/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami?
157 Negativní externality př.10/11.kap. Jak může vláda řešit problémy spojené s negativními externalitami? Stát omezuje negativní externality zákazy nebo omezeními těchto činností, zdaňováním, (růst nákladů producentů, posuv křivky nabídky severozápadním směrem, omezení nabídky). Někdy lze pozitivní i negativní externality řešit vyjednáváním,, zejména pokud náklady s tím spojené nejsou vysoké.
158 Negativní externality př.11/11.kap. Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by měl stát ovlivňovat vyšší porodnost?
159 Děti př.11/11.kap. Proč můžeme označit dítě za pozitivní externalitu? Jak by potom měl stát ovlivňovat vyšší porodnost? Z dítěte má užitek každý. Dodatečná populační politika je nákladná odstraňuje selhání trhu, který nedokáže objektivně ocenit rodiče. Náklady na pořízení dítěte jsou v současnosti vysoké. Explicitní náklady rodin s dětmi výživa, ošacení, hračky či náklady obětované příležitosti místo starání se o děti mohou rodiče dělat něco jiného.
160 Negativní externality př.13/11.kap. Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků.
161 Negativní externality př.13/11.kap. Uveďte příklady poručnických statků, a příklady obecně prospěšných statků. povinná školní docházka, povinné očkování, povinné protialkoholní, protidrogové či jiné ochranné psychiatrické léčení, podpora spotřeby některých kulturních nebo sportovních statků formou jejich dotování.
162 Negativní externality př.15/11.kap. Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce.
163 Negativní externality př.15/11.kap. Co je cílem redistribuční funkce státu? Uveďte praktické příklady a formy redistribuce. Redistribuce přerozděluje příjmy a bohatství. Část příjmů osob plynoucích z jejich vlastnictví VF je poskytnuta jiným subjektům. Redistribuce srovnává majetkové rozdíly. Zajišťuje minimální životní prostředky pro osoby v nouzi.
164 Negativní externality př.16 až 19/11.kap. 16. Jaká pozitiva a negativa jsou spojena s redistribuční funkcí státu? 17. Které problémy podle vás nikdy nebude moci řešit trh? 18. Uveďte oblasti, které by podle vás měl regulovat stát. 19. Co je cílem legislativní a regulační funkce státu?
165
166 Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.
Q 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2
Mikroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma cvičení Příklady teorie všeobecné rovnováhy Model 2*2*2*2 Q 1 Q 2 Výrobce 1 Q 1 Spotřebitel
1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě
Kapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,
PhDr. Praha, VŠFS, 13.12.2010 Podstata všeobecné rovnováhy Všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích (trh statků a výrobních faktorů) Nelze zvýšit užitek nějakého spotřebitele, aniž bychom snížili
Metodický list pro páté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I pátý blok
Cíl tématického celku: pochopit formování křivky nabídky výrobních faktorů, rovnováhy a nerovnováhy na trhu výrobních faktorů, trhu práce, problematika kapitálového trhu, všeobecná rovnováha rovnováha
Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
Trhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Teorie chování spotřebitele Obsah. 1. Měření užitku 2. Indiferenční křivka 3. Indiferenční mapa 4.
Jaká bude MRTS zvyšujeme-li počet jednotek práce o 5 a počet jednotek kapitálu snižujeme o 15?
Jaká bude MRTS zvyšujeme-li počet jednotek práce o 5 a počet jednotek kapitálu snižujeme o 15? 1 jednotka kapitálu ku 3 jednotkám práce 3 jednotky práce ku 5 jednotkám kapitálu 3 jednotky kapitálu ku 5
Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu
PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak
Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy)
Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy) Povaha a podstata firmy Co je to firma? zisk Produkční funkce Definice produkční funkce Celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt Vztah mezního
Formování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Základní pojmy, principy a zákony Obsah. 1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů
Příjmové veličiny na trhu VF
Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem
Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé
Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté Představitelé Základní charakteristika Subjektivita, subjektivnost rozhodování, náklady obětované příležitosti Problém alokace
Národní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X
Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 7 Monopol 1. Druhy monopolů Obsah A. 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí
Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
Investiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
2.6 Odvození hranice užitkových možností (UPF) z modelu všeobecné rovnováhy.
1. Všeobecná ekonomická rovnováha, model 2x2x2x2 a jeho význam. 1.1 Model všeobecné ekonomické rovnováhy jako maximalizační a zároveň paretovsky efektivní model. 1.2 Základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf
3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
DK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta
TRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
Firmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str
Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po
Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =
13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol
RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol CHARAKTERISTIKA DK Jak byste charakterizovali DK z hlediska (ceny, vstupu do odvětví, informací, produktu, počet prodávajících
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny
Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení
Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok
Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních
Mikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
NEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
Firmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci 3. Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. Dlouhodobá rovnováha v
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 4 cvičení kap. 6 a 7 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
Ceny v ekonomii a v životě
2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.
0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
Analýza dílčí rovnováhy- trhy se zkoumají odděleně každý trh je zkoumán jako nezávislý
VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA Analýza dílčí rovnováhy- trhy se zkoumají odděleně každý trh je zkoumán jako nezávislý Analýza všeobecné(celkové) rovnováhy Model ekonomiky odrážející vzájemnou propojenost jednotlivých
Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej
12. Všeobecná rovnováha Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a její změna Literatura Soukupová
Obsah. Trh kapitálu. Trh kapitálu Trh práce Dělba práce. Investice dělíme I = IR+ IN. a)obnovovací (restituční) investice IR. b)čisté investice IN
Obsah Trh kapitálu Trh práce Dělba práce Trh kapitálu Investice dělíme I = IR+ IN Kapitál je představován kapitálovými statky Je zároveň vstupem a výstupem výrobního procesu a)obnovovací (restituční) investice
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM
1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních
Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení
MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
Řešení domácího úkolu
Úkol 1 Řešení domácího úkolu Podrobný popis řešení - analogie na seminář IV. a) Napište produkční funkce Na 1 hektolitr Smoothie potřebujeme 72 jednotek práce Na 1 hektolitr Kofoly potřebujeme 36 jednotek
1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 3 cvičení Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha
Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele
Křivka investičních příležitostí (CIO)
Kapitálový trh Křivka investičních příležitostí (CIO) Říká, jaké má jednotlivec objektivní možnosti jaké kombinace současného (PE) a budoucího příjmu (FE) může dosáhnout Pokud se vzdá nějaké částky současného
Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní
Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 6
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 6 6. PRODUKČNÍ ANALÝZA A ANALÝZA NÁKLADŮ PŘÍKLAD Č. 1 Je dána jednofaktorová krátkodobá produkční funkce Q = f (F 1 ). L 0
Dokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
TRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
Teorie spotřebitelské volby
Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,
1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,
Úvod. Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry
TRH KAPITÁLU Úvod Kapitálové statky výrobek není určen ke spotřebě, ale k další výrobě (postupná spotřeba) amortizace Finanční kapitál cenné papíry Vznik díky odložené spotřebě Nutná kompenzace možnost
Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011
Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011 PhDr. Lenka Šťastná Praha, VŠFS, 4.10.2010 Organizace kurzu Vyučující PhDr. Lenka Šťastná Institut ekonomických studíı FSV UK, http://ies.fsv.cuni.cz Kontakt:
Trh práce. Obsah. Trh práce Dělba práce. Trh práce v DK. Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda)..
Obsah Trh práce Dělba práce Trh práce Práce je činnost jejímž nositelem je.. Primární výrobní faktor (jako půda).. Je limitována mikroekonomicky do kvality do kvantity- Práci poptávají : A) Poptávka po
Řešení domácího úkolu
Úkol 1 Řešení domácího úkolu Podrobný popis řešení - analogie na seminář IV. a) Napište produkční funkce Na 1 hektolitr Spritu potřebujeme 48 jednotek práce Na 1 hektolitr Coly potřebujeme 24 jednotek
Vymezení nákladů různá pojetí
Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy
Poptávka. Zákon klesající poptávky
Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích
8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Poptávka nabídka a tržní rovnováha Obsah A. 1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3.
Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně
Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu
8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
Teorie spotřebitelské volby
Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí