Finanční analýza firmy PULS investiční, s.r.o.

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Finanční analýza firmy PULS investiční, s.r.o. Autor bakalářské práce: Kamila Aubrechtová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D. Rok obhajoby: 2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Finanční analýza firmy PULS investiční, s.r.o. jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne:.. podpis

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Jaroslavě Holečkové, Ph.D. za vstřícný přístup a čas, který mi věnovala.

4 Anotace Tématem mé bakalářské práce je finanční analýza firmy PULS investiční, s.r.o., která je provedena z pohledu externího uživatele. Práce je koncipována do dvou částí, teoretické a praktické. První pasáž je věnována obecným poznatkům a východiskům z oblasti finanční analýzy, zmiňuje ukazatele a metody, které lze pro zhodnocení finanční situace využít. Následuje praktická část, ve které je provedena vlastní analýza a hodnocení podniku, jejímž hlavním podkladem jsou výroční zprávy společnosti za období

5 Obsah 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Předmět a cíle finanční analýzy Zdroje dat pro finanční analýzu Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha k účetní závěrce Metody a přístupy k finanční analýze Základní oblasti finanční analýzy Ukazatele rentability Ukazatele likvidity (platební schopnosti) Ukazatele finanční stability Ukazatele aktivity Bonitní a bankrotní modely finanční analýzy PRAKTICKÁ ČÁST Profil společnosti Základní informace o společnosti Vývoj společnosti Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza rozvahy Vertikální analýza rozvahy Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Analýza poměrovými ukazateli Rentabilita Likvidita Finanční stabilita Aktivita Aplikace bonitního a bankrotního modelu Kralicekův Quicktest Altmanovo Z-skóre ZÁVĚR Seznam použité literatury a dalších zdrojů Seznam tabulek a grafů Přílohy

6 1. ÚVOD Finanční analýza je neodmyslitelnou součástí podnikového řízení, bez které se v současném ekonomickém prostředí neobejde žádná konkurenceschopná firma. Úspěšné fungování podniku je tedy podmíněno nejen ovládáním obchodní stránky podnikatelské činnosti, ale také dobrou znalostí finanční situace, kterou zjistíme právě na základě provedení finanční analýzy. Ve své práci jsem finanční analýze podrobila firmu PULS investiční, s.r.o.. K této volbě mě vedl fakt, že se jedná o podnik působící v průmyslové zóně v Chomutově, tedy v blízkosti mého bydliště, a vzhledem k tomu, že od svého založení v roce 2001 prošla společnost masivním rozvojem, upoutala tak mou pozornost. Za důležité považuji také zmínit skutečnost, že firma čerpá investiční pobídky ve formě slevy na dani, hmotné podpory vytváření pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců. Práce si klade za cíl prostřednictvím finanční analýzy zhodnotit finanční situaci firmy PULS investiční s.r.o., a vytvořit si tak vlastní úsudek o celkové finanční pozici a výkonnosti podniku. První část bakalářské práce věnuji teoretickým poznatkům, které poukazují na to, jaké informace lze prostřednictvím základních účetních výkazů získat a jak s nimi pracovat. Dále uvádím metody, které je možné pro hodnocení finančního zdraví firmy využít, zejména analýza poměrovými ukazateli je velmi významná. V praktické části se pak zabývám vlastní analýzou firmy za období , při jejímž zpracování mám k dispozici výroční zprávy zmiňovaných let. V rámci komplexního zhodnocení finanční situace podniku nejdříve uvádím horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty, následuje analýza poměrovými ukazateli a analýza prostřednictvím bonitních a bankrotních modelů. Pro lepší orientaci v dosažených výsledcích prezentuji některé podstatné informace také v grafické podobě. Závěr je věnován syntéze výsledků jednotlivých kapitol a celkovému hodnocení finanční situace firmy včetně možné vyhlídky do budoucnosti. Na konci práce je uveden seznam použitých zdrojů, grafů a tabulek následovaný doplňující částí příloh s použitými účetními výkazy a dalšími schématy. 2

7 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Předmět a cíle finanční analýzy Finanční analýza představuje v obecné rovině proces, který se skládá z rozboru a následného zhodnocení získaných informací, které jsou obsaženy zejména v účetních výkazech. Účetnictví předkládá prostřednictvím základních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, přehled o peněžních tocích) informace spjaté pouze s konkrétním časovým okamžikem či obdobím, a proto je vypovídací schopnost o celkové finanční situaci podniku značně omezená. Pro vytvoření komplexního obrazu o finančním zdraví podniku je třeba podrobit tyto účetní výstupy finanční analýze. Finanční analýza (financial analysis) poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření, využít tyto informace pro řízení a rozhodování. 1 Finanční analýza se zabývá zhodnocením podnikové minulosti i současnosti a poskytuje doporučení vzhledem k předpovídanému budoucímu vývoji podnikových financí. Jejím hlavním cílem je na základě vybraných ukazatelů posoudit finanční zdraví podniku. Dle anglosaské literatury lze pojmem finanční zdraví (financial health) vyjádřit uspokojivou finanční situaci podniku. Za finančně zdravý podnik je možné považovat takový podnik, který je v danou chvíli i perspektivně schopen naplňovat smysl své existence. 2 Finančně zdravý podnik by měl dosahovat takové míry zisku, kterou požadují investoři s ohledem na rizika, která daný obor podnikání provázejí. Rentabilita vloženého kapitálu je tedy klíčovým ukazatelem finančního zdraví. Podnik musí být zároveň schopen dostát svým finančním závazkům, a proto je likvidita dalším významným ukazatelem finančně zdravého podniku. K základním požadavkům procesu finanční analýzy patří komplexní zhodnocení finanční situace, které je následováno důvěryhodností a soustavností provádění. Výsledky finanční analýzy představují zásadní kritéria pro následná ekonomická rozhodnutí z pohledu interních i externích uživatelů. V závislosti na cílové skupině, pro jejíž potřeby je finanční analýza 1 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 2 VALACH, J. kolektiv. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. 3

8 prováděna, lze využít finanční ukazatele a metody s různou časovou náročností a hloubkou provedení. Vzhledem k nedostupnosti některých interních informací, ať už z pohledu manažerského či vnitropodnikového účetnictví, je tato práce zaměřena na externí finanční analýzu, která čerpá z běžně zveřejňovaných finančních a účetních výkazů. 2.2 Zdroje dat pro finanční analýzu Úspěšné provedení finanční analýzy je podmíněno použitím kvalitních a komplexních vstupních dat, která lze rozdělit na data finanční, vycházející z výkazů finančního a vnitropodnikového účetnictví, a nefinanční informace, které pocházejí z různých oblastí hospodářského, politického či vědeckého života. Nicméně za základní zdroje dat lze považovat standardní účetní výkazy tvořící součást účetní závěrky, kterými jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha včetně přehledu o peněžních tocích Rozvaha Rozvaha uvádí přehled o jednotlivých položkách majetku (aktivech) a zdrojích jejich financování (pasivech) k určitému datu, zpravidla k poslednímu dni každého období. Struktura aktiv vypovídá o majetkové situaci podniku. Členění aktiv (majetku) na dlouhodobý majetek (stálá aktiva) a krátkodobý oběžný majetek (oběžná aktiva), respektuje jejich postavení v reprodukčním procesu, tzn., že stálá aktiva si zachovávají svoji původní podobu v průběhu několika reprodukčních cyklů, odepisují se a svou hodnotu přenáší postupně do hodnoty produkce, a oběžná aktiva mění svoji podobu hned několikrát v průběhu jednoho reprodukčního cyklu a přechází do spotřeby (do hodnoty produkce) jednorázově. 3 Dále je třeba zohlednit dobu upotřebitelnosti majetku, dle které lze rozlišit majetek dlouhodobé povahy, který je využíván déle než 1 rok, a majetek krátkodobé povahy s dobou využitelnosti do 1 roku. Struktura pasiv představuje zdroje financování, tedy způsob jakým byla aktiva podniku nabyta. Pasiva jsou prioritně členěna z hlediska vlastnictví, proto rozlišujeme zdroje vlastní a zdroje cizí. Pro potřeby finanční analýzy je zároveň velmi důležité pojetí pasiv z časového 3 GRÜNWALD,R HOLEČKOVÁ,J. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. 4

9 hlediska, dle kterého dělíme pasiva na dlouhodobá (dlouhodobé finanční zdroje) a krátkodobá (krátkodobé finanční zdroje) Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty představuje přehled nákladů a výnosů, které přispěly k tvorbě výsledku hospodaření za určité období. Na základě informací tohoto výkazu jsme schopni zhodnotit, jak úspěšný podnik je, jaké dosahuje ziskovosti. V souvislosti s výkazem zisku a ztráty je třeba zmínit tzv. akruální princip, který vyžaduje účtování účetních případů do období, se kterým časově a věcně souvisí (jedná se o časové rozlišení nákladů a výnosů) 4. Struktura výkazu také zohledňuje několik stupňů výsledku hospodaření. Díky členění na část provozní, finanční a mimořádnou je možné rozhodnout o tom, které složky zisku či ztráty by měly vstupovat do výsledku hospodaření Příloha k účetní závěrce Příloha jako nedílná součást účetní závěrky doplňuje a objasňuje informace obsažené ve výše uvedených účetních výkazech. Slouží zejména pro potřeby externích uživatelů, kteří takto mohou lépe posoudit finanční situaci a výsledek hospodaření podniku. Příloha by mimo jiného měla obsahovat přehled o peněžních tocích, který informuje o zdrojích tvorby peněžních prostředků (příjmy) a o způsobu jejich užití (výdaje). Výkaz o peněžních tocích je možno dále členit dle činností na provozní, investiční a finanční. 2.3 Metody a přístupy k finanční analýze Systém finanční analýzy není regulován právními předpisy ani všeobecně uznávanými standardy jako je tomu ve finančním účetnictví, proto se lze někdy setkat s odlišnou interpretací čí nejednoznačností jejích výsledků. Přesto odborná literatura i praxe nabízí celou řadu přístupů a metod, které můžeme ve finanční analýze uplatnit a jejichž prostřednictvím lze podat věrný a poctivý obraz o finanční, majetkové či důchodové situaci podniku. Základem různých přístupů finanční analýzy jsou finanční ukazatele, mezi kterými jsou jednak položky účetních výkazů a dalších zdrojů, ale také údaje z nich odvozených. Pokud vycházíme z údajů přímo zjištěných z účetních výkazů, jedná se o metodu absolutní. Další možností je metoda relativní, kdy poměřujeme vzájemný vztah dvou absolutních ukazatelů. 4 Wikipedie.cz [online], dostupné na internetu: 5

10 Dle standardního členění ukazatelů rozlišujeme ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. Absolutní ukazatele jsou využívány především pro potřeby horizontální a vertikální analýzy. Oba postupy umožňují vidět původní absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech. Představují základní východisko analýzy účetních výkazů a slouží nám k prvotní orientaci v hospodaření podniku 5. Součástí absolutních ukazatelů jsou i tzv. rozdílové ukazatele, jinak označované jako finanční fondy či fondy finančních prostředků, které vypočteme jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv. Nejčastěji se setkáváme s následujícími fondy: Čistý pracovní kapitál (net working capital) - jedná se o rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy, je důležitým ukazatelem platební schopnosti podniku Čisté pohotové prostředky (peněžní finanční fond) - představují rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky Čistý peněžní majetek (peněžně pohledávkový finanční fond) - od předchozího ukazatele se odlišuje tím, že do oběžných aktiv zahrnuje vedle pohotových prostředků také krátkodobé pohledávky. Nejvyužívanější skupinu ukazatelů představují poměrové ukazatele. Prostřednictvím těchto ukazatelů lze provést různá časová srovnání či průřezové analýzy. Finanční situace se testuje vrcholovými poměrovými ukazateli podle hledisek výkonnosti (účetní a tržní ziskové výnosnosti) a finanční pozice (likvidity, finanční stability, solventnosti). Tyto ukazatele mají rizikový faktor (vlastní kapitál, dluhy, zásoby, úroky) ve jmenovateli, jistící faktor (zisk, položku z aktiv) v čitateli 6. Jako pozitivní hodnotíme stav, kdy ukazatele nabývají hodnot větších než jedna. 5 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 6 GRÜNWALD,R HOLEČKOVÁ,J. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. 6

11 2.4 Základní oblasti finanční analýzy Abychom jsme si mohli vytvořit základní úsudek o hospodářské a finanční situaci konkrétního podniku, musíme podrobit jeho účetní výkazy rozboru, na jehož základě jsme schopni zhodnotit výnosnost, platební schopnost či hospodářskou a finanční stabilitu podniku. V současné době patří k nejvíce používaným rozborovým postupům analýza poměrovými ukazateli. Je tomu tak zřejmě i proto, že tato technika pracuje výhradně s daty účetních výkazů, která jsou veřejně dostupná a lze je tedy využít pro potřeby externí finanční analýzy. V neprospěch této techniky hovoří fakt, že v účetních výkazech nelze promítnout některé skutečnosti jako např. schopnosti a zkušenosti managementu podniku, schopnost konkurence či celkové postavení na trhu. I přes uvedené nedostatky jsou poměrové ukazatele nejvyužívanějším rozborovým postupem pro hodnocení finanční a hospodářské situace podniku. Zpravidla rozlišujeme tyto základní oblasti: 1. Rentabilita (výnosnost) 2. Likvidita 3. Finanční stabilita 4. Aktivita (rychlost a doba obratu aktiv) Ukazatele rentability Pro hodnocení podnikatelské činnosti je rentabilita zásadním měřítkem schopnosti podniku dosahovat přiměřeného zisku prostřednictvím vloženého kapitálu. Přestože každý podnik má své specifické cíle, jejichž míra naplnění slouží jako kritérium úspěšnosti daného podniku, je všem podnikům společný cíl dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu, kterou je ovšem třeba hodnotit v souvislosti s platební schopností (likviditou) a finanční stabilitou, jež souvisí s celkovou majetkovou a finanční strukturou. 7 Ukazatele rentability (profitability ratios) tedy poměřují dosažený zisk (zjištěný z výkazu zisku a ztráty) k výši vloženého kapitálu (údaj z rozvahy). 7 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 7

12 Vzhledem k požadovanému významu jednotlivých ukazatelů rozlišuje finanční analýza několik kategorií zisku 8, které znázorňuje následující tabulka: Tabulka 1: Kategorie zisku ZISK Zisk po zdanění (Z EAT) + daň z příjmu za mimořádnou činnost + daň z příjmu za běžnou činnost = Zisk před zdaněním (ZD EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (ZUD EBIT) + odpisy = Zisk před odpisy, úroky a zdaněním ( ZOUD EBITDA) 9 K vyjádření vloženého kapitálu lze rovněž použít odlišné přístupy. Jednak můžeme měřit rentabilitu celkového kapitálu bez ohledu na původ zdrojů financování, nebo pracujeme pouze s vlastním kapitálem a pak se jedná o rentabilitu vlastního kapitálu Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita celkového kapitálu neboli rentabilita aktiv (return on assets) je základním měřítkem souhrnné efektivnosti, hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu. Vzhledem ke snaze o zjištění schopnosti efektivně využít vložené zdroje, nahlížíme na částku celkového vloženého kapitálu jako na část vykazovanou na straně aktiv rozvahy. Rozlišujeme tzv. nezdaněnou a zdaněnou rentabilitu. Nezdaněná rentabilita abstrahuje od existence daně ze zisku a umožňuje tak porovnání podniků s rozdílným daňovým prostředím a úrokovým zatížením. Konstrukce ukazatele zdaněné rentability zohledňuje daňové zatížení a poskytuje porovnání rentabilit celkového kapitálu u podniků s odlišným podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře V podmínkách českého účetnictví se setkáváme s pojmem výsledek hospodaření. 9 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 10 Zdaněné úroky = úroky nákladové (1 - sazba daně ze zisku) 8

13 Rentabilita dlouhodobého kapitálu Prostřednictvím tohoto ukazatele zjišťujeme míru zhodnocení aktiv podniku, která jsou financována vlastním a cizím dlouhodobým kapitálem. V potaz nejsou brána krátkodobá pasiva, neboť se nepovažují za kapitál a ani jejich vliv na rentabilitu by neměl být významný Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu (ROE, return on equity) je vrcholným kritériem efektivnosti podnikatelského procesu. Jde o ukazatel, s jehož pomocí mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. 12 I tento ukazatel má však svá omezení. Je-li vlastní kapitál velmi nízký, rentabilita pak dosahuje extrémně vysokých hodnot. Nebo také podnik vykazující ztrátu může dosahovat kladné rentability, pokud hospodaří se záporným vlastním kapitálem a tudíž vypovídací schopnost ukazatele ztrácí na významu. Pro možné srovnání a posouzení příčin rozdílných hodnot rentabilit celkového a vlastního kapitálu je třeba ukazatel rentability vlastního kapitálu vyjádřit bez vlivu daně z příjmu, proto se ve finanční analýze také setkáváme s ukazatelem rentability vlastního kapitálu před zdaněním. 11 Dlouhodobý kapitál = vlastní kapitál + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry dlouhodobé, příp. rezervy 12 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. 3.vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 139 s. 9

14 Pyramidový rozklad ukazatelů rentability Rozklad rentability celkového kapitálu Z rozkladu je zřejmé, že podnik dosahuje rentability celkového kapitálu různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratovosti kapitálu. Zatímco vysoká ziskovost tržeb je převážně výsledkem dobré kontroly nákladů, hospodárnosti při vynakládání prostředků a při spotřebě kapitálu, vysoký obrat celkových aktiv je projevem efektivního využívání kapitálu, resp. majetku, se kterým podnik hospodaří. 13 Rentabilita tržeb (odbytu) Ukazatel rentability tržeb (ROS, return on sales) informuje o schopnosti podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Slouží k vyjádření ziskové marže, se kterou se nejčastěji setkáváme ve dvou podobách: 1. Provozní zisková marže (operating profit margin) - poměřuje zisk před úroky a zdaněním k tržbám a není tak ovlivněna finančními náklady, zejména úroky, které nejsou součástí provozních nákladů 2. Čistá zisková marže (net profit margin) - jedná se o ukazatel zisku po zdanění v poměru k tržbám, který je dílčím faktorem v rozkladu rentability vlastního kapitálu. Hodnoty ukazatele jsou značně odlišné vzhledem k odvětví, kde se podnik pohybuje. V souvislosti s tímto ukazatelem je třeba zmínit obrat celkových aktiv, který říká, jak rychle je podnik schopen otáčet vložený kapitál. Součinem těchto dvou ukazatelů získáme tzv. Du Pont rovnici, která je v podstatě výsledkem rozkladu vzorce pro výpočet rentability celkového vloženého kapitálu. Rozklad rentability vlastního kapitálu Z pohledu Du Pont systému finanční analýzy je rentabilita vlastního kapitálu vrcholovým ukazatelem pyramidového rozkladu rentability. Ukazatel lze dále členit až na součin tří dílčích ukazatelů, kterými jsou rentabilita tržeb, obrat celkových aktiv a tzv. finanční páka. 13 GRÜNWALD,R HOLEČKOVÁ,J. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. 10

15 Přítomnost ukazatele finanční páky (financial leverage) vede k představě zvýšení rentability vlastního kapitálu s využitím cizích zdrojů financování. Pozitivní vliv zadluženosti se však projeví pouze v případě, kdy je podnik schopen dosahovat takového zisku, který vykompenzuje vyšší nákladové úroky Ukazatele likvidity (platební schopnosti) V současných tržních podmínkách je trvalá platební schopnost považována za jeden ze zásadních předpokladů úspěšného fungování podniku. Finanční analýza využívá v této oblasti poměrových ukazatelů likvidity, s jejichž pomocí jsme schopni vyjádřit potenciální schopnost podniku hradit své splatné závazky. Úhrada splatných závazků z uvolněných peněžních prostředků by za běžných okolností neměla činit podniku komplikace. Podnik se ale může potýkat s tzv. provozním rizikem platební neschopnosti, pokud dojde k výraznému snížení provozních příjmů, které nastává hlavně ze dvou uvedených příčin: 1. případný pokles tržeb a zpomalení tvorby pohledávek v důsledku snižující se poptávky po hotových výrobcích nebo v důsledku nerovnoměrnosti odbytu (sezónnost) - realizační riziko 2. případné zpomalení tvorby peněžních prostředků následkem zpomalení splácení pohledávek, vznikem pohledávek po lhůtě splatnosti, jejich neuhrazení - inkasní riziko 14 V souvislosti s platební schopností je třeba rozlišovat pojmy likvidita a solventnost, kterou je míněna bezprostřední platební schopnost podniku. Obecně lze říci, že likvidita je podmínkou solventnosti. Dostatečná likvidita je tedy z hlediska schopnosti podniku dostát svým závazkům velmi důležitá, avšak přílišná vázanost finančních prostředků v aktivech zabraňuje zhodnocování těchto finančních prostředků. Výsledná likvidita je pak určitým kompromisem, který by měl zaručit jak schopnost dostát svým závazkům, tak i dostatečné zhodnocení finančních prostředků. Rozlišujeme 3 základní ukazatele likvidity, běžnou, pohotovou a peněžní. 14 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 11

16 Běžná likvidita Likvidita 3. stupně (current ratio) poměřuje oběžná aktiva ke krátkodobým pasivům, vypovídá o schopnosti podniku uspokojit své věřitele v případě proměnění veškerých oběžných aktiv v daném okamžiku na hotovost. V současné době by se hodnota tohoto ukazatele měla pohybovat v rozmezí 1,5 až 2,5. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele je však omezená zejména proto, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a dále se nezabývá strukturou krátkodobých závazků vzhledem k době splatnosti Pohotová likvidita Likvidita 2. stupně (quick ratio) je ukazatelem, který nebere v úvahu zásoby (jako nejméně likvidní část oběžného majetku), ale poměřuje jen tzv. pohotová oběžná aktiva 15 ke krátkodobým pasivům. Doporučuje se, aby hodnoty čitatele a jmenovatele byly v poměru 1:1, případně 1,5:1. Vyšší hodnota ukazatele je požadována zejména ze strany věřitelů, nikoliv však ze strany akcionářů a vedení podniku, neboť nadměrná výše oběžných aktiv vázaných ve formě pohotových prostředků přináší malý nebo žádný úrok a nevede tak k efektivnímu využívání vložených prostředků. Pokud do konstrukce jmenovatele ukazatele nezahrneme krátkodobé bankovní úvěry (pocházející z finanční činnosti), ale pouze krátkodobé závazky, jedná se o tzv. provozní pohotovou likviditu Peněžní (okamžitá) likvidita Likvidita 1. stupně (cash ratio) představuje nejužší vymezení likvidity, zahrnuje jen ty nejlikvidnější položky rozvahy. Ukazatel poměřuje finanční majetek 16 ke krátkodobým pasivům a za dolní mez, dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu, je považována hodnota 0,2, přičemž optimálně by se hodnota měla pohybovat v intervalu 0,9 až 1,1. S analýzou likvidity je důležité zmínit pracovní kapitál (working capital), který se vyjadřuje jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými dluhy a představuje tedy tu část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými finančními zdroji. Pokud podělíme pracovní kapitál hodnotou zásob, obdržíme ukazatel krytí zásob pracovním kapitálem, kterým lze testovat realizační riziko, přičemž s rostoucí hodnotou ukazatele klesá realizační riziko. Prahovou hodnotou ukazatele je 1, což nastává za situace, kdy pracovní kapitál kryje veškeré zásoby. Je-li ukazatel větší než 1, slouží dlouhodobý kapitál i ke krytí pohledávek, 15 Pohotová oběžná aktiva= krátkodobé pohledávky + finanční majetek 16 Finanční majetek= peníze + krátkodobé cenné papíry + šeky + běžné účty v bankách 12

17 pokud se na krytí dlouhodobého majetku podílí krátkodobé zdroje, dosahuje záporných hodnot Ukazatele finanční stability Ukazatele finanční stability vyplývají zejména ze zadluženosti, vyjadřují, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizími zdroji a analyzují tak strukturu majetku a kapitálu. K nejvýznamnějším ukazatelům z hlediska analýzy celkové zadluženosti řadíme: 1. ukazatel věřitelského rizika (debt ratio), který poměřuje dluhy k celkovým aktivům. Vyjadřuje celkové zadlužení podniku a obecně platí, že s vyšší hodnotou tohoto ukazatele roste i riziko věřitelů. Věřitelé tedy preferují nízké hodnoty tohoto ukazatele, zatímco pro majitele podniku může být větší zadluženost přijatelná, pokud je výnosnost celkového kapitálu vyšší, nežli úrok placený věřitelům. 2. ukazatel vlastnického rizika (equity ratio) zjistíme z poměru vlastního kapitálu k aktivům, doplňuje ukazatel předchozí a jejich součet by měl být roven 1. Vyjadřuje rozsah financování aktiv z peněžních prostředků akcionářů. 3. ukazatel celkového rizika (debt/equity ratio) bezprostředně souvisí s předchozími ukazateli a dává do poměru celkové dluhy a vlastní kapitál. Pro sledování schopnosti podniku dostát svým závazkům využíváme následující ukazatele: 1. úrokové krytí (interest coverage) poměřuje zisk před úroky a zdaněním k úrokům a udává tak, kolikrát je zisk větší než úroky. Hodnota úrokového krytí by měla být větší než jedna, protože v opačném případě se podnik nachází ve ztrátě, což znamená, že v průběhu roku nevytvořil dostatek prostředků k úhradě úrokových nákladů krytí úvěrového břemene vypovídá o tom, do jaké míry je zajištěno krátkodobé krytí břemene bankovních úvěrů. 3. doba splácení čistých dluhů (net debt payment period) udává počet let, za které by byl podnik teoreticky schopen uhradit všechny současné dluhy. 17 MAREK, P. kolektiv. Studijní průvodce financemi podniku. 2.vyd. Praha: Ekopress, 2009, 634 s. 13

18 18 V ČR je ze strany věřitelů respektována hodnota přibližně do 3,5 let. 4. krytí čistých dluhů (debt coverage) získáme převrácenou hodnotou předchozího ukazatele, nastiňuje, jaká část čistých dluhů by mohla být v příštím roce splacena. Horní hranicí ukazatele je např. hodnota 0,3, která by znamenala až 30% úbytek stávajících dluhů Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují schopnost podniku využívat investované finanční prostředky a hodnotí vázanost dílčích složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. S těmito ukazateli se lze setkat jednak v podobě rychlosti obratu, která udává počet obrátek, neboli kolikrát se určitá položka, resp. položky, aktiv či pasiv přemění do jiné položky vzhledem k určitému období, nebo jako doba obratu vyjádřená v časových jednotkách (obvykle ve dnech) nutných k uskutečnění jednoho obratu. K nejčastěji využívaným ukazatelům řadíme: 1. obrat celkových aktiv (total assets turnover) - měří efektivnost využívání celkových aktiv a je významným faktorem ovlivňujícím rentabilitu celkového kapitálu. Ukazatel poměřuje tržby (příp. výnosy) k celkovým aktivům a minimální požadovaná hodnota je rovna 1. Doba obratu aktiv vypovídá o délce (počtu dní) vázanosti aktiv v podniku. 2. obrat zásob (inventory turnover) - je vyjádřen jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob. Souvisejícím ukazatelem udávajícím délku vázanosti oběžných aktiv ve formě zásob je doba obratu zásob, kterou získáme, pokud vydělíme počet dnů v roce (365) obratem zásob. Situace je obecně považována za příznivější, čím vyšší je obrat zásob a kratší doba obratu, nicméně je třeba zohlednit optimální velikost zásob. Optimalizace zásob představuje samostatnou součást finančního řízení podniku v rámci krátkodobého finančního řízení, které je založeno na tezi, že za optimální hodnotu můžeme považovat takovou hodnotu, při níž se náklady spojené s hospodařením se zásobami minimalizují obrat pohledávek (accounts receivable turnover) - v podobě počtu obrátek udává rychlost přeměny pohledávek v peněžní prostředky, je poměrem tržeb a průměrného stavu 18 Čisté dluhy = cizí zdroje rezervy krátkodobý finanční majetek 19 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 208 s. 14

19 pohledávek. I u pohledávek lze stanovit dobu obratu pohledávek (average collection period), která ukazuje, za jak dlouho jsou pohledávky v průměru spláceny. Ukazatel, poměřující počet dní v roce (365) a obrat pohledávek, by měl optimálně nabývat hodnot, které odpovídají průměrné době splatnosti faktur. 4. doba splácení krátkodobých závazků (creditors payment period) - vypovídá o rychlosti splácení závazků, o vlastní platební disciplíně. Z hlediska zachování finanční rovnováhy podniku by obecně doba obratu závazků měla být delší než doba obratu pohledávek, aby nedocházelo k poklesu peněžních toků a vzniku kladného obchodního deficitu Bonitní a bankrotní modely finanční analýzy V závěrečné fázi finanční analýzy je možné provést analýzu podniku prostřednictvím bonitních a bankrotních modelů, a relativně rychlým způsobem vyhodnotit současnou finanční situaci podniku. Tyto modely srovnávají výsledky podniku se statisticky zjištěnými daty z reprezentativního vzorku podniků a umožňují tak ohodnotit hrozbu finanční tísně či bankrotu nebo klasifikovat finanční zdraví dle několika stupňů bonity. K nejznámějším bonitním modelům řadíme Kralicekův Quicktest z roku Konstrukce modelu vyplývá ze 4 ukazatelů, které pokrývají všechny stránky finanční situace podniku (zadluženost, solventnost, rentabilitu, likviditu). Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou následně obodovány a výsledná známka je jejich prostým aritmetickým průměrem. Závěrečné hodnocení podniku se pak pohybuje v intervalu od 0 do 4, přičemž hodnoty 3 a více prezentují velmi dobrý podnik a hodnoty nižší než 1 jsou znamením špatného hospodaření. Typickým zástupcem bankrotních modelů je Altmanův model, tzv. Altmanovo Z-skóre. Vychází z výsledků statistické analýzy (vícenásobné diskriminační metody), podle které lze předpovídat finanční krach podniku. Vzhledem k tomu, že byl tento model konstruován v podmínkách americké tržní ekonomiky, bylo třeba vytvořit modifikaci základního tvaru Altmanova indexu, aby ho bylo možné aplikovat i v našich tržních podmínkách. Tato 20 15

20 modifikace je verzí pro rozvojové trhy, kde není kladen tak velký důraz na kapitálový trh a je vyjádřena rovnicí: 21 Interpretace vypočtených výsledků je pak následující: pokud Z-skóre dosahuje hodnoty 2,6 a více, lze předpovídat uspokojivou finanční situaci, interval 1,1 až 2,6 představuje pásmo šedé zóny a hodnoty 1,1 a méně signalizují, že je podnik ohrožen vážnými finančními problémy. 21 Zadržený zisk = Fondy ze zisku + Výsledek hospodaření minulých let + Výsledek hospodaření za účetní období 16

21 3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Profil společnosti 22 Společnost PULS investiční s.r.o., je členem skupiny PULS, která je řízena z centrály v Mnichově. Zabývá se výrobou taktovaných napájecích zdrojů, které lze využít v různých oblastech strojírenství, řízení a automatizace či stavebnictví a robotizace. Společnost má obchodní zastoupení například v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Velké Británii a USA, a k jejím významným zákazníkům se řadí Siemens, General Motors, Microsoft, Bosch nebo BMW Základní informace o společnosti 23 Název: PULS investiční s.r.o. Sídlo: Pražská 5639, Chomutov, Právní forma: Společnost s ručením omezeným Obchodní rejstřík: Krajský soud v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka Datum vzniku: 10. Ledna 2001 Identifikační číslo: Předmět podnikání: pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd projektování elektrických zařízení velkoobchod specializovaný maloobchod výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů 22 Logo společnosti [online], dostupné na internetu: 23 Informace z výročních zpráv [online], dostupné na internetu: bjekt&hledani.format.typhledani=x*&hledani.podminka.subjekt=puls+investi%e8n%ed+s.r.o. 17

22 výroba, instalace a opravy elektronických zařízení výroba kovového spotřebního zboží Základní kapitál: ,- Kč Společnost byla založena v roce 2001 panem Bernhardem Erdlem. V roce 2004 obdržela investiční pobídky v podobě hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikace zaměstnanců. V tomto roce také zaměstnala své první pracovníky a započala výrobu v pronajatých prostorách. V prosinci 2006 byla dokončena nová výrobní hala v průmyslové zóně v Chomutově. V roce 2007 začala společnost čerpat další investiční pobídku, kterou je sleva na dani z příjmu Vývoj společnosti Společnost zaznamenala od svého vzniku v roce 2001 výrazný rozvoj, který byl provázen jednak plynulým nárůstem výroby, ale také zvyšováním počtu zaměstnanců. Z hlediska rozvoje společnosti byla klíčová dostavba nové výrobní haly v roce 2006 a s tím související investice do strojního zařízení. Významné je i čerpání investičních pobídek ve formě slevy na dani, hmotné podpory vytváření pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace zaměstnanců. Rok 2007 byl příznačný plynulým nárůstem výroby a dalšími investicemi do výrobního zařízení, doprovázený zvýšením počtu zaměstnanců. Rok 2008 se také nesl ve znamení nárůstu výroby vyjma posledního čtvrtletí, kdy se poprvé projevily dopady hospodářské krize, a společnost musela přistoupit k redukci počtu zaměstnanců. 3.2 Horizontální a vertikální analýza Následující část práce je věnována samotné finanční analýze firmy PULS investiční, s.r.o., kterou provádím za období let 2006 až Výchozími zdroji dat jsou účetní výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty tvořící závaznou součást účetní závěrky, která je obsažena v povinně zveřejňovaných výročních zprávách. Pro účely této práce uvádím analyzované účetní výkazy rozvaha a výkaz zisku a ztráty v agregované podobě. 18

23 3.2.1 Horizontální analýza rozvahy V případě horizontální analýzy zkoumám změny jednotlivých položek výkazu ve vztahu k sledovaným obdobím. Jednotlivé meziroční pohyby pak prezentuji v absolutním či relativním vyjádření. Tabulka 2: Horizontální analýza rozvahy firmy PULS investiční, s.r.o. Aktiva Absolutní změna Relativní změna v % / /2006 Dlouhodobý majetek ,71 8,31 Dlouhodobý nehmotný majetek ,69 33,96 Dlouhodobý hmotný majetek ,71 8,25 Oběžná aktiva ,23-4,16 Zásoby ,96 36,88 Dlouhodobé pohledávky ,64-17,89 Krátkodobé pohledávky ,08-33,33 Krátkodobý finanční majetek ,58-42,19 Časové rozlišení ,74 105,52 AKTIVA CELKEM ,49 3,37 Pasiva Vlastní kapitál ,28 18,87 Základní kapitál 0 0 0,00 0,00 Kapitálové fondy 0 0 0,00 0,00 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0 0 0,00 0,00 Výsledek hospodaření minulých let , ,60 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) ,61-59,66 Cizí zdroje ,68-2,89 Rezervy ,79 96,06 Dlouhodobé závazky ,63-5,27 Krátkodobé závazky ,36 2,26 PASIVA CELKEM ,49 3,37 Z hlediska horizontální analýzy je patrný vzestupný trend celkových aktiv společnosti ve sledovaném období. Růst celkových aktiv v roce 2007 o 3,37 % byl způsoben zejména zvyšováním objemu dlouhodobého hmotného majetku, kdy společnost pořizovala nové strojní zařízení. Naopak oběžná aktiva zaznamenala meziroční pokles o 4,16 %. Na tomto snížení se podílely především pohledávky, a to jak krátkodobé (-33,33 %), tak i dlouhodobé (-17,89 %). Za zmínku stojí výrazný nárůst zásob o 36,88 %, který vyplynul z faktu, že rok 2007 byl 19

24 Tis. Kč prvním uceleným rokem, kdy společnost nakupovala materiál pro své výrobky. V roce 2008 byl nárůst celkových aktiv o 6,49 % ovlivněn oběžnými aktivy, a to zejména zásobami (+26,96 %) a dlouhodobými pohledávkami (+ 63,64 %). Vzhledem k odpisům a ne příliš velkým investicím zaznamenal dlouhodobý majetek meziroční pokles o 8,71 %. Položky časového rozlišení mají díky svému malému objemu z hlediska vývoje celkových aktiv zanedbatelný význam. Následující graf nastiňuje dynamiku změn vybraných položek aktiv ve sledovaném období. Graf 1: Vývoj vybraných položek strany aktiv Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva AKTIVA CELKEM V oblasti vlastních zdrojů financování sledujeme vzestupný trend, který byl v roce 2007 zapříčiněn výrazným navýšením (o %) výsledku hospodaření minulých let, zatímco výsledek hospodaření běžného účetního období zaznamenal pokles o 60 %. Hodnota cizích zdrojů poklesla zejména z důvodu snižování dlouhodobých závazků o tis. Kč. Šlo především o částečnou úhradu půjček podnikům ve skupině. Rok 2008 se nesl také ve znamení růstu vlastního kapitálu. Tento vývoj byl ovlivněn jednak pokračujícím zvyšováním výsledku hospodaření minulých let (o 38 %), ale také velmi výrazným nárůstem výsledku hospodaření běžného účetního období (o 173 %). Hodnota cizích zdrojů měla i v roce 2008 klesající tendenci, a to zejména v důsledku poklesu krátkodobých závazků (o 50 %). Z následujícího grafu je patrná rostoucí tendence hodnoty vlastního kapitálu a naopak postupný pokles cizích zdrojů financování. 20

25 Tis. Kč Graf 2: Vývoj vybraných položek strany pasiv Vlastní kapitál Cizí zdroje PASIVA CELKEM Vertikální analýza rozvahy Cílem vertikální analýzy je zjistit, jak se jednotlivé položky výkazu podílely (v procentním vyjádření) na zvoleném základu (např. na celkové bilanční sumě) a na základě údajů jednotlivých let pak odvodit trendy nebo významné změny ve struktuře. Nejdříve se zaměřím na vertikální analýzu aktiv společnosti. Tabulka 3: Vertikální analýza aktiv Aktiva Podíl na bilanční sumě v % Dlouhodobý majetek 48,26 56,29 53,72 Dlouhodobý nehmotný majetek 0,14 0,16 0,12 Dlouhodobý hmotný majetek 48,12 56,13 53,60 Oběžná aktiva 50,82 42,21 45,52 Zásoby 26,67 22,37 16,89 Dlouhodobé pohledávky 13,50 8,79 11,06 Krátkodobé pohledávky 8,04 9,22 14,29 Krátkodobý finanční majetek 2,61 1,83 3,28 Časové rozlišení 0,92 1,50 0,75 AKTIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 21

26 Struktura aktiv společnosti je tvořena především dlouhodobým majetkem a oběžnými aktivy, podíl časového rozlišení je minimální (maximální dosažený podíl na celkových aktivech byl 1,5 % v roce 2007). Z hlediska struktury celkových aktiv je podíl dlouhodobého majetku a oběžných aktiv přibližně vyrovnaný. Vývoj zastoupení vybraných položek aktiv ve sledovaném období je patrný z grafu 3. Graf 3: Vývoj struktury aktiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Změna struktury dlouhodobého majetku je dána především vývojem dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně položkami stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí, které společně za sledované období dosahovaly v průměru 92 % dlouhodobého hmotného majetku. Dlouhodobý nehmotný majetek se nijak výrazně nepodílí na struktuře dlouhodobých aktiv. Dominantní položku oběžných aktiv představují zásoby, jejichž podíl na bilanční sumě v průběhu sledovaného období postupně rostl ze 17 % až na výsledných 27 % z celkových aktiv. Podíl dlouhodobých pohledávek tvořených pouze odloženou daňovou pohledávkou (která byla poprvé zaúčtována v roce 2006 z důvodu předpokládané úspory na dani z příjmu vzhledem k čerpání slev na dani v rámci investičních pobídek) dosáhl maxima v posledním roce analýzy, kdy činil 13,5 % z celkové bilanční sumy. Podíl krátkodobých pohledávek, které jsou převážně tvořeny pohledávkami z obchodních vztahů, zaznamenal pokles ze 14 % na konečných 8 % z celkových aktiv. 22

27 Tabulka 4: Vertikální analýza pasiv Podíl na bilanční sumě v % Pasiva Vlastní kapitál 44,50 33,08 28,76 Základní kapitál 0,03 0,03 0,03 Kapitálové fondy 13,13 13,98 14,45 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0,00 0,00 0,00 Výsledek hospodaření minulých let 17,90 13,81 0,82 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) 13,44 5,25 13,46 Cizí zdroje 55,50 66,92 71,24 Rezervy 0,52 0,27 0,14 Dlouhodobé závazky 45,49 46,30 50,52 Krátkodobé závazky 9,49 20,35 20,57 PASIVA CELKEM 100,00 100,00 100,00 Z hlediska vývoje kapitálové struktury je patrný rostoucí trend podílu vlastního kapitálu na výsledných 44,5 % v roce 2008 a zároveň klesající podíl cizích zdrojů, který v posledním roce analýzy tvořil 55,5 % z celkových pasiv. Zvyšující se podíl vlastního kapitálu má sice negativní vliv na ukazatel rentability vlastního kapitálu, ale zároveň však dochází ke snižování míry zadluženosti. Měnící se podíl jednotlivých položek na celkové kapitálové struktuře ve sledovaném období dokumentuje graf 4. Graf 4: Vývoj struktury pasiv 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Cizí zdroje Vlastní kapitál Rostoucí zastoupení vlastního kapitálu souviselo především s růstem podílu výsledku hospodaření minulých let z necelého 1 % až na výsledných 18 % z celkové bilanční sumy. Za 23

28 poklesem podílu cizích zdrojů stálo snižování podílu jak dlouhodobých tak i krátkodobých závazků Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Tabulka 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Absolutní změna Relativní změna v % / /2006 Tržby za zboží a výkony celkem ,28 110,99 Tržby z prodeje zboží ,37 50,92 Náklady na prodané zboží ,39 56,50 Výkony ,08 93,31 Výkonová spotřeba ,80 78,20 Přidaná hodnota ,10 187,74 Osobní náklady ,83 69,92 Odpisy ,74 516,48 Čistý provozní přebytek , ,44 Ostatní provozní výnosy ,95-84,95 Ostatní provozní náklady ,81-7,50 Provozní výsledek hospodaření ,73 211,84 Finanční výnosy ,04 22,55 Finanční náklady bez úroků ,47-74,52 Zisk před úroky a zdaněním ,94 185,35 Nákladové úroky ,41 98,35 Zisk před zdaněním ,48 228,15 Daň z příjmu ,45 118,48 Zisk po zdanění ,61-59,66 Vývoj tržeb za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb prošel ve sledovaném období radikálními změnami. V roce 2007 byl zaznamenán obrovský nárůst tržeb o 111 %, který souvisel především s prodejem vlastních výrobků, které společnost začala vyrábět od poloviny roku Pokles tržeb v roce 2008 o 1,3 % byl způsoben sníženou poptávkou na mezinárodních trzích v důsledku celosvětové hospodářské krize. Vzhledem k výše zmiňovaným změnám v oblasti tržeb velmi výrazně vzrostla také přidaná hodnota, v roce 2007 o 188 % a rok 2008 byl provázen střídmějším nárůstem na úrovni 19 %. Z hlediska souměření výkonů a výkonové spotřeby lze pozitivně hodnotit dynamiku vývoje těchto položek, neboť v roce 2007 výkony rostly větším tempem (+ 93 %) než výkonová spotřeba (+78 %) a v roce 2008 pak výkony v důsledku dopadu krize klesaly pomaleji než výkonová spotřeba. Tržby z prodeje zboží a náklady na prodané zboží výrazně vzrostly ve 24

29 Tis. Kč sledovaném období, ale vzhledem k malému objemu nebyl jejich vývoj z hlediska celkových tržeb směrodatný. Nárůst osobních nákladů v roce 2007 o 70 % souvisel s výrazným zvyšováním počtu zaměstnanců z původních 238 (ke konci roku 2006) na 350 (ke konci roku 2007). Do masivního navýšení odpisů o 516 % v roce 2007 se promítlo využívání nové výrobní haly a nového strojního zařízení, což samozřejmě souviselo s celkovým nárůstem produkce. Velmi zajímavého vývoje dosáhl v roce 2007 čistý provozní přebytek, který meziročně stoupl v absolutní částce o tis. Kč. Tento vývoj je velmi pozitivní z pohledu zmenšení provozního rizika ztráty, neboť došlo k navýšení podílu variabilních provozních nákladů (výrobní spotřeba) v neprospěch fixních provozních nákladů (osobní náklady a odpisy). Provozní výsledek hospodaření tak vzhledem k uvedeným skutečnostem rostl, nejrazantněji v období let o 212 %. Zisk před úroky a zdaněním a zisk před zdaněním vykazují ve sledovaném období rostoucí tendence. Jinak je tomu u zisku po zdanění, kde se promítl kolísavý vývoj daně z příjmu. Jelikož jednou z forem investičních pobídek, na které má společnost nárok, je i čerpání slev na dani, projevila se tato skutečnost ve výši zisku po zdanění. Společnost v roce 2006 začala účtovat o odložené daňové pohledávce z důvodu předpokládané úspory na dani z příjmu vzhledem k čerpání slev na dani v rámci investičních pobídek. Graf 5: Vývoj vybraných položek výkazu zisku a ztráty Tržby za zboží a výkony celkem Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Zisk před úroky a zdaněním Zisk před zdaněním Zisk po zdanění

30 3.2.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Při následujících výpočtech jsem pro nákladové a výnosové položky zvolila jako základ součet veškerých tržeb za výkony a zboží. Tabulka 6: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Podíl na tržbách v % Tržby za zboží a výkony celkem Tržby za zboží a výkony 100,00 100,00 100,00 Tržby z prodeje zboží 5,28 1,93 2,70 Náklady na prodané zboží 4,61 1,77 2,38 Výkony 97,58 98,37 107,37 Výkonová spotřeba 74,21 78,60 93,07 Přidaná hodnota 24,04 19,93 14,61 Osobní náklady 13,16 10,93 13,57 Odpisy 3,34 2,92 1,00 Čistý provozní přebytek 7,55 6,08 0,04 Ostatní provozní výnosy 0,74 0,43 5,99 Ostatní provozní náklady 0,79 1,02 2,32 Provozní výsledek hospodaření 7,49 5,49 3,71 Finanční výnosy 1,80 1,04 1,79 Finanční náklady bez úroků 1,92 0,09 0,74 Zisk před úroky a zdaněním 7,37 6,44 4,76 Nákladové úroky 1,31 1,48 1,57 Zisk před zdaněním 6,06 4,96 3,19 Daň z příjmu -3,87 1,37-15,61 Zisk po zdanění 9,93 3,59 18,80 Na základě vertikální analýzy výkazu je patrné, že nejpodstatnější podíl na celkových tržbách zaujímají výkony a výkonová spotřeba. Podíl těchto položek měl ve sledovaném období klesající tendenci. Naopak zastoupení položek vztahujících se k prodeji zboží mírně vzrostl. Podíl přidané hodnoty povyrostl v rozmezí let 2006 až 2008 o 10 %. Vzestupný trend vykazoval i provozní výsledek hospodaření a obě formy zisku před daněmi. Kolísavý vývoj podílu zisku po zdanění byl ovlivněn tvorbou a čerpáním odložené daňové pohledávky. 26

31 3.3 Analýza poměrovými ukazateli Prostřednictvím rozboru poměrových ukazatelů jsme schopni detailněji zhodnotit finanční situaci konkrétního podniku. V následující části se budu zabývat analýzou základních charakteristik ověřujících finanční zdraví podniku, kterými jsou rentabilita, likvidita, finanční stabilita a aktivita Rentabilita Z hlediska hodnocení podnikatelské činnosti je poměr celkového zisku k výši vložených ekonomických zdrojů snad nejvýznamnějším způsobem vyjádření úspěšnosti dosahování podnikových cílů. Běžně se setkáváme se 3 variantami rentabilit (ROA, ROE a ROS). Tabulka 7: Ukazatele rentability ROA - Rentabilita celkového kapitálu (v %) 3,41 9,40 9,97 Nezdaněná rentabilita tržeb ZUD/T (v %) 4,76 6,44 7,37 Obrat celkových aktiv T/A 0,72 1,46 1,35 ROE - Rentabilita vlastního kapitálu (v %) 46,78 15,88 30,21 Zdaněná rentabilita tržeb Z/T (v %) 18,80 3,59 9,93 Obrat celkových aktiv T/A 0,72 1,46 1,35 Finanční páka A/VK 3,48 3,02 2,25 ROS (v %) 18,80 3,59 9,93 Rentabilita celkového kapitálu ve sledovaném období vzrostla téměř o 200 %. Tento nárůst byl způsoben jednak růstem ziskové marže, ale také obratu celkových aktiv v důsledku výrazného zvýšení tržeb. Rentabilita vlastního kapitálu zaznamenala výrazné výkyvy hodnot, které souvisely zejména s ukazatelem zdaněné rentability tržeb, jehož hodnoty na přelomu let 2006 a 2007 klesly o 81 % a následující rok o 177 % vzrostly. Do průběhu zdaněné rentability tržeb se promítl jednak velký nárůst tržeb v roce 2007, který znamenal podstatné snížení hodnoty tohoto ukazatele, a zároveň můžeme pozorovat kolísavý vývoj zisku po zdanění, jehož výše byla značně ovlivněna čerpáním investičních pobídek ve formě slevy na dani. Vývoj ukazatele finanční páka vypovídá o postupném snižování podílu cizích zdrojů. Pro zjištění výhodnosti použití cizího kapitálu jsem využila kritérium ziskového účinku finanční 27

32 páky 24, jehož výsledky uvedené v tabulce 7 vypovídají o pozitivním vlivu cizích zdrojů na rentabilitu vlastního kapitálu. Tabulka 8: Ziskový účinek finanční páky Ziskový účinek finanční páky 2,33 2,33 1,85 Z hlediska komparace s okolními podniky vycházím z faktu, že firma PULS působí v institucionálním sektoru (Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou). Pří porovnání s hodnotami tohoto sektoru 25 dosahovala ROA v letech 2006 a 2007 podprůměrných hodnot, v roce 2008 už ale vykazovala hodnotu srovnatelnou se sektorem. ROE výrazně přesahovala hodnoty sektoru, s výjimkou roku 2007, kdy se dostala na stejnou úroveň. Souhrnně bych vývojové tendence obou rentabilit označila za pozitivní. Uvedený vývoj dokumentuje následující graf. Graf 6: Porovnání vývoje rentability firmy a příslušného institucionálního sektoru (viz Příloha 3) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0, ROA ROA podle institucionálního sektoru ROE ROE podle institucionálního sektoru 24 Zvyšování podílu cizích zdrojů má pozitivní vliv na RVK pokud platí vztah 25 Institucionální sektor Nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou, hodnoty pocházejí z analýz ministerstva průmyslu a obchodu v příslušném roce. 28