P ÍPRAVA NA VSTUP DO SVATÉHO CHRÁMU

Transkript

1 P ÍPRAVA NA VSTUP DO SVATÉHO CHRÁMU

2 P ÍPRAVA NA VSTUP DO SVATÉHO CHRÁMU

3 Tato broïurka je upravena z The Holy Temple od Boyda K. Packera. Pfiední obálka: Chrám Salt Lake Zadní obálka: Chrám Laie na Havaji 2002 by Intellectual Reserve, Inc. V echna práva vyhrazena Printed in Germany Vydání v angliãtinû schváleno: 8/02 PfieloÏení schváleno: 11/07 Název v originále: Preparing to Enter the Holy Temple Czech

4 Pojìte do chrámu Je mnoho dûvodû, proã má ãlovûk chtít jít do chrámu. Vypadá to, jako by dokonce i jeho vnûj í vzhled napovídal nûco o jeho hluboce duchovním úãelu. Tento úãel je v ak daleko patrnûj í za jeho zdmi. Nade dvefimi do chrámu je uvedena pocta Svatost Pánu. KdyÏ vstoupíte do jakéhokoliv zasvûceného chrámu, jste v domû Pánû. V Církvi stavíme mnoho druhû budov. V nich uctíváme Boha, uãíme, nacházíme zábavu a organizujeme. V tûchto budovách, nebo dokonce i v najat ch prostorách, mûïeme organizovat kûly, sbory, misie, kvora a Pomocné sdruïení. KdyÏ v ak organizujeme rodiny podle fiádu, kter Pán zjevil, organizujeme je v chrámech. Chrámov sàatek, tento peãeticí obfiad, je nejvût ím poïehnáním, které mûïete Ïádat ve svatém chrámu. V chrámech se mohou ãlenové Církve, ktefií se k tomu stanou zpûsobil mi, úãastnit nejvy ích obfiadû vykoupení, které byly lidstvu zjeveny. V posvátn ch obfiadech tam mûïe b t ãlovûk omyt a pomazán, pouãen, obdarován a zpeãetûn. A poté, co získáme tato poïehnání pro sebe, mûïeme je vykonat pro ty, ktefií zemfieli, aniï by mûli tuto pfiíleïitost. V chrámu se vykonávají posvátné obfiady jak pro Ïijící, tak pro mrtvé. Je zde kfititelnice, kde se vykonávají kfity v zastoupení za mrtvé, pfii nichï dobfií ãlenové Církve vystupují jako zástupci tûch, ktefií ode li za závoj. Pojìte do chrámu. Pokud ne nyní, pfiijìte brzy. Vroucnû se modlete, dejte své Ïivoty do pofiádku a spofite ve keré prostfiedky, které mûïete, v nadûji, Ïe ten den mûïe pfiijít. Tu nûkdy velmi obtíïnou cestu pokání, která je plná pfiekáïek, zaãnûte nyní. Chrám ãlovûka promûàuje a jakákoli snaha vynaloïená na to dostat se tam stojí opravdu za to. Pro nûkteré z vás, ktefií bydlíte daleko od chrámu, k vám moïná pfiijdou 1

5 chrámy dfiíve, neï tfieba budete moci pfiijít k nim. UdrÏujte si víru a nadûji a rozhodnûte se, Ïe pfiijdete Ïe toho budete hodni a Ïe pfiijdete do chrámu. Tyto vûci jsou posvátné Peãliv m ãtením písem zjistíme, Ïe Pán nefiíkal v em lidem v echno. Pro obdrïení posvátného pouãení byly stanoveny nûkteré základní poïadavky, které jsou nezbytn m pfiedpokladem. Do této kategorie spadají chrámové obfiady. Mimo chrám o chrámov ch obfiadech nehovofiíme. Nikdy nebylo zámûrem, aby znalost tûchto chrámov ch obfiadû byla omezena na nûkolik málo vyvolen ch, ktefií by nesmûli dopustit, aby se o nich ostatní dovûdûli. Ve skuteãnosti je to právû naopak. S velk m úsilím kaïdou du i naléhavû nabádáme, aby se stala zpûsobilou pfiijmout zku enost, kterou pfiiná í náv tûva chrámu, a aby se na tuto zku enost pfiipravila. Ti, ktefií byli v chrámu, byli uãeni my lence: Pfiijde den, kdy kaïd Ïijící ãlovûk a kaïd ãlovûk, kter kdy Ïil, bude mít moïnost sly- et evangelium a pfiijmout nebo odmítnout to, co poskytuje chrám. Je-li tato pfiíleïitost odmítnuta, odmítnutí musí pfiijít ze strany onoho ãlovûka. Chrámové obfiady jsou jednoduché a prosté. Jsou krásné. Jsou posvátné. Uchovávají se v dûvûrnosti, aby nebyly dány tûm, ktefií na to nejsou pfiipraveni. Zvûdavost není pfiíprava. Hlubok zájem sám o sobû není pfiíprava. Pfiíprava na obfiady zahrnuje tyto pfiedchozí kroky: víra, pokání, kfiest, konfirmace, zpûsobilost, zralost a dûstojnost hodná ãlovûka, kter pfiichází pozván jako host do domu Pánû. Dfiíve neï pûjdeme do chrámu, musíme na to b t pfiipraveni. Dfiíve neï pûjdeme do chrámu, musíme toho b t hodni. Jsou stanovena omezení a podmínky. Ty byly ustanoveny Pánem, a ne ãlovûkem. A Pán má ve keré právo a pravomoc pfiikázat, aby se záleïitosti t kající se chrámu udrïovaly v posvátnosti a dûvûrnosti. V ichni, ktefií jsou toho hodni a jsou ve v ech smûrech zpûsobilí, mohou vstoupit do chrámu a tam b t seznámeni s posvátn mi rituály a obfiady. 2

6 Hodni vstoupit KdyÏ jednou pochopíte hodnotu chrámov ch poïehnání a posvátnost obfiadû vykonávan ch v chrámu, budete se zdráhat zpochybàovat vysoká mûfiítka, která Pán stanovil pro vstup do svatého chrámu. Abyste mohli vstoupit do chrámu, musíte mít platné doporuãení. Toto doporuãení musí podepsat biskup va eho sboru a president va eho kûlu. V misii má zodpovûdnost za vystavení chrámového doporuãení samozfiejmû president odboãky a president misie. Do chrámu mají jít jen ti, ktefií jsou toho hodni. Biskupovou zodpovûdností je poloïit nám otázky ohlednû na í osobní zpûsobilosti. Tento pohovor je pro vás jako ãleny Církve velmi dûleïit, neboè je to pfiíleïitost posoudit s vysvûcen m Pánov m sluïebníkem smûr va eho Ïivota. Je-li ve va em Ïivotû nûco patného, biskup bude schopen vám pomoci to vyfie it. Na základû tohoto rozhovoru s v eobecn m soudcem v Izraeli budete moci prohlásit, Ïe jste zpûsobilí vstoupit se svolením Pánû do chrámu, anebo vám biskup pomûïe zpûsobil m se stát. President N. Eldon Tanner, kter slouïil jako první rádce v Prvním pfiedsednictvu, hovofiil o pohovorech ke v eobecnému knûïskému shromáïdûní. Jeho rady mají v znam jak pro církevní vedoucí, ktefií pohovory vedou, tak pro ãleny, s nimiï se mají pohovory vykonávat. Peãlivû zvaïte tyto rady: Vy, biskupové a presidenti kûlû, mûïete pfiistoupit k pohovoru pro chrámové doporuãení napfiíklad takto: Pfii el jste ke mnû pro doporuãení ke vstupu do chrámu. Pfii pohovoru s vámi mám zodpovûdnost zastupovat Pána. Na závûr pohovoru je na mnû, abych Vám podepsal doporuãení; mûj podpis v ak není na doporuãení tím jedin m dûleïit m. Dfiíve, neï bude doporuãení platné, musíte je podepsat sám. KdyÏ podepí ete své doporuãení, ãiníte závazek Pánu, Ïe jste hoden v sad udûlen ch tûm, kdo mají takovéto doporuãení. Je nûkolik standardních otázek, které vám poloïím... Na kaïdou z nich máte odpovûdût ãestnû a poctivû.... Poté, co jste Ïadateli poloïili tyto poïadované otázky, mûïete nyní dodat nûco v tomto smyslu: Ten, kdo jde do 3

7 domu Pánû, musí b t zbaven v ech neãist ch, nesvat ch nebo nepfiirozen ch praktik a jednání.... Musíme vést své pohovory v lásce a s mírností. âasto lze vûc napravit, kdyï se zeptáte: Je zde nûjak dûvod, proã byste nemûl dobr pocit nebo mûl dokonce pocit nepoctivosti k Pánu, kdybyste mûl podepsat své chrámové doporuãení? Nechtûl byste trochu ãasu, abyste si pfiedtím, neï ho podepí ete, dal do pofiádku nûkteré ryze osobní vûci? NezapomeÀte, Ïe Pán ví v echno a nebude oklamán. SnaÏíme se Vám pomoci. Nikdy nelïete, kdyï se snaïíte získat povolání, doporuãení nebo poïehnání od Pána. KdyÏ k vûci pfiistoupíte tak, jak je to uvedeno v e, je za pohovor zodpovûdn sám ãlen. Biskup nebo president kûlu má nárok na schopnost rozli ování. Pozná, zda není nûco v nepofiádku, co by mûlo b t vyfie eno pfied vydáním doporuãení. ( The Blessing of Church Interviews, Ensign [November 1978]: ) Pohovor pro chrámové doporuãení vykonává biskup v soukromí se ãlenem Církve, kterého se to t ká. Zde je ãlen Ïádán, aby zkoumal otázky, které se t kají jeho nebo jejího chování, osobní zpûsobilosti a vûrnosti Církvi a jejím úfiedníkûm. âlen musí potvrdit, Ïe je morálnû ãist nebo ãistá a Ïe dodrïuje Slovo moudrosti, platí pln desátek, Ïije v souladu s uãením Církve a neudrïuje Ïádné styky nebo nesympatizuje s odpadlick mi skupinami. Biskup je pouãen, Ïe pfii projednávání tûchto vûcí je nanejv dûleïitá dûvûrnost. Pfiijatelné odpovûdi na biskupovy otázky fiádnû potvrdí zpûsobilost ãlovûka obdrïet chrámové doporuãení. Pokud Ïadatel nedodrïuje pfiikázání nebo je v jeho nebo jejím Ïivotû nûco nevyfie eného, co je tfieba dát do pofiádku, bude nutné, aby tento jedinec pfiedtím, neï mu bude doporuãení vystaveno, prokázal opravdové pokání. Poté, co takov to pohovor vykonal biskup, vykoná s kaïd m z nás pfiedtím, neï jdeme do chrámu, stejn pohovor i ãlen pfiedsednictva kûlu. JestliÏe jdeme poprvé, vede obvykle pohovor osobnû president kûlu. 4

8 KdyÏ jdete na pohovor pro chrámové doporuãení, jistû pfiijmete posudek toho, kdo je ustanoven jako soudce v Izraeli, jehoï zodpovûdností je zastupovat Pána pfii urãení toho, zda je správné a zda vám pfiináleïí, abyste vstoupili na toto posvátné místo. Poprvé a pokaïdé Jdete-li do chrámu poprvé, je docela normální, Ïe se cítíte trochu nervózní. V ichni pfiirozenû dychtíme po nepoznaném a téï nás to znepokojuje. U nov ch zku eností jsme ãasto nervózní. Buìte klidní. Jdete do chrámu. V ude bude nûkdo, kdo vám pomûïe. Budete doprovázeni s péãí buìte klidní. KdyÏ vstoupíme do chrámu, máme b t uctiví. Jak koli hovor, kter je nutn, je tfieba vést eptem. V dobû, kdy získáváme pouãení, zachováváme samozfiejmû naprostou uctivost a tichost. Nyní je jen málo míst, která sk tají moïnost k úvahám a rozjímání v tiché úctû. Pfied vstupem do nûkter ch chrámû se skupiny, neï zaãnou vykonávat obfiady, ãasto shromáïdí v kapli budovy. Zde ãlenové ãekají, aï se sejde celá skupina. V bûïném Ïivotû bychom se pfii ãekání stali netrpûliv mi. B t v místnosti první a potom muset ãekat se zaãátkem na posledního by za jin ch okolností zpûsobilo podráïdûní. V chrámu je tomu právû naopak. Toto ãekání se povaïuje za v bornou pfiíleïitost. Uvûdomme si, jaká je to v sada, Ïe mûïeme sedût ti- e, bez hovoru a obrátit svou mysl k dûstojn m a duchovním my lenkám. Je to osvûïení pro du i. KdyÏ pfiijdete do chrámu, mûjte na pamûti, Ïe jste hostem v domû Pánû. Je to doba radosti, ale tiché, klidné radosti. U chrámového sàatku je pfiíbuzn m a pfiátelûm nûkdy tfieba pfiipomenout, Ïe jejich projevy lásky a blahopfiání a jejich vítání se se ãleny rodiny, které dlouho nevidûli, má b t vedeno velmi tich m hlasem nebo eptem. Hlasité mluvení a hlasit smích jsou v domû Pánû nevhodné. Pfiijmûte pokyny pracovníkû v chrámu. âasto vás bude nûkdo doprovázet. 5

9 Celestiální místnost, chrám Vernal v Utahu 6

10 Uãeni z nebes NeÏ pûjdete poprvé do chrámu nebo i po jeho mnoh ch náv tûvách vám mûïe pomoci, kdyï si uvûdomíte, Ïe uãení v chrámu se dûje symbolick m zpûsobem. Pán, Mistr uãitel hodnû uãil tímto zpûsobem. Chrám je v bornou kolou. Je to dûm pouãení. V chrámech se udrïuje takové prostfiedí, které je ideální pro uãení o vûcech, které jsou hluboce duchovní. Zesnul Dr. John A. Widtsoe z Kvora Dvanácti byl v znaãn m presidentem univerzity a svûtovû proslul m uãencem. Velice si váïil chrámové práce a pfii jedné pfiíleïitosti fiekl: Chrámové obfiady obsahují cel plán spásy, tak jak jej ãas od ãasu uãí vedoucí Církve, a objasàují to, co je obtíïné na pochopení. Uãení chrámu se nijak nepfiekrucuje proto, aby zapadalo do velkého plánu spásy. Filozofická úplnost obdarování je jedním z v znamn ch argumentû pro pravdivost chrámov ch obfiadû. Navíc se touto úplností pohledu a objasnûním plánu evangelia stává chrámové uctívání jedním z nejúãinnûj ích zpûsobû, jak si v pamûti oïivit celou strukturu evangelia. Je tû jedna skuteãnost na mne vïdy pûsobila jako vnitfiní dûkaz pravdivosti chrámové práce. Obdarování a chrámová práce, tak jak ji Pán zjevil proroku Josephu Smithovi... se jasnû dûlí na ãtyfii odli né ãásti: Pfiípravné obfiady, ústní a názorné pouãení, úmluvy a nakonec zkou ky znalosti. Pochybuji, Ïe prorok Joseph, kter nebyl vzdûlan ani kolen v logice, by sám dokázal, aby toto dílo bylo tak logicky úplné. (John A. Widtsoe, Temple Worship, The Utah Genealogical and Historical Magazine 12 [April 1921]:58.) Citujme opût z ãlánku star ího Widtsoa: Îijeme ve svûtû symbolû. Pomocí nich poznáváme v e. Na list papíru udûláme nûkolik znakû a fiekneme, Ïe tvofií slovo, které znamená láska, nenávist, pravá láska, BÛh nebo vûãnost. Znaky nemusejí b t moc krásné na pohled. Nikdo neshledává nic patného na symbolech na stránkách knihy proto, Ïe nejsou samy tak krásné jako to, co pfiedstavují. NezpochybÀujeme symbol B-Û-h, protoïe by nebyl pfiíli krásn, a pfiesto pfiedstavuje BoÏí majestát. Jsme rádi, Ïe máme 7

11 symboly, av ak musí nám b t objasnûno, co znamenají. Dnes veãer k vám mluvím. NezpochybÀovali jste pfiíli zpûsob mého projevu nebo mûj v bûr slov. Pfii sledování obsahu my lenek, které jsem se vám snaïil objasnit, jste zapomnûli na slova a zpûsob... Îijeme ve svûtû symbolû. Îádn muï ani Ïena nemûïe vyjít z chrámu obdarován tak, jak by mûl b t, pokud nevidûl za symboly ty úïasné skuteãnosti, které pfiedstavují. ( Temple Worship, str. 62.) PÛjdete-li do chrámu a budete-li mít na pamûti, Ïe toto uãení je symbolické, a pûjdete-li ve správném duchu, nestane se, Ïe by se va e vidûní neroz ífiilo, Ïe byste se necítili trochu více povzneseni nebo Ïe by nevzrostlo va e duchovní poznání. Tento uãební plán je vynikající a jedineãn. Je inspirovan. Sám Pán, Mistr uãitel, své uãedníky stále uãil v podobenstvích slovním zpûsobu, jak symbolicky znázornit to, ãemu by jinak asi bylo obtíïné porozumût. Mluvil o obyãejn ch zku enostech ze Ïivota sv ch uãedníkû hovofiil o slepicích a kufiatech, o ptácích, kvûtinách, li kách, stromech, lupiãích, loupeïnících, o západech slunce, o bohat ch a chud ch, o lékafii, o záplatování odûvu, vytrhávání plev, zametání domu, krmení prasat, mlácení obilí, shromaïìování do stodol, stavûní domû, najímání dûlníkû a mnoha dal ích vûcech. Mluvil o hofiãiãném semínku, o perle. Chtûl své posluchaãe uãit, a tak mluvil obraznû o jednoduch ch vûcech. Îádná z tûchto vûcí není tajemná nebo záhadná a v echny jsou symbolické. I samotn chrám se stává symbolem. Pokud jste veãer vidûli jeden z chrámû plnû osvûtlen, víte, jak to mûïe b t pûsobiv pohled. DÛm Pánû koupající se ve svûtle a vystupující z temnoty se stává symbolick m znázornûním moci a inspirace evangelia JeÏí e Krista, které stojí jako maják ve svûtû, kter klesá stále hloubûji do duchovní temnoty. Chrámov m obfiadûm není moïné plnû porozumût hned napoprvé. To jim porozumíte jen ãásteãnû. Vracejte se znovu a znovu a znovu. Vracejte se, abyste se pouãili. Pochopíte to, co vás trápilo nebo co vám bylo záhadou, nebo vyfie íte to, s ãím jste si lámali hlavu. âasto pûjde o nenápadné, osobní vûci, které nemûïete ani nikomu jinému vysvûtlit. Pro vás jsou to v ak vûci známé. 8

12 9 Kfititelnice, chrám Washington D.C.

13 Co z chrámu získáme, bude do znaãné míry záviset na tom, co si tam s sebou vezmeme ve smyslu pokory a úcty a touhy pouãit se. Jsme-li ochotni a schopni se nechat uãit, bude nás v chrámu uãit Duch. KdyÏ máte v chrámu moïnost zúãastnit se zasedání pro obdarování nebo b t svûdky peãetûní, rozjímejte o hlub ím v znamu toho, co vidíte pfied sebou. A v následujících dnech po náv tûvû chrámu o tûchto vûcech pfiem lejte, v klidu a s modlitbou si je procházejte a shledáte, Ïe va e poznání bude vzrûstat. Jednou z velk ch hodnot chrámové zku enosti je, Ïe pfiedkládá obsáhl celkov pohled na BoÏí zámûry t kající se této zemû. KdyÏ jednou projdeme chrámov mi obfiady (a mûïeme se vracet a vzpomínky si oïivovat), Ïivotní události zapadnou na své místo v plánu. Z perspektivy uvidíme, kde jsme, a pohotovû také uvidíme, kdy scházíme z cesty. Proto hleìte k chrámu. Veìte své dûti k chrámu. Od dûtství k nûmu smûfiujte jejich pozornost a zaãnûte je pfiipravovat na den, kdy budou moci do svatého chrámu vstoupit. Mezitím buìte sami ochotni se uãit a buìte uctiví. Pijte hluboce z uãení symbolického, hluboce duchovního uãení dostupného jen v chrámu. Plánování chrámového sàatku vyïaduje ãas. Stojí to za peãlivé plánování. Mladí lidé, ktefií se do sebe zamilují, se ãasto rozhodnou, Ïe se vezmou, a i pfies naléhavé prosby rodiãû trvají na tom, Ïe se chtûjí vzít hned, pouze za t den nebo za dva. Naléhavé prosby rodiãû, aby si nechali více ãasu na pfiípravu, si mladí nûkdy vykládají jako nesouhlas s jejich sàatkem. Obávají se, Ïe pokud poãkají, nûco by mohlo zkfiíïit jejich plány. Nûktefií mladí se projevují velmi nedospûle a nelaskavû, kdyï usilují o okamïité pfiípravy, které lze zvládnout jen s velk mi obtíïemi a jejichï v sledkem je ãasto záïitek, kter není zdaleka tak vynikající, jak by mohl b t za jin ch okolností. JestliÏe se vûci pfiíli uspûchají nebo se na nû pfiíli tlaãí, zdá se, jako by pfii první náv tûvû chrámu nebo pfii svatebním dni v chrámu nûco chybûlo. KdyÏ takto poprvé projdeme chrámov mi obfiady nebo kdyï jsme v den svatby zpeãetûni, je to zá- Ïitek, kter proïijeme jednou za Ïivot. Stojí za to, abychom se na nûj pfiipravili. Je tak v znamn, Ïe bychom nemûli dovolit, aby na i pozornost od nûj odvádûly nev znamné souãásti 10

14 pfiípravy a bûïné práce v domácnosti. Z toho dûvodu se má v e udûlat pfiedem. MÛÏe to b t velmi frustrující, kdyï se nechá nûjaká podstatná vûc aï na poslední den. JestliÏe jdete na shromáïdûní dfiíve, ti e sedíte v kapli a sledujete, jak lidé pfiicházejí, uvidíte, Ïe s sebou nûco pfiiná ejí. Duchovní teplota roste a prázdná místnost se mûní ve shromáïdûní, obecenstvo bratfií a sester, ktefií pfii li s pocitem oãekávání. KdyÏ dnes v na í uspûchané dobû jdeme na shromáïdûní, nemûïeme toto vïdy udûlat. Cokoli získáme tímto pfiístupem ke shromáïdûní, je dvakrát tak dûleïité, kdyï jdeme do chrámu. To obzvlá È platí, kdyï jdeme poprvé. Mûli bychom tam b t brzy. Jak vidíte, tento ãasn pfiíchod není jen jako ochrana, abychom se ujistili, Ïe doporuãení a dal í vûci jsou v pofiádku a Ïe se mûïeme pfiizpûsobit nové zku enosti. Je to více neï toto. Znamená to dostat se na správné místo vãas a v klidu získat toho správného ducha abychom se pfiipravili na to, co se bude dít. Mluvili jsme z hlediska tûch, ktefií se budou podílet na chrámovém záïitku, jsou v ak pfiípady, kdy se plánuje svatba v chrámu a nûktefií velmi blízcí ãlenové rodiny nejsou zpûsobilí obdrïet chrámové doporuãení. MÛÏe se stát, Ïe Ïenich nebo nevûsta je nov m ãlenem a jeho nebo její rodiãe nejsou je tû v Církvi, nebo Ïe nejsou je tû dost dlouho v Církvi, aby byli zpûsobilí obdrïet chrámové doporuãení. Nebo se mûïe stát, Ïe rodiãe jsou ãleny Církve, ale jeden z nich neïije natolik podle mûfiítek evangelia, aby mohl obdrïet chrámové doporuãení. U chrámového sàatku se zdají tato omezení jako velk problém. Toto je doba, kdy by mûly b t rodiny vzájemnû velmi blízko, kdy by se mûly semknout a tyto posvátné chvíle v Ïivotû vzájemnû sdílet. KdyÏ je tomu, kdo je nezpûsobil, odepfieno chrámové doporuãení nebo kdyï nemûïeme pozvat pfiítele nebo pfiíbuzného neãlena, aby byl svûdkem zpeãetûní, mohou z toho rychle vyvstat problémy. To by mohlo zpûsobit ne tûstí a nesváry právû ve chvíli, kdy je velmi potfieba, aby v echno bylo v klidu, v co nejvût í harmonii. Co v podobn ch pfiípadech dûlat? Rozhodnû nemáme vyvíjet tlak na biskupa. Podle mûfiítek, kter mi se musí biskup jako v eobecn soudce v Izraeli fiídit, by nemohl doporuãení ãestnû vystavit nûkomu, kdo není zpûsobil. Kdyby to udûlal, mûlo by to velmi patn vliv na ty, kter ch se to t ká. A nebylo by to ãestné ani vûãi samotnému biskupovi. 11

15 KdyÏ je naplánován chrámov sàatek a jeden z rodiãû nebo velmi blízk pfiíbuzn nemûïe vstoupit do chrámu, peãliv m plánováním se z problému mûïe stát pfiíleïitost. ZvaÏte tyto návrhy. Pozvûte rodiãe, kter není ãlenem, nebo ãlena, kter není zpûsobil obdrïet chrámové doporuãení, aby el k chrámu spolu se svatebãany. Na chrámovém pozemku je takov vliv ducha, jak není na Ïádném jiném místû. Nûkteré chrámy mají náv tûvnické stfiedisko. Chrámov pozemek je v kaïdém pfiípadû krásnû udrïovan. A hlavnû je to místo klidu a míru. Zafiiìte, aby se ãlenem rodiny nûkdo poãkal. Urãitû byste jej nemûli nechat samotného. Jsou pfiípady, kdy ãlenové rodiny, ktefií byli zcela zpûsobilí vstoupit do chrámu a b t svûdky sàatku, byli ochotni namísto toho strávit ãas na chrámovém pozemku s tûmi, ktefií do chrámu vstoupit nemohli. Zde v okolí chrámu mohli vysvûtlit touhu mlad ch lidí b t zpeãetûni v domû Pánû. V této dobû mûïe zapûsobit velk vliv, coï by jindy asi nebylo moïné. U nûkter ch vût ích chrámû se napfiíklad konají prohlídky. Díky plánování pfiedem lze zajistit, aby blízkému ãlenu rodiny, kter z nûjakého dûvodu nemûïe vstoupit do chrámu, vûnovali zvlá tní pozornost, která by pfiesnû odpovídala jeho potfiebám. Takto je moïné znaãnû zmírnit zklamání a dokonce i zlost ãi pocity roztrpãení ze strany rodiãû, ktefií jsou neãleny nebo jsou nezpûsobil mi ãleny. V nûkter ch chrámech je pfiipravena zvlá tní místnost, kde se rodiãe, ktefií nemohou vstoupit do chrámu, mohou setkat s kvalifikovan mi jedinci, ktefií jim mohou odpovûdût na jejich otázky. Mladí lidé musejí pochopit, Ïe jejich rodiãe se na svatbu nevûsty a Ïenicha tû ili nejpí e po cel jejich Ïivot. Jejich touha zúãastnit se svatby a jejich rozhofiãení, kdyï nemohou, jsou známkou rodiãovského pouta. Mlad pár by jim to nemûl zazlívat. Mûli by to chápat a v e s tímto vûdomím peãlivû naplánovat jako souãást svatby. Samozfiejmû, Ïe jsou pfiípady, kdy se nezpûsobil rodiã urazí a nenechá se usmífiit. V takovém pfiípadû bude muset mlad pár prostû dûlat to, co je za dan ch okolností v jeho silách. MoÏná si poloïí otázku: Nemûli bychom se tedy vzít na úfiadû, aby mohli svatbu vidût rodiãe, a potom poãkat ten nezbytn 12

16 rok, neï bychom li do chrámu? To by v ak nebylo nejlep í fie- ení. KdyÏ budeme v e plánovat peãlivû a s modlitbou, vût inou se problém zmûní v pfiíleïitost, která nakonec rodinu sblíïí více, neï byla pfiedtím. Na svatbu by se nemûly zvát velké skupiny pfiátel, ãlenové sboru a dal í. Skupina svatebãanû by mûla b t malá, mûla by se skládat jen z ãlenû rodin snoubencû a nûkolika málo lidí, ktefií jsou mladému páru zvlá È blízcí. Svatba je pfiíleïitostnû oznámena ve sboru a v ichni jsou pozváni, aby se zúãastnili svatební recepce a podpofiili a povzbudili novomanïele. A to je úãel recepce. Svatební recepce má poskytnout pfiíleïitost k pfiivítání pfiátel a gratulantû. Samotn chrámov sàatek má b t posvátn a mají ho sdílet jen ti, ktefií zaujímají zvlá tní místo v Ïivotû snoubencû. Mimo chrám necitujeme slova peãeticího obfiadu, mûïeme v ak popsat peãeticí místnost, která je krásnû zafiízená, je v ní klidn a jasn duch a je posvûcena posvátnou prací, jeï se tam vykonává. NeÏ pfiistoupí snoubenci k oltáfii k peãeticímu obfiadu, je v sadou obfiadníka, Ïe mûïe dát mladému páru nûjaké rady, a jejich v sadou zase, Ïe je mohou obdrïet. Pfii této pfiíleïitosti mûïe mlad pár sly et takovéto my lenky. Dnes je den va í svatby. Jste naplnûni pocity, které se t kají va eho sàatku. Chrámy byly postaveny jako svatynû pro obfiady jako je tento. Nejsme ve svûtû. Vûci svûta tady neplatí a nemají mít Ïádn vliv na to, co tady dûláme. Vy li jsme ze svûta do chrámu Pánû. Toto se stane nejdûleïitûj ím dnem va- eho Ïivota. Narodili jste se, byli jste sem pozváni rodiãi, ktefií pfiipravili pro va eho ducha k ob vání smrteln pfiíbytek. Oba jste byli pokfitûni. Kfiest, posvátn obfiad, je symbolem oãi tûní, symbolem smrti a vzkfií ení, symbolem zaãátku nového Ïivota. Zahrnuje pokání a odpu tûní hfiíchû. Svátost je obnovení smlouvy kfitu, a jestliïe pro to Ïijeme, mûïeme si zachovat odpu tûní sv ch hfiíchû. Vy, Ïenichu, jste byl vysvûcen ke knûïství. Nejprve vám bylo udûleno Aronovo knûïství a pravdûpodobnû jste pro el v emi jeho úfiady jáhen, uãitel a knûz. Potom pfii el den, kdy jste byl shledán hoden toho obdrïet Melchisedechovo knûïství. Toto knûïství, vy í knûïství, se definuje jako knûïství podle 13

17 14 Místnost stvofiení, chrám Salt Lake

18 nejsvûtûj ího fiádu BoÏího nebo svaté knûïství podle fiádu Syna BoÏího. (Viz Alma 13:18 a Helaman 8:18.) Dostal jste úfiad v knûïství. Nyní jste star í. Oba jste obdrïeli obdarování. V tomto obdarování vám byly udûleny va e vûãné moïnosti. Ale v echny tyto vûci byly v urãitém ohledu úvodem a pfiípravou na vá pfiíchod k oltáfii, abyste byli zpeãetûni jako manïel a manïelka na ãas a celou vûãnost. Nyní se stáváte rodinou a budete moci tvofiit Ïivot, prostfiednictvím oddanosti a obûti budete mít moïnost pfiivést na svût dûti, vychovávat je a pomáhat jim bezpeãnû projít jejich pozemsk m Ïivotem; abyste je jednoho dne uvidûli pfiijít, stejnû jako jste pfii li vy, aby se zúãastnily tûchto posvátn ch chrámov ch obfiadû. Pfiicházíte dobrovolnû a byli jste shledáni zpûsobil mi. Tento svazek mûïe b t zpeãetûn Svat m Duchem zaslíbení. ProãeÏ, nyní vám posílám jiného Utû itele, vpravdû vám, pfiátelûm sv m, aby mohl zûstati v srdci va em, a to Svatého Ducha zaslíbení; kter Ïto jin Utû itel je tent Ï, jehoï jsem zaslíbil uãedníkûm sv m, jak je zaznamenáno ve svûdectví Janovû. Tento Utû itel je zaslíbením, které vám dávám o vûãném Ïivotû, dokonce o slávû celestiálního království. (NaS 88:3 4.) Pfiijmout jeden druhého manïelskou smlouvou je velká zodpovûdnost, taková, která s sebou nese nesmírná poïehnání. Nevûsta s Ïenichem budou pravdûpodobnû natolik citovû zaujati svatbou, Ïe moïná nebudou peãlivû poslouchat moïná dokonce neusly í slova peãeticího obfiadu. I kdyï ta slova mimo chrám nemûïeme opakovat, mûïeme se pfiíleïitostnû vrátit a b t svûdky svatby. Je to ná lechetn Pán, kter nám dovolil toto dûlat. Pfii tûchto pfiíleïitostech, kdyï se nás to tak osobnû net ká, mûïeme peãlivû naslouchat slovûm obfiadu. Samozfiejmû Ïe podobnû si mûïeme oïivovat mysl a ducha ohlednû záïitku z obdarování tím, Ïe se budeme ãasto vracet, abychom vykonávali obfiady za ty, ktefií zemfieli. Pokud jste dfiíve uzavfieli civilní sàatek, mûïete si nyní pfiát, abyste byli zpeãetûni na vûãnost, a máte-li dûti, abyste je k sobû nechali pfiipeãetit ve vûãném rodinném vztahu. Uãiníte-li se pro to zpûsobil mi, mûïete získat velkou v sadu toto poïehnání obdrïet. 15

19 Obleãeni v bílém KdyÏ vykonáváme obfiady v chrámu, nosíme bílé obleãení. Toto obleãení je symbolem neposkvrnûnosti, zpûsobilosti a ãistoty. Po vstupu do chrámu se pfievléknete ze svého bûïného odûvu do bílého chrámového obleãení. Pfievléknete se v atnû, kde má kaïd uzamykatelnou skfiíàku a prostor pro pfievlékání a kde má úplné soukromí. V chrámu se peãlivû zachovávají mûfiítka cudnosti. Jak odloïíte svûj odûv do skfiíàky, zanecháte tam s ním i své starosti, problémy a rozru ení. Z tohoto malého prostoru pro pfievlékání vykroãíte obleãeni v bílém a budete mít pocit jednoty a rovnosti, neboè v ichni lidé kolem vás budou obleãeni podobnû. Jdete-li do chrámu poprvé, poraìte se se sv m biskupem. KdyÏ vám vystaví doporuãení, vysvûtlí vám nûco o tom, jaké obleãení je potfieba v chrámu. Nemusíte si dûlat starosti s tím, jak toto obleãení získat. MÛÏete je buì koupit prostfiednictvím Církevních distribuãních sluïeb, nebo si je v nûkter ch pfiípadech v chrámu vypûjãit. V druhém pfiípadû se platí velmi mal poplatek, kter kryje jen náklady na vyprání toho obleãení. V men ích chrámech není obleãení k zapûjãení k dispozici. Jak o obfiadech chrámu, tak o obleãení, které se tam nosí, mluvíme mimo chrám velmi málo. MÛÏeme fiíci, Ïe má, stejnû jako obfiady, velk symbolick v znam. KdyÏ ãlen Církve nav tûvuje chrám obleãen a upraven tak, aby se necítil nebo necítila patnû v pfiítomnosti Pána, je to známkou úcty. Pfiedstavte si na chvíli, Ïe jste pozváni jako hosté do domu v znaãného a vysoce váïeného vedoucího. Je vám dáno na srozumûnou, Ïe se tam budete pohybovat ve spoleãnosti v znamn ch hostû, ktefií dostali podobné pozvání. Pozvání je známkou toho, Ïe si vás hostitel vysoce váïí. Uvûdomujete si, Ïe druzí by si takovéhoto pozvání vysoce cenili, ale z nûjakého dûvodu nebyli na rozdíl od vás pozváni, a tudíï se nemohou zúãastnit. Je nepravdûpodobné, Ïe byste za takov chto okolností pfii li ve starém pracovním obleãení nebo Ïe byste byli obleãeni sportovnû. Je nepravdûpodobné, Ïe by muï el neoholen nebo Ïe Ïena by la s neupraven mi vlasy. 16

20 V jev z místnosti zahrady, chrám Los Angeles v Kalifornii 17

21 KdyÏ jsou vysoce postavení a kultivovaní lidé pozváni na nûjaké dûleïité setkání, ãasto se ptají, jaké obleãení by tam bylo vhodné. Nepfiipravili byste se peãlivû na takovou zvlá tní pfiíleïitost? MoÏná Ïe si koupíte i nové obleãení, aby vá vzhled nezlehãoval dûstojnou povahu prostfiedí. To, Ïe vám na tom záleïí, projevíte také tím, Ïe si obleãení vyïehlíte a vyãistíte. Kdybyste nebyl vhodnû obleãen, urãitû byste se necítil dobfie. MoÏnost nav tívit chrám lze pfiirovnat k takovémuto pozvání. Je jen jedna pfiíleïitost, kdy jsou ãlenové Církve pozváni do chrámu ve svém bûïném odûvu, a to je, kdyï jsou svûdky chrámového sàatku. V tom pfiípadû si jen zují boty a mohou si obout bílou obuv. Bratfií tento postup pfied lety schválili jako úlevu pro ty ãleny rodiny a pfiátele, ktefií tûsnû pfied sàatkem neprojdou zasedáním pro obdarování. Nevûsta a Ïenich vstupují do chrámu, aby byli oddáni na ãas a celou vûãnost. Nevûsta má na sobû bílé aty s dlouh mi rukávy, cudné a skromné v provedení a materiálu a bez komplikovan ch ozdob. Îenich je také v bílém. Bratfií, ktefií pfiicházejí, aby byli pfiítomni chrámovému sàatku, nenosí smoking. Pfii náv tûvû chrámu jsme byli nûkdy v rozpacích a trochu smutní, kdyï jsme zjistili, Ïe nûktefií pfii li na svatbu nebo na zasedání v chrámu obleãeni tak, jako by li na piknik nebo na nûjakou sportovní událost. V sada vstupu do chrámu si od nás zasluhuje více neï toto. Pán je potû en, kdyï se vykoupeme a vezmeme si ãisté obleãení, aè je jakkoli levné. Mûli bychom se obléci tak, abychom se mohli klidnû zúãastnit shromáïdûní svátosti nebo setkání, které je slu né a dûstojné. Obãas pfii el na svatbu nûkdo, kdo oãividnû vûnoval malou pozornost radám, které dali Bratfií ohlednû obleãení a upravenosti, ohlednû toho, abychom se nesnaïili vyrovnat se svûtu ve v stfiedním stylu oblékání, v délce a úpravû vlasû atd. Rádi bychom vûdûli, co je pfiíãinou toho, Ïe ãlovûk, kter je dostateãnû zral k tomu, aby mohl vstoupit do chrámu, není souãasnû natolik citliv, aby vûdûl, Ïe Pán nemûïe mít radost z tûch, ktefií oãividnû dávají pfiednost chování, které se fiídí podle mûfiítek svûta. 18

22 Jak mûïe ãlen, kter má chrámové doporuãení, nav tívit chrám v obleãení, které je neslu né nebo následuje mûfiítka svûta? Jak mûïe nûkdo mít takov úães, kter není v souladu s kultivovaností a dûstojností? KdyÏ máte moïnost jít do chrámu a zúãastnit se chrámov ch obfiadû nebo b t svûdky peãetûní, pamatujte na to, kde jste. Jste hostem v domû Pánû. Mûli byste se upravit a obléci tak, abyste se cítili dobfie, i kdyby se objevil vá hostitel. Ti, ktefií jsou nositeli poïehnání knûïství a ktefií je sdílejí, mají mít tûlo zakryté tak, jak to bylo zjeveno proroku Josephu Smithovi, kdyï mu byl dán obfiad obdarování. âlenové, ktefií obdrïeli chrámové obfiady, potom nosí zvlá tní garment neboli osobní prádlo. Garmenty se zaji Èují prostfiednictvím Církve a jsou ãlenûm v eobecnû dostupné po celém svûtû prostfiednictvím distribuãního programu, kter zaji Èuje Církev. Garment pfiedstavuje posvátné smlouvy. Podporuje cudnost a stává se jeho nositeli títem a ochranou. KdyÏ nosí ãlenové takov to garment, nebrání jim to v tom, aby nosili módní obleãení, které se obvykle nosí v rûzn ch národech svûta. S no ením garmentu by bylo nesluãitelné pouze obleãení, které je neslu né nebo v stfiední. Kter koli ãlen nebo ãlenka Církve, aè v chrámu byl nebo ne, se ve správném duchu bude chtít v stfiední nebo neslu né módy vyvarovat. Nûkdy se mûïe stát, Ïe obdarovaní ãlenové musejí ãelit otázkám, které se t kají garmentu. Pfii jedné pfiíleïitosti pozvali jednoho z bratfií, aby hovofiil k profesorskému sboru a zamûstnancûm koly pro námofiní kaplany v Newportu na Rhode Islandu. V obecenstvu bylo mnoho vysoce postaven ch námofiních kaplanû katolického, protestantského a Ïidovského vyznání. Bûhem diskuse se jeden kaplan zeptal: MÛÏete nám fiíci nûco o tom zvlá tním osobním prádle, které nosí nûktefií mormon tí vojáci? Svou otázkou vlastnû mínil: Proã to dûláte? Není to divné? Nevede to k problémûm? Kaplanovi, kter otázku poloïil, odpovûdûl fieãník otázkou? Kterou církev zastupujete? V odpovûdi mu kaplan jmenoval jednu z protestantsk ch církví. 19

23 eãník odpovûdûl: V civilním Ïivotû, a také kdyï ve vojenské sluïbû vedete shromáïdûní, nosíte knûïsk odûv, Ïe? Kaplan fiekl, Ïe nosí. On pokraãoval: Pfiedpokládám, Ïe to pro vás má nûjak v znam, Ïe vás to v urãitém smyslu oddûluje od zbytku va eho sboru. V urãitém smyslu je to uniforma ve va í sluïbû. Také pfiedpokládám, Ïe to mûïe mít daleko vût í v znam. Pfiipomíná vám to, kdo jste a jaké jsou va e závazky a smlouvy. Je to pro vás stálou pfiipomínkou, Ïe patfiíte mezi duchovní, Ïe se pova- Ïujete za Pánova sluïebníka a Ïe jste zodpovûdn za to, abyste Ïil tak, abyste byl hoden svého vysvûcení. Potom jim fiekl: Mohli byste pochopit alespoà jeden z na- ich dûvodû, proã mají Svatí posledních dnû hlubok duchovní závazek ohlednû garmentu. Velk rozdíl mezi va imi církvemi a na í je v tom, Ïe my nemáme profesionální knûïstvo, tak jako vy. V em sborûm pfiedsedají místní vedoucí. Tito muïi jsou povoláváni ze v ech profesí. Pfiitom jsou v ak vysvûceni ke knûïství. Jsou nositeli úfiadû v knûïství. Jsou ustanovováni k pfiedsednick m funkcím jako presidenti, rádci a vedoucí v rûzn ch skupinách. Na této zodpovûdnosti a povinnostech se podílejí také Ïeny. MuÏ, kter je jako biskup v nedûli v ãele na- eho sboru, mûïe jít v pondûlí do práce jako pracovník po ty, úfiedník, farmáfi, lékafi nebo mûïe b t pilotem u letectva nebo námofiním dûstojníkem. Podle na ich mûfiítek je stejnû tak vysvûcen m knûzem, jako jste vy podle va ich mûfiítek. Takto jej uznává vût ina státû. Z tohoto zvlá tního odûvu máme podobn uïitek jako máte vy z knûïského roucha. Rozdíl je v tom, Ïe my jej nosíme pod odûvem místo navrch, neboè jsme kromû své sluïby v Církvi také zamûstnáni v rûzn ch povoláních. Tyto posvátné vûci si nepfiejeme pfiedvádût svûtu. Potom vysvûtlil, Ïe je zde rovnûï urãit hlub í duchovní v znam spojující praxi no ení tohoto garmentu se smlouvami, které se uzavírají v chrámu. NepovaÏujeme za nutné o nich mluvit ne Ïe by byly tajné, fiekl opût, ale protoïe jsou posvátné. Garment zakr vající tûlo je viditelnou a hmatatelnou pfiipomínkou tûchto smluv. Pro mnoho ãlenû Církve je garment ochranou, kdyï jsou vystaveni poku ení. Mimo jiné symbolizuje na i hlubokou úctu k BoÏím zákonûm mezi nimi i k morálním zásadám. 20

24 Peãeticí moc Chceme-li pochopit jak historii, tak nauku chrámové práce, musíme porozumût tomu, co je to peãeticí moc. Musíme vidût duchem alespoà do té míry, abychom pochopili, proã jsou k pouïití peãeticí moci rozhodující klíãe pravomoci. Témûfi devût set let pfied Kristem se u dvora krále Izraele objevil prorok Eliá. Nesl s sebou posvátnou pravomoc moc peãetit. Eliá vykonal svou sluïbu, vysvûtil a pomazal Elizea, aby byl jeho nástupcem, a potom a toto je dûleïité nezemfiel. Podobnû jako pfied ním MojÏí byl i on pfienesen. Potom se jeho jméno objevuje ve Starém zákonû pouze jednou, v pfiedposledním ver i poslední kapitoly Starého zákona. Právû zde Malachiá prorokuje, Ïe se Eliá vrátí a Ïe obrátí srdce otcû k synûm a srdce synû k otcûm jejich, aby celá zemû nebyla stiïena prokletím. (Viz Malachiá 4:5 6.) Pfii ed pak JeÏí do krajin Cesaree Filipovy, otázal se uãedlníkû sv ch, fika: K m praví lidé b ti mne Syna ãlovûka? A oni fiekli: Nûktefií Janem Kfititelem, jiní pak Eliá em, jiní pak Jeremiá em, aneb jedním z prorokû. I dí jim: Vy pak k m mne b ti pravíte? I odpovûdûv imon Petr, fiekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha Ïivého. A odpovídaje JeÏí, fiekl mu: Blahoslaven jsi, imone, synu Joná Ûv; nebo tûlo a krev nezjevilo tobû, ale Otec mûj, kter Ï jest v nebesích. I jáè pravím tobû, Ïe jsi ty Petr, a na téè skále vzdûlám církev svou, a brány pekelné nepfiemohou jí. A tobû dám klíãe království nebeského. A coï bys koli svázal na zemi, budeè svázáno i na nebi; a coï bys koli rozvázal na zemi, budeè rozvázáno i na nebi. (Matou 16:13 19.) KdyÏ li Petr, Jakub a Jan s Pánem na horu promûnûní, s promûnûn m Pánem se ukázaly dvû bytosti. Poznali, Ïe to jsou MojÏí a Eliá, ktefií onomu pfiedsednictvu pfii li udûlit peãeticí moc. (Viz Matou 17:1 8, pov imnûte si, Ïe Elias je fieck pfieklad hebrejského jména Eliá a v Novém zákonû se ãasto pouïívá k oznaãení Eliá e, starozákonního proroka.) 21

25 22 Terestriální místnost, chrám Salt Lake

26 Petr mûl b t drïitelem klíãû. Petr mûl b t drïitelem peãeticí moci, oné pravomoci, která s sebou nese moc svázat nebo zpeãetit na zemi nebo rozvázat na zemi a totéï se stane i v nebesích. Pán v roce 34 po Kr., po svém ukfiiïování, vykonal své poslání mezi Nefity. Nadiktoval jim a toto je v historii písem pozoruhodné poslední dvû kapitoly Malachiá e (které obsahují proroctví, Ïe Eliá se vrátí), fiekl jim, aby je zapsali, a potom jim je vyloïil. KdyÏ se proroku Josephu Smithovi zjevil andûl Moroni, aby mu fiekl o deskách, citoval Malachiá ovo proroctví, Ïe Eliá se vrátí. Tento citát je nyní v druhém oddíle Nauky a smluv. Tfiináct let poté, co se zjevil andûl Moroni, byl postaven chrám, kter odpovídal tomuto úãelu, a Pán se znovu zjevil a s ním pfii el Eliá a udûlil klíãe peãeticí moci. Tyto klíãe patfií presidentovi Církve prorokovi, vidoucímu a zjevovateli. Tato posvátná peãeticí moc je nyní v Církvi. Nic není ctûno s posvátnûj ím pfiemítáním tûmi, ktefií znají v znam této pravomoci. Nic není drïeno pevnûji. V kterékoli dané dobû je na zemi relativnû málo muïû, ktefií drïí tuto peãeticí moc v kaïdém chrámu jsou bratfií, kter m byla dána. Nikdo ji nemûïe získat jinak neï od proroka, vidoucího, zjevovatele a presidenta Církve JeÏí e Krista Svat ch posledních dnû nebo od tûch, které delegoval, aby ji pfiedávali ostatním. Vidûli jsme pfied sebou Pána Den návratu Eliá e nastal v nedûli odpoledne 3. dubna V chrámu Kirtland se konalo shromáïdûní svátosti. Prorok popsal toto odpoledne tûmito prost mi slovy: Odpoledne jsem pomáhal dal ím presidentûm pfii rozdílení Veãefie Pánû Církvi poté, co jme ji obdrïeli od Dvanácti, jejichï v sadou bylo tohoto dne úfiadovati u posvátného stolu. Poté, co jsem vykonal tuto sluïby sv m bratfiím, poode el jsem ke kazatelnici, pfiiãemï závoje byly spu tûny, a sklonil jsem se s Oliverem Cowderym k váïné a tiché modlitbû. Poté, co jsme po modlitbû povstali, se nám obûma otevfielo následující vidûní. (NaS 110, úvod.) 23

27 Závoj byl sàat z mysli na í a oãi porozumûní na eho byly otevfieny. Vidûli jsme pfied sebou Pána stojícího na hrazení kazatelnice; a pod nohama jeho bylo vydláïdûné dílo z ryzího zlata v barvû podobající se jantaru. Oãi jeho byly jako plamen ohnû; vlasy na hlavû jeho byly bílé jako ãist sníh; tváfi jeho záfiila nad jas slunce; a hlas jeho byl jako zvuk valících se velik ch vod, a to hlas JehovÛv, fikoucí: Já jsem první i poslední; jsem ten, kdo Ïije, jsem ten, kdo byl zabit; jsem pfiímluvcem va ím u Otce. Vizte, hfiíchy va e jsou vám odpu tûny; jste ãistí pfiede mnou; tudíï, pozdvihnûte hlavu svou a radujte se. NechÈ se srdce bratfií va ich raduje a nechè se raduje srdce v ech lidí m ch, ktefií, s ve kerou mocí, postavili tento dûm jménu mému. NeboÈ vizte, pfiijal jsem tento dûm a jméno mé zde bude; a budu se v tomto domû projevovati lidu svému v milosrdenství. Ano, budu se ukazovati sluïebníkûm sv m a budu k nim mluviti sv m vlastním hlasem, jestliïe lid mûj bude zachovávati pfiikázání má a nepo piní tento svat dûm. Ano, srdce tisícû a desetitisícû se bude velice radovati v dûsledku poïehnání, jeï budou vylévána, a obdarování, kter m sluïebníci moji byli obdarováni v tomto domû. A vûhlas tohoto domu se bude ífiiti do cizích zemí; a toto je poãátek poïehnání, jeï budou vylévána na hlavu lidu mého. Tak jest. Amen. KdyÏ toto vidûní skonãilo, nebesa se nám opût otevfiela; a pfied námi se ukázal MojÏí a pfiedal nám klíãe shromaïìování Izraele ze ãtyfi ãástí zemû a pfiivedení deseti kmenû ze zemû severní. Po tomto se ukázal Elias a pfiedal dispensaci evangelia Abrahamova fika, Ïe v nás a semeni na em budou v echna pokolení po nás poïehnána. KdyÏ toto vidûní skonãilo, náhle se nám otevfielo dal í veliké a slavné vidûní; neboè Eliá, prorok, jenï byl vzat do nebe, aniï okusil smrti, stál pfied námi a pravil: 24

28 Celestiální místnost, chrám Provo v Utahu 25

29 Vizte, jiï nade el ãas, o nûmï bylo promlouváno ústy Malachiá e kter svûdãil, Ïe on [Eliá ] bude poslán, dfiíve neï pfiijde velik a hrozn den Pánû Aby obrátil srdce otcû k dûtem a dûtí k otcûm, aby celá zemû nebyla stiïena prokletím TudíÏ, klíãe této dispensace jsou pfiedány do rukou va- ich; a tím mûïete vûdûti, Ïe velik a hrozn den Pánû je blízko, dokonce ve dvefiích. (NaS 110:1 16.) Stalo se to! Tato pozoruhodná událost probûhla bez pov imnutí svûta, ovlivnila v ak osud kaïdého ãlovûka, kter kdy Ïil nebo bude Ïít. Vûci se zaãaly pomalu dít. Církev se stala Církví stavûjící chrámy. Ve svûtû se domnûle samovolnû zaãaly tu a tam objevovat lidé, organizace a spoleãnosti zajímající se o vyhledávání rodokmenû. Toto v e se stalo od té doby, co se v chrámu Kirtland zjevil Eliá. Od téhoï dne, 3. dubna 1836, se zaãala srdce dûtí obracet k jejich otcûm. Od té doby nebyly obfiady prozatímní, ale trvalé. Mûli jsme peãeticí moc. Není cennûj ího oprávnûní neï toto. Tato moc dává smysl a vûãné trvání v em obfiadûm vykonan m s náleïitou pravomocí jak pro Ïijící, tak pro mrtvé. V e vykonáno v pofiádku Po pozoruhodn ch událostech v chrámu Kirtland si potí- Ïe a pronásledování vyïádaly, Ïe se Svatí museli pfiestûhovat. Kdekoli se usadili, zjevil jim Pán plány na postavení chrámû. To platí jak pro Independence, tak pro Far West v Missouri. V tomto období se pronásledování Svat ch vystupàovalo jako nikdy pfiedtím a Svatí byli nakonec nuceni uprchnout do Nauvoo v Illinois. I zde pfii lo zjevení s pfiikázáním zbudovat dûm Pánû. Pán vysvûtlil, Ïe chrám je nutné postavit proto, aby mohl zjevit obfiady. A vpravdû pravím vám, nechè je tento dûm postaven mému jménu, abych v nûm mohl lidu svému zjevovati obfiady své; neboè povaïuji za vhodné zjeviti své církvi vûci, které byly udrïovány skryté od ãasu pfied zaloïením svûta, vûci, které se t kají dispensace plnosti ãasû. (NaS 124:40 41.) 26

30 Zmínil se také o tom, Ïe chrám pro nû bude místem, kde mají provádût pomazávání va e a om vání va e a va e kfity za mrtvé a posvátná shromáïdûní va e a pfiipomínky va e pro obûti va e skrze syny Lévíovy a pro zjevení va e na nejsvatûj- ích místech va ich, v nichï pfiijímáte rozhovory, a va e ustanovení a soudy pro poãátek zjevení a zaloïení Sionu a pro slávu, ãest a obdarování v ech mû ÈanÛ jeho obfiadem svatého domu mého, kter Ïto dûm je lidu mému vïdy pfiikazováno postaviti. (NaS 124:39.) K obfiadûm, které v Církvi provádíme, patfií: kfiest, svátost, pojmenování a poïehnání dûtí, Ïehnání nemocn ch, ustanovení k povoláním v Církvi a vysvûcení k úfiadûm. Kromû toho existují vy í obfiady, které jsou provádûny v chrámech. K nim patfií omytí, pomazání, obdarování a peãeticí obfiad, v eobecnû naz van jako chrámov sàatek. Jak dûleïité jsou tyto obfiady pro nás jako ãleny Církve? MÛÏete b t bez nich Èastni, vykoupeni nebo oslaveni? Odpovûì: Jsou více neï doporuãeníhodné a Ïádoucí nebo dokonce více neï nezbytné. Dokonce je tû více neï nepostradatelné a Ïivotnû dûleïité. Jsou pro kaïdého z nás rozhodující. Prorok Joseph Smith fiekl, Ïe lidé mu ãasto kladli tuto otázku: NemÛÏeme b t spaseni bez v ech tûchto obfiadû a ostatních vûcí? Odpovídal jsem jim: Ne, nemûïete získat plnost spasení. JeÏí fiekl: V domû Otce mého pfiíbytkové mnozí jsou. JduÈ, abych vám pfiipravil místo. Slovo dûm, které je zde uvedeno, by mûlo b t správnû pfieloïeno,království. A v ichni, kdo jsou oslaveni do nejvy ích pfiíbytkû, musejí dodrïovat celestiální zákon a také úpln zákon. (History of The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints, ed. B. H. Roberts, 7 vols. [Salt Lake City: The Church of Jesus Christ of Latterday Saints, 1949], 6:184.) President Joseph Fielding Smith fiekl: NezáleÏí na tom, jak úfiad v této Církvi zastáváte, zda jste apo tol, patriarcha, vysok knûz nebo cokoli jiného, plnost knûïství v ak nemûïete obdrïet, jestliïe nejdete do chrámu Pánû a nepfiijmete obfiady, o kter ch mluví prorok. Nikdo nemûïe obdrïet plnost knûïství mimo chrám Pánû. (Joseph Fielding Smith, Elijah the Prophet and His Mission [Salt Lake City: Deseret Book Co., 1957], strana 46.) 27

31 JiÏ jsme se zmínili o vy ích obfiadech, které jsou v chrámu vykonávány. Mezi nû patfií obdarování. Obdarovat nûkoho znamená obohatit ho, dát mu nûco trvalého a velmi cenného. Chrámové obfiady obdarování obohacují ãlovûka tfiemi zpûsoby: a) Ten, kdo tento obfiad pfiijímá, dostává moc od Boha. Ti, kdo tento obfiad pfiijmou, jsou obdarováni mocí shûry. b) Tento ãlovûk je také obdarován informacemi a znalostmi. Dostává se jim pouãení o Pánov ch zámûrech a plánech. (Bruce R. McConkie, Mormon Doctrine, 2nd ed. [Salt Lake City: Bookcraft, 1966], strana 227.) c) KdyÏ je nûkdo zpeãetûn u oltáfie, dostává jako souãást svého obdarování nádherná poïehnání, moc a pocty. Byly publikovány dvû definice ãi popisy obdarování. První z nich je od presidenta Brighama Younga: Dovolte mi, abych vám podal struãnou definici. Va e obdarování znamená pro vás pfiijmout v echny obfiady v domû Pánû, které jsou nezbytné pro to, abyste se, aï opustíte tento Ïivot, mohli vrátit zpût do pfiítomnosti Otce, projít kolem andûlû, ktefií stojí na stráïi, a dát jim hesla, znamení a symboly vztahující se ke svatému knûïství a obdrïet své vûãné oslavení navzdory zemi i peklu. (Discourses of Brigham Young, comp. John A. Widtsoe [Salt Lake City: Deseret Book Co., 1971], strana 416.) Star í James E. Talmage popsal obdarování takto: Chrámové obdarování, jak je provádûno v chrámech v moderní dobû, zahrnuje pouãení vztahující se k v znamu a pofiadí uplynul ch dispenzací a k tomu, jak dûleïitá je ta souãasná jako to nejvût í a nejzávaïnûj í období v lidské historii. Toto pouãení zahrnuje popis nejv znaãnûj ích událostí v prûbûhu stvofiení svûta, podmínky, v kter ch Ïili na- i první rodiãe v zahradû Eden, jejich neposlu nost a následné vyhnání z tohoto blaïeného místa, jejich situaci v opu tûném a ponurém svûtû, kde byli odsouzeni k tomu, aby Ïili ze své práce a potu, dále popis plánu vykoupení, kter m mûïe b t tento velk pfiestupek usmífien, období velkého odpadlictví, znovuzfiízení evangelia se v emi jeho dávn mi mocemi a v sadami, a dále popis naprosté a nezbytné osobní ãistoty a oddanosti v souãasném Ïivotû tomu, co je správné. V obdarování se dále mluví o pfiesném plnûní poïadavkû evangelia. (James E. Talmage, The House of the 28

32 Lord [Salt Lake City: Bookcraft, 1962], strany , dále citováno jako The House of the Lord.) Tato slova star ího Talmage objasàují, Ïe kdyï pfiijmete své obdarování, obdrïíte i pouãení ohlednû Pánov ch zámûrû a plánû t kajících se stvofiení a zalidnûní zemû. Budete se uãit o tom, co musíte ãinit, abyste získali oslavení. PoÏehnání obdarování je nutné pro získání plnosti oslavení. KaÏd Svat posledních dnû má usilovat o to, aby se stal hodn m tohoto poïehnání a obdrïel ho. ObfiadÛm omytí a pomazání se ãasto fiíká pfiedobfiady. Pro ná úãel postaãí fiíci pouze toto: K obdarování se vztahuje omytí a pomazání obfiady vesmûs symbolické, které v ak pfiiná ejí zaslíbení urãit ch okamïit ch poïehnání, stejnû jako po- Ïehnání budoucích. Ve spojitosti s tûmito obfiady budete v chrámu oficiálnû odûni garmentem a v této souvislosti vám budou zaslíbena nádherná poïehnání. Je dûleïité, abyste pfii provádûní tûchto obfiadû pozornû naslouchali a snaïili se zapamatovat si zaslíbená poïehnání a podmínky, za kter ch se uskuteãní. Obfiad peãetûní je ten obfiad, kter spojuje rodiny na vûãnost. Chrámov sàatek je peãeticí obfiad. Je-li manïelsk pár zpeãetûn v chrámu aï po uzavfiení obãanského sàatku, pak dûti, které se jim narodily do této doby, a tedy ne ve smlouvû, jsou k nim v krátkém posvátném obfiadu pfiipeãetûny. Ujistûte se prosím, zda je vá Ïivot v naprostém pofiádku. Tohoto mûïete dosáhnout jedinû tehdy, jestliïe obdrïíte svá chrámová poïehnání, své obfiady, neboè v obfiadech jeho se projevuje moc boïskosti (NaS 84:20). Posvátné smlouvy Ve zjevení dnes známém jako 132. oddíl Knihy nauk a smluv Pán oznamuje: NeboÈ viz, zjevuji vám novou a vûãnou smlouvu; a nebudete-li se fiíditi touto smlouvou, potom jste zatraceni; neboè nikdo nemûïe zavrhnouti tuto smlouvu a míti dovoleno vstoupiti do slávy mé. NeboÈ v ichni, ktefií chtûjí míti poïehnání z rukou m ch, se budou fiíditi zákonem, jenï byl urãen pro ona poïehnání, 29

33 Celestiální místnost, chrám Salt Lake 30

34 a podmínkami jeho, jak byly ustanoveny pfied zaloïením svûta. (NaS 132:4 5.) President Joseph Fielding Smith charakterizuje novou a vûãnou smlouvu tûmito slovy: Co je to nová a vûãná smlouva? Je mi líto, Ïe musím fiíci, Ïe existují takoví ãlenové Církve, ktefií jsou ohlednû toho, co tato nová a vûãná smlouva opravdu znamená, nesprávnû a klamnû informováni. Nová a vûãná smlouva je úpln m souhrnem v ech smluv a závazkû evangelia. (Joseph Fielding Smith, Doctrines of Salvation, 3 vols. [Salt Lake City: Bookcraft, ], 1:156, dále citováno jako Doctrines of Salvation.) Tato smlouva zahrnuje v echny obfiady evangelia z nichï nejvy í jsou vykonávány v chrámu. Citujme opût presidenta Smitha: Toto je zcela jasná a podrobná definice nové a vûãné smlouvy. Je to v echno plnost evangelia. A proto náleïitû proveden sàatek, kfiest, vysvûcení ke knûïství i cokoli jiného kaïdá smlouva, kaïd závazek, kaïdé konání, které se vztahuje k evangeliu JeÏí e Krista a které je zpeãetûno Svat m Duchem zaslíbení podle jeho zákona zde daného, je souãást nové a vûãné smlouvy. (Doctrines of Salvation, 1:158.) Ve ver i, kter jsme jiï citovali (Nauka a smlouvy 132:4), Pán mluvil zcela jasnû:... nikdo nemûïe zavrhnouti tuto smlouvu a míti dovoleno vstoupiti do slávy mé. Ti, kdo do chrámu pfiicházejí, mají tu v sadu vzít na sebe urãité smlouvy a závazky vztahující se na oslavení jejich i jin ch lidí. Star í James E. Talmage napsal: Obfiady obdarování v sobû zahrnují jisté závazky pro toho, kdo je pfiijímá, jako napfiíklad smlouva a slib, Ïe bude dodrïovat zákon naprosté ctnosti a morální ãistoty, Ïe bude mít lásku k bliïním, bude laskav a shovívav, tolerantní a neposkvrnûn. Zasvûtí své talenty i materiální prostfiedky ífiení pravdy a pozvedání lidstva. Vytrvá ve své oddanosti ve vûci pravdy. Bude usilovat o to, aby v emi zpûsoby pfiispíval pfii velké pfiípravû zemû na pfiijetí svého Krále Pána JeÏí e Krista. Spolu s pfiijetím v ech smluv a závazkû je oznámeno i slíbené poïehnání, které 31

35 závisí na vûrném dodrïování v ech podmínek. (The House of the Lord, strana 100.) S Pánem uzavíráme smlouvu, Ïe zasvûtíme Jeho království svûj ãas, talenty a prostfiedky. Jsme lidem smlouvy. Uzavíráme smlouvu, Ïe budeme dávat ze svého ãasu, penûz a talentû v echno, co jsme a co vlastníme ve prospûch království BoÏího na zemi. Jednodu e fieãeno, uzavíráme smlouvu, Ïe budeme konat dobro. Jsme lidem smlouvy a chrám je stfiedem na ich smluv. Je to zdroj smlouvy. Pfiijìte do chrámu. Pfiijít do chrámu byste mûli. Zde, pfiitom, aï budete jednat v zastoupení za nûkoho, kdo jiï zemfiel, si pfiipomenete smlouvy, které jste sami uzavfieli. OÏivíte si ve své mysli ta velká poïehnání, která s domem Pánû souvisejí. Buìte vûrní smlouvám a obfiadûm evangelia. StaÀte se krok za krokem, tak jak postupujete sv m Ïivotem, hodn mi tûchto posvátn ch obfiadû. Mûjte v úctû smlouvy s nimi spojené. Dûlejte to a budete Èastni. Vá Ïivot pak bude v pofiádku v echno bude uspofiádáno ve správném sledu, ve správn ch stupních a fiadách. I va e rodina bude zorganizována v takovém pofiádku, kter nemûïe b t nikdy poru en. Ve smlouvách i obfiadech jsou obsaïena poïehnání, která ve svatém chrámu mûïeme poïadovat. Pána urãitû tû í, kdyï o nás mûïe b t fieãeno: to je ten, kter dodrïuje smlouvy. Ne bez pfiekáïek Chrámy jsou prav m stfiedem duchovní síly Církve. Mûli bychom oãekávat, Ïe protivník se bude snaïit bránit nám jako Církvi i jako jednotlivcûm v na í snaze podílet se na tomto posvátném a inspirovaném díle. Odpor mûïe mít rûzné podoby od onoho hrozného pronásledování v poãátcích Církve aï po lhostejnost k této práci. Ten druh pfiípad je pravdûpodobnû ta nejnebezpeãnûj í a nejniãivûj í podoba odporu proti chrámové práci. Právû chrámová práce pfiiná í tolik odporu, protoïe ona je velk m zdrojem duchovní síly Svat ch posledních dnû i celé Církve. 32