BUDOUCNOST FILOSOFIE. Moritz SCHLICK
|
|
- Marian Havlíček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 P R E K L A D Y BUDOUCNOST FILOSOFIE Moritz SCHLICK Studium historie filosofie snad nejvìc zaujme toho, kdo chce porozumït civilizaci a kultu e lidstva. Kaûdá sloûka lidské p irozenosti, která nïjak m zp sobem napomáhá utvá et kulturu urëité epochy, se totiû tìm Ëi onìm zp sobem odráûì ve filosofii oné epochy nebo národa. Historie filosofie m ûe b t studována ze dvou odliön ch hledisek. PrvnÌ hledisko je hlediskem historika; druhé je hlediskem filosofa. Jak historik, tak filosof se zab vajì historiì filosofie s odliön mi pocity. Historik je uchvácen velk mi dìly myslitel vöech dob, podìvanou na nesmìrnou duöevnì energii a p edstavivost, úsilìm a neziötnostì, které byly zasvïceny jejich vytvo enì. Historik jistë ucìtì velké uspokojenì ze vöech tïchto v kon. I filosof, kter studuje historii filosofie, ovöem pocìtì rozkoö. 1 on nem ûe pop Ìt, ûe je inspirován p ehlìdkou géni nap ÌË stoletìmi. Nebude ale schopen sc radovat z pohledu, kter mu filosofie poskytuje, p esnï s t miû pocity jako historik. Nebude se schopen radovat z myölenek star ch i modernìch mistr, aniû by nebyl ruöen pocity zcela odliöné povahy. Filosof na rozdìl od historika nem ûe b t spokojen s otázkou, zda jsou vöechny ty systémy krásné, brilantnì Ëi historicky d leûité. Jediná otázka, která ho bude zajìmat znì: Kolik je pravdy v tïchto systémech?" V okamûiku, kdy si tuto otázku poloûì, zaëne ztrácet odvahu. Kdyû se totiû podìváme na historii filosofie, nalézáme tu, jak vöichni vìme, tolik rozpor mezi r zn mi systémy, tolik názorov ch spor a svár, ke kter m docházelo v r zn ch obdobìch mezi filosofy r zn ch národ, ûe se zprvu zdá nemoûné vï it, ûe v dïjinách filosofie, na rozdìl od ostatnìch oblastì projevu lidského ducha jako jsou vïda Ëi technika, docházì v bec k nïjakému pokroku. Otázka, kterou si dnes veëer poloûìme znì: Bude tento chaos, kter aû dosud existoval, existovat i v budoucnu?" Budou filosofové pokraëovat ve sporech, budou se i nadále vzájemnï uvádït v posmïch, anebo koneënï dojde v urëitém smyslu k obecnému souhlasu, k jednotï filosofického názoru na svït? ORGANON F 9 (2002), No Copyright Filozofick ústav SAV, Bratislava
2 BUDOUCNOST ºLL.OSOFIE 407 Kaûd z velk ch filosof byl p esvïdëen, ûe jeho vlastnìm systémem zaëala nová epocha myölenì, ûe to byl právï on, kdo p inejmenöìm objevil definitivnì pravdu. Kdyby o tom p esvïdëen nebyl, mohl by stïûì v bec nïco dokonëit. Toto platì nap. o Descartovi, kdyû zavedl metodu, dìky nìû b vá obvykle naz ván,,otcem modernì filosofie"; dále o Spinozovi, kter se do filosofie pokusil zavést matematickou metodu; nebo dokonce i o Kantovi, kdyû ekl, ûe od nynïjöka by filosofie mïla zaëìt pracovat tak bezpeënï, jak dosud pracovala pouze vïda. Vöichni byli p esvïdëeni, ûe jsou s to ukonëit chaos a zaëìt nïco zcela nového, nïco, co by p inejmenöìm zv öilo hodnotu filosofick ch názor. Historik nicménï takovéto p esvïdëenì obvykle nesdìlì; m ûe se mu dokonce zdát smïöné. Chceme si poloûit otázku Jaká bude budoucnost filosofie?" v hradnï ze stanoviska filosofa. Abychom ji zodpovïdïli, musìme ovöem pouûìt historickou metodu. Nejsme totiû s to Ìci, jaké budou dïjiny filosofie, aniû bychom nevyvodili závïry z naöich znalostì jejì historie a jejìho souëasného stavu. PrvnÌm v sledkem historick ch úvah o filosofick ch názorech je dojem, ûe rozhodnï nem ûeme d vï ovat v ûádn systém. Jestliûe je tomu tak - jestliûe nem ûeme b t karteziáni. spinozisté. kantiáni atd. pak se zdá, ûe jediná alternativa spoëìvá ve skepticismu. ZaËneme se proto pozvolna klonit k názoru, ûe nem ûe existovat nïjak pravdiv filosofick systém. Existoval-li by takov, muselo by se o tom nëco vïdït a urëit m zp sobem by se to projevilo. NicménÏ kdyû poctivï zkoumáme historii filosofie, tak se zdá, ûe nenacházìme nejmenöì stopy jakéhokoli objevu, kter by mohl vést k nezaujatému filosofickému názoru. Takov skeptick závïr uëinila celá ada historik. NÏkte Ì filosofové se dokonce domnìvajì, ûe neexistuje nëco jako filosofick pokrok, a ûe filosofie nenì nic vìc neû historie filosofie. Tento názor byl hájen nejednìm filosofem na zaëátku stoletì a naz vá se historismus". To, ûe filosofie nespoëìvá v niëem jiném neû ve vlastnì historii, je jistï podivn názor, existovali ale jeho zastánci, a argumenty v jeho prospïch byly zdánlivï velice pádné. K tomu, abychom se uch lili k takovémuto stanovisku, vöak zde nedojde. Dosud jsme uvaûovali o dvou moûn ch alternativnìch názorech. Za prvé, ûe definitivnì pravda je skuteënï prezentována v nïjakém systému filosofie, a za druhé, ûe filosofie v bec neexistuje, existuje pouze historie myölenì. Nechci nynì ve prospïch ûádné z tïchto alternativ argumentovat. ChtÏl bych naopak p edloûit t etì názor, kter nenì ani skeptick ani nenì zaloûen na p esvïdëenì, ûe m ûe existovat nïjak filosofick systém jakoûto systém definitivnìch pravd. Zam ölìm zaujmout zcela odliön postoj, a samoz ejmï
3 408 Moritz SCHLICK jsem toho názoru, ûe tento postoj zaujme v budoucnosti kaûd. Opravdu bych se totiû divil, kdyby filosofie, jakoûto nej vzneöenïjöì duchovnì Ëinnost a úûasná vymoûenost lidstva, kter byl Ëasto naz ván královnou vïd", nebyla niëìm jin m neû velk m podvodem. Je proto pravdïpodobné, ûe peëlivou anal zou lze nalézt t etì cestu. Jsem p esvïdëen, ûe tato t etì cesta uëinì zadost vöem skeptick m argument m, a p ece nezbavì vzneöenosti a velikosti. filosofii niëeho z jejì Pouhá skuteënost, ûe dosud ûádn z velk ch systém filosofie nebyl úspïön a nezìskal obecné uznánì, nenì ovöem dostateën m d vodem proto, aby v budoucnu nemohl b t objeven nïjak filosofick systém, kter by byl obecnï povaûován za definitivnì eöenì velk ch problém. Takov to v voj bychom mohli reálnï oëekávat, kdyby filosofie byla vïdou". V e vïdï j sme totiû neustále svïdky toho, ûe jsou nalézána neëekaná a uspokojivá eöenì velk ch problém, a stane-li se, ûe v nïjakém zvláötnìm p ÌpadÏ nevidìme jasné eöenì, nezoufáme. Je nám jasné, ûe budoucì generace vïdc bude öùastnïjöì a objevì to, co jsme m y neobjevili. PrávÏ zde vöak vycházì najevo velk rozdìl mezi vïdou a filosofiì. AËkoli nïkte Ì lidé hovo Ì o vïdï skepticky, nenì nejmenöìch pochyb o tom, û e se vïda vyvìjì a tento v voj neustává. Nem ûe b t ani na okamûik váûnï zpochybnïno, ûe nap. o p ÌrodÏ vìme mnohem vìce neû vïdïli lidé v p edcházejìcìch stoletìch. V e vïdï se zcela nepochybnï ukazuje urëit druh pokroku, jenû vöak nem ûeme, jsme-li naprosto poctivì, objevit ve filosofii. Velké problémy, které jsou diskutovány dnes, byly diskutovány v dobách Platonov ch. Kdyû se jiû zdálo, ûe j e urëitá otázka definitivnï vy eöena, brzy se znovu vyno ila a bylo o nì t eba diskutovat a znovu ji prom ölet. Pro práci filosofa se stalo charakteristické, ûe musì zaëìnat stále a znovu od zaëátku. Nikdy nic nep edpokládá. CÌtÌ, ûe ûádné eöenì nenì dostateënï jisté, a ûe j e t eba opït vyjìt od samotn ch ko en. Je to právï tento rozdìl, dìky nïmuû jsme skeptiëtì ohlednï jakéhokoli budoucìho pokroku v e filosofii. Mohli bychom se sice domnìvat, ûe se Ëasy zmïnì a ûe bychom snad v budoucnosti mohli nalézt pravdiv filosofick systém. Tato nadïje j e vöak marná, neboù lze nalézt d vody, proë filosofie selhala a selhávat p i vytvá enì trval ch v sledk na rozdìl od vëdy musì. Jestliûe jsou tyto d vody dobré, pak j e naöe ned vïra v jak koli filosofick systém oprávnïna a j e rovnïû oprávnïno naöe p esvïdëenì, ûe se takov to systém ani v budoucnu neobjevì. P edem upozorúuji, ûe tyto d vody nespoëìvajì v obtìûnosti problém, jimiû se filosofie zab vá; ani j e nenalezneme v nedostateënosti a neschopnosti lidského chápánì. Jestliûe b y spoëìvaly právï zde, mohli bychom snadno i
4 BUDOUCNOST FILOSOFIE 409 dojìt k závïru, û e b y s e lidské chápánì a rozum mohly rozvinout. Pokud nemáme dostateëné p edpoklady k tomu, abychom vytvo ili systém nynì, naöi potomci by je jistï mìt mohli. Ne, skuteën d vod je t eba hledat v podivném nedorozumïnì a dezinterpretaci povahy filosofie; spoëìvá v tom, ûe j sme opomenuli rozliöit mezi vïdeck m a filosofick m postojem. SpoËÌvá v myölence, ûe povaha filosofie a vïdy je vìce ménï tatáû, ûe obï tyto disciplìny jsou systémem pravdiv ch propozic 1 o svïtï. V e skuteënosti filosofie nikdy nenì soustavou propozic, a tudìû j e zcela odliöná od vïdy. Náleûité pochopenì vztahu mezi filosofiì na jedné stranï a vïdami na stranï druhé j e - domnìvám se - nejlepöì zp sob, jak pochopit povahu filosofie. ZaËneme proto zkoumánìm tohoto vztahu a jeho historick m v vojem. T o nám poskytne nezbytné poznatky k tomu, abychom mohli p edpovïdït budoucnost filosofie. Protoûe budoucnost m ûe b t urëena z minul ch a souëasn ch zkuöenostì, j e v ûdy záleûitostì historického dohadu. Naöe otázky tedy znïjì: j ak byla chápána povaha filosofie ve srovnánì s povahou vïd? a dále, j ak s e toto pochopenì v pr bïhu dïjin vyvìjelo? Ve sv ch poëátcìch, jak asi vìte, byla filosofie jin m v razem pro hledánì pravdy" - byla s vïdou totoûná. Lidé, kte Ì hledali pravdu pro ni samotnou, byli naz váni filosofy a nerozliöovalo se mezi lidmi vïdy a filosofy. K malé zmïnï doölo dìky Sokratovi. Mohli bychom Ìci, ûe Sokrates pohrdal vïdou. NevÏ il v öem tïm spekulacìm o astronomii a struktu e vesmìru, j imû s e ranni filosofové oddávali. Byl p esvëdëcn, ûe nem ûeme nikdy v tëehto záleûitostech zìskat jisté poznánì a omezil svá zkoumánì na povahu ËlovÏka. Nebyl muûem vïdy, nemïl k nì d vïru, a p ece j ej vöichni uznáváme za nejvïtöìho filosofa, kter kdy ûil. NenÌ to nicménï Sokrates, dìky nïmuû vzniklo nep átelstvì mezi vïdou a filosofii - to vzniklo pozdïji. A û jeho následovnìci spojovali bez rozpak studium lidské p irozenosti s vïdou o hvïzdách a univerzu. Filosofie z stala sjednocena s rozliën mi vïdami do té doby, dokud s e o d nì tyto vïdy postupnï neoddïlily. Takto s c postupnï oddïlila matematika, astronomie, mechanika a medicìna; tìm vznikl rozdìl mezi filosofiì a vïdou. Mohli bychom vöak Ìci, û e urëit druh jednoty Ëi sounáleûitosti mezi vïdou a filosofiì p etrval témï d o modernìch dob, tj. d o 19. stoletì. Dokonce jeötï dnes se nïkteré katedry teoretické fyziky oficiálnï naz vajì katedrami p ÌrodnÌ filosofie". 1 Anglick termìn proposition p ekládám jako propozice. V raz propozice nejspìöe odpovìdá Ëeskému v rok.
5 410 Morilz SCIILICK Ke skuteënému nep átelstvì, doprovázenému urëit m pocitem nesnáöenlivosti jak ze strany filosof smïrem k vïdc m, tak ze strany vïdc smïrem k filosof m, doölo rovnïû v 19. stoletì. Pocit nesnáöenlivosti se objevil, kdyû filosofové zaëali tvrdit, ûe k objevovánì pravdy majì vzneöenïjöì a lepöì metodu neû vïdci, kte Ì se opìrali o metodu pozorovánì a experimentu. V NÏmecku na poëátku 19. stol. byl dìky Schellingovi, Fichtemu a Hegelovi ûiv názor, ûe vïdec kráëì k pravdï vöednì a velmi zdlouhavou stezkou experimentálnì metody, která nevyûaduje nic jiného neû pouhou mechanickou zruënost. Pro filosofa je vöak vyhrazena cesta královská. K téûe pravdï, kterou se pokouöel objevit vïdec, lze pr daleko snadnïji dospït tak, ûe se vydáme zkratkou, která je urëena pouze pro filosofického génia. O tïchto názorech nicménï nebudu hovo it, lze je totiû, jak se domnìvám, povaûovat za p ekonané. Existuje zde vöak jeötï jin názor: Jeho zastánci se pokouöì rozliöit mezi vïdou a filosofiì tìm, ûe tvrdili, ûe filosofie se zab vá nej obecnïjöìmi pravdami, které v bec lze o svïtï poznat a vïda pravdami, které majì specifiëtïjöì charakter. Dnes se chci zab vat právï tìmto názorem na povahu filosofie. Pom ûe nám to totiû porozumït dalöìm úvahám. Názor, ûe filosofie je vïda, která se zab vá tïmi nejobecnïjöìmi pravdami, jeû nepat Ì do oblasti ûádné ze speciálnìch vïd, je velmi rozöì en. Naleznete jej témï v kaûdé uëebnici; byl p ijat vïtöinou souëasn ch filosofick ch autor. Je rozöì eno p esvïdëenì, ûe jako se nap. chemie zab vá pravdiv mi v roky o chemick ch slouëeninách a fyzika pravdiv mi v roky o fyzick ch událostech, tak se filosofie zab vá nejobecnïjöìmi otázkami, které se t kajì povahy hmoty. PodobnÏ jako se dïjepis zab vá r zn mi s etïzenìmi jednotliv ch událostì, které urëujì osud lidského pokolenì, tak filosofie (jakoûto filosofie historie") pr objevuje obecné principy, jimiû se tyto události ÌdÌ. Ten, kdo pojìmá filosofii jako vïdu, která se zab vá nejobecnïjöìmi pravdami, je p esvïdëen, ûe by nám mïla poskytnout univerzálnì obraz svïta, tj. obecn svïtonázor, v jehoû rámci vöechny moûné pravdy speciálnìch vïd nalézajì svá mìsta a jsou sjednoceny do jednoho velkého obrazu, coû je cìl, kter speciálnì vïdy samy o sobï nejsou s to dosáhnout. Nejsou totiû dostateënï obecné a zab vajì se jednotliv mi rysy a Ëástmi velkého celku. Tento tzv. synoptick pohled" na filosofii, jehoû zastánci se domnìvajì, ûe filosofie je vïda, která se liöì od speciálnìch vëd pouze mìrou obecnosti, vedl, zdá se mi, k hroznému zmatku. Na jedné stranï uëinil z filosofa vïdce. SedÌ totiû ve své knihovnï, nahlìûì do neuvï itelného mnoûstvì knih, pracuje u svého stolu a studuje r zné názory celé ady filosof. Máme dojem, ûe p ed sebou máme historika, kter porovnává r zné prameny, Ëi vïdce, kter se
6 BUDOUCNOST FILOSOFIE 411 zab vá nïjak m zkoumánìm nïjaké zvláötnì oblasti poznánì. Filosof se chová úplnï stejnï jako vïdec a je p esvïdëen, ûe urëit m zp sobem uûìvá vïdeckou metodu. Od ostatnìch se liöì pouze v mì e obecnosti. Povaûuje proto filosofii za v jimeënïjöì a vzneöenïjöì vïdu neû jsou vïdy ostatnì, nikoli vöak od ostatnìch podstatnï odliönou. Pokud si v mysli podrûìme právï vylìëenou charakteristiku filosofa, zjiöùujeme, ûe existuje z ejm protiklad v sledk, které byly takto praktikovanou filosofiì dosaûeny. Mezi vïdcov m a filosofov m zp sobem práce j e naprostá vnïjöì shoda, avöak nenì nejmenöì shody mezi v sledky. VÏda se neustále vyvìjì, jejì v sledky sc vzájemnï doplúujì a zìskávajì obecné uznánì. O takovémto procesu vöak nem ûe b t ani eë v oblasti filosofie. Co si o této situaci máme myslet? Vedla k podivn m a mnohdy smïön m d sledk m. Kdyû otev eme uëebnici filosofie nebo kdyû nahlédneme do jednoho z velk ch dïl nïjakého souëasného filosofa, Ëasto zjiöùujeme, ûe podstatná Ëást autorovy energie je vïnována úkolu zjistit, co vlastnï filosofie je. S tìmto jevem se nesetkáváme v ûádné jiné vïdï. Fyzikové ani historikové nemarnì Ëas tìm, aby zjiöùovali, co j e fyzika Ëi historie. Dokonce i ti, kte Ì souhlasì s názorem, ûe filosofie j e soustavou nejobecnëjöìch pravd, vysvïtlujì tuto obecnost znaënï odliön mi zp soby. Nebudu se, pokud jde o tyto vzájemnï odliöné definice, zab vat podrobnostmi. ZmÌnÌm pouze, ûe nïkte Ì ÌkajÌ, ûe filosofie j e vïda hodnot", protoûe pr nejobecnïjöì problémy, ke kter m vöechny naöe otázky v posledku vedou, sc tìm Ëi onìm zp sobem t kajì hodnot. JinÌ ÌkajÌ, ûe j e to epistemologie, tj. teorie poznánì, protoûe podle jejich názoru se teorie poznánì zab vá nejobecnïjöìmi principy, na nichû spoëìvajì ostatnì ménï obecné pravdy. Jeden z d sledk, kter z toho pro p Ìznivce právï uvedeného názoru plyne, je, ûe filosofie j e buô ËásteËnÏ nebo úplnï metafyzikou. O metafyzice se pak p edpokládá, ûe j e to jakási nadstavba vybudovaná a ËásteËnÏ spoëìvajìcì na budovï vïdy. Tato nadstavba nicménï ËnÌ do nezmïrn ch v öek, které jsou daleko mimo dosah jakékoli vïdy Ëi zkuöenosti. Z toho vöeho vidìme, ûe dokonce i ti, kte Ì souhlasì s vymezenìm filosofie, jakoûto nejobecnïjöì vïdy, se nemohou shodnout ohlednï jejìch podstatn ch rys. Tato záleûitost jistï m ûe vzbudit úsmïv, a za nïkolik set Ëi tisìc let se budou nïkte Ì historikové podivovat, ûe diskuse o povaze filosofie byla v naöì dobï brána tak váûnï. MusÌ tu b t jistï nïco v nepo ádku, kdyû diskuse vede k takovémuto zmatku. ExistujÌ nesporné d vody, na jejichû základï j e patrno, ûe obecnost" nem ûe b t uûita jako charakteristika, která odliöuje filosofii od speciálnìch vïd. Protoûe se pokusìm dosáhnout pozitivnìho eöenì kratöì cestou, nebudu se tïmito d vody zab vat.
7 412 Morilz SCHLICK Kdyû jsem p ed chvìlì hovo il o Sokratovi, poukázal jsem na to, ûe jeho myölenky byly v urëitém smyslu protikladem p ÌrodnÌch vïd; jeho filosofie proto nebyla totoûná s vïdami a nebyla tudìû nejobecnïjöì vïdou. Byla spìöe urëit m druhem ûivotnì moudrosti. Abychom porozumïli Sokratovu zvláötnìmu postoji a tìm i povaze filosofie, je si na jeho myölenì t eba povöimnout d leûitého rysu. Jeho moudrost, která se t ká ËlovÏka a lidského chovánì, v podstatï spoëìvá ve zvláötnì metodï, j eû j e odliöná od metody vïdy, a nevede tudìû k ûádnému vïdeckému" závïru. Kaûd z vás pravdïpodobnï Ëetl nïkter z Platonov ch dialog, v nïmû je Sokrates zobrazen, jak klade a zodpovìdá otázky. Jestliûe sc zamyslìte nad tìm, Ëeho bylo dosaûeno nebo Ëeho Sokrates dosáhnout chtïl, zjistìte, ûe se obvykle nedospïlo k urëité definitivnì pravdï, která by se vyjevila na konci dialogu. PrvotnÌm zámïrem celého zkoumánì bylo spìöe vyjasnit, co bylo mìnïno, kdyû byly poloûeny urëité otázky, anebo, kdyû byla pouûita urëitá slova. V jednom z Platonov ch dialog se Sokrates nap. ptá: Co j e to spravedlivost?" na svoji otázku obdrûì r zné odpovïdi, následnï se pak táûe, co tïmito odpovïômi bylo mìnïno, proë urëité slovo bylo tìm Ëi onìm zp sobem uûito. Obvykle poté vyjde najevo, ûe jeho ûákovi nebo protivnìkovi nenì jeho vlastnì stanovisko v bec jasné. Krátce eëeno: Sokratova filosofie spoëìvá v tom, co m ûeme nazvat zkoumánìm v znamu". Pokouöel se vyjasnit myölenì anal zou v znamu naöich v raz a ukázat skuteën smysl naöich propozic. Zde tedy nacházìme koneën protiklad mezi uvedenou filosofickou metodou, která má za cìl objevit v znam pravdu. a metodou vïd, jejichû cìlem j e objevit P ed tìm, neû budu pokraëovat, dovolte mi, abych krátce a jasnï ekl, ûe vïda b y mïla b t definována jako hledánì pravdy a filosofie jako hledánì v znamu. Sokrates jednou pro vûdy p edloûil p Ìklad pravé filosofické metody. Tuto metodu budu muset nicménï vysvïtlit modernìm zp sobem. Jestliûe cokoli o Ëemkoli tvrdìme, ËinÌme to tak, û e vyslovìme vëtu, a tato vïta zastupuje propozici. Propozice j e pravdivá nebo nepravdivá. Avöak p ed tìm, neû poznáme nebo se rozhodneme, zda j e pravdivá nebo nepravdivá, musìme pochopit, co tato propozice sdïluje. MusÌme nejprve pochopit v znam propozice. A û kdyû pochopìme jejì v znam, jsme s to zjistit, zda j e pravdivá nebo nikoli. Tyto dvï záleûitosti jsou samoz ejmï neoddïlitelnï spojeny. Nemohu zjistit pravdivost, aniû bych znal v znam, a jestliûe znám v znam propozice, j e mi p inejmenöìm jasné, kde zaëìt p i zjiöùovánì jejì pravdivosti Ëi nepravdivosti. To platì i tehdy, kdyû ji v p Ìtomném okamûiku z nïjak ch d vod zjistit nedokáûi. Budoucnost filosofie podle mého názoru závisì na rozliöenì mezi objevovánìm smyslu a objevovánìm pravdy.
8 BUDOUCNOST FILOSOFIE 413 Jak vöak urëìme, jak j e smysl propozice Ëi co mìnìme vïtou, která j e vy Ëena, napsána nebo vytiötïna? Zp ÌtomnÌme si z ejmï nejprve v znam jednotliv ch slov, j eû jsme se nauëili pouûìvat, a pak se zamï Ìme na hledánì smyslu p Ìsluöné propozice. NÏkdy tìmto zp sobem postupovat lze, jindy nikoli; druh p Ìpad nejëastïji naneötïstì nastává u domnïle filosofick ch" propozic. Jak si ale m ûeme b t zcela jisti, ûe skuteënï rozumìme tomu, co tvrdìme? OdpovÏÔ znì takto: v znamu propozice rozumìme tehdy, kdyû jsme s to p esnï ukázat okolnosti, za nichû j e pravdivá (nebo, coû j e totéû, okolnosti, dìky nimû j e nepravdivá). PrávÏ popis tïchto okolnostì j e naprosto jedin m zp sobem, kter m ûe objasnit v znam vïty. Po jeho objasnïnì m ûeme pokraëovat v e zjiöùovánì aktuálnìch okolnostì v e svïtï a rozhodnout, zda tyto okolnosti ËinÌ naöi propozici pravdivou Ëi nepravdivou. Neexistuje p itom podstatn rozdìl mezi urëovánìm pravdivosti Ëi nepravdivosti v e vïdï a v bïûném ûivotï. VÏda se vyvìjì stejn m zp sobem, jak m se vyvìjì vïdïnì v rámci kaûdodennìho ûivota. Metoda verifikace j e v podstatï vûdy tatáû. RozdÌl je, ûe fakta, která ËinÌ pravdiv mi vïdecké v roky, j e obvykle obtìûnïjöì pozorovat. Zdá se b t zcela evidentnì, ûe kdyû vïdec nebo filosof vy kne nïjakou propozici, musì p ed tìm, neû zaëne zjiöùovat jejì pravdivost, vïdët, o Ëem hovo Ì. Je vöak pozoruhodné, ûe v historii lidského myölenì se Ëastokrát stalo, ûe se ten Ëi onen badatel pokouöel zjistit, zda j e urëitá propozice pravdivá Ëi nikoli, a to, aniû b y mu byl jasn jejì v znam, aniû by tedy vïdïl, co j e to, co touûì zjistit. K tomuto nïkdy docházelo dokonce i v oblasti vïdeck ch zkoumánì, o Ëemû v krátkosti pohovo Ìm. (Mám vöak pokuöenì Ìci, ûe k tomu docházelo témï vûdy v tradiënì filosofii.) Jak jsem ekl, má vïdec dva úkoly. MusÌ zjistit pravdivost propozice a musì rovnïû zjistit jejì v znam nebo j ej musì pro nïj zjistit nïkdo jin, obvykle j e ale schopen jej zjistit sám. Do té mìry, do jaké se vïdec zab vá skryt m v znamem, j e filosofem. Vöichni velcì vïdci dali skvïlé p Ìklady této filosofické metody. Objevili skuteën v znam slov, které byly v poëátcìch vïdy zccla bïûnï uûìvány, ale j eû dosud nikdo p esnï, jasnï a s koneënou platnostì nevysvïtlil. Kdyû Newton objevil pojem hmotnosti, byl v tomto okamûiku filosofem. V poslednì dobï j e nejznámïjöìm p Ìkladem tohoto druhu Einsteinova anal za v znamu slova souëasnost", tak jak j ej pouûìvá fyzika. Neustále se nïco dïje v e stejn okamûik v New Yorku a v San Francisku. Lidé byli vûdy p esvïdëeni, û e naprosto dokonale chápou, co j e takov mto v rokem mìnïno. Einstein byl vöak prvnì, kdo j ej skuteënï objasnil a odstranil urëité nezd vodnïné p edpoklady ohlednï Ëasu, o nïû jsme se opìrali, aniû b y si toho byl kdokoli vïdom. PrávÏ toto lze povaûovat za skuteën filosofick úspïch - objev v znamu,
9 414 Moritz SCHLICK jehoû bylo dosaûeno pomocì logického vyjasnïnì propozice. Mohl bych uvést vìce p Ìklad, domnìvám se nicménï, û e uvedené dva postaëì. VidÌme, û e v znam a pravda jsou vzájemnï spojeny prost ednictvìm procesu verifikace; avöak zatìmco k v znamu dospìváme pouhou úvahou o moûn ch pomïrech ve svïtï, pravdivost rozhodujeme skuteën m objevovánìm existence nebo neexistence takov ch pomïr. Reflexe v prvnìm p ÌpadÏ j e filosofickou metodou, jejìmû nejjednoduööìm p Ìkladem j e Sokrat v dialektick postup. Z toho, co jsem doposud ekl, b y se mohlo zdát, ûc filosof b y bylo moûno definovat jako vïdu o v znamu. PodobnÏ j e nap. astronomie vïda o nebesk ch tïlesech nebo zoologie vïda o zvì atech. Filosofie b y tak byla vïdou právï tak jako jiné vïdy, pouze jejì p edmït by byl odliön - v znam". Tento názor zastává Susanne K. Langerová v e své vynikajìcì knize Praxe filosofie". Autorka zcela jasnï vidì, ûe se filosofie zab vá zkoumánìm v znamu. SouËasnÏ se vöak domnìvá, ûe zkoumánì v znamu m ûe konstituovat vïdu, m ûe tedy vést k souboru pravdiv ch propozic. Z toho d vodu j e pr p imï ené naz vat filosofii vïdou. Fyzika nenì nic jiného neû systém pravd o fyzikálnìch tïlesech. Astronomie je souborem pravdiv ch propozic o nebesk ch tïlesech atd. Filosofie vöak v tomto p ÌpadÏ vïdou nenì. Nem ûe existovat vïda o v znamu, protoûe neexistuje soubor pravdiv ch propozic o v znamu. D vod spoëìvá v tom, ûe k odhalenì v znamu vïty respektive propozice je t eba jìt za propozice. Nelze totiû doufat v to, ûe vysvïtlìme v znam propozice pouze uvedenìm propozice jiné. Kdyû se nïkoho zeptám Jak je v znam toho Ëi onoho?", musì dotyën odpovïdït vïtou, která se pokouöì p Ìsluön v znam popsat. Avöak uvedená odpovïô, protoûe nenì niëìm jin m neû opït propozicì, nem ûe b t definitivnì. Mohl bych se jistï dále ptát,,a co myslìö tìmto?". Mohli bychom pokraëovat v definovánì toho, co bylo mìnïno uûitìm jin ch slov, a tak opakovat p Ìsluönou myölenku znovu a znovu uûitìm nov ch vït. Mohu vûdy znovu poloûit otázku Jak je ale v znam této nové propozice?" Je patrné, ûe tento druh zkoumánì by nikdy neskonëil. Jestliûe tedy neexistuje jin zp sob, jak objasnit v znam neû adou propozic, pak v znam nem ûe b t nikdy objasnïn. Vöe okamûitï pochopìte, kdyû uvedu p Ìklad. Kdykoli se setkáte s obtìûn m slovem, jehoû v znam byste rádi znali, sáhnete po p Ìsluöné encyklopedii." Definice slova j e zde vyjád ena pomocì rozliën ch jin ch termìn. Jestliûe se stane, ûc neznáte ani tyto termìny, pak si vyhledáte i tyto termìny. Tento postup nicménï nem ûeme opakovat do nekoneëna. V posledku totiû " A utor hovo Ì o Encyclopcdia Britannica". (pozn. p ekladatele)
10 BUDOUCNOST FILOSOFIE 415 dospïjeme k velmi jednoduch m termìn m, pro nïû v encyklopedii nenalezneme ûádné vysvïtleni. C o jsou tyto termìny zaë? Jsou to termìny, které nemohou b t dále definovány. JistÏ p ipustìte, ûe takové termìny existujì. Mohli byste m Ï nap. poûádat, abych vysvïtlil, co myslìm ûlutou, kdyû Ìkám, ûe lampa má ûluté stìnìtko a j á bych to nemohl uëinit. Mohl bych vám ukázat nïjakou barvu a Ìci, ûe toto j c ûlutá. Nebyl bych vöak ani v nejmenöìm s to vám to vysvïtlit pomocì vët Ëi slov. Kdybyste ûlutou nikdy nevidïli, a j á bych nemïl p Ìleûitost vám ûlutou barvu ukázat, bylo by pro mne naprosto neuskuteënitelné vám objasnit, co jsem mïl na mysli, kdyû jsem ono slovo vy knul. Jc tudìû samoz ejmé, ûe slepec nikdy neporozumì tornu, co naöe slovo zastupuje. Kaûdá z naöich definic musì skonëit ukázánìm, tedy nïjakou ËinnostÌ. PrávÏ jako mohu dospït k v znamu slova, které oznaëuje barvu tak, ûe na tuto barvu ukáûi, existujì i slova, k jejichû v znamu dospìváme pomocì duöevnì Ëinnosti. Je nemoûné definovat barvu - na barvu je t eba ukázat. Je t eba urëité reflexe, abychom pochopili uûitì p Ìsluön ch slov. MusÌme uvaûovat o zp sobu, jìmû se tato slova uëìme a existuje rovnëû celá ada úvah, které nám objasúujì, co mìnìme r zn mi propozicemi. VzpomeÚme si nap. na termìn souëasnost" událostì, ke kter m doölo na r zn ch mìstech. Abychom opravdu zjistili, co j e tìmto termìnem mìnïno, j e t eba, tak jak to uëinil Einstein, analyzovat p Ìsluönou propozici a zkoumat, jak je souëasnost událostì, ke kter m doölo na r zn ch mìstech, vymezena; j e t eba poukázat k urëit m experiment m a pozorovánìm. Tyto úvahy by mïly vést k závïru, ûe filosofické aktivity nemohou nikdy b t nahrazeny a vyjád eny souborem propozic. ObjevovánÌ v znamu j e v posledku vûdy urëitá Ëinnost, nïjaká bezprost ednì procedura, jejìmû p Ìkladem m ûe b t ukázánì ûluté; v znam nem ûe b t dán v rámci propozice. Filosofie, jakoûto zkoumánì v znamu", proto nem ûe spoëìvat v propozicìch, nem ûe tedy b t vïdou. V d sledku toho nenì zkoumánì v znamu niëìm jin m, neû urëit m druhem mentálnì aktivity. Náö závïr znì: Filosofie byla nesprávnï pochopena, kdyû se lidé domnìvali, û e jejì v sledky lze vyjád it v propozicìch. Nem ûe existovat systém filosofie jakoûto soustava propozic, které vyjad ujì odpovïdi na filosofické" otázky. NeexistujÌ ûádné specificky filosofické" pravdy, v nichû b y bylo obsaûeno eöenì specifick ch filosofick ch" problém. Úkolem filosofie j e hledánì v znamu \'öech problém a jejich eöenì. Filosofie j e definována jako Ëinnost, dìky nìû nalézáme v znam. Filosofie j c Ëinnost, nikoli vïda. Avöak tuto Ëinnost zcela samoz ejmï provádìme v kaûdé jednotlivé vïdï. P ed tìm, neû vïdci mohou objevit
11 416 Moritz SCHLICK pravdivost Ëi nepravdivost propozice, musì nejprve uchopit jejì v znam. NÏkdy jsou totiû v pr bïhu své práce p ekvapeni rozporupln mi v sledky, k nimû dospïli právï dìky tomu, ûe uûìvali slova, která nemïla zcela jasn v znam. Po tomto zjiötïnì se musì zamï it na filosofickou aktivitu vyjasnïnì v znamu. V e zkoumánì pravdivosti tak nemohou pokraëovat, aniû by zkoumánì v znamu bylo úspïöné. DÌky této skuteënosti j e filosofie pro vïdu nadmìru d leûit m Ëinitelem a zaslouûì si, aby byla oznaëována jako královna vïd". Královna vïd sama vïdou nenì. Je to Ëinnost, kterou pot ebujì vöichni vïdci, a prostupuje vöemi jejich aktivitami. NicménÏ vöechny skuteëné problémy jsou problémy vïdecké; neexistu jì jiné problémy. Co vöak bylo p edmïtem onïch velk ch otázek, na nïû bylo po mnoho stoletì pohlìûeno - nebo spìöe k nimû bylo vzhlìûeno - jako k specificky filosolick m problém m". Zde musìme rozliöit dva p Ìpady. V prvé adï existuje celá ada otázek, kterc jako otázky vypadajì, protoûe jsou formulovány p i respektovánì gramatick ch pravidel. Tyto otázky vöak nejsou skuteën mi otázkami, protoûe lze snadno ukázat, ûe slova, tak jak jsou uspo ádána, nedávajì logick smysl. Kdybych se nap. zeptal: Je modrá identiëtïjöì neû hudba?", pak j e na prvnì pohled patrné, ûe tato vïta, i kdyû v nì nejsou poruöena pravidla bïûné gramatiky, nemá v znam. Tato vïta nenì otázkou, ale pouhou adou slov. PeËlivá anal za ukazuje, ûe totéû lze Ìci o vïtöinï tzv. filosofick ch problém. VypadajÌ jako otázky a j e velice obtìûné odhalit jejich nesmyslnost. Logická anal za nicménï ukazuje, ûe nejsou niëìm jin m neû urëit m zmaten m uûitìm slov. Po takovémto zjiötïnì vöak otázka sama mizì, a naöi filosofickou mysl nemusì dále jiû nic znepokojovat. VÌme, ûe tam, kde neexistujì ûádné otázky, nemohou existovat ani ûádné odpovïdi - problém jiû dále neexistuje. Za druhé existujì urëité filosofické" problémy, o nichû se ukáûe, ûe jsou skuteën mi otázkami. PomocÌ pat iëné anal zy vöak lze ukázat, ûe tyto otázky m ûeme zodpovïdët metodou vïdy, aëkoli nemusìme b t s to tuto metodu z ËistÏ technick ch d vod v p Ìtomnosti aplikovat. M ûeme p i nejmenöìm Ìci, co b y mïlo b t vykonáno, abychom naöi otázku zodpovïdïli, aëkoli to pomocì prost edk, které máme v souëasnosti k dispozici, uëinit nelze. Jin mi slovy: Problémy tohoto druhu nemajì specificky filosofick " charakter, ale jsou jednoduöe otázkami vïdy. Jestliûe ne v praxi, pak alespoú v principu jsou vûdy zodpovïditclné a odpovïô m ûe b t podána pouze na základï vïdeckého bádánì.
12 BUDOUCNOST FILOSOFII; 417 TudÌû osud vöech filosofick ch problém " j e tento: NÏkteré se vytratì dìky tomu, ûe ukáûeme, ûe jsou d sledkem chyb a nesprávného pochopenì jazyka, o dalöìch se zjistì, ûc jsou zamaskovan mi otázkami vïdy. DomnÌvám se, ûe tyto post ehy ukazujì cclou dalöì budoucnost filosofie. NÏkte Ì velcì filosofové, p estoûe jeötï nevyjád ili svoje myölenky dostateënï p esnï, pomïrnï jasnï pochopili podstatu filosofického myölenì. Nap. Kant p i sv ch p ednáökách Ìkával, ûe filosofie nem ûe b t vyuëována. Jestliûe b y vöak podobnï jako astronomie Ëi geologie byla vïdou, proë b y nemïla b t vyuëována? MÏlo by ji p ece b t moûné vyuëovat. Kdyû Kant tvrdil jediná vïc, kterou mohu uëit j e filosofovat", jistï mïl podez enì, ûe filosofie nenì vïdou. Kdyû tedy v uvedeném kontextu pouûil sloveso a odmìtnul podstatné jméno, naznaïil zcela jasnï, i kdyû témï bez zjevného úmyslu, ûe povaha filosofie spoëìvá v Ëinnosti. Tento postoj do jisté mìry odporuje jeho spis m, v nichû se pokouöì vystavït filosofii na zp sob vïdeckého systému. Podobn p Ìklad nalezneme u Leibnize. Kdyû v BerlÌnÏ zakládal Pruskou akademii vïd a naznaëil jejì organizaënì strukturu, p idïlil urëité mìsto kaûdé vïdï, filosofii vöak ponechal stranou. V systému vïd Leibniz nep idïlil filosofii ûádné mìsto, protoûe si z ejmï uvïdomil, ûe se v nì nejedná o zkoumánì pravdy urëitého druhu, ale o Ëinnost, která musì prostupovat kaûd m hledánìm pravdy. Názor, kter hájìm, byl v souëasné dobï nejjasnïji vyjád en Ludwigem Wittgensteinem; svoje pojetì vyjad uje v tïchto vïtách: P edmït filosofie j e logické vyjasnïnì myölenek. Filosofie nenì teorie ale Ëinnost. V sledkem filosofie nenì urëit poëet filosofick ch propozic, ale objasnïnì propozic." Toto j e p esnï názor, kter jsem se zde pokouöel vysvïtlit. M ûeme nynì pochopit, proë byla filosofie v historii povaûována za velmi obecnou vëdu: d vodem tohoto nesprávného porozumïnì je fakt, ûe v znamy propozic jsou, protoûe formujì základ veökerého diskursu, nïco velmi obecného. M ûeme rovnïû porozumët tomu, proë byla v dávn ch dobách filosofie a vïda identická: bylo to tak proto, ûe pojmy, které se tehdy k popisu svïta pouûìvaly, byly velice vágnì. Úloha vïdy byla tak urëena tìm, ûe neexistovaly jasné pojmy. Pojmy musely b t v pomalém v voji teprve objasnïny. NejvËtöÌ úsilì vïdeckého zkoumánì se muselo obrátit právï k tomuto objasúovánì, tj. muselo b t filosofické - nemohlo se rozliöovat mezi vïdou a filosofiì. V souëasnosti rovnïû nalézáme skuteënosti, které dokazujì pravdivost naöich v rok. V naöì dobï jsou urëité specifické oblasti, jako etika a estetika, naz vány filosofick mi" a p edpokládá se, ûe jsou Ëástmi filosofie. Avöak filosofie jakoûto aktivita vytvá Ì jednotu, která nem ûe b t rozdïlena do ËástÌ
13 418 Moritz SCHLICK Ëi nezávisl ch disciplìn. ProË potom o tïchto oblastech hovo Ìme jako o filosofii? D vodem je, ûe jsou v poëátcìch vïdeckého v voje; domnìvám se, ûe v jisté mì e totéû platì i o psychologii. V budoucnosti se vöak samoz ejmï stanou souëástì velkého systému vïd. Doufám, û e v budoucnosti filosofové pochopì, ûe j e nemoûné, aby p ijali metody vïdc, a to t eba jen co do vnïjöì podoby. Jestliûe knihy o filosofii budu posuzovat z opravdu p Ìsného hlediska, pak jsou, musìm se p iznat, v e své vïtöinï smïöné. Protoûe se zdá, ûe pouûìvajì vïdeckého jazyka, p sobì vöechny p ÌsnÏ vïdecky. P i hledánì v znamu vöak nem ûeme postupovat stejn m zp sobem jako p i hledánì pravdy. Tento vyjde mnohem jasnïji najevo v budoucnosti. Schopenhauer (aëkoli jeho vlastnì myölenì povaûuji za znaënï nedokonalé) má kus pravdy v tom, kdyû popisuje rozdìl mezi skuteën m filosofem a akademick m uëencem, kter povaûuje filosofii za p edmït vïdeckého bádánì. Schopenhauer projevil zdrav instinkt, kdyû s pohrdánìm hovo il o profesorské filosofii profesor filosofie". Podle jeho názoru bychom se pr v bec nemïli pokouöet uëit filosofii, ale pouze jejì historii a logiku; a v e prospïch tohoto názoru lze Ìci opravdu hodnï. Doufám, û e jste mi nerozumïli tak, jako bych obhajoval pro souëasnost charakteristické oddïlenì vïdecké a filosofické práce. Naopak, v e vïtöinï p Ìpad budou filosofové budoucnosti muset b t i vïdci, protoûe bude nezbytné, aby pracovali na urëit ch tématick ch oblastech vëdy. Budou p edevöìm v jejich základech nacházet p Ìpady zmateného Ëi vágnìho v znamu. NicménÏ objasnïnì v znamu bude p irozenï rovnïû t eba u velkého mnoûstvì otázek, které se t kajì naöeho bïûného ûivota. NÏkte Ì myslitelé, a to právï snad ti nejtalentovanïjöì, mohou b t v této praktické oblasti obzvláötï nadáni. V takovémto p ÌpadÏ filosof nemusì b t vïdcem, ale na kaûd pád musì b t ËlovÏkem hlubokého porozumïnì. Jsem p esvïdëen, ûe náö pohled na povahu filosofie budou vöichni v budoucnosti akceptovat, a d sledkem toho s eji jiû nikdo nebude pokouöet vyuëovat jako systém. Budeme vyuëovat speciálnì vïdy a jejich historii v duchu skuteëné filosofie, v duchu touhy po pr zraënosti, a tak vypïstujeme skuteëného filosofického ducha budoucìch generacì. Toto je vöe, co lze Ëinit, nicménï i to j e velk m krokem v duchovnìm rozvoji ËlovÏka. Z angliëtiny p eloûil Prokop SousedÌk
INTERPRETACE: TYPY A KRITÉRIA 1
P R E K L A D Y INTERPRETACE: TYPY A KRITÉRIA 1 Gôran HERMÉREN AËkoli je termìn interpretace" hojné pouûìván, jen z Ìdka jeho uûivatel uvede, co p esnï jìm má na mysli. Tak je mnohdy koöatá homonymie tohoto
VíceStavebnÌ spo enì v»r. StavebnÌ spo enì v»r
Rok 23 byl v oblasti stavebnìho spo enì rokem v znamn ch legislativnìch zmïn. Po dlouh ch debat ch byla na podzim parlamentem schv lena novela stavebnìho spo enì, jejìmû cìlem bylo p iblìûit Ëesk systèm
VíceKompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění
Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění DE-VI s. r. o., Břeclav 1999 é dn Ë st z obsahu tohoto kompendia nesmì b t kopìrov na a rozmnoûov na bez pìsemnèho souhlasu vydavatele. 3 Všeobecné
Víces r ä r c INDEXICKÉ VÝRAZY (I) Rostislav NIEDERLE
s r ä r c INDEXICKÉ VÝRAZY (I) Rostislav NIEDERLE INDEXICAL EXPRESSIONS (I) The goal of this article is a general inspection of indexicals as a specific phenomenon of natural language on the one side,
VíceZLATO JAKO INVESTICE
ZLATO JAKO INVESTICE Jiû v roce 1966 napsal Alan Greenspan ve své stati Zlato a finanëní svoboda : «...bez zlatého standardu neexistuje moûnost, jak ochránit úspory p ed zcizením inflací. Bez nïj neexistuje
VíceRECENZIE. Ján äefránek: Inteligencia ako v poëet. IRIS, Bratislava 2000, 427 s.
RECENZIE Ján äefránek: Inteligencia ako v poëet IRIS, Bratislava 2000, 427 s. UmÏlá inteligence (AI) j e velice öiroká problematika. Je to oblast, ve které se setkáváme s nejrozmanitïjöìmi p Ìstupy k lidsk
VíceLogika. Prokop Sousedík. pro studenty humanitních oborů
VYäEHRAD PROKOP SOUSEDÕK Logika Prokop Sousedík pro studenty humanitních oborů VYäEHRAD 2008 VÏnuji svè ûenï AlenÏ Prokop SousedÌk, 2008 ISBN 978-80-7021-970-6 OBSAH P edmluva ñ ñ 9 P edmluva k druhèmu
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceVopÏnka, Petr: Meditace o základech vïdy
VopÏnka, Petr: Meditace o základech vïdy Praha, Práh 2001, s. 205 Meditace o základech vïdy (dále jen Meditace) korunujì dosavadnì dìlo filosofa a matematika Petra VopÏnky. NabÌzejÌ nov vhled do zp sobu,
VíceFyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky
Fyzick dostupnost byt a bytov v stavba v okresech»eskè republiky N sledujìcì sèrie mapek pod v z kladnì p ehled o fyzickè dostupnosti byt a bytovè v stavbï v okresech»eskè republiky. Data o fyzickè dostupnosti
VíceTěhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková
Těhotenský test pro zrakově postižené Tereza Hyková hykovter@fel.cvut.cz Zadání Cílem projektu je nalézt řešení, které by umožnilo nevidomým dívkám a ženám interpretovat výsledek těhotenského testu v soukromí
VíceVY»ERPÁVAJÍ AKTUÁLNÍ ENTITY VäECHNY MOéNÉ OBJEKTY?
s r a r e VY»ERPÁVAJÍ AKTUÁLNÍ ENTITY VäECHNY MOéNÉ OBJEKTY? Radim BÏlohrad DO ACTUAL ENTITIES EXHAUST ALL POSSIBLE OBJECTS? This essay presents a comparison of modal theories with flexible and constant
VíceGaussovou eliminac nı metodou
U stav matematiky a deskriptivnı geometrie R es enı soustav linea rnıćh algebraicky ch rovnic Gaussovou eliminac nı metodou Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo
VíceZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST. Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti
ZMÃNA Ë. 2 ÚPO PELECHY TEXTOVÁ A GRAFICKÁ»ÁST Ing. arch. Ladislav Bareö PAFF - architekti KVÃTEN 2011 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Domaûlice adresa: MÏstsk ú ad Domaûlice Odbor v stavby a územního plánování
VíceZákladní problémy teorie poznání
Základní problémy teorie poznání Základní přístupy k teorii poznání Metafyzická epistemologie - nejdříve co existuje, pak jak to můžeme poznat (Platón, Aristotelés) Skeptická epistemologie - nejdříve je
VíceModerní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018. 3. Reálná čísla
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ..07/..00/07.008 3. Reálná čísla RACIONÁLNÍ A IRACIONÁLNÍ ČÍSLA Význačnými množinami jsou číselné množiny. K nejvýznamnějším patří množina reálných čísel,
VíceSoukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.
Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_207_VES_07 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná
VíceČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)
VíceDuchovní služba ve věznicích
Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,
VíceOBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012
OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6
VíceKONE»N MEDICÕNA. p edepsan ärì Nisargadatta Maharadûem. Editor Robert Powell, Ph.D.
KONE»N MEDICÕNA p edepsan ärì Nisargadatta Maharadûem Editor Robert Powell, Ph.D. PRAHA 1995 Robert Powell, Ph.D. Translation Aleö Ad mek ISBN 80ñ901653ñ6ñ2 3 4 5 6 7 8 9 10 1. Vytrvej v podstatï bytì
VíceHypotek rnì trh. Hypotek rnì trh
Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na
VíceSpolečné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od 1. 1. 2013
Společné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od 1. 1. 2013 Od 1. 1. 2013 došlo k novelizaci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH ), mj. i
VíceVYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VícePROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ
PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ KE KODEXU CHOVÁNÍ POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V SOUVISLOSTI S FINANČNÍMI ZÁJMY A STŘETY ZÁJMŮ ROZHODNUTÍ PŘESEDNICTVA ZE DNE 15. DUBNA 2013 Kapitoly: 1. Dary obdržené při oficiálním
VíceAntoine de Saint-ExupÈry Kameny chr mu
Antoine de Saint-ExupÈry Kameny chr mu u Antoine de Saint-ExupÈry KAMENY CHR MU V bïr z Citadely Vyöehrad 2008 Translation PhDr. VÏra Dvo kov, 2008 Illustrations Jaroslav RÛna, 2008 ISBN 978-80 -7021-922-5
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceKočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011
Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií
VíceKateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Kniha I. Nevážné pojednání o tom jak nalézt štìstí a klid v sobì aneb jak pohlédnout pravdì do oèí Kateøina Zitová Krize šance pro Vás? A proè ne! Autorská
VícePravidla pro pouûívání firemního loga GECO TABAK, a.s.
Pravidla pro pouûívání firemního loga GECO TABAK, a.s. Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 27 P edstavení firmy P vodní logo a d vody zmïny Úvod do manuálu Základní grafické teze loga Varianty
VíceOperace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.
Jdi na stranu Celá obr./okno Zavřít 1 Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc.
VíceOperace s maticemi. Studijnı materia ly. Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen.
U stav matematiky a deskriptivnı geometrie Operace s maticemi Studijnı materia ly Pro listova nı dokumentem NEpouz ı vejte kolec ko mys i nebo zvolte moz nost Full Screen. Brno 2014 RNDr. Rudolf Schwarz,
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a
VíceMasarykova univerzita Právnická fakulta
Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Dávám na první místo to nejdůležitější? Zpracovala: Dominika Vašendová (348603) Datum zadání
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Aps 10/2012 20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka
VíceObsah. Logická zkoumání
Obsah Logická zkoumání O smyslu a významu 17 Výklady o smyslu a významu 43 Funkce a pojem 55 Pojem a předmět 79 Myšlenka. Logické zkoumání 95 Recenze Husserlovy Filosofie aritmetiky 123 Základy aritmetiky
VíceLimity funkcí v nevlastních bodech. Obsah
Limity funkcí v nevlastních bodech V tomto letáku si vysv tlíme, co znamená, kdyº funkce mí í do nekone na, mínus nekone na nebo se blíºí ke konkrétnímu reálnému íslu, zatímco x jde do nekone na nebo mínus
VíceSeriál: Management projektů 7. rámcového programu
Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán
Více6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE
6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně
Více. Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV
Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VíceJak se ČNB stará o českou korunu
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O
VícePo počátečních manželských neshodách u nich vznikl pěkný rodinný krb.
Školní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník I. kategorie 1. Upravte nevhodně formulovanou větu: Po počátečních manželských neshodách u nich vznikl pěkný rodinný krb. 2. Na každé z následujících
VíceMísto doslovu: Veyne Foucault
Místo doslovu: Veyne Foucault 185 Místo doslovu: Veyne Foucault Kniha, kterou Paul Veyne, tento významný, uznávaný a současně provokativní historik antiky, profesor na Collège de France, věnoval památce
VícePavel Brunclík Diverse
Pavel Brunclík Diverse 7 Čtyři okruhy Pavel Brunclík se ve svých fotografiích soustřeďuje na několik základních témat. K některým z nich se s přestávkami vrací, jiným se věnuje jen v určitých obdobích.
VíceKOMUNIKACÍ K ÚSPĚCHU PRACOVNÍ SEŠIT 1 KOMUNIKACE JE CESTA
KOMUNIKACÍ K ÚSPĚCHU PRACOVNÍ SEŠIT 1 KOMUNIKACE JE CESTA Copyright 2014 Komunikací k úspěchu Všechna práva vyhrazena. KOMUNIKACE JE CESTA Ne náhodou používáme slovo komunikace i ve významu "spojení dvou
Více*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?
březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková
Více1.1.11 Poměry a úměrnosti I
1.1.11 Poměry a úměrnosti I Předpoklady: základní početní operace, 010110 Poznámka: Následující látka bohužel patří mezi ty, kde je nejvíce rozšířené používání samospasitelných postupů, které umožňují
VíceLogika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...
Logika 5 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Logika je věda o.... slovech správném myšlení myšlení Otázka číslo: 2 Základy
VíceMeze použití dílčího hodnotícího kritéria kvalita plnění a problematika stanovování vah kritérií
kritéria kvalita plnění a problematika Příloha č. B6 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj
VíceČtyři atesty a přece není pravá
ZNALECKÁ HLÍDKA Čtyři atesty a přece není pravá Jde o jednu z nejvzácnějších známek naší první republiky, 10 K Znak Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru - a nadto v úzkém formátu! Zezadu je opatřena
Více5. 15 Hudební výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 15 Hudební výchova Hudební výchova vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Umožňuje mu hudebně se projevovat jak při individuálních, tak při skupinových aktivitách,
VícePRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE
JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. PRÁVNICKÉ OSOBY POJEM A KATEGORIZACE I. K POJMU PRÁVNICKÁ OSOBA O pojmovém vymezení právnických osob jako subjektů právních vztahů se odedávna vedou diskuse, avšak žádná
VíceNÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech
NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
VíceVyužití EduBase ve výuce 10
B.I.B.S., a. s. Využití EduBase ve výuce 10 Projekt Vzdělávání pedagogů v prostředí cloudu reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0011 Mgr. Jitka Kominácká, Ph.D. a kol. 2015 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Úvod... 3 3 Autorský
Vícerové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D
Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených
Vícesexta, druhý ročník Celkem hodin 33 34 33 32 132 70
Komentář: Gymnázium v Rumburku má čtyřletý a osmiletý vzdělávací program. Zde je ukázka učebního plánu pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium. Tabulace učebního plánu je jednoduchá a
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána
VíceNEKTAR NESMRTELNOSTI. Z vïreënè uëenì ärì Nisargadatty Maharadûe
ÑJ JSEMì NEKTAR NESMRTELNOSTI Z vïreënè uëenì ärì Nisargadatty Maharadûe Rozhovory leden ñ listopad 1980 Tato kniha poskytuje poslednì rozhovory s neobyëejn m Sebeñrealizovan m Mistrem Nisargadattou Maharadûem.
VíceJIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD
JIHOČESKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD Kancelář hejtmana Ing. Jaroslav Jedlička, vedoucí odboru U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, tel.: 386 720 291, fax: 386 354 967 e-mail: jedlicka@kraj-jihocesky.cz,
Více3.5.8 Otočení. Předpoklady: 3506
3.5.8 Otočení Předpoklady: 3506 efinice úhlu ze základní školy: Úhel je část roviny ohraničená dvojicí polopřímek se společným počátečním bodem (konvexní a nekonvexní úhel). Nevýhody této definice: Nevíme,
VíceŘešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.
KOMBINATORIKA ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Příklad 1 Pan Alois dostal od vedení NP Šumava za úkol vytvořit propagační poster se čtyřmi fotografiemi Šumavského národního parku, každou z jiného ročního období (viz obrázek).
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VícePříspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.
VícePracovní právo seminární práce
Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou
VícePROŽÍVÁME, VYJADŘUJEME A ZVLÁDÁME SVÉ EMOCE
Tematický okruh osobnostní a sociální výchovy SEBEREGULACE A SEBEORGANIZACE Lekce 3.2 PROŽÍVÁME, VYJADŘUJEME A ZVLÁDÁME SVÉ EMOCE Simona Jeřábková www.odyssea.cz Tato publikace byla vytvořena v rámci projektu
VíceATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu Hlavní cíl práce Dílčí cíle Požadovaný standard studenta po absolvování předmětu: Obsah Volba zadání
ATAZ PRVNÍ ATELIÉR Charakteristika předmětu ATAZ je první zkušeností studenta s návrhem konkrétního objektu na konkrétním místě. Předmět navazuje na Architektonickou kompozici, která se věnuje tvorbě kompozice
VíceVÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA ZAKÁZKU S NÁZVEM
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA ZAKÁZKU S NÁZVEM DODÁVKY-ČÁST 1- CNC ŘEZACÍ STROJ S AUTOGENÍM ŘEZÁNÍM ;ČÁST 2 CNC OHRAŇOVACÍ LIS ; ČÁST 3 - CNC- ZAŘÍZENÍ NA ŘEZÁNÍ VYSOKOTLAKOVÝM VODNÍM PAPRSKEM (odpovědi na dodatečné
VíceAlternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice
Alternativy zajištění a jejich uplatňování v České republice Mgr. Beáta Szakácsová Bratislava, Slovenská republika Kancelář veřejného ochránce práv 15. června 2015 Nová působnost veřejného ochránce práv
VíceProč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?
Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. 01 Diskriminace není reálný problém.
VíceGEOMETRICKÁ TĚLESA. Mnohostěny
GEOMETRICKÁ TĚLESA Geometrické těleso je prostorový geometrický útvar, který je omezený (ohraničený), tato hranice mu náleží. Jeho povrch tvoří rovinné útvary a také různé složitější plochy. Geometrická
Vícesmïv na kaûd den FABIAN B ERGMANN K RISTINA F IäEROV VYäEHRAD USPOÿ DAL ILUSTRACE
smïv na kaûd den USPOÿ DAL FABIAN B ERGMANN ILUSTRACE K RISTINA F IäEROV VYäEHRAD NÏmeck origin l Heute die Freude nicht vergessen uspo dal Fabian Bergmann Verlag Herder Freiburg im Breisgau, 2003 Translation
VíceS T A r E INDEXICKÉ VÝRAZY (III) Rostislav NIEDERLE
S T A r E INDEXICKÉ VÝRAZY (III) Rostislav NIEDERLE The goal of this article is a general inspection of indexicals as a specific phenomenon of natural language on the one side, and a consideration of "semantization"
VíceMt 4, 1-11: Povzbuzení k boji s ďábly ( Předpostní kázání)
Mt 4, 1-11: Povzbuzení k boji s ďábly ( Předpostní kázání) V minulých nedělích jsme slyšeli odpověď na otázku, kdo je Ježíš. Při jeho jordánském křtu bylo bezpečně zjeveno, že je milovaným a vyvoleným
VíceZnalectví středověké hmotné kultury referát Koňský postroj ve středověku. Alžběta Čerevková učo: 330952
Znalectví středověké hmotné kultury referát Koňský postroj ve středověku Alžběta Čerevková učo: 330952 Úvod Středověk je považován za zlatý věk koně, neboť využití tohoto všestranného zvířete můžeme pozorovat
VíceMikuláš. Adresa školy: ulice Einsteinova 2871, 73301 Karviná Hranice
Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/21.3075 Šablona: I/2 Sada: VY_12_INOVACE_01VM Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 30 Ověření ve výuce: Předmět: ČJ Třída: IV.A Datum: 6. 12. 2013 Předmět:
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 A 105/2002-63 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Lenky
VíceOčekávané výstupy předmětu
Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Anglický jazyk 3. období 9. Ročník učebnice Project 3, Project Plus Pracovní sešit k Projectu 3 Project Grammar a rozšiřující učebnice Project Plus Očekávané
VíceJan Sokol. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů
V Y ä E H R AD JAN SOKOL Jan Sokol Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů VYäEHRAD 2007 P tè, p epracovanè vyd nì Jan Sokol, 2007 ISBN 978-80-7021-884-6 OBSAH vodem ñ ñ 9 MAL FILOSOFIE»LOVÃKA
VícePosilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument
EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis
Vícefilosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
VíceVýběr z nových knih 4/2014 pedagogika
Výběr z nových knih 4/2014 pedagogika 1. Agrese a agresivita v předškolním a mladším školním věku / Jan Svoboda -- Vyd. 1. Praha : Portál (vydavatelství), 2014 -- 164 s. -- cze ISBN 978-80-262-0603-3 (brož.)
VíceČíslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová
Číslo: RP 1/08 Téma: Periodická tabulka prvků Jméno: Šárka Čudová Tématem mé ročníkové práce je Periodická tabulka prvků. Práce je rozdělena do několika částí. V první části se zabývám samotným pojmem
VíceVyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
Změny 1 vyhláška č. 294/2015 Sb. Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a která s účinností od 1. ledna 2016 nahradí vyhlášku č. 30/2001 Sb. Umístění svislých
Více10 je 0,1; nebo taky, že 256
LIMITY POSLOUPNOSTÍ N Á V O D Á V O D : - - Co to je Posloupnost je parta očíslovaných čísel. Trabl je v tom, že aby to byla posloupnost, musí těch čísel být nekonečně mnoho. Očíslovaná čísla, to zavání
VíceMetodická pomůcka pro hodnotitele
Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační
VíceKreativní malování. s dětmi. Dana Cejpková
Kreativní malování s dětmi Dana Cejpková Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D
VíceDaně (charakteristika a formy daní)
NÁZEV/TÉMA: Daně (charakteristika a formy daní) Vyučovací předmět: Ekonomika Učitel: Ing. Jarmila Fojtíková Škola: VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec Třída: PO2A Časová jednotka: 1 vyučovací hodina (45minut) Metody:
Vícehttp://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php
Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém
VíceZákon o veřejných zakázkách
Zákon o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon), je základním stavebním kamenem veřejného investování v České republice. Veřejní a
VíceRUSSELŮV PARADOX RUSSELLŮV PARADOX
RUSSELLŮV PARADOX Tím, kdo v podstatě sám založil celou teorii množin, byl německý matematik Georg Cantor. Rychle se ukázalo, že množiny, respektive třídy (pro naše účely nejsou rozdíly mezi oběma pojmy
Víceprimární tlačítko (obvykle levé). Klepnutí se nejčastěji používá k výběru (označení) položky nebo k otevření nabídky.
Říjen Myš Pokud na něco myší ukážeme, e, často se zobrazí krátký popis položky. Pokud například ukážeme na složku Koš na ploše, zobrazí se následující popis: Obsahuje smazané soubory a složky. Takzvaná
VíceProjekt Odyssea, www.odyssea.cz
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Definice matematických pojmů Matematika a její aplikace
VíceZÁPISKY Z ANALYTICKÉ GEOMETRIE 1 SOUŘADNICE, BODY
1 Souřadnice, body 1.1 Prostor prostor můžeme chápat jako nějaké prostředí, ve kterém můžeme mít různé věci na různých místech místo, poloha - tohle potřebujeme nějak popsat abychom mohli změřit nebo říci,
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 31. schůze Poslanecké sněmovny 1. Vládní návrh zákona o
Více2002 93322 14,8% 8,8% 2003 102495 16,1% 9,6% 2004 106239 17,0% 10,2% 2005 1 94529 14,9% 8,9% 2006 1 88301 13,7% 8,3%
Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Moravskoslezském kraji 13,7 % 1 a celkový počet dosahoval 88 301 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán
Více